{"id":8571,"date":"2011-05-26T18:00:00","date_gmt":"2011-05-26T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8549"},"modified":"2011-05-26T18:00:00","modified_gmt":"2011-05-26T17:00:00","slug":"dance-to-destroy-you-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/26\/dance-to-destroy-you-9\/","title":{"rendered":"Dance to destroy you 9."},"content":{"rendered":"
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
S \u00fasm\u011bvem pozoruju holky, ze kter\u00fdch p\u016flka tr\u00e9nuje na jedn\u00e9 stran\u011b grand jet\u00e9[1] a changement de pieds[2], zat\u00edmco ta druh\u00e1 p\u016flka tr\u00e9nuje u madla grand pli\u00e9[3] a grand battement[4]. Proch\u00e1z\u00edm mezi nimi, sem tam n\u011bkter\u00e9 z nich oprav\u00edm postoj nebo polohu nohou, ale vesm\u011bs jim v\u0161em tyhle kroky u\u017e jdou. T\u011b\u0161\u00edm se na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden, kdy od pond\u011bl\u00ed kone\u010dn\u011b s m\u00fdmi baletn\u00edmi princeznami za\u010dneme tr\u00e9novat na letn\u00ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 vystoupen\u00ed na\u0161\u00ed tane\u010dn\u00ed \u0161koly. Je u\u017e za\u010d\u00e1tek dubna, co\u017e je trochu pozd\u011b na to za\u010d\u00ednat se sestavou, ale holky se mi a\u017e dote\u010f poctiv\u011b u\u010dily v\u0161echny kroky, tak\u017ee d\u0159\u00edv jsme za\u010d\u00edt nemohli. Ale u\u017e pro n\u011b m\u00e1m v hlav\u011b vytvo\u0159enou dokonalou, lehkou a p\u0159esto p\u016fsobivou sestavu. A dokonce i Bill p\u0159idal ruku k d\u00edlu a minul\u00fd v\u00edkend jsme vymysleli, jak trochu o\u017eivit klasick\u00fd balet. Nem\u016f\u017eu se toho do\u010dkat.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak jo, holky,“ vypnu hudbu a zatlesk\u00e1m, abych si z\u00edskal jejich plnou pozornost. Usm\u011bju se na n\u011b, „Jste \u00fa\u017easn\u00fd, v\u00e1\u017en\u011b, hodinu od hodiny se mi zlep\u0161ujete,“ pochv\u00e1l\u00edm je a vyslou\u017e\u00edm si \u0159adu mal\u00fdch, sladk\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f. P\u0159esn\u011b tyhle \u00fasm\u011bvy mi v\u017edycky p\u0159ipomenou, pro\u010d m\u00e1m tuhle pr\u00e1ci tak r\u00e1d.<\/p>\n<\/div>\n
„Ka\u017edop\u00e1dn\u011b,“ pokra\u010duju, v\u0161echny si je na\u017eenu do krou\u017eku a sednu si mezi n\u011b. „Po v\u00edkendu za\u010dneme tr\u00e9novat, m\u00e1te radost?“ Dostane se mi hlasit\u00e9, nad\u0161en\u00e9 odpov\u011bdi, a ne\u017e sta\u010d\u00edm zareagovat, u\u017e se po mn\u011b v\u0161echny v\u00e1l\u00ed. Mus\u00edm se sm\u00e1t; i kdy\u017e s v\u00e1hou patn\u00e1cti mal\u00fdch baletek hopsaj\u00edc\u00edch v\u00e1m po b\u0159i\u0161e to jde \u0161patn\u011b. N\u011bkter\u00e9 z nich chyt\u00e1m a vyhazuju je do vzduchu, od jin\u00fdch se zase nech\u00e1v\u00e1m lechtat a mus\u00edm \u0159\u00edct, je mi v\u00e1\u017en\u011b p\u0159\u00edjemn\u011b. Jsou to \u00fa\u017easn\u00e9 holky a takhle uvoln\u011bn\u011b, bezstarostn\u011b jsem se za posledn\u00ed dobu v\u016fbec nec\u00edtil. Od doby, co m\u00e1m Billa zp\u00e1tky ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b, se c\u00edt\u00edm l\u00edp, snad i \u0161\u0165astn\u00fd, ale po\u0159\u00e1d ve mn\u011b n\u011bco hlod\u00e1, \u0159\u00edk\u00e1 mi, \u017ee je\u0161t\u011b nen\u00ed v\u0161em dn\u016fm konec a n\u011bco by se mohlo st\u00e1t. Proto jsem r\u00e1d za tyhle mal\u00e9 rusalky, kter\u00e9 m\u011b v\u017edycky dok\u00e1\u017eou p\u0159iv\u00e9st na jin\u00e9 my\u0161lenky.<\/div>\n
Nakonec n\u00e1m zabere skoro dvacet minut, ne\u017e se mi je poda\u0159\u00ed uklidnit, dohl\u00e9dnout na to, aby se v\u0161echny p\u0159evl\u00e9kly a nic si tady nenechaly. Kdy\u017e si i posledn\u00ed z nich vyzvednou rodi\u010de, zamknu studio a s kl\u00ed\u010dem zam\u00ed\u0159\u00edm za Amy.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
„Dneska s\u00e1m?“<\/p>\n<\/div>\n
