{"id":8537,"date":"2011-06-01T15:30:00","date_gmt":"2011-06-01T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8515"},"modified":"2011-06-01T15:30:00","modified_gmt":"2011-06-01T14:30:00","slug":"alles-wird-gut-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/01\/alles-wird-gut-11\/","title":{"rendered":"Alles wird gut 11."},"content":{"rendered":"
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Rozhovor, kter\u00fd Toma nepot\u011b\u0161il<\/p>\n<\/div>\n
Tom to nesn\u00e1\u0161el. V\u0161echny ty tiskov\u00e9 konference a podobn\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 akce. Bylo to na n\u011bj moc pl\u00e1novan\u00e9, moc upjat\u00e9. Mo\u017en\u00e1 proto je oni zas a\u017e tak moc \u010dasto ned\u011blali. Nebyl to jejich styl. Oni jednaj\u00ed impulzivn\u011b. Kdy\u017e n\u011bco cht\u011bj\u00ed, prost\u011b to ud\u011blaj\u00ed. Nepl\u00e1nuj\u00ed si to dop\u0159edu, a u\u017e v\u016fbec ne krok za krokem.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 proto se na \u017eidli div \u017ee nevrt\u011bl, kdy\u017e David \u010detl nahlas jejich prohl\u00e1\u0161en\u00ed. Cht\u011bli svou tiskovku zah\u00e1jit t\u00edm, \u017ee novin\u00e1\u0159\u016fm daj\u00ed alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 info, aby se neptali na \u00fapln\u011b v\u0161echno. Ale kdy\u017e v\u010dera ve\u010der s Anisem to prohl\u00e1\u0161en\u00ed sepisovali, nakonec to sepsali tak, \u017ee prakticky nic ne\u0159ekli.<\/p>\n<\/div>\n
Neust\u00e1le m\u011bl chu\u0165 se o\u0161\u00edvat a nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat s rukama. Tak\u017ee je m\u011bl chv\u00edli na stole, chv\u00edli pod n\u00edm, chv\u00edli v kapse a chv\u00edli zase na kolenou. Musel n\u011bco se sv\u00fdma rukama d\u011blat, proto\u017ee si myslel, \u017ee jinak se zbl\u00e1zn\u00ed. M\u011bl pocit, \u017ee v\u0161echny ty o\u010di p\u0159\u00edtomn\u00fdch novin\u00e1\u0159\u016f ho propaluj\u00ed, odsuzuj\u00ed a \u017ee sotva\u017ee se k nim oto\u010d\u00ed z\u00e1dy, za\u00fato\u010d\u00ed na n\u011bj.<\/div>\n
Teprve tepl\u00e1, velk\u00e1 dla\u0148, kter\u00e1 konej\u0161iv\u011b stiskla tu jeho, ho uklidnila. Polo\u017eil si nyn\u00ed klidn\u00e9 ruce na kolena a oto\u010dil svou hlavu doprava, kde sed\u011bl Anis. Ten se na n\u011bj usm\u00e1l a pak se vr\u00e1til pohledem k davu p\u0159ed nimi. Tom nato\u010dil hlavu doleva, kde sed\u011bl pro zm\u011bnu Bill. Ten jeho pohled vyc\u00edtil, jedn\u00edm okem na n\u011bj mrknul a pousm\u00e1l se. Te\u010f u\u017e se Tom mohl d\u00edvat na dav novin\u00e1\u0159\u016f bez toho, aby se b\u00e1l. Pr\u00e1v\u011b v\u010das, proto\u017ee David zrovna ukon\u010dil svou \u0159e\u010d.<\/div>\n
\n
„M\u00e1te n\u011bjak\u00e9 dotazy?“ bylo zcela jasn\u00e9, \u017ee je to naprosto zbyte\u010dn\u00e1 ot\u00e1zka. Novin\u00e1\u0159i se za\u010dali okam\u017eit\u011b hl\u00e1sit a pok\u0159ikovat jeden p\u0159es druh\u00e9ho. V Tomovi hrklo. Op\u011bt se dostavil pocit paniky. Zcela automaticky sev\u0159el pevn\u011bji Anisovu ruku v t\u00e9 sv\u00e9. Uklidnilo ho, kdy\u017e ho Anis op\u011bt za\u010dal n\u011b\u017en\u011b hladit po h\u0159betu ruky. Bylo to miluj\u00edc\u00ed gesto a on se na n\u011bm st\u00e1val z\u00e1visl\u00fdm. „Postupn\u011b, pros\u00edm!“ David se t\u00e1zav\u011b pod\u00edval na sed\u00edc\u00ed trojici. Tom si nev\u011bd\u011bl rady. V\u00e1\u017en\u011b, v\u0161ichni<\/em> novin\u00e1\u0159i byli opravdu hlasit\u00ed a odhodlan\u00ed upoutat jejich pozornost. Na\u0161t\u011bst\u00ed pro n\u011bj jeho dvoj\u010de k\u00fdvlo na mlad\u011b vypadaj\u00edc\u00ed d\u00edvku \u00fapln\u011b vep\u0159edu. Vlastn\u011b musela b\u00fdt v p\u0159ibli\u017en\u011b stejn\u00e9m v\u011bku jako on s\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
„Va\u0161e fanynky, Tome, se u\u017e del\u0161\u00ed dobu ptaj\u00ed, co s v\u00e1mi je a kde je ten h\u0159\u00ed\u0161n\u00fd sv\u016fdn\u00edk. Je tohle va\u0161e odpov\u011b\u010f?“<\/div>\n
„Je\u2026 i nen\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl po kr\u00e1tk\u00e9m zamy\u0161len\u00ed Tom. „Anis nen\u00ed d\u016fvod, pro\u010d nejsem h\u0159\u00ed\u0161n\u00fd sv\u016fdn\u00edk, jak vy \u0159\u00edk\u00e1te. Anis je \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9mu, kter\u00fd m\u011b donutil se st\u00e1hnout, p\u0159estat p\u0159edst\u00edrat toho, k\u00fdm nejsem, a naj\u00edt toho, k\u00fdm jsem,“ d\u00e1t dohromady tuhle v\u011btu bylo obt\u00ed\u017en\u00e9, ale nebylo to nep\u0159ekonateln\u00e9, jak se to zd\u00e1lo je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r t\u00fddny. Te\u010f u\u017e byl se svou osobnost\u00ed obezn\u00e1men a sm\u00ed\u0159en. Nen\u00ed ten, kdo dob\u00fdv\u00e1 a n\u00e1sledn\u011b pe\u010duje. On je ten, kdo se nech\u00e1v\u00e1 dob\u00fdvat a ope\u010dov\u00e1vat. Trvalo mu dlouho, ne\u017e na tuto pravdu p\u0159i\u0161el a p\u0159istoupil, ale te\u010f se c\u00edtil \u0161\u0165astn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„A co va\u0161i fanou\u0161ci, Bushido? Nebudou se c\u00edtit\u2026 J\u00e1 nev\u00edm, podvedeni? Jejich obl\u00edben\u00fd rapper to t\u00e1hne se \u010dlenem skupiny, kter\u00e1 nen\u00ed u mnoha lid\u00ed, kte\u0159\u00ed v\u00e1m fand\u00ed, zrovna obl\u00edben\u00e1.“<\/div>\n
