{"id":8544,"date":"2011-05-31T15:30:00","date_gmt":"2011-05-31T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8522"},"modified":"2011-05-31T15:30:00","modified_gmt":"2011-05-31T14:30:00","slug":"vrat-se-mi-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/31\/vrat-se-mi-10\/","title":{"rendered":"Vra\u0165 se mi… 10."},"content":{"rendered":"
autor: Nisch<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
V noci jsem se probudil kolem druh\u00e9 hodiny. Pak mi ale do\u0161lo, \u017ee jsem se nevzbudil s\u00e1m od sebe. Probudil m\u011b Bill, jak sebou \u0161kubal. Ob\u010das z n\u011bj i vy\u0161el skl\u00ed\u010den\u00fd zvuk.<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161\u0161, Billy. Bude to dobr\u00fd.“ Sna\u017eil jsem se s n\u00edm m\u00edrn\u011b kol\u00e9bat, jestli bych ho neuklidnil. Nepomohlo to. Najednou sebou \u0161kubl a s v\u00fdk\u0159ikem se prudce posadil.<\/div>\n
„Bille\u2026“ za\u0161eptal jsem a pohladil ho po z\u00e1dech. Lekl se, ale potom se mi vrhl kolem krku a za\u010dal plakat. Bylo mi ho l\u00edto. Nikdy jsem Billa nevid\u011bl bre\u010det. Naposled p\u0159i na\u0161ich 17tin\u00e1ch. To byly ale slzy \u0161t\u011bst\u00ed. Tohle, byly slzy strachu.<\/p>\n<\/div>\n
Bolelo to, ho takhle vid\u011bt. K\u0159e\u010dovit\u011b m\u011b dr\u017eel kolem krku a nevypadalo to, \u017ee by vzlyk\u00e1n\u00ed m\u011blo p\u0159estat. Op\u011bt jsem s n\u00edm za\u010dal m\u00edrn\u011b kol\u00e9bat a hladit ho jednou rukou jemn\u011b ve vlasech.<\/div>\n
„To bude dobr\u00fd, Billy, uvid\u00ed\u0161.“ Za\u0161eptal jsem. Za\u010dal se pomalu uklid\u0148ovat. S \u00falevou jsem vydechl. M\u00edrn\u011b se ode m\u011b odt\u00e1hl, aby mi vid\u011bl do obli\u010deje. Jeho uslzen\u00e9 o\u010di se v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btle, co dopadalo do pokoje, leskly jako dva drahokamy.<\/div>\n
„Tomi\u2026“ zavzlykal.<\/div>\n
„Copak, Billy,“ zeptal jsem a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i a pevn\u011bji ho k sob\u011b p\u0159itiskl. St\u00e1le se t\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Slib mi, \u017ee m\u011b nikomu ned\u00e1\u0161,“ pod\u00edval se na m\u011b prosebn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee ned\u00e1m. Ty jsi jenom m\u016fj. A u\u017e jim nav\u017edycky bude\u0161. N\u00e1s dva nic nerozd\u011bl\u00ed, proto\u017ee pat\u0159\u00edme k sob\u011b. A v\u017edycky jsme pat\u0159ili\u2026“ lehce jsem ot\u0159el sv\u00e9 rty o ty jeho a pevn\u011b ho objal. Nenech\u00e1m si t\u011b nik\u00fdm vz\u00edt. NIKDY\u2026<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
