{"id":8599,"date":"2011-05-22T18:00:00","date_gmt":"2011-05-22T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8577"},"modified":"2011-05-22T18:00:00","modified_gmt":"2011-05-22T17:00:00","slug":"genesis-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/22\/genesis-4\/","title":{"rendered":"Genesis 4."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se stra\u0161n\u011b lekl, kdy\u017e se z ni\u010deho nic na strop\u011b jeho v\u011bzen\u00ed rozsv\u00edtila slab\u00e1 z\u00e1\u0159ivka. Nadsko\u010dil p\u0159ekvapen\u00edm a zav\u0159el o\u010di, jak ho z n\u00e1hl\u00e9ho sv\u011btla rozbolely. Zvykl si z\u00edrat jen tak do tmy, a tohle byl opravdu \u0161ok. Rychle se ale sna\u017eil znovu rozkoukat, necht\u011bl prop\u00e1snout okam\u017eik pozn\u00e1n\u00ed, jak vlastn\u011b vypad\u00e1 jeho v\u011bzen\u00ed, kter\u00e9 znal pouze po pam\u011bti. Kdy\u017e se mu poda\u0159ilo otev\u0159\u00edt o\u010di, ani\u017e by ho bolely, za\u010dal se kolem sebe rozhl\u00ed\u017eet. Okna, jak p\u0159edpokl\u00e1dal, nena\u0161el, to mu bylo jasn\u00e9. Z\u00e1\u0159ivka na strop\u011b malinko blikala, nejsp\u00ed\u0161 nebyla \u00fapln\u011b nov\u00e1, ale poskytovala mu kone\u010dn\u011b zpr\u00e1vu o tom, kde je.<\/p>\n<\/div>\n
Ne, \u017ee by to byla n\u011bjak\u00e1 z\u00e1sadn\u00ed zm\u011bna, po\u0159\u00e1d byl ve stejn\u00e9 kobce, ale mohl si ov\u011b\u0159it, \u017ee dv\u00ed\u0159ka, kter\u00fdmi mu jeho v\u011bznitel\u00e9 strkaj\u00ed j\u00eddlo, jsou opravdu sou\u010d\u00e1st\u00ed dve\u0159\u00ed bez kliky, \u017ee \u017eidle a st\u016fl jsou d\u0159ev\u011bn\u00e9, jak c\u00edtil, a na sob\u011b nem\u00e1 svoje oble\u010den\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed jeho tri\u010dko, ale a\u017e te\u010f se mohl pod\u00edvat, co mu jeho \u00fanosci navl\u00edkli. Tri\u010dko bylo b\u00edl\u00e9 a p\u0159es prsa m\u011blo velk\u00fd n\u00e1pis tiskac\u00edmi p\u00edsmeny. Chvilku musel p\u0159em\u00fd\u0161let, ne\u017e ho napadlo ho sundat, aby nemusel vzh\u016fru nohama \u0161ilhat. GENESIS, zn\u011bl n\u00e1pis na triku, pod n\u00edm mal\u00fdmi p\u00edsmenky: Nov\u00e9 lidstvo, nov\u00fd sv\u011bt – n\u00e1\u0161 c\u00edl<\/em>.<\/p>\n<\/div>\n
No pot\u011b\u0161<\/em>, pomyslel si Tom, kdy\u017e nad tou hl\u00e1\u0161kou p\u0159em\u00fd\u0161lel. Co to m\u00e1 b\u00fdt? Genesis\u2026 Vzpomn\u011bl si, \u017ee u\u017e tohle slovo n\u011bkde sly\u0161el, ale m\u011bl dojem, \u017ee to m\u00e1 n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s hudbou. N\u011bjak\u00e1 star\u00e1 skupina \u010di co, ale tohle nevypadalo jako propaga\u010dn\u00ed tri\u010dko skupiny, to sp\u00ed\u0161 zn\u011blo jako n\u011bjak\u00e1 reklama.<\/div>\n
\n
