{"id":8607,"date":"2011-05-21T18:00:00","date_gmt":"2011-05-21T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8585"},"modified":"2011-05-21T18:00:00","modified_gmt":"2011-05-21T17:00:00","slug":"prayers-to-stars-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/21\/prayers-to-stars-1\/","title":{"rendered":"Prayers to Stars 1."},"content":{"rendered":"
autor: xoxo_Lady<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Zdrav\u00edm v\u0161echny twincestn\u00ed z\u00e1visl\u00e1ky! ;o)<\/em><\/div>\n
Kone\u010dn\u011b jsem se rozhodla tuhle pov\u00eddku zve\u0159ejnit. P\u00ed\u0161u ji u\u017e hodn\u011b dlouho, ale moment\u00e1ln\u011b m\u00e1m rozepsan\u00fdch je\u0161t\u011b p\u00e1r dal\u0161\u00edch pov\u00eddek, tak\u017ee si jsem jist\u00e1, \u017ee kdybych tuhle neza\u010dala pos\u00edlat, tak ji ani nedop\u00ed\u0161u. Douf\u00e1m, \u017ee m\u011b ji sv\u00fdmi koment\u00e1\u0159i donut\u00edte dopsat! \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n
Jen n\u011bco m\u00e1lo k d\u011bji – sta\u010dila jedna dal\u0161\u00ed n\u00e1ramn\u011b nudn\u00e1 hodina zem\u011bpisu. Samoz\u0159ejm\u011b p\u0159estala b\u00fdt nudn\u00e1 ve chv\u00edli, kdy jsme se mrkli na prvn\u00ed video na toto t\u00e9ma. Prozrad\u00edm jen, \u017ee se jedn\u00e1 o pir\u00e1tstv\u00ed v Som\u00e1lsku. V\u00e1\u017en\u011b m\u011b to zaujalo a j\u00e1 nemohla jinak, ne\u017e za\u010d\u00edt p\u0159em\u00fd\u0161let o nov\u00e9 pov\u00eddce. Douf\u00e1m, \u017ee brzo pochop\u00edte, o co v\u0161echno tam jde, a kdyby v\u00e1m n\u011bco z toho ne\u0161lo do hlavy, prost\u011b se zeptejte v koment\u00e1\u0159\u00edch.;) Zaj\u00edmala jsem se o to pon\u011bkud v\u00edce, jeliko\u017e jsem do pov\u00eddky cht\u011bla za\u0159adit v\u00edce v\u011bc\u00ed, ale potom, co jsem pro\u0161la nes\u010detn\u011b str\u00e1nek a knih, ve kter\u00fdch jsem nena\u0161la p\u0159esn\u011b to, co jsem hledala, jsem se musela spokojit pouze s t\u00edmhle.<\/em><\/div>\n
Je\u0161t\u011b pro ty, kter\u00fdm to vad\u00ed, v pov\u00eddce se nevyskytuje \u017e\u00e1dn\u00e9 extr\u00e9mn\u00ed n\u00e1sil\u00ed, a kdy\u017e u\u017e, tak ne ze strany Toma, jeliko\u017e i kdy\u017e si po prvn\u00edm d\u00edle budete \u0159\u00edkat, jak\u00fd je to bezcitn\u00fd hajzl, ve skute\u010dnosti je jeho osoba hodn\u011b slo\u017eit\u00e1 a budete m\u00edt spoustu p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed ho milovat a bohu\u017eel i litovat.:)<\/em><\/div>\n
Te\u010f u\u017e jen popros\u00edm o koment\u00e1\u0159e, ka\u017ed\u00fd z nich m\u011b hodn\u011b podpo\u0159\u00ed a pot\u011b\u0161\u00ed, tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee se n\u011bjak\u00fdch do\u010dk\u00e1m! \ud83d\ude09<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Paluba lodi, pluj\u00edc\u00ed po Arabsk\u00e9m mo\u0159i, byla pr\u00e1zdn\u00e1. V\u0161ichni je\u0161t\u011b spali, nechali se un\u00e1\u0161et po poklidn\u00e9m mo\u0159i. Pouze dva t\u0159\u00edlet\u00ed chlapci dvoj\u010data, divoce pob\u00edhali ze strany na stranu a s radostn\u00fdmi \u00fasm\u011bvy se popichovali. Jejich modr\u00e9 ba\u010dk\u016frky hlasit\u011b klapaly o podlahu, oba na sob\u011b m\u011bli je\u0161t\u011b py\u017eamo, jak rychle se cht\u011bli dostat ven.<\/em><\/div>\n
