{"id":855,"date":"2017-12-19T16:00:00","date_gmt":"2017-12-19T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=849"},"modified":"2017-12-19T16:00:00","modified_gmt":"2017-12-19T15:00:00","slug":"jeho-ocima-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/12\/19\/jeho-ocima-16\/","title":{"rendered":"Jeho o\u010dima 16."},"content":{"rendered":"
autor: \u017delat\u00fdnka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Z druh\u00e9 strany<\/strong><\/div>\n
\n

Bill nesl to odm\u00edtnut\u00ed l\u00e9pe ne\u017e Tom.<\/p><\/div>\n

Byla tady v \u017eivot\u011b rutina, norma, kter\u00e9 se Tom pot\u0159eboval dr\u017eet. I kdy\u017e Tom rutinu nesn\u00e1\u0161el, st\u00e1le byla pohodln\u00e1, st\u00e1le to bylo tak, jak v\u011bci m\u011bly b\u00fdt. Kousky puzzle do sebe pasovaly ur\u010dit\u00fdm zp\u016fsobem, stejn\u00fdm zp\u016fsobem, jak\u00fdm Tomovy \u010depice pasovaly na sv\u00e9 poli\u010dky, organizovan\u011b a dokonale.<\/div>\n
Bill jej nem\u011bl cht\u00edt t\u00edmhle zp\u016fsobem. Tom Billa nem\u011bl cht\u00edt t\u00edmhle zp\u016fsobem. Pokud nev\u011bd\u011bl nic jin\u00e9ho, tak tohle v\u011bd\u011bl.<\/div>\n
A tak Tom ud\u011blal to, v \u010dem byl nejlep\u0161\u00ed. Vzal vzpom\u00ednku na ten polibek a zastr\u010dil ji do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti sv\u00e9 mysli. P\u0159edst\u00edral, \u017ee se to nestalo.<\/div>\n
\n

Tom nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co by mohlo b\u00fdt, nebo jestli by to tak v\u016fbec cht\u011bl. Neuva\u017eoval nad t\u00edm, jestli Bill nyn\u00ed odejde. Neuva\u017eoval nad t\u00edm, co by bez Billa d\u011blal. Tom nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak\u00e9 to bylo c\u00edtit Billa ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed, o Billov\u011b p\u0159ihloupl\u00e9m \u00fasm\u011bvu a p\u0159ihloupl\u00e9m zp\u016fsobu jeho mluven\u00ed a o tom p\u0159ihloupl\u00e9m zp\u016fsobu, kter\u00fdm d\u011blal Tom\u016fv \u017eivot o tolik lep\u0161\u00edm. Nemyslel na Billovy jemn\u00e9 rty a na majetnick\u00e9 sev\u0159en\u00ed jeho prst\u016f a na jeho d\u016fv\u011b\u0159iv\u00e9 o\u010di.<\/p><\/div>\n

Tom nepo\u010d\u00edtal momenty, vte\u0159iny od chv\u00edle, kdy se Billovy rty dotkly t\u011bch jeho.<\/div>\n
Po\u010d\u00edtal dny.<\/div>\n
Prvn\u00ed den byl ten nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed. Postupem \u010dasu v\u0161echno bledne.<\/div>\n
Cel\u00fdm sv\u00fdm srdcem, kter\u00e9 se sna\u017eilo pro\u0159\u00edznout si svou cestu ven z jeho hrudi s ka\u017ed\u00fdm n\u00e1dechem, Tom musel doufat, \u017ee \u010dasem v\u0161echno vybledne.<\/div>\n
Byla to prvn\u00ed noc, kterou Tom spal s\u00e1m v posteli, kter\u00e1 m\u00e1lem byla jejich<\/em>. Probudil se k pr\u00e1zdnot\u011b a ve sv\u00e9m ospal\u00e9m stavu nev\u011bd\u011bl pro\u010d. Ospale zabru\u010del a \u0161\u00e1tral rukou p\u0159es pol\u0161t\u00e1\u0159, kde m\u011bla le\u017eet Billova hlava, ale z nevysv\u011btliteln\u00e9ho d\u016fvodu se tam nenach\u00e1zela. „Bille…?“ Doufal, \u017ee mu Bill ve sk\u0159\u00edni op\u011bt nep\u0159eskl\u00e1d\u00e1v\u00e1 \u010depice.<\/div>\n
H\u0159betem ruky si promnul obli\u010dej a rozhl\u00e9dl se po pr\u00e1zdn\u00e9m pokoji. Ticho bylo v Billov\u011b p\u0159\u00edtomnosti velmi vz\u00e1cn\u00e9. Dokonce i b\u011bhem sp\u00e1nku Bill mumlal a broukal a ospale mluvil o zl\u00fdch pouli\u010dn\u00edch lamp\u00e1ch.<\/div>\n
Ticho Billovy nep\u0159\u00edtomnosti bylo hlasit\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e Bill kdy mohl b\u00fdt.<\/div>\n
\n

