{"id":857,"date":"2017-12-18T16:00:00","date_gmt":"2017-12-18T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=851"},"modified":"2017-12-18T16:00:00","modified_gmt":"2017-12-18T15:00:00","slug":"zaslepeni-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/12\/18\/zaslepeni-4\/","title":{"rendered":"Zaslepen\u00ed 4."},"content":{"rendered":"
autor: Du\u0161inka<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Katalyz\u00e1tor<\/strong><\/div>\n
\n

„Bille… m\u016f\u017ee\u0161 tady po hodin\u011b z\u016fstat?“<\/p><\/div>\n

Bill polekan\u00e9 vzhl\u00e9dl a spat\u0159il sv\u00e9 spolu\u017e\u00e1ky, jak si bal\u00ed v\u011bci, a pana Kaulitze, kter\u00fd st\u00e1l u jeho lavice. Student sed\u00edc\u00ed p\u0159ed n\u00edm se se z\u00e1jmem ohl\u00e9dl p\u0159es rameno, ale Bill ho ignoroval. „Ehm, jo. Jasn\u011b.“ Bill se ani nezeptal pro\u010d; stejn\u011b m\u011bl v \u00famyslu po hodin\u011b z\u016fstat, ale byl v posledn\u00ed dob\u011b tak roztr\u017eit\u00fd, \u017ee by na to zapomn\u011bl, kdyby ho o to pan Kaulitz nepo\u017e\u00e1dal.<\/div>\n
Bill si hodil sv\u00e9 nedot\u010den\u00e9 \u0161koln\u00ed materi\u00e1ly zp\u00e1tky do batohu a \u010dekal, ne\u017e se t\u0159\u00edda vypr\u00e1zdn\u00ed, pak se setkal s panem Kaulitzem v p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti t\u0159\u00eddy, kde mazal tabuli. „Co se d\u011bje?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 mi nep\u0159\u00edslu\u0161\u00ed se na tohle pt\u00e1t, ale… jsi v po\u0159\u00e1dku? Posledn\u00edch n\u011bkolik hodin ses zd\u00e1l b\u00fdt opravdu mimo. Jen jsem uva\u017eoval… jestli to m\u00e1 co d\u011blat s Coreyem.“ Pan Kaulitz odlo\u017eil houbu na poli\u010dku a oto\u010dil se k Billovi.<\/div>\n
„Ach, ehm… vlastn\u011b je to n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho.“ Ve skute\u010dnosti Bill u\u017e na Coreye t\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u011b zapomn\u011bl. „Cht\u011bl jsem se v\u00e1s zeptat, jestli byste tady mohl z\u016fstat po vyu\u010dov\u00e1n\u00ed a pomohl mi v\u0161echno dohnat… a mo\u017en\u00e1 byste mi mohl pomoct i s t\u00edmhle?“ Zeptal se s nad\u011bj\u00ed. „Je to tak trochu osobn\u00ed, ale pot\u0159ebuju radu a moji p\u0159\u00e1tel\u00e9… se na to nehod\u00ed.“ Vydal ze sebe nepobaven\u00e9 zasm\u00e1n\u00ed, kdy\u017e si p\u0159edstavoval Andreasovu radu na jeho setk\u00e1n\u00ed s otcem; nejsp\u00ed\u0161 by to bylo n\u011bco ve smyslu „Tak asi jo, pokud mysl\u00ed\u0161, \u017ee ti bude platit vysokou.“ Dyndat ze sv\u00e9ho otce pen\u00edze byla ta posledn\u00ed v\u011bc na Billov\u011b mysli.<\/div>\n
\n

„Samoz\u0159ejm\u011b, m\u016f\u017eu po vyu\u010dov\u00e1n\u00ed z\u016fstat. A\u010dkoliv… pokud pot\u0159ebuje\u0161 radu dosp\u011bl\u00e9ho, zva\u017eoval jsi promluvit si se sv\u00fdmi rodi\u010di?“ Pan Kaulitz se zamra\u010dil, na\u0161pulil rty, jako by pr\u00e1v\u011b sn\u011bdl n\u011bco obzvl\u00e1\u0161t\u011b kysel\u00e9ho. Bill pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Ehm, no, m\u00ed rodi\u010de jsou tak trochu sou\u010d\u00e1st\u00ed toho probl\u00e9mu. Oni… uh, vysv\u011btl\u00edm to v\u0161echno pozd\u011bji. Te\u010f u\u017e mus\u00edm j\u00edt do t\u0159\u00eddy.“<\/div>\n
„Jist\u011b,“ \u0159ekl pan Kaulitz a strnule p\u0159ik\u00fdvl. „Uvid\u00edme se odpoledne. M\u011bj se…“<\/div>\n
„D\u00edky,“ \u0159ekl Bill a sp\u011bchal ke dve\u0159\u00edm. „Vy taky.“<\/div>\n
\n