„Nechyt\u00ed\u0161 m\u011b, nechyt\u00ed\u0161!“ Pisklav\u00fd hlas o krapet vy\u0161\u0161\u00edho z nich se rozlehl tichem, p\u0159idal se k n\u011bmu i radostn\u00fd sm\u00edch, kter\u00fd v\u0161ak utichl ve chv\u00edli, kdy jeho majitel zakopl a rozpl\u00e1cl se na zemi jak dlouh\u00fd tak \u0161irok\u00fd. Jeho bratr si m\u00edsto dal\u0161\u00edch popichuj\u00edc\u00edch pozn\u00e1mek p\u0159iklekl k uplakan\u00e9 hrom\u00e1dce ne\u0161t\u011bst\u00ed a jeho mal\u00e1 ru\u010dka nemotorn\u011b pohladila rozcuchan\u00e9 blon\u010fat\u00e9 vlasy jeho dvoj\u010dete. R\u00e1zem bylo po pl\u00e1\u010di, smutn\u00fd v\u00fdraz se zm\u011bnil v usm\u011bvav\u00fd.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1m t\u011b r\u00e1d.“ Slova star\u0161\u00edho z dvoj\u010dat v nich vyvolala je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed pocit radosti, chlapec s od\u0159en\u00fdm kolenem se legra\u010dn\u011b uculoval. „Ale stejn\u011b jsi jako holka. Bre\u010det kv\u016fli rozbit\u00e9mu kolenu!“ Intenzita hlazen\u00ed zrychlila, a ne\u017e se mlad\u0161\u00ed chlapec vzpamatoval, m\u011bl vlasy rozcuchan\u00e9 je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e po probuzen\u00ed. Na\u0161tvan\u011b se rozb\u011bhl za sv\u00fdm bratrem, kter\u00fd ut\u00edkal vp\u0159ed sm\u011brem k z\u00e1bradl\u00ed. M\u011bl v pl\u00e1nu ho chytit a po\u0159\u00e1dn\u011b zlochtat, a\u017e mu budou t\u00e9ct slzy a bude prosit o odpu\u0161t\u011bn\u00ed.<\/em><\/div>\n
„No po\u010dkej! Te\u010f u\u017e mi neute\u010de\u0161!“ M\u011bl pravdu, zahnal sv\u00e9 dvoj\u010de do kouta. Kdyby se rozhodl ut\u00e9ct, vpadl by mu p\u0159\u00edmo do n\u00e1ru\u010de. Ale u\u017e jen p\u00fdcha star\u0161\u00edmu chlapci nedovolovala se nechat jen tak vzd\u00e1t, byl star\u0161\u00ed a siln\u011bj\u0161\u00ed, nemohl to dovolit. Bez rozmy\u0161len\u00ed vysko\u010dil na prvn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dku b\u00edl\u00e9ho z\u00e1bradl\u00ed, mysl\u00edc si, \u017ee to jeho bratra zastra\u0161\u00ed a nech\u00e1 ho b\u00fdt. Kdy\u017e se v\u0161ak st\u00e1le p\u0159ibli\u017eoval, v o\u010d\u00edch hrav\u00e9 jisk\u0159i\u010dky, star\u0161\u00ed z dvoj\u010dat se s \u00fa\u0161klebkem vyhoupl a\u017e \u00fapln\u011b nahoru, bezstarostn\u011b si sed\u011bl na z\u00e1bradl\u00ed, ani\u017e by ho zaj\u00edmalo rozlehl\u00e9 mo\u0159e, je\u017e se rozprost\u00edralo pod n\u00edm.<\/em><\/div>\n
\n
„M\u00e1m t\u011b!“ V\u00fdk\u0159ik n\u00e1sledovaly dv\u011b d\u011btsk\u00e9 ruce, kter\u00e9 cht\u011bly chytit bratrovo py\u017eamo a strhnout ho k sob\u011b. Nedopat\u0159en\u00edm v\u0161ak do jeho zad jen siln\u011b \u0161\u0165ouchl, a\u017e se chlapec, sed\u00edc\u00ed na z\u00e1bradl\u00ed, divoce rozkym\u00e1cel a s v\u00fdk\u0159ikem se sna\u017eil zachytit kluzk\u00e9 \u017eelezn\u00e9 ty\u010de. M\u00edsto toho v\u0161ak jeho prsty pro\u0161el vzduch, slunce nabralo ostrost a jeho paprsky zam\u00ed\u0159ily p\u0159\u00edmo na jeho o\u010di. Zareagoval jejich p\u0159ikryt\u00edm, \u010d\u00edm\u017e ztratil rovnov\u00e1hu \u00fapln\u011b.<\/em><\/div>\n
„Bille!!!“ Vyd\u011b\u0161en\u00fd v\u00fdk\u0159ik, st\u0159etnut\u00ed dvou p\u00e1r\u016f o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed, pohledem si vym\u011b\u0148uj\u00edc\u00edch posledn\u00ed zbytky slov, kter\u00e9 u\u017e nebyl \u010das vyslovit nahlas. Bill, mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat, jen otup\u011ble st\u00e1l a z\u00edral do jeho o\u010d\u00ed, ani\u017e by se mohl pohnout a jakkoliv mu pomoct. Vzmohl se pouze na bolestiv\u00fd vzlyk, kdy\u017e zmizela Tomova tv\u00e1\u0159 a jeho t\u011blo prudce padalo dol\u016f. Vrhl se k z\u00e1bradl\u00ed, sledoval, jak se t\u011blo pono\u0159ilo, spolkly ho vlny, pohltily ho ve sv\u00fdch sp\u00e1rech kdesi hluboko, kam u\u017e Billovy o\u010di nedohl\u00e9dly.<\/em><\/div>\n
Jedin\u00e9, co mohl ud\u011blat, bylo hodit z\u00e1chrann\u00fd kruh, kter\u00fd visel na h\u0159eb\u00edku hned vedle. Osam\u011ble se pohupoval na vod\u011b, mizel kdesi v d\u00e1li, zat\u00edmco Billova bratra vlny un\u00e1\u0161ely opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem.<\/em><\/div>\n