„Ach,“ \u0159ekl Tom do pr\u00e1zdn\u00e9ho pokoje, uv\u011bdom\u011bn\u00ed se k n\u011bmu vr\u00e1tilo s nechutn\u00fdm kvapem. Ach<\/em>.<\/div>\n

N\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem Tom p\u0159esto v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill neode\u0161el. Byl rozd\u00edl mezi tichem a hluchotou.<\/div>\n
Pod r\u00e1mem dve\u0159\u00ed na n\u011bj \u010dekala v\u016fn\u011b k\u00e1vy. Tom se pomalu obl\u00e9kal, sna\u017eil se s\u00e1m sebe p\u0159ipravit na Billovu ne\u0161\u0165astnost, sna\u017eil se p\u0159ipravit na to, a\u017e bude \u0159\u00edkat ne Billov\u00fdm p\u0159\u00edtuln\u00fdm prst\u016fm a pohled\u016fm pln\u00fdch cht\u011bn\u00ed.<\/div>\n
Kdy\u017e Tom ve\u0161el do kuchyn\u011b, Bill m\u011bl na sob\u011b vybledlou z\u00e1st\u011bru s mot\u00fdly a na hlav\u011b obr\u00e1cen\u011b jednu z Tomov\u00fdch \u010derven\u00fdch \u010depic. Tancoval s obrace\u010dkou.<\/div>\n
Tom se hore\u010dnat\u011b rozhl\u00e9dl po m\u00edstnosti, nap\u016fl s obavami, \u017ee Bill pustil spor\u00e1k a pokou\u0161el se o n\u011bjak\u00e9 komplikovan\u00e9 j\u00eddlo vyroben\u00e9 z nepo\u017eivateln\u00fdch ingredienc\u00ed. K Tomov\u011b velk\u00e9 \u00falev\u011b byl spor\u00e1k vypnut\u00fd. Bill nevypadal, \u017ee by ve skute\u010dnosti va\u0159il, jednodu\u0161e tancoval s obrace\u010dkou.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Tomi!“ Zvolal Bill s ne\u010dekanou veselost\u00ed a p\u0159isk\u00e1kal, aby se Tomovi pov\u011bsil na ramena. Jeho dotek na Tomov\u011b k\u016f\u017ei zabrn\u011bl, jako by se pr\u00e1v\u011b probudil.<\/div>\n
Tom se odt\u00e1hl.<\/div>\n
„S n\u011bk\u00fdm nov\u00fdm jsem se skamar\u00e1dil,“ \u0159ekl Bill a popl\u00e1cal kovovou \u010d\u00e1st\u00ed obrace\u010dky Toma po tv\u00e1\u0159i. Tom bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed zah\u00e1kl prsty kolem Billova kostnat\u00e9ho z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„Jak\u00e9 je jeho jm\u00e9no?“ Zeptal se Tom, jeho hlas byl ze sp\u00e1nku je\u0161t\u011b ochrapt\u011bl\u00fd.<\/div>\n
„Jej\u00ed jm\u00e9no,“ opravil jej Bill a pro d\u016fraz ho znovu popl\u00e1cal po tv\u00e1\u0159i, „je Belinda.“ Kdy\u017e Tom v\u00e1gn\u011b p\u0159ik\u00fdvl, Bill nespokojen\u011b zabru\u010del proti jeho krku. „Nebu\u010f nezdvo\u0159il\u00fd, Tome! Pozdrav. M\u00e1 t\u011b r\u00e1da, samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
Bill nem\u011bl jedin\u00e9ho kamar\u00e1da, kter\u00fd by Toma nem\u011bl r\u00e1d. Dokonce ani te\u010f. „Bille…“ \u0158ekl Tom zaj\u00edkav\u011b a oto\u010dil se \u010delem k Billovi, kter\u00fd zamy\u0161len\u011b zkoumal svou obrace\u010dku. Tom nev\u011bd\u011bl, jak\u00e1 slova by m\u011bl \u0159\u00edct, ale byl si jist\u00fd, \u017ee tam bylo n\u011bco, co m\u011bl pr\u00e1v\u011b te\u010f \u0159\u00edct – nen\u00ed to tebou, je to mnou?<\/em> – po tom tichu v\u010dera ve\u010der.<\/div>\n
\n

