{"id":8611,"date":"2011-05-21T16:00:00","date_gmt":"2011-05-21T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8589"},"modified":"2011-05-21T16:00:00","modified_gmt":"2011-05-21T15:00:00","slug":"vampire-vs-hunter-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/21\/vampire-vs-hunter-15\/","title":{"rendered":"Vampire vs. Hunter 15."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
KaKiNkAaA ^_^- Up\u00edr Bill, Andreas<\/em><\/div>\n
Doris – Lovec Tom<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Andreas<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Nejsi s\u00e1m, kdo je r\u00e1d za toho druh\u00e9ho. Neb\u00fdt tebe, tak si nejsp\u00ed\u0161e dote\u010f mysl\u00edm to, co ostatn\u00ed lid\u00e9 v tomhle m\u011bst\u011b nebo kdekoli jinde. A to\u2026 to, \u017ee up\u00ed\u0159i jsou jen smy\u0161len\u00ed a neexistuj\u00ed. Ale d\u00edky tob\u011b v\u00edm, \u017ee to tak nen\u00ed a oni opravdu existuj\u00ed, bohu\u017eel. A u\u017e taky kv\u016fli tomu si z toho nedok\u00e1\u017eu d\u011blat legraci, jako jsem kdysi d\u011bl\u00e1val. Opravdu nestoj\u00edm o to se st\u00e1t jednou z jejich ko\u0159ist\u00ed. V noci se zdr\u017euju p\u0159edev\u0161\u00edm doma, a kdy\u017e u\u017e n\u011bkam jdu, nikdy nechod\u00edm s\u00e1m. Adrenalin m\u00e1m r\u00e1d, ale co je p\u0159\u00edli\u0161, je p\u0159\u00edli\u0161. A j\u00e1 bych kv\u016fli tomu nerad p\u0159i\u0161el o sv\u016fj \u017eivot. P\u0159eci jen\u2026 m\u00e1m se r\u00e1d docela a taky, kdo by se o tebe postaral? Mus\u00edm se nad t\u00edm jemn\u011b usm\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 ho zab\u00edjet kv\u016fli mn\u011b, ale hlavn\u011b kv\u016fli sob\u011b a taky kv\u016fli m\u011bstu, aby bylo v bezpe\u010d\u00ed p\u0159ed takov\u00fdmi, jako je on.“ Vydechnu ti\u0161e. Je to od tebe hezk\u00fd, ale tady opravdu nechci, abys to d\u011blal jenom kv\u016fli mn\u011b. Ty s\u00e1m by sis m\u011bl uv\u011bdomit, co je za\u010d a kam pat\u0159\u00ed. Smrt, to jedin\u00e9 si zaslou\u017e\u00ed. On, ne ty.<\/p>\n<\/div>\n
„Oh, je to od tebe mil\u00fd, ale nejsem si jist\u00fd, zda ho v\u016fbec chci vid\u011bt.“ Zaksicht\u00edm se. Tohle tady u\u017e bylo n\u011bkolikr\u00e1t, co jsi mi donesl up\u00edra rovnou p\u0159ed dve\u0159e. Jako ko\u010dka, kter\u00e1 sv\u00e9mu p\u00e1novi nos\u00ed uloven\u00e9 my\u0161i, aby se tak mohla pochlubit. Jen\u017ee tohle nen\u00ed my\u0161 a ty nejsi ko\u010dka. Nen\u00ed to zrovna p\u0159\u00edjemn\u00fd pohled, vid\u011bt n\u011bco takov\u00e9ho, jako je up\u00edr, v\u00e1\u017en\u011b ne. A \u017ee v\u00edm, o \u010dem mluv\u00edm.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
„Den je dlouh\u00fd a ne\u017e nastane znovu noc, m\u00e1\u0161 spoustu \u010dasu, Tome. M\u011bl by ses prospat, alespo\u0148 p\u00e1r hodit. Vzbud\u00edm t\u011b pak, pokud bude\u0161 cht\u00edt, ale takhle ani, a\u010d je den, nebude\u0161 m\u00edt pro jeho zabit\u00ed s\u00edlu. V\u011b\u0159 mi, nejsi na to dost siln\u00fd. Zranil t\u011b, pot\u0159ebuje\u0161 tro\u0161ku odpo\u010dinku.“ St\u00e1le si stoj\u00edm za sv\u00fdm, co jsem \u0159ekl. V\u00edm, \u017ee ty v\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1m pravdu, ale taky si stoj\u00ed\u0161 za sv\u00fdm. Ale douf\u00e1m, \u017ee mi nakonec d\u00e1\u0161 za pravdu a na chv\u00edli si skute\u010dn\u011b zd\u0159\u00edmne\u0161. P\u00e1r hodinek sp\u00e1nku nikoho nezabije, pr\u00e1v\u011b naopak\u2026 tebe pos\u00edl\u00ed.<\/div>\n