Te\u010f, kdy\u017e m\u011bl n\u011bkoho, komu se mohl sv\u011b\u0159it, byl schopn\u00fd d\u00e1vat po zbytek dne v\u011bt\u0161\u00ed pozor. V Um\u011bn\u00ed za\u010dal plnit sv\u016fj den\u00edk nam\u00edsto pr\u00e1ce na sv\u00fdch d\u00edlech, jeliko\u017e u\u017e m\u011bl hotov\u00e9 dv\u011b koncentrace i n\u011bco nastudov\u00e1no a byl minim\u00e1ln\u011b t\u00fdden nap\u0159ed. Letn\u00ed \u00fakol pana Kaulitze posunul jeho dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly o p\u00e1r dn\u00ed nazp\u011bt, ale proto\u017ee si to dob\u0159e rozpl\u00e1noval, st\u00e1le m\u011bl ve v\u0161em navrch.<\/p><\/div>\n

\n

Pan Kaulitz si pov\u00eddal s n\u011bjak\u00fdm studentem, kdy\u017e Bill p\u0159i\u0161el, ale zbytek t\u0159\u00eddy byl pr\u00e1zdn\u00fd, a tak si polo\u017eil sv\u016fj batoh a posadil se, zat\u00edmco \u010dekal, ignoroval p\u0159itom sm\u00edch mezi panem Kaulitzem a jeho studentem. Nakonec zaslechl: „M\u011bl bys u\u017e j\u00edt na autobus. Uvid\u00edme se z\u00edtra, Camerone.“<\/p><\/div>\n

„Nashle, Kaulitzi,“ zavolal student p\u0159i odchodu a Bill skepticky pozvedl obo\u010d\u00ed. Tak\u017ee to byl jen Kaulitz, jo? Co si ten kluk o sob\u011b myslel?<\/div>\n
Ti prv\u00e1ci<\/em>, povzdechl si Bill kysele ve sv\u00e9 hlav\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Bille? Cht\u011bl sis promluvit?“<\/div>\n
„Oh, jo-“ Bill popadl sv\u016fj batoh a obsadil \u017eidli vedle u\u010ditelova stolu. „Kdo to byl?“ Zeptal se d\u0159\u00edv, ne\u017e se dok\u00e1zal zastavit, a cht\u011bl s\u00e1m sebe pra\u0161tit. Zn\u011bl jako \u017e\u00e1rliv\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b. Pan Kaulitz se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Jen student… a ne\u017e za\u010dne\u0161 m\u00edt n\u011bjak\u00e9 p\u0159edstavy, preferuju \u00b4pan Kaulitz\u00b4.“<\/div>\n
Bod pro m\u011b<\/em>, pomyslel si Bill samolib\u011b, pak se za\u0161klebil. Od kdy za\u010dal b\u00fdt ohledn\u011b sv\u00e9ho u\u010ditele tak majetnick\u00fd?<\/div>\n
„Vlastn\u011b,“ pokra\u010doval pan Kaulitz zamy\u0161len\u011b, „preferuju \u00b4Tom\u00b4, ale z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu je to odsouzen\u00edhodn\u00e9 b\u00fdt sv\u00fdmi studenty oslovov\u00e1n k\u0159estn\u00edm jm\u00e9nem.“ Pokr\u010dil rameny a Bill si to jm\u00e9no v hlav\u011b zkou\u0161el. Tom. Moc to k n\u011bmu nesed\u011blo, pomyslel si Bill. Mo\u017en\u00e1 Thomas.<\/div>\n
„Je to zkr\u00e1cenina n\u011b\u010deho?“ Uva\u017eoval Bill.<\/div>\n
„Ne, je to jen Tom. M\u00e1m to p\u0159\u00edmo v rodn\u00e9m list\u011b.“<\/div>\n
„Hej, j\u00e1 taky.“ Bill se zazubil. „Chci \u0159\u00edct, \u017ee jsem jen \u00b4Bill\u00b4. \u017d\u00e1dn\u00fd William nebo tak n\u011bco. Nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e se mi lidi sna\u017e\u00ed \u0159\u00edkat Wille… i kdy\u017e, KiKi mi n\u011bkdy \u0159\u00edk\u00e1 \u00b4Billiam\u00b4,“ odml\u010del se s jemn\u00fdm zasm\u00e1n\u00edm. Princ Billiam ve skute\u010dnosti, a za\u010dal si vybavovat vzpom\u00ednky na to, jak KiKi pou\u017e\u00edvala tu p\u0159ezd\u00edvku, kdykoliv se jako d\u00edt\u011b choval dom\u00fd\u0161liv\u011b nebo sobecky. Simone se jej v\u017edy sna\u017eila vychovat jako skromn\u00e9ho kluka, ale KiKi jeho drz\u00fd postoj povzbuzovala.<\/div>\n
\n