Usm\u011bju se na ni a op\u0159u se o z\u00e1bradl\u00ed p\u0159ed Amyinou malou kancel\u00e1\u0159\u00ed. Kdy\u017e j\u00ed jej\u00ed mamka navrhla, aby tady vzala pr\u00e1ci na pln\u00fd \u00favazek pot\u00e9, co tady u\u017e i tak Ams tr\u00e1vila denn\u011b hodiny a hodiny, moje \u010dernovl\u00e1ska na to k\u00fdvla bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Kde m\u00e1\u0161 br\u00e1chu?“ polo\u017e\u00ed mi Amy dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku a sedne si na zem proti mn\u011b. Za\u0161kleb\u00edm se na ni a kecnu si na zem taky, abychom si vid\u011bli do o\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„N\u011bco u\u017e m\u011bl,“ odpov\u00edm na jej\u00ed ot\u00e1zku a vybav\u00edm si, jak mi r\u00e1no volal rozespal\u00fd Bill s t\u00edm, \u017ee dneska mou hodinu nestihne, proto\u017ee m\u00e1 n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho s n\u011bk\u00fdm d\u016fle\u017eit\u00fdm. To sam\u00e9 odpov\u00edm nahlas i Amy, kdy\u017e se m\u011b zept\u00e1, co tak d\u016fle\u017eit\u00e9ho Bill m\u011bl. Nem\u00e1 ho moc r\u00e1da, ale kv\u016fli mn\u011b se sna\u017e\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bkdo d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ty?“ padne dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka, a j\u00e1 si jen povzdechnu. Nechci tohle t\u00e9ma zase prob\u00edrat, mluvili jsme o tom u\u017e tolik, a stejn\u011b jsme nic nevy\u0159e\u0161ili. Nadechnu se, abych protestoval a dvoj\u010de br\u00e1nil, ale Amy m\u011b p\u0159eru\u0161\u00ed. „Ne v\u00e1\u017en\u011b, Tome, on si s tebou jen hraje, nic v\u00edc. Jde za tebou jen tehdy, kdy\u017e nem\u00e1 nic lep\u0161\u00edho na pr\u00e1ci.“<\/p>\n<\/div>\n
„Amy-„<\/p>\n<\/div>\n
„Tohle nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed, pro\u010d mu to po\u0159\u00e1d toleruje\u0161? A opova\u017e se mi \u0159\u00edct, \u017ee ho m\u00e1\u0161 r\u00e1d. I l\u00e1ska m\u00e1 svoje hranice, a obzvl\u00e1\u0161\u0165 ta sourozeneck\u00e1. Je jen omezenej po\u010det pokus\u016f, kdy m\u016f\u017ee\u0161 v\u0161echno posrat bez n\u00e1sledk\u016f s p\u0159\u00edslibem dal\u0161\u00ed \u0161ance. Jakmile ho p\u0159ekro\u010d\u00ed\u0161, sm\u016fla,“ vysype ze sebe na jeden n\u00e1dech, a jen co nabere do plic nov\u00fd vzduch, pokra\u010duje.<\/div>\n
„Tv\u016fj br\u00e1cha t\u011b deptal od dob, kdy v\u00e1m bylo kolik, deset, jeden\u00e1ct? Celej \u017eivot se k tob\u011b choval jak ke kusu hadru, sebral ti tv\u016fj sen, a ty nic. \u0158ekni mi, \u010d\u00edm si t\u011b tak omotal kolem prstu, \u017ee mu tohle v\u0161echno nech\u00e1v\u00e1\u0161 proch\u00e1zet?“<\/p>\n<\/div>\n
Ml\u010dky z\u00edr\u00e1m do zem\u011b p\u0159ed sebou.<\/div>\n
J\u00e1 v\u00edm, pro\u010d to d\u011bl\u00e1m, v\u00edm, pro\u010d mu to v\u0161echno toleruju, ale to Amy \u0159\u00edct nem\u016f\u017eu. Myslela by si, \u017ee jsem cvok. Zvrhlej, nepovedenej cvok. A kdo v\u00ed, mo\u017en\u00e1 opravdu jsem. Konec konc\u016f, co je norm\u00e1ln\u00edho na tom, milovat va\u0161eho sourozence? Dvoj\u010de, kter\u00e9 v\u00e1m a\u017e doned\u00e1vna jen ztrp\u010dovalo \u017eivot?<\/p>\n<\/div>\n
S\u00e1m ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u00edm, kdy k tomu do\u0161lo, kdy jsem se zamiloval. Zp\u011btn\u011b si vybavuju, \u017ee jsem m\u011bl Billa cel\u00e9 d\u011btstv\u00ed r\u00e1d, a to bez ohledu na to, co ud\u011blal. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee jsem byl od Billa zvykl\u00fd na ledasco u\u017e od d\u011btstv\u00ed, kdy jsme si jako kluci d\u011blali ze srandy r\u016fzn\u00e9 naschv\u00e1ly, dok\u00e1zal jsem sn\u00e1\u0161et i to, co mi d\u011blal pozd\u011bji v pubert\u011b. Ale v t\u00e9 dob\u011b to byla je\u0161t\u011b st\u00e1le sourozeneck\u00e1 l\u00e1ska, ta „spr\u00e1vn\u00e1.“ Mo\u017en\u00e1 se to ve mn\u011b v\u0161echno za\u010dalo m\u011bnit a\u017e ve chv\u00edli, kdy jsem si v \u0161estn\u00e1cti p\u0159ipustil, \u017ee se mi nel\u00edb\u00ed holky a nevzru\u0161uj\u00ed m\u011b. \u017de jsem opravdu gay, jak mi celou dobu v\u0161ichni kolem m\u011b tvrdili. Tenkr\u00e1t u\u017e to mezi mnou a Billem bylo tak zl\u00e9, \u017ee jsme byli jako dva cizinci \u017eij\u00edc\u00ed pod jednou st\u0159echou. Mo\u017en\u00e1 si moje srdce tenkr\u00e1t za\u010dalo d\u011blat, co samo cht\u011blo, a to bez ohledu na fakt, \u017ee m\u016fj rozum je\u0161t\u011b st\u00e1le prosazoval jen sourozeneckou l\u00e1sku. Ale jak se \u0159\u00edk\u00e1, srdci neporu\u010d\u00ed\u0161 a Bill pro m\u011b byl a\u017e doned\u00e1vna opravdu jen cizincem. N\u00e1dhern\u00fdm cizincem, p\u0159esn\u011b dle m\u00e9ho gusta. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b tak cel\u00fd tenhle cit vznikl, a jak \u010das postupoval, nesl jsem si ho s sebou a nech\u00e1val ho nev\u011bdomky s\u00edlit.<\/p>\n<\/div>\n