„Nejde o styl hudby,“ nam\u00edtl razantn\u011b Anis. „Nejde o to, \u017ee Tom je kytarista Toki Hotel a \u017ee j\u00e1 jsem Bushido, n\u011bmeckej rapper. Jde o to, \u017ee on je prost\u011b Tom a j\u00e1 jsem Anis. Nic v\u00edc, nic m\u00ed\u0148. Nemysl\u00edm si, \u017ee to n\u011bkdo, kdo neza\u017eil, co sl\u00e1va skr\u00fdv\u00e1, dok\u00e1\u017ee pochopit. Ale pokud moji fanou\u0161ci nebudou respektovat toho, koho miluju, ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee na n\u011b nedok\u00e1\u017eu br\u00e1t ohledy. Bez muziky, bez sv\u00e9 sl\u00e1vy a bez fanou\u0161k\u016f \u017e\u00edt dok\u00e1\u017eu,“ v\u00edc ne\u0159\u00edkal. Tom si jen kousal ret a pevn\u011b sv\u00edral Anisovu ruku. Nikdy si nemyslel, \u017ee by mu Anis dok\u00e1zal takto ve\u0159ejn\u011b vyznat l\u00e1sku. Pravda, nevyznal mu ji doslovn\u011b. Ale jako by se stalo.<\/p>\n<\/div>\n
„A vy, Bille? Jak jste se dozv\u011bd\u011bl, co se mezi nimi stalo? A jak jste na to reagoval?“<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl jsem to mo\u017en\u00e1 d\u0159\u00edv ne\u017e Tom,“ reagoval pohotov\u011b Bill. Strhl na sebe ve\u0161kerou pozornost, \u010d\u00edm\u017e nechal alespo\u0148 \u010d\u00e1st prostoru pro Toma s Anisem. Tom se na n\u011bj pod\u00edval a usm\u00e1l se. Anis mu \u00fasm\u011bv pon\u011bkud nejist\u011b oplatil. Nikdy ne\u0159\u00edkal takto ve\u0159ejn\u011b to, co si doopravdy mysl\u00ed. V\u011bt\u0161inou to byl jen tah v jeho kari\u00e9\u0159e, nikdy nic, co by se ho opravdu osobn\u011b dot\u00fdkalo, co by mu p\u0159ed tolika novin\u00e1\u0159i rozbu\u0161ilo srdce. A te\u010f se to stalo.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ nazna\u010dil n\u011bm\u011b rty Tom.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za co,“ vr\u00e1til mu to stejn\u00fdm zp\u016fsobem Anis. „Miluji t\u011b,“ d\u00e1val si z\u00e1le\u017eet, aby Tom jeho n\u011bm\u00fdm slov\u016fm rozum\u011bl. Z\u00e1le\u017eelo mu na tom. Mo\u017en\u00e1 v\u00edc, ne\u017e si uv\u011bdomoval.<\/div>\n
„A j\u00e1 tebe.“<\/p>\n<\/div>\n
Jejich p\u0159esunut\u00ed z tiskov\u00e9 konference do domu bylo rychl\u00e9. Nemluvili, nebylo o \u010dem. Pl\u00e1n byl jasn\u00fd a jednoduch\u00fd. Dostat se dom\u016f, omrknout z\u00e1soby, j\u00edt nakoupit, poklidit d\u016fm, uva\u0159it a na to v\u0161echno jim zb\u00fdvalo p\u011bt hodin. O to byli nad\u0161en\u011bj\u0161\u00ed ze zpr\u00e1vy, \u017ee Andy u\u017e nakoupit za\u0161el.<\/div>\n
Tak n\u011bjak samoz\u0159ejm\u011b si rozd\u011blili pr\u00e1ce, rozm\u00edstili se po dom\u011b a za\u010dali d\u011blat. Anis se naprosto samoz\u0159ejm\u011b zmocnil kuchyn\u011b, Andy mu ochotn\u011b pom\u00e1hal a dvoj\u010data l\u00edtala po dom\u011b a v\u0161echno se sna\u017eila douklidit. Nem\u011bli v dom\u011b nepo\u0159\u00e1dek, jen to je\u0161t\u011b cht\u011blo doladit p\u00e1r detail\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 N\u011bjak\u00e1 p\u0159\u00edprava, strategie?“ nadhodil Andy.<\/div>\n
„Strategie?“ t\u00e1zav\u011b se na n\u011bj pod\u00edval, av\u0161ak d\u00e1l kr\u00e1jel cibuli.<\/div>\n
„No, nechci t\u011b stra\u0161it, ale Simone je \u0161elma ve v\u0161em, co se p\u0159\u00edmo i nep\u0159\u00edmo dot\u00fdk\u00e1 dvoj\u010dat. Jo, a tebe nesn\u00e1\u0161\u00ed,“ ozn\u00e1mil mu lehk\u00fdm t\u00f3nem.<\/div>\n
„Jo, d\u00edky. To je p\u0159ed setk\u00e1n\u00edm s n\u00ed dobr\u00fd v\u011bd\u011bt,“ prohodil stejn\u011b lehce a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Ty si z toho ned\u011bl\u00e1\u0161 hlavu?!“ vyk\u0159ikl t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e obvi\u0148uj\u00edc\u00edm hlasem Andy.<\/div>\n
„A \u010demu by pomohlo, kdybych si tu hlavu d\u011blal? Tom je u\u017e tak dost nerv\u00f3zn\u00ed, nemus\u00edm b\u00fdt i j\u00e1. Neb\u00fdt toho, m\u011bla by m\u011b p\u0159ijmout takov\u00e9ho, jak\u00fd jsem. Ne n\u011bkoho, kdo je cel\u00fd nervn\u00ed a ze strachu, \u017ee \u0159ekne n\u011bco, co by nem\u011bl, rad\u011bji l\u017ee,“ nam\u00edtl Anis celkem logicky. Andy si povzdychl.<\/div>\n
„Asi m\u00e1\u0161 pravdu,“ p\u0159ik\u00fdvl a podal mu dal\u0161\u00ed cibuli. „To jen\u2026 V\u00ed\u0161, dvoj\u010data si zaslou\u017e\u00ed n\u011bkoho, kdo jim bude opravdu bl\u00edzk\u00fd. Od \u0161kolky nem\u011bli t\u00e9m\u011b\u0159 nikoho, jen Simone a p\u00e1r dobr\u00fdch p\u0159\u00e1tel. A jak se stali slavn\u00fdmi, i n\u011bkter\u00e9 z t\u011bch p\u0159\u00e1tel ztratili. Ale\u2026 To ti asi nemus\u00edm \u0159\u00edkat,“ povzdechl si a zavrt\u011bl hlavou. „Tak\u017ee\u2026 Co m\u00e1m d\u011blat, vrchn\u00ed kucha\u0159i?“<\/div>\n
