{"id":853,"date":"2017-12-20T16:00:00","date_gmt":"2017-12-20T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=847"},"modified":"2017-12-20T16:00:00","modified_gmt":"2017-12-20T15:00:00","slug":"rumors-ii-fueling-the-fire-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/12\/20\/rumors-ii-fueling-the-fire-23\/","title":{"rendered":"Rumors II – Fueling the Fire 23."},"content":{"rendered":"
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
O dva t\u00fddny pozd\u011bji N\u011bmecko<\/em><\/p>\n

Tom popob\u011bhl, aby dohnal Adama, jen\u017e u\u017e se v\u00edtal s m\u00e1mou a t\u00e1tou, kte\u0159\u00ed na n\u011b \u010dekali na parkovi\u0161ti. Kdy\u017e se zastavil, usykl, jak \u017eebra, kter\u00e1 i po t\u00fddnech st\u00e1le bolela, protestovala proti tolika pohybu, a matka ho sjela p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem.
„Kde je Bill?“ Ohl\u00e9dl se Adam.
„Nedostanu ho z auta. Nedok\u00e1\u017ee vystoupit. Nem\u00e1 cenu \u010dekat nebo mu d\u00e1vat l\u00e9ky. Mluvili jsem s pr\u00e1vn\u00edkem, u\u017e od za\u010d\u00e1tku jsme tak trochu po\u010d\u00edtali, \u017ee je mo\u017enost, \u017ee tam nep\u016fjde. Nemus\u00ed sv\u011bd\u010dit. N\u011bco ohledn\u011b rodiny… Maj toho dost i tak, tak\u017ee to nebude probl\u00e9m. Je na sebe na\u0161tvanej, ale j\u00e1 jsem rad\u0161i… Pojedeme dom\u016f. Nechci, aby se do n\u011b\u010deho nutil. Mami, chcete do hotelu, nebo pojedete s t\u00e1tou za n\u00e1ma?“ Simone jeho ot\u00e1zku ignorovala a nat\u00e1hla ruku ke star\u0161\u00edmu synovi.
„Dej mi kl\u00ed\u010dky, Adame.“
„Mami…“
„Neboj se, Tome, odvezu ho dom\u016f. Ty bys tam m\u011bl b\u00fdt. Alespo\u0148 jeden z v\u00e1s. Bude pak pot\u0159ebovat sly\u0161et, jak to prob\u00edhalo.“
„Nic ve zl\u00fdm, ale…“ Za\u010dal, ale Simone ho hned utnula.
„Ty neodmlouvej a ty mi dej ty kl\u00ed\u010dky.“ Adam je v\u00e1hav\u011b vyndal a podal matce.
„Bude\u0161 s t\u00edm um\u011bt?“ Zeptal se pochybova\u010dn\u011b a schytal od matky v\u00fdchovn\u00fd pohlavek.
„Drzej jako v\u017edycky. Tome, kdyby p\u0159ece jen, jak to m\u00e1 s l\u00e9kama?“
„\u017dlut\u00fd ov\u00e1ln\u00fd, p\u016flku. Mami… Bu\u010f opatrn\u00e1.“
„B\u011b\u017ete u\u017e.“ Vyb\u00eddla je a Tom je kr\u00e1tce objal nezav\u00e1zanou rukou a naposled se pod\u00edval k autu.<\/p>\n

Bill popot\u00e1hl a znovu zkusil s\u00e1hnout na kliku. Znovu se mu rozbu\u0161ilo srdce jako p\u0159i marat\u00f3nu. Dve\u0159e na stran\u011b \u0159idi\u010de se otev\u0159ely a on si rychle set\u0159el slzy z tv\u00e1\u0159\u00ed a narovnal se, kdy\u017e na sedadlo dosedla Simone a ne Adam.
„Tum\u00e1\u0161.“ Podala mu s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem bal\u00ed\u010dek kapesn\u00ed\u010dk\u016f a on je vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159ijal. Jeho u\u017e se v\u00e1lely na zemi zmuchlan\u00e9 a prom\u00e1\u010den\u00e9.
„Omlouv\u00e1m se, j\u00e1…“ Vyhrkl a sotva zadr\u017eel vzlyk.
„Pojedeme dom\u016f. Tom to zvl\u00e1dne.“ P\u0159eru\u0161ila ho, pousm\u00e1la se na n\u011bj a nastartovala.
„Co kdybys zkusil cestou sp\u00e1t? Vypad\u00e1\u0161, \u017ees nespal celou noc.“ Navrhla a Bill zavrt\u011bl hlavou.