Ale to je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d neznamen\u00e1, \u017ee je to spr\u00e1vn\u00e9. V\u00edm, \u017ee milovat Billa, vlastn\u00edho bratra, je proti v\u0161em z\u00e1kon\u016fm. Mor\u00e1ln\u00edm i t\u011bm p\u0159\u00edrodn\u00edm. Je to \u0161patn\u00e9 a v\u016fbec by to tak nem\u011blo b\u00fdt, a\u0165 u\u017e je m\u00e1 l\u00e1ska k Billovi jakkoliv \u010dist\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„Prost\u011b ho m\u00e1m r\u00e1d, Amy. M\u00e1me to naprogramovan\u00fd v genech u\u017e od narozen\u00ed,“ odpov\u00edm po hodn\u00e9 chv\u00edli ticha, b\u011bhem n\u00ed\u017e m\u011b kamar\u00e1dka jen ml\u010dky pozoruje a nech\u00e1v\u00e1 p\u0159em\u00fd\u0161let. „Nechci to \u0159e\u0161it, nechci sly\u0161et, \u017ee on to tak nem\u00e1. Mo\u017en\u00e1 toho budu litovat, ale d\u00e1v\u00e1m mu dal\u0161\u00ed \u0161anci, a d\u00e1m mu jich je\u0161t\u011b tolik, kolik jich bude pot\u0159eba.“<\/p>\n<\/div>\n
Amy na m\u011b jen ml\u010dky, nech\u00e1pav\u011b a ubl\u00ed\u017een\u011b kouk\u00e1, nakonec si povzdechne. „J\u00e1 jen nechci, aby ti zase ubl\u00ed\u017eil, trp\u011bl si kv\u016fli n\u011bmu u\u017e dost.“<\/p>\n<\/div>\n
Pousm\u011bju se na ni a obejmu j\u00ed. To je m\u00e1 odpov\u011b\u010f. V\u00edm, \u017ee mi Bill m\u016f\u017ee kdykoliv znovu ubl\u00ed\u017eit, ale mn\u011b je to jedno. A\u0165 se to pro m\u011b za m\u011b stane, jestli se to st\u00e1t m\u00e1. J\u00e1 si te\u010f budu u\u017e\u00edvat toho, \u017ee m\u00e1m Billa u sebe, a co p\u0159ijde \u010dasem, budu \u0159e\u0161it, a\u017e to nastane.<\/div>\n
———-<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b sebou pl\u00e1cnu do postele a s \u00falevou zav\u0159u o\u010di. M\u00e1m za sebou sakra dlouhej den, a pohodln\u00e1, m\u011bkk\u00e1 postel pode mnou je p\u0159esn\u011b to, co pr\u00e1v\u011b te\u010f pot\u0159ebuju. P\u016fvodn\u011b jsem m\u011bl j\u00edt na Tomovu dal\u0161\u00ed hodinu a pak jsme si spole\u010dn\u011b m\u011bli j\u00edt sednout n\u011bkam na kafe, ale musel jsem to zru\u0161it kv\u016fli lidem z crew. U\u017e cel\u00e9 dva t\u00fddny jsem s nima netr\u00e9noval a v\u0161ichni u\u017e za\u010d\u00ednali remcat. Prakticky mi dali na vybranou mezi Tomem a jimi. Po uv\u00e1\u017een\u00ed, \u017ee krat\u0161\u00ed pauza od Toma mi neubl\u00ed\u017e\u00ed, zvolil jsem je a n\u00e1\u0161 tr\u00e9nink. Sv\u00fdm zp\u016fsobem jsem si opravdu od Toma u\u017e pot\u0159eboval odpo\u010dinout. Za posledn\u00edch n\u011bkolik t\u00fddn\u016f jsme spolu skoro po\u0159\u00e1d, a i kdy\u017e jsem se s n\u00edm od za\u010d\u00e1tku tohoto t\u00fddne vid\u011bl jen jednou, c\u00edt\u00edm v sob\u011b sv\u00e9 star\u00e9 j\u00e1, kter\u00e9 z tak \u010dast\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti jeho osoby \u0161\u00edl\u00ed. Ve st\u0159edu jsem se na n\u011bj nebyl v\u016fbec schopnej soust\u0159edit.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159eto\u010d\u00edm se na bok a zad\u00edv\u00e1m se z okna sv\u00e9 mal\u00e9 lo\u017eni\u010dky. Sice je n\u00e1\u0161 byt mali\u010dkej a ve star\u00e9 z\u00e1stavb\u011b, ale v\u00fdhled z okna m\u00fdho pokoje je dokonalej. Na rozd\u00edl od Joa, kterej prohr\u00e1l a dostal byt s v\u00fdhledem do dvora, j\u00e1 z okna vid\u00edm p\u0159\u00edmo na \u0161pi\u010dku televizn\u00ed v\u011b\u017ee, kter\u00e1 se vyj\u00edm\u00e1 proti ztmavl\u00e9 ve\u010dern\u00ed obloze, a m\u00e1m osv\u011btlen\u00fd ve\u010dern\u00ed Berl\u00edn p\u0159ed sebou jak na dlani. Miluju tohle m\u011bsto. Je to m\u00edsto, kde to v\u00e1\u017en\u011b \u017eije, kde se po\u0159\u00e1d n\u011bco d\u011bje, kde lidi nesp\u00ed. U\u017e jako mal\u00ed jsme s Tomem prohla\u0161ovali, \u017ee se sem jednou p\u0159est\u011bhujeme, a ono n\u00e1m to fakt vy\u0161lo. Sice jinak, ne\u017e jsme si jako mal\u00ed kluci pl\u00e1novali, ale hlavn\u00ed je, \u017ee tady oba jsme.<\/p>\n<\/div>\n