„O\u0161kr\u00e1bej brambory, kucht\u00edku,“ zasm\u00e1l se Anis. Ale v hlav\u011b mu st\u00e1le zn\u011bla Andyho slova. Jak mohla dvoj\u010data pro\u017e\u00edt stejn\u011b osam\u011bl\u00e9 d\u011btstv\u00ed, jak\u00e9 vedl on s\u00e1m, a p\u0159itom z\u016fstat tak optimisti\u010dt\u00ed, tak pln\u00ed energie, tak\u2026 Ne zrovna nezka\u017een\u00ed, ale rozhodn\u011b zka\u017een\u00ed m\u00ed\u0148 ne\u017e ti, kter\u00e9 znal?<\/p>\n<\/div>\n
A najednou tu byla \u0161est\u00e1 hodina podve\u010dern\u00ed a kdosi zvonil na dve\u0159e. Tom sebou polekan\u011b trhl a m\u00e1lem shodil v\u00e1zu ze stolu, kter\u00fd p\u0159ipravoval na jejich ve\u010de\u0159i. Anis to zahl\u00e9dl, tak jenom k\u00fdvl na Billa, a\u0165 dojde ke dve\u0159\u00edm s\u00e1m. On nechal p\u0159ipraven\u00e9 tal\u00ed\u0159e tal\u00ed\u0159ema a p\u0159e\u0161el na terasu. Ml\u010dky si Toma p\u0159it\u00e1hl do n\u00e1ru\u010de a objal ho. Rasta se nejd\u0159\u00edv cel\u00fd napjal, ale jakmile si uv\u011bdomil v\u016fni, kter\u00e1 ho znenad\u00e1n\u00ed obklopovala, op\u011bt se uvolnil.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d si tak nerv\u00f3zn\u00ed?“ zeptal se ti\u0161e, vyrovnan\u011b. „Je to jenom tvoje m\u00e1ma. Bude t\u011b m\u00edt r\u00e1da, a\u0165 se stane cokoliv.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 nechci, aby m\u011bla r\u00e1da m\u011b,“ nam\u00edtl stejn\u011b ti\u0161e Tom. „Chci, aby m\u011bla r\u00e1da n\u00e1s. Aby n\u00e1s uznala,“ oto\u010dil se v jeho n\u00e1ru\u010di tak, \u017ee se mu mohl zad\u00edvat do o\u010d\u00ed. „Ty to nechce\u0161?“ tepl\u00fd dech se srazil s jemnou poko\u017ekou Tomovy tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Nen\u00ed to tak, \u017ee bych necht\u011bl, aby n\u00e1s uznala. Kdyby to ud\u011blala, byl bych ten nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b. To jenom\u2026 Jsem zvykl\u00fd d\u011blat v\u011bci, kter\u00e9 lidi neuzn\u00e1vaj\u00ed. Jsem zvykl\u00fd jednat nap\u0159\u00ed\u010d tomu, \u017ee n\u011bkdo jin\u00fd s t\u00edm nesouhlas\u00ed. Budu se sna\u017eit, aby m\u011b pochopila, Tome. Budu se sna\u017eit, aby n\u00e1s uznala. Ale nebudu se kv\u016fli tomu m\u011bnit.“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 to po tob\u011b ani nechci,“ povzdychl si Tom, nat\u00e1hl se k Anisovi a lehce spojil jejich rty.<\/div>\n
„Ehm, ehm,“ ozvalo se kousek od nich odka\u0161l\u00e1n\u00ed. Tom od Anise rychle odsko\u010dil, av\u0161ak Arab mu nejd\u0159\u00edv stiskl dla\u0148, ne\u017e ho docela pustil. Cht\u011bl Toma uklidnit a bylo mu jedno, \u017ee je pr\u00e1v\u011b vyru\u0161ila Tomova matka.<\/p>\n<\/div>\n
„Och, ehm\u2026 Ahoj, mami,“ lehce nejist\u011b se na ni usm\u00e1l Tom. Simone se ale ani zdaleka neusm\u00edvala.<\/div>\n
„Ahoj, Tome. Jsem r\u00e1da, \u017ee t\u011b vid\u00edm,“ nutila se do mil\u00e9ho t\u00f3nu, ale na jej\u00edm hlase to bylo a\u017e moc zn\u00e1t. Necht\u011bla b\u00fdt protivn\u00e1. Ale ten pohled na jej\u00edho syna l\u00edbaj\u00edc\u00edho se s o tolik star\u0161\u00edm mu\u017eem ji, m\u00edrn\u011b \u0159e\u010deno, rozhodil.<\/div>\n
„R\u00e1d v\u00e1s pozn\u00e1v\u00e1m, Simone,“ nab\u00eddl j\u00ed ruku Anis. Ona na ni jen n\u011bkolik okam\u017eik\u016f ml\u010dky koukala, nakonec ji v\u0161ak p\u0159ece jen stiskla. Ne\u0161lo p\u0159ehl\u00e9dnout to nap\u011bt\u00ed panuj\u00edc\u00ed mezi nimi. Tom z toho byl nerv\u00f3zn\u00ed. Anis c\u00edtil touhu ho uklidnit, a to jakkoliv, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee to mus\u00ed po\u010dkat. Proto\u017ee kdyby si ho k sob\u011b p\u0159it\u00e1hl pr\u00e1v\u011b te\u010f, p\u0159\u00edmo p\u0159ed Simone, nedopadlo by to dob\u0159e a on by na sv\u016fj skutek je\u0161t\u011b doplatil.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak sedat, p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed se ve\u010de\u0159e,“ zavelel Bill, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161el s jedn\u00edm pln\u00fdm tal\u00ed\u0159em v ka\u017ed\u00e9 ruce. Hned za n\u00edm \u0161el Andy a ten zvl\u00e1dl pobrat dokonce v\u0161echny t\u0159i zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed tal\u00ed\u0159e. „Tak\u017ee\u2026 Kam si kdo sedne?“ zeptal se s vesel\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech. Ve skute\u010dnosti ale ani zdaleka tak vesel\u00fd nebyl.<\/p>\n<\/div>\n
V\u0161ichni si svorn\u011b sedli, pop\u0159\u00e1li si dobrou chu\u0165 a pustili se do ve\u010de\u0159e. P\u0159esto\u017ee se Bill sna\u017eil \u00fasm\u011bvy rozd\u00e1vat na v\u0161echny strany, aby p\u0159ece jen n\u011bjak povzbudil v\u0161echny p\u0159\u00edtomn\u00e9, i na n\u011bj dopadala t\u00ed\u017eiv\u00e1 atmosf\u00e9ra, kter\u00e1 u stolu panovala. Tom m\u011bl hlavu pokorn\u011b sklon\u011bnou a v j\u00eddle se jen tak r\u00fdpal, p\u0159esto\u017ee si Bill byl jist\u00fd, \u017ee jindy by ho jedl s velkou chut\u00ed. Andy se sna\u017eil n\u011bjak zapadnout do sv\u00e9 \u017eidle a Anis sv\u016fj starostliv\u00fd pohled t\u00e9m\u011b\u0159 nespustil z Toma. A Simone zaryt\u011b z\u00edrala na kytku ve v\u00e1ze, kterou Tom d\u0159\u00edve m\u00e1lem shodil. Bill si jen ti\u0161e povzdechl a nechal \u00fasm\u011bv ze sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e zmizet.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee,“ odsunula sv\u016fj tal\u00ed\u0159 Simone. To bylo z\u0159ejm\u011b v okam\u017eiku, kdy si srovnala my\u0161lenky, proto\u017ee sv\u00e9ho d\u00edlu j\u00eddla se t\u00e9m\u011b\u0159 nedotkla. „Jak dlouho tento v\u00e1\u0161\u2026 vztah trv\u00e1?“ bylo vid\u011bt, \u017ee slovo vztah<\/em> j\u00ed nejde p\u0159es pusu. Anis pod stolem za\u0165al ruku v p\u011bst. Ano, vid\u011bl v Simonin\u011b chov\u00e1n\u00ed snahu. Ale tak\u00e9 c\u00edtil bolest z pouh\u00e9ho pohledu na Toma.<\/div>\n
