{"id":8560,"date":"2011-05-28T17:00:00","date_gmt":"2011-05-28T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8538"},"modified":"2011-05-28T17:00:00","modified_gmt":"2011-05-28T16:00:00","slug":"just-my-boy-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/28\/just-my-boy-10\/","title":{"rendered":"Just my boy 10."},"content":{"rendered":"<div><strong>autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div><em>Ahoj \u010dten\u00e1\u0159i,<\/em><\/div>\n<div><em>nebudu chodit kolem hork\u00e9  ka\u0161e, ale bohu\u017eel, mus\u00edm j\u00edt rovnou k v\u011bci. To, \u017ee se Chlapec u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t objevil v nej\u010dten\u011bj\u0161\u00edch \u010dl\u00e1nc\u00edch a statistika mi ukazuje na jeden d\u00edl cca 55 \u010dten\u00e1\u0159\u016f, je v\u011bc prvn\u00ed. Skute\u010dnost, \u017ee tady nal\u00e9z\u00e1m posledn\u00ed d\u00edly n\u011bco kolem dvou koment\u00e1\u0159\u016f, je\u0161t\u011b k tomu od holek, s kter\u00fdmi se zn\u00e1m, je v\u011bc druh\u00e1. Nem\u00e1m zrovna v posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch \u010dasov\u011b voln\u00e9 obdob\u00ed, a kdy\u017e si na Chlapce najdu jednou t\u00fddn\u011b \u010das, pak se sna\u017e\u00edm, aby d\u00edl vypadal co nejl\u00edp. To, co v\u011bt\u0161ina z v\u00e1s m\u00e1 p\u0159e\u010dteno za 10 minut, nad t\u00edm j\u00e1 tr\u00e1v\u00edm i n\u011bkolik hodin, aby to, co v\u00e1m bude p\u0159edlo\u017eeno, bylo precizn\u00ed. A potom, p\u0159ijdu sem na blog a vid\u00edm, \u017ee d\u00edl, u kter\u00e9ho jsem str\u00e1vila 5 hodin psan\u00ed a oprav, p\u0159e\u010detlo 55 lid\u00ed, ale najdu u n\u011bj jenom t\u0159i koment\u00e1\u0159e. To pak zav\u0159u se\u0161it a \u0159\u00edk\u00e1m si, jestli ta snaha a \u00fasil\u00ed za ty ml\u010denliv\u00e9 odezvy v\u016fbec stoj\u00ed. Nechci si vynucovat koment\u00e1\u0159e a ani nechci na \u00fakor nekomentuj\u00edc\u00edch ubl\u00ed\u017eit postav\u00e1m a d\u011bji, to mi za to nestoj\u00ed. Jen chci podotknout, \u017ee pokud zleniv\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i a pojedou si d\u00e1l ve sv\u00e9m stylu &#8218;p\u0159e\u010dtu a zmiz\u00edm, v\u0161ak on to n\u011bkdo okomentuje&#8216;, m\u016f\u017ee se lehce st\u00e1t, \u017ee zleniv\u00edm i j\u00e1. Nebudou koment\u00e1\u0159e, potom bohu\u017eel. A jestli n\u011bkomu vad\u00ed, \u017ee je tu pov\u00eddka jen jednou t\u00fddn\u011b, potom nevad\u00ed, nemus\u00ed tu b\u00fdt v\u016fbec. To je v\u0161e, co jsem m\u011bla na srdci, tento d\u00edl bych cht\u011bla v\u011bnovat jako pod\u011bkov\u00e1n\u00ed Emilii a Lei. U\u017eijte si ho i vy ostatn\u00ed a berte v\u00fd\u0161e uveden\u00e1 slova na v\u011bdom\u00ed.