„Ano, pomsti se mu a hezky po\u0159\u00e1dn\u011b. Nesm\u00ed\u0161 se s n\u00edm \u0161tv\u00e1t, on se s tebou taky nep\u00e1\u0159e. Ale a\u017e pot\u00e9, co si odpo\u010dine\u0161.“ Usm\u011bju se. Za\u010d\u00edn\u00e1\u0161 bejt pomalu stejn\u011b vztekl\u00fd jako ti up\u00ed\u0159i, jak t\u011b sly\u0161\u00edm vr\u010det. „Ned\u011bkuj, to je samoz\u0159ejmost. Kdykoli jsem tu pro tebe a pom\u016f\u017eu ti a r\u00e1d.“ Pousm\u011bju se a donut\u00edm t\u011b si lehnout na pohovku, na kter\u00e9 jsme dote\u010f sed\u011bli. Hlavu ti polo\u017e\u00edm na pol\u0161t\u00e1\u0159. „A te\u010f spi a u\u017e nic sly\u0161et nechci.“ \u0160pitnu ti\u0161e a dekou p\u0159ehozenou p\u0159es op\u011bradlo gau\u010de t\u011b p\u0159ikryju.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Lehce se zamra\u010d\u00edm. To jsi prost\u011b cel\u00fd ty. Mus\u00ed\u0161 m\u00edt neust\u00e1le n\u011bjak\u00e9 n\u00e1mitky. Ale v\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 pravdu a \u017ee t\u011b stejn\u011b nijak neoblom\u00edm. I kdybys m\u011b m\u011bl tady p\u0159iv\u00e1zat a nadopovat pr\u00e1\u0161kama na span\u00ed. A je pravda, \u017ee jsem unaven\u00fd. Dost m\u011b to vy\u010derpalo.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e. Ale nejd\u00e9le\u2026 upozor\u0148uju NEJD\u00c9LE\u2026 v poledne m\u011b vzbud\u00ed\u0161, jasn\u00fd?“ Pohroz\u00edm ti vzty\u010den\u00fdm ukazov\u00e1\u010dkem. To by mi snad mohlo sta\u010dit, p\u016fl dne. Budu spol\u00e9hat na up\u00ed\u0159\u00ed vztek a hrdost, a doufat, \u017ee si m\u011b taky najde, a t\u00edm mi usnadn\u00ed pr\u00e1ci. Mo\u017en\u00e1 bych m\u011bl j\u00edt dom\u016f a nezacl\u00e1n\u011bt ti tady, ale mysl\u00edm, \u017ee bych to zalomil v prvn\u00ed \u0161karp\u011b, kterou bych potkal. Nech\u00e1m se tedy p\u0159ikr\u00fdt a zav\u0159u o\u010di. P\u00e1l\u00ed m\u011b ten ret. Ten m\u011b \u0161tve v\u016fbec ze v\u0161ech zran\u011bn\u00ed nejv\u00edc. Sv\u016fj piercing jsem miloval. Byl jsem pln\u00fd protest\u016f, ale skoro okam\u017eit\u011b usnu. A\u010d docela neklidn\u011b. M\u00e1m r\u016fzn\u00e9 \u00fatr\u017ekovit\u00e9 sny. O rodi\u010d\u00edch, o ob\u011btech up\u00edr\u016f a i o tob\u011b. Jak se nade mnou skl\u00e1n\u00ed\u0161 a vr\u010d\u00ed\u0161 mi do ucha. Jako bych c\u00edtil, jak mi tvoje ostr\u00e9 zuby zaj\u00ed\u017ed\u00ed do hrdla a vyval\u00ed se tepl\u00e1 krev. Chv\u00edlemi se mi ve snu mihne i Andreas. Pokousan\u00fd. Tak to ne\u2026 takhle to nikdy nedopadne. V tomhle kl\u00e1n\u00ed budu j\u00e1 v\u00edt\u011bz.<\/p>\n<\/div>\n
Andreas<\/strong><\/div>\n