„M\u011bs\u00edc a p\u016fl, asi tak,“ odpov\u011bd\u011bl jednodu\u0161e. U\u017e p\u00e1r nep\u0159\u00edjemn\u00fdch rozhovor\u016f za sv\u016fj \u017eivot absolvoval. A pokud nic jin\u00e9ho, tak alespo\u0148 zku\u0161enost a pou\u010den\u00ed si z nich odnesl. Nejl\u00e9pe je odpov\u00eddat p\u0159\u00edmo a kr\u00e1tce, \u017e\u00e1dn\u00e9 zbyte\u010dn\u00e9 \u0159e\u010di kolem. To akor\u00e1t rozmrz\u00ed ob\u011b strany.<\/div>\n
„M\u011bs\u00edc?!“ s touto mo\u017enost\u00ed Simone o\u010dividn\u011b nepo\u010d\u00edtala. „M\u011bs\u00edc?! A tys n\u00e1m nic ne\u0159ekl?“ tentokr\u00e1t sv\u00e1 slova obr\u00e1tila p\u0159\u00edmo na sv\u00e9ho star\u0161\u00edho syna. Opravdu mu necht\u011bla nic vy\u010d\u00edtat, cht\u011bla si s n\u00edm o v\u0161em jen v klidu promluvit. Ale tato v\u00fd\u010ditka z n\u00ed vylet\u011bla d\u0159\u00edv, ne\u017e si to stihla uv\u011bdomit.<\/p>\n<\/div>\n
„Tys n\u00e1m o Gordonovi tak\u00e9 \u0159ekla a\u017e po del\u0161\u00ed dob\u011b,“ odrazil jej\u00ed \u00fatok Bill. A Tom si op\u011bt p\u0159ipadal m\u00e9n\u011bcenn\u00fd. Musel za n\u011bj bojovat n\u011bkdo jin\u00fd, nedok\u00e1zal si obh\u00e1jit vlastn\u00ed vztah, vlastn\u00ed city. Jak o n\u011bj m\u016f\u017ee v\u016fbec Anis st\u00e1t?<\/div>\n
„Ale to bylo n\u011bco jin\u00e9ho! Byli jste mal\u00e9 d\u011bti a j\u00e1 musela zaru\u010dit, \u017ee se k v\u00e1m nedostane nikdo, kdo by v\u00e1m mohl ubl\u00ed\u017eit! Musela jsem n\u011bjak\u00fd \u010das po\u010dkat, abych poznala, jestli to se mnou mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b, a jestli se m\u011b nevzd\u00e1 jen kv\u016fli tomu, \u017ee jsem matka.“<\/div>\n
„A nen\u00ed to tot\u00e9\u017e?! I Tom se musel ujistit, \u017ee to s n\u00edm Anis mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b. Museli si nechat \u010das, aby l\u00e9pe poznali sami sebe a nechali alespo\u0148 trochu rozvinout jejich vztah. Teprve potom ho mohl nechat p\u0159ij\u00edt tak bl\u00edzko, aby mohl poznat v\u00e1s. Proto\u017ee d\u0159\u00edv by v\u00e1m to mohlo ubl\u00ed\u017eit. A nejen v\u00e1m.“<\/div>\n
„Jist\u011b, nemusel n\u00e1m ho p\u0159edstavit, nemuseli jsme se v\u016fbec vid\u011bt. Ale m\u011bli jsme o tom v\u011bd\u011bt.“<\/p>\n<\/div>\n
„Tebe ne\u0161tve, \u017ee jsem ti to ne\u0159ekl,“ nam\u00edtl Tom, odhodlan\u00fd si st\u00e1t za sv\u00fdm. Ve v\u0161ech h\u00e1dk\u00e1ch se Simone dote\u010f prohr\u00e1l, proto\u017ee ji m\u011bl a\u017e moc r\u00e1d na to, aby mohl hr\u00e1t dostate\u010dn\u011b tvrd\u011b. Tohle ale byla jin\u00e1 situace, proto\u017ee te\u010f \u0161lo o schopnost um\u011bt \u017e\u00edt po sv\u00e9m. „Kdybych si na\u0161el holku, vzal si ji, ona mi porodila dv\u011b d\u011bti a my ti to \u0159ekli a\u017e kdy\u017e by to mlad\u0161\u00ed nastupovalo na st\u0159edn\u00ed, ne\u0161\u00edlela bys. Nebo mo\u017en\u00e1 trochu jo, ale to jen chvilku a rozhodn\u011b ne tak zarputile. Tob\u011b vad\u00ed Anis,“ nebyla to ot\u00e1zka, ale naprosto prost\u00e9 ozn\u00e1men\u00ed.<\/div>\n
„Ano, m\u00e1\u0161 pravdu,“ a Simone se to nesna\u017eila jakkoliv pop\u0159\u00edt. „Dokonce i nap\u0159\u00edklad tady Andyho bych pochopila,“ k\u00fdvla k blon\u010f\u00e1kovi hlavou. „Ale n\u011bkoho tak\u2026 tak\u2026“<\/div>\n
„No \u0159ekni, co si o n\u011bm mysl\u00ed\u0161!“ vyprskl Tom a i on odstr\u010dil sv\u016fj tal\u00ed\u0159. „\u0158ekni, co si mysl\u00ed\u0161 o p\u0159\u00edteli sv\u00e9ho syna!“<\/div>\n
„No co si o n\u011bm asi mysl\u00edm! \u017de je to n\u00e1siln\u00edk, kter\u00fd t\u011b beztak nech\u00e1, jakmile se s n\u00edm vysp\u00ed\u0161!“<\/div>\n
<\/div>\n
Hlasit\u00fd, praskav\u00fd zvuk \u017eidle sunouc\u00ed se po kamenn\u00e9 podlaze se rozlehl po cel\u00e9 terase, po cel\u00e9 zahrad\u011b, a v\u0161echny o\u010di se zad\u00edvaly na Anise, kter\u00fd m\u011bl za\u0165at\u00e9 ruce v p\u011bst a sklopenou hlavu.<\/div>\n
„Omluvte m\u011b, pros\u00edm, na chv\u00edli,“ zamumlal ti\u0161e. M\u011bl pocit, \u017ee kdyby m\u011bl jenom tro\u0161i\u010dku zv\u00fd\u0161it hlas, musel by se roze\u0159vat. „Ne, Tome, ty tu z\u016fsta\u0148. Nechci d\u011blat dal\u0161\u00ed rozpory mezi tebou a tvou rodinou,“ dodal rychle, oto\u010dil se a ode\u0161el. Tom se za n\u00edm jen starostliv\u011b d\u00edval.<\/div>\n
