{"id":8601,"date":"2011-05-22T17:00:00","date_gmt":"2011-05-22T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8579"},"modified":"2011-05-22T17:00:00","modified_gmt":"2011-05-22T16:00:00","slug":"uder-do-srdce-14-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/22\/uder-do-srdce-14-konec\/","title":{"rendered":"\u00dader do srdce 14. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Emilia<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
„Pane Kaulitzi o\u010dek\u00e1val jste v\u00fdhru, kdy\u017e jste se znovu rozhodl z\u00e1pasit s Bahlowem?“ Padla dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka. Tiskov\u00e1 konference byla v pln\u00e9m proudu.<\/div>\n
„Uhm ne, opravdu mi ne\u0161lo o v\u00fdhru, cht\u011bl jsem hlavn\u011b dok\u00e1zat s\u00e1m sob\u011b, \u017ee m\u00e1m na to, z\u00e1pas dokon\u010dit.“ Odpov\u011bd\u011bl Tom.<\/div>\n
„Co v\u00e1m dalo s\u00edlu, se dostat tak brzy ze sv\u00e9ho zran\u011bn\u00ed a hned se vrhnout do ringu?“ Tom chv\u00edli ml\u010del a jeho pohled padl na Billa.<\/div>\n
„Po t\u00e9 r\u00e1n\u011b jsem ztratil pam\u011b\u0165. Na ten z\u00e1pas jsem si v\u016fbec nevzpom\u00ednal. V\u0161ichni o tom mluvili a j\u00e1 se prost\u011b c\u00edtil, jako by tam m\u00edsto m\u011b byla \u00fapln\u011b jin\u00e1 osoba. Cht\u011bl jsem ten z\u00e1pas skute\u010dn\u011b pro\u017e\u00edt a dokon\u010dit ho, p\u0159i v\u011bdom\u00ed.“ Zavtipkoval Tom. „Taky moje dvoj\u010de mi dodalo pot\u0159ebnou s\u00edlu, kter\u00e1 m\u011b dovedla k v\u00edt\u011bzstv\u00ed.“ Dokon\u010dil. Ot\u00e1zky pokra\u010dovaly d\u00e1l a d\u00e1l, dokud konference neskon\u010dila. Bill s Tomem o v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010dern\u00ed ud\u00e1losti nemluvili. A pak ta konference\u2026 p\u0159i\u0161la tak narychlo a nebylo na nic jin\u00e9ho \u010das.<\/p>\n<\/div>\n
„Byl jsi \u00fa\u017easn\u00fd Tome.“ Popl\u00e1cal jej Henry po rameni.<\/div>\n
„Promi\u0148te?“ Ozvalo se za Tomov\u00fdmi z\u00e1dy. Oto\u010dil se a spat\u0159il mu\u017ee st\u0159edn\u00edho v\u011bku. M\u011bl na sob\u011b oblek a tmav\u0161\u00ed vlasy s viditeln\u00fdmi \u0161edinami; pe\u010dliv\u011b u\u010desan\u00e9.<\/div>\n
„Dovolte, abych se p\u0159edstavil, jmenuji se Kaile \u00d3 Tuathail. Jsem mana\u017eer a vyhled\u00e1v\u00e1m p\u0159esn\u011b takov\u00e9 talenty, jako jste vy.“ P\u0159edstavil se mu\u017e se siln\u00fdm p\u0159\u00edzvukem. Bylo z\u0159ejm\u00e9 u\u017e podle jm\u00e9na, \u017ee n\u011bm\u010dina nebude jeho rodn\u00e1 \u0159e\u010d. Tom s Henrym se tak\u00e9 p\u0159edstavili a pozd\u011bji i J\u00f6rg s Billem, jakmile k nim dorazili. Domluvili se zaj\u00edt n\u011bkam na k\u00e1vu a tam Kaile Tomovi nab\u00eddl ne amat\u00e9rsk\u00fd, ale ji\u017e profesion\u00e1ln\u00ed z\u00e1pas v Irsku. Tam by mohl prorazit, pokud by se uk\u00e1zal v dobr\u00e9m sv\u011btle. Henry si vzal na Kaila kontakt a sl\u00edbil, \u017ee a\u017e se rozhodnou, zavol\u00e1. Koneckonc\u016f, Tom byl v dobr\u00e9 kondici, ned\u00e1vno vyhr\u00e1l z\u00e1pas a po n\u011bm si je\u0161t\u011b s\u00e1m dost d\u00e1val do t\u011bla. \u0160lo sp\u00ed\u0161 o jeho zdravotn\u00ed stav. Av\u0161ak jestli by doktor schv\u00e1lil dal\u0161\u00ed z\u00e1pas, m\u011bl by zelenou.<\/div>\n
\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tome to je skv\u011bl\u00e9.“ Popl\u00e1cal J\u00f6rg Toma py\u0161n\u011b po rameni na cest\u011b dom\u016f.<\/div>\n
„Jo, mysl\u00edm.“ Pok\u00fdval Tom hlavou.<\/div>\n
„Tak\u017ee, kdy p\u016fjde\u0161 k tomu doktorovi?“ Zeptal se Bill. M\u011bl samoz\u0159ejm\u011b radost z n\u011b\u010deho tak velk\u00e9ho. Nepochyboval o Tomov\u011b schopnosti se dostat d\u00e1l a rovnou Irsko? To bylo prost\u011b \u00fa\u017easn\u00e9. Nel\u00edbilo se mu v\u0161ak na\u010dasov\u00e1n\u00ed\u2026 Takhle brzy po z\u00e1pase. Je jasn\u00e9, \u017ee jestli doktor vyd\u00e1 povolen\u00ed, tak po tomhle z\u00e1pase si bude muset Tom d\u00e1t pauzu nejm\u00ed\u0148 p\u016fl roku. Prod\u011blal te\u010f hodn\u011b nam\u00e1hav\u00e9 obdob\u00ed, nav\u00edc s takov\u00fdm t\u011b\u017ek\u00fdm zran\u011bn\u00fdm, a to nebylo dobr\u00e9 pokou\u0161et.<\/div>\n
„Co nejd\u0159\u00edv.“ Odpov\u011bd\u011bl prost\u011b. Bill na to ji\u017e nic ne\u0159ekl. Dorazili dom\u016f a p\u0159em\u00fd\u0161leli, co podniknou. J\u00f6rg se musel vr\u00e1tit op\u011bt do pr\u00e1ce. Nemohl si br\u00e1t tak \u010dasto volno, a proto poprosil kolegyni, aby za n\u011bj zasko\u010dila. Necht\u011bl zme\u0161kat takovou p\u0159\u00edle\u017eitost, vid\u011bt sv\u00e9ho syna postupovat n\u011bkam d\u00e1l.<\/div>\n
„Tak kluci, j\u00e1 se p\u0159evl\u00edknu a let\u00edm.“ Ozn\u00e1mil kluk\u016fm J\u00f6rg a zav\u0159el se v koupeln\u011b. Za necel\u00fdch 5 minut vy\u0161el, hodil na sebe kab\u00e1t, nazul boty a u\u017e si to pel\u00e1\u0161il do pr\u00e1ce. Necht\u011bl p\u0159ij\u00edt pozd\u011b po tom, co byla jeho kolegyn\u011b tak ochotn\u00e1 s v\u00fdpomoc\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u2026“ \u0158ekl Bill do ticha.<\/div>\n