Zase mysl\u00edm na Toma. To snad ani nem\u016f\u017ee bejt zdrav\u00fd, po\u0159\u00e1d na n\u011bj myslet. M\u00e1m pocit, jako bych se podv\u011bdom\u011b najednou sna\u017eil vynahradit si v\u0161echny ty roky, kdy jsem v sob\u011b potla\u010doval ka\u017edi\u010dkou my\u0161lenku na sv\u00e9 dvoj\u010de. N\u011bkdy je to fajn, myslet p\u0159ed span\u00edm na to v\u0161echno, co jsme spolu podnikli, kam jsme \u0161li a o \u010dem jsme se bavili, ale na druhou stranu to ob\u010das um\u00ed p\u011bkn\u011b l\u00e9zt na nervy. Jakmile mi Tom p\u0159ijde do hlavy, nedok\u00e1\u017eu se pak u\u017e soust\u0159edit na nic jin\u00e9ho. P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad v\u0161\u00edm, od t\u011bch sebemen\u0161\u00edch detail\u016f, jako t\u0159eba jestli m\u011bl ten a ten den \u010derven\u00e9 nebo modr\u00e9 tri\u010dko, a\u017e po v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci, kter\u00e9 se to\u010d\u00ed kolem na\u0161\u00ed minulosti. I lidi z crew, hlavn\u011b Joe, M., Luise a Rose, si u\u017e za\u010dali v\u0161\u00edmat moj\u00ed rozt\u011bkanosti. Ale t\u011bm t\u011b\u017eko vysv\u011btl\u00edm, jak\u00e1 situace doopravdy je. Nikdo z nich, ani J. a Mike tomu doopravdy nem\u016f\u017eou rozum\u011bt, i p\u0159esto, \u017ee posledn\u00edch n\u011bkolik let st\u00e1li v\u011brn\u011b po m\u00e9m boku a v\u00edce m\u00e9n\u011b znaj\u00ed mou historii. Nikdo to nem\u016f\u017ee doopravdy ch\u00e1pat, ani j\u00e1 s\u00e1m tomu v\u0161emu po\u0159\u00e1dn\u011b nerozum\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Co se stalo, kam ta nen\u00e1vist k m\u00e9mu dvoj\u010deti tak najednou zmizela?<\/p>\n<\/div>\n
Jak to, \u017ee ho m\u00e1m najednou r\u00e1d, \u017ee se v jeho p\u0159\u00edtomnosti u\u017e nec\u00edt\u00edm tak m\u00e9n\u011bcenn\u00fd jako v minulosti, \u017ee se dokonce c\u00edt\u00edm \u0161\u0165astn\u011b, p\u0159\u00edjemn\u011b a spokojen\u011b?<\/p>\n<\/div>\n
A pro\u010d m\u00e1m z br\u00e1chy tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, zmaten\u00e9 a sm\u00ed\u0161en\u00e9 pocity?<\/p>\n<\/div>\n
Tohle jsou ot\u00e1zky, na kter\u00e9 se mi neda\u0159\u00ed naj\u00edt odpov\u011bdi. Nen\u00e1vist se naprosto ne\u010dekan\u011b vytratila a te\u010f to je, jako by tady ani nikdy doopravdy nebyla. Jako by to v\u0161echno byla jen iluze, fale\u0161n\u00e1 hra, kterou si se mnou m\u016fj mozek po cel\u00fd ty l\u00e9ta hr\u00e1l. Mo\u017en\u00e1, mo\u017en\u00e1 jsem m\u011bl Toma celou tu dobu r\u00e1d, a nen\u00e1vist jsem si celou tu dobu pletl s l\u00e1skou. Mo\u017en\u00e1 jsem byl tot\u00e1ln\u011b zaslepenej svoj\u00ed \u017e\u00e1rlivost\u00ed, \u017ee jsem to celou dobu p\u0159ehl\u00ed\u017eel. A\u0165 tak nebo tak, nen\u00e1vist pomalu vyst\u0159\u00eddal cit, kterej nezn\u00e1m, ale kterej se mi l\u00edb\u00ed. M\u00e1m tuhle zm\u011bnu r\u00e1d, a\u0165 k n\u00ed do\u0161lo jakkoliv.<\/p>\n<\/div>\n
S povzdechem se vyhrabu na nohy a vyloud\u00e1m se z pokoje do mal\u00fd kuchy\u0148ky, kde u\u017e se Joe pere s na\u0161\u00ed ve\u010de\u0159\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b si m\u011b nev\u00e1hal p\u0159ivolat k ruce na pomoc, jako by si snad neum\u011bl nakr\u00e1jet rohl\u00edky s\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
Ale z\u00edtra m\u011b \u010dek\u00e1 den cel\u00fd str\u00e1ven\u00fd s Tomem. U\u017e se na n\u011bj t\u011b\u0161\u00edm, a nav\u00edc z n\u011bj hodl\u00e1m kone\u010dn\u011b vyt\u00e1hnout n\u011bjak\u00fd informace.<\/p>\n<\/div>\n
———-<\/p>\n<\/div>\n