<\/em><\/div>\n<div><\/div>\n<div><img decoding=\"async\" title=\"522\" alt=\"\" class=\"center\" src=\"http:\/\/twincestblog.cz\/wp-content\/uploads\/eca4106529_74536316_o2.jpg\" \/><\/div>\n<div><\/div>\n<div><strong>In mirrors<\/strong><\/div>\n<div>Vstoupil do mal\u00e9ho, skromn\u00e9ho pokoje, zav\u0159el za sebou dve\u0159e a oto\u010dil kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku, ujistil se, \u017ee po chv\u00edli, ji\u017e cht\u011bl str\u00e1vit o samot\u011b, nebude nik\u00fdm ru\u0161en. Svl\u00e9knul b\u00edl\u00fd ru\u010dn\u00edk, zahaluj\u00edc\u00ed jeho nah\u00e9 t\u011blo, dovolil posledn\u00edm kapk\u00e1m tvo\u0159it vlhk\u00e9 cesti\u010dky na jeho hork\u00e9 k\u016f\u017ei. Jeho oble\u010den\u00ed ji\u017e na n\u011bj \u010dekalo, p\u0159ipraveno v \u00fahledn\u00e9 hrom\u00e1dce na posteli. Popo\u0161el bl\u00ed\u017e a v\u00e1hav\u011b vzal do rukou prvn\u00ed svr\u0161ek, pomalu se za\u010dal p\u0159ipravovat na dne\u0161n\u00ed ve\u010der.<\/p>\n<\/div>\n<div>St\u00e1lo to p\u0159ed n\u00edm jako mohutn\u00e1, nezdolateln\u00e1 ze\u010f. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00e1 na to, aby ji mohl p\u0159ekonat. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e1 na to, aby se p\u0159es ni mohl p\u0159en\u00e9st. A on\u2026 byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00fd a slab\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n<div>Ano, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee sv\u00e9 t\u011blo ji\u017e znal. N\u011bkolik snov\u00fdch d\u00edvek se vkradlo do jeho p\u0159edstav, je\u017e se prom\u00edtaly v jeho mysli poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se s\u00e1m sebe dot\u00fdkal. Av\u0161ak jeho stud mu nikdy nedovolil j\u00edt d\u00e1l. D\u00edvky z jeho sn\u016f mizely stejn\u011b rychle, jako se v nich objevovaly.<\/p>\n<\/div>\n<div>Ale tohle bylo jin\u00e9. Netu\u0161il, jak bude jeho t\u011blo reagovat na bl\u00edzkost mu\u017ee. Jeho doteky jej m\u011bly vzru\u0161it, probudit v n\u011bm touhu. Av\u0161ak skute\u010dnost, \u017ee pat\u0159\u00ed mu\u017ei, se nedala p\u0159eb\u00edt ni\u010d\u00edm. Jeho stud jej mohl zradit, kdykoli couvnout a \u0159\u00edct ne.<\/div>\n<hr \/>\n<div>\n<\/div>\n<div>Dlan\u011bmi poupravil posledn\u00ed  svr\u0161ek, vzhl\u00e9dnul k mal\u00e9mu zrcadlu. V jeho odrazu mohl spat\u0159it vysok\u00e9ho kluka, jen\u017e nebyl ni\u010d\u00edm. Jeho tv\u00e1\u0159 nebyla hezk\u00e1, ani zdaleka ne tak jako tv\u00e1\u0159e mlad\u00edk\u016f, jen\u017e potk\u00e1val na ulic\u00edch m\u011bsta. Nikdy se nemohl py\u0161nit kr\u00e1sn\u00fdm t\u011blem ani pen\u011bzi. \u017dil jen s matkou, jedin\u00fdm \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho m\u011bl, v mal\u00e9m domku na sam\u00e9m kraji m\u011bsta, pracoval od r\u00e1na do ve\u010dera, aby je oba mohl u\u017eivit. Ani zdaleka se nepodobal \u017e\u00e1dn\u00e9mu ze sv\u00fdch vrstevn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed byli bohat\u00ed, \u00fasp\u011b\u0161n\u00ed a u d\u00edvek \u017e\u00e1dan\u00ed. Nebylo na n\u011bm nic, co by jej mohlo d\u011blat kr\u00e1sn\u00fdm. Zvl\u00e1\u0161tn\u00edm v o\u010d\u00edch t\u011bch ostatn\u00edch. A p\u0159esto tu byl n\u011bkdo, kdo si vybral pr\u00e1v\u011b jeho.