„Tak?“ Pod\u00edval se na n\u011bj Tom. Chv\u00edli na sebe z\u00edrali a potom oba propukli v sm\u00edch.<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Popadl Tom dech a pl\u00e1cl sebou na gau\u010d; zav\u0159el o\u010di. Bill si sednul vedle n\u011bj.<\/div>\n
„Co budeme d\u011blat?“ Optal se, m\u00edrn\u011b se ost\u00fdchaj\u00edc, jemn\u011b p\u0159ejel prsty po Tomov\u011b pa\u017ei. Tomovi po t\u011ble p\u0159eb\u011bhl mr\u00e1z a p\u0159\u00edjemn\u011b ho zah\u0159\u00e1lo v podb\u0159i\u0161ku.<\/div>\n
„Nic?“ Otev\u0159el jedno oko a pohl\u00e9dl na Billa. Bill se u\u0161kl\u00edbl.<\/div>\n
„N\u011bco jin\u00e9ho, krom\u011b t\u00e9hle tvoj\u00ed obl\u00edben\u00e9 \u010dinnosti?“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm.“ Vr\u00e1til Tom \u00fa\u0161klebek nazp\u011bt a p\u0159ehodil ruku p\u0159es Billova ramena. Ten byl p\u0159ekvapen\u00fd z Tomova gesta. Ne\u010dekal to. Av\u0161ak nemohl \u0159\u00edci, \u017ee nebyl p\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159ekvapen. Op\u0159el si hlavu o Toma a klesla mu v\u00ed\u010dka.<\/div>\n
„Okay.“ Zamumlal ti\u0161e a jeho dech se rozt\u0159\u00ed\u0161til o Tomovu op\u00e1lenou poko\u017eku.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee doktore, jak to vypad\u00e1?“ Pod\u00edval se na n\u011bj Tom, netrp\u011bliv\u011b o\u010dek\u00e1vaj\u00edc\u00ed jeho verdikt. Doktor si na nose posunul br\u00fdle a zvedl pohled od v\u00fdsledk\u016f test\u016f p\u0159ed sebou.<\/div>\n
„Abych pravdu \u0159ekl, moc se mi to nel\u00edb\u00ed.“ Posadil si doktor bradu mezi palec a ukazov\u00e1\u010dek.<\/div>\n
„Ale no tak.“ Zak\u0148u\u010del prosebn\u011b Tom se \u0161t\u011bn\u011b\u010d\u00edm pohledem.<\/div>\n
„Opravdu, opravdu ne moc dobr\u00e9. Hm\u2026 \u0159eknu ti to asi takhle. V\u00fdsledky jsou v\u00edcem\u00e9n\u011b v norm\u011b, jen\u017ee tenhle ned\u00e1vn\u00fd z\u00e1pas n\u00e1m trochu zat\u0159epal obsahem ve tv\u00e9 hlav\u011b. P\u0159ipo\u010dti k tomu minul\u00fd ot\u0159es mozku, zd\u016fraz\u0148uji nejhor\u0161\u00edho stupn\u011b, a vyjde ti v\u00fdsledek.“<\/div>\n
„Tak\u017ee \u0159\u00edk\u00e1te, \u017ee ten z\u00e1pas nem\u016f\u017eu odboxovat?“ Kouknul na doktora Tom zklaman\u011b.<\/div>\n
„To jsem ne\u0159ekl. Z l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho hlediska bys je\u0161t\u011b jeden, mus\u00edm podotknout v dohledn\u00e9 dob\u011b posledn\u00ed z\u00e1pas, zvl\u00e1dnout mohl, jestli\u017ee je to skute\u010dn\u011b nezbytn\u00e9. To \u0159\u00edk\u00e1m jako doktor. Ale jako \u010dlov\u011bk, co ti chce d\u00e1t dobrou radu, ti \u0159eknu, aby ses na ten z\u00e1pas rad\u011bji vyka\u0161lal a dal si pauzu, kter\u00e1 by nemusela b\u00fdt tak dlouh\u00e1, jako po tomto z\u00e1pase, pokud se rozhodne\u0161 do toho j\u00edt.“ Sd\u011blil doktor sv\u00e9 stanovisko a tak n\u011bjak u\u017e o\u010dek\u00e1val odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„M\u016f\u017eete mi napsat to povolen\u00ed.“ Zazubil se Tom a doktor p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Podobnou reakci jsem \u010dekal.“ Zasm\u00e1l se.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Hned, jak ode\u0161el Tom od doktora, dal to v\u011bd\u011bt Henrymu a domluvili se, \u017ee kontaktuje Kaila a sd\u011bl\u00ed mu Tomovo rozhodnut\u00ed. O chv\u00edli pozd\u011bji mu Henry zavolal, a\u0165 p\u0159ijde k n\u011bmu. Dohodli se toti\u017e s Kailem na setk\u00e1n\u00ed, kde budou mluvit o v\u0161ech postupech.<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee, abych to vysv\u011btlil, je to z\u00e1pas na losov\u00e1n\u00ed, tak\u017ee a\u017e do posledn\u00ed chv\u00edle nepozn\u00e1\u0161 sv\u00e9ho soupe\u0159e. Zn\u00e1\u0161 tyhle typy z\u00e1pas\u016f, \u017ee?“ Pod\u00edval se na Toma Kaile. P\u0159i\u0161el k Henrymu asi p\u0159ed p\u016fl hodinou a prob\u00edrali v\u011bci ohledn\u011b cesty do Irska a z\u00e1pasu. Kaile byl nakonec moc r\u00e1d za Tom\u016fv souhlas.<\/div>\n
„Jo, zn\u00e1m.“ K\u00fdvl Tom.<\/div>\n
„Dob\u0159e, a te\u010f o cest\u011b. Nev\u00edm kolik v\u00e1s pojede a krom\u011b tren\u00e9ra si sebou m\u016f\u017ee\u0161 vz\u00edt maxim\u00e1ln\u011b 3 lidi. Ubytov\u00e1ni budete v m\u00e9m dom\u011b, d\u00e1m v\u011bd\u011bt \u017een\u011b, ta se o v\u0161echno postar\u00e1. O n\u00e1klady si nemus\u00ed\u0161 d\u011blat starosti, tohle je prvn\u00ed zkou\u0161kov\u00fd z\u00e1pas, tak\u017ee to za tebe bude uhrazeno. Uvid\u00edme, jak si povede\u0161, a potom teprve budeme diskutovat o dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edpadn\u00e9 spolupr\u00e1ci. Okay?“ Vysv\u011btloval Kaile a Tom k\u00fdvnul.<\/div>\n
„Kdy se pojede?“ Optal se Tom.<\/div>\n
„Za dva dny. Den p\u0159edt\u00edm je\u0161t\u011b kontaktuju tady Henryho a ten ti sd\u011bl\u00ed v\u0161echny detaily.“<\/div>\n