„M\u011bs\u00edc a p\u016fl, mami. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee by takovou dobu vydr\u017eel, kdyby mu \u0161lo jenom o sex?“ sv\u016fj tvrd\u00fd pohled zabodl to toho mat\u010dina. Miloval ji, ale tohle ho ranilo. Doufal, \u017ee alespo\u0148 p\u0159ed Anisem to ne\u0159ekne.<\/div>\n
„Co ty v\u00ed\u0161, co d\u011bl\u00e1, kdy\u017e nejsi s nim!“ pokr\u010dila rameny. „Neb\u00fdt toho, je to dosp\u011bl\u00fd mu\u017e. M\u011bl by to un\u00e9st.“<\/div>\n
„Nezn\u00e1\u0161 ho a soud\u00ed\u0161!“ to u\u017e vstal i Tom. Nedok\u00e1zal udr\u017eet vztek uvnit\u0159 sebe. V\u017edycky Simone vn\u00edmal jako tu nejtolerantn\u011bj\u0161\u00ed osobu, co kdy vid\u011bl. Ale t\u00edmhle ho srazila k zemi, s t\u00edmto nepo\u010d\u00edtal. Ano, v\u011bd\u011bl, \u017ee jejich p\u0159ijet\u00ed nebude proch\u00e1zka r\u016f\u017eovou zahradou, v\u011bd\u011bl, \u017ee i rodina se bude zdr\u00e1hat je uznat, ale rozhodn\u011b ne\u010dekal takhle tvrd\u00e9 odm\u00edtnut\u00ed od nejbli\u017e\u0161\u00edch. Myslel si, \u017ee mu jeho m\u00e1ma v\u011b\u0159\u00ed a podporuje ho. Cht\u011bl, opravdu moc cht\u011bl ch\u00e1pat, \u017ee o n\u011bj m\u00e1 prost\u011b jenom strach a d\u00e1v\u00e1 to najevo ne zrovna nejlep\u0161\u00edm zp\u016fsobem. Ale v\u0161echno m\u00e1 sv\u00e9 meze.<\/p>\n<\/div>\n
„A ty se mi div\u00ed\u0161? Jeden z m\u00fdch drah\u00fdch syn\u016f se zaplete s \u010d\u00edmsi, co m\u00e1 pochybnou minulost a\u2026“<\/div>\n
„V\u016fbec, absolutn\u011b v\u016fbec nev\u00ed\u0161, co se d\u011blo v jeho minulosti, tak o tom laskav\u011b ml\u010d!“ Tom si na rozd\u00edl od sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele nebral serv\u00edtky a na Simone v\u00e1\u017en\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 je\u010del.<\/div>\n
„M\u00e1 pravdu, mami,“ Bill vstal a chl\u00e1choliv\u011b polo\u017eil ruku na Tomovo rameno. „Nikdo z n\u00e1s nem\u00e1 pr\u00e1vo soudit \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho nezn\u00e1. Sama to \u0159\u00edk\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 ho zn\u00e1m!“ te\u010f u\u017e se zd\u00e1la i Simone vyto\u010den\u00e1. „B\u011bhem dne\u0161ka a v\u010derej\u0161ka jsem projela snad celej internet, abych si o n\u011bm n\u011bco zjistila. Cht\u011bla jsem se uklidnit, ale sp\u00ed\u0161 m\u011b to je\u0161t\u011b znepokojilo!“<\/div>\n
„Ty bere\u0161 ty kraviny, co p\u00ed\u0161ou na netu, za hotovou v\u011bc?“ Tom t\u00edm vypadal up\u0159\u00edmn\u011b \u0161okovan\u00fd. „V\u00ed\u0161, co v\u0161echno tam p\u00ed\u0161ou o mn\u011b, o n\u00e1s? To je naprost\u00e1 blbost tomu v\u011b\u0159it! Kdy\u017e chce\u0161 o \u010dlov\u011bku n\u011bco zjistit, mus\u00ed\u0161 ho poznat osobn\u011b. Ale tys nedala Anisovi ani \u0161anci!“<\/div>\n
„Takov\u00fd \u010dlov\u011bk si ani \u017e\u00e1dnou \u0161anci nezaslou\u017e\u00ed!“<\/div>\n
<\/div>\n
Tom bouchl p\u011bst\u00ed tvrd\u011b do stolu, a\u017e Andy na sv\u00e9 \u017eidli nadsko\u010dil a Bill st\u00e1hl ruku z jeho ramene a rad\u011bji od n\u011bj o krok ustoupil. Tomovi z o\u010d\u00ed l\u00edtaly jiskry zloby.<\/div>\n
„Promi\u0148, mami, asi jsem se v\u00e1\u017en\u011b m\u00fdlil,“ nakonec pronesl a\u017e podez\u0159ele klidn\u00fdm hlasem. „Jen si sbal\u00edm v\u011bci a pojedeme s Anisem k n\u011bmu dom\u016f. Nechci b\u00fdt pod st\u0159echou s n\u011bk\u00fdm, kdo d\u011bl\u00e1 to, \u010d\u00edm j\u00e1 s\u00e1m osobn\u011b opovrhuji, tedy odsoud\u00ed lidi na z\u00e1klad\u011b z\u00e1vistiv\u00fdch pomluv.“<\/div>\n
„Tak to se nemus\u00ed\u0161 obt\u011b\u017eovat,“ vyprskla popuzen\u011b a vystartovala ze sv\u00e9ho m\u00edsta. „Pokud je to tak, j\u00e1 pojedu sama. Ale a\u017e ti ubl\u00ed\u017e\u00ed a nech\u00e1 t\u011b bejt, necho\u010f bre\u010det ke mn\u011b a vzpome\u0148 si, \u017ee jsem ti to \u0159\u00edkala!“<\/p>\n<\/div>\n
T\u0159i zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed lidi na terase poslouchali, jak se za Simone zav\u00edraly postupn\u011b v\u0161echny dve\u0159e. Kdy\u017e se zaklaply i ty posledn\u00ed, vchodov\u00e9, Tom se op\u011bt posadil na svou \u017eidli. Chvilku tam jen tak sed\u011bl, nakonec si v\u0161ak vlo\u017eil hlavu do dlan\u00ed a s tich\u00fdm povzdechem zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Co se stalo? Kde je Simone?“ p\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00e9dl, kdy\u017e se ve dve\u0159\u00edch objevil Anis. Jen se na n\u011bj usm\u00e1l, vstal a rychle ho objal. Nic jin\u00e9ho ne\u0159ekl, neud\u011blal, jen ho prost\u011b objal a p\u0159itiskl se k n\u011bmu. Anis se pon\u011bkud rozpa\u010dit\u011b pousm\u00e1l na zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed dva chlapce a omotal kolem Toma sv\u00e9 ruce. „No tak, mali\u010dk\u00fd, to bude v po\u0159\u00e1dku,“ zamumlal mu do vlas\u016f tak, aby to Andy s Billem nepochytili. Ti zdvo\u0159ile odklonili pohled a pokra\u010dovali ve ve\u010de\u0159i. Tom se od Anise odtrhl teprve ve chv\u00edli, kdy c\u00edtil, \u017ee je p\u0159ipraven\u00fd zase norm\u00e1ln\u011b fungovat. Pon\u011bkud omluvn\u011b se na Anise pod\u00edval, ten ho v\u0161ak jen pohladil po tv\u00e1\u0159i. „Tak\u017ee\u2026 O co jsem p\u0159i\u0161el?