„Nespal… ale je to jen p\u00e1r minut.“
„J\u00e1 \u0159ekla, \u017ee t\u011b vezmu dom\u016f. Ten bar\u00e1k, ve kter\u00fdm tady bydleli, to nen\u00ed. S t\u011bma zdma kolem a v\u0161\u00edm… je jak v\u011bzen\u00ed. V\u017edycky jsem to tam nesn\u00e1\u0161ela a nech\u00e1pu, jak tam m\u016f\u017eete vydr\u017eet. Nap\u00ed\u0161u jim a po soudu pojedou za n\u00e1mi.“
„Ale…“
„Zkus se prospat. Vezmu po cest\u011b ty va\u0161e dv\u011b miminka a Tom ti pak vezme v\u011bci.“
„Simone…“ Zrzka jen nespokojen\u011b mlaskla, stejn\u011b jako to m\u011bl ve zvyku Adam, a zavrt\u011bla hlavou.
„Dneska mi ka\u017ed\u00fd odmlouv\u00e1.“ Zamumlala a Bill se v\u00e1hav\u011b nat\u00e1hl dop\u0159edu a dotkl se jej\u00edho ramene.
„D\u011bkuju…“ Zamumlal a ona na chvilku p\u0159ikryla jeho ruku svou dlan\u00ed. Zbytek cesty jeli ml\u010dky. Kdy\u017e vyzved\u00e1vali psy, Bill si p\u0159esedl dop\u0159edu, sklopil sedadlo a zkusil usnout. Kupodivu se mu to povedlo b\u011bhem p\u00e1r minut, i kdy\u017e tomu necht\u011bl v\u011b\u0159it.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Vzbudil se a\u017e v gar\u00e1\u017ei dlouho po tom, co ho Simone nechala pe\u010dliv\u011b p\u0159ikryt\u00e9ho v aut\u011b. Kdy\u017e se doloudal dovnit\u0159, sed\u011bla na k\u0159esle, Pumba j\u00ed chr\u00e1pal u nohou a ona ti\u0161e napom\u00ednala Coopera, kter\u00fd na n\u011bj za\u010dal po\u0161t\u011bk\u00e1vat radost\u00ed, ne\u017e si ho v\u0161imla.
Pousm\u00e1la se a zvedla se.
„Chce\u0161 pokra\u010dovat ve sp\u00e1nku, nebo se naj\u00edme?“ Zeptala se a Bill se prot\u00e1hl.
„Te\u010f u\u017e neusnu. Budu nerv\u00f3zn\u00ed, ne\u017e p\u0159ijedou.“
„Tak mi zat\u00edm pom\u016f\u017ee\u0161 v kuchyni. Budou tady tak do hodiny.“ Zavelela a jen co se Bill odstrojil, za\u010dala vynd\u00e1vat hrnce.
„Simone, j\u00e1 se omlouv\u00e1m, ale v\u00e1\u017en\u011b nemysl\u00edm, \u017ee bych v\u00e1m k n\u011b\u010demu byl. Um\u00edm tak n\u011bco namazat a nal\u00edt t\u011bsto do vaflova\u010de.“ P\u0159iznal a ona se zasm\u00e1la.
„Stejn\u00ed, jak ti m\u00ed kluci. A v\u00ed\u0161, po kom to maj\u00ed? Po mn\u011b. Kdo si mysl\u00ed\u0161, \u017ee u n\u00e1s va\u0159\u00ed? Gordon. Jedin\u00fd, co jsem kluky nau\u010dila, byla \u0161pagetov\u00e1 om\u00e1\u010dka, co se va\u0159ila, kdy\u017e se nikomu necht\u011blo na n\u00e1kup. A p\u0159esn\u011b to ud\u011bl\u00e1me. Ti dva si pak m\u016f\u017eou j\u00edt natrhat pampeli\u0161ky, a\u017e p\u0159ijedou, proto\u017ee bez masa to nen\u00ed ono. Nezlana\u0159ili t\u011b je\u0161t\u011b k vegetari\u00e1nstv\u00ed, nebo jo?“ Zarazila se na chv\u00edli a on r\u00e1zn\u011b zavrt\u011bl hlavou.
„Ne, je\u0161t\u011b ne.“ Pousm\u00e1l se a vzal si do ruky cibuli, kterou zat\u00edm Simone oloupala, aby ji na chvilku zadr\u017eel.<\/p>\n

„Simone, j\u00e1 jsem v\u00e1m vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee se sna\u017e\u00edte na m\u011b b\u00fdt mil\u00e1, ale klidn\u011b zalezu do Tomova pokoje a z\u016fstanu tam. Nechci, abyste se kv\u016fli mn\u011b c\u00edtila nepohodln\u011b.“ Dodal s pohledem up\u0159en\u00fdm na cibuli a dloubl do n\u00ed nehtem. V\u0161iml si, jak je Tomova matka napjata a o\u0161\u00edv\u00e1 se. Sna\u017eila se, a to bylo v\u00edc, ne\u017e kdy \u010dekal, \u017ee ud\u011bl\u00e1. Nebylo by dobr\u00e9 to p\u0159eh\u00e1n\u011bt.