„Fajn.“<\/div>\n
„M\u011bl bych j\u00edt, velmi m\u011b t\u011b\u0161ilo, p\u00e1nov\u00e9, je radost s v\u00e1mi spolupracovat.“ Zvedl se Kaile, pot\u0159\u00e1sl rukou Henrymu i Tomovi a vydal se ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„To je tak neuv\u011b\u0159iteln\u00fd.“ Spustil Tom po Kailov\u011b odchodu.<\/div>\n
„Jo, ale j\u00e1 v\u011b\u0159il ve tv\u016fj potenci\u00e1l. Kone\u010dn\u011b nese tvrd\u00e1 pr\u00e1ce tak\u00e9 ovoce.“ Popl\u00e1cal Henry Toma po rameni. „D\u00e1\u0161 si je\u0161t\u011b n\u011bco?“ Zeptal se Henry. Tom loknul zbytek svoj\u00ed k\u00e1vy a vstal.<\/div>\n
„Ne d\u011bkuju, mus\u00edm chv\u00e1tat dom\u016f, o v\u0161em informovat rodinku.“<\/div>\n
„Jasn\u011b, ch\u00e1pu, m\u011bj se. A z\u00edtra o\u010dek\u00e1vej m\u016fj hovor.“ P\u0159ipomene mu dodate\u010dn\u011b Henry.<\/div>\n
„Jak bych mohl zapomenout. Tak \u010dau, \u0161ef\u00edku.“ Rozlou\u010dil se Tom a vyrazil rychl\u00fdm krokem dom\u016f.<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tom dorazil dom\u016f, urychlen\u011b si zul boty, m\u00e1lem o n\u011b zakopnul, jak se \u0159\u00edtil do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Rodinko, jede se do Irska.“ Zvolal a Bill m\u00e1lem \u0161okem upustil pomaz\u00e1nku, kterou se zrovna chystal namazat na toast. J\u00f6rg vzhl\u00e9dl od novin.<\/div>\n
„Synu to je opravdu skv\u011bl\u00e9.“ Vstal a objal Toma. Pomaz\u00e1nka nepomaz\u00e1nka, Bill ji hodil na kuchy\u0148skou linku a s tlesk\u00e1n\u00edm dopln\u011bn\u00fdm o hlasit\u00e9 v\u00fdsk\u00e1n\u00ed se vrhl Tomovi do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„To je tak \u00fa\u017easn\u00fd. Nikdy jsme nikde nebyli, a te\u010f se kone\u010dn\u011b n\u011bkam pod\u00edv\u00e1me. Nav\u00edc s tv\u00fdm talentem je ur\u010dit\u011b zaujme\u0161 a dostane\u0161 se kone\u010dn\u011b k n\u011bjak\u00fdm velk\u00fdm z\u00e1pas\u016fm.“ Bl\u00e1bolil Bill rychle, na tv\u00e1\u0159i om\u00edtnut\u00fd nad\u0161en\u00fd v\u00fdraz. Tom se musel sm\u00e1t a p\u0159itisknul Billa k sob\u011b. Byl r\u00e1d za jeho \u00fasm\u011bv. A taky m\u011bl pocit, \u017ee t\u00edm kone\u010dn\u011b n\u011bco t\u00e1tovi vr\u00e1t\u00ed a mohl na n\u011bj b\u00fdt hrd\u00fd, i kdy\u017e to J\u00f6rg na Toma v\u017edycky byl, bez ohledu na to, jestli se dostal k velk\u00fdm p\u0159\u00edle\u017eitostem nebo ne.<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Nastal den p\u0159ed odjezdem a Bill nev\u011bd\u011bl, co si v\u0161echno zabalit. Bezmocn\u011b st\u00e1l nad kufrem; cel\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148 vyh\u00e1zen\u00e1 v\u0161ude kolem. Tom byl u Louise, \u0159\u00edct mu, \u017ee jej bere taky na ten z\u00e1pas, rozhodl se zabalit si pozd\u011bji. J\u00f6rg si byl v pr\u00e1ci vy\u0159izovat dovolenou. Nev\u011bd\u011bl, jestli mu to u \u0161\u00e9fa projde, ale kdy\u017e \u0159ekne o tom z\u00e1pasu v Irsku, ur\u010dit\u011b to povol\u00ed. Jeho \u0161\u00e9f byl velk\u00fd fanou\u0161ek boxu, tak\u017ee by s t\u00edm nem\u011bl b\u00fdt probl\u00e9m. Heidi byla u Billa doma a pom\u00e1hala mu s balen\u00edm.<\/div>\n
„Ty se tak m\u00e1\u0161.“ Povzdechla si.<\/div>\n
„Jo, jako bys nikdy nebyla v zahrani\u010d\u00ed.“ \u0158ekl Bill ironicky a proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„N\u00e1hodou v Irsku jsem je\u0161t\u011b nebyla. Nav\u00edc jsme m\u011bli dovolenou p\u0159es pr\u00e1zdniny a tohle je v pr\u016fb\u011bhu roku, taky bych brala takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, ty jedna mr\u0161ino.“ \u0160\u0165ouchla Heidi Billa.<\/div>\n
„P\u0159enes se p\u0159es to.“ Vypl\u00e1zl na ni Bill jazyk. Heidi se zasm\u00e1la.<\/div>\n
„A co v\u016fbec ten rozhovor s Tomem, po\u0159\u00e1d jste o tom nemluvili?“ Optala se Heidi. Bill j\u00ed toti\u017e ne\u0159ekl o tom, co se ud\u00e1lo po kin\u011b. Byla to moc citliv\u00e1 informace a byly v\u011bci, kter\u00e9 z\u016fst\u00e1valy jen u n\u011bj a Toma.<\/div>\n
„Ne, asi na to zapomn\u011bl, nechci Toma uv\u00e1d\u011bt v podez\u0159en\u00ed.“ \u0158ekl Bill ledabyle. Heidi byla udiven\u00e1.<\/div>\n
„Byl jsi tak nad\u0161en\u00fd a te\u010f\u2026“ Nestihla do\u0159\u00edct. Bill ji p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
„Jo, chvilkov\u00e9 poblouzn\u011bn\u00ed. V\u00ed\u0161, ned\u011blal jsem si moc velk\u00e9 nad\u011bje. Lep\u0161\u00ed bude, kdy\u017e to z\u016fstane tak, jak to je.“ Pokr\u010dil rameny. „Co mysl\u00ed\u0161?“ Oto\u010dil se k Heidi s tyrkysov\u011b modr\u00fdm trikem.<\/div>\n
„Oh\u2026“ Heidi otev\u0159ela napr\u00e1zdno \u00fasta, nev\u011bd\u011bla, jak se vyj\u00e1d\u0159it, necht\u011bla mluvit o tri\u010dku.<\/div>\n