Nebylo tam jedin\u00e9 slovo na Tomov\u00fdch rtech, jedin\u00e9 slovo v jeho mysli pot\u00e9, co od sebe Billa odstr\u010dil. V reakci tak ne\u010dekan\u00e9, jako byl i samotn\u00fd polibek, Bill tak\u00e9 nic ne\u0159ekl.<\/p><\/div>\n

Ne\u0159ekl nic, \u010d\u00edm by s Tomem nesouhlasil. Netrval na tom, \u017ee Tom je jeho sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e1 du\u0161e. Dokonce ani nebl\u00e1bolil o hv\u011bzd\u00e1ch. Nezp\u00edval \u017e\u00e1dn\u00e9 nesouvisl\u00e9 texty ani nenal\u00e9hal, aby Tom hr\u00e1l na kytaru. Kdy\u017e Tom zamumlal cosi o tom, \u017ee Bill bude sp\u00e1t ve sv\u00e9m vlastn\u00edm pokoji, Bill bez n\u00e1mitek ode\u0161el.<\/div>\n
Souhlas\u00edc\u00ed, tich\u00fd a nen\u00e1ro\u010dn\u00fd Bill, to bylo n\u011bco, co Tom nikdy d\u0159\u00edve nevid\u011bl a nev\u011bd\u011bl, co to znamenalo. Nel\u00edbilo se mu to. Bylo to pro Billa nep\u0159irozen\u00e9. Tom m\u011bl r\u00e1d Billa takov\u00e9ho, jak\u00fd byl – podivn\u00e9ho a tvrdohlav\u00e9ho a z\u00e1\u0159iv\u00e9ho a sm\u011bj\u00edc\u00edho se a muzik\u00e1ln\u00edho a magick\u00e9ho a Billovsk\u00e9ho.<\/div>\n
Tom nen\u00e1vid\u011bl p\u0159edstavu, \u017ee n\u011b\u010d\u00edm, co ud\u011blal, Billa otupil, \u017ee mu t\u00edm n\u011bco vzal.<\/div>\n
Ale Tom nebyl takov\u00fd druh sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e9 du\u0161e, prost\u011b nemohl b\u00fdt.<\/div>\n
Bill bydlel v opu\u0161t\u011bn\u00e9 budov\u011b, cenil si mikiny v\u00edce ne\u017e rolexek, bezmy\u0161lenkovit\u011b prohrab\u00e1val popelnice, a p\u0159ivodil si bolest hlavy vdechov\u00e1n\u00edm v\u00fdpar\u016f z barev, kdy\u017e cel\u00e9 hodiny z\u00edral do stropu na dv\u011b namalovan\u00e9 hv\u011bzdy.<\/div>\n
Sp\u00e1lil si zv\u011bdav\u00e9 prsty v hork\u00e9m plameni ohn\u011b.<\/div>\n
\n

Tom nebude ten ohe\u0148, kter\u00fd Billovi ubl\u00ed\u017e\u00ed. Tom bude ten, kter\u00fd bude Billa od ohn\u011b dr\u017eet d\u00e1l, d\u011blat to lep\u0161\u00ed, dr\u017eet ho v bezpe\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