„Co\u017ee?!“ vyjekne Tom a m\u00e1lem se zadus\u00ed bonb\u00f3nem, kter\u00fd si p\u0159ed chv\u00edl\u00ed str\u010dil do pusy. \u0160okovan\u011b na m\u011b z\u00edr\u00e1 a jedin\u00e9, na co se zm\u016f\u017ee, je sednout si na nejbli\u017e\u0161\u00ed lavi\u010dku. D\u011bl\u00e1, jako by moje ot\u00e1zka byla kdov\u00ed jak pohor\u0161uj\u00edc\u00ed. A p\u0159itom jsem jenom oby\u010dejn\u011b zv\u011bdav\u011bj. Dote\u010f mi tu mlel n\u011bco o n\u011b\u010dem, co m\u011b ani trochu nebavilo, a te\u010f jsem na \u0159ad\u011b j\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„Co vejr\u00e1\u0161 jak chleba z ta\u0161ky?“ zept\u00e1m se a stoupnu si p\u0159ed n\u011bj. „Jenom sem se ptal, kolik ti bylo, kdy\u017e si m\u011bl poprv\u00fd sex, nic hrozn\u00fdho, ty here\u010dko,“ za\u0161kleb\u00edm se na n\u011bj a vz\u00e1p\u011bt\u00ed usko\u010d\u00edm, kdy\u017e se po mn\u011b Tom o\u017eene.<\/p>\n<\/div>\n
„Je to soukrom\u00e1 v\u011bc.“<\/p>\n<\/div>\n
„Prd je to a ne soukrom\u00fd,“ proto\u010d\u00edm o\u010di a sednu si na lavi\u010dku proti n\u011bmu tak, \u017ee se na sebe d\u00edv\u00e1me p\u0159es \u0161t\u011brkovou cestu, kter\u00e1 vede parkem, kde se pr\u00e1v\u011b nach\u00e1z\u00edme. „Mn\u011b t\u0159eba bylo poprv\u00fd \u010dtrn\u00e1ct,“ dod\u00e1m, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee se fakt nen\u00ed pro\u010d styd\u011bt. Bylo to tenkr\u00e1t sice p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd a s nejv\u011bt\u0161\u00ed k\u00e1\u010dou pod sluncem, za kterou u\u017e by se \u010dlov\u011bk styd\u011bt m\u011bl, ale ve \u0161kole jsem byl tenkr\u00e1t za hrdinu.<\/p>\n<\/div>\n
„S k\u00fdm?“ zept\u00e1 se br\u00e1cha naprosto klidn\u011b. Tak on se pt\u00e1t m\u016f\u017ee, a j\u00e1 ne, jo?<\/p>\n<\/div>\n
„Zv\u011bdavej?“ u\u0161kl\u00edbnu se na n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
Pokr\u010d\u00ed rameny. „Jo. Zaj\u00edmalo by m\u011b, kdo dal zrovna tob\u011b,“ za\u0161kleb\u00ed se te\u010f pro zm\u011bnu on a m\u00e1 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee sed\u00ed tak daleko a \u017ee j\u00e1 jsem tak l\u00ednej, jinak u\u017e by j\u00ed m\u011bl. Ale sv\u00fdm zp\u016fsobem m\u00e1 i pravdu. Tenkr\u00e1t to v\u0161echno byla docela jenom n\u00e1hoda a neb\u00fdt toho, \u017ee i ta holka byla zoufal\u00e1, nic by se nestalo, jeliko\u017e moje mlad\u0161\u00ed j\u00e1 nebylo pova\u017eov\u00e1no zrovna za krasavce.<\/p>\n<\/div>\n
„S Helgou od soused\u016f,“ odpov\u00edm mu nakonec, kdy\u017e mi dojdou vra\u017eedn\u00e9 pohledy. Jejich z\u00e1soba se ale velice rychle obnov\u00ed ve chv\u00edli, kdy se Tom za\u010dne hystericky sm\u00e1t. H\u00fdk\u00e1 jak osel, sv\u00edj\u00ed se v k\u0159e\u010di na lavi\u010dce a j\u00e1, a\u0165 chci nebo ne, se mus\u00edm sm\u00e1t s n\u00edm. Jeho sm\u00edch je naka\u017elivej s\u00e1m o sob\u011b, a kdy\u017e k tomu p\u0159id\u00e1m jeho \u00fa\u017easn\u00fd k\u0159e\u010dov\u00fd tane\u010dek, je to maxim\u00e1ln\u011b komick\u00fd! A kdy\u017e se k n\u011bmu p\u0159id\u00e1m je\u0161t\u011b j\u00e1 a spust\u00edme nanovo spole\u010dn\u011b\u2026 no pot\u011b\u0161.<\/div>\n
Kdy\u017e se n\u00e1m po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b, b\u011bhem kter\u00e9 na n\u00e1s lidi koukali jak na dva bl\u00e1zny na vych\u00e1zce, poda\u0159\u00ed uklidnit a dostaneme se p\u0159es f\u00e1zi, kdy se mi Tom vysm\u00edv\u00e1 za m\u016fj \u00falovek, d\u00e1l se do\u017eaduji sv\u00e9 odpov\u011bdi.<\/p>\n<\/div>\n
„Sedmn\u00e1ct,“ odpov\u00ed mi nakonec, a klidn\u011b si zap\u00e1l\u00ed. Kdy\u017e to p\u0159ede mnou ud\u011blal poprv\u00e9, nev\u011b\u0159il jsem sv\u00fdm o\u010d\u00edm – m\u00e1min dokonalej Tom a kou\u0159\u00ed. Ale bez n\u00e1mitek jsem si velice rychle zvykl na na\u0161e kou\u0159ov\u00e9 d\u00fdch\u00e1nky. „Bylo to dva m\u011bs\u00edce po tom, co jsem za\u010dal bydlet s t\u00e1tou,“ dod\u00e1 a dlouze si pot\u00e1hne. V\u00edm, \u017ee pr\u00e1v\u011b te\u010f je \u010das na ot\u00e1zku, na n\u00ed\u017e m\u011b odpov\u011b\u010f zaj\u00edm\u00e1 ze v\u0161eho nejv\u00edc. Konec konc\u016f, a\u0165 jsem si z n\u011bj v d\u011btstv\u00ed a pubert\u011b d\u011blal srandu jakkoliv, o bratrov\u011b orientaci nev\u00edm v\u016fbec nic, a je na\u010dase to zm\u011bnit.<\/p>\n<\/div>\n