„Jo je super, taky si mysl\u00edm.“ Vyhrkl Bill, jako by mu snad odpov\u011bd\u011bla, a hodil tri\u010dko do kufru.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Oh mein Gott!“ Rozhl\u00ed\u017eel se v\u0161ude udiven\u011b Bill. Pr\u00e1v\u011b p\u0159ist\u00e1li na leti\u0161ti v Irsku. Byl uchv\u00e1cen\u00fd. Pro n\u011bkoho to bylo jenom leti\u0161t\u011b, ale on nikdy nebyl na leti\u0161ti, zvl\u00e1\u0161\u0165 ne v jin\u00e9 zemi. Nemohl v noci sp\u00e1t, jak byl nat\u011b\u0161en\u00fd, a cel\u00fd let byl nerv\u00f3zn\u00ed. Tom byl samoz\u0159ejm\u011b nat\u011b\u0161en\u00fd taky; my\u0161lenkami byl v\u0161ak u nast\u00e1vaj\u00edc\u00edho z\u00e1pasu.<\/div>\n
„D\u00e1 si n\u011bkdo o\u0159\u00ed\u0161ky?“ Nacp\u00e1val se Louis ara\u0161\u00eddy a nab\u00edzel dvoj\u010dat\u016fm.<\/div>\n
„Ne, d\u00edky.“ Odpov\u011bd\u011bli unisono. Bill m\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 vzru\u0161en\u00edm zkroucen\u00fd \u017ealudek a Tomovi po letu nebylo moc dob\u0159e. J\u00f6rg se zv\u011bdav\u011b rozhl\u00ed\u017eel kolem. Byl tak\u00e9 nad\u0161en\u00fd, av\u0161ak ned\u00e1val to tak hlasit\u011b najevo jako Bill, kter\u00fd poskakoval, tleskal a h\u00e1zel na v\u0161echny strany \u0161irok\u00e9 \u00fasm\u011bvy.<\/div>\n
„Poj\u010fte, tax\u00edk \u010dek\u00e1.“ Zavolal na n\u011b Kaile. \u0158idi\u010d naskl\u00e1dal v\u011bci do kufru a mohlo se vyjet. Cesta trvala zhruba 10 minut. Tax\u00edk zastavil p\u0159ed honosn\u00fdm b\u00edl\u00fdm domem s velkou zahradou. Bill vylezl a brada mu klesla a\u017e ke kolen\u016fm. Ten d\u016fm byl jako pal\u00e1c. V\u017edycky o podobn\u00e9m dom\u011b snil. Tom pohl\u00e9dl na Bill\u016fv p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fdraz a okam\u017eit\u011b v\u011bd\u011bl, na co mysl\u00ed. Kaile zaplatil \u0159idi\u010di a pokynul jim, a\u0165 jej n\u00e1sleduj\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„To je ale bejv\u00e1k, co br\u00e1cho?“ Drcne Tomovi Louis do ramene.<\/div>\n
„Yeah, to tedy je.“ Pok\u00fdval Tom hlavou.<\/div>\n
„A co zavazadla?“ Zeptal se J\u00f6rg Kaila.<\/div>\n
„To nechte b\u00fdt, slu\u017eebnictvo se o to postar\u00e1.“ M\u00e1vnul Kaile rukou.<\/div>\n
„Oni maj\u00ed dokonce slu\u017eebnictvo.“ \u0158ekl nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b Bill. „Tohle je prost\u011b jako n\u011bjak\u00e1 poh\u00e1dka.“ Tom se zasm\u00e1l a n\u00e1sledoval Kaila. Ve\u0161li do domu. V\u0161ichni sotva dov\u0159eli z \u00fadivu \u00fasta, hned je m\u011bli zase otev\u0159en\u00e9. Vstupn\u00ed hala byla obrovsk\u00e1 a nad nimi se skv\u011bl kr\u00e1sou vyzdoben\u00fd vysok\u00fd strop. Cel\u00e1 tahle m\u00edstnost byla v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e jejich byt i se sousedn\u00edm dohromady.<\/div>\n
„Ty vole.“ Ujelo Louisovi pon\u011bkud hlasit\u011bji, ne\u017e p\u016fvodn\u011b pl\u00e1noval. Vlastn\u011b to nepl\u00e1noval, vyklouzlo to samovoln\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Kaile tuto pozn\u00e1mku taktn\u011b p\u0159ehl\u00e9dl a usm\u00edval se na dv\u011b p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed \u017eeny. Jedna byla star\u0161\u00ed, mohla m\u00edt kolem t\u0159iceti. Jej\u00ed sv\u011btlou tv\u00e1\u0159 lemovaly odbarven\u00e9 blond vlasy, zkr\u00e1cen\u00e9 po ramena a byla oble\u010dena do z\u00e1\u0159iv\u011b b\u00edl\u00e9ho kost\u00fdmku, dopln\u011bn\u00e9ho o r\u016f\u017eov\u00fd p\u00e1sek a p\u00e1r \u0161perk\u016f. Vedle n\u00ed kr\u00e1\u010dela d\u00edvka a na rozd\u00edl od \u017eeny m\u011bla vlasy barvy \u010dokol\u00e1dov\u011b hn\u011bd\u00e9. \u010celo j\u00ed zakr\u00fdvala ofina. Na sob\u011b m\u011bla d\u017e\u00edny a b\u00edl\u00fd svet\u0159\u00edk. Nebyla nal\u00ed\u010den\u00e1, vypadala p\u0159irozen\u011b kr\u00e1sn\u011b. ‚K\u00e9\u017e by takov\u00fdch d\u00edvek bylo v\u00edc.‘ Pomyslel si Tom.<\/div>\n
„Tohle je moje \u017eena a dcera.“ P\u0159edstavil je Kaile a v\u0161ichni se navz\u00e1jem pozdravili. Macayle padl pohled na Toma a se stydliv\u00fdm \u00fasm\u011bvem mu podala ruku.<\/div>\n
„Ahoj, j\u00e1 jsem Macayle.“ \u0158ekla n\u011bmecky. M\u011bla docela dobr\u00fd p\u0159\u00edzvuk, ne tak v\u00fdrazn\u00fd jako Kaile.<\/div>\n
„Tom.“ Usm\u00e1l se na ni Tom a uchopil jej\u00ed jemnou malou ru\u010dku do sv\u00e9 pevn\u00e9 mu\u017en\u00e9 dlan\u011b.<\/div>\n
„Ty si ten talentovan\u00fd boxer, hm?“ Optala se s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Jo, ale s t\u00edm talentem bych to nevid\u011bl tak p\u0159ehnan\u011b.“ \u0158ekl skromn\u011b Tom.<\/div>\n
„Oh, otec \u0159\u00edkal, \u017ee jsi hodn\u011b dobr\u00fd. On se v\u011bt\u0161inou nem\u00fdl\u00ed.“ Tom se na kompliment rozpa\u010dit\u011b usm\u00e1l. Kdo v\u00ed, pro\u010d byl p\u0159ed touhle d\u00edvkou nerv\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n
„Tomi m\u011bli bysme j\u00edt, Kaile n\u00e1m pr\u00fd uk\u00e1\u017ee pokoje.“ Vstoupil do konverzace schv\u00e1ln\u011b Bill, kter\u00fd si v\u0161iml v\u00fdm\u011bny pohled\u016f. Tohle se mu nel\u00edbilo.<\/div>\n
„Oh, Bille, tohle je Macayle.“ P\u0159edstavil je.<\/div>\n