„KiKi?“ Zopakoval pan Kaulitz a p\u0159e\u0161el m\u00edstnost, aby zav\u0159el dve\u0159e. Chodby u\u017e byly t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdn\u00e9, ale Bill to soukrom\u00ed i tak oce\u0148oval. Na\u0161el s\u00e1m sebe, jak si p\u0159eje, aby si znovu mohli popov\u00eddat u k\u00e1vy; to bylo hezk\u00e9, \u00fatuln\u00e9 a ne tak form\u00e1ln\u00ed.<\/p><\/div>\n

„No jo, Karoline. Partnerka moj\u00ed m\u00e1my.“ Kdykoliv Bill promluvil o KiKi mimo kontext, lid\u00e9 obvykle p\u0159edpokl\u00e1dali, \u017ee byla pes. Nebo zlat\u00e1 rybka. „M\u00e1 pro m\u011b spoustu p\u0159ezd\u00edvek.“<\/div>\n
„Jist\u011b, pamatuju si na n\u011b,“ \u0159ekl pan Kaulitz, kdy\u017e se znovu posadil. Bill se rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„To jsem si jist\u00fd; moc gay rodi\u010d\u016f jste na dni otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed nejsp\u00ed\u0161 nepotkal,“ h\u00e1dal Bill.<\/div>\n
„Ne, ony byly jedin\u00e9,“ p\u0159ipustil u\u010ditel s p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm. Nastalo ticho a Bill otev\u0159el \u00fasta, aby zm\u011bnil t\u00e9ma na to, o \u010dem si ve skute\u010dnosti p\u0159i\u0161el promluvit, ale pan Kaulitz ho p\u0159eru\u0161il. „Ne\u017e za\u010dneme, chci vz\u00edt zp\u00e1tky n\u011bco z toho, co jsem d\u0159\u00edve \u0159ekl.“<\/div>\n
„Oh… a co?“<\/div>\n
„Zeptal jsem se, jestli si pot\u0159ebuje\u0161 promluvit s n\u011bk\u00fdm dosp\u011bl\u00fdm, a necht\u011bl jsem t\u00edm nazna\u010dit, \u017ee ty s\u00e1m nejsi dosp\u011bl\u00fd. Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli jsem se t\u011b t\u00edm nedotknul,“ \u0159ekl pan Kaulitz a poslal Billovi pohled tak provinil\u00fd a omluvn\u00fd, a\u017e to bylo docela sladk\u00e9.<\/div>\n
„Ne, ehm! To je v pohod\u011b, nedotknul, je to okay,“ \u0159ekl Bill zasko\u010den\u011b. Nikdy nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9ho u\u010ditele, kter\u00fd by se mu za n\u011bco tak up\u0159\u00edmn\u011b omluvil. Ve skute\u010dnosti, nejsp\u00ed\u0161 krom\u011b pan\u00ed Coleov\u00e9, nikdy nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9ho u\u010ditele, kter\u00fd by se k n\u011bmu choval jako k sob\u011b rovn\u00e9mu. Vd\u011b\u010dn\u011b se usm\u00e1l. „Ale d\u011bkuju.“<\/div>\n
\n

„Okay, dob\u0159e. Nen\u00ed za\u010d. J\u00e1 jen… kdy\u017e jsem byl na st\u0159edn\u00ed \u0161kole, nen\u00e1vid\u011bl jsem, kdy\u017e se m\u00ed u\u010ditel\u00e9 chovali, jako by byli… lep\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. Prost\u011b jsem necht\u011bl… ale u\u017e dost. Zn\u00edm hloup\u011b,“ p\u0159eru\u0161il se pan Kaulitz n\u00e1hle, zjevn\u011b zneklidn\u011bn\u00fd, a Bill ho fascinovan\u011b sledoval.<\/p><\/div>\n