„S t\u00edm nepohodl\u00edm asi nic neud\u011bl\u00e1m. Styd\u00edm se za sebe, jak jsem se chovala p\u0159edt\u00edm, a te\u010f jsem je\u0161t\u011b nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm, kdy\u017e kluci \u0159\u00edd\u00ed… B\u00fdt tebou, d\u011blala bych si starosti, kdybych byla klidn\u00e1.“
„J\u00e1 to ch\u00e1pu. Opravdu. Nikdy jsem nikomu necht\u011bl \u0159\u00edct, co se d\u011blo, tak\u017ee si za to i m\u016f\u017eu s\u00e1m.“ Simone si jen povzdychla a cibuli mu sebrala.
„Tohle je p\u0159esn\u011b to, co mi to neuleh\u010duje. Asi by mi bylo l\u00edp, kdybych v\u011bd\u011bla, \u017ee se na m\u011b za to zlob\u00ed\u0161. A ty m\u00edsto toho vin\u00ed\u0161 sebe…“
„Cht\u011bla jste Toma chr\u00e1nit. Za to se na v\u00e1s zlobit nem\u016f\u017eu.“ Pokr\u010dil rameny a Simone mu podala n\u016f\u017e, prk\u00fdnko a vr\u00e1tila cibuli.<\/p>\n

„Kr\u00e1jej… V\u00ed\u0161, s Tomem to nebylo jednoduch\u00e9. Ne\u017e se dostal k n\u00e1m, byl u\u017e ve dvou rodin\u00e1ch. Prvn\u00ed se rozvedli, kdy\u017e mu bylo osm, a pak se nedok\u00e1zali dohodnout, kdo se ho ujme. Pak byl p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f u dal\u0161\u00edch, ale ti nezvl\u00e1dli obdob\u00ed operac\u00ed. Te\u010f u\u017e m\u00e1 klid, ale p\u0159edt\u00edm musel \u010dasto na \u00fapravy \u010delisti, jak rostl. Myslel si \u017ee, ho kv\u016fli tomu nikdo nebude m\u00edt r\u00e1d. A taky proto\u017ee \u0161i\u0161lal a mluvil hrozn\u011b potichu. Po\u0159\u00e1d chodil se sklopenou hlavou, aby mu na jizvu nebylo vid\u011bt. Pak se ho ve \u0161kole chytil Adam, kdy\u017e jsme se sem nast\u011bhovali. Adam ho adoptoval jako prvn\u00ed. P\u0159ivedl ho dom\u016f a \u0159ekl, \u017ee je Tom z d\u011bc\u00e1ku, nikdo ho nechce a \u017ee si ho nech\u00e1me my, proto\u017ee se porval s klukama, co se sm\u00e1li Adamovi. Tom u n\u00e1s byl pe\u010den\u00fd va\u0159en\u00fd. Pozd\u011bji jsme si domluvili, aby u n\u00e1s mohl z\u016fst\u00e1vat na v\u00edkendy. Gordon ho u\u010dil hr\u00e1t na kytaru a Adam se chytl toho, \u017ee budou slavn\u00ed. Tom za\u010dal kytaru tahat po\u0159\u00e1d s sebou, a dokonce si ud\u011blali konkurz. Tak\u017ee to u\u017e jsme m\u011bli d\u011bti pomalu \u010dty\u0159i. A pak tady najednou byli Tokio Hotel. V\u0161echno se to stalo tak rychle. A Tom \u00fapln\u011b obr\u00e1til. Najednou vid\u011bl, jak se o n\u011bj lidi, co se jemu a Adamovi v\u017edycky sm\u00e1li, perou. O to, aby si jich v\u0161\u00edmali. Za\u010dal jim to vracet, a \u010d\u00edm v\u00edc slavn\u00ed byli, t\u00edm m\u00ed\u0148 byl t\u00edm tich\u00fdm a skromn\u00fdm klukem, kter\u00e9ho tenkr\u00e1t Adam p\u0159ivedl. B\u00e1la jsem se, \u017ee to \u010dasem p\u0159estane b\u00fdt jen maska. Pak p\u0159i\u0161li s t\u00edm, \u017ee cht\u011bj\u00ed do Ameriky. \u017de je to tady nebav\u00ed. \u017de se tady u\u017e nec\u00edt\u00ed doma a dob\u0159e. Sna\u017eila jsem se je p\u0159emluvit, a\u0165 si vezmou pauzu a z\u016fstanou tady doma, ale to by tak jako tak ne\u0161lo. S\u00e1m v\u00ed\u0161, jak to bylo \u0161\u00edlen\u00e9. D\u011bsila jsem se toho, \u017ee je Amerika zm\u011bn\u00ed \u00fapln\u011b. Po\u0159\u00e1d \u010dte\u0161 o roztomil\u00fdch d\u011btsk\u00fdch hv\u011bzd\u00e1ch, o tom, co se z nich stane. D\u011bkovala jsem tomu, \u017ee jsou tady a j\u00e1 je m\u00e1m pod dohledem. Jednu dobu se to zvrtlo, to jim bylo kolem dvaceti. D\u011blali v\u0161echno mo\u017en\u00e9, aby provokovali jejich spole\u010dnost. Jen tak tak, \u017ee se mi povedlo je neztratit… A pak…“<\/p>\n

„A pak si Tom p\u0159ivedl m\u011b. P\u0159esn\u011b to, \u010deho jste se b\u00e1la.“
„Myslela jsem, \u017ee m\u00e1\u0161 b\u00fdt jen dal\u0161\u00ed v\u00fdst\u0159elek, aby na\u0161tval management. Kdy\u017e p\u0159i\u0161el s t\u00edm, \u017ee to s drogami a v\u0161\u00edm nebyla pravda a \u017ee jsi m\u011bl n\u011bjakou srde\u010dn\u00ed vadu, na kterou se nep\u0159i\u0161lo, jak jste po\u0159\u00e1d tvrdili ka\u017ed\u00e9mu, v\u011b\u0159ila bych tomu, sama v\u00edm, co dok\u00e1zali ps\u00e1t o Adamovi a Tomovi. Ale pak jsem t\u011b sly\u0161ela telefonovat s…“
„S Grunerem.“ Dopov\u011bd\u011bl Bill a promnul si \u010delo. Na ten telefon\u00e1t si dob\u0159e pamatoval. On byl jeden z t\u011bch, co je jeho matka vyd\u00edrala, a kdy\u017e se Bill zase objevil na ve\u0159ejnosti a v N\u011bmecku, zavolal mu a byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee Bill to chce ud\u011blat znovu. \u017de po n\u011bm zase bude cht\u00edt pen\u00edze. Gruner ho dokonce zkou\u0161el zastra\u0161it a vyhro\u017eoval mu…
„\u0158ekl jsi mu, \u017ee jeho rodin\u011b nic nehodl\u00e1\u0161 \u0159\u00edkat a \u017ee u\u017e od n\u011bj \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze nechce\u0161, \u017ee jich m\u00e1\u0161 dost.“
„Kdybych v\u00e1m \u0159ekl u\u017e tenkr\u00e1t…“
„Nemysl\u00edm, \u017ee bych ti to v\u011b\u0159ila. Moc jsem nev\u011b\u0159ila ani po tom, co jsi po mn\u011b cht\u011bl, abych Tomovi domluvila skrz ochranku, ale brala jsem to tak, \u017ee ses t\u0159eba opravdu zm\u011bnil a na Tomovi ti nejsp\u00ed\u0161 opravdu z\u00e1le\u017e\u00ed. Ale ned\u00edvej se na to a\u017e tak r\u016f\u017eov\u011b, to pozv\u00e1n\u00ed sem p\u016fvodn\u011b nebylo z \u010dist\u00fd l\u00e1sky. Kdy\u017e mi Tom \u0159ekl, \u017ee t\u011b chce po\u017e\u00e1dat o ruku, m\u011bla jsem v pl\u00e1nu do n\u011bj celou dobu hu\u010det skrz p\u0159edman\u017eelskou smlouvu a t\u0159eba t\u011b… odradit.“ P\u0159iznala a sklopila pohled k cibuli, kter\u00e1 u\u017e za\u010d\u00ednala na oleji hn\u011bdnout. „A pak volal Adam, \u017ee jste oba v nemocnici. \u017de v\u00e1s ta holka schv\u00e1ln\u011b nabourala a \u017ee t\u011b mus\u00ed dr\u017eet v um\u011bl\u00e9m sp\u00e1nku, abys…“ Ne\u017e stihla cokoli dal\u0161\u00edho \u0159\u00edct, oba se lekli auta, kter\u00e9 prudce zaparkovalo venku, a\u017e se m\u00e1lem dostalo do smyku a ohodilo ok\u00fdnko v kuchyni spr\u0161kou kam\u00ednk\u016f.<\/p>\n

„To p\u0159ece je\u0161t\u011b nem\u016f\u017eou…“ Za\u010dal Bill a Simone vztekle mrskla ut\u011brkou, a\u017e Bill nadsko\u010dil.
