{"id":8557,"date":"2011-05-28T18:30:00","date_gmt":"2011-05-28T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8535"},"modified":"2011-05-28T18:30:00","modified_gmt":"2011-05-28T17:30:00","slug":"me-myself-and-romeo-47","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/28\/me-myself-and-romeo-47\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 47."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Tommy,“ vrhnu se mu kolem krku. Tisknu jej k sob\u011b a nehodl\u00e1m se od n\u011bj odd\u00e1lit ani o milimetr. To proto Absinth tak nad\u0161en\u011b vyst\u0159elil z v\u00fdtahu, k\u0148u\u010del jak pominut\u00fd a dor\u00e1\u017eel na dve\u0159e. C\u00edtil p\u00e1na, kter\u00fd je zase s n\u00e1mi. Vr\u00e1til se mi a je v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
„Chyb\u011bl jsem ti?“ Zept\u00e1m se pobl\u00ed\u017e jeho ucha, na n\u011b\u017e vtisknu polibek. Kdy\u017e se odpov\u011bdi nedo\u010dk\u00e1m, nal\u00e9hav\u011b dotaz zopakuji: „Tak chyb\u011bl?“<\/div>\n
„Jo, hrozn\u011b,“ odstr\u010d\u00ed m\u011b od sebe a ustoup\u00ed o krok dozadu. Zavrt\u00ed hlavou, jako by nev\u011b\u0159il tomu, co se kolem n\u011bj d\u011bje, co\u017e nech\u00e1pu, ale prozat\u00edm to odm\u00edt\u00e1m n\u011bjak v\u00edce \u0159e\u0161it. Jedin\u00e9, co je v tuto chv\u00edli d\u016fle\u017eit\u00e9, je, \u017ee jsme zase spolu. Ostatn\u00ed je bezv\u00fdznamn\u00e9.<\/div>\n
„Co to st\u011bhov\u00e1n\u00ed?“ Zept\u00e1 se t\u00f3nem, kter\u00fd v tento moment nedok\u00e1\u017eu spr\u00e1vn\u011b interpretovat. Co v\u0161ak dok\u00e1\u017eu bezpe\u010dn\u011b \u0159\u00edct, je, \u017ee se mi moc nezamlouv\u00e1. Jeho ot\u00e1zka m\u011b naopak pot\u011b\u0161ila, p\u0159esto\u017ee to vypad\u00e1, jako by byla polo\u017eena sp\u00ed\u0161e, aby \u0159e\u010d nest\u00e1la. Ani\u017e by si to Tom uv\u011bdomoval, skv\u011ble mi nahr\u00e1l do karet. Jedno z t\u00e9mat, kter\u00e9 jsem s n\u00edm cht\u011bl prob\u00edrat, byl d\u016fm.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jsem se tam nebyl d\u00edvat. Ale m\u011blo by to b\u00fdt snad u\u017e obyvateln\u00e9. M\u016f\u017eeme se tam zajet pod\u00edvat spolu, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ Navrhnu a klesnu vedle n\u011bj na pohovku, na ni\u017e p\u0159ed chvilkou znovu usedl. Nakonec p\u0159ece jen souhlas\u00ed. A to se zprvu tv\u00e1\u0159il, \u017ee jej odsud budu muset odt\u00e1hnout n\u00e1sil\u00edm! Ale to je cel\u00fd on. Nikdy nic neodk\u00fdval hned, p\u0159esto\u017ee se mu to l\u00edbilo. Musel to p\u0159inejmen\u0161\u00edm dlouze okecat.<\/p>\n<\/div>\n
„Asi si nerozum\u00edme,“ po n\u011bkolikasekundov\u00e9m hled\u011bn\u00ed do neur\u010dita se oto\u010d\u00ed zp\u011bt ke mn\u011b.<\/div>\n