„Je to v pohod\u011b,“ zopakoval. „Nevzal jsem to nijak \u0161patn\u011b.“<\/div>\n
„Jist\u011b, jo… tak\u017ee, o \u010dem jsi to cht\u011bl mluvit?“ Zeptal se pan Kaulitz, o\u010dividn\u011b dychtiv\u00fd po zm\u011bn\u011b t\u00e9matu, a Bill si v\u0161iml, \u017ee jeho tv\u00e1\u0159e z\u00edskaly r\u016f\u017eov\u00fd n\u00e1dech. Musel potla\u010dit \u00fa\u0161klebek, necht\u011bl si hov\u011bt v u\u010ditelov\u011b nervozit\u011b.<\/div>\n
„Jasn\u011b, no, ehm, vy v\u00edte, \u017ee m\u00e1m dv\u011b matky a tak,“ konstatoval Bill, spl\u00e1cl ruce dohromady a oto\u010dil se hlavou ke st\u011bn\u011b. Zhluboka se nadechl a p\u0159ipom\u00ednal si, pro\u010d sem p\u0159i\u0161el. „V posledn\u00ed dob\u011b jsem opravdu v rozporu, proto\u017ee ehm… no… m\u016fj t\u00e1ta… Nevid\u011bl jsem ho od chv\u00edle, co mi bylo deset nebo tak… a nijak moc se mnou neudr\u017euje kontakt. Naposledy jsem o n\u011bm sly\u0161el p\u0159ed p\u00e1r lety, kdy\u017e zavolal na V\u00e1noce. A najednou m\u011b chce zase vid\u011bt, po… osmi letech t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9ho kontaktu, a dohnat ztracen\u00fd \u010das. A… a j\u00e1 nev\u00edm, jestli to chci, nebo ne. A m\u00ed rodi\u010de mi opravdu v\u016fbec nepom\u00e1haj\u00ed. Nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat.“<\/div>\n
Pan Kaulitz ho v tichosti sledoval, s lokty zap\u0159en\u00fdmi o kolena, a p\u011bstmi si zakr\u00fdval \u00fasta. Jeho o\u010di byly nevyzpytateln\u00e9 a n\u011bjakou dobu nepromluvil, zat\u00edmco Bill st\u0159\u00eddav\u011b sledoval jeho a st\u011bnu.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 nev\u00edm, Bille, chce\u0161 ho znovu vid\u011bt?“<\/p><\/div>\n

To byla pochopiteln\u00e1 ot\u00e1zka, ale popravd\u011b, Bill opravdu neznal odpov\u011b\u010f. Pokr\u010dil rameny a pot\u0159\u00e1sl hlavou. „Nikdy v m\u00e9m \u017eivot\u011b nehr\u00e1l vekou roli, a nikdy… Chci \u0159\u00edct, \u017ee se nikdy p\u0159\u00edli\u0161 nesna\u017eil pro m\u011b \u010d\u00edmkoliv b\u00fdt. Dokonce ho i nerad naz\u00fdv\u00e1m sv\u00fdm otcem, nikdy pro m\u011b nebyl rodi\u010dem. Ale… ale m\u00e1m pocit, jako \u017ee jsem po\u0159\u00e1d z jeho masa a krve, a co kdy\u017e je smrteln\u011b nemocn\u00fd a chce m\u011b vid\u011bt, ne\u017e um\u0159e?“<\/div>\n
„No… mysl\u00edm, \u017ee te\u010f trochu p\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161,“ \u0159ekl pan Kaulitz se zasm\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
„Jo, ale…“<\/div>\n
„Jestli nechce\u0161 j\u00edt, tak necho\u010f.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale… Mysl\u00edm, co byste ud\u011blal vy?“ Zeptal se Bill, a pan Kaulitz si vzal chv\u00edli, ne\u017e odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„No, nem\u00e1m s tvou situac\u00ed tolik zku\u0161enost\u00ed, ale…“ odml\u010del se. „Mysl\u00edm, \u017ee bych \u0161el. Nem\u00e1\u0161 co ztratit, ne? Chci \u0159\u00edct, \u017ee tohle je opravdu tv\u016fj prvn\u00ed kontakt s n\u00edm jako dosp\u011bl\u00fd, tak\u017ee to bude jin\u00e9, ne\u017e kdy\u017e ses s n\u00edm vid\u011bl jako d\u00edt\u011b. A kdy\u017e to nep\u016fjde dob\u0159e, tak nebude\u0161 nijak zav\u00e1zan\u00fd ho znovu vid\u011bt, pokud nechce\u0161.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „To mi opravdu pomohlo, d\u011bkuju.“<\/div>\n
„Jist\u011b. A te\u010f, cht\u011bl sis promluvit i o Probuzen\u00ed?“<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ \u0159ekl Bill s rozpa\u010dit\u00fdm sm\u00edchem. „Z hodiny si nepamatuju v\u016fbec nic…“<\/div>\n
„To je okay, m\u011bl jsi toho hodn\u011b na mysli. Pro\u010d si nevyt\u00e1hne\u0161 sv\u00e9 pozn\u00e1mky?“<\/div>\n
\n