Norm\u00e1ln\u011b bych si tolik za sv\u00fdmi slovy a rozhodnut\u00edm o tom, \u017ee si pot\u0159ebuje\u0161 odpo\u010dinout, nest\u00e1l, ale tady a te\u010f nen\u00ed o \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161let. Je to jen z pohledu jasn\u00e9, \u017ee sp\u00e1nek pot\u0159ebuje\u0161. Sice se s n\u00edm nejsp\u00ed\u0161e potk\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b za b\u00edl\u00e9ho dne, ale pokud nebude\u0161 m\u00edt dostatek sil, tak ani p\u0159esto nic moc nezm\u016f\u017ee\u0161, a je\u0161t\u011b on s\u00e1m si t\u011b m\u016f\u017ee podat. A\u010d nen\u00ed noc, kter\u00e9 up\u00ed\u0159i vl\u00e1dnou.<\/div>\n
„Jo neboj se, vzbud\u00edm t\u011b.“ Jemn\u011b proto\u010d\u00edm o\u010di. Ty abys n\u00e1hodou n\u011bco nenam\u00edtal, no. Ale u\u017e t\u011b jakou dobu zn\u00e1m, tak\u017ee m\u011b to ani nep\u0159ekvapuje. Rad\u011bji t\u011b u\u017e ale nech\u00e1m, abys spal, a sednu si vedle do k\u0159esla. Nachyst\u00e1m si bud\u00edk na mobilu, kdybych n\u00e1hodou i j\u00e1 usnul nebo cokoli a nezapomn\u011bl na tebe. V\u00e1\u017en\u011b nem\u00e1m n\u00e1ladu na to, abych pak poslouchal tvoje \u0159e\u010di a nad\u00e1vky kv\u016fli tomu, \u017ee jsem t\u011b nevzbudil, jak jsi \u0159\u00edkal. Nechci t\u011b budit, a proto si jen ti\u0161e, tak abych jen sly\u0161el, pust\u00edm televizi. Nechci zase nikam chodit, abych t\u011b neztratil n\u00e1hodou z dohledu. B\u016fh v\u00ed, co by se mohlo st\u00e1t. Ty jsi pomalu schopn\u00fd se jednodu\u0161e probudit, vst\u00e1t a jen tak odej\u00edt. A tohle nep\u0159ich\u00e1z\u00ed v potaz. Proto t\u011b budu hl\u00eddat, dokud nepadne zhruba 12. hodina dopoledne a j\u00e1 t\u011b neprobud\u00edm s\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tak jak se na nebi st\u0159\u00edd\u00e1 m\u011bs\u00edc se sluncem, tak se z no\u010dn\u00edho \u010f\u00e1bla st\u00e1v\u00e1 and\u011bl s nebeskou tv\u00e1\u0159\u00ed. Ano, to jsem j\u00e1. Bytost<\/em> dvoj\u00ed tv\u00e1\u0159e\u2026 dvoj\u00ed podoby.<\/div>\n
P\u0159i denn\u00edm sv\u011btle bych pomalu neubl\u00ed\u017eil ani mou\u0161e a v noci? Zab\u00edjel bych pro dou\u0161ek krve. Kdy\u017e je na obzoru m\u011bs\u00edc, jsem schopn\u00fd j\u00edt i p\u0159es mrtvoly, jen abych uhasil svou \u017e\u00edze\u0148 a byl uspokojen.<\/p>\n<\/div>\n
Kor po v\u010derej\u0161\u00ed noci, jsem je\u0161t\u011b vzteklej\u0161\u00ed ne\u017e kdykoli jindy. Byl jsem lovcem zran\u011bn\u00fd, a\u010d se mi r\u00e1na zacelila\u2026 m\u00e1m chu\u0165 se mst\u00edt. Nechci a nehodl\u00e1m to nechat jenom tak. Tu noc jsem u\u017e ale s\u00edlu lovit nem\u011bl, i kdy\u017e jsem m\u011bl chu\u0165 a \u017e\u00edze\u0148, ale zran\u011bn\u00ed m\u011b dostihlo a neumo\u017e\u0148ovalo mi lovit. Jen kv\u016fli tob\u011b! Na nebi se op\u011bt vyst\u0159\u00eddalo s m\u011bs\u00edcem slunce, a t\u00edm nastala tak\u00e9 i m\u00e1 prom\u011bna, tak jako poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e na to p\u0159ijde. Nezabr\u00e1n\u00edm tomu nijak, a\u010d bych cht\u011bl. Tohle je p\u0159\u00edroda, osud a j\u00e1 s t\u00edm nic nezm\u016f\u017eu. Norm\u00e1ln\u011b za denn\u00edho sv\u011btla nelov\u00edm, jen zv\u00ed\u0159ata, kdy\u017e u\u017e m\u00e1m \u017e\u00edze\u0148, kterou nezvl\u00e1dnu udr\u017eet na uzd\u011b. Ale lidi si nech\u00e1v\u00e1m a\u017e na noc, kdy se st\u00e1v\u00e1m p\u00e1nem temna. Nyn\u00ed jsem hodn\u00fd a nevinn\u00fd, kter\u00fd by neubl\u00ed\u017eil.<\/p>\n<\/div>\n