„Pomoooc!!“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd mlad\u00edk st\u00e1l na palub\u011b lodi, pozoroval z\u00e1\u0159iv\u00fd m\u011bs\u00edc v \u00fapl\u0148ku, jen\u017e svou z\u00e1\u0159\u00ed osv\u011btloval jeho bledou poko\u017eku. V o\u0159\u00ed\u0161kov\u011b hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00edch, rozesmutn\u011bl\u00fdch vzpom\u00ednkami, se odr\u00e1\u017eely t\u0159pytiv\u00e9 hv\u011bzdy. Nyn\u00ed jeho o\u010di vypadaly je\u0161t\u011b smutn\u011bji a se \u0161petkou jisk\u0159iv\u00fdch plam\u00ednk\u016f. Trochu povolil k\u0159e\u010dovit\u00fd stisk na z\u00e1bradl\u00ed, kdy\u017e poc\u00edtil lehkou bolest v kloubech. Od doby, co ztratil sv\u00e9 dvoj\u010de, m\u011bl strach cestovat lod\u00ed. Sice to bylo u\u017e hodn\u011b d\u00e1vno a sotva si na n\u011bj vzpom\u00ednal, ale stejn\u011b se poka\u017ed\u00e9, kdy byl s\u00e1m, c\u00edtil tak pr\u00e1zdn\u011b a osam\u011ble a hru\u010f mu pukala, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee v tu chv\u00edli mohl b\u00fdt s n\u011bk\u00fdm jemu tak bl\u00edzk\u00fdm. Zaj\u00edmalo by ho, jak by asi vypadal, jestli by si byli po\u0159\u00e1d tak bl\u00edzc\u00ed, jako si byli v d\u011btstv\u00ed. Jist\u011b, jeho bratr byl mrtev, po ro\u010dn\u00edm p\u00e1tr\u00e1n\u00ed policie hled\u00e1n\u00ed vzdala, v\u0161em bylo jasn\u00e9, \u017ee nemohl p\u0159e\u017e\u00edt. Ale stejn\u011b ob\u010das poci\u0165oval to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u00edchnut\u00ed v hrudi, a pak se mu v hlav\u011b honily my\u0161lenky typu \u00b4co kdyby\u00b4.<\/p>\n<\/div>\n
Schoval sv\u00e9 o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 o\u010di pod v\u00ed\u010dky, zhluboka se nadechl, ne\u017e stisk povolil \u00fapln\u011b a rozt\u0159esen\u00e9 ruce si zastr\u010dil do kapes \u00fazk\u00fdch kalhot. Cht\u011bl se zbavit toho strachu, v\u0161ak bude cestovat p\u0159inejmen\u0161\u00edm je\u0161t\u011b dva dny a p\u0159eci si p\u0159edsevzal, \u017ee si plavbu u\u017eije. Nem\u011bl to v pl\u00e1nu, po dlouh\u00e9 dob\u011b si dal pauzu, odm\u00edtl v\u0161echny rozhovory, koncerty a podobn\u00e9 akce a jel si u\u017e\u00edvat dovolenou na Kr\u00e9tu. S\u00e1m. Po t\u0159ech dnech ho v\u0161ak osam\u011bl\u00e9 poleh\u00e1v\u00e1n\u00ed na pl\u00e1\u017ei p\u0159estalo bavit, i kdy\u017e d\u00edvek a \u017een bylo v\u0161ude plno. Ale takov\u00fd on nebyl, byl… p\u0159inejmen\u0161\u00edm jen jin\u00fd. A tak se jednoho nudn\u00e9ho dne dozv\u011bd\u011bl o lodi, kter\u00e1 m\u011bla plout p\u0159es Rud\u00e9 mo\u0159e na Maledivy. Pravideln\u011b tam dov\u00e1\u017eela jak\u00e9si suroviny. Pos\u00e1dka sice nikoho nep\u0159ij\u00edmala, lo\u010f byla zam\u011b\u0159en\u00e1 pouze na p\u0159epravu, ov\u0161em kdy\u017e nab\u00eddl o hodn\u011b v\u00edc pen\u011bz, ne\u017e by nab\u00eddl kdokoli jin\u00fd, majitel a kapit\u00e1n lodi v jedn\u00e9 osob\u011b s \u00fasm\u011bvem souhlasil, \u017ee ho vezmou s sebou.<\/p>\n<\/div>\n
Maledivy- miloval ten ostrov z mnoha d\u016fvod\u016f, nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed z nich v\u0161ak byl ten, \u017ee tam kdysi s rodi\u010di a sv\u00fdm dvoj\u010detem tr\u00e1vili dovolenou. Do doby, ne\u017e se stala ta v\u011bc. Nebyl tam u\u017e tak dlouho. Osmn\u00e1ct let. C\u00edtil se, jako by se m\u011bl vr\u00e1tit do minulosti, napl\u00e1noval si m\u00edsta, kde se pod\u00edv\u00e1, proto\u017ee zrovna tam kdysi chodili. U\u017e se nemohl do\u010dkat, tohle bude teprve ta prav\u00e1 dovolen\u00e1!<\/p>\n<\/div>\n