Spole\u010dn\u011b str\u00e1vili asi hodinu proch\u00e1zen\u00edm symbolikou Probuzen\u00ed, dokud tomu Bill dostate\u010dn\u011b nerozum\u011bl. Pan Kaulitz byl trp\u011bliv\u00fd a ch\u00e1pav\u00fd, zat\u00edmco se Bill sna\u017eil propojit v\u0161echny body, a postupn\u011b Billa dov\u00e1d\u011bl k odpov\u011bd\u00edm, ne\u017e aby mu je \u0159ekl p\u0159\u00edmo. Pot\u00e9, co Billovi p\u0159ipomn\u011bl test z gramatiky, kter\u00fd bude n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed pond\u011bl\u00ed – a jeho\u017e si Bill v\u016fbec nebyl v\u011bdom – se pan Kaulitz se sv\u00fdm studentem rozlou\u010dil.<\/p><\/div>\n

To odpoledne si Bill definitivn\u011b pot\u0159eboval odpo\u010dinout. Av\u0161ak nejd\u0159\u00edv poslal sv\u00e9mu otci email, aby mu \u0159ekl, \u017ee m\u00e1 z\u00e1jem se s n\u00edm setkat, a\u010dkoliv se mu prst vzn\u00e1\u0161el nad my\u0161\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 minutu, ne\u017e posb\u00edral odvahu zm\u00e1\u010dknout \u00b4odeslat\u00b4. Pot\u00e9 zavolal Andreasovi a Nat\u00e1lii a navrhnul jim nepl\u00e1novan\u00e9 setk\u00e1n\u00ed. Andreas mu \u0159ekl, \u017ee nem\u016f\u017ee, ale Nat\u00e1lie p\u0159i\u0161la a rozpt\u00fdlila jej ode v\u0161ech t\u011bch p\u0159\u00edli\u0161 komplikovan\u00fdch my\u0161lenek na \u0161kolu a na pana Kaulitze a zvl\u00e1\u0161t\u011b na jeho otce.<\/div>\n
\n

„Jak\u00e1 je PoLit, kdy\u017e u\u017e ses rozhodl s t\u00edm neskoncovat?“ Zeptala se Nat\u00e1lie nenucen\u011b, zat\u00edmco se povalovali na Billov\u011b posteli, d\u011blili se o mra\u017een\u00fd jogurt a sledovali seri\u00e1l L\u00e1ska je l\u00e1ska. Natalie Billa n\u011bjak p\u0159esv\u011bd\u010dila se na to d\u00edvat, ale v\u0161e, co Bill vid\u011bl, bylo lehk\u00e9 lesbick\u00e9 porno. Nat\u00e1lie mu sl\u00edbila, \u017ee tam je i mu\u017esk\u00fd p\u00e1r, ale Bill k tomu byl skeptick\u00fd.<\/p><\/div>\n

„Fajn, i kdy\u017e…“<\/div>\n
„Fajn, opravdu? Ty si nemysl\u00ed\u0161, \u017ee je to t\u011b\u017ek\u00e9?“ Zeptala se Nat\u00e1lie. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee tam nechod\u00edm, ale ka\u017ed\u00fd \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee je to ten nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bt.“<\/div>\n
„Ne, PoStUm je rozhodn\u011b ten nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bt,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „PoLit je asi druh\u00fd, mo\u017en\u00e1 t\u0159et\u00ed. J\u00e1 nev\u00edm, d\u00edky panu Kaulitzovi je to opravdu… no, je to prost\u011b dobr\u00fd u\u010ditel. Nen\u00ed m\u011bkk\u00fd, to v\u016fbec ne, ale pom\u016f\u017ee ti… a mn\u011b pom\u00e1h\u00e1 hodn\u011b,“ p\u0159iznal a po\u0161kr\u00e1bal se na krku. „Ale no tak, kolikr\u00e1t je\u0161t\u011b budeme sledovat, jak se spolu \u017eensk\u00e9 muchlujou, ne\u017e se n\u011bco stane?“<\/div>\n
„Okay, okay! Budeme se d\u00edvat na n\u011bco jin\u00e9ho.“ Nat\u00e1lie se nat\u00e1hla pro Bill\u016fv laptop, skousla mezi zuby svou l\u017ei\u010dku, aby m\u011bla ob\u011b ruce voln\u00e9, a za\u010dala ps\u00e1t novou url adresu. „M\u016f\u017eeme se d\u00edvat na Glee.“<\/div>\n
„Ne d\u00edky,“ zamumlal Bill. „Pokud sis nev\u0161imla, j\u00e1 jsem v na\u0161\u00ed \u0161kole pr\u00e1v\u011b ten Kurt. Poj\u010fme si prost\u011b pov\u00eddat.“ Nat\u00e1hl se pro sv\u016fj Laptop a zav\u0159el ho. Nat\u00e1lie trucovit\u011b na\u0161pulila rty.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee… \u0161koln\u00ed sexou\u0161 ti \u00b4hodn\u011b pom\u00e1h\u00e1\u00b4?“ Zeptala se Nat\u00e1lie, jej\u00ed postoj nabral oto\u010dku o sto osmdes\u00e1t stup\u0148\u016f, jak zah\u00fdbala obo\u010d\u00edm na Billa, kter\u00fd se kousl do rtu.<\/p><\/div>\n