„Nerozum\u00edme? Ptal jsi se p\u0159eci na st\u011bhov\u00e1n\u00ed, ne?“ Zakrout\u00edm nech\u00e1pav\u011b hlavou.<\/div>\n
„To ano, jen\u017ee ty m\u011b \u0161patn\u011b ch\u00e1pe\u0161.“<\/div>\n
„Jak \u0161patn\u011b ch\u00e1pu?“ Poposednu si bl\u00ed\u017ee a vyt\u0159e\u0161t\u00edm na n\u011bj o\u010di. Pokud chce \u0159\u00edct to, co si mysl\u00edm, tak mu rad\u00edm, aby ml\u010del. Takovou pitomost kategoricky odm\u00edt\u00e1m!<\/div>\n
\n
<\/div>\n
TOM<\/div>\n
<\/div>\n
Z\u00edr\u00e1m na Billa, u n\u011bj\u017e jsem tento v\u00fdraz snad nikdy nespat\u0159il. Ani tento, ani jin\u00fd jemu podobn\u00fd. Tv\u00e1\u0159\u00ed se, jako bych snad na n\u011bj mluvil ma\u010farsky a jemu nedoch\u00e1zelo, o \u010dem je \u0159e\u010d. Ale je\u0161t\u011b je tam n\u011bco. N\u011bco, co v jeden moment p\u016fsob\u00ed jako smutek, ov\u0161em z\u00e1hy se to m\u011bn\u00ed ve zlost. Prol\u00edn\u00e1 se to mezi sebou a usv\u011bd\u010duje m\u011b v tom, \u017ee n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed minuty nebudou v\u016fbec p\u0159\u00edjemn\u00e9. Mo\u017en\u00e1 budou je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, ne\u017e bych si kdy pomyslel.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem ode\u0161el, \u0159ekl jsem, \u017ee m\u00e1\u0161 t\u00fdden, aby ses sbalil a na\u0161el si n\u011bjak\u00e9 bydlen\u00ed.“ P\u0159ipomenu mu nejprve, co jsem mu \u0159ekl, kdy\u017e jsem opou\u0161t\u011bl byt. „T\u00fdden uplynul a je na\u010dase, abys \u0161el.“ Jen co to dopov\u00edm, uv\u011bdom\u00edm si, \u017ee jsem mohl pou\u017e\u00edt vhodn\u011bj\u0161\u00ed slova.<\/div>\n
„A d\u00e1l?“ Zept\u00e1 se a s naprost\u00fdm klidem se op\u0159e. Ruce si polo\u017e\u00ed do kl\u00edna, zamrk\u00e1 na m\u011b \u0159asami a \u0161iroce se usm\u011bje.<\/div>\n
„D\u00e1l? Co by m\u011blo b\u00fdt d\u00e1l?“ Pozastav\u00edm se nad jeho postojem. „D\u00e1l nic. Prost\u011b konec.“ Mo\u017en\u00e1 bude n\u011bco m\u00e1lo pravdy na tom, co \u0159\u00edkal Pete. \u017de Bill prost\u011b to, co nechce, nesly\u0161\u00ed. Jeho chov\u00e1n\u00ed by tomu nasv\u011bd\u010dovalo. Norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk by aspo\u0148 za\u010dal hyster\u010dit, ale on se tv\u00e1\u0159\u00ed, jako bych mu pr\u00e1v\u011b \u0159ekl, \u017ee dneska bude k ve\u010de\u0159i m\u00edsto brambor r\u00fd\u017ee nebo tak n\u011bjak.<\/div>\n
<\/div>\n
„Sly\u0161el jsi, co jsem \u0159ekl?“ Zept\u00e1m se po chv\u00edli, proto\u017ee mi jeho pohled za\u010d\u00edn\u00e1 siln\u011b l\u00e9zt na nervy. D\u00edv\u00e1 se na m\u011b, jako by se mi sna\u017eil nabourat do mozku.<\/div>\n