“ zeptal se a sedl si ke sv\u00e9mu tal\u00ed\u0159i. I on pokra\u010doval v j\u00eddle.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1ma \u0159ekla, \u017ee jsi n\u00e1siln\u00edk. A kdy\u017e jsem cht\u011bl odej\u00edt s t\u00edm, \u017ee nehodl\u00e1m b\u00fdt pod jednou st\u0159echou s \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd jin\u00e9 odsoudil, ani\u017e je vlastn\u011b znal, sama ode\u0161la,“ v\u011bcn\u00fd t\u00f3n, kter\u00fdm Tom o sv\u00e9 matce mluvil, Anise zrovna net\u011b\u0161il. V\u011bd\u011bl, \u017ee dvoj\u010data maj\u00ed s rodi\u010di dobr\u00fd vztah. Necht\u011bl se jim do n\u011bj stav\u011bt, necht\u011bl b\u00fdt probl\u00e9mem. Vypadalo to ale, \u017ee mu nic jin\u00e9ho nezb\u00fdv\u00e1. A rozhodn\u011b nehodl\u00e1 Toma p\u0159esv\u011bd\u010dovat o tom, \u017ee by se m\u011bl za svou matkou rozjet a sna\u017eit se j\u00ed v\u0161echno vysv\u011btlit. Mo\u017en\u00e1 by jako dokonal\u00fd p\u0159\u00edtel m\u011bl, ale on dokonal\u00fd nebyl. A byl tak trochu sobecky \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee Tom dal p\u0159ednost jemu p\u0159ed rodinou. Nebylo to f\u00e9r, ale s t\u00edm on nic d\u011blat nemohl.<\/div>\n
„To m\u011b mrz\u00ed,“ p\u0159iznal Anis. Tom si povzdychl a odlo\u017eil p\u0159\u00edbor.<\/div>\n
„M\u011b taky, ale nem\u016f\u017eu s t\u00edm nic d\u011blat,“ mo\u017en\u00e1 byl a\u017e moc rozumn\u00fd na to, kolik mu bylo, i \u017ee toto byl jeho prvn\u00ed vztah. Nebo mo\u017en\u00e1 byl jen moc je\u0161itn\u00fd a neochotn\u00fd p\u0159ipustit svou vlastn\u00ed chybu. Cel\u00fdm srdcem v\u011b\u0159il, \u017ee d\u011bl\u00e1 dobrou v\u011bc, kdy\u017e Anisovi d\u016fv\u011b\u0159uje. Mo\u017en\u00e1 tro\u0161ku naivn\u011b, mo\u017en\u00e1 by m\u011bl Simone v n\u011b\u010dem v\u011b\u0159it\u2026 Byl zmaten\u00fd a p\u0159ecitliv\u011bl\u00fd. M\u011bl pocit, \u017ee pot\u0159ebuje p\u00e1r dn\u00ed prost\u011b jen relaxovat a nechat v\u0161echny starosti daleko za sebou. Ale tak n\u011bjak tu\u0161il, \u017ee to v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b nebude mo\u017en\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill s povzdechem ve\u0161el k sob\u011b do pokoje. Pousm\u00e1l se, kdy\u017e si v\u0161iml Andyho u okna. St\u00e1l tam jen ve sv\u00fdch spac\u00edch tepl\u00e1c\u00edch a d\u00edval se na no\u010dn\u00ed Berl\u00edn. Bill byl r\u00e1d, \u017ee je tady s n\u00edm. Pot\u0159eboval obejmout. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale prost\u011b se c\u00edtil nanejv\u00fd\u0161 vy\u010derpan\u00fd a v\u011bd\u011bl, \u017ee jen objet\u00ed ho m\u016f\u017ee uklidnit. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed by za\u0161el za Tomem, proto\u017ee ten by se ho na nic neptal a prost\u011b ho jen objal.<\/div>\n
„Nemyslel jsem si, \u017ee Simone je ohledn\u011b v\u00e1s tak moc \u00fazkoprs\u00e1,“ nadhodil Andy a oto\u010dil se \u010delem k Billovi.<\/div>\n
„Tys to taky za\u017eil. Jen si to neuv\u011bdomuje\u0161,“ Bill se usm\u00e1l a stoupnul si vedle n\u011bj. „Pro\u0161el sis t\u00edm, kdy\u017e jsme se sezn\u00e1mili. Ale jeliko\u017e jsme byli d\u011bti, nevn\u00edmal si to. A m\u00e1ma t\u011b tenkr\u00e1t p\u0159ijala stejn\u011b, jako ur\u010dit\u011b \u010dasem p\u0159ijme i Anise. Bude j\u00ed to n\u011bjakou dobu trvat, ale nakonec ho vezme na milost. Stejn\u011b jako vzala tebe.“<\/div>\n
„To douf\u00e1m. Kluci si to zaslou\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„Jo. A budou pot\u0159ebovat podporu,“ povzdechl si \u010dernovlas\u00fd a op\u0159el sv\u00e9 \u010delo o studen\u00e9 sklo. „Tom si sv\u016fj osobn\u00ed \u017eivot tak n\u011bjak srovnal. Te\u010f by m\u011bli urovnat i Anis\u016fv soukrom\u00fd \u017eivot. I kdy\u017e… Nev\u00edm, co a jestli v\u016fbec budou n\u011bco d\u011blat. Nev\u00edm, co d\u011blal Anis dote\u010f, a mysl\u00edm, \u017ee to nev\u00ed ani Tom. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b se budou muset postavit spole\u010dnosti. Georg s Gustavem, David, Kay One, Fler… Ti v\u0161ichni budou muset jejich vztah p\u0159ijmout,“ zav\u0159el o\u010di a nechal ticho viset mezi nimi.<\/p>\n<\/div>\n
„A co na tu celou situaci \u0159\u00edk\u00e1\u0161 ty?“<\/div>\n
