{"id":8602,"date":"2011-05-22T16:30:00","date_gmt":"2011-05-22T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8580"},"modified":"2011-05-22T16:30:00","modified_gmt":"2011-05-22T15:30:00","slug":"let-me-show-you-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/22\/let-me-show-you-8\/","title":{"rendered":"Let me show you… 8."},"content":{"rendered":"
autor: Holly-EnD.<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
J\u00e1 vim… nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e1 doba od posledn\u00edho d\u00edlu, co\u2026 ale stejn\u011b m\u00e1m pocit, \u017ee u\u017e to ani nikdo ne\u010detl… ale nevad\u00ed, tuhle pov\u00eddku dop\u00ed\u0161u, proto\u017ee j\u00ed sv\u00fdm zp\u016fsobem zbo\u017e\u0148uju. Proto\u017ee zbo\u017e\u0148uju sv\u00e9ho citov\u011b rozpolo\u017een\u00e9ho Toma a n\u00e1ladov\u00e9ho Billa. Proto\u017ee cel\u00e1 tahle pov\u00eddka m\u011b h\u0159eje. (Pokud moc pl\u00e1c\u00e1m, tak se omlouv\u00e1m… xD Pr\u00e1v\u011b je p\u016fl p\u00e1t\u00fd r\u00e1no a j\u00e1 za\u010d\u00edn\u00e1m b\u00fdt trochu unaven\u00e1, tak\u017ee si rad\u0161i p\u016fjdu lehnout, ne\u017e m\u011b napadne ps\u00e1t dal\u0161\u00ed kraviny\u2026 stejn\u011b by z toho nakonec vznikla dal\u0161\u00ed depresivn\u00ed pov\u00eddka, kde bych jednoho z dvoj\u010d\u00e1tek jistojist\u011b zabila, a to opravdu nechci. xD)<\/em><\/div>\n
Tak\u017ee jestli tohle je\u0161t\u011b n\u011bkdo \u010dte, tak p\u0159eji p\u0159\u00edjemn\u00e9 \u010dten\u00ed a d\u011bkuju… \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Holly-EnD.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
Dr\u017eel jsem v ruce telefon. Zrovna jsem domluvil s Billem. \u0158\u00edkal, \u017ee je na cest\u011b dom\u016f. C\u00edtil jsem se divn\u011b. Mluvil se mnou u\u0161t\u011bpa\u010dn\u011b, jako by ho n\u00e1\u0161 rozhovor ani nezaj\u00edmal. Ani zpr\u00e1va o tom, \u017ee to d\u00edt\u011b nen\u00ed moje, ho nijak nep\u0159ekvapila. M\u011bl jsem pocit, \u017ee v\u00ed n\u011bco, co j\u00e1 ne. Trochu m\u011b to d\u011bsilo.<\/div>\n
Proch\u00e1zel jsem se po byt\u011b a prohl\u00ed\u017eel si zrenovovan\u00fd interi\u00e9r. Vypadalo to \u00fa\u017easn\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee jsem odvedl dobrou pr\u00e1ci.<\/div>\n
Do\u0161el jsem do kuchyn\u011b a vzal do ruky jeden z t\u011bch hrnk\u016f, co dneska dopoledne koupil Bill. Vzpomn\u011bl jsem si na n\u00e1\u0161 rozhovor.<\/div>\n
\/J\u00e1 v\u00edm, \u017ee nejsou moc hezk\u00e9, ale nev\u011bd\u011bl jsem, kter\u00e9 by se ti l\u00edbily\u2026<\/em>\/<\/div>\n
Povzdechl jsem si a zlehka se dotkl mod\u0159iny na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Jsi idiot, Tome\u2026 naprostej Idiot\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