„Ale ano, sly\u0161el jsem t\u011b.“ Ubezpe\u010d\u00ed m\u011b, \u017ee zaregistroval, co jsem pov\u00eddal. Dal\u0161\u00ed slova mi doslova vyraz\u00ed dech: „M\u011bli bychom si promluvit jako dva rozumn\u00ed lid\u00e9, Tome.“<\/div>\n
„A to \u0159\u00edk\u00e1\u0161 ty mn\u011b?“ Z\u016fstanu na n\u011bj z\u00edrat. On mn\u011b bude \u0159\u00edkat, \u017ee si mus\u00edme promluvit rozumn\u011b? On mn\u011b?! A\u0165 za\u010dne u sebe. Chov\u00e1 se jako um\u00edn\u011bn\u00fd fracek. Ne, chov\u00e1 se jako bl\u00e1zen!<\/div>\n
„Ano, proto\u017ee ty se rozumn\u011b nechov\u00e1\u0161. M\u011bli bychom probrat na\u0161i situaci a naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed.“ Pokra\u010duje d\u00e1l v\u00e1\u017en\u00fdm t\u00f3nem, jen\u017e m\u011b usv\u011bd\u010duje v tom, co jsem si celou dobu myslel. V\u016fbec si neuv\u011bdomuje, \u017ee by ud\u011blal n\u011bjakou chybu. Posledn\u00ed, co sch\u00e1z\u00ed, je, aby prohl\u00e1sil, \u017ee jsem chyboval j\u00e1. Pokud to ud\u011bl\u00e1, tak i p\u0159es l\u00e1sku k n\u011bmu, p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee ho na m\u00edst\u011b profackuji.<\/div>\n
„Nen\u00ed co \u0159e\u0161it.“ A\u010d je to sakra t\u011b\u017ek\u00e9, sna\u017e\u00edm se zachov\u00e1vat klid. Nesm\u00edm p\u0159ipustit, aby nade mnou zase z\u00edskal p\u0159evahu. Mus\u00edm si prosadit svou. Podlehnu-li, jsem ztracen\u00fd. P\u0159i\u0161el jsem sem s t\u00edm, \u017ee ho donut\u00edm odej\u00edt, a toho taky dos\u00e1hnu.<\/div>\n
„Ale je.“ Oponuje mi.<\/div>\n
„Nen\u00ed. Tys to vy\u0159e\u0161il u\u017e p\u0159ed t\u00fddnem. Pamatuje\u0161? Tak\u017ee se seber a odejdi.“ Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee to vyzn\u011blo ubl\u00ed\u017een\u011b, co\u017e nebyl z\u00e1m\u011br, ale stalo se. Ta nedo\u0159e\u010den\u00e1 v\u011bta m\u011b tr\u00e1p\u00ed a asi jen tak tr\u00e1pit nep\u0159estane. Jsou chv\u00edle, kdy ji sly\u0161\u00edm v hlav\u011b. St\u00e1le dokola se opakuje a ubli\u017euje mi snad \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce, m\u00edsto \u010d\u00edm d\u00e1l m\u00e9n\u011b.<\/div>\n
\n

„Co kdybys mi rad\u011bji \u0159ekl, kde jsi celou dobu byl, co ty na to? Nebylo mo\u017en\u00e9 se ti dovolat.“ Zm\u011bn\u00ed t\u00e9ma a sklon\u00ed se k Absinthovi, kter\u00fd se uvelebil u na\u0161ich nohou.<\/p><\/div>\n

„Byl jsem u…“<\/div>\n
„U? U kohopak?“ Jak ho zn\u00e1m, obvolal, koho mohl, a zjistil si, jestli se tam n\u00e1hodou nenach\u00e1z\u00edm. Lh\u00e1t tedy nem\u016f\u017eu a vlastn\u011b ke l\u017ei nem\u00e1m ani d\u016fvod. Nic jsem neprovedl a on je posledn\u00ed, kdo m\u011b m\u016f\u017ee soudit.<\/div>\n
„U Peta.“ \u0158eknu nakonec a neujde mi, \u017ee se na krati\u010dk\u00fd okam\u017eik zaraz\u00ed.<\/div>\n