Trhl sebou, kdy\u017e zaslechl poprv\u00e9 ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zvuk. Pravideln\u00e9 \u00fadery, jako by n\u011bkde nad n\u00edm bilo \u010d\u00edsi srdce. Do t\u00e9hle chv\u00edle se je\u0161t\u011b nem\u011bl \u0161anci moc rozhl\u00ed\u017eet, zaujalo ho oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 mu dali, ale te\u010f zvedl zrak a hledal reproduktory, z kter\u00fdch ten zvuk vych\u00e1zel. Na\u0161el \u010dty\u0159i, v ka\u017ed\u00e9m rohu m\u00edstnosti jeden. Uv\u011bdomil si, \u017ee kdy\u017e sed\u00ed na posteli, je p\u0159\u00edmo uprost\u0159ed zvuku, kter\u00fd z nich vych\u00e1z\u00ed. Po chv\u00edli se k pravideln\u00fdm \u00fader\u016fm p\u0159idala tich\u00e1 hudba, kter\u00e1 v n\u011bm navozovala p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit uvoln\u011bn\u00ed. C\u00edtil se najednou dob\u0159e, nic ho net\u00ed\u017eilo, jeho mysl p\u0159estala analyzovat m\u00edstnost a poddala se pravideln\u00e9mu rytmu \u00fader\u016f, dokud ho nep\u0159inutila si lehnout a zav\u0159\u00edt o\u010di. Tich\u00e9 \u0161ept\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 vych\u00e1zelo z reproduktor\u016f, u\u017e si neuv\u011bdomoval.<\/p>\n<\/div>\n
flashback<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Andy! K\u00e1mo, pr\u00e1v\u011b mi volal David, vzali m\u011b do kapely!“ skoro k\u0159i\u010del nad\u0161en\u00edm Tom do telefonu. „Ch\u00e1pe\u0161 to? Budu hr\u00e1t, budu slavnej, budu bohatej,“ rozpl\u00fdval se nad p\u0159edstavou toho, po \u010dem v\u017edycky tak tou\u017eil.<\/em><\/div>\n
„No tak gratuluju,“ ozvalo se z druh\u00e9 strany bez \u0161petky nad\u0161en\u00ed.<\/em><\/div>\n
„D\u00edky, d\u00edky,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, ne\u017e mu do\u0161lo, \u017ee o\u010dek\u00e1val \u00fapln\u011b n\u011bco jin\u00e9ho. „Co se d\u011bje, Andy? Ty nem\u00e1\u0161 radost?“<\/em><\/div>\n
„No\u2026 p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee ta skupina nen\u00ed z okol\u00ed, \u017ee jo?“ vypadla z Andyho ot\u00e1zka, kterou Tom ani v nejmen\u0161\u00edm ne\u010dekal. A\u017e dote\u010f ho nenapadlo p\u0159em\u00fd\u0161let o cel\u00e9 v\u011bci z kamar\u00e1dova pohledu.<\/em><\/div>\n
„No jo\u2026 to nen\u00ed, budu muset odjet do Hamburku. Za dva dny tam m\u00e1m b\u00fdt, mus\u00edm si sbalit,“ odpov\u011bd\u011bl Tom u\u017e zdaleka ne tak nad\u0161en\u011b. Krom\u011b Andyho m\u011bl je\u0161t\u011b p\u0159ed sebou rozhovor s rodi\u010di, kte\u0159\u00ed dote\u010f o jeho aktivit\u011b nev\u011bd\u011bli.<\/em><\/div>\n
„Tak\u017ee odjede\u0161 a u\u017e se neuvid\u00edme,“ povzdychl si smutn\u011b Andy do telefonu. „J\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee to jednou p\u0159ijde, ale stejn\u011b m\u011b to \u0161tve,“ dodal.<\/em><\/div>\n
„K\u00e1mo, j\u00e1 ti budu volat, v\u017edy\u0165 nebudu na druh\u00fdm konci sv\u011bta, ur\u010dit\u011b budu jezdit pravideln\u011b dom\u016f. Ten David vypadal celkem p\u0159\u00edstupn\u011b, ani m\u011b prej nebudou nutit zm\u011bnit styl obl\u00edk\u00e1n\u00ed, a toho jsem se b\u00e1l nejv\u00edc. U\u017e se nem\u016f\u017eu do\u010dkat.“<\/em><\/div>\n
„A jak se jmenuje ta tvoje slavn\u00e1 kapela?“ zeptal se Andy.<\/em><\/div>\n