Zastr\u010dil jsem kl\u00ed\u010d do z\u00e1mku od vchodov\u00fdch dve\u0159\u00ed, ale pak jsem se zarazil. Znerv\u00f3zn\u011bl jsem. Nev\u011bd\u011bl jsem, jak mu pov\u00edm, \u017ee je neplodnej. M\u00e1m to \u0159\u00edct dramaticky…? Jako: Moc m\u011b to mrz\u00ed, Tome, ale nikdy nebude\u0161 moc oplodnit \u017e\u00e1dnou \u017eenu. A ne proto, \u017ee bych ti ust\u0159elil penis, jakmile bych se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee to m\u00e1\u0161 v pl\u00e1nu, ale proto, \u017ee jsi neplodn\u00fd\u2026<\/div>\n
Nebo to m\u00e1m vz\u00edt s nadhledem? Jako t\u0159eba: Tome, m\u00e1m pro tebe dv\u011b zpr\u00e1vy. Jednu dobrou a jednu \u0161patnou. Ta dobr\u00e1 je, \u017ee st\u0159\u00edl\u00ed\u0161 dob\u0159e. Ta \u0161patn\u00e1, \u017ee st\u0159\u00edl\u00ed\u0161 slepejma\u2026<\/div>\n
Ne… to asi nep\u016fjde.<\/p>\n<\/div>\n
Op\u0159el jsem se \u010delem o dve\u0159e a zhluboka vydechl. Jak p\u0159ijme fakt, \u017ee t\u00edm, co mu \u0159eknu, mu beru kus jeho mu\u017estv\u00ed…?<\/em><\/div>\n
Zavrt\u011bl jsem hlavou a otev\u0159el dve\u0159e. To, co jsem spat\u0159il, mi sebralo posledn\u00ed zbytky dechu, kter\u00e9 jsem si \u0161et\u0159il na rozhovor s Tomem.<\/div>\n
Celej byt byl kompletn\u011b nov\u011b vybavenej. A vypadal n\u00e1dhern\u011b. Pro\u0161el jsem ob\u00fdv\u00e1k, j\u00eddelnu i kuchy\u0148 a nesta\u010dil jsem z\u00edrat.<\/div>\n
„P\u00e1ni…“ vydechl jsem. Vr\u00e1til jsem se do ob\u00fdv\u00e1ku a spat\u0159il na poli\u010dk\u00e1ch na\u0161e fotky. Nechal n\u00e1m je znova ud\u011blat.<\/div>\n
Samou radost\u00ed jsem se zachichotal.<\/div>\n
Oto\u010dil jsem se na pat\u011b a vyb\u011bhl schody. Upoutal m\u011b vzkaz na dve\u0159\u00edch do m\u00e9ho pokoje. St\u00e1lo na n\u011bm: –Pokoj pro hosty-<\/em><\/strong><\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Zarazil jsem se a chodbou opatrn\u011b zam\u00ed\u0159il k pokoji, kde jsem nebyl u\u017e snad m\u011bs\u00edc. Byl to pokoj pro hosty, a ten jsme za cel\u00fd n\u00e1\u0161 pobyt tady ani jednou nepot\u0159ebovali. Nav\u00edc v n\u011bm nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9 vybaven\u00ed. Ani posel a ani t\u0159eba sk\u0159\u00ed\u0148.<\/div>\n
Dve\u0159e byly pootev\u0159en\u00e9, a tak jsem do nich zlehka str\u010dil. Z\u016fstal jsem z\u00edrat s otev\u0159enou pusou.<\/div>\n
Pokoj byl za\u0159\u00edzen\u00fd jako lo\u017enice. St\u00e1lo tam obrovsk\u00e9 leti\u0161t\u011b, po jeho\u017e stran\u00e1ch byly no\u010dn\u00ed stolky jako str\u00e1\u017ee. Na ka\u017ed\u00fdm st\u00e1la l\u00e1vov\u00e1 lampa, kter\u00e1 vyd\u00e1vala tlumen\u00e9 osv\u011btlen\u00ed. Po cel\u00e9 d\u00e9lce jedn\u00e9 bo\u010dn\u00ed st\u011bny byla zrcadlov\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148 a podlaha byla skryta chlupat\u00fdm b\u00edl\u00fdm kobercem. U okna st\u00e1la kr\u00e1sn\u011b pohodln\u011b vypadaj\u00edc\u00ed leno\u0161ka a vedle okna byla knihovna. St\u011bny byly ozdoben\u00e9 obrazy od m\u00e9 obl\u00edben\u00e9 um\u011blkyn\u011b Victorie Frances a v\u016fbec cel\u00fd to vypadalo n\u00e1dhern\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Srdce mi bilo jako spla\u0161en\u00e9, kdy\u017e jsem si opatrn\u011b zouval boty a bos\u00fdma nohama vstoupil do r\u00e1je. Chodidla se mi okam\u017eit\u011b zabo\u0159ila do m\u011bkou\u010dk\u00e9ho koberce. M\u011bl jsem chu\u0165 si lehnout na zem a s t\u00edm kobercem se pomazlit jako s perskou ko\u010dkou.