Rychlost\u00ed blesku vyt\u00e1hl ruce z kapes a zachytil se z\u00e1bradl\u00ed, kdy\u017e se tichem, kter\u00e9 ru\u0161ilo jen \u0161um\u011bn\u00ed vln a jeho zrychlen\u00fd dech, ozvala hlasit\u00e1 r\u00e1na. S roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima si uv\u011bdomil, \u017ee ten zvuk p\u0159ipom\u00ednal v\u00fdst\u0159el. Nemohl p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, odkud se tady vzal nebo pro\u010d n\u011bkdo st\u0159\u00edlel, jen se rychle p\u0159ikr\u010dil a ve tm\u011b hledal jak\u00fdkoli d\u016fkaz, \u017ee to nebyl jen v\u00fdplod jeho fantazie.<\/p>\n<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, kde jste?!“ Hlas kapit\u00e1na lodi ho na n\u011bkolik sekund uklidnil, kone\u010dn\u011b nebyl s\u00e1m. Ve chv\u00edli, kdy se ozval dal\u0161\u00ed v\u00fdst\u0159el, a pot\u00e9 v\u00fdk\u0159ik n\u011bkter\u00e9ho z mu\u017ee z pos\u00e1dky, nasucho polkl a dezorientovan\u011b se rozhl\u00e9dl kolem sebe. V panice dob\u011bhl k asi \u010dty\u0159icetilet\u00e9mu mu\u017ei v b\u00edl\u00e9 uniform\u011b, nechal se j\u00edm chytit za pa\u017ei a rychl\u00fdmi kroky odv\u00e9zt kamsi do podpalub\u00ed.<\/div>\n
„Z\u016fsta\u0148te tady, a\u0165 se d\u011bje cokoliv,“ na\u0159\u00eddil mu hrub\u00fdm hlasem, ne\u017e se vydal k odchodu. Nechal Billa ti\u0161e st\u00e1t mezi n\u011bjak\u00fdmi bednami a vyb\u011bhl schody zp\u011bt nahoru na palubu.<\/div>\n
„Po\u010dkejte! Co se to d\u011bje?“ Stihl Bill vyk\u0159iknout, a tak zastavit mu\u017ee na odchodu. N\u011bkolika kroky seb\u011bhl schody, vr\u00e1til se k pobledl\u00e9mu chlapci, aby se mu ustaran\u011b pod\u00edval do o\u010d\u00ed a odpov\u011bd\u011bl na jeho ot\u00e1zku.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 na n\u00e1s \u00fato\u010d\u00ed pir\u00e1ti. S trochou \u0161t\u011bst\u00ed jim ujedeme, ale jsou dost bl\u00edzko, tak\u017ee tomu nikdo z n\u00e1s moc nev\u011b\u0159\u00ed.“ Kapit\u00e1na u\u017e nic nezastavilo, ode\u0161el a nechal tam zmaten\u00e9ho Billa samotn\u00e9ho. Chv\u011bl se strachem a chladem, kter\u00fd pod palubou byl. P\u0159eb\u00edral si slova, kter\u00e9 p\u0159ed chvilkou sly\u0161el. Pir\u00e1ti? Ti u\u017e p\u0159ece existuj\u00ed jen ve filmech!<\/p>\n<\/div>\n
Jeho zmaten\u00e9 my\u0161lenky zasko\u010dil hluk na palub\u011b, sly\u0161el dup\u00e1n\u00ed nohou, bolestiv\u00e9 v\u00fdk\u0159iky, ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed st\u0159elbu a k jeho obrovsk\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed i nezn\u00e1m\u00fd sm\u00edch a nad\u0161en\u00e9 hlasy. Zd\u00e1lo se, jako by si to ti lid\u00e9, co napadli jejich lo\u010f, n\u00e1ramn\u011b u\u017e\u00edvali. Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, co se naho\u0159e d\u011blo, ale sta\u010dilo to sly\u0161et a bylo mu natolik mdlo, \u017ee zakopl o jednu z krabic, bolestiv\u011b si p\u0159i p\u00e1du nakopl koleno a svalil se na zem. Ne\u017e se sta\u010dil vydr\u00e1pat zp\u011bt na nohy, uc\u00edtil tupou bolest v hlav\u011b. Pak se v\u0161e kolem n\u011bj rozmazalo a on padl do bezv\u011bdom\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Otev\u0159\u00edt o\u010di bylo snadn\u00e9, zaost\u0159it natolik, aby vid\u011bl, v\u0161ak u\u017e tak lehk\u00e9 nebylo. N\u011bkolikr\u00e1t upadl znovu do bezv\u011bdom\u00ed, ne\u017e se mu poda\u0159ilo zcela probrat. Cht\u011bl se postavit, zjistit, co se d\u011bje, av\u0161ak sv\u00e1zan\u00e9 ruce a nohy mu nedovolovaly nic v\u00edc, ne\u017e jen p\u0159eto\u010den\u00ed se na z\u00e1da a n\u011bkolikr\u00e1t se kopnout do n\u011b\u010deho tvrd\u00e9ho. C\u00edtil tupou bolest v hlav\u011b, dokonce c\u00edtil, jak se mu po \u010dele spou\u0161t\u00ed n\u011bco tekut\u00e9ho – pravd\u011bpodobn\u011b krev. V noze mu nep\u0159irozen\u011b \u0161kubalo, jako by koleno cht\u011blo snad vysko\u010dit z jeho t\u011bla a ut\u00e9ct p\u0159ed nebezpe\u010d\u00edm, kter\u00e9 mu hrozilo. I kdy\u017e nev\u011bd\u011bl, kde je a co se stalo, nebyl hloup\u00fd natolik, aby mu nedo\u0161lo, \u017ee jestli se okam\u017eit\u011b nedostane pry\u010d, hroz\u00ed mu smrt.<\/div>\n