V tom mi to do\u0161lo. Ten sen. Ten, co se mi v\u010dera zd\u00e1l. P\u0159esn\u011b tohle jsem v n\u011bm \u0159\u00edkal. P\u0159esn\u011b tohle se v n\u011bm odehr\u00e1valo. Jen jsem p\u0159ekvapen\u011b vydechl a pomalu se s Billem v n\u00e1ru\u010d\u00ed pokl\u00e1dal. Kdy\u017e jsme kone\u010dn\u011b op\u011bt le\u017eeli, Bill se ke mn\u011b tiskl jako kl\u00ed\u0161t\u011b. St\u00e1le se t\u0159\u00e1sl. Co se mu proboha tak hrozn\u00fdho mohlo zd\u00e1t. Nikdy jsem ho nevid\u011bl tak vyd\u011b\u0161en\u00e9ho a bezmocn\u00e9ho. Moc dlouho jsem ale nad t\u00edm nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Tlukot Billova srdce a jeho U\u017d klidn\u00fd dech m\u011b doslova ukol\u00e9baly ke sp\u00e1nku.<\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Mmm\u2026“ zavrn\u011bl jsem spokojen\u011b. Jen jsem usly\u0161el p\u0159idu\u0161en\u00e9 zasm\u00e1n\u00ed. Pomalu jsem zvedl hlavu a rozespal\u00fdma, nap\u016fl slepen\u00fdma, o\u010dima jsem si prohl\u00ed\u017eel obli\u010dej, kter\u00fd se na m\u011b d\u00edval. Jako prvn\u00ed jsem rozpoznal hn\u011bd\u00e9 o\u010di. V tom mi to do\u0161lo. TOM. Tro\u0161ku p\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal. Pak jsem si ale vybavil noc. P\u0159i vzpom\u00ednce na ten hrozn\u00fd sen jsem se trochu rozt\u0159\u00e1sl a k Tomovi se pevn\u011bji p\u0159itiskl.<\/div>\n
„Copak, Billy.“ Pol\u00edbil m\u011b do vlas\u016f a objal m\u011b. Jen jsem zavrt\u011bl hlavou a zabo\u0159il obli\u010dej do jeho hrudi. Za\u010dal m\u011b jemn\u011b hladit po z\u00e1dech. Bylo to neskute\u010dn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/div>\n
„V\u0161echno bude dobr\u00e9.“ Za\u0161eptal.<\/div>\n
„Hmm\u2026“ byla moje inteligentn\u00ed odpov\u011b\u010f. Ani se mi necht\u011blo odpov\u00eddat. Necht\u011blo se mi nic. Jen si u\u017e\u00edvat Tomovu bl\u00edzkost.<\/p>\n<\/div>\n
„Kolik vlastn\u011b je?“ Zeptal jsem se, kdy\u017e jsem se k tomu kone\u010dn\u011b donutil. Tom se m\u00edrn\u011b naklonil na stranu, aby vid\u011bl na bud\u00edk na no\u010dn\u00edm stolku.<\/div>\n
„P\u016fl dev\u00e1t\u00e9. Ale jestli chce\u0161, klidn\u011b spi.“ Rezignovan\u011b jsem zavrt\u011bl hlavou. Sice se mi cht\u011blo po\u0159\u00e1d trochu sp\u00e1t, ale nem\u016f\u017eu tu na Tomovi le\u017eet jako na matraci. Ur\u010dit\u011b ho z t\u00fdhle polohy mus\u00ed bolet z\u00e1da a za krkem.<\/p>\n<\/div>\n
Cht\u011bl jsem se zvednout, ale Tom m\u011b pevn\u011bji sev\u0159el v n\u00e1ru\u010d\u00ed a jen se \u0161ibalsky usm\u00e1l.<\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ Zeptal jsem se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Obj\u00edm\u00e1m t\u011b, nevid\u00ed\u0161?“ zaculil se. Zaj\u00edmalo by m\u011b, co m\u00e1 v pl\u00e1nu.<\/div>\n
„No vid\u00edm, ale pro\u010d? \u0158ekl jsem, \u017ee u\u017e nechci sp\u00e1t.“<\/div>\n
„A kdo \u0159\u00edk\u00e1 n\u011bco o span\u00ed?“ zazubil se na m\u011b a potom m\u011b hladov\u011b, ale z\u00e1rove\u0148 jemn\u011b, pol\u00edbil. Trochu jsem se polekal. P\u0159ece jen\u2026 Mus\u00edm si nejd\u0159\u00edv zvyknout. Ov\u0161em, jestli to takhle v\u016fbec p\u016fjde d\u00e1l.<\/div>\n
„Mmm… Tomi.“ Odt\u00e1hl jsem po chv\u00edli.<\/div>\n
„Copak.“ D\u00edval se na m\u011b s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm, co ze m\u011b vypadne.<\/div>\n