„Bylo to s klukem nebo s holkou?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\u0160okovan\u011b z\u00edr\u00e1m na Billa p\u0159ed sebou, kter\u00fd m\u011b s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm pozoruje, a c\u00edt\u00edm, jak mi rudnou tv\u00e1\u0159e. „Co\u017ee?“ vypadne ze m\u011b nakonec po chv\u00edli a d\u00e1l pozoruju Billa, jeho\u017e obli\u010dej se cel\u00fd rozt\u00e1hne do \u0161irok\u00e9ho \u00fasm\u011bvu.<\/p>\n<\/div>\n
„No co, norm\u00e1ln\u00ed ot\u00e1zka.“<\/p>\n<\/div>\n
„Mn\u011b ani nep\u0159ijde, hele,“ ujist\u00edm ho a odka\u0161lu si. Jeho up\u0159en\u00fd pohled, kter\u00fdm m\u011b sleduje, m\u011b docela znerv\u00f3z\u0148uje.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale je,“ proto\u010d\u00ed o\u010di a uveleb\u00ed se na lavi\u010dce do pohodln\u011bj\u0161\u00ed polohy. „Jen jsem se ptal, s jak\u00fdm pohlav\u00edm si o to p\u0159i\u0161el, to je cel\u00fd,“ pronese klidn\u011b, jako by to byla naprosto b\u011b\u017en\u00e1 ot\u00e1zka pro va\u0161eho sourozence.<\/p>\n<\/div>\n
„No pr\u00e1v\u011b. To se takhle pt\u00e1\u0161 v\u0161ech, nebo jenom j\u00e1 jsem n\u011b\u010d\u00edm tak v\u00fdjime\u010dnej, \u017ee si zaslou\u017e\u00edm tuhle poctu?“ zept\u00e1m se s nad\u011bj\u00ed, \u017ee se Bill m\u00e9 posledn\u00ed nar\u00e1\u017eky chytne a op\u011bt mi za\u010dne nad\u00e1vat, jak hrozn\u011b namy\u0161lenej jsem a jak moc si o sob\u011b mysl\u00edm. Tolik \u0161t\u011bst\u00ed bohu\u017eel ale nem\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
„Jo, se\u0161 m\u016fj br\u00e1cha a zaj\u00edm\u00e1 m\u011b to,“ zazub\u00ed se na m\u011b, a kdy\u017e op\u011bt s klidem zopakuje svou ot\u00e1zku, m\u00e1m chu\u0165 zmizet z povrchu zemsk\u00e9ho. Nechci, aby Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem p\u0159esn\u011b to, za co se mi cel\u00e1 ta l\u00e9ta posm\u00edval. Nechci, aby se s jedinou odpov\u011bd\u00ed vr\u00e1til zp\u011bt do t\u00e9 role, kterou si \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dr\u017eel v\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho \u017eivota. Nechci, aby se mi op\u011bt za\u010dal posm\u00edvat za to, k\u00fdm jsem. Ne\u017e se v\u0161ak v\u016fbec rozhoupu k jak\u00e9koliv odpov\u011bdi, s hlasit\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem Billova jm\u00e9na se k n\u00e1m p\u0159i\u0159\u00edt\u00ed n\u011bjakej dredatej kluk.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille? Panebo\u017ee, se\u0161 to ty!“ vyjekne dredatej kluk znova, kdy\u017e smykem zastav\u00ed p\u0159ed br\u00e1chou, kter\u00e9ho vyt\u00e1hne na nohy a pevn\u011b ho obejme. Jen ml\u010dky a zara\u017een\u011b sleduju sc\u00e9nu p\u0159ed sebou.<\/p>\n<\/div>\n
„Uhm, Tay,“ zamuml\u00e1 Bill a v\u011bnuje mi jedin\u00fd pohled p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se pokus\u00ed od sebe toho kluka odstr\u010dit. P\u0159\u00edsahal bych, \u017ee jsem v jeho o\u010d\u00edch vid\u011bl strach. Ale strach z \u010deho? Z toho kluka? Kdo to v\u016fbec je?<\/p>\n<\/div>\n
Na moje ot\u00e1zky se mi dostane rychl\u00e9 odpov\u011bdi, kdy\u017e „Tay“ najednou br\u00e1chu chytne za bradu, p\u0159it\u00e1hne si ho t\u011bsn\u011b k sob\u011b a hluboce ho pol\u00edb\u00ed. \u0160okovan\u011b, bez hnut\u00ed z\u00edr\u00e1m na v\u00fdjev p\u0159ed sebou, snad ani ned\u00fdch\u00e1m. Prvotn\u00ed \u0161ok se pomalu m\u011bn\u00ed ve vztek s t\u00edm, jak ten idiot d\u00e1l l\u00edb\u00e1 rty m\u00e9ho Billy! M\u00e9ho br\u00e1\u0161ky, kter\u00e9mu se to pravd\u011bpodobn\u011b v\u016fbec nel\u00edb\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Hey, dovol\u00ed\u0161?“ poklepu mu na rameno a odstr\u010d\u00edm ho od Billa, kter\u00fd si okam\u017eit\u011b za\u010dne ot\u00edrat rty.<\/p>\n<\/div>\n