Kdesi za zd\u00ed sly\u0161el hlasy, mnoho hlas\u016f, jak na sebe pok\u0159ikuj\u00ed, ale nerozum\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9mu ze slov pronesen\u00fdch pro n\u011bj nezn\u00e1m\u00fdm jazykem. Jejich p\u0159\u00edzvuk mu nep\u0159ipom\u00ednal \u017e\u00e1dn\u00fd ze sv\u011btov\u011b zn\u00e1m\u00fdch jazyk\u016f a ani t\u011bch m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00fdch. Jako by pletli jedno slovo za druh\u00fdm, bez mezer, pauz.<\/p>\n<\/div>\n
Po dlouh\u00e9 dob\u011b se mu poda\u0159ilo posadit se, ov\u0161em tato skr\u010den\u00e1 poloha ned\u011blala dob\u0159e jeho zran\u011bn\u00edm, tak se zase svalil na zem. Odfoukl si \u010dern\u00fd pram\u00ednek vlas\u016f z \u010dela, c\u00edtil kapky potu, kter\u00e9 orosily jeho obli\u010dej. Jeho huben\u00e9 t\u011blo se t\u0159\u00e1slo pod p\u0159\u00edvaly zimy, p\u0159i\u010dem\u017e se potil teplem, je\u017e na n\u011bj sn\u00e1\u0161el strach. Na v\u0161echny ty pocity v\u0161ak zapomn\u011bl ve chv\u00edli, kdy se ozval dusot n\u011b\u010d\u00edch nohou, a pot\u00e9 r\u00e1na, jak se rozlet\u011bly dve\u0159e m\u00edstnosti.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale, sle\u010dinka se n\u00e1m u\u017e vyspinkala!“ Zran\u011bn\u00ed mu dovolilo jen lehce nadzvednout hlavu ze zem\u011b, av\u0161ak ze sv\u00e9 polohy na b\u0159i\u0161e vid\u011bl jen p\u00e1r o\u0161oupan\u00fdch bot. S lehk\u00fdm pot\u011b\u0161en\u00edm si uv\u011bdomil, \u017ee jeden z jeho \u00fanosc\u016f na n\u011bj mluv\u00ed n\u011bmecky.<\/div>\n
„Nejsem \u017e\u00e1dn\u00e1 sle\u010dinka!“ odhodlal se popuzen\u011b poznamenat, p\u0159i\u010dem\u017e st\u00e1le z\u00edral na jeho nohy.<\/div>\n
„Oh, omlouv\u00e1m se, samoz\u0159ejm\u011b jste \u017eena…“ \u00danosce si p\u0159id\u0159epnul tak, aby mohl Billovi pohl\u00e9dnout zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. Billova pootev\u0159en\u00e1 \u00fasta vydechla p\u0159ekvapen\u00edm, kdy\u017e se pod\u00edval do tv\u00e1\u0159e mlad\u00e9ho chlapce. Mohlo mu b\u00fdt tak stejn\u011b jako Billovi. Jeho u\u0161kl\u00edbaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159 zdobilo p\u00e1r od\u0159enin a \u010dern\u00fd \u0161\u00e1tek, kter\u00fd mu zakr\u00fdval \u010delo, byl trochu zapr\u00e1\u0161en\u00fd. O\u010di, jimi\u017e se ost\u0159e zabodl do t\u011bch Billov\u00fdch, byly zbarven\u00e9 do o\u0159\u00ed\u0161kova s lehk\u00fdm \u017elut\u00fdm or\u00e1mov\u00e1n\u00edm. D\u00edval se se z\u00e1jmem a pobaven\u00edm, kdy\u017e pokra\u010doval v mluven\u00ed. „N\u00e1dhern\u00e1 \u017eena, jej\u00ed\u017e p\u016fvab n\u00e1s natolik okouzlil, \u017ee si nem\u016f\u017eeme dovolit ji jen tak zab\u00edt.“<\/div>\n
Billova tv\u00e1\u0159 se rozho\u0159\u010den\u011b zk\u0159ivila, n\u011bkolik sekund nedok\u00e1zal nic jin\u00e9ho, ne\u017e jen z\u00edrat do jeho o\u010d\u00ed. Pot\u00e9 v\u0161ak bez jak\u00e9hokoli p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed o n\u00e1sledc\u00edch ne\u010dekan\u011b plivl do tv\u00e1\u0159e toho drz\u00e9ho kluka. Nazval ho \u017eenou. Jen proto, \u017ee se l\u00ed\u010dil! Nesn\u00e1\u0161el takov\u00e9 lidi, nemohli ho p\u0159ece soudit na prvn\u00ed pohled.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 jsem kluk, ty idiote!“ k\u0159ikl na chlapce, kter\u00fd si s odporem ut\u00edral tv\u00e1\u0159 do \u0161pinav\u00e9ho trika. Odhalil tak sv\u00e9 vypracovan\u00e9 a op\u00e1len\u00e9 b\u0159icho.<\/div>\n
„Sakra, mysl\u00ed\u0161, \u017ee to nev\u00edm? Nejsem blb\u00fd, je\u0161t\u011b nikdy jsem nevid\u011bl takhle plochou \u017eenu,“ rozesm\u00e1l se, ani\u017e by si d\u011blal starosti s t\u00edm, \u017ee mu pr\u00e1v\u011b Bill plivl do tv\u00e1\u0159e. Nemohl si zni\u010dit n\u00e1ladu jedn\u00edm drz\u00fdm klukem. Klukem, kter\u00fd ho mohl posunout d\u00e1l, kter\u00fd ho mohl dostat na nejvy\u0161\u0161\u00ed m\u00edsto jejich gangu. A ud\u011bl\u00e1 v\u0161e proto, aby sv\u00e9ho otce – admir\u00e1la, nezklamal. „Ale b\u00fdt tebou, tak se dr\u017e\u00edm toho, \u017ee si ostatn\u00ed mysl\u00ed opak. P\u0159ece nechce\u0161 b\u00fdt na m\u00edst\u011b mrtv\u00fd, ne?“ Znovu si p\u0159id\u0159epl p\u0159ed Billa, p\u0159i\u010dem\u017e si upravil \u010dernou \u010delenku.<\/p>\n<\/div>\n