„\u010clov\u011b\u010de, j\u00e1 nev\u00edm\u2026 zapomn\u011bl jsem na to v tom fofru zeptat, on n\u011bkam sp\u011bchal, ale to m\u00e1\u0161 jedno, nap\u00ed\u0161u nebo zavol\u00e1m, a\u017e se to dozv\u00edm,“ sl\u00edbil sv\u00e9mu nejlep\u0161\u00edmu kamar\u00e1dovi. Je\u0161t\u011b asi deset minut rozeb\u00edrali, jak bude jejich kamar\u00e1dstv\u00ed fungovat po Tomov\u011b odjezdu, ne\u017e kone\u010dn\u011b ukon\u010dili hovor. Dom\u016f toti\u017e p\u0159i\u0161la Tomova matka, a on v\u011bd\u011bl, \u017ee te\u010f p\u0159ijde ta nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed \u010d\u00e1st jeho cesty za sl\u00e1vou.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Tome, ve\u010de\u0159e!“ ozvalo se z kuchyn\u011b. Tom sebou trhnul, le\u017eel toti\u017e na posteli a tr\u00e9noval v\u011bty, kter\u00fdmi sv\u00e9 matce sd\u011bl\u00ed, \u017ee poz\u00edt\u0159\u00ed odj\u00ed\u017ed\u00ed a stane se slavn\u00fdm kytaristou, jak v\u017edycky cht\u011bl. Klepala se mu kolena, kdy\u017e se zvedal z postele, a moc se to nezm\u011bnilo, ani kdy\u017e se kone\u010dn\u011b do\u0161oural a\u017e do kuchyn\u011b. Posadil se za st\u016fl a chv\u00edli sledoval v\u00fdraz v mat\u010din\u011b tv\u00e1\u0159i, aby se dozv\u011bd\u011bl, jak\u00e1 je v kuchyni n\u00e1lada. Vypadalo to dob\u0159e, neutr\u00e1ln\u011b, ani \u00fasm\u011bv, ani zamra\u010den\u00e1 vr\u00e1ska na \u010dele, kter\u00e1 ho v\u017edy spolehliv\u011b informovala, \u017ee je na nebezpe\u010dn\u00e9m \u00fazem\u00ed.<\/em><\/div>\n
Tal\u00ed\u0159 se zape\u010den\u00fdmi t\u011bstovinami p\u0159ist\u00e1l p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm, a on zvedl o\u010di k matce, aby j\u00ed pod\u011bkoval, jak bylo u nich v rodin\u011b zvykem. Dostal za to jen slab\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed a mal\u00fd vd\u011b\u010dn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/em><\/div>\n
„Co bylo dneska ve \u0161kole?“ p\u0159i\u0161la obvykl\u00e1 ot\u00e1zka, kterou \u010dekal hned po druh\u00e9m soustu. Byl p\u0159ipraven\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Nic moc, jako v\u017edycky,“ odpov\u011bd\u011bl, ale hned pokra\u010doval d\u00e1l, ani\u017e by matku nechal reagovat. „M\u00e1m takovou v\u011bc, kterou bych cht\u011bl s tebou probrat,“ \u0159ekl a \u010dekal, a\u017e k n\u011bmu matka zvedne pohled od j\u00eddla.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ zmrznul j\u00ed \u00fasm\u011bv na rtech, kdy\u017e se setkala s Tomov\u00fdm v\u00e1\u017en\u00fdm pohledem. „N\u011bco jsi provedl, \u017ee jo? Budu muset zase do \u0161koly,“ konstatovala, ani\u017e by se d\u00e1l vypt\u00e1vala. Znala sv\u00e9ho syna, v\u011bt\u0161inou j\u00ed t\u00edmhle stylem sd\u011bloval svoje pr\u016f\u0161vihy.<\/em><\/div>\n
„Ne, neboj se, do \u0161koly u\u017e nebude\u0161 muset j\u00edt, j\u00e1 u\u017e tam taky nep\u016fjdu,“ rozhodl se pro radik\u00e1ln\u00ed \u0159ez, nem\u00e1 cenu chodit kolem hork\u00e9 ka\u0161e.<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d? Jak to? Oni t\u011b vyhodili?“ upadla matce vidli\u010dka do tal\u00ed\u0159e, kdy\u017e si uv\u011bdomila, co pr\u00e1v\u011b sly\u0161ela \u0159\u00edct sv\u00e9ho syna.<\/em><\/div>\n
„Ne, to ne, j\u00e1 odch\u00e1z\u00edm s\u00e1m,“ p\u00edpnul potichu Tom, n\u011bjak mu doch\u00e1zela odvaha.<\/em><\/div>\n