„Tak odtud v\u00edtr vane, a j\u00e1 po\u0159\u00e1d uva\u017eoval, co ti p\u0159el\u00edtlo p\u0159es nos, a ono je to jednodu\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e bych si myslel. Nao\u010dkoval t\u011b proti mn\u011b on. Co ti o mn\u011b nalhal, co?“ V tmavohn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00edch se nehezky zableskne a rty, kter\u00e9 jsem tak r\u00e1d l\u00edbal, se zk\u0159iv\u00ed do odporn\u00e9ho \u00fa\u0161klebku.<\/div>\n
„Nic.“ Odseknu mu. „Skoro o tob\u011b nemluvil.“ Bill po t\u011bchto slovech vstane a obejde konferen\u010dn\u00ed stolek. Z\u016fstane st\u00e1t p\u0159esn\u011b naproti mn\u011b, prohl\u00ed\u017e\u00ed si m\u011b od hlavy a\u017e k pat\u011b a n\u011bkolikr\u00e1t d\u016frazn\u011b k\u00fdvne hlavou.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 se tu strachuji, kde jsi, a ty se s klidem paktuje\u0161 s m\u00fdm ex, poslouch\u00e1\u0161 jeho l\u017ei a…“<\/div>\n
„Nic o tob\u011b ne\u0159\u00edkal!“ Za\u0159vu a rovn\u011b\u017e se postav\u00edm. Netu\u0161\u00edm, pro\u010d si mysl\u00ed, \u017ee jsme se bavili cel\u00fd t\u00fdden jen o n\u011bm. Peta bych musel zml\u00e1tit, abych ho p\u0159im\u011bl o Billovi mluvit.<\/div>\n
„A te\u010f ho je\u0161t\u011b br\u00e1n\u00ed\u0161. V\u00fdborn\u011b!“ Rozhod\u00ed rukama. Jedno pozitivum tu je. U\u017e aspo\u0148 d\u00e1v\u00e1 najevo emoce a netv\u00e1\u0159\u00ed se, \u017ee se ho nic z toho net\u00fdk\u00e1. Kdybych v\u011bd\u011bl, \u010d\u00edm ho k tomu p\u0159im\u011bji, d\u00e1vno bych zavedl \u0159e\u010d k jeho exp\u0159\u00edteli. „Trnul jsem hr\u016fzou, jestli se ti n\u011bco nestalo. Volal jsem ti, psal a ty m\u00edsto, abys mi poslal blbou SMSku, si u\u017e\u00edv\u00e1\u0161 s t\u00edm ubo\u017e\u00e1kem.“<\/div>\n
„Je ubo\u017e\u00e1k, proto\u017ee se neplaz\u00ed a nepros\u00ed t\u011b o to, aby ses vr\u00e1til?“ T\u00edmhle dotazem se mi poda\u0159\u00ed Billa na okam\u017eik uml\u010det. Asi jsem uhodil h\u0159eb\u00ed\u010dek na hlavi\u010dku. Zalape toti\u017e po dechu a jeho o\u010di se z\u00fa\u017e\u00ed do dvou \u0161t\u011brbin.<\/div>\n
„Tak\u017ee tohle jste spolu vymysleli!“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Pohod\u00edm hlavou. Dost dob\u0159e nerozum\u00edm, co t\u00edm bylo my\u0161leno.<\/div>\n
„Jist\u011b. Mohlo m\u011b to napadnout.“ Odfrkne si. O\u010dek\u00e1v\u00e1m dal\u0161\u00ed smr\u0161\u0165, ale Bill mi op\u011bt dok\u00e1\u017ee, \u017ee jeho reakce nelze nikdy s jistotou p\u0159edv\u00eddat, jeliko\u017e se vr\u00e1t\u00ed na svoje m\u00edsto po m\u00e9m boku a za\u010dne ke mn\u011b sm\u00ed\u0159liv\u00fdm t\u00f3nem promlouvat: „Pod\u00edvej, Tommy, byla to chyba, ale nezlob\u00edm se. Zapomenu na to.“<\/div>\n