<\/p>\n<\/div>\n<div>Byl mlad\u00fd, jeho dokonal\u00e1  ledov\u00e1 kr\u00e1sa dok\u00e1zala vyrazit dech komukoli, kdo ji mohl jen na okam\u017eik spat\u0159it. Cel\u00e1 firma, jeho bohatstv\u00ed, velk\u00e1 vila a drah\u00e9 auto, v\u0161echno pat\u0159ilo jen jemu. Mu\u017ei jej bezmezn\u011b obdivovali, tou\u017eili po n\u011bm, p\u0159edb\u00edhali se, aby mu mohli splnit ka\u017ed\u00e9 jeho rozmarn\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed. Le\u017eeli mu u nohou, nechali se j\u00edm poni\u017eovat, jako by nebyli nic, jen \u0161p\u00edna bez hrdosti a ctnosti. Ka\u017ed\u00fd z nich by dal \u017eivot za jedin\u00fd jeho chladn\u00fd, odm\u011b\u0159en\u00fd pohled pln\u00fd p\u00fdchy a pohrd\u00e1n\u00ed. Nedbal jejich po\u0161etil\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed, pro n\u011bj nebyli ni\u010d\u00edm. Nebyl tu d\u016fvod, pova\u017eovat je za rovnocenn\u00e9. Nepot\u0159eboval je, ka\u017ed\u00fd den mohl b\u00fdt jeho milencem n\u011bkdo jin\u00fd. Sta\u010dilo si jen vybrat, uk\u00e1zat prstem a ka\u017ed\u00fd mu\u017e mu padl k noh\u00e1m. Pat\u0159il jen jemu, stejn\u011b jako ti p\u0159ed n\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n<div>A on? Nebyl ani hoden jedin\u00e9ho jeho pohledu. Nesahal mu ani po kotn\u00edky, nemohl se mu rovnat ani vzhledem, ani bohatstv\u00edm, ani spole\u010densk\u00fdm postaven\u00edm. V porovn\u00e1n\u00ed s n\u00edm byl ni\u010d\u00edm, pouhou nickou, nejmen\u0161\u00ed v cel\u00e9 jeho firm\u011b. A p\u0159esto m\u011bl b\u00fdt tento ve\u010der jedn\u00edm z mnoha.<\/p>\n<\/div>\n<div>Zav\u0159el za sebou, se\u0161el po \u00fazk\u00fdch schodech dol\u016f. Jeho matka pr\u00e1v\u011b pracovala, vzhl\u00e9dla k n\u011bmu od \u010dist\u00e9, mokr\u00e9 podlahy, jakmile zaslechla bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se kroky.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Oh, moc ti to slu\u0161\u00ed. Chyst\u00e1\u0161 se n\u011bkam?&#8220; vstala a polo\u017eila hadr na zem, prohl\u00ed\u017eela si jeho tv\u00e1\u0159.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Ano, jen\u2026 s kamar\u00e1dem na chv\u00edli ven. P\u016fjdeme se jen proj\u00edt po m\u011bst\u011b,&#8220; nedopov\u011bd\u011bl, zbab\u011ble sklopil pohled p\u0159ed t\u00edm, jen\u017e se na n\u011bj up\u00edral. Nedok\u00e1zal to, d\u00edvat se do jej\u00edch o\u010d\u00ed a lh\u00e1t. Bylo to v\u016fbec poprv\u00e9, co j\u00ed lhal. Nikdy p\u0159edt\u00edm se to nestalo.<\/p>\n<\/div>\n<div>Pomalu k n\u011bmu popo\u0161la, ut\u0159ela si mokr\u00e9 dlan\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e pohladila jeho tv\u00e1\u0159.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Nemus\u00ed\u0161 si nic vy\u010d\u00edtat. B\u011b\u017e ven, odpo\u010di\u0148 si a u\u017eij si to. Neohl\u00ed\u017eej se na m\u011b,&#8220; jako by p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bla, na co mysl\u00ed. Znala jeho pochybnosti, tu skromnost a poslu\u0161nost, kter\u00e1 mu dok\u00e1zala zabr\u00e1nit v tom, co cht\u011bl ud\u011blat. Pro n\u011bj byla na prvn\u00edm m\u00edst\u011b ona, on a jeho nesm\u011bl\u00e1 p\u0159\u00e1n\u00ed z\u016fst\u00e1vala a\u017e na posledn\u00edm m\u00edst\u011b.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Vr\u00e1t\u00edm se brzy, slibuji.