„No… kurva jo, je sexy,“ vzdychl Bill, jak odst\u011bhoval laptop ze sv\u00e9 postele. „A je super sladk\u00fd. Je to opravdu mil\u00fd chlap. Pro m\u011b mo\u017en\u00e1 a\u017e moc mil\u00fd, ve skute\u010dnosti…“<\/div>\n
„Pro tebe?“ Zopakovala Nat\u00e1lie a p\u0159ipojila se k Billovi, kter\u00fd le\u017eel na b\u0159i\u0161e s bradou op\u0159enou o dlan\u011b. „Tak\u017ee ho chce\u0161, jo? Shr\u00e1bnout ho pro sebe?“<\/div>\n
„Sklapni,“ zamumlal Bill do p\u0159ikr\u00fdvky, tv\u00e1\u0159 mu ho\u0159ela. „Tak jsem to nemyslel.“ Tot\u00e1ln\u011b to tak myslel.<\/div>\n
„Aww, Bille,“ Nat\u00e1lie mu promnula rameno. „Hele, j\u00e1 t\u011b ani tro\u0161ku nesoud\u00edm. Ka\u017ed\u00fd se v ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku zabouchne do u\u010ditele, a hej, pan Kaulitz je mlad\u00fd a \u017ehav\u00fd.“<\/div>\n
„Mmf.“<\/div>\n
„Ach! A sly\u0161el jsi? Z\u0159ejm\u011b nechal zapsat Coreye. Hej, za\u010d\u00edn\u00e1m m\u00edt toho chlapa r\u00e1da, a to jsem se s n\u00edm nikdy nesetkala,“ \u0159ekla Nat\u00e1lie vesele. Bill zast\u00e9nal.<\/div>\n
„No jo, byl jsem u toho,“ \u0159ekl j\u00ed Bill a zvedl hlavu. V\u0161ichni Billovi p\u0159\u00e1tel\u00e9 Coreye nesn\u00e1\u0161eli, bylo to jako pravidlo. Bill byl jeho obl\u00edben\u00e1 osoba, na kterou m\u011bl spadeno, stejn\u011b jako na ka\u017ed\u00e9ho, kdo se s Billem p\u0159\u00e1telil a kdo vypadal alespo\u0148 minim\u00e1ln\u011b jako gay.<\/div>\n
\n

„On je ve tv\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b? Tos n\u00e1m nikdy ne\u0159ekl! Po\u010dkat – Corey chod\u00ed na PoLit?“ Nat\u00e1lie nakr\u010dila nos, pak si odfrkla. „Nikdy mi nep\u0159i\u0161el moc chytr\u00fd.“<\/p><\/div>\n

„Jen to, \u017ee na ty hodiny chod\u00ed, je\u0161t\u011b neznamen\u00e1, \u017ee mu to jde,“ \u0159ekl j\u00ed Bill a p\u0159eto\u010dil se na z\u00e1da. „M\u011bl n\u011bjak\u00e9 p\u0159ihloupl\u00e9 koment\u00e1\u0159e o tom, \u017ee jsem gay, a pan Kaulitz ho vykopnul.“<\/div>\n
„\u00da\u017easn\u00e9!“<\/div>\n
„Jo, a\u017e na celou tu \u010d\u00e1st b\u00fdt-zesm\u011b\u0161n\u011bn-p\u0159ed-celou-t\u0159\u00eddou,“ p\u0159ipomn\u011bl j\u00ed Bill a posadil se.<\/div>\n
„… oh. To je mi l\u00edto,“ \u0159ekla Nat\u00e1lie jemn\u011b. „Hej, nemus\u00edme o tom mluvit,“ \u0159ekla mu, a vysko\u010dila z postele. „Poj\u010fme se d\u00edvat na tohle!“ Vyt\u00e1hla z Billovy poli\u010dky na DVD film Jak vycvi\u010dit draka, a Bill se ohl\u00e9dl p\u0159es rameno.<\/div>\n
„Jak se to tam dostalo? Ehm…“<\/div>\n
„Ale sklapni, v\u0161ichni v\u00edme, \u017ee to je tv\u016fj obl\u00edben\u00fd film.“ Nat\u00e1lie ho po n\u011bm hodila a trefila ho p\u0159\u00edmo do \u017ealudku. „Str\u010d to tam.“<\/div>\n
„To zn\u011blo obsc\u00e9nn\u011b,“ vyprskl Bill a rozchechtal se.<\/div>\n
„Jsi nechutn\u00fd.“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