„Zapomene\u0161 na co?“ Vyhrknu, sotva to do\u0159ekne. O \u010dem to zatracen\u011b mluv\u00ed? Jak on?! A za co by se asi tak mohl zlobit? D\u016fvod ke vzteku m\u00e1m jedin\u011b j\u00e1! Se mnou bylo jedn\u00e1no jako s n\u011bk\u00fdm pod\u0159adn\u00fdm! Ne s n\u00edm.<\/div>\n
„Na v\u0161echno. Co jsi ud\u011blal, co jsi \u0159ekl a…“<\/div>\n
„To je vtip, nebo to mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b? Douf\u00e1m, \u017ee v\u00e1\u017en\u011b, proto\u017ee vtip by to byl sakra blbej!“ Uhnu d\u0159\u00edv, ne\u017e m\u011b sta\u010d\u00ed pohladit, co\u017e bylo jist\u011b jeho z\u00e1m\u011brem, kdy\u017e ke mn\u011b natahoval ruku. Bu\u010f je sjetej, nebo mu p\u0159esko\u010dilo. Norm\u00e1ln\u00ed rozhodn\u011b nen\u00ed. Kdyby toti\u017e byl, tak by ne\u0159\u00edkal takov\u00e9 hovadiny!<\/p>\n<\/div>\n
„Mohl by ses posadit zp\u00e1tky, pros\u00edm?“ Vyzve m\u011b a polo\u017e\u00ed dla\u0148 na m\u00edsto, kde jsem je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou sed\u011bl. Ani nev\u00edm, jestli m\u011b v\u00edc irituje, co \u0159\u00edk\u00e1 nebo jak to \u0159\u00edk\u00e1. Pro\u010d to vlastn\u011b \u0159e\u0161\u00edm? Oboj\u00ed mi leze na nervy a bude-li pokra\u010dovat, neru\u010d\u00edm za sebe.<\/div>\n
„Nemohl, proto\u017ee nechci.“ Odbydu jej s kysel\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „A ty by sis m\u011bl j\u00edt sbalit.“<\/div>\n
„Pro\u010d jako?“<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161i, Bille, to je tak t\u011b\u017ek\u00e9 pochopit?! U\u017e t\u011b tady nechci, ch\u00e1pe\u0161? Prost\u011b se sbal, odejdi a nech m\u011b \u017e\u00edt.“<\/div>\n
„Nechce\u0161, abych ode\u0161el.“ Prohl\u00e1s\u00ed sebev\u011bdom\u011b a j\u00e1 na okam\u017eik skute\u010dn\u011b zapochybuji o tom, co jsem \u0159ekl. B\u011bhem chvilky se v\u0161ak vzpamatuji a v duchu s\u00e1m sebe ujist\u00edm, \u017ee nem\u00e1 pravdu a \u017ee chci, aby vypadnul, a to hned.<\/div>\n
„Pro\u010d m\u011b tak tr\u00e1p\u00ed\u0161? D\u011bl\u00e1 ti to dob\u0159e?“ Za\u010d\u00edn\u00e1m jej podez\u0159\u00edvat z toho, \u017ee se mu l\u00edb\u00ed ubli\u017eovat druh\u00fdm, \u017ee se v tom vylo\u017een\u011b vy\u017e\u00edv\u00e1. Alespo\u0148 ke mn\u011b by se v\u0161ak mohl chovat ohledupln\u011bji!<\/div>\n
\n