„Jak si to p\u0159edstavuje\u0161?!“ vyk\u0159ikla Simone. „Co je to za nesmysl?“<\/em><\/div>\n
„Nen\u00ed to nesmysl, mami, za dva dny odj\u00ed\u017ed\u00edm do Hamburku, vzali m\u011b jako kytaristu do jedn\u00fd skupiny, a j\u00e1 to chci,“ pod\u00edval se s odvahou matce do o\u010d\u00ed. Te\u010f mus\u00ed bojovat.<\/em><\/div>\n
„Co\u017ee? Ty to chce\u0161? A zeptat se nejd\u0159\u00edv sv\u00fdch rodi\u010d\u016f t\u011b laskav\u011b nenapadlo? Nikam nejede\u0161, s t\u00edm se rozlu\u010d, tu \u0161kolu dod\u011bl\u00e1\u0161!“ poslouchal p\u0159esn\u011b to, co \u010dekal.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Nedod\u011bl\u00e1m, mami,“ pevn\u011b odpov\u011bd\u011bl na jej\u00ed hysterick\u00fd v\u00fdbuch. Nehodlal zvy\u0161ovat hlas, byl rozhodnut\u00fd j\u00edt za sv\u00fdm snem, a tohle mus\u00ed p\u0159ekonat. „Budu hr\u00e1t ve skupin\u011b a oni m\u011b pot\u0159ebuj\u00ed te\u010f hned, ne a\u017e dokon\u010d\u00edm \u0161kolu. Poz\u00edt\u0159\u00ed odj\u00ed\u017ed\u00edm,“ dovr\u0161il \u0161ok sv\u00e9 matky, kter\u00e1 jen s pootev\u0159enou pusou poslouchala jeho slova. Oba zapomn\u011bli j\u00edst, ve\u010de\u0159e jim chladla na stole, kdy\u017e se je\u0161t\u011b dvacet minut dohadovali o Tomov\u011b budoucnosti, a z\u016fstala tam i pot\u00e9, co za sebou Tom vztekle pr\u00e1skl dve\u0159mi sv\u00e9ho pokoje, kam p\u0159ed rozzlobenou a nech\u00e1paj\u00edc\u00ed matkou utekl. A p\u0159esn\u011b tak to ud\u011bl\u00e1. Ute\u010de! Prost\u011b se v noci tajn\u011b sbal\u00ed a ute\u010de, aby to nev\u011bd\u011bla, ned\u00e1 se nic d\u011blat. Byla by schopn\u00e1 ho tu je\u0161t\u011b zamknout a sebrat mu kl\u00ed\u010de, a to nehodlal dopustit. Dal j\u00ed mo\u017enost b\u00fdt miluj\u00edc\u00ed matkou, co mu na cestu za jeho snem upe\u010de kol\u00e1\u010dky, kter\u00e9 m\u011bl r\u00e1d, ale necht\u011bla, tak se nedalo nic d\u011blat. Prost\u011b a jasn\u011b ute\u010de.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
konec flashbacku<\/em><\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
M\u011bs\u00edc po Tomov\u011b p\u0159\u00edchodu do Genesis\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, Bill\u00ed!“ vyp\u00edskla radostn\u011b \u010dty\u0159let\u00e1 hol\u010di\u010dka, kdy\u017e za sebou zp\u011bv\u00e1k zabouchl dve\u0159e nevelk\u00e9ho apartm\u00e1 na t\u0159et\u00edm podla\u017e\u00ed, a ona zvedla hlavi\u010dku, aby se pod\u00edvala, kdo to je.<\/div>\n
„Ahoj, Jenny, jakpak se m\u00e1\u0161, princezno moje?“ usm\u00e1l se na svou malou sest\u0159i\u010dku Bill, a nap\u0159\u00e1hl n\u00e1ru\u010d, do kter\u00e9 mu nad\u0161en\u011b sko\u010dila. Miloval ji, a r\u00e1d za n\u00ed chod\u00edval do t\u0159et\u00edho podla\u017e\u00ed, aby se s n\u00ed pomazlil a pot\u011b\u0161il.<\/div>\n
„St\u00fdskalo se mi po tob\u011b,“ usm\u00e1la se na n\u011bj d\u00edvenka, a on ji ma\u010dkal v n\u00e1ru\u010d\u00ed a l\u00edbal ji do tmav\u011bhn\u011bd\u00fdch kudrnat\u00fdch vl\u00e1sk\u016f, kter\u00e9 tak r\u00e1d \u010desal. Usm\u00edval se, kdy\u017e mu d\u00e1vala nemotorn\u00e9 pusinky na tv\u00e1\u0159e a kulila na n\u011bj sv\u00e1 modr\u00e1 kukadla.<\/div>\n