„J\u00e1 ho p\u0159etrhnu jako hada, je mi jedno, \u017ee je u\u017e dosp\u011blej chlap, se\u0159e\u017eu ho jak haranta.“ Vyprskla Simone a Bill je\u0161t\u011b sundal z plotny p\u00e1nev, ne\u017e ji n\u00e1sledoval do chodby, odkud u\u017e se oz\u00fdvalo nad\u0161en\u00e9 kn\u00edk\u00e1ni Coopera a Pumby. Jako prvn\u00ed vtrhnul dovnit\u0159 Tom a vydechl \u00falevou. Ignoroval matku i psy a sev\u0159el Billa tak, a\u017e m\u00e1lem vyjekl, jak ho zabolela \u017eebra.
Simone u\u017e se nadechovala, aby mohla sv\u00e9ho star\u0161\u00edho syna jak se pat\u0159\u00ed sprdnout za to, \u017ee musel jet jak hovado, aby tady byli tak brzo, ale Adam vypadal stejn\u011b nasupen\u011b jako ona a ukazoval na Toma.
„To si vy\u0159i\u010f s n\u00edm. J\u00e1 ne\u0159\u00eddil.“
„Tomasi?!“
„Nebrala jsi mi telefon. Ani ty ani Bill. V\u00ed\u0161, jakej jsem m\u011bl strach, co se d\u011bje?!“ Ohradil se d\u0159\u00edv, ne\u017e stihla n\u011bco \u0159\u00edct.
„Bill spal, tak jsem telefony zti\u0161ila, aby m\u011bl klid. Te\u010f va\u0159\u00edme a pov\u00edd\u00e1me si. A jestli jsi v\u00e1\u017en\u011b \u0159\u00eddil ty, tak si m\u011b nep\u0159ej, jen co mi doktor potvrd\u00ed, \u017ee u\u017e jsi v po\u0159\u00e1dku.“
„\u0158\u00eddit, sakra, zvl\u00e1dnu. Nejsem d\u011bcko, mami. Jak jsem asi mohl v\u011bd\u011bt, co se d\u011bje? Ty si nap\u00ed\u0161e\u0161, \u017ee veze\u0161 Billa k v\u00e1m a…“ Bill \u00fapln\u011b utnul jeho vzteklou tir\u00e1du, kdy\u017e mu polo\u017eil dla\u0148 na tv\u00e1\u0159 a nato\u010dil ho k sob\u011b.
„U\u017e je to v po\u0159\u00e1dku, o.k.?“ Pousm\u00e1l se a Tom se zhluboka nadechl a pomalu vydechl.
„O.k., promi\u0148, mami…“ Broukl a op\u0159el hlavu o jeho temeno.
„Jen u\u017e chci aby dne\u0161ek prost\u011b skon\u010dil.“
„Bylo to hodn\u011b zl\u00e9?“
„Dostala 35 let bez mo\u017enosti odvol\u00e1n\u00ed. Ale te\u010f se o tom v\u00e1\u017en\u011b nechci bavit.“
„B\u011b\u017ete si sednout, ve\u010de\u0159e bude za chv\u00edli,“ pousm\u00e1la se Simone a popohnala Adama d\u00e1l.
„Naj\u00edme se a ud\u011bl\u00e1me si hezk\u00fd ve\u010der. V\u0161ichni to u\u017e pot\u0159ebujeme.“
„Hmmm… po\u010dkej… vy v\u00e1\u017en\u011b va\u0159\u00edte? Vy dva? Bo\u017ee, a co se d\u011bje, \u017ee je\u0161t\u011b nen\u00ed kuchy\u0148 v plamenech?“<\/p>\n

autor: Bitter<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter O dva t\u00fddny pozd\u011bji N\u011bmecko Tom popob\u011bhl, aby dohnal Adama, jen\u017e u\u017e se v\u00edtal s m\u00e1mou a t\u00e1tou, kte\u0159\u00ed na n\u011b \u010dekali na parkovi\u0161ti. Kdy\u017e se zastavil, usykl, jak \u017eebra, kter\u00e1 i po t\u00fddnech st\u00e1le bolela, protestovala proti tolika pohybu,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[683],"tags":[],"class_list":["post-853","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rumors-ii-fueling-the-fire"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/853","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=853"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/853\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=853"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=853"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=853"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}