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159e\u0161el jsem ke sk\u0159\u00edni a otev\u0159el ji. Bylo tam n\u011bjak\u00e9 oble\u010den\u00ed, ale ne moc. Sp\u00ed\u0161 tak na doma, a hlavn\u011b na span\u00ed.<\/div>\n
Vzal jsem si \u010dern\u00e9 py\u017eamov\u00e9 kalhoty a shodil ze sebe oble\u010den\u00ed. Kdy\u017e jsem si na sebe kalhoty nat\u00e1hnul, vyru\u0161il m\u011b zvuk u dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Vid\u00edm, \u017ee u\u017e ses tu porozhl\u00e9dl.“ Prudce jsem se oto\u010dil za Tomov\u00fdm hlasem. Op\u00edral se o futra a pla\u0161e se usm\u00edval. „Douf\u00e1m, \u017ee se ti to l\u00edb\u00ed. J\u00e1 jsem\u2026“ nestihl ani do\u0159\u00edct, proto\u017ee jsem rychl\u00fdm krokem p\u0159ekonal vzd\u00e1lenost mezi n\u00e1mi a uml\u010del ho sv\u00fdmi rty. Ruce jsem mu polo\u017eil kolem krku a p\u0159itiskl se k n\u011bmu. K \u010dertu s n\u011bjak\u00fdm rozhovorem o neplodnosti\u2026 Nech\u00e1m to na jindy\u2026<\/em> Pomyslel jsem si, kdy\u017e m\u011b pevn\u011b objal.<\/div>\n
Byl jsem dojat\u00fd a nemohl jsem ani mluvit. Nemohl jsem uv\u011b\u0159it, \u017ee tohle v\u0161echno ud\u011blal pro m\u011b.<\/div>\n
„Miluju t\u011b\u2026“ bylo to jedin\u00fd, co jsem ze sebe nakonec dostal.<\/p>\n<\/div>\n
V nov\u00fd posteli se le\u017eelo naprosto \u00fa\u017easn\u011b. P\u0159\u00edmo kr\u00e1lovsky! A neb\u00fdt toho, \u017ee Tom m\u011bl ve tv\u00e1\u0159i vepsanou deprimuj\u00edc\u00ed \u00fanavu, okam\u017eit\u011b bych ho donutil, abychom ji pok\u0159tili (jestli v\u00edte, jak to mysl\u00edm :)). Takhle mi zat\u00edm sta\u010dilo, \u017ee jen co jsem se mu schoulil v n\u00e1ru\u010d\u00ed, padl na m\u011b takov\u00fd klid, jak\u00fd jsem nec\u00edtil u\u017e roky.<\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
Snad poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b jsem se probudil d\u0159\u00edv ne\u017e Bill. Nemohl jsem jinak, ne\u017e pozorovat jeho klidnou tv\u00e1\u0159, kter\u00e1, ani p\u0159es noc plnou p\u0159evalov\u00e1n\u00ed, neztr\u00e1cela svou antickou alabastrovou kr\u00e1su. Om\u00e1men\u011b jsem nad n\u00edm sed\u011bl snad p\u016fl hodiny a v hlav\u011b m\u011bl absolutn\u011b \u010disto.<\/div>\n
Pak se Bill pohnul a zavzdychal. Neprobudil se, ale mn\u011b se okam\u017eit\u011b vybavila v\u011bta; „Je kr\u00e1sn\u00fd, \u017ee ano…?“<\/em><\/div>\n
To kdysi \u0159ekla m\u00e1ma, kdy\u017e jsme spolu p\u0159ed lety sed\u011bli na terase a pozorovali dosp\u00edvaj\u00edc\u00edho Billa l\u00edn\u011b se pohupuj\u00edc\u00edho na houpa\u010dce, jak si \u010dte knihu.<\/div>\n