„Mn\u011b taky, princezni\u010dko, mn\u011b taky,“ \u0161eptal j\u00ed do vl\u00e1sk\u016f, zat\u00edmco se s n\u00ed to\u010dil kolem dokola. Miloval ji, byla tak rozko\u0161n\u00e1. Jeho mal\u00e1 sest\u0159i\u010dka Jenny se narodila, kdy\u017e mu bylo t\u0159in\u00e1ct, a shodou \u0161\u0165astn\u00fdch okolnost\u00ed byla p\u0159id\u011blena do v\u00fdchovy stejn\u00e9 p\u011bstounce, tak\u017ee cel\u00e9 dva roky, ne\u017e musel v patn\u00e1cti letech odej\u00edt do spole\u010dn\u00e9 ubytovny pro chlapce, spolu bydleli. Jako miminko ji r\u00e1d choval, kdy\u017e plakala, zp\u00edval j\u00ed a krmil, byla jako jeho skute\u010dn\u00e1 sestra.<\/p>\n<\/div>\n
Celkem jich v rodin\u011b<\/em> bylo \u0161est. P\u011bta\u010dty\u0159icetilet\u00e1 p\u011bstounka Mira do v\u00fdchovy postupn\u011b dostala t\u0159i chlapce a dv\u011b d\u00edvky. Billovi, kter\u00e9ho vychov\u00e1vala od jeho p\u0159\u00edchodu do spole\u010denstv\u00ed, bylo u\u017e sedmn\u00e1ct, dal\u0161\u00ed byl o rok mlad\u0161\u00ed Jens a nejmlad\u0161\u00ed Stefan oslav\u00ed brzy dvan\u00e1ctiny. Neb\u00fdt toho, \u017ee se z Billa stala hv\u011bzda, bydlel by s Jensem na spole\u010dn\u00e9 ubytovn\u011b pro chlapce, ale takhle u\u017e se v\u00eddali z\u0159\u00eddkakdy. Stefan \u017eil spolu s Jenny st\u00e1le je\u0161t\u011b s Mirou v jejich mal\u00e9m rodinn\u00e9m apartm\u00e1, kam je Bill r\u00e1d chodil nav\u0161t\u011bvovat. Star\u0161\u00ed d\u00edvka, patn\u00e1ctilet\u00e1 Claudia, ned\u00e1vno z rodiny ode\u0161la do druh\u00e9ho podla\u017e\u00ed, aby za\u010dala plnit sv\u00e9 povinnosti \u017eeny v Genesis. Jejich p\u011bstounka Mira te\u010f \u010dekala, a\u017e dostane do v\u00fdchovy dal\u0161\u00ed miminko, kter\u00e9 se m\u011blo co nevid\u011bt narodit, aby se tak jejich rodina zase rozrostla o dal\u0161\u00edho \u010dlena. Ka\u017ed\u00e1 z p\u011bstounek m\u011bla pr\u016fm\u011brn\u011b ve v\u00fdchov\u011b t\u0159i a\u017e p\u011bt d\u011bt\u00ed, a fungovalo to perfektn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Claudia oslavila patn\u00e1ctiny teprve p\u0159ed dv\u011bma m\u011bs\u00edci. U d\u00edvek to byla p\u0159esn\u011b ta v\u011bkov\u00e1 hranice, kdy podle zdej\u0161\u00edch z\u00e1kon\u016f za\u010daly plnit sv\u00e9 posl\u00e1n\u00ed a staly se pr\u00e1voplatn\u00fdmi \u017eenami. Claudia o geneticky vhodn\u00e9 partnery nem\u011bla nouzi, k tomu byla je\u0161t\u011b velmi kr\u00e1sn\u00e1, skoro jako by byla skute\u010dn\u011b Billova sestra, tak\u017ee o ni byl mezi mu\u017ei neb\u00fdval\u00fd z\u00e1jem. Jej\u00ed podoba s Billem ale byla jen zd\u00e1n\u00ed. Claudia se narodila zde, geneticky vhodn\u00fdm rodi\u010d\u016fm, kde\u017eto Bill na povrchu n\u011bkomu, kdo o n\u011bj nejsp\u00ed\u0161 nest\u00e1l. Odmali\u010dka mu \u0159\u00edkali, \u017ee ho spole\u010denstv\u00ed zachr\u00e1nilo od \u017eivota na ulici, proto\u017ee byl opu\u0161t\u011bn\u00e9 d\u00edt\u011b bez rodi\u010d\u016f. Byl za to spole\u010denstv\u00ed nesm\u00edrn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd. Zdej\u0161\u00ed