„Kolik\u00e1t\u00fd jsem?“ Polo\u017e\u00ed mi ot\u00e1zku, kter\u00e1 dle m\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed nem\u00e1 v\u016fbec \u017e\u00e1dnou souvislost s t\u00edm, co tu \u0159e\u0161\u00edme, nebo m\u011b alespo\u0148 \u017e\u00e1dn\u00e1 nenapad\u00e1. Nen\u00ed to nic nov\u00e9ho. Bill \u010dasto uprost\u0159ed hovoru p\u0159e\u0161el k jin\u00e9mu t\u00e9matu, kter\u00e9 s t\u00edm prvotn\u00edm zd\u00e1nliv\u011b nesouviselo. Pro\u010d to d\u011blal, dnes ji\u017e v\u00edm. Poda\u0159ilo se mu tak druhou osobu zasko\u010dit, \u010deho\u017e v\u017edy dok\u00e1zal velmi dob\u0159e vyu\u017eit ku prosp\u011bchu sv\u00e9 osoby. P\u0159esn\u011b o toto mu jde i nyn\u00ed. Zrovna tak chce mluvit o tom, co mu p\u0159isuzuje roli, kterou si p\u0159eje. Roli toho, kdo je na prvn\u00ed pohled v pr\u00e1vu.<\/p><\/div>\n

„Jak kolik\u00e1t\u00fd?“<\/div>\n
„No, tv\u016fj spasitel pr\u00e1v\u011b vyhr\u00e1l titul nejsympati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed ex roku. Tak by m\u011b zaj\u00edmalo, kolik\u00e1t\u00e9 m\u00edsto jsi p\u0159isoudil mn\u011b? Douf\u00e1m, \u017ee aspo\u0148 druh\u00e9. T\u0159et\u00ed bych nejsp\u00ed\u0161 nep\u0159e\u017eil.“ Teatr\u00e1ln\u011b se chytne za srdce a obr\u00e1t\u00ed o\u010di v sloup. „Pod\u00edvej, Tome, ch\u00e1pu, \u017ee jsi rozru\u0161en\u00fd. I na m\u011b toho bylo hodn\u011b.“ Nevypad\u00e1, \u017ee by se m\u011bl ka\u017edou chvilku zhroutit. \u010cekal jsem, \u017ee za\u010dne bre\u010det, proto\u017ee slzami m\u011b dosud v\u017edycky obm\u011bk\u010dil, ale \u017e\u00e1dn\u00e9 slzav\u00e9 \u00fadol\u00ed se nekon\u00e1. Bill s klidem sed\u00ed na pohovce, pohupuje si nohou a j\u00e1 jen o\u010dek\u00e1v\u00e1m, kdy mi p\u0159ik\u00e1\u017ee, abych mu donesl n\u011bco k pit\u00ed nebo zap\u00e1lil cig\u00e1ro.<\/div>\n
„Tak p\u016fjde\u0161 si sbalit?“ Jeho dotaz nezodpov\u00edm, nam\u00edsto odpov\u011bdi vyslov\u00edm dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku. Kdy\u017e Bill setrv\u00e1v\u00e1 klidn\u011b sed\u011bt na pohovce a nem\u00e1 se k tomu, aby aspo\u0148 zavrt\u011bl hlavou, kdy\u017e u\u017e nechce mluvit, vykro\u010d\u00edm sm\u011brem k lo\u017enici. „Fajn, jak chce\u0161, ud\u011bl\u00e1m to za tebe.“ Zahu\u010d\u00edm a rozraz\u00edm dve\u0159e. Okam\u017eit\u011b zam\u00ed\u0159\u00edm ke sk\u0159\u00edni, kde m\u00e1 ulo\u017een\u00e9 v\u011bci. S\u00e1hnu po jedn\u00e9 z ta\u0161ek, kter\u00e1 je sice moje, ale to je mi v tento moment naprosto ukraden\u00e9. Rozepnu zip a za\u010dnu do n\u00ed h\u00e1zet, co mi padne pod ruku.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e se po dlouh\u00fdch minut\u00e1ch vr\u00e1t\u00edm zp\u011bt do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, naleznu Billa v naprosto stejn\u00e9 pozici jako p\u0159edt\u00edm. Prvotn\u00ed nutk\u00e1n\u00ed hodit mu ta\u0161ky na hlavu zavrhnu, m\u00edsto toho jimi po\u0159\u00e1dn\u011b pra\u0161t\u00edm o zem, \u010d\u00edm\u017e se mi poda\u0159\u00ed p\u0159im\u011bt jej, aby se na m\u011b oto\u010dil.<\/p><\/div>\n