„A… a ty jim to ne\u0159ekne\u0161?“ Billovi se hlas lehce rozklepal, kdy\u017e pomyslel na jeho slova. Poc\u00edtil touhu se nikdy nedostat na tu proklatou lo\u010f, tou\u017eil se vr\u00e1tit zp\u011bt dom\u016f, ke sv\u00e9 hodn\u00e9 mamince, sv\u00fdm podporuj\u00edc\u00edm fanou\u0161k\u016fm a t\u0159em nejlep\u0161\u00edm kamar\u00e1d\u016fm.<\/div>\n
Chlapec, d\u0159ep\u00edc\u00ed t\u011bsn\u011b p\u0159ed n\u00edm, se znovu rozesm\u00e1l, srde\u010dn\u011b a opravdu pobaven. „Sakra, to bych zni\u010dil s\u00e1m sebe. Pokud ud\u011bl\u00e1\u0161 v\u0161e, co \u0159eknu, pak ti slibuju, \u017ee z\u016fstane\u0161 na \u017eivu.“ Jeho o\u010di v\u0161ak \u0159ekly je\u0161t\u011b n\u011bco. N\u011bco, co prozradit necht\u011bl.<\/div>\n
„A c-co se mnou ud\u011bl\u00e1te?“ Bill se rozklepal, kdy\u017e zaslechl k\u0159ik z vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti. N\u00e1sledoval ho v\u00fdst\u0159el, kter\u00fd j\u00edm trhl natolik, a\u017e omylem str\u010dil do sv\u00e9ho \u00fanosce a ten upadl na zem. Zvedl se ze zem\u011b pon\u011bkud na\u0161tvan\u011b, bez odpov\u011bdi se vydal ke dve\u0159\u00edm. Ne\u017e ode\u0161el, oto\u010dil se a naposledy si prohl\u00e9dl tu p\u0159ekr\u00e1snou \u00b4\u017eenu\u00b4, kter\u00e1 ho dok\u00e1zala tak okouzlit. A nejen jeho.<\/p>\n<\/div>\n
N\u011bkolik dal\u0161\u00edch minut se v\u016fbec nic ned\u011blo. Bill se sna\u017eil vyprostit se z provaz\u016f, ale byly uv\u00e1zan\u00e9 moc pevn\u011b a on se v tu chv\u00edli c\u00edtil tak slab\u00fd. P\u0159ipadal si jako mr\u0148av\u00fd mravenec, jen\u017e nem\u011bl jak ut\u00e9ct, nem\u011bl se kde schovat, mohl jen ti\u0161e \u010dekat, a\u017e ho za\u0161l\u00e1pne n\u011bjak\u00e1 ob\u0159\u00ed noha. Sna\u017eil se udr\u017eet v\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdraz, dokonce si nejd\u0159\u00edve usmyslel, \u017ee se bude ke sv\u00fdm \u00fanosc\u016fm chovat drze, ale hrnouc\u00ed se slzy do jeho o\u010d\u00ed mu p\u0159ipomn\u011bly, v jak v\u00e1\u017en\u00e9 situaci se ocitl, a \u017ee si nejsp\u00ed\u0161 nem\u016f\u017ee dovolit b\u00fdt drz\u00fd nebo odporovat. Ten kluk p\u0159ece \u0159ekl, \u017ee kdy\u017e bude poslouchat, neubl\u00ed\u017e\u00ed mu.<\/p>\n<\/div>\n
Za dve\u0159mi se op\u011bt ozvaly hlasy, tentokr\u00e1t do m\u00edstnosti neve\u0161la pouze jedna osoba, navalilo se tam n\u011bkolik mu\u017e\u016f tmav\u00e9 pleti. M\u011bli nebezpe\u010dn\u00e9 v\u00fdrazy ve tv\u00e1\u0159\u00edch. P\u00e1r z nich dokonce dr\u017eelo v ruce zbran\u011b, Bill se nyn\u00ed c\u00edtil je\u0161t\u011b men\u0161\u00ed, kdy\u017e se k n\u011bmu sklonil jeden z mu\u017e\u016f, zvedl jeho na pohled vyd\u011b\u0161enou tv\u00e1\u0159 a se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm pohledem si ho prohl\u00ed\u017eel. Cosi zamumlal sm\u011brem k ostatn\u00edm, kte\u0159\u00ed se ihned rozesm\u00e1li. Strachem sev\u0159en\u00fd \u017ealudek se Billovi za\u010dal p\u0159evracet je\u0161t\u011b rychleji, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee vlastn\u011b v\u016fbec nev\u00ed, o \u010dem mezi sebou mu\u017ei diskutuj\u00ed. Klidn\u011b se mohli domlouvat na jeho zabit\u00ed a on o tom nemusel v\u011bd\u011bt!<\/p>\n<\/div>\n