propaganda se nezdr\u00e1hala u\u017e ve \u0161kole vtloukat mal\u00fdm d\u011btem do hlavi\u010dek, jak je \u017eivot na povrchu nebezpe\u010dn\u00fd, a \u017ee oni jsou ti \u0161\u0165astn\u00ed, kte\u0159\u00ed tam nemusej\u00ed \u017e\u00edt a mohou vyr\u016fstat v bezpe\u010d\u00ed podzem\u00ed. Bill nikdy nic jin\u00e9ho ne\u017e podzemn\u00ed komplex nepoznal, proto se u\u017e d\u00e1l nevypt\u00e1val, a spokojil se s t\u00edm, co se dozv\u011bd\u011bl. Byl tady \u0161\u0165astn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„Postav\u00edme si m\u011bsto, \u017ee jo?“ nad\u0161en\u011b zatleskala mal\u00e1 Jenny, kdy\u017e se dostate\u010dn\u011b p\u0159iv\u00edtali.<\/div>\n
„Jasn\u011b, p\u0159inesem kostky,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a vydali se spole\u010dn\u011b do d\u011btsk\u00e9ho pokoje, kde spolu d\u0159\u00edv bydleli.<\/div>\n
„Stef je ve \u0161kole,“ hl\u00e1sila Jenny. „Za \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed bude m\u00edt narozeniny a Mira \u0159\u00edkala, \u017ee mu upe\u010de v\u00e9lik\u00e1nskej dort!“ \u0161vito\u0159ila posledn\u00ed dom\u00e1c\u00ed drby. „P\u0159ijde\u0161 na oslavu?“ zvedla sv\u00e9 modr\u00e9 o\u010di ke star\u0161\u00edmu bratrovi, kdy\u017e vytahovali zpod postele velkou krabici s kosti\u010dkami.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ k\u00fdvl s \u00fasm\u011bvem Bill. „M\u00e1m pro n\u011bj d\u00e1rek.“<\/div>\n
„J\u00e9\u00e9\u00e9, d\u00e1r\u00e9\u00e9k,“ zaj\u00e1sala Jenny. „A \u0159ekne\u0161 mi, co to je?“ zv\u011bdav\u011b po bratrovi pokukovala.<\/div>\n
„Jo, to v\u00ed\u0161, a ty mu to hned za tepla vyslepi\u010d\u00ed\u0161, to tak,“ zasm\u00e1l se Bill, u\u017e tuhle malou drbnu znal. Jednou by v tomhle oboru mohla b\u00fdt \u0161ampi\u00f3nka.<\/div>\n
„Hm\u2026 \u0161koda, ale stejn\u011b se t\u011b\u0161\u00edm,“ vzdala to pom\u011brn\u011b rychle Jenny, a hopkala radostn\u011b za Billem, kter\u00fd nesl t\u011b\u017ekou krabici do ob\u00fdv\u00e1ku, proto\u017ee tam bylo v\u00edc m\u00edsta na stav\u011bn\u00ed. M\u011bsto s vysok\u00fdmi domy a ulicemi bylo n\u011bco, co ani jeden z nich na vlastn\u00ed o\u010di nikdy nevid\u011bl, byla to pro oba bezva z\u00e1bava. „Maminka \u0159\u00edkala, \u017ee p\u0159ijde i Clea. Prej m\u00e1 pro n\u00e1s n\u011bjak\u00fd p\u0159ekvapen\u00ed,“ pokra\u010dovala a p\u0159i posledn\u00edm slov\u011b si kecla na koberec t\u011bsn\u011b vedle krabice.<\/div>\n
„Jo?“ podivil se Bill. „To jsem zv\u011bdavej, co to bude,“ u\u0161kl\u00edbl se, p\u0159esto\u017ee tu\u0161il, co jim jejich patn\u00e1ctilet\u00e1 sestra nejsp\u00ed\u0161 sd\u011bl\u00ed za radostnou novinu. Pravd\u011bpodobn\u011b se j\u00ed povedlo poprv\u00e9 ot\u011bhotn\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