Jen\u017ee\u2026 po noci, kterou jsem si pro\u017eil, usmyslel si, \u017ee tomu bude jinak ne\u017e za ka\u017ed\u00e9ho v\u0161edn\u00edho dne. Sice nejsem up\u00edr a nem\u00e1m takovou s\u00edlu jako v noci, ale st\u00e1le jsem to v tom neodolateln\u00e9m t\u011ble j\u00e1. D\u00edky sv\u00e9mu \u010dichu a tv\u00e9 v\u016fni, kterou bych nikdy nezapomn\u011bl, jsem na\u0161el tv\u00e9 s\u00eddlo. D\u016fm, v kter\u00e9m ob\u00fdv\u00e1\u0161. Po cest\u011b jsem jako \u010dlov\u011bk ulovil jen nevinn\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 by proti mn\u011b jako proti dosp\u011bl\u00e9mu \u010dlov\u011bku<\/em> nic nezmohlo. St\u00e1le \u017eije, nezabil jsem ho. Jen tro\u0161ku pokousal, abys tak c\u00edtil jeho krev, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee i p\u0159es v\u0161edn\u00ed den j\u00e1 zas\u00e1hl, a\u010d to nen\u00ed zvykem, aby up\u00edr ve dne lovil. Ale co t\u011b takhle tro\u0161ku p\u0159ekvapit? Zm\u011bnit pravidla, na kter\u00e9 jsi zvykl\u00fd?<\/p>\n<\/div>\n
Jen\u017ee doma nejsi. Dostanu se s pokousan\u00fdm d\u00edt\u011btem, kter\u00e9 k\u0159i\u010d\u00ed, na tvou st\u0159echu a schov\u00e1m se za kom\u00edn. Vy\u010dk\u00e1v\u00e1m, a\u017e se objev\u00ed\u0161, a tak ti toho smrada m\u016f\u017eu k noh\u00e1m hodit. Ah, jak j\u00e1 se t\u011b\u0161\u00edm\u2026 a\u017e t\u011b znovu uvid\u00edm. Nejsem znetvo\u0159en\u00fd jako v noci, kdy jsi m\u011b prvn\u011b vid\u011bl, jak jsem se ti uk\u00e1zal. Te\u010f jsem ten\u2026 cos mi u\u017e jednou neodolal. A pro\u010d by tomu nemohlo b\u00fdt i podruh\u00e9?<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tak za klidn\u00fd sp\u00e1nek to opravdu nazvat nem\u016f\u017eu, ale je to lep\u0161\u00ed ne\u017e nic. Ostatn\u011b s no\u010dn\u00edmi m\u016frami jsem u\u017e tak n\u011bjak sm\u00ed\u0159en\u00fd a p\u0159esto, \u017ee se t\u0159eba p\u0159evaluju nebo frk\u00e1m, tak se nevzbud\u00edm. N\u00e1hle ale m\u00fdm t\u011blem projede doslova spaluj\u00edc\u00ed impuls. S v\u00fdk\u0159ikem vylet\u00edm do sedu, a\u017e se mi zamot\u00e1 hlava. Zmaten\u011b kouknu na hodiny\u2026 je teprve jeden\u00e1ct.<\/div>\n
„To snad ne\u2026“ vydechnu a zrakem p\u0159el\u00edtnu cel\u00fd pokoj. Andy sed\u00ed v k\u0159esle. Hl\u00eddal m\u011b\u2026 op\u011bt. To je cel\u00fd Andreas. V hlav\u011b se mi rozhu\u010d\u00ed a j\u00e1 ten okam\u017eik v\u00edm, co se d\u011bje. Ty jsi za\u00fato\u010dil. Za b\u00edl\u00e9ho dne. M\u00e1\u0161 lidskou ob\u011b\u0165. M\u016fj bo\u017ee, tohle bych ne\u010dekal. Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt opravdu na\u0161tvan\u00fd, kdy\u017e takhle riskuje\u0161. Chce\u0161 m\u011b zastra\u0161it nebo prost\u011b jen p\u0159ekvapit? Ano jsem p\u0159ekvapen\u00fd, to je pravda. To mus\u00edm p\u0159iznat. Pro up\u00edra je bl\u00e1hov\u00e9 \u00fato\u010dit na lidi p\u0159es den a tys to p\u0159esto ud\u011blal. A je\u0161t\u011b ses rozhodl posn\u00eddat na st\u0159e\u0161e m\u00e9ho domu. Okam\u017eit\u011b vylet\u00edm z gau\u010de, a\u017e se m\u00e1lem p\u0159eraz\u00edm o deku, jak se mi do n\u00ed motaj\u00ed nohy. „Andy\u2026 kde m\u00e1m boucha\u010dku,“ zmaten\u011b se rozhl\u00ed\u017e\u00edm kolem. Musel mi ji vyndat z kalhot a n\u011bkam d\u00e1t. Co\u017e ch\u00e1pu. Nemusel bych si ve sp\u00e1nku prost\u0159elit ledviny. Ale te\u010f ji nutn\u011b pot\u0159ebuju.<\/div>\n
„Ten hajzl lov\u00ed\u2026 Ch\u00e1pe\u0161 to? Te\u010f\u2026 za b\u00edl\u00e9ho dne pije z \u010dlov\u011bka.“ Jsem opravdu vykolejen\u00fd. Mus\u00edm rychle jednat. Je mi jasn\u00e9, \u017ee to je od tebe schv\u00e1lnost. \u017de to je, abys m\u011b vyl\u00e1kal za tebou, a da\u0159\u00ed se ti to. J\u00e1 to ignorovat nem\u016f\u017eu.<\/p>\n<\/div>\n
Andreas<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Pod\u0159imoval jsem v k\u0159esle p\u0159i televizi, pomalu us\u00ednal, kdy\u017e m\u011b z toho vytrhne tv\u00e9 prudk\u00e9 probuzen\u00ed. S\u00e1m sebou polekan\u011b cuknu, \u017ee m\u00e1lem skon\u010d\u00edm na zemi. Ah bo\u017ee, jednou z tebe snad dostanu mrtvici \u010di n\u011bco podobn\u00e9ho, kdy m\u011b ran\u00ed. Vyjukan\u011b na tebe juknu.<\/div>\n
„Co zase je? Pro\u010d tolik vy\u0161iluje\u0161?“ Vydechnu a p\u0159itom si d\u00e1m dla\u0148 k \u00fast\u016fm a z\u00edvnu ospale. V\u0161imnu si, jak se trhav\u011b rozhl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 po cel\u00e9 m\u00edstnosti, jako bys n\u011bco\u2026 nebo n\u011bkoho hledal. Je na tob\u011b vid\u011bt, \u017ee tv\u016fj dech se tak\u00e9 najednou zrychlil. Zd\u00e1lo se ti snad n\u011bco o\u0161kliv\u00e9ho, nebo pro\u010d tolik vy\u0161iluje\u0161 a nenech\u00e1\u0161 m\u011b ani sp\u00e1t. Alespo\u0148 do t\u00e9 12. hodiny, kdy t\u011b m\u00e1m probudit? Div se nezabije\u0161, jak vylet\u00ed\u0161 na nohy.<\/p>\n<\/div>\n
„Boucha\u010dku\u2026 mysl\u00ed\u0161, jako tvou zbra\u0148?“ Nakr\u010d\u00edm tro\u0161ku nech\u00e1pav\u011b jedno obo\u010d\u00ed. Opravdu, te\u010f mi nen\u00ed tak zcela jasn\u00e9, k \u010demu ji zrovna te\u010f pot\u0159ebuje\u0161. Jen\u017ee chv\u00edli na to se mi dostane tv\u00e1 odpov\u011b\u010f, abych kone\u010dn\u011b pochopil. Zt\u011b\u017eka vydechnu.<\/div>\n
„Te\u010f?! Ale\u2026 ale v\u017edy\u0165 up\u00ed\u0159i p\u0159es den p\u0159eci nelov\u00ed, ne?!“ Zt\u011b\u017eka polknu. Tak tenhle up\u00edr mus\u00ed bejt na tebe hezky nakrknut\u00fd, \u017ee za\u0161el a\u017e takhle daleko. Tak, \u017ee lov\u00ed i za v\u0161edn\u00edho dne. Panebo\u017ee, tohle je snad poprv\u00e9, co n\u011bco takov\u00e9 sly\u0161\u00edm a d\u011bje se to. A je mi jasn\u00e9, \u017ee si nevym\u00fd\u0161l\u00ed\u0161, jeliko\u017e ty v tom chodit um\u00ed\u0161. J\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm a v\u00edm, \u017ee ty to pozn\u00e1\u0161, c\u00edt\u00ed\u0161 