„To-to nejde.“ Vysoukal jsem ze sebe.<\/div>\n
„Pro\u010d by to ne\u0161lo?“ pod\u00edval se na m\u011b smutn\u011b.<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem si je\u0161t\u011b ne\u010distil zuby.“ Zasm\u00e1l jsem se.<\/div>\n
„Ale ty kecko.“ Zasm\u00e1l se taky a bylo vid\u011bt, \u017ee se mu ulevilo. „K tomu, abych t\u011b pol\u00edbil, nepot\u0159ebuju, abys m\u011bl bezpodm\u00edne\u010dn\u011b sv\u011b\u017e\u00ed tlami\u010dku.“ \u0158ekl pobaven\u011b a znovu m\u011b pol\u00edbil.<\/p>\n<\/div>\n
Nev\u00edm, jak dlouho polibek trval, ale kdy\u017e se na\u0161e rty rozd\u011blily, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee mi to nesta\u010d\u00ed. Pol\u00edbil jsem ho znovu.<\/div>\n
„Nejsi n\u011bjakej moc chtivej?“ zasm\u00e1l se Tom mezi polibky.<\/div>\n
„Mmm, ani bych ne\u0159ekl.“ Ve chv\u00edli, kdy jsem cht\u011bl propl\u00e9st na\u0161e jazyky, se mi rozezvonil mobil.<\/div>\n
„Sakra!“ zanad\u00e1val jsem a cht\u011b necht\u011b se od Toma odt\u00e1hl, proto\u017ee mobil ne a ne p\u0159estat vyzv\u00e1n\u011bt.<\/div>\n
„Halo?… Ehm, ne\u2026 Jo\u2026 Pro\u010d?… Aha\u2026 Jo jasn\u011b, zat\u00edm.“ David. I kdy\u017e m\u00e1me dovolenou, mus\u00ed otravovat.<\/div>\n
„Kdo to byl?“ zeptal se m\u011b Tom a zezadu m\u011b objal. Jen jsem si povzdechl.<\/div>\n
„David, kdo jinej. Zase m\u011bl n\u011bjak\u00fd kecy.“<\/div>\n
„A kv\u016fli \u010demu?“ Vydechl mi Tomi na krk, a\u017e mi nasko\u010dila po cel\u00e9m t\u011ble hus\u00ed k\u016f\u017ee.<\/div>\n
„Mmm\u2026 Nic podstatn\u00e9ho.“ \u0158ekl jsem polohlasn\u011b, proto\u017ee mi Tom za\u010dal jemn\u011b okous\u00e1vat k\u016f\u017ei na krku. Bylo to neskute\u010dn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9. Jen jsem slastn\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di a naklonil hlavu v\u00edc na stranu, aby m\u011bl lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup. Zrychlen\u011b jsem d\u00fdchal a pomalu za\u010dal poci\u0165ovat vzru\u0161en\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Nisch<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nisch V noci jsem se probudil kolem druh\u00e9 hodiny. Pak mi ale do\u0161lo, \u017ee jsem se nevzbudil s\u00e1m od sebe. Probudil m\u011b Bill, jak sebou \u0161kubal. Ob\u010das z n\u011bj i vy\u0161el skl\u00ed\u010den\u00fd zvuk. „\u0160\u0161\u0161\u0161, Billy. Bude to dobr\u00fd.“ Sna\u017eil jsem se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[419],"tags":[],"class_list":["post-8544","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vrat-se-mi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8544","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8544"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8544\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8544"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8544"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8544"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}