Bill se mo\u017en\u00e1 nab\u00edzel, ale to neznamenalo, \u017ee by to od n\u011bj Tom mohl p\u0159ijmout.<\/div>\n
A jestli to Tom cht\u011bl nebo ne, to v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku v\u016fbec nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/div>\n
„On t\u011b m\u00e1 opravdu r\u00e1d,“ \u0159\u00edkal Bill obrace\u010dce chl\u00e1choliv\u011b a hladil jej\u00ed rukoje\u0165 zp\u016fsobem, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt z\u0159ejm\u011b ut\u011b\u0161uj\u00edc\u00ed. „Jen se styd\u00ed, neboj se. Zm\u011bn\u00ed n\u00e1zor.“<\/div>\n
„Bille-“ za\u010dal Tom v protestu, ale Bill odvr\u00e1til o\u010di od obrace\u010dky, aby mu v\u011bnoval mrzut\u00fd pohled s jedn\u00edm obo\u010d\u00edm nadzvednut\u00fdm ve v\u00fdrazu, kter\u00fdm \u0159\u00edkal, \u017ee si mysl\u00ed, \u017ee je Tom je\u0161t\u011b natvrdlej\u0161\u00ed ne\u017e obvykle.<\/div>\n
Tom pusu zase zav\u0159el a Bill se na opl\u00e1tku usm\u00e1l, ne\u017e se vr\u00e1til k hlazen\u00ed obrace\u010dky. „Jasn\u011b,“ \u0159ekl Tom, o krok ustoupil, a a\u017e v tu chv\u00edli si uv\u011bdomil, \u017ee m\u00e1 prsty omotan\u00e9 kolem Billova z\u00e1p\u011bst\u00ed. Neochotn\u011b ho pustil. „Kdo chce cere\u00e1lie?“<\/div>\n
Bill byl zam\u011bstnan\u00fd \u0161ept\u00e1n\u00edm \u010dehosi tajn\u00e9ho obrace\u010dce a Tom si byl docela jist\u00fd, \u017ee to bylo o n\u011bm. I p\u0159esto mu Tom podal misku cere\u00e1li\u00ed s mal\u00fdmi, vesel\u00fdmi marshmallows.<\/div>\n
\n

„Dneska zasad\u00edme strom,“ prohl\u00e1sil Bill u sn\u00eddan\u011b.<\/p><\/div>\n

S\u00e1zeli spolu strom ka\u017ed\u00fd den. U\u017e zasadili trs\u00e1tkov\u00fd strom, \u017e\u00e1rovkov\u00fd strom, a dokonce i strom z laku na vlasy.<\/div>\n
„Okay,“ souhlasil Tom lehce. Bill ho odm\u011bnil jasn\u00fdm, up\u0159\u00edmn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem \u0161\u0165astn\u00fd z v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 mu byly d\u00e1ny, i kdy\u017e to nebyly ty, kter\u00e9 cht\u011bl nebo pot\u0159eboval.<\/div>\n
„Co je dneska za den?“ Zeptal se Tom po chv\u00edli, sn\u00eddan\u011b p\u0159ed n\u00edm pro n\u011bj nebyla l\u00e1kav\u00e1. Tom uva\u017eoval, jestli Bill \u0159ekne pond\u011bl\u00ed. Tom uva\u017eoval, jestli Nathan, n\u011bkdo, kdo bude pro Billa ten prav\u00fd, vystoup\u00ed z lesa a vezme Billa pry\u010d. N\u011bkdo, kdo d\u00e1 Billovi v\u0161echno, co cht\u011bl a pot\u0159eboval.<\/div>\n
Tom tohle b\u00fdt pro Billa nemohl. St\u00e1le nemohl. Jen… ani necht\u011bl, aby to byl kdokoliv jin\u00fd.<\/div>\n
Bill ze sv\u00fdch cere\u00e1li\u00ed separoval dal\u0161\u00ed marshmallow a neodpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Dnes tedy ne.<\/div>\n
Tomovi poklesla ramena \u00falevou.<\/div>\n
\n

„Neboj se,“ \u0159ekl Bill \u010dist\u011b. Tom vzhl\u00e9dl a na\u0161el na sebe intenzivn\u011b soust\u0159ed\u011bn\u00e9 Billovy o\u010di.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 nejsem tvoje sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e1 du\u0161e,“ \u0159ekl Tom, slova na jeho rtech se m\u00edchala dohromady. P\u00e1lila. „P\u016fjde\u0161 ho hledat? Pron\u00e1sledovat hv\u011bzdy a hrabat se v jeho odpadc\u00edch a nast\u011bhovat se do jeho domu a…“<\/div>\n
Bill jen pot\u0159\u00e1sl hlavou a v\u011bnoval Tomovi n\u011b\u017en\u011b podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd pohled. „Ty jsi moje sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e1 du\u0161e.“<\/div>\n
„Nejsem,“ \u0159ekl, tak hloup\u00fd. „J\u00e1 nejsem, nem\u016f\u017eu…“ Bill pozvedl obo\u010d\u00ed, „… tohle b\u00fdt.“<\/div>\n
„Jsi Tom,“ \u0159ekl Bill jednodu\u0161e, jako by to pro n\u011bj bylo zcela jasn\u00e9. Tom si p\u0159\u00e1l, aby to mohlo b\u00fdt tak snadn\u00e9. „Jsi m\u016fj Tomi.“<\/div>\n
J\u00e1 chci b\u00fdt<\/em>, \u0159ekl Tom m\u00e1lem. Na posledn\u00ed chv\u00edli se zarazil a m\u00edsto toho si do pusy vrazil l\u017e\u00edci.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Zasadili strom.<\/p><\/div>\n