„Ahoj.“ \u0158ekli oba, Macayle pon\u011bkud vl\u00eddn\u011bji. Tom vyc\u00edtil Bill\u016fv up\u0159en\u00fd pohled.<\/div>\n
„Dob\u0159e, m\u011bli bysme j\u00edt, vybalit si nebo n\u011bco\u2026“<\/div>\n
„Spr\u00e1vn\u011b.“ Pok\u00fdval hlavou Bill.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b se uvid\u00edme.“ Zam\u00e1vala Macayle a zmizela do n\u011bjak\u00e9 m\u00edstnosti, odkud p\u0159ich\u00e1zelo vol\u00e1n\u00ed jej\u00ed matky.<\/p>\n<\/div>\n
Bill s Tomem vy\u0161li po obrovsk\u00fdch schodech d\u011blan\u00fdch z velmi drah\u00e9ho d\u0159eva nahoru a Kaile jim ukazoval pokoje. Ka\u017ed\u00fd m\u011bl sv\u016fj.<\/div>\n
„Chlape, to je prost\u011b bomba.“ Vlet\u011bl Louis Tomovi do pokoje a sko\u010dil mu rovnou na postel. Zanedlouho p\u0159i\u0161el i Bill.<\/div>\n
„Oh, m\u00e1\u0161 v\u011bt\u0161\u00ed pokoj.“ Zatv\u00e1\u0159il se naoko na\u0161tvan\u011b a dal si ruce v bok. Tom se u\u0161kl\u00edbnul.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, ti lep\u0161\u00ed maj\u00ed privilegium.“ \u0160k\u00e1dlil Billa Tom. Louis dal Tomovi Herdu do ramene.<\/div>\n
„Tss, tak to se ti sem v\u0161ichni nas\u00e1\u010dkujem a budeme sp\u00e1t u tebe.“<\/div>\n
„Na to zapome\u0148.“ Zakroutil hlavou Tom. Bill se k Tomovi bl\u00ed\u017eil se z\u00e1bleskem v o\u010d\u00edch, rozb\u011bhl se a povalil ho na postel.<\/div>\n
„Tak a co ti te\u010f ud\u011bl\u00e1m?“ P\u0159em\u00fd\u0161lel Bill se z\u00e1ke\u0159n\u00fdm \u00fa\u0161klebkem.<\/div>\n
„Ty mn\u011b? Nic. Kdy\u017e budu cht\u00edt, bude\u0161 v sekund\u011b pode mnou.“ Do\u0159ekl Tom a za\u010dervenal se. Vyzn\u011blo to dvojmysln\u011b a on opravdu v\u017edy vypustil z \u00fast v\u011bci d\u0159\u00edv, ne\u017e si je promyslel.<\/div>\n
„Ale jsme na tebe dva.“ Dodal tomu korunu Louis a te\u010f se \u010dervenal i Bill. Louis si toho v\u0161imnul.<\/div>\n
„Je\u017e\u00ed\u0161, co v\u00e1m zas je? Jste divn\u00ed.“ Proto\u010dil o\u010di a dvoj\u010data se na sebe stydliv\u011b usm\u00e1la. Bill sed\u011bl po\u0159\u00e1d na Tomovi. Jakmile si to uv\u011bdomil, v cuku letu z n\u011bj sklouzl vedle do pe\u0159in.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jsme nevid\u011bli t\u00e1t\u016fv pokoj.“ \u0158ekl Tom, zvedl se a kluci ho n\u00e1sledovali.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tati to nen\u00ed f\u00e9r, m\u00e1\u0161 v pokoji plazmu.“ K\u0148u\u010del ubl\u00ed\u017een\u011b Bill, kdy\u017e sch\u00e1zeli dol\u016f na ve\u010de\u0159i. J\u00f6rg se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Jo, dostal si v\u016fbec nejlep\u0161\u00ed pokoj.“ P\u0159idal se Tom.<\/div>\n
„Taky si ho zaslou\u017e\u00edm, jsem nejstar\u0161\u00ed.“ Tv\u00e1\u0159il se J\u00f6rg pobaven\u011b.<\/div>\n
„My k v\u00e1m ve\u010der zasko\u010d\u00edme, o\u010dek\u00e1vejte n\u00e1s.“ Popl\u00e1c\u00e1 Louis J\u00f6rga po rameni.<\/div>\n
„Super, alespo\u0148 se v\u00e1s zbav\u00edm.“ Vypl\u00e1zne Tom jazyk.<\/div>\n
„My stihnem v\u0161echno.“ Vyvede Louis Toma z omylu. Bill jenom souhlasn\u011b pok\u00fdv\u00e1 hlavou. Rozhodn\u011b se u Toma hodl\u00e1 zdr\u017eovat, co nejv\u00edc. Zvl\u00e1\u0161\u0165 kv\u016fli Macayle, kter\u00e1 na n\u011bj d\u011blala o\u010di, \u017ee by si toho v\u0161iml i slep\u00fd. A Tom j\u00ed vypadal docela zaujat\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b do\u0161li do j\u00eddelny a Tom u\u017e nestihl nic \u0159\u00edct ohromen\u00edm. Byla obrovsk\u00e1, stejn\u011b, jako zbytek domu. Na prostorn\u00e9m stole se hrd\u011b vystavovaly kusy v\u0161elijak\u00e9ho lahodn\u00e9ho j\u00eddla, dokonce i toho, co nikdy p\u0159edt\u00edm neochutnali. Byla to prost\u011b n\u00e1dhera. Takovouhle ve\u010de\u0159i by snad mohli srovn\u00e1vat s j\u00eddlem kr\u00e1l\u016f v d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch dob\u00e1ch. A to prost\u00edr\u00e1n\u00ed, kr\u00e1sn\u011b naaran\u017eovan\u00e9. \u0160lo vid\u011bt, \u017ee \u00faprava byla pe\u010dliv\u011b provedena.<\/p>\n<\/div>\n
„Na tohle bych si zvykl.“ Promnul si Louis ruce. Ostatn\u00ed souhlasn\u011b zamru\u010deli a \u0161li si sednout ke stolu. Bylo tam tolik j\u00eddla, \u017ee Bill nev\u011bd\u011bl s \u010d\u00edm za\u010d\u00edt. Nikdy nem\u011bl takov\u00fd v\u00fdb\u011br. M\u011bl chu\u0165 popadnout od ka\u017ed\u00e9ho trochu a cp\u00e1t se, dokud mu nebude \u0161patn\u011b. Ale byli tu hosty a tak musel u stolu dodr\u017eovat n\u011bjak\u00e9 z\u00e1sady slu\u0161n\u00e9ho stolov\u00e1n\u00ed. Tom na tom byl stejn\u011b jako Bill, akor\u00e1t si nemohl dovolit j\u00edst n\u011bkter\u00e9 v\u011bci. Ono musel hodn\u011b j\u00edst, kdy\u017e tolik cvi\u010dil, jen\u017ee ur\u010dit\u00e9 v\u011bci by mu nep\u0159isp\u011bly, sp\u00ed\u0161 p\u0159ihor\u0161ily. Drasticky omezov\u00e1n v\u0161ak nebyl. Louis se teda sna\u017eil udr\u017eet, av\u0161ak sp\u00ed\u0161e to cpal do hlavy, jakoby mu to j\u00eddlo m\u011bl snad n\u011bkdo vyfrnknout p\u0159\u00edmo p\u0159ed nosem. Macayle ob\u010das nen\u00e1padn\u011b koukla Tomov\u00fdm sm\u011brem a poka\u017ed\u00e9, co jej\u00ed pohled zachytil, ho sklopila s m\u00edrn\u00fdm za\u010derven\u00e1n\u00edm. Bill si toho v\u0161iml a zu\u0159iv\u011b kr\u00e1jel do \u0159\u00edzku, co m\u011bl na tal\u00ed\u0159i. J\u00f6rg to cel\u00e9 pozoroval a nech\u00e1pav\u011b nadzvedl obo\u010d\u00ed. Chytil Bill\u016fv loket, aby ho zastavil v kr\u00e1jen\u00ed.<\/div>\n