„Nen\u00e1vid\u00edm gramatiku,“ st\u011b\u017eoval si Bill a pra\u0161til do se\u0161itu, jako by to snad mohlo pomoct. P\u0159i\u0161el \u010dtvrtek a Bill byl op\u011bt st\u00e1le je\u0161t\u011b ve \u0161kole i ve \u010dty\u0159i hodiny odpoledne a sna\u017eil se naj\u00edt n\u011bjak\u00fd smysl v gramatick\u00fdch pravidlech, zat\u00edmco jej pan Kaulitz d\u00e1l trp\u011bliv\u011b nav\u00e1d\u011bl. Bill si pomyslel, \u017ee by si zaslou\u017eil n\u011bjakou cenu. Stalo se to pro n\u011b takovou rutinou – Bill po vyu\u010dov\u00e1n\u00ed p\u0159ich\u00e1zel do t\u0159\u00eddy pana Kaulitze a pracoval na sv\u00e9m den\u00edku, dokud neobdr\u017eeli svou pomoc ostatn\u00ed studenti, a pak spolu oni dva m\u011bli dou\u010dovac\u00ed sezen\u00ed jeden na jednoho.<\/p><\/div>\n

„Bille, uklidni se. Nen\u00ed to tak slo\u017eit\u00e9, poslouchej.“ Jeho jemn\u00fd t\u00f3n Billa nutil cht\u00edt se p\u0159itisknout k jeho boku a na celou gramatiku \u00fapln\u011b zapomenout. Bill se t\u00e9m\u011b\u0159 nechal un\u00e9st p\u0159edstavou sebe a pana Kaulitze, jak se k sob\u011b tisknou na n\u011bjak\u00e9m romantick\u00e9m m\u00edst\u011b – u krbu, nebo na pl\u00e1\u017ei – a mo\u017en\u00e1 by se dokonce za\u010dali l\u00ed–<\/div>\n
„D\u00e1v\u00e1\u0161 pozor?“<\/div>\n
–bat.<\/div>\n
\n

“ Omlouv\u00e1m se,“ \u0159ekl Bill sp\u011b\u0161n\u011b. Sna\u017eil se zabr\u00e1nit sv\u00e9 mysli v toul\u00e1n\u00ed… a naprosto selhal.<\/p><\/div>\n

„Neomlouvej se. Je… v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“ Pan Kaulitz mu v\u011bnoval pohled pln\u00fd hlubok\u00fdch obav, obo\u010d\u00ed mu p\u0159itom pokleslo. Bill si promnul \u010delo.<\/div>\n
„Jen jsem v posledn\u00ed dob\u011b hodn\u011b mimo,“ st\u011b\u017eoval si. „Prost\u011b… je toho hodn\u011b.“<\/div>\n
„To je mi l\u00edto,“ \u0159ekl mu pan Kaulitz, zn\u011bl p\u0159itom up\u0159\u00edmn\u011b, a Bill c\u00edtil, jak mu vzadu na krku stoup\u00e1 horko. „Um… ani jsem se nezeptal. A nev\u00edm, jestli bych o tom m\u011bl za\u010d\u00ednat, ale jsem zv\u011bdav\u00fd… jak ses rozhodl s tou n\u00e1v\u0161t\u011bvou sv\u00e9ho otce?“<\/div>\n
„Oh, no, bude tady p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed st\u0159edu,“ \u0159ekl Bill, to\u010dila se mu hlava. „Sejdeme se n\u011bkde na ob\u011bd, po \u0161kole.“<\/div>\n
„Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed,“ pop\u0159\u00e1l mu pan Kaulitz a Bill p\u0159ik\u00fdvl. „A te\u010f… vr\u00e1t\u00edme se zp\u00e1tky k nep\u0159\u00edm\u00e9mu p\u0159edm\u011btu?“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm…“ Bill se zap\u0159el rukou o lavici pana Kaulitze, c\u00edtil se ze stresu trochu om\u00e1men\u011b. Zd\u00e1lo se, \u017ee tomu nedok\u00e1\u017ee uniknout. „Jen jsem v\u00e1m cht\u011bl za tohle pod\u011bkovat, v\u00edte. Je to opravdu, opravdu skv\u011bl\u00e9, \u017ee v\u011bnujete tolik sv\u00e9ho \u010dasu tomu, abyste mi pomohl – ehm, toti\u017e v\u0161em va\u0161im student\u016fm. V\u00edm, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 chcete prost\u011b j\u00edt dom\u016f a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee v\u00e1s \u010dek\u00e1 sousta zn\u00e1mkov\u00e1n\u00ed, tak\u017ee… d\u00edky. Opravdu si toho cen\u00edm.“ Skromn\u011b sklopil hlavu, pot\u011b\u0161en\u00fd s\u00e1m sebou i t\u00edm jemn\u00fdm, up\u0159\u00edmn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech pana Kaulitze.<\/div>\n
\n