Byl to u\u017e t\u0159et\u00ed jable\u010dn\u00fd ohryzek na zahrad\u011b. Jen sotva se ve\u0161el mezi kytarov\u00e9 trs\u00e1tko a marshmallow na mal\u00e9m prostoru zeminy v ji\u017e dlouho mrtv\u00e9 zahrad\u011b. Tom si nebyl jist\u00fd, jestli si Bill pamatoval, kolik strom\u016f u\u017e tam zasadili.<\/div>\n
Nev\u011bd\u011bl, jak dlouho tam sed\u011bli, Bill hled\u011bl na hl\u00ednu a jen \u010dekal. Tom z\u00edral na na\u017eloutlou tr\u00e1vu, z\u00edral na ko\u010dku u plotu, z\u00edral na beton na dom\u011b, z\u00edral na pan\u00ed Martinovou, kter\u00e1 na n\u011bj z\u00edrala nazp\u011bt dalekohledem ze sv\u00e9ho okna.<\/div>\n
Sna\u017eil se nez\u00edrat na Billa.<\/div>\n
Bill m\u011bl za uchem mal\u00e9 znam\u00e9nko.<\/div>\n
„N\u011bjakou dobu to je\u0161t\u011b nevyroste,“ varoval ho Tom, kdy\u017e sledoval, jak Bill st\u00e1le hled\u00ed na zem. Nejsp\u00ed\u0161 to nikdy nevyroste<\/em>.<\/div>\n
„U\u017e to roste,“ nesouhlasil Bill, v\u017edy optimistick\u00fd a tak zatracen\u011b sebejist\u00fd. „Jen to nevid\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Tom se na hl\u00ednu pochybova\u010dn\u011b zad\u00edval. „Jak to v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Bill se v odpov\u011bdi oto\u010dil na Toma s jemn\u00fdm pohledem. Jejich o\u010di se setkaly a Tomov\u00fdmi \u017eilami projelo n\u011bjak\u00e9 podivn\u00e9 teplo.<\/div>\n
\n

Tom se odvr\u00e1til a Bill se polo\u017eil do tr\u00e1vy, aby hled\u011bl na oblohu. Tom si nerv\u00f3zn\u011b \u0161\u0165ouchal jazykem do piercingu ve rtu a p\u0159ipom\u00ednal si, \u017ee \u010dasem v\u0161e vybledne.<\/p><\/div>\n

Vzduchem se roznesl Bill\u016fv sm\u00edch, vesel\u00fd bez jak\u00e9hokoliv d\u016fvodu.<\/div>\n
„D\u00edv\u00e1\u0161 se na hv\u011bzdy?“ Zeptal se Tom. Pohnul se, aby si lehnul na z\u00e1da vedle Billa, aby vid\u011bl to stejn\u00e9, co on. Slunce mu jasn\u011b z\u00e1\u0159ilo do o\u010d\u00ed a on sebou trhnul a m\u00edsto toho se oto\u010dil na bok \u010delem k Billovi.<\/div>\n
Bill, ni\u010d\u00edm neobt\u011b\u017eov\u00e1n, st\u00e1le hled\u011bl vzh\u016fru.<\/div>\n
Tom bude muset Billovi po\u0159\u00eddit slune\u010dn\u00ed br\u00fdle – takhle mohl oslepnout. Alespo\u0148 to Tom sly\u0161el.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Bill. „Tentokr\u00e1t se ony d\u00edvaj\u00ed na m\u011b.“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

I kdy\u017e sv\u011bt kolem Toma byl matouc\u00ed a zp\u016fsoboval mu z\u00e1vrat\u011b, hudba byla nem\u011bnn\u00e1.<\/p><\/div>\n