„Synu, za chv\u00edli pro\u0159e\u017ee\u0161 i ten tal\u00ed\u0159, jestli bude\u0161 pokra\u010dovat.“ Po\u0161eptal mu. Bill rozpaky trochu zrudnul.<\/div>\n
„Oh.“ Bylo v\u0161echno, co \u0159ekl.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Po ve\u010de\u0159i Macayle navrhla, \u017ee by mohla v\u0161echny prov\u00e9st trochu po okol\u00ed. P\u0159edev\u0161\u00edm na Toma se p\u0159i sv\u00e9m n\u00e1vrhu v\u00fdznamn\u011b pod\u00edvala. Louis zam\u00edtl, proto\u017ee byl nacpan\u00fd. J\u00f6rgovi se taky nikam moc necht\u011blo, byl unaven\u00fd z letu. Louis se J\u00f6rga optal, \u010di se m\u016f\u017ee stavit koukat s n\u00edm na tu plazmu a J\u00f6rg souhlasil. Bill okam\u017eit\u011b vyhrkl sv\u00e9 ‚ano‘ na proch\u00e1zku. Nemohl ji nechat j\u00edt s Tomem samotnou. Vypadala dost nesm\u011ble, tak\u017ee pochyboval, \u017ee by n\u011bco zkou\u0161ela. Flirtovat spolu taky v\u0161ak nemus\u00ed.<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Je tu v\u00e1\u017en\u011b kr\u00e1sn\u00e1 p\u0159\u00edroda.“ \u0158ekl Tom okouzlen\u011b. \u0160el vprost\u0159ed, Macayle po jeho lev\u00e9 stran\u011b a Bill po prav\u00e9.<\/div>\n
„To ano, akor\u00e1t tu po\u0159\u00e1d pr\u0161\u00ed nebo je zata\u017eeno. Ale \u010dlov\u011bk si zvykne, kdy\u017e tu \u017eije od mali\u010dka.“ Nav\u00e1zala na konverzaci okam\u017eit\u011b Macayle.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b mus\u00edte jezdit na hodn\u011b dovolen\u00fdch.“ Podotkl Tom. Pen\u00edze by na to m\u011bli.<\/div>\n
„Ano, jezd\u00edme ka\u017ed\u00e9 pr\u00e1zdniny a n\u011bkdy i p\u0159es rok, pokud m\u00e1 otec \u010das. Je to velmi zam\u011bstnan\u00fd \u010dlov\u011bk. Po\u0159\u00e1d n\u011bkam cestuje hledat nov\u00e9 a nov\u00e9 talenty. N\u011bkdy m\u011b vezme s sebou.“ Vypr\u00e1v\u00ed Macayle a usm\u011bje se na Toma. Bill se c\u00edtil odstr\u010den\u011b. Nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct ani si s n\u00ed necht\u011bl o ni\u010dem pov\u00eddat. Jedin\u00e9 jeho p\u0159\u00e1n\u00ed bylo, b\u00fdt se sv\u00fdm bratrem o samot\u011b. Jen oni dva. \u017d\u00e1dn\u00e1 Macayle. Podobn\u011b to pokra\u010dovalo po celou proch\u00e1zku. Bill v\u017edycky zas\u00e1hl, kdy\u017e na sebe moc dlouho pomrk\u00e1vali. V\u017edycky si odka\u0161lal, nen\u00e1padn\u011b do Toma \u0161\u0165ouchl anebo je p\u0159eru\u0161il n\u011bjakou pozn\u00e1mkou. Byl p\u011bkn\u011b na\u0161tvan\u00fd. Tomovi se Macayle z\u0159ejm\u011b l\u00edbila. Alespo\u0148 to tak vypadalo. Proto u\u017e ani nep\u0159i\u0161el ve\u010der za n\u00edm do pokoje. Zachumlal se ve sv\u00e9 posteli a ti\u0161e plakal. Tenhle pokoj byl sice kr\u00e1sn\u00fd a luxusn\u00ed, ale mnohem pohodln\u011bji by se c\u00edtil ve sv\u00e9m star\u00e9m mal\u00e9m pokoji, spole\u010dn\u011b s Tomem.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Nastal den o\u010dek\u00e1van\u00e9ho z\u00e1pasu. Tom byl nat\u011b\u0161en\u00fd a trochu nerv\u00f3zn\u00ed. Na sn\u00eddani toho do sebe moc nedostal. M\u011bli tam odjet u\u017e r\u00e1no. Do odpoledne prob\u00edhalo v\u00e1\u017een\u00ed a v\u0161echny p\u0159\u00edpravy okolo. Macayle se rozhodla jet taky a to u n\u00ed nebylo moc \u010dasto obvykl\u00e9. Billa tenhle fakt popudil je\u0161t\u011b v\u00edc. Skoro celou noc probd\u011bl, m\u011bl kruhy pod o\u010dima a bolela jej hlava. Do toho v\u0161eho Macayle a m\u011bl postar\u00e1no o \u0161patnou n\u00e1ladu po zbytek dne, t\u00edm si byl zcela jist\u00fd. Nem\u011bl ani chu\u0165 se malovat, ale nemohl nechat Macayle vypadat l\u00e9pe, tak se do toho dokopal. Vlasy si v\u0161ak nechal hladk\u00e9, sv\u00e1zan\u00e9 do cul\u00edku. Rozhl\u00ed\u017eel se kolem, kde se pohybovalo stra\u0161n\u011b moc lid\u00ed. V\u0161ichni se n\u011bkam hrnuli, sp\u011bchali a on c\u00edtil, jako by zamrzl na m\u00edst\u011b a jen pro n\u011bj se zastavil \u010das. Nev\u011bd\u011bl, kde byl Tom, pravd\u011bpodobn\u011b na tom v\u00e1\u017een\u00ed. Vid\u011bl jenom Louise, pij\u00edc\u00edho n\u011bjak\u00fd energetick\u00fd drink. Vydal se tedy k n\u011bmu.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj.“ Upozornil ho na svoji p\u0159\u00edtomnost. Louis se oto\u010dil, st\u00e1le pij\u00edc\u00ed, a m\u00e1vnul na Billa.<\/div>\n
„To je shon, co?“ Prohodil Bill.<\/div>\n
„Jo, to v\u00ed\u0161, p\u0159\u00edpravy na z\u00e1pas nejsou jenom tak.“ Bill jenom k\u00fdvnul hlavou.<\/div>\n
„Kde je v\u016fbec t\u00e1ta?“ Optal se.<\/div>\n