&#8220;<\/p>\n<\/div>\n<div>Pol\u00edbil matku na tv\u00e1\u0159, nechal se naposled pohladit jej\u00ed drsnou dlan\u00ed d\u0159\u00edv, ne\u017e  se s n\u00ed rozlou\u010dil a zanechal ji na n\u011bkolik hodin samotnou.<\/p>\n<p><\/div>\n<div>*****<\/p>\n<\/div>\n<div>Posledn\u00ed paprsky slunce ji\u017e klesaly k obzoru, op\u00edraly se do mohutn\u00fdch zd\u00ed honosn\u00e9ho domu, p\u0159ed n\u00edm\u017e se jeho kroky nadobro zastavily.<\/p>\n<\/div>\n<div>Vzhl\u00e9dl k drah\u00e9 stavb\u011b, jen nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl, ne\u017e ud\u011blal prvn\u00ed krok vp\u0159ed. Bohat\u00e9 dve\u0159e se p\u0159ed jeho bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edmi se kroky samy jako by z\u00e1zrakem otev\u0159ely, v\u00e1biv\u011b jej vyb\u00edzely k tomu, aby vstoupil. Tma za nimi jej l\u00e1kala, p\u0159itahovala t\u00edm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm, magick\u00fdm kouzlem stejn\u011b, jako tenkr\u00e1t poprv\u00e9. Pro\u0161el otev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi dovnit\u0159, odezvou mu bylo jen hlasit\u00e9 zabouchnut\u00ed za jeho z\u00e1dy.<\/p>\n<\/div>\n<div>Oto\u010dil se. Houstnouc\u00ed, neproniknuteln\u00e1 \u010dernota panuj\u00edc\u00ed v\u0161ude kolem n\u011bj, byla a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 magick\u00e1 a tajemn\u00e1, a hlas, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z jej\u00edho nitra a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1m\u00fd a pov\u011bdom\u00fd na to, aby jej nepoznal.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;B\u011b\u017e po schodech nahoru, chodbou k t\u011bm nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edm dve\u0159\u00edm na jej\u00edm konci. Vstup dovnit\u0159 a ud\u011blej si pohodl\u00ed. Ji\u017e brzy za tebou p\u0159ijdu.&#8220;<\/p>\n<\/div>\n<div>Rozhl\u00e9dl se, naslouchal hlasu, jen\u017e k n\u011bmu promlouval ze st\u011bn. V\u00e1hav\u011b vstoupil na prvn\u00ed schod, jen\u017e se p\u0159ed n\u00edm ve tm\u011b rozsv\u00edtil. P\u0159ed jeho kroky se rozza\u0159ovaly dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed, vedly jej sv\u00fdm b\u00edl\u00fdm sv\u011btlem tam nahoru, kde na n\u011bj \u010dekalo nezn\u00e1mo. Byly jako vytesan\u00e9 z k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lu, drah\u00e9 a na pohled k\u0159ehk\u00e9, jako by byly stvo\u0159eny jen pro jeho obdiv.<\/p>\n<\/div>\n<div>Pomalu opustil posledn\u00ed  z nich, jen na okam\u017eik se oto\u010dil zp\u011bt. Odpov\u011bd\u00ed mu v\u0161ak byla jen neproniknuteln\u00e1 tma. K\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1 n\u00e1dhera z jeho o\u010d\u00ed zmizela stejn\u011b rychle, jako se p\u0159ed nimi objevila, zabr\u00e1nila mu tak odej\u00edt. Nahradila ji mal\u00e1 sv\u011btla v zemi, je\u017e jej vyb\u00edzela k pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v jeho cest\u011b.