Bill p\u0159inesl hudbu zp\u00e1tky do Tomova \u017eivota.<\/div>\n
Kdy\u017e Tom zvedl kytaru pot\u00e9, co Billa odstr\u010dil, nebyla tam \u017e\u00e1dn\u00e1 hudba.<\/div>\n
Sed\u011bl na gau\u010di s kytarou na kl\u00edn\u011b, zat\u00edmco Bill le\u017eel na podlaze nap\u0159\u00ed\u010d m\u00edstnost\u00ed a \u010detl si vzh\u016fru nohama kucha\u0159ku.<\/div>\n
Kdy\u017e Tom p\u0159ejel trs\u00e1tkem po strun\u00e1ch, ozval se pouze zvuk. Nebyl hlasit\u00fd a n\u00e1hl\u00fd, jako by byl pod Billov\u00fdma rukama, nebyl melodick\u00fd, jak by m\u011bl b\u00fdt, nic neznamenal.<\/div>\n
Zahr\u00e1l toho v\u00edc, rychleji a siln\u011bji, ale st\u00e1le to nezn\u011blo jako hudba. Adel se py\u0161n\u011b neusm\u00edvala. Bill spole\u010dn\u011b s n\u00edm nezp\u00edval.<\/div>\n
Tom Kaulitz vzal do rukou kytaru a st\u00e1le na tom nez\u00e1le\u017eelo.<\/div>\n
Struna praskla a m\u00e1lem Toma \u0161vihla p\u0159es k\u016f\u017ei. „Sakra!“ zaklel hlasit\u011b. Frustrovan\u011b hodil trs\u00e1tko nap\u0159\u00ed\u010d m\u00edstnost\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
A pak tam byl Bill, lezl po podlaze, aby zvedl ten mal\u00fd kousek plastu, a konej\u0161iv\u011b mu n\u011bco mumlal. Po \u010dty\u0159ech p\u0159ilezl zp\u00e1tky k Tomovi s trs\u00e1tkem bezpe\u010dn\u011b ulo\u017een\u00fdm ve sv\u00e9 ruce. Tom beze slov otev\u0159el \u00fasta a Bill mu poklekl k noh\u00e1m, prsty zkroutil kolem Tomov\u00fdch, dod\u00e1val jeho studen\u00fdm ruk\u00e1m teplo.<\/div>\n
„Uvid\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Bill chl\u00e1choliv\u00fdm t\u00f3nem a vlo\u017eil trs\u00e1tko zp\u00e1tky Tomovi do dlan\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 nic nevid\u00edm,“ \u0159ekl Tom beznad\u011bjn\u011b. „Ty po\u0159\u00e1d \u0159\u00edk\u00e1\u0161… co m\u00e1m v\u016fbec hledat, abych to vid\u011bl? Pro\u010d mi to prost\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 uk\u00e1zat?“<\/div>\n
„J\u00e1 ti to ukazuju. Uvid\u00ed\u0161.“ Bill se oto\u010dil, aby se t\u011b\u017ece op\u0159el o Tomovy nohy, teplo jeho t\u011bla Toma h\u0159\u00e1lo.<\/div>\n
Tom zabrnkal dal\u0161\u00ed nelibozvu\u010dn\u00fd akord a Bill zp\u00edval proti Tomovu kolenu podivn\u00fd t\u00f3n.<\/div>\n
Tom v tom mo\u017en\u00e1 nebyl nijak dobr\u00fd, ale aspo\u0148 byl po\u0159\u00e1d rockov\u00e1 hv\u011bzda.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Tomova postel nikdy d\u0159\u00edve nebyla pr\u00e1zdn\u00e1, ne\u017e potkal Billa.<\/p><\/div>\n

B\u00fdvala to prost\u011b jen postel v pokoji a v dom\u011b, kter\u00fd nebyl opravdu jeho. Nez\u00e1le\u017eelo na tom, \u017ee kdy\u017e se p\u0159eto\u010dil, nebylo tam k n\u011bmu p\u0159itisknut\u00e9 ni\u010d\u00ed teplo, ni\u010d\u00ed vlasy mu nelezly do pusy, ni\u010d\u00ed hork\u00fd dech proti jeho rameni, ni\u010d\u00ed studen\u00e9 nohy kolem jeho l\u00fdtka.<\/div>\n
Nebolelo to p\u0159ij\u00edt o n\u011bco, co \u010dlov\u011bk nikdy nem\u011bl. Te\u010f to bolelo.<\/div>\n
Ale Tom nem\u00edval Billa, nem\u011bl Billa, a nemohl m\u00edt Billa.<\/div>\n
Dokonce i kdy\u017e se Bill ospale op\u00edral o r\u00e1m dve\u0159\u00ed naproti p\u0159es chodbu, v Tomov\u011b py\u017eamu a s vlasy rozcuchan\u00fdmi a st\u00e1le mokr\u00fdmi od stejn\u00e9ho \u0161amponu, kter\u00fd pou\u017e\u00edval Tom, s pohledem na tv\u00e1\u0159i, kter\u00fd Tom mohl popsat pouze jako tou\u017eebn\u00fd.<\/div>\n
I p\u0159esto.<\/div>\n
„Dobrou noc,“ \u0159ekl Tom ochrapt\u011ble, ud\u011blal krok zp\u011bt do sv\u00e9ho pokoje a zpocen\u00fdmi prsty sev\u0159el kliku.<\/div>\n
Bill na\u0161pulil rty, ale nepohnul se, aby Toma n\u00e1sledoval. Tom mohl \u0159\u00edct, \u017ee to v n\u011bm t\u00e9m\u011b\u0159 vibrovalo, cht\u011bl se vtisknout do Tomova prostoru tak, jako to obvykle d\u011bl\u00e1val, nal\u00e9hat, dokud se Tom nevzd\u00e1.<\/div>\n
Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu to tentokr\u00e1t neud\u011blal.<\/div>\n
Tom si skoro p\u0159\u00e1l, aby ano.<\/div>\n
\n