„J\u00e1? Jak to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„V\u0161ichni se zaj\u00edmaj\u00ed o Toma a Anise. Ale u\u017e nikdo se nezept\u00e1, jak se kolem toho c\u00edt\u00ed\u0161 ty.“<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda. Ty se pt\u00e1\u0161,“ otev\u0159el o\u010di a narovnal se. Zad\u00edval se Andymu do o\u010d\u00ed. Andreas ml\u010del. Bill v\u011bd\u011bl, co po n\u011bm chce. „P\u0159eju mu to,“ odpov\u011bd\u011bl nakonec. „Opravdu, z cel\u00e9ho srdce mu to p\u0159eju. V posledn\u00edch mo\u017en\u00e1 dvou letech to nebyl Tom. Nebyl \u0161\u0165astn\u00fd, nebyl vesel\u00fd, nebylo to moje dvoj\u010de. A te\u010f je zp\u00e1tky a j\u00e1 mu to p\u0159eju. Mo\u017en\u00e1 trochu \u017e\u00e1rl\u00edm na Anise. Tr\u00e1v\u00ed s n\u00edm ve\u0161ker\u00fd sv\u016fj voln\u00fd \u010das. Ale ch\u00e1pu, \u017ee prost\u011b chce b\u00fdt s n\u00edm, \u017ee je pro n\u011bj moment\u00e1ln\u011b d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. Nem\u016f\u017ee se v\u011b\u0161et na sv\u00e9ho mal\u00e9ho bratra. Ne, nic ne\u0159\u00edkej! J\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u011b po\u0159\u00e1d m\u00e1 r\u00e1d, \u017ee m\u011b miluje a cen\u00ed si na\u0161eho pouta. V\u00edm, \u017ee jsem z jeho \u017eivota nezmizel. Ale je nezvyk, muset se o n\u011bj d\u011blit.“<\/div>\n
„Bille,“ povzdychl si Andy. A pak se Bill, ani\u017e by v\u011bd\u011bl jak, ocitl v jeho n\u00e1ru\u010di. „Pro\u010d prost\u011b ne\u0159ekne\u0161, \u017ee pot\u0159ebuje\u0161 obejmout?“ zamumlal mu Andy do ucha. Stejn\u011b jako to d\u011bl\u00e1val Tom. St\u00e1li ve stejn\u011b intimn\u00edm gestu. Billovi z toho bu\u0161ilo srdce. Ale Andy s nimi byl dlouhou dobu. Jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed p\u0159est\u00e1lo v\u0161echny n\u00e1strahy sl\u00e1vy. A pro\u010d by ho pr\u00e1v\u011b tyto p\u0159ekonan\u00e9 n\u00e1strahy nemohly pos\u00edlit? Objal ho nazp\u00e1tek a zav\u0159el o\u010di. Andy von\u011bl jinak ne\u017e Tom. Byla to leh\u010d\u00ed v\u016fn\u011b, mo\u017en\u00e1 o n\u011bco m\u00e1lo slad\u0161\u00ed. Ale to bylo mo\u017en\u00e1 t\u00edm, \u017ee nec\u00edtil \u017e\u00e1dnou ho\u0159kost, jej\u00ed\u017e n\u00e1dech nesla Tomova poko\u017eka. Tahle v\u016fn\u011b byla opravdu jenom nasl\u00e1dl\u00e1 jako rozkvetl\u00e1 louka uprost\u0159ed l\u00e9ta.<\/div>\n
„D\u00edky, Andy.“<\/div>\n
<\/div>\n
Anis se c\u00edtil nepohodln\u011b, kdy\u017e sed\u011bl s\u00e1m na Tomov\u011b posteli. Ten d\u016fm pro n\u011bj byl ciz\u00ed, nec\u00edtil se v n\u011bm tak bezpe\u010dn\u011b jako u sebe. Jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d tu p\u0159esp\u00e1val, byl Tom. Kdyby se neb\u00e1l o to, jak by to cel\u00e9 s\u00e1m nesl, nez\u016fstal by tu. Nebylo mu tu vylo\u017een\u011b nep\u0159\u00edjemn\u011b. Ale existovala m\u00edsta, kde mu bylo l\u00e9pe.<\/div>\n
Dve\u0159e se otev\u0159ely a on okam\u017eit\u011b p\u0159estal myslet na vlastn\u00ed nepohodl\u00ed, proto\u017ee na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i u\u017e od ve\u010de\u0159e s\u00eddlil zachmu\u0159en\u00fd v\u00fdraz. A to se mu nel\u00edbilo. N\u011bm\u011b nat\u00e1hl ruce a po\u017e\u00e1dal ho pohledem. Tom nesly\u0161n\u011b vklouzl do jeho n\u00e1ru\u010de a schoval si tv\u00e1\u0159 do jeho ramene. Nemluvili, proto\u017ee slova byla pro tu chv\u00edli p\u0159ebyte\u010dn\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„Volal jsem Gordonovi,“ zamumlal po n\u011bkolika minut\u00e1ch Tom. „Ozve se, jakmile mamka doraz\u00ed dom\u016f. A pozdravuje t\u011b,“ dodal, lehce se odt\u00e1hl a usm\u00e1l se na n\u011bj. Teprve v tu chv\u00edli si uv\u011bdomil, \u017ee prakticky sed\u00ed u Anise na kl\u00edn\u011b s nohama omotan\u00fdma okolo jeho bok\u016f. Ale p\u0159ekvapiv\u011b mu to nevadilo. Nec\u00edtil se rozpa\u010dit\u011b, jen pohodln\u011b. Stejn\u011b jako te\u010f u\u017e i Anis.<\/div>\n
„Ty \u0159\u00edk\u00e1\u0161 sv\u00e9mu otci jm\u00e9nem?“ Anise to opravdu zaj\u00edmalo. Tom se rozesm\u00e1l. Tak dlouho se ho nikdo nezeptal na tak norm\u00e1ln\u00ed, logickou v\u011bc. Ka\u017ed\u00fd v\u011bd\u011bl, jak to s jejich rodinn\u00fdmi vztahy je. Tedy ka\u017ed\u00fd, kdo m\u011bl \u010das se o to zaj\u00edmat.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne. S na\u0161\u00edm t\u00e1tou nejsme v kontaktu. Pokud v\u00edm, tak ani mamka o n\u011bm nic nev\u00ed. Gordon si vzal mamku ned\u00e1vno, ale jsou spolu od na\u0161ich \u0161esti, mo\u017en\u00e1 sedmi let,“ vysv\u011btlil to jednodu\u0161e. „Ani mamka ani Gordon si ale nemysleli, \u017ee bychom mu m\u011bli \u0159\u00edkat tati, proto\u017ee sv\u00e9ho t\u00e1tu jsme poznali. Byl to prima chlap, jenom ke konci vztahu s mamkou u\u017e moc pil, a kdy\u017e byla mamka v pr\u00e1ci, nebyl schopn\u00fd se o n\u00e1s postarat. Ale jinak byl opravdu v pohod\u011b a j\u00e1 i Bill jsme ho m\u011bli r\u00e1di. Proto n\u00e1m Gordon rovnou na za\u010d\u00e1tku nab\u00eddl, abychom mu \u0159\u00edkali jm\u00e9nem,“ pokr\u010dil rameny a op\u0159el se \u010delem o Anisovo. Rukama hladil Anisova ramena, stejn\u011b jako Anis hladil Tomova z\u00e1da. Neptal se na jeho rodinu, proto\u017ee st\u00e1le je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl, jak moc citliv\u00e9 je to t\u00e9ma.<\/p>\n<\/div>\n