Ozvaly se dal\u0161\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 kroky a vedle n\u011bj se objevil onen chlapec, s n\u00edm\u017e u\u017e m\u011bl tu \u010dest se setkat. Billa zachv\u00e1til velk\u00fd \u00fadiv a p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e chlapci za\u010dali v\u0161ichni mu\u017ei uh\u00fdbat stranou, nechali ho proj\u00edt a\u017e k Billovi a mu\u017e, kter\u00fd Billa st\u00e1le dr\u017eel za bradu, ho n\u00e1hle pustil a couvl o p\u00e1r krok\u016f dozadu, aby se p\u0159ipojil ke sv\u00e9 skupin\u011b. Ti mu\u017ei mu uh\u00fdbali, jako by chlapec byl jejich \u0161\u00e9fem, ale tuto mo\u017enost Bill ihned vylou\u010dil. Tak mlad\u00fd kluk si nemohl vybudovat autoritu mezi tolika star\u0161\u00edmi a siln\u011bj\u0161\u00edmi mu\u017ei.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak si se rozhodl? M\u00e1m je nechat p\u0159i v\u011bdom\u00ed, \u017ee jsi \u017eena, nebo chce\u0161 zem\u0159\u00edt?“ Chlapec se naklonil t\u011bsn\u011b k Billov\u011b tv\u00e1\u0159i, pohl\u00e9dl mu do o\u010d\u00ed se zna\u010dn\u00fdm z\u00e1jmem a \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. Dozv\u011bd\u011bl se odpov\u011b\u010f je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e ji usly\u0161el.<\/div>\n
„Ne-ne\u0159\u00edkej jim to,“ hlesnul sotva sly\u0161iteln\u011b \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk, pozoroval, jak osoba p\u0159ed n\u00edm m\u00e1vla rukou sm\u011brem k mu\u017e\u016fm a ti Billa bez jak\u00fdchkoli pozn\u00e1mek zvedli ze zem\u011b a postavili p\u0159ed n\u011bj.<\/div>\n
„Hmm…“ \u00danosce p\u0159ech\u00e1zel kolem Billova huben\u00e9ho t\u011bla, kochal se jeho slabost\u00ed. Nemohl si dovolit nic v\u00edc, ne\u017e mu p\u0159ik\u00e1zal. M\u011bl moc, kone\u010dn\u011b po t\u011bch letech mu d\u016fv\u011b\u0159oval tak uzn\u00e1van\u00fd gang pir\u00e1t\u016f, a\u0165 u\u017e ud\u011bl\u00e1 cokoli. Proto\u017ee tento p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd \u010dernovlas\u00fd kluk byl jen jeho, mohl si s n\u00edm d\u011blat, co cht\u011bl, ani\u017e by se n\u011bkoho ptal. „Co tak kouzeln\u00e9 slov\u00ed\u010dko? Copak t\u011b doma nenau\u010dili prosit?“<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ u\u017e nedok\u00e1zal udr\u017eet ten n\u00e1val slz, a i kdy\u017e necht\u011bl bre\u010det zrovna p\u0159ed n\u00edm, u\u017e se nedok\u00e1zal udr\u017eet a nechal po sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i voln\u011b sj\u00ed\u017ed\u011bt slan\u00e9 kapky. Nemohl si je ut\u0159\u00edt, ruce m\u011bl sv\u00e1zan\u00e9, nemohl je ani schovat sklopen\u00edm hlavou, chlapec si jich stejn\u011b v\u0161iml, p\u0159estal kolem n\u011bj pochodovat a s \u00fasm\u011bvem si ho prohl\u00ed\u017eel.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne\u0159ekl bych, \u017ee to bylo dostate\u010dn\u00e9 na to, abych ti p\u0159\u00edmo tady neprorazil mozek kulkou.“ U\u017e\u00edval si sv\u00e1 slova, u\u017e\u00edval si svou moc nad t\u00edm slab\u00fdm bo\u017esk\u00fdm stvo\u0159en\u00edm. Obvykle se takhle nechoval a ani takto nebyl vychovan\u00fd, ale prost\u011b se najednou c\u00edtil tak vysoko, jeho postaven\u00ed te\u010f nekladlo meze. „Odpros p\u011bkn\u011b sv\u00e9ho p\u00e1na.“ Sta\u010dilo lusknut\u00ed prsty a mu\u017ei, kte\u0159\u00ed mu nyn\u00ed d\u016fv\u011b\u0159ovali, podkopli chlapci nohy a ten se p\u0159ed n\u011bj svalil na kolena s vyd\u011b\u0161en\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem.<\/div>\n
Nadobro se u\u017e p\u0159estal kontrolovat, hrozila mu smrt, tak pro\u010d se zaob\u00edrat t\u00edm, \u017ee bre\u010d\u00ed p\u0159ed sv\u00fdm budouc\u00edm vrahem? Nahlas se rozvzlykal, polykal sv\u00e9 slan\u00e9 slzy a klopil tv\u00e1\u0159 k zemi. „Pros\u00edm.“<\/div>\n
„A d\u00e1l?“ Chlapec p\u0159istoupil t\u011bsn\u011b k jeho kolen\u016fm, nad\u0161en\u011b \u010dekal na odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ prosil ho, byl schopn\u00fd prosit, jen aby u\u017e byl konec toho tr\u00e1pen\u00ed. Neb\u00e1l se smrti, b\u00e1l se, \u017ee by ho prvn\u011b mu\u010dili, ne\u017e by se oddal tomu vysvobozen\u00ed, je\u017e smrt v takov\u00e9 situaci nab\u00edzela. „Pros\u00edm, nezab\u00edjej m\u011b, ud\u011bl\u00e1m v\u0161echno, co bude\u0161 cht\u00edt, jen m\u011b nech!“ Ztratil svou hrdost, sebev\u011bdom\u00ed i drzost. Nyn\u00ed byl opravdu ten mal\u00fd mravene\u010dek, kle\u010del tam a prosil o \u017eivot, p\u0159i\u010dem\u017e se dusil vzlyky.<\/p>\n<\/div>\n