Bill si nezav\u0159el dve\u0159e, pouze zmizel do temnoty sv\u00e9ho pokoje, o kter\u00e9m p\u0159edst\u00edrali, \u017ee je jeho. Odd\u011blen\u00e9 prostory pro odd\u011blen\u00e9 osoby.<\/p><\/div>\n

Tom tam st\u00e1l, s rukou omotanou kolem kovov\u00e9 kliky, zat\u00edmco sly\u0161el \u0161ust\u011bn\u00ed p\u0159ikr\u00fdvky a Bill\u016fv tich\u00fd povzdech, kdy\u017e se uvelebil. Bill pravd\u011bpodobn\u011b sv\u00edral \u0161ev pol\u0161t\u00e1\u0159e tak, jako to v\u017edycky d\u011bl\u00e1val. \u0160pulil rty a pomalu je olizoval, bo\u0159il sv\u016fj nos do l\u00e1tky pol\u0161t\u00e1\u0159e a vdechoval jeho v\u016fni. O\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka se mu chv\u011bla, kdy\u017e se jeho o\u010di p\u0159izp\u016fsobovaly tm\u011b, \u0159asy \u010dern\u00e9 proti jeho k\u016f\u017ei dokonce i v mdl\u00e9m sv\u011btle. Pak by se p\u0159itiskl bl\u00ed\u017ee k Tomovi, teplo jeho k\u016f\u017ee by \u017ehnulo proti Tomov\u011b a jeho dech by Toma lechtal na uchu. Tahal by za Tomovy dredy a nat\u00e1\u010del by si je na prsty, \u0161\u0165astn\u011b by si broukal, dokud by on nebo Tom neusnuli.<\/div>\n
A\u017e na to, \u017ee tentokr\u00e1t tam Tom nebude.<\/div>\n
Tom sv\u00e9 dve\u0159e n\u00e1siln\u011b zabouchl oproti pot\u0159eb\u011b je v\u016fbec nezav\u00edrat.<\/div>\n
Roz\u010dilen\u011b se vrhl na postel, kde m\u011bl le\u017eet Bill. Kdy\u017e se Tom p\u0159eto\u010dil, aby z\u00edral na strop, tak v\u0161e, co mohl vid\u011bt, byly mal\u00e9 sv\u00edt\u00edc\u00ed hv\u011bzdy, kter\u00e1 tam Bill nalepil.<\/div>\n
Vydr\u017eel osm minut. To nebylo tak \u0161patn\u00e9 vzhledem k tomu, \u017ee m\u00ed\u0159il pro deset.<\/div>\n
Dve\u0159e do Billova pokoje byly st\u00e1le otev\u0159en\u00e9, z\u0159eteln\u00e1 pozv\u00e1nka.<\/div>\n
\n

Bill byl sto\u010den\u00fd na sv\u00e9 stran\u011b postele. Tom p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e tak ti\u0161e, jak jen mohl, zaklel, kdy\u017e klop\u00fdtl o l\u00e1tku sv\u00e9ho vlastn\u00edho p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9ho py\u017eama, ne p\u0159\u00edli\u0161 nen\u00e1padn\u011b.<\/p><\/div>\n