„Tady m\u00e1\u0161 svoje v\u011bci. Pro zbytek si n\u011bkoho po\u0161li.“ Pokus\u00edm se o co nejchladn\u011bj\u0161\u00ed t\u00f3n, a ani\u017e bych po\u010dkal na reakci z jeho strany, oto\u010d\u00edm se na pat\u011b a s hlavou vzty\u010denou se odeberu zp\u011bt do lo\u017enice. Jen co za sebou zaklapnu dve\u0159e, m\u00e1m chu\u0165 pootev\u0159\u00edt je a \u0161kv\u00edrkou nahl\u00e9dnout do m\u00edstnosti, abych vid\u011bl, jak se chov\u00e1. Nakonec v\u0161ak zam\u00ed\u0159\u00edm k prostorn\u00e9 posteli, na ni\u017e se nejprve usad\u00edm. Pohledem hypnotizuji dve\u0159e a \u010dek\u00e1m, kdy sem na m\u011b nab\u011bhne a ud\u011bl\u00e1 sc\u00e9nu, \u017ee on rozhodn\u011b nikam nep\u016fjde a abych se s t\u00edm rozlou\u010dil. V hlav\u011b se pokou\u0161\u00edm p\u0159ipravit si p\u00e1dn\u00e9 argumenty mluv\u00edc\u00ed pro jeho odchod, s\u00e1m sob\u011b dod\u00e1v\u00e1m odvahy a nab\u00e1d\u00e1m se, abych nepovolil. Kdy\u017e se ani po del\u0161\u00ed dob\u011b dve\u0159e neotev\u0159ou, lehnu si na z\u00e1da. Vsad\u00edm se, \u017ee kdybych te\u010f ve\u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku, sed\u011bl by nachlup stejn\u011b. <\/p>\n<\/div>\n
Ne\u017e p\u0159estanu z\u00edrat do stropu a odhodl\u00e1m se vst\u00e1t, uplyne jist\u011b dlouh\u00e1 doba. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m se, \u017ee mi je zatracen\u011b divn\u00e9, \u017ee na m\u011b Bill nenab\u011bhnul, aby m\u011b se\u0159val jak mal\u00fdho spratka. Ani nenakouknul do pokoje, aby se m\u011b pokou\u0161el obm\u011bk\u010dit skuhr\u00e1n\u00edm, kter\u00fdm ve mn\u011b v\u017edy probudil pocit viny. Pr\u00e1v\u011b tyhle my\u0161lenkov\u00e9 pochody m\u011b nakonec donutily zvednout se a otev\u0159\u00edt dve\u0159e do ob\u00fdvac\u00edho pokoje. Co spat\u0159\u00edm, mi vyraz\u00ed dech. Tak tohle by m\u011b ani ve snu nenapadlo!<\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Tommy,“ vrhnu se mu kolem krku. Tisknu jej k sob\u011b a nehodl\u00e1m se od n\u011bj odd\u00e1lit ani o milimetr. To proto Absinth tak nad\u0161en\u011b vyst\u0159elil z v\u00fdtahu, k\u0148u\u010del jak pominut\u00fd a dor\u00e1\u017eel na dve\u0159e. C\u00edtil p\u00e1na, kter\u00fd je zase s<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-8557","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8557","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8557"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8557\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8557"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8557"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8557"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}