U\u017e tehdy jsem do n\u011bj byl bl\u00e1zen, a tak jsem p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, co t\u00edm mysl\u00ed.<\/div>\n
On je kr\u00e1sn\u00fd\u2026 Skute\u010dn\u011b kr\u00e1sn\u00fd\u2026<\/div>\n
Tehdy jsem j\u00ed na to nic ne\u0159ekl, ale v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee ona v\u00ed, \u017ee s n\u00ed souhlas\u00edm, kdy\u017e jsem j\u00ed lehce stiskl ruku.<\/div>\n
Mamka byla m\u016fj tich\u00fd spojenec. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee v\u00ed<\/strong> p\u0159esto, \u017ee jsem j\u00ed nic ne\u0159ekl ani nenazna\u010dil. Proto\u017ee takov\u00e9 u\u017e m\u00e1my jsou. Maj\u00ed jak\u00fdsi neviditeln\u00fd radar, kter\u00fdm dok\u00e1\u017eou p\u0159e\u010d\u00edst ty nejsiln\u011bj\u0161\u00ed emoce sv\u00fdch d\u011bt\u00ed. Sv\u00fdm zp\u016fsobem m\u011b ch\u00e1pala a neodsuzovala.<\/div>\n
Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e si p\u0159e\u010detla bolest v m\u00fdch o\u010d\u00edch, m\u011b jen uchopila za ruku a pol\u00edbila na \u010delo.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee nen\u00ed lehk\u00e9 \u017e\u00edt vedle Billa, ale slib mi, \u017ee nikdy nedovol\u00ed\u0161 sv\u00e9mu srdci, aby v\u00e1s jakkoli rozd\u011blilo\u2026“<\/em> poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e mi tohle \u0159ekla, myslel jsem, \u017ee t\u00edm mysl\u00ed, \u017ee Billovi nikdy nesm\u00edm d\u00e1t najevo sv\u00e9 skute\u010dn\u00e9 city k n\u011bmu, proto\u017ee by se mohl leknout a v\u0161echno by \u0161lo do h\u00e1je, ale teprve te\u010f jsem poznal, jak hluboce jsem se m\u00fdlil. Ve skute\u010dnosti m\u011bla na mysli, \u017ee mezi mnou a Billem nikdy nesm\u00edm postavit ze\u010f jen proto, \u017ee m\u011b vlastn\u00ed city ub\u00edjej\u00ed. \u017de se k n\u011bmu kv\u016fli tomu nesm\u00edm chovat odta\u017eit\u011b a ignorovat ho. Proto\u017ee v\u011bd\u011bla, \u017ee Billa by to velice ranilo. Byl jsem takov\u00fd hlup\u00e1k.<\/div>\n
Vzpom\u00ednka na m\u00e1mu m\u011b rozesmutnila, a tak jsem se rad\u011bji zvedl a \u0161el n\u011bco d\u011blat.<\/p>\n<\/div>\n
Napadlo m\u011b, \u017ee bych mohl vyprat. Jen\u017ee jsem z toho byl celej nesv\u016fj. Jasn\u011b, pr\u00e1t pr\u00e1dlo s\u00e1m sob\u011b nen\u00ed tak hrozn\u00fd, ale pr\u00e1t Billovo pr\u00e1dlo je… \u0159ekl bych… nebezpe\u010dn\u00fd? A to proto, \u017ee s Billov\u00fdm pr\u00e1dlem je to stejn\u00fd jako s pr\u00e1dlem \u017een. V\u0161echno m\u00e1 svou cedulku, na kter\u00e9 je naps\u00e1no, co se s ur\u010dit\u00fdm kusem oble\u010den\u00ed sm\u00ed d\u011blat a co nesm\u00ed. Jako nap\u0159.:<\/p>\n<\/div>\n
NEPERTE V PRA\u010cCE. NEPOU\u017d\u00cdVEJTE B\u011aL\u00cdC\u00cd PROST\u0158EDKY. NEPOU\u017d\u00cdVEJTE HORKOU VODU. NEPOU\u017d\u00cdVEJTE STUDENOU VODU. NEPOU\u017d\u00cdVEJTE \u017d\u00c1DNOU VODU. NEDOT\u00ddKEJTE SE TOHOTO PR\u00c1DLA, POKUD NA SOB\u011a NEM\u00c1TE STERILIZOVAN\u00c9 RUKAVICE. RAD\u011aJI TO OKAM\u017dIT\u011a POLO\u017dTE VY NESCHOPN\u00dd PAKO.<\/p>\n<\/div>\n