Bill byl p\u0159itisknut\u00fd k okraji postele, nezab\u00edral cel\u00fd prostor, dokonce i kdy\u017e ho m\u011bl jen pro sebe. Zd\u00e1l se b\u00fdt tak mal\u00fd, jako by se m\u011bl v t\u011bch pol\u0161t\u00e1\u0159\u00edch a p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch utopit. Vypadal k\u0159ehce a osam\u011ble a drobn\u011b, v\u016fbec ne jako ta zan\u00edcen\u00e1 a nad\u0161en\u00e1 osoba, jak jej Tom znal, kter\u00e1 by se tiskla k Tomovu t\u011blu a prala se s p\u0159ikr\u00fdvkou a kopala Toma, kdy\u017e se pokou\u0161el z\u00edskat svou pom\u011brnou \u010d\u00e1st jejich spole\u010dn\u00e9ho pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Billovy vlasy byly rozcuchan\u00e9 jako poka\u017ed\u00e9, a jemn\u00e9 kolem jeho obli\u010deje, n\u011bkolik pramen\u016f m\u011bl na tv\u00e1\u0159i. Tom je bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed odhrnul a odkryl tak jemn\u00e9 rty – Tom znal pocit t\u011bchto rt\u016f proti sv\u00fdm – a tmav\u00e9 \u0159asy.<\/div>\n
Billovy o\u010di byly a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 n\u00e1siln\u011b zav\u0159en\u00e9, jako by bylo opravdu t\u0159eba na sp\u00e1nek v\u00e1\u017en\u00e9ho \u00fasil\u00ed a koncentrace. Nebo na p\u0159edst\u00edr\u00e1n\u00ed sp\u00e1nku.<\/div>\n
Za Tomovy rty zatahal n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv. P\u0159itiskl na moment svou chladnou dla\u0148 k Billov\u011b tepl\u00e9 tv\u00e1\u0159i, ne\u017e ji pomalu odt\u00e1hl, velmi si v\u011bdom toho, jak se Bill sna\u017eil ji n\u00e1sledovat.<\/div>\n
\n

„Po\u0159\u00e1d vzh\u016fru?“<\/p><\/div>\n

„Ne,“ pop\u00edral to Bill d\u011btinsky, o\u010di m\u011bl st\u00e1le pevn\u011b zav\u0159en\u00e9.<\/div>\n
Tom si ti\u0161e odfrkl a p\u0159ejel palcem po ostr\u00e9 linii Billovy \u010delisti. Bill se k jeho ruce instinktivn\u011b nato\u010dil.<\/div>\n
Sev\u0159el prsty bolestiv\u011b kolem Tomova z\u00e1p\u011bst\u00ed, jako kdyby Tom pl\u00e1noval se odt\u00e1hnout. Bill za jeho ruku \u017ealostn\u011b zatahal. Tom se pod\u0159\u00eddil tomu nevysloven\u00e9mu p\u0159\u00edkazu a vlezl si do postele za n\u00edm. Bill se k n\u011bmu okam\u017eit\u011b p\u0159itulil, mazlil se s Tomov\u00fdm ramenem a jeho rty byly jemn\u00e9 proti Tomov\u011b k\u016f\u017ei.<\/div>\n
„Je ti zima?“ Zeptal se Tom, jeho hlas byl v t\u00e9 tm\u011b tich\u00fd i p\u0159esto, \u017ee byli oba vzh\u016fru, \u017ee je\u0161t\u011b ani neusnuli.<\/div>\n
„Takov\u00e1 zima,“ za\u0161eptal Bill nazp\u011bt, omotal teplou ruku kolem Tomova krku a p\u0159itiskl se k n\u011bmu, jako by mu opravdu byla zima, navzdory tomu \u017e\u00e1ru mezi nimi.<\/div>\n
Tom se proti tomu doteku uvolnil a p\u0159it\u00e1hl si Billa a\u017e nemo\u017en\u011b bl\u00edzko, s rukou kolem jeho ramen. Tiskli se jeden ke druh\u00e9mu. „Mn\u011b taky.“<\/p>\n

autor: \u017delat\u00fdnka<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. \ud83d\ude2e<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u017delat\u00fdnka Z druh\u00e9 strany Bill nesl to odm\u00edtnut\u00ed l\u00e9pe ne\u017e Tom. Byla tady v \u017eivot\u011b rutina, norma, kter\u00e9 se Tom pot\u0159eboval dr\u017eet. I kdy\u017e Tom rutinu nesn\u00e1\u0161el, st\u00e1le byla pohodln\u00e1, st\u00e1le to bylo tak, jak v\u011bci m\u011bly b\u00fdt. Kousky puzzle do<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[685],"tags":[],"class_list":["post-855","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jeho-ocima"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/855","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=855"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/855\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=855"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=855"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=855"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}