„Je mi l\u00edto, \u017ee mezi tebe a Simone p\u0159in\u00e1\u0161\u00edm rozpory,“ Anis se tv\u00e1\u0159\u00ed ot\u0159el o tu Tomovu, svou hlavu p\u0159esunul tak, aby mohl Toma pohodln\u011b l\u00edbat. Zabo\u0159il sv\u00e9 rty do t\u011bch Tomov\u00fdch. Vypadalo to, \u017ee pr\u00e1v\u011b na tenhle polibek celou tu dobu \u010dekali, proto\u017ee kdy\u017e se ho te\u010f kone\u010dn\u011b do\u010dkali, byl tak nal\u00e9hav\u00fd a citupln\u00fd, a\u017e se jim z toho motala hlava. C\u00edtili, \u017ee by pot\u0159ebovali v\u00edc kysl\u00edku, ale odm\u00edtali se od sebe odtrhnout. Natiskli se v\u00edc na sebe. Cel\u00fd vesm\u00edr se pro n\u011b smrsknul, alespo\u0148 pro tuhle chv\u00edli existovali jen oni dva a nikdo jin\u00fd.<\/div>\n
„U\u017e jsem dosp\u011bl\u00fd,“ zamumlal zad\u00fdchan\u011b Tom, kdy\u017e polibek kone\u010dn\u011b p\u0159eru\u0161ili. „Mamka mus\u00ed pochopit, \u017ee na jej\u00edm n\u00e1zoru mi sice z\u00e1le\u017e\u00ed, ale nenech\u00e1m si od n\u00ed kecat \u00fapln\u011b do v\u0161eho. Nav\u00edc\u2026 Nebylo p\u011bkn\u00e9, co o tob\u011b \u0159ekla. Kdyby zv\u00e1\u017eila sv\u00e1 slova, kdyby zvolila m\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdrazy, mohlo b\u00fdt v\u0161echno jinak,“ tentokr\u00e1t to byl on, kdo jejich rty spojil. Ale jen na chvilku. Pot\u0159eboval se ujistit, \u017ee Anis je tady, \u017ee ho vn\u00edm\u00e1, \u017ee ho zaj\u00edm\u00e1, jak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, na co mysl\u00ed pr\u00e1v\u011b v tu chv\u00edli. Bylo pro n\u011bj stra\u0161n\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, c\u00edtit, \u017ee je milov\u00e1n. „Necht\u011bl jsem po n\u00ed a ani nechci, aby t\u011b zbo\u017e\u0148ovala. Chci jen, aby uznala, \u017ee si um\u00edm vybrat a \u017ee v\u011b\u0159\u00ed m\u00e9mu \u00fasudku.“<\/p>\n<\/div>\n
„Chce\u0161 uji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee nejsi d\u00edt\u011b,“ Anis ho p\u0159eru\u0161il a znova spojil jejich rty. „Ne, ty chce\u0161 jej\u00ed uzn\u00e1n\u00ed, \u017ee u\u017e nejsi d\u00edt\u011b. S\u00e1m v\u00ed\u0161 moc dob\u0159e, \u017ee d\u00edt\u011b nejsi u\u017e dlouho. Te\u010f u\u017e jenom pot\u0159ebuje\u0161, aby to uznala i ona. Proto\u017ee v\u0161ichni ostatn\u00ed to u\u017e ud\u011blali,“ mezit\u00edm jejich polibky nabraly novou intenzitu. Kdy\u017e se od Toma Anis znovu odtrhl, p\u0159evl\u00edkl mu triko p\u0159es hlavu, p\u0159ekulil se p\u0159es n\u011bj a zabo\u0159il ho sv\u00fdm t\u011blem do m\u011bkk\u00fdch matrac\u00ed. Tom si ho hladov\u011b p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b, ti\u0161e zast\u00e9nal, kdy\u017e uc\u00edtil, jak se jejich nah\u00e9 hrudi o sebe t\u0159ou. Anis se znovu zmocnil jeho rt\u016f. Bylo to tu zase, to neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed chlapce pod sebou neust\u00e1le l\u00edbat.<\/p>\n<\/div>\n
„A-Anisi,“ odtrhl se od n\u011bj zt\u011b\u017eka Tom. „J\u00e1\u2026 Dneska ne, pros\u00edm,“ jeho tv\u00e1\u0159e se zalily \u010derven\u00ed a on sklopil pohled. „J\u00e1 jen\u2026 Dneska chci jen\u2026“<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161,“ usm\u00e1l se Anis a vlo\u017eil mu na rty lehk\u00fd polibek. „Nemohl bych od tebe dneska nic cht\u00edt. Jen si t\u011b chci rozmazlit. Dovol mi to,“ pohladil ho po boku a znovu spojil jejich rty. Pomalu, vl\u00e1\u010dn\u011b se na n\u011bm pohnul a jazykem zlehka zabloudil do jeho \u00fast. Tom se propnul a ti\u0161e zast\u00e9nal. L\u00edbilo se mu, jak se o n\u011bj Anis star\u00e1, jak pe\u010duje o cel\u00e9 jeho t\u011blo. Pod t\u011bma rukama rozt\u00e1val a m\u011bnil se. St\u00e1val se z n\u011bho mazliv\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd miluje ciz\u00ed p\u00e9\u010di. On si ale nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee by o n\u011bj pe\u010doval kdokoliv jin\u00fd.<\/div>\n
Nechal Anise, a\u0165 mu v\u011bnuje n\u011b\u017enou p\u00e9\u010di, a\u0165 ho h\u00fd\u010dk\u00e1 a rozmazluje. A s\u00e1m se sna\u017eil Anisovi v\u0161e vracet. Nepot\u0159ebovali samotn\u00fd akt, jim sta\u010dilo jen mazlen\u00ed se, jen polibky a pohlazen\u00ed.<\/div>\n
Usnuli si v n\u00e1ru\u010d\u00ed po n\u011bkolika des\u00edtk\u00e1ch minut, kter\u00e9 pouze prol\u00edbali. Usnuli naprosto spokojen\u00ed a \u0161\u0165astn\u00ed, p\u0159ipraven\u00ed bok po boku postavit se sv\u011btu.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sandra Tr\u00fcmper Rozhovor, kter\u00fd Toma nepot\u011b\u0161il Tom to nesn\u00e1\u0161el. V\u0161echny ty tiskov\u00e9 konference a podobn\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 akce. Bylo to na n\u011bj moc pl\u00e1novan\u00e9, moc upjat\u00e9. Mo\u017en\u00e1 proto je oni zas a\u017e tak moc \u010dasto ned\u011blali. Nebyl to jejich styl. Oni jednaj\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[427],"tags":[],"class_list":["post-8537","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-alles-wird-gut"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8537","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8537"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8537\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8537"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8537"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8537"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}