A tak d\u00e1le a to potom \u010dlov\u011bk rychle ztrat\u00ed chu\u0165 ud\u011blat pro svou drahou polovi\u010dku n\u011bco hezk\u00e9ho. Obzvl\u00e1\u0161tn\u011b n\u011bco takov\u00e9ho. P\u0159edstavte si, \u017ee se v\u00e1m to sraz\u00ed nebo obarv\u00ed (nebo taky nedej bo\u017ee oboj\u00ed) a neponese za to vinu nikdo jinej ne\u017e vy.<\/div>\n
A tak jsem odhodil hromadu pr\u00e1dla v koupeln\u011b na zem a zabouchnul za sebou dve\u0159e. Tak\u017ee pr\u00e1dlo rozhodn\u011b ne\u2026<\/em> pomyslel jsem si. Nakonec m\u011b napadlo ud\u011blat sn\u00eddani.<\/div>\n
D\u011blal jsem francouzsk\u00e9 toasty. Bill je m\u00e1m moc r\u00e1d a tak jsem jich ud\u011blal celou kopu. Najednou jsem se nemohl do\u010dkat, a\u017e se ta kr\u00e1sn\u00e1 sp\u00edc\u00ed diva probud\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
Probudilo m\u011b zvon\u011bn\u00ed telefonu n\u011bkde v hromad\u011b m\u00e9ho oble\u010den\u00ed. L\u00edn\u011b jsem se vyhrabal z t\u00e9 bohovsk\u00e9 postele, p\u0159i\u010dem\u017e mi jen matn\u011b do\u0161lo, \u017ee Tom u\u017e tu nen\u00ed. Sedl jsem si k hrom\u00e1dce sv\u00e9ho oble\u010den\u00ed a vyhrabal nedo\u010dkav\u011b zvon\u00edc\u00ed telefon.<\/div>\n
„Ano?“ ot\u00e1zal jsem se a zaz\u00edval.<\/div>\n
„Bille? Ty sp\u00ed\u0161?! Sakra \u010dek\u00e1me tu na tebe s Holly u\u017e p\u016fl hodiny!“ Gustav. Musel jsem se pro sebe usm\u00e1t.<\/div>\n
„Joo. J\u00e1 nep\u0159ijdu.“ Za\u0161klebil jsem se.<\/div>\n
„Co\u017ee?! To tys to tady zorganizoval! Nem\u016f\u017ee\u0161 si jen tak nep\u0159ij\u00edt!“ \u0161t\u011bkal na m\u011b.<\/div>\n
„Jo jasn\u011b\u2026“ prot\u00e1hl jsem a znova z\u00edvnul. „Hele, musim j\u00edt. U\u017eij si rande, Gust\u00edku.“ Poslal jsem mu pusu p\u0159es telefon.<\/div>\n
„Co\u017ee… Bille ty…“ ale to u\u017e jsem mu to s \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem polo\u017eil.<\/div>\n
„No to se povedlo.“ Zamumlal jsem si spokojen\u011b a polo\u017eil se na z\u00e1da. Bo\u017ee… ten koberec je tak \u00fa\u017easnej…<\/em> rozpl\u00fdval jsem se v duchu. \u010clov\u011bk by tu \u00fapln\u011b usnul\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e jsem je dod\u011blal, zd\u00e1lo se, \u017ee Bill po\u0159\u00e1d sp\u00ed. Bylo mi to divn\u00fd. Bill nikdy takhle dlouho nespal. Nakonec jsem se na n\u011bj \u0161el rad\u0161i pod\u00edvat.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem dorazil do lo\u017enice, to, co jsem vid\u011bl, mi doslova vzalo dech.<\/div>\n
Bill le\u017eel na koberci a spal. Pro\u010d spal zrovna na koberci, jsem skute\u010dn\u011b netu\u0161il, ale pohled na n\u011bj m\u011b uv\u00e1d\u011bl do transu.<\/div>\n
Skrz okno prosv\u00edtalo do pokoje slunce a hladilo jeho nahou hru\u010f. Jeho vlasy byly zlehka rozprost\u0159en\u00e9 kolem jeho hlavy a j\u00e1 m\u011bl pocit, \u017ee jsem um\u0159el a \u017ee tohle je nebe.<\/div>\n