„Up\u0159\u00edmn\u011b, Bille…“ Pan Kaulitz pohl\u00e9dl ke dve\u0159\u00edm, a pak se trochu naklonil, jako by se cht\u011bl pod\u011blit o tajemstv\u00ed. „V\u016fbec mi to nevad\u00ed. S tebou se skv\u011ble pracuje, a u\u010den\u00ed… je moje v\u00e1\u0161e\u0148. Tahle pr\u00e1ce je to, co miluju, tak\u017ee bych nikdy nemohl \u0159\u00edct ne studentovi, kter\u00fd to pot\u0159ebuje. A…“ Odml\u010del se, jeho o\u010di se zatoulaly, a pak se znovu zvedly k Billov\u00fdm. Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, kdy ruka pana Kaulitze na\u0161la jeho koleno a jak dlouho u\u017e tam byla. Pan Kaulitz se na n\u011bj usm\u00e1l a Bill mu ten \u00fasm\u011bv bla\u017een\u011b oplatil, cosi mu posko\u010dilo v \u017ealudku, kdy\u017e se jeho u\u010ditel n\u00e1hle naklonil.<\/p><\/div>\n

\n

Co se stalo potom, Billa tak p\u0159ekvapilo, \u017ee si to ani neuv\u011bdomil, dokud u\u017e nebylo p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b. Pln\u00e9, such\u00e9 rty p\u0159itisknut\u00e9 k t\u011bm jeho, a ruka pana Kaulitze na jeho koleni zes\u00edlila sv\u016fj stisk. Bill omr\u00e1\u010den\u011b n\u00e1sledoval sv\u016fj instinkt a pol\u00edbil ho nazp\u011bt, srdce mu vynechalo jeden \u00fader, ne\u017e zrychlilo na tu nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou rychlost. Na okam\u017eik se c\u00edtil jako v r\u00e1ji, proto\u017ee se d\u011blo p\u0159esn\u011b to, o \u010dem jen p\u0159ed p\u00e1r okam\u017eiky fantaz\u00edroval. Pak se n\u00e1hle probudil jeho mozek a Bill vehementn\u011b ucukl a vykopnul nohou, jak narazil z\u00e1dy do op\u011bradla sv\u00e9 \u017eidle. Pan Kaulitz se okam\u017eit\u011b odt\u00e1hl, vypadal lehce vyd\u011b\u0161en\u011b, a Bill se zm\u00edtal ve sv\u00fdch emoc\u00edch.<\/p><\/div>\n

Nastalo napjat\u00e9 ticho, p\u0159i kter\u00e9m oba z\u00edrali jeden na druh\u00e9ho, a Bill uva\u017eoval, jak by m\u011bl zareagovat. „V m\u00e9 hlav\u011b to, ehm, \u0161lo o hodn\u011b l\u00e9pe,“ p\u0159iznal pan Kaulitz, sklopil hlavu a Billovi to kone\u010dn\u011b do\u0161lo.<\/div>\n
Jeho u\u010ditel ho pr\u00e1v\u011b pol\u00edbil. Pan Kaulitz… pr\u00e1v\u011b pol\u00edbil – pol\u00edbil! – Billa. Billa, sv\u00e9ho studenta. Pol\u00edbil. Ale ne.<\/div>\n
„Umm, asi bych m\u011bl j\u00edt,“ pronesl Bill, dokonce si ani nedal v\u011bci do batohu – prost\u011b v\u0161echno jen popadl a vyl\u00e9tl ze dve\u0159\u00ed.<\/p>\n

autor: Du\u0161inka<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Du\u0161inka Katalyz\u00e1tor „Bille… m\u016f\u017ee\u0161 tady po hodin\u011b z\u016fstat?“ Bill polekan\u00e9 vzhl\u00e9dl a spat\u0159il sv\u00e9 spolu\u017e\u00e1ky, jak si bal\u00ed v\u011bci, a pana Kaulitze, kter\u00fd st\u00e1l u jeho lavice. Student sed\u00edc\u00ed p\u0159ed n\u00edm se se z\u00e1jmem ohl\u00e9dl p\u0159es rameno, ale Bill ho ignoroval.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[687],"tags":[],"class_list":["post-857","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zaslepeni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/857","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=857"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/857\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=857"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=857"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=857"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}