Clea, jak Claudii zkr\u00e1cen\u011b \u0159\u00edkali, si nakonec z dlouh\u00e9ho seznamu potencion\u00e1ln\u00edch vhodn\u00fdch partner\u016f vybrala jako prvn\u00edho Georga, kter\u00e9ho znala jako kamar\u00e1da sv\u00e9ho bratra, a d\u016fv\u011b\u0159ovala mu, \u017ee s n\u00edm projde bez pot\u00ed\u017e\u00ed ve\u0159ejn\u00fdm zasv\u011bcen\u00edm a brzy ot\u011bhotn\u00ed. Bill nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e Georg ob\u010das na zkou\u0161k\u00e1ch kapely vypr\u00e1v\u011bl o sv\u00fdch \u017een\u00e1ch, kter\u00e9 m\u011bl na starosti, a s nimi\u017e pravideln\u011b spal, aby je p\u0159ivedl do jin\u00e9ho stavu. Chlubil se p\u0159ed kluky, jak\u00e1 je ka\u017ed\u00e1 z jeho partnerek v posteli, Billovu sestru nevyj\u00edmaje, a osl\u0148oval tak ty \u010dleny kapely, kte\u0159\u00ed je\u0161t\u011b nebyli dost sta\u0159\u00ed, aby m\u011bli tuhle v\u00fdsadu, a byli odk\u00e1z\u00e1ni pouze na tren\u00e9rky<\/em>. U\u017e m\u011bl na kont\u011b t\u0159i d\u011bti, co\u017e byl za rok sna\u017een\u00ed celkem slu\u0161n\u00fd \u00fasp\u011bch.<\/p>\n<\/div>\n
Bill si v\u017edycky zacp\u00e1val u\u0161i, kdy\u017e Georg mluvil o Claudii, a nejrad\u0161i by ho n\u011b\u010d\u00edm pra\u0161til po hlav\u011b, aby ho uml\u010del, m\u011bl pocit, \u017ee to bas\u00e1k n\u011bkdy d\u011bl\u00e1 schv\u00e1ln\u011b, proto\u017ee v\u00ed, jak ho to zlob\u00ed. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee jeho mal\u00e1 Jenny za p\u00e1r let padne do rukou n\u011bkomu takov\u00e9mu, a bude z n\u00ed ma\u0161ina na d\u011bti<\/em>, jak tomu v skrytu du\u0161e Bill \u0159\u00edkal. Ch\u00e1pal sice, \u017ee posl\u00e1n\u00ed jejich spole\u010denstv\u00ed je d\u016fle\u017eit\u00e9, ale p\u0159esto se ob\u010das neubr\u00e1nil tomu, m\u00edt na v\u011bci vlastn\u00ed n\u00e1zor. Na rozd\u00edl od ostatn\u00edch chlapc\u016f nem\u011bl o podobn\u00e9 hr\u00e1tky ani nejmen\u0161\u00ed z\u00e1jem. Ostatn\u00ed ale Georgovy zkazky hltali, a t\u011b\u0161ili se, a\u017e jim bude osmn\u00e1ct a dostanou tut\u00e9\u017e mo\u017enost. Zvl\u00e1\u0161\u0165 Gustav u\u017e se nemohl do\u010dkat, jeho osmn\u00e1ctiny klepaly na dve\u0159e, a on u\u017e m\u011bl vybr\u00e1no n\u011bkolik d\u011bv\u010dat, kter\u00e9 by m\u011bl moc r\u00e1d ve sv\u00e9 posteli.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se t\u00e9hle vyhl\u00eddky jen \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc d\u011bsil\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule Tom se stra\u0161n\u011b lekl, kdy\u017e se z ni\u010deho nic na strop\u011b jeho v\u011bzen\u00ed rozsv\u00edtila slab\u00e1 z\u00e1\u0159ivka. Nadsko\u010dil p\u0159ekvapen\u00edm a zav\u0159el o\u010di, jak ho z n\u00e1hl\u00e9ho sv\u011btla rozbolely. Zvykl si z\u00edrat jen tak do tmy, a tohle byl opravdu \u0161ok. Rychle<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[428],"tags":[],"class_list":["post-8599","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-genesis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8599","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8599"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8599\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8599"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8599"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8599"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}