<\/div>\n<div>Kr\u00e1\u010del d\u00e1l, ztichlou, temnou chodbou. Po jeho levici i pravici se nach\u00e1zelo n\u011bkolik dve\u0159\u00ed, nezastavoval se u nich v\u0161ak. Jeho kroky stanuly a\u017e u t\u011bch posledn\u00edch, nejv\u011bt\u0161\u00edch na konci. Tady jeho cesta kon\u010dila, ji\u017e nic jej nevedlo d\u00e1l. Sta\u010dilo se do nich jen op\u0159\u00edt a nechat se jimi vt\u00e1hnout dovnit\u0159.<\/p>\n<\/div>\n<div>Vstoupil, jeho o\u010di se rozl\u00e9tly kolem. Nach\u00e1zel se ve velk\u00e9 m\u00edstnosti, uprost\u0159ed n\u011b\u010deho, co by na tomto m\u00edst\u011b nikdy neo\u010dek\u00e1val.<\/p>\n<\/div>\n<div>Zrcadla. Des\u00edtky a stovky zrcadel. Byla v\u0161ude kolem n\u011bj. Na st\u011bn\u00e1ch, na strop\u011b, v\u0161ude, kam se jen pod\u00edval. Odpov\u00eddala mu jeho vlastn\u00edm odrazem, ml\u010dky jej v\u00edtala mezi sebou. Podlaha byla \u010dist\u011b, sn\u011b\u017en\u011b b\u00edl\u00e1, b\u00e1l se na ni jen vkro\u010dit. Na sam\u00e9m konci m\u00edstnosti st\u00e1la velk\u00e1, kruhov\u00e1 postel, pota\u017een\u00e1 ji\u017e na pohled hebk\u00fdm sat\u00e9nem. Jeho h\u0159\u00ed\u0161n\u011b rud\u00e1 barva jej v\u00e1bila, p\u0159itahovala k sob\u011b jeho pohled, pla\u0161e t\u011bkaj\u00edc\u00ed kolem.<\/p>\n<\/div>\n<div>Popo\u0161el bl\u00ed\u017e k posteli, teprve te\u010f si pov\u0161imnul mal\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159k\u016f, le\u017e\u00edc\u00edch na n\u00ed, a jej\u00ed prostornosti. Sat\u00e9n byl ji\u017e na pohled jemn\u00fd a velmi drah\u00fd, jeho o\u010di na n\u011bm nenalezly jedin\u00e9ho z\u00e1hybu. Jako by tu nikdy nikdo nebyl, jako by se v t\u00e9to m\u00edstnosti p\u0159ed jeho p\u0159\u00edchodem nikdy nic nestalo. Nebo se snad m\u00fdlil?<\/p>\n<\/div>\n<div>Op\u011bt o\u010dima zabloudil k posteli, zpozorn\u011bl, kdy\u017e jeho mysl\u00ed prol\u00e9tlo n\u011bkolik my\u0161lenek. Kolik mu\u017e\u016f tady bylo p\u0159ed n\u00edm? Kolik se jich ji\u017e ocitlo na t\u00e9 posteli, u n\u00ed\u017e pr\u00e1v\u011b st\u00e1l? Kolik z t\u011bch, je\u017e znal a denn\u011b potk\u00e1val v pr\u00e1ci? Couvnul, rychle a instinktivn\u011b ud\u011blal krok vzad.<\/p>\n<\/div>\n<div>Oto\u010dil se a p\u0159istoupil k nejbli\u017e\u0161\u00ed st\u011bn\u011b, zad\u00edval se do jednoho z tis\u00edce zrcadel. Ukazovalo mu jeho vlastn\u00ed odraz, stejn\u011b jako ostatn\u00ed jeho druhov\u00e9. Jeho tv\u00e1\u0159 byla jen jednou z t\u011bch, kter\u00e9 si zrcadla m\u011bla pamatovat. Mohla by mu vypr\u00e1v\u011bt o t\u011bch p\u0159ed n\u00edm. Byla v\u0161ak jen n\u011bm\u00fdmi sv\u011bdky, ti\u0161e p\u0159ihl\u00ed\u017eela tomu, co se tu odehr\u00e1valo. Kouzlila tis\u00edce jeho odraz\u016f v\u0161ude, kam se jen pod\u00edval. V\u0161e, co od nich bylo \u017e\u00e1d\u00e1no.