„Vid\u011bl jsem ho n\u011bkde s Henrym a Tomem. Ztratil se mi z dohledu.“ Pokr\u010dil Louis rameny a znova upil drinku. Bill si povzdechl. Nezb\u00fdvalo mu nic, ne\u017e \u010dekat, a\u017e se objev\u00ed. Necht\u011bl se pou\u0161t\u011bt nikam do toho chumlu lid\u00ed. Ztratil by se, to by mu tak sch\u00e1zelo. Nav\u00edc neum\u00ed dob\u0159e anglicky, tak by se nemohl zeptat na cestu. Tahle budova byla prost\u011b obrovsk\u00e1, hala u nich ve m\u011bst\u011b nebyla v porovn\u00e1n\u00ed s t\u00edmhle nic.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Zb\u00fdvalo p\u00e1r minut do z\u00e1pasu. Za tu dobu se vid\u011bli s Tomem alespo\u0148 na poledn\u00ed sva\u010dinu. Te\u010f Bill m\u00ed\u0159il do z\u00e1kulis\u00ed, cht\u011bl Tomovi na posledn\u00ed chv\u00edli pop\u0159\u00e1t hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed. Kdy\u017e tam v\u0161ak p\u0159i\u0161el, vid\u011bl Macayle, jak se usm\u00e1la na Toma a objali se. Zamrznul na m\u00edst\u011b. Sledoval jejich \u00fasm\u011bvy. Macaylinu ruku hlad\u00edc\u00ed Toma po z\u00e1dech. Dech se mu zastavil. Nohy zt\u011b\u017ekly a srdce rozru\u0161en\u011b bilo z\u00e1vodn\u00ed rychlost\u00ed. Jeho o\u010di se plnily tou zn\u00e1mou slanou tekutinou. V ten okam\u017eik Tom zvedl pohled a uvid\u011bl ho. Uvid\u011bl ten zlomen\u00fd v\u00fdraz na jeho tv\u00e1\u0159i. T\u0159esouc\u00ed se ruce sto\u010den\u00e9 v p\u011bst. Bill u\u017e to nemohl d\u00e1l sn\u00e9st. Oto\u010dil se a b\u011b\u017eel. Nev\u011bd\u011bl kam, p\u0159es tekouc\u00ed slzy ani nevid\u011bl. Sly\u0161el za sebou svoje jm\u00e9no. To ho nezastavilo. Do n\u011bkoho po cest\u011b narazil. Zamumlal rychlou omluvu a vyb\u011bhl ven z cel\u00e9 ar\u00e9ny. Pokra\u010doval d\u00e1l po ulici. Lid\u00e9 se za n\u00edm ohl\u00ed\u017eeli. Tom b\u011b\u017eel za Billem jenom v \u017eupanu a boxersk\u00fdch tren\u00fdrk\u00e1ch; na rukou band\u00e1\u017e. Kone\u010dn\u011b ho dob\u011bhl, m\u011bl p\u0159ece lep\u0161\u00ed kondici ne\u017e Bill.<\/p>\n<\/div>\n
„Sakra Bille tak zastav\u00ed\u0161 u\u017e?“ Chytil jej za pa\u017ei. Bill sebou za\u010dal cukat.<\/div>\n
„P-pro\u010d b-bych m\u011bl?“ Zavzlykal Bill.<\/div>\n
„Proto\u017ee se chov\u00e1\u0161 jako bl\u00e1zen. Co se tam stalo? Pro\u010d si utekl?“ Dr\u017eel ho Tom pevn\u011b za ob\u011b pa\u017ee. Bill mu boj\u00e1cn\u011b pohled\u011bl do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d?! Pro\u010d?!“ K\u0159i\u010del. „V\u00ed\u0161 co, vra\u0165 se za Macayle, mo\u017en\u00e1 tam najde\u0161 odpov\u011b\u010f!“ Prsknul.<\/div>\n
„Bille.“ Zasm\u00e1l se Tom. ‚On se sm\u011bje? Co je tady k sm\u00edchu.‘ Pomyslel si zamra\u010den\u011b Bill. „Ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee ona a j\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Nev\u00edm, co je tady na tom k sm\u00edchu.“ Syknul jedovat\u011b Bill a vzdal snahu se vykroutit z bratrova sev\u0159en\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, pod\u00edvej se na m\u011b.“ \u0158ekl Tom. Bill tvrdohlav\u011b oto\u010dil hlavu na stranu. „Pod\u00edvej se na m\u011b.“ Zopakoval Tom d\u016frazn\u011bji, jednou rukou uchopil bratrovu bradu a donutil jej se na n\u011bj pod\u00edvat. „Macayle pro m\u011b nic neznamen\u00e1. Jenom mi cht\u011bla pop\u0159\u00e1t hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed p\u0159i z\u00e1pase, nic v\u00edc.“ \u0158ekl Tom a z jeho o\u010d\u00ed vyza\u0159ovala up\u0159\u00edmnost.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 pop\u00edrat, \u017ee se ti l\u00edb\u00ed.“ Utrousil tvrdohlav\u011b Bill.<\/div>\n
„Jo, ze za\u010d\u00e1tku, kdy\u017e jsme p\u0159ijeli, m\u011b zaujala. Je to mil\u00e1 a hezk\u00e1 holka, ale nezaj\u00edm\u00e1m se o ni n\u011bjak v\u00edc. A m\u016f\u017ee\u0161 za to ty.“<\/div>\n
„J\u00e1?“ Nadzvedl Bill obo\u010d\u00ed, st\u00e1le trochu posmrk\u00e1val.<\/div>\n
„Ano, ty. Nem\u016f\u017eu ignorovat to, co se mezi n\u00e1mi stalo. J\u00e1 t\u011b nem\u016f\u017eu ztratit, Bille, jsi cel\u00fd m\u016fj \u017eivot. Ji zn\u00e1m jak dlouho, dva dny? V\u011b\u0159 mi, nen\u00ed pro m\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1. Nikdy nebude tak jako ty.“ \u0158\u00edkal Tom a ta slova vych\u00e1zela p\u0159\u00edmo od jeho srdce.<\/div>\n
„Tomi, j\u00e1 t\u011b taky nem\u016f\u017eu ztratit. Miluju t\u011b.“ Za\u0161eptal Bill a po tv\u00e1\u0159i mu znovu za\u010daly st\u00e9kat slzy. Tom si ho p\u0159it\u00e1hnul do objet\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. V posledn\u00ed dob\u011b jsem nad t\u00edm hodn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel. Byl jsem zmaten\u00fd z t\u011bch pocit\u016f a st\u00e1le jsem. Dal jsem si do souvislosti n\u011bkter\u00e9 situace, tvoje mnohdy podivn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed a v\u0161e mi najednou za\u010dalo d\u00e1vat smysl.“<\/p>\n<\/div>\n