P\u0159epadly m\u011b divn\u00fd pocity, kter\u00fd jsem si nedok\u00e1zal takhle nahonem vysv\u011btlit.<\/div>\n
Nalehl na m\u011b strach, \u017ee bych m\u011bl n\u011bco takov\u00e9ho n\u011bkdy ztratit. Nalehla na m\u011b beznad\u011bj, \u017ee bych jeho ztr\u00e1t\u011b nedok\u00e1zal zabr\u00e1nit. Nalehla na m\u011b zoufalost, \u017ee bych to nedok\u00e1zal vr\u00e1tit v\u0161echno zp\u011bt.<\/div>\n
M\u011bl jsem chu\u0165 se schoulit do rohu a bezmocn\u011b bre\u010det jako d\u00edt\u011b. \u017de nen\u00ed mo\u017en\u00e9, aby po m\u00e9m boku \u017eil takov\u00fd \u010dlov\u011bk, jako je Bill. \u017de mi nejde do hlavy, \u010d\u00edm jsem si to v\u016fbec zaslou\u017eil. A \u017ee jsem do n\u011bj byl tak \u0161\u00edlen\u011b zamilovan\u00fd, a\u017e mi to nah\u00e1n\u011blo strach.<\/p>\n<\/div>\n
Potichu jsem do\u0161el a\u017e k n\u011bmu a lehl jsem si vedle n\u011bj. Co nejbl\u00ed\u017e, ale ne tak, abych se ho dot\u00fdkal. Zad\u00edval jsem se do stropu a vn\u00edmal jen Billovu p\u0159\u00edtomnost a pocit naprost\u00e9ho zadostiu\u010din\u011bn\u00ed.<\/div>\n
A jak jsem tam tak le\u017eel, do\u0161lo mi, \u017ee jsem pr\u00e1v\u011b do\u0161el na konec cesty. Na konec cesty ve sv\u00fdch citech. Klid a sm\u00ed\u0159en\u00ed. To byl ten konec. C\u00edtil jsem se sm\u00ed\u0159en\u00fd s t\u00edm, jak\u00fd jsem. S t\u00edm, \u017ee v jin\u00fdch o\u010d\u00edch mo\u017en\u00e1 vypad\u00e1m jako zvrhlej kluk, zamilovanej do vlastn\u00edho bratra. S t\u00edm, \u017ee Bill pro m\u011b znamenal cel\u00fd sv\u011bt\u2026<\/div>\n
A j\u00e1 jsem najednou neotu\u017eil po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e po tom, aby se tenhle okam\u017eik prom\u011bnil na v\u011b\u010dnost.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Holly-EnD.<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Holly-EnD. J\u00e1 vim… nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e1 doba od posledn\u00edho d\u00edlu, co\u2026 ale stejn\u011b m\u00e1m pocit, \u017ee u\u017e to ani nikdo ne\u010detl… ale nevad\u00ed, tuhle pov\u00eddku dop\u00ed\u0161u, proto\u017ee j\u00ed sv\u00fdm zp\u016fsobem zbo\u017e\u0148uju. Proto\u017ee zbo\u017e\u0148uju sv\u00e9ho citov\u011b rozpolo\u017een\u00e9ho Toma a n\u00e1ladov\u00e9ho Billa. Proto\u017ee cel\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[412],"tags":[],"class_list":["post-8602","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-let-me-show-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8602","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8602"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8602\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8602"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8602"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8602"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}