to, kdy\u017e up\u00edr n\u011bjak zakro\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Hned na to ale s\u00e1m vysko\u010d\u00edm na nohy a p\u0159ejdu k \u0161upl\u00edku, kde jsem schoval tvou zbra\u0148, jen co jsi ke mn\u011b p\u0159i\u0161el. Nerad bych, aby sis j\u00ed je\u0161t\u011b s\u00e1m n\u011bjak ubl\u00ed\u017eil, a proto jsem ti ji hned vzal. D\u011bl\u00e1m to ale takhle poka\u017ed\u00e9, mysl\u00edm na tv\u00e9 zdrav\u00ed a riskovat opravdu nehodl\u00e1m.<\/div>\n
„Na\u2026 tady ji m\u00e1\u0161, vezmi si ji.“ Pod\u00e1m ti ji. Je zaji\u0161t\u011bna, tak\u017ee nehroz\u00ed to, \u017ee te\u010f ne\u010dekan\u011b vyst\u0159el\u00ed, a ty si tak prost\u0159el\u00ed\u0161 nohu nebo jakoukoli \u010d\u00e1st t\u011bla, ani mn\u011b ne. M\u016fj dech se taky m\u00edrn\u011b zrychlil, kdy\u017e jsem si uv\u011bdomil, o\u010d jde a jak v\u00e1\u017en\u00e9 to mus\u00ed b\u00fdt. Tohle nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 legrace, kdy\u017e jde o up\u00edry a kor o tohohle, jak jsem pochopil. Nev\u00edm, ale je\u2026 n\u011b\u010d\u00edm zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jin\u00fd a t\u00edm p\u00e1dem nebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdejak\u00fd jin\u00fd up\u00edr.<\/p>\n<\/div>\n
„A te\u010f b\u011b\u017e, b\u011b\u017e za n\u00edm a zabij tu bestii. Vyst\u0159el na n\u011bj a tentokr\u00e1t nemi\u0148 srdce, jasn\u00e9?“ Kouknu na tebe v\u00e1\u017en\u011b. V\u00e1\u017en\u011b chci, aby tohle skon\u010dilo, ale je mi jasn\u00e9, \u017ee s up\u00edry to jen tak lehce nikdy neskon\u010d\u00ed. V\u017edycky tu budou dal\u0161\u00ed\u2026 a dal\u0161\u00ed. Snad ani nev\u00edm, jak se mno\u017e\u00ed. Rozmno\u017euj\u00ed se tak jako my lid\u00e9? Nebo maj\u00ed pro to jinou techniku? Uhm\u2026 ne, rad\u011bji to ani v\u011bd\u011bt nechci.<\/div>\n
Doprovod\u00edm t\u011b ke dve\u0159\u00edm, na p\u00e1r hodinek ses prospal a douf\u00e1m jen, \u017ee ti to k n\u011b\u010demu bylo a alespo\u0148 tro\u0161ku pomohlo.<\/div>\n
„Zabij ho.“ Otev\u0159u ti dve\u0159e a popl\u00e1c\u00e1m t\u011b po rameni. Nechci t\u011b u\u017e n\u011bjak zdr\u017eovat, a nav\u00edc, stejn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee ani ty bys d\u00e9le nez\u016fstal. \u010cek\u00e1 t\u011b pr\u00e1ce\u2026 a ty mus\u00ed\u0161 j\u00edt. Jde\u0161 sjednat po\u0159\u00e1dek v na\u0161em m\u011bst\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Za v\u0161edn\u00edho dne bych si dosp\u011bl\u00e9ho jedince ulovit netroufal, tak velkou s\u00edlu a moc nem\u00e1m. Proto jsem zvolil mal\u00e9 nevinn\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 \u0161lo v rann\u00edch hodin\u00e1ch nejsp\u00ed\u0161e do \u0161kolky, \u010di do \u0161koly na prvn\u00edm stupni. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, kolik tomu d\u00edt\u011bti je p\u0159esn\u011b let, ale to nen\u00ed m\u00e1 starost.<\/div>\n