<\/p>\n<\/div>\n<div>Odvr\u00e1til se od jednoho ze zrcadel, a\u017e te\u010f si vzpomenul na dve\u0159e, jimi\u017e sem vstoupil. Nebyly tu v\u0161ak. Mohl chodit v\u0161ude, prohledat celou m\u00edstnost, dot\u00fdkat se zrcadlov\u00fdch st\u011bn. V\u00fdchod pro n\u011bj ji\u017e neexistoval. Zrcadla se na n\u011bj o\u0161kliv\u011b \u0161klebila, vysm\u00edvala se jeho hlouposti a po\u0161etilosti. Najednou se sjednotila, tvo\u0159ila jednu velkou, neproniknutelnou ze\u010f, odm\u00edtala jej pustit ze sv\u00fdch sp\u00e1r\u016f. Mohl jen chodit od st\u011bny ke st\u011bn\u011b, prohl\u00ed\u017eet si sv\u016fj odraz v ka\u017ed\u00e9m z nich. I to jej v\u0161ak brzy za\u010dalo p\u0159iv\u00e1d\u011bt k \u0161\u00edlenstv\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n<div>Odstoupil od st\u011bn, v\u016fbec poprv\u00e9 si v\u0161iml \u017eidle, stoj\u00edc\u00ed uprost\u0159ed m\u00edstnosti, jen kousek p\u0159ed postel\u00ed. Jako by byla p\u0159ipraven\u00e1 pr\u00e1v\u011b  pro n\u011bj, opatrn\u011b se posadil a t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b zaznamenal pohodl\u00ed, je\u017e mu nab\u00eddla. Nezb\u00fdvalo mu ji\u017e nic jin\u00e9ho. Jen \u010dekat.<\/p>\n<\/div>\n<div>*****<\/p>\n<\/div>\n<div>\u0160t\u00edhl\u00e1 ruka s dlouh\u00fdmi, \u010dern\u00fdmi nehty se op\u0159ela o velk\u00e9 dve\u0159e, ji\u017e tak p\u0159irozen\u011b a automaticky. Vstoupil dovnit\u0159 cestou ze zrcadel, je\u017e mu ochotn\u011b uvolnila cestu. Jeho pohled se okam\u017eit\u011b st\u0159etnul s t\u00edm \u010dokol\u00e1dov\u00fdm, jen\u017e k n\u011bmu vzhl\u00e9dnul.<\/p>\n<\/div>\n<div>Pousm\u00e1l se. Jak moc tohle miloval. Ty plach\u00e9 o\u010di, pln\u00e9 poslu\u0161nosti a pokory, je\u017e  k n\u011bmu vzhl\u00ed\u017eely. Ty dlouh\u00e9, \u0161t\u00edhl\u00e9 ruce s n\u011bkolika vystoupl\u00fdmi \u017e\u00edlami. To jist\u011b mu\u017en\u00e9 t\u011blo, je\u017e se jeho o\u010d\u00edm a\u017e dote\u010f skr\u00fdvalo pod l\u00e1tkou. \u010cekalo jen na n\u011bj, a\u017e do t\u00e9to chv\u00edle. Dne\u0161n\u00ed noc m\u011blo pat\u0159it jen jemu, stejn\u011b jako nevinnost, je\u017e jej st\u00e1le zahalovala.<\/p>\n<\/div>\n<div>A on? Byl bezchybn\u00fd, p\u0159ipraven\u00fd  pro dne\u0161n\u00ed ve\u010der. P\u0159ipraven\u00fd pro n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n<div>Ud\u011blal prvn\u00edch p\u00e1r krok\u016f  vp\u0159ed, v\u011bdom\u011b tak zam\u00ed\u0159il k sed\u00edc\u00edmu chlapci. Pousm\u00e1l se, neuniklo mu Tomovo polknut\u00ed, kdy\u017e jeho o\u010di opustily jeho tv\u00e1\u0159 a sjely n\u00ed\u017e. Sat\u00e9nov\u00fd \u017eup\u00e1nek byl a\u017e h\u0159\u00ed\u0161n\u011b kr\u00e1tk\u00fd, jen cudn\u011b zakr\u00fdval jeho nejintimn\u011bj\u0161\u00ed partie. Obrysy a z\u00e1hyby jeho nah\u00e9ho t\u011bla byly a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 z\u0159eteln\u00e9 a r\u00fdsovaly se na sat\u00e9nov\u00e9 l\u00e1tce, c\u00edlen\u011b tak p\u0159itahovaly chlapcovu pozornost.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;T\u011b\u0161\u00ed m\u011b, \u017ee jsi p\u0159i\u0161el,&#8220;  \u00fasm\u011bv na jeho tv\u00e1\u0159i st\u00e1le z\u016fst\u00e1val, kdy\u017e se u n\u011bj zastavil. Bylo to jen mal\u00e9 p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed, jeho spokojenost nahrazovala to, co jindy pova\u017eoval za zbyte\u010dn\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;P\u0159i\u0161el jsem, proto\u017ee sis to p\u0159\u00e1l. Tv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed bylo m\u00fdm rozkazem.