„Hmm, t\u011b\u017ek\u00e9 to rozhodnut\u00ed.“ S povzdechem si k n\u011bmu op\u011bt p\u0159iklekl, naklonil tv\u00e1\u0159 tak bl\u00edzko t\u00e9 jeho, \u017ee se pla\u010d\u00edc\u00ed chlapec polekal a \u0161kubl sebou, av\u0161ak dr\u017eel ho pevn\u011b za z\u00e1tylek, tak\u017ee u\u017e nemohl uhnout. Sv\u00e9 rty zastavil t\u011bsn\u011b u jeho ucha, je\u017e p\u0159ekr\u00fdvaly \u010dern\u00e9, trochu zacuchan\u00e9 vlasy, ale na prvn\u00ed pohled tak jemn\u00e9, \u017ee m\u011bl chu\u0165 jej po nich pohladit. „To si v\u00e1\u017en\u011b mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych t\u011b dok\u00e1zal zab\u00edt? Sice jsem vyrostl mezi vrahy, ale natolik bezcitn\u00fd zase nejsem.“ Mluvil pravdu. Ano, c\u00edtil se tak \u00fa\u017easn\u011b, kdy\u017e p\u0159ed n\u00edm jeho ob\u011b\u0165 kle\u010dela a prosila o \u017eivot, c\u00edtil v sob\u011b \u00fa\u017easnou moc, kdy\u017e ho v\u0161ichni jeho mu\u017ei dychtiv\u011b pozorovali, aby pak mohli p\u0159edat hl\u00e1\u0161en\u00ed jeho otci, ale jak \u0159ekl, m\u011bl v sob\u011b kus citu. A ten kus byl natolik velk\u00fd, \u017ee by nikdy nedok\u00e1zal zab\u00edt n\u011bkoho nevinn\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
Bill zvedl svou promo\u010denou tv\u00e1\u0159, setkal se s jeho o\u010dima, najednou jej uklidnily. Zni\u010dehonic se c\u00edtil klidn\u011b, kdy\u017e se na n\u011bj ten nezn\u00e1m\u00fd chlapec pousm\u00e1l a hrav\u011b mrkl.<\/div>\n
„Tohle divad\u00fdlko by m\u011blo v\u0161echny dost uspokojit, tak\u017ee se nemus\u00ed\u0161 b\u00e1t, \u017ee t\u011b zabijou,“ pronesl \u0161eptem, i kdy\u017e si byl jist\u00fd, \u017ee nikdo a\u017e na toho \u010dernovlas\u00e9ho kluka nerozum\u011bl jeho slov\u016fm. „Ale to neznamen\u00e1, \u017ee ti tady nikdo neubl\u00ed\u017e\u00ed. O sv\u00e9 ob\u011bti se sice star\u00e1me dob\u0159e, ale jen pokud n\u00e1s pak \u010dek\u00e1 vytou\u017een\u00e1 odm\u011bna. Tak\u017ee se jen modli, abychom za tebe dostali dost velkou sumu.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill uhnul pohledem, zad\u00edval se op\u011bt na podlahu a lehce p\u0159ik\u00fdvl na znamen\u00ed pochopen\u00ed. Necht\u011bl tomu klukovi uk\u00e1zat, jak velkou nad\u011bji mu dal. Byl si jist\u00fd, \u017ee za n\u011bj zaplat\u00ed v\u00edc ne\u017e uspokojivou cenu. Je p\u0159ece zp\u011bv\u00e1k, zn\u00e1m\u00e1 osobnost po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, nem\u016f\u017eou ho jen tak nechat v zajet\u00ed jak\u00fdchsi pir\u00e1t\u016f!<\/p>\n<\/div>\n
autor: xoxo_Lady<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: xoxo_Lady Zdrav\u00edm v\u0161echny twincestn\u00ed z\u00e1visl\u00e1ky! ;o) Kone\u010dn\u011b jsem se rozhodla tuhle pov\u00eddku zve\u0159ejnit. P\u00ed\u0161u ji u\u017e hodn\u011b dlouho, ale moment\u00e1ln\u011b m\u00e1m rozepsan\u00fdch je\u0161t\u011b p\u00e1r dal\u0161\u00edch pov\u00eddek, tak\u017ee si jsem jist\u00e1, \u017ee kdybych tuhle neza\u010dala pos\u00edlat, tak ji ani nedop\u00ed\u0161u. Douf\u00e1m, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[433],"tags":[],"class_list":["post-8607","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prayers-to-stars"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8607","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8607"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8607\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8607"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8607"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8607"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}