St\u00e1le stoj\u00edm nohama na tv\u00e9 st\u0159e\u0161e a v ruk\u00e1ch dr\u017e\u00edm to nevinn\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 je ale st\u00e1le na\u017eivu. Nezabil jsem ho, jen jsem tro\u0161ku okusil jeho krve, abych t\u011b tak k sob\u011b l\u00e9pe nal\u00e1kal. A j\u00e1 v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee jsi zav\u011bt\u0159il a ka\u017edou chv\u00edli t\u011b m\u016fj zrak zahl\u00e9dne. Nem\u00e1m v pl\u00e1nu to d\u00edt\u011b zab\u00edt, jinak bych o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel v noci, to ano\u2026 ale je v\u0161edn\u00ed den, proto je jen n\u00e1vnadou pro tebe.<\/p>\n<\/div>\n
\u010clov\u011bk, co by m\u011b vid\u011bl, by si nemyslel, \u017ee bych n\u011b\u010deho takov\u00e9ho byl schopn\u00fd, a u\u017e v\u016fbec ne, \u017ee zrovna j\u00e1\u2026 ta nevinn\u00e1 tv\u00e1\u0159i\u010dka, \u017ee m\u016f\u017ee pat\u0159it up\u00edrovi, krvela\u010dn\u00e9 bestii.<\/div>\n
Ale ty nejsi jako ostatn\u00ed, ty jsi lovec. Lovec, kter\u00fd m\u011b minulou noc poranil, ale p\u0159esto st\u00e1le sexy. Znovu m\u00e1m chu\u0165 na to, ochutnat tvou krev. Polknout dou\u0161ek t\u00e9 tepl\u00e9 tekutiny, kter\u00e1 ti koluje v \u017eil\u00e1ch a v cel\u00e9m t\u011ble. Ah bo\u017ee, jak j\u00e1 m\u00e1m na tebe chu\u0165, a\u017e to nen\u00ed hezk\u00e9. Ale p\u0159esto nezapom\u00edn\u00e1m myslet na to, \u017ee se na tebe zlob\u00edm a ne m\u00e1lo. Hodn\u011b, nem\u011bl jsi po mn\u011b vyst\u0159elit, nem\u011bl.<\/div>\n
Na pohled vypad\u00e1m \u00fapln\u011b ne\u0161kodn\u011b, ale v nitru jsem st\u00e1le netvor, kter\u00fd ale teprve o\u017e\u00edv\u00e1, a to p\u0159edev\u0161\u00edm v noci. Co\u017e ty s\u00e1m si toho mohl b\u00fdt \u017eiv\u00fdm d\u016fkazem.<\/div>\n
Vyhl\u00ed\u017e\u00edm t\u011b, ale nemus\u00edm t\u011b ani vid\u011bt, abych poznal, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed\u0161. To mi prozrad\u00ed tv\u00e1 pronikav\u00e1 v\u016fn\u011b, kter\u00e1 se mi dost\u00e1v\u00e1 hluboko pod k\u016f\u017ei. Bl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 se, c\u00edt\u00edm t\u011b. V ruk\u00e1ch nad\u00e1le dr\u017e\u00edm to p\u00edskle, abys ho hezky vid\u011bl. Jsem zv\u011bdav\u00fd a opravdu se t\u011b\u0161\u00edm na tv\u016fj v\u00fdraz, na to, jak se bude\u0161 tv\u00e1\u0159it.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Miler\u00e1d bych Andymu odpov\u00eddal na v\u0161echny ot\u00e1zky a v\u011bty, co mi \u0159\u00edk\u00e1, ale nen\u00ed na to \u010das. Pov\u00edm mu to p\u0159\u00ed\u0161t\u011b. Cokoliv bude cht\u00edt v\u011bd\u011bt. Jsem z toho opravdu rozru\u0161en\u00fd. Tohle se prost\u011b nest\u00e1v\u00e1. Lov ve dne. M\u011bl jsem t\u011b zab\u00edt v noci\u2026 kdy\u017e jsem mohl, ale j\u00e1 selhal. A te\u010f to tak dopad\u00e1. Je\u0161t\u011b nejdu pozd\u011b. Tvoje ob\u011b\u0165 je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d d\u00fdch\u00e1, co\u017e je taky dost s podivem. Ut\u00edk\u00e1m jak smysl\u016f zbaven\u00fd. Bol\u00ed m\u011b ruka i ret a vlastn\u011b cel\u00e9 t\u011blo, jak je oml\u00e1cen\u00e9, ale nedb\u00e1m o to. Nen\u00ed to podstatn\u00e9. D\u016fle\u017eit\u00fd je ten \u017eivot, kter\u00fd dr\u017e\u00ed\u0161 v rukou, a tvoje smrt. Nic jin\u00e9ho. \u010c\u00edm v\u00edc se bl\u00ed\u017e\u00edm, t\u00edm v\u00edc mi srdce tlu\u010de. Na\u0161el jsi m\u011b\u2026 Pod\u00edv\u00e1m se na st\u0159echu sv\u00e9ho domu a bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed vyb\u011bhnu nahoru. S trhnut\u00edm t\u011bla se zastav\u00edm a d\u00edv\u00e1m se na to mal\u00e9 d\u00edt\u011b v tv\u00fdch rukou.<\/p>\n<\/div>\n