&#8220;<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Hodn\u00fd, moc hodn\u00fd,&#8220; pousm\u00e1l se, shl\u00e9dl na mlad\u00edka, st\u00e1le sed\u00edc\u00edho na \u017eidli. Tohle byla odpov\u011b\u010f, ji\u017e o\u010dek\u00e1val a vy\u017eadoval.<\/p>\n<\/div>\n<div>Jeho kroky se zastavily za jeho z\u00e1dy, nadobro tak utichlo to posledn\u00ed, co m\u00edstnost vzdalovalo od ticha. Jeho pa\u017ee se omotala kolem mlad\u00edkova krku a on se s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem, pohr\u00e1vaj\u00edc\u00edm na rtech, sehnul k jeho uchu.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;A jestlipak v\u00ed\u0161, co t\u011b  \u010dek\u00e1?&#8220; za\u0161vito\u0159il do n\u011bj, dlouh\u00fdm nehtem jen lehce p\u0159ejel po jeho \u0161t\u00edhl\u00e9m krku.<\/p>\n<\/div>\n<div>Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee znal odpov\u011b\u010f na jeho ot\u00e1zku. Ne\u0159ekl ji v\u0161ak. Mohl jen o\u010dek\u00e1vat, co si jeho p\u00e1n vymysl\u00ed, jen plnit jeho p\u0159\u00e1n\u00ed. Zavrt\u011bl hlavou.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Chci se bavit. Pohr\u00e1t si s m\u00fdm nov\u00fdm milencem,&#8220; za\u0161eptal, s \u00fasm\u011bvem vzhl\u00e9dl k jednomu ze zrcadel, k n\u011bmu\u017e se nyn\u00ed up\u00edraly mlad\u00edkovy o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n<div>Jejich pohledy se st\u0159etly v jedin\u00e9m odrazu, jen okam\u017eik se vp\u00edjely do toho druh\u00e9ho. Byly t\u00edm posledn\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n<div>Naposled se pod\u00edval na ledov\u00e9,  \u017e\u00e1dostiv\u00e9 o\u010di, v\u011bdom\u011b spustil sv\u016fj zrak ze zrcadla. Pokorn\u011b sklopil hlavu, p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, kdy\u017e se hork\u00e9 rty poprv\u00e9 dotkly jeho nah\u00e9 k\u016f\u017ee.<\/p>\n<\/div>\n<div><strong>autor: Rachel<\/strong><\/div>\n<div><strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: Rachel Ahoj \u010dten\u00e1\u0159i, nebudu chodit kolem hork\u00e9 ka\u0161e, ale bohu\u017eel, mus\u00edm j\u00edt rovnou k v\u011bci. To, \u017ee se Chlapec u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t objevil v nej\u010dten\u011bj\u0161\u00edch \u010dl\u00e1nc\u00edch a statistika mi ukazuje na jeden d\u00edl cca 55 \u010dten\u00e1\u0159\u016f, je v\u011bc prvn\u00ed. Skute\u010dnost, \u017ee tady<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/28\/just-my-boy-10\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[415],"tags":[],"class_list":["post-8560","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-just-my-boy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8560","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8560"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8560\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8560"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8560"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8560"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}