„Oh, ty si jeho novej? Sorry, nedo\u0161lo mi, \u017ee tu jste spolu,“ usm\u011bje se snad a\u017e omluvn\u011b ten Tyler, a zat\u00edmco j\u00e1 jsem v \u0161oku z toho, co \u0159ekl, oto\u010d\u00ed se zp\u00e1tky na Billa. „Promi\u0148, Billy, netu\u0161il jsem, \u017ee n\u011bkoho m\u00e1\u0161. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b, kdyby t\u011b tenhle omrzel, kdykoliv jsem tu pro tebe. V\u00ed\u0161, kde m\u011b hledat,“ mrkne na br\u00e1chu, kterej kompletn\u011b zbledne. O co tady, sakra, jde?<\/p>\n<\/div>\n
„A ty? M\u00e1\u0161 fakt \u0161t\u011bst\u00ed, k\u00e1mo,“ popl\u00e1c\u00e1 m\u011b po rameni, „Nezn\u00e1m lep\u0161\u00edho, ne\u017e je tady Bill. V posteli je fakt \u010f\u00e1bel,“ mrkne na m\u011b zase a je\u0161t\u011b n\u011bco dod\u00e1, ale j\u00e1 ho u\u017e nejsem schopn\u00fd vn\u00edmat. Jen nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edr\u00e1m na Billa, kter\u00fd lap\u00e1 po dechu, n\u011bm\u011b otv\u00edr\u00e1 a zav\u00edr\u00e1 pusu a bezmocn\u011b mi pohled opl\u00e1c\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Bill. M\u016fj Bill je gay. Gay.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Tome-„<\/p>\n<\/div>\n
„Co to sakra bylo?“<\/p>\n<\/div>\n
„To byl,\u2026 to\u2026“ povzdechne si a zavrt\u00ed hlavou. „N\u011bco jako m\u016fj bejvalej,“ k\u00e1pne Bill nakonec bo\u017eskou a vysv\u011btl\u00ed mi, \u017ee m\u00e1 s t\u00edmhle klu\u010d\u00edkem n\u011bjakou historii. Stejn\u011b tak, jako s p\u00e1r dal\u0161\u00edma, jak se tak zd\u00e1. Nest\u00edh\u00e1m v\u0161echny ty informace vst\u0159eb\u00e1vat. Bill je gay, pravd\u011bpodobn\u011b hodn\u011b vyhled\u00e1vanej gay, kterej si r\u00e1d u\u017e\u00edv\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Je mi \u0161patn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Kam jde\u0161?“<\/p>\n<\/div>\n
„Dom\u016f,“ odpov\u00edm mu a rozejdu se sm\u011brem, kde m\u00e1m zaparkovan\u00e9 auto. N\u011bjak jsem ztratil z\u00e1jem tu s n\u00edm b\u00fdt, d\u00edvat se na n\u011bj. Nech\u00e1pu to, nech\u00e1pu nic. „Nech m\u011b, Bille!“ \u0161t\u011bknu po n\u011bm, kdy\u017e m\u011b chytne za rameno a mus\u00edm se hodn\u011b ovl\u00e1dat, abych se po n\u011bm neohnal. Rozhodil m\u011b. Rozhodil m\u011b naprosto mistrovsk\u00fdm zp\u016fsobem. Prvn\u00ed se nevinn\u011b vypt\u00e1v\u00e1 na v\u0161echno kolem m\u00e9 osoby, a najednou z n\u011bj vypadne, \u017ee on s\u00e1m je gay. Mo\u017en\u00e1 to p\u0159eh\u00e1n\u00edm, mo\u017en\u00e1 reaguju p\u0159ehnan\u011b, ale tohle m\u011b hodn\u011b zas\u00e1hlo. Celej \u017eivot se mi za to posm\u00edv\u00e1, vnucoval mi to u\u017e od d\u011btstv\u00ed, kdy jsme po\u0159\u00e1dn\u011b ani jeden je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bli, co slovo buz\u00edk<\/em> znamen\u00e1, a najednou z n\u011bj vypadne, \u017ee je tepl\u00e1 rozho\u010fno\u017eka.<\/div>\n
Nev\u00edm, jak m\u00e1m te\u010f reagovat. Jsem v \u0161oku, v\u00e1\u017en\u011b v \u0161oku. A mo\u017en\u00e1 i trochu ubl\u00ed\u017eenej t\u00edm, \u017ee jsem se to musel dozv\u011bd\u011bt touhle cestou, t\u00edmhle zp\u016fsobem.<\/p>\n<\/div>\n
„Co si mysl\u00ed\u0161, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161?“ zept\u00e1m se ho, kdy\u017e si s klidem otev\u0159e dve\u0159e na stran\u011b spolujezdce a nasedne do auta ke mn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Jedu s tebou,“ ozn\u00e1m\u00ed mi s ledov\u00fdm klidem a zalo\u017e\u00ed si ruce na prsou.<\/p>\n<\/div>\n
„No to nejede\u0161, frajere. Vystup.“<\/p>\n<\/div>\n
„Ne.“<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 t\u011b varuju.“<\/p>\n<\/div>\n
„Nebo co, co ud\u011bl\u00e1\u0161, kdy\u017e nevystoup\u00edm? Zase m\u011b pol\u00edb\u00ed\u0161?“<\/p>\n<\/div>\n
Z\u016fstanu na n\u011bj jen n\u011bm\u011b z\u00edrat. Kdy\u017e si Bill v\u0161imne m\u00e9ho pohledu, zahu\u010d\u00ed na m\u011b n\u011bjak\u00e9 chab\u00e9 „promi\u0148“, ale to nem\u011bn\u00ed nic na faktu, \u017ee jsem tot\u00e1ln\u011b v \u0161oku. Nemohl na m\u011b p\u0159ece pou\u017e\u00edt ten polibek, to nemohl ud\u011blat. Ne v t\u00e9hle situaci. Myslel jsem si, \u017ee na to zapomn\u011bl, \u017ee to vypustil z hlavy. Asi jsem se m\u00fdlil.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d si m\u011b tenkr\u00e1t pol\u00edbil?“<\/p>\n<\/div>\n