„Pus\u0165 ho\u2026 Okam\u017eit\u011b ho pus\u0165,“ jestli n\u011bco opravdu nen\u00e1vid\u00edm, tak je to v\u00fdb\u011br bezbrann\u00e9ho. I kdy\u017e to je proti tob\u011b ka\u017ed\u00fd smrteln\u00edk. Ale o d\u00edt\u011bti nemluv\u011b. Vyt\u00e1hnu zbra\u0148 a zam\u00ed\u0159\u00edm na tebe. M\u00e1m zlost. Opravdu nehraje\u0161 f\u00e9r. „Tak pus\u0165 ho.“ Zavr\u010d\u00edm a odjist\u00edm zbra\u0148. Sta\u010d\u00ed jen nat\u00e1hnout a vyst\u0159elit. Jen\u017ee dnes je to zase pohled do t\u00e9 druh\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Do t\u00e9, kter\u00e1 m\u011b tolik l\u00e1k\u00e1. Ne\u2026 nesm\u00edm selhat. Minim\u00e1ln\u011b Andy by m\u011b zabil. Chab\u00fd d\u016fvod, ale stejn\u011b. N\u011bjak se p\u0159esv\u011bd\u010dovat mus\u00edm.<\/div>\n
„P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee ti jde o m\u011b\u2026 tak to d\u00edt\u011b nech b\u00fdt.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
C\u00edt\u00edm u\u017e jen z toho, jak se bl\u00ed\u017e\u00ed\u0161, tv\u016fj hn\u011bv. Zlob\u00ed\u0161 se, ale to nejsi s\u00e1m. I j\u00e1 jsem na\u0161tvan\u00fd a tak\u00e9 m\u00e1m k tomu sv\u00e9 pr\u00e1vo, a\u010d ty si to t\u0159eba nemysl\u00ed\u0161. Tv\u00e9 r\u00e1ny, kter\u00e9 jsem ti v noci zp\u016fsobil, se je\u0161t\u011b nezahojily, jsi p\u0159eci jenom oby\u010dejn\u00fd \u010dlov\u011bk. Kde\u017eto u n\u00e1s up\u00edr\u016f se zran\u011bn\u00ed hoj\u00ed rychle, co\u017e je v\u00fdhodou. Pokud tedy nejde o vlkodla\u010d\u00ed kousnut\u00ed. To podle legendy, jak vypr\u00e1v\u00ed, je pro up\u00edra smrteln\u00e9. Jsem na sv\u011bt\u011b spoustu let, ale s t\u00edmhle s\u00e1m zku\u0161enosti nem\u00e1m. Kdybych m\u011bl, tak tady mo\u017en\u00e1 u\u017e ani nejsem. V\u00edm ale, \u017ee existuj\u00ed, stejn\u011b jako existujeme my up\u00ed\u0159i a vy lid\u00e9. I vlkodlaci tady maj\u00ed sv\u00e9 m\u00edsto.<\/p>\n<\/div>\n
Jsi tady docela rychle, na to, \u017ee nejsi dostate\u010dn\u011b odpo\u010dat\u00fd a nem\u00e1\u0161 zp\u00e1tky svou s\u00edlu, kterou bys mohl p\u0159es den proti mn\u011b vyu\u017e\u00edt. U\u0161kl\u00edbnu se, kdy\u017e se objev\u00ed\u0161 na st\u0159e\u0161e sv\u00e9ho domu, kde jsem i j\u00e1, spolu s d\u00edt\u011btem v ruk\u00e1ch, kter\u00e9 dr\u017e\u00edm u sebe jako rukojm\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d bych m\u011bl?“ Kouknu na tebe, kdy\u017e zahl\u00e9dnu, jak sah\u00e1\u0161 na svou zbra\u0148. Snad nechce\u0161 st\u0159\u00edlet, nebo snad ano? Byl bys schopen riskovat \u017eivot d\u00edt\u011bte?<\/div>\n
Pevn\u011b toho skr\u010dka uchyt\u00edm, aby se ne\u0161kubal, a zdvihnu