„Poka\u017ed\u00e9, co jsem ti \u0159\u00edkal: miluju t\u011b<\/em>, jsem t\u00edm myslel, \u017ee t\u011b miluju, opravdu miluju.“ P\u0159iznal Bill. Nem\u011blo smysl ji\u017e nic d\u00e1l skr\u00fdvat.<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e to v\u00edm taky, Bille.“ Tom uchopil bratr\u016fv obli\u010dej do dlan\u00ed. „J\u00e1 ti nem\u016f\u017eu v tuhle chv\u00edli \u0159\u00edct to sam\u00e9, ale taky nem\u016f\u017eu ignorovat to n\u011bco ve mn\u011b, co k tob\u011b c\u00edt\u00edm. J\u00e1 nev\u00edm, jestli to vyjde nebo ne. Pokud to nezkus\u00edme, tak to nikdy nezjist\u00edme a j\u00e1 jsem ochotnej do toho j\u00edt, bez ohledu na to, co se stane. Jedno ti v\u0161ak sl\u00edbit m\u016f\u017eu. V\u017edycky\u2026 v\u017edycky, a\u0165 se to jakkoli posere, budu tv\u016fj star\u0161\u00ed bratr.“ Do\u0159ekl Tom a Bill u\u017e t\u00edm tuplem nemohl zastavit p\u0159\u00edval nov\u00fdch a nov\u00fdch slz. Nebylo to v\u0161echno, ale bylo to alespo\u0148 n\u011bco. Prvn\u00ed kr\u016f\u010dek k mo\u017en\u00e9 vysn\u011bn\u00e9 spole\u010dn\u00e9 budoucnosti a Bill si ho v\u00e1\u017eil.<\/div>\n
„Zme\u0161kal si sv\u016fj velk\u00fd z\u00e1pas.“ Vyhrkl Bill mezi vzlyky. Tom mu ut\u00edral palcem slzy, \u010d\u00edm\u017e sp\u00ed\u0161e rozmaz\u00e1val \u010dern\u00e1 l\u00ed\u010didla po cel\u00e9 jeho tv\u00e1\u0159i. Billovi to bylo jedno. Nez\u00e1le\u017eelo na ni\u010dem jin\u00e9m, jen na tomhle okam\u017eiku.<\/div>\n
„Ne.“ Zakroutil Tom s \u00fasm\u011bvem hlavou. „Ten nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1pas jsem vyhr\u00e1l.“ Bill se usm\u00e1l na opl\u00e1tku. Byli propojeni o\u010dima a ten jedin\u00fd pohled jim sta\u010dil na to, aby v\u011bd\u011bli, na co ten druh\u00fd mysl\u00ed. Pomalu se k sob\u011b za\u010dali p\u0159ibli\u017eovat. Jejich nosy se o sebe ot\u0159ely a dechy se srazily proti sob\u011b. Oba zav\u0159eli o\u010di a kone\u010dn\u011b spojili sv\u00e9 rty v polibku. Byl sladk\u00fd a nevinn\u00fd. Vyjad\u0159oval tolik emoc\u00ed, l\u00e1sky a n\u00e1klonnosti, kterou jeden k druh\u00e9mu c\u00edtili. Byl to dokonal\u00fd po\u010d\u00e1tek n\u011b\u010deho nov\u00e9ho\u2026<\/p>\n<\/div>\n
KONEC<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Zazvonil zvonec a poh\u00e1dky je konec. Mo\u017en\u00e1 jste p\u0159ekvapen\u00ed a tak rychl\u00e9 ukon\u010den\u00ed jste ne\u010dekali, ale kdy\u017e jsem pov\u00eddku za\u010dala ps\u00e1t, ani jsem nem\u011bla v pl\u00e1nu, \u017ee bude n\u011bjak s\u00e1hodlouze dlouh\u00e1. Vlastn\u011b m\u011bla b\u00fdt p\u016fvodn\u011b je\u0161t\u011b krat\u0161\u00ed. Konec jsem nechala otev\u0159en\u00fd, bylo to tak v pl\u00e1nu od za\u010d\u00e1tku. V podstat\u011b na t\u00e9hle z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 sc\u00e9n\u011b vznikla cel\u00e1 pov\u00eddka. Jednou jsem tak poslouchala p\u00edsni\u010dku a najednou se mi p\u0159ed o\u010dima zjevil obraz b\u011b\u017e\u00edc\u00edho Toma za Billem, no a u\u017e to jelo\u00d7D Mysl\u00edm si, \u017ee jsem to ukon\u010dila ani ne dob\u0159e, ale ani ne \u0161patn\u011b. Prost\u011b realisticky. Tom si samoz\u0159ejm\u011b ze dne na den nemohl uv\u011bdomit, \u017ee je hluboce zamilovan\u00fd do Billa, kdy\u017e se s t\u011bmi pocity m\u011bl \u010das vyrovnat jen tak kr\u00e1tkou chv\u00edli. Bill na to m\u011bl hrozn\u011b moc \u010dasu, aby si sta\u010dil urovnat v hlav\u011b, co vlastn\u011b chce. Z\u00e1rove\u0148 je Tom ochotn\u00fd j\u00edt do toho vztahu a zkusit, jestli to bude fungovat. Proto si ka\u017ed\u00fd m\u016f\u017ee s\u00e1m domyslet, jak jim to nakonec dopadlo. \ud83d\ude09<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Cht\u011bla bych moc pod\u011bkovat v\u0161em, kte\u0159\u00ed pov\u00eddku \u010detli, taky Majce, kter\u00e1 pro m\u011b byla ochotn\u00e1 ud\u011blat k n\u00ed obr\u00e1zek a Januli za betaread. D\u011bkuju a douf\u00e1m, \u017ee se V\u00e1m pov\u00eddka l\u00edbila:)<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Emilia<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Emilia „Pane Kaulitzi o\u010dek\u00e1val jste v\u00fdhru, kdy\u017e jste se znovu rozhodl z\u00e1pasit s Bahlowem?“ Padla dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka. Tiskov\u00e1 konference byla v pln\u00e9m proudu. „Uhm ne, opravdu mi ne\u0161lo o v\u00fdhru, cht\u011bl jsem hlavn\u011b dok\u00e1zat s\u00e1m sob\u011b, \u017ee m\u00e1m na to, z\u00e1pas<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[406],"tags":[],"class_list":["post-8601","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uder-do-srdce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8601","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8601"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8601\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8601"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8601"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8601"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}