Jen zavrt\u00edm hlavou. Nechci se o tom bavit, pros\u00edm, Bille, nenu\u0165 m\u011b o tom mluvit. Moje odpov\u011b\u010f se ti nebude l\u00edbit.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak to ne, tohle neberu. Pro\u010d si to ud\u011blal, Tome? N\u011bjakej d\u016fvod si m\u00edt musel, jakej?“<\/p>\n<\/div>\n
Nadechnu se, ale z \u00fast mi nevypadne jedin\u00e9 slovo. Co mu m\u00e1m \u0159\u00edct? Co m\u00e1m te\u010f d\u011blat? A kdy se tahle situace v\u016fbec obr\u00e1tila proti mn\u011b? Pokud v\u00edm, je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed jsem na Billa byl na\u0161tvan\u00fd, jak m\u011b mohl tak rychle a tak snadno zahnat do kouta?<\/p>\n<\/div>\n
„Fajn,“ prohod\u00ed nakonec, kdy\u017e u\u017e se ticho v aut\u011b ned\u00e1 sn\u00e9st. „Nech\u00e1m to plavat, kdy\u017e ty nech\u00e1\u0161 plavat to, \u017ee jsem ti nikdy p\u0159ed t\u00edm ne\u0159ekl, \u017ee jsem taky<\/em> na kluky.“<\/p>\n<\/div>\n
„Taky?“ zept\u00e1m se a v duchu se nakopnu za to, jak nep\u0159irozen\u011b se mi t\u0159ese hlas.<\/p>\n<\/div>\n
„Taky,“ zopakuje po mn\u011b a v\u011bnuje mi neproniknuteln\u00fd pohled. „Um\u00edm si d\u00e1t dv\u011b a dv\u011b dohromady. Kdybys byl na holky, \u0159ekl bys mi rovnou, \u017ee si spal s holkou a nesna\u017eil by ses z toho tak vykroutit. Tak\u017ee souhlas?“<\/p>\n<\/div>\n
Jen ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvnu. Cokoliv, jen kdy\u017e nebude p\u00e1trat po tom, co st\u00e1lo za m\u00fdm polibkem.<\/p>\n<\/div>\n
Ani\u017e bych se na n\u011bj by\u0165 jedinkr\u00e1t pod\u00edval, nastartuju auto a odvezu ho k jeho bytu, jeho\u017e adresu mi p\u0159eochotn\u011b nadiktoval. Kdy\u017e auto zastav\u00ed p\u0159ed jeho domem, jen ml\u010dky \u010dek\u00e1m, kdy se zvedne a odejde, ale Bill po\u0159\u00e1d sed\u00ed a d\u00edv\u00e1 se \u010deln\u00edm sklem ven.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsme tu.“<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvne, ale d\u00e1l z\u00edr\u00e1 p\u0159ed sebe. Nakonec hodn\u011b pomalu oto\u010d\u00ed hlavu m\u00fdm sm\u011brem a pozoruje m\u011b. „P\u016fjde\u0161 d\u00e1l?“<\/p>\n<\/div>\n
„Co?“<\/p>\n<\/div>\n
„P\u016fjde\u0161 d\u00e1l?“ zopakuje svou ot\u00e1zku, a j\u00e1 se op\u011bt zm\u016f\u017eu jen na n\u011bm\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed. Vypnu motor a spole\u010dn\u011b se vyd\u00e1me do \u00fatrob Billova domu. Co m\u011b \u010dek\u00e1 uvnit\u0159, to nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
[1] grand jet\u00e9 – velk\u00fd skok z jedn\u00e9 nohy na druhou. Nohy jsou ve vzduchu napnut\u00e9.<\/em><\/strong><\/div>\n
[2] changement de pieds – v\u00fdm\u011bna nohou. Mal\u00fd nebo velk\u00fd skok, p\u0159i kter\u00e9m se ve vzduchu zm\u011bn\u00ed pozice nohou.<\/em><\/strong><\/div>\n
[3] grand pli\u00e9 – pozice s pln\u011b pokr\u010den\u00fdmi koleny.<\/em><\/strong><\/div>\n
[4] grand battement (grand batm\u00e1) – rychl\u00e9 a energick\u00e9 „vyhozen\u00ed“ nohy do vzduchu.<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni Tom S \u00fasm\u011bvem pozoruju holky, ze kter\u00fdch p\u016flka tr\u00e9nuje na jedn\u00e9 stran\u011b grand jet\u00e9[1] a changement de pieds[2], zat\u00edmco ta druh\u00e1 p\u016flka tr\u00e9nuje u madla grand pli\u00e9[3] a grand battement[4]. Proch\u00e1z\u00edm mezi nimi, sem tam n\u011bkter\u00e9 z nich oprav\u00edm postoj<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[426],"tags":[],"class_list":["post-8571","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dance-to-destroy-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8571","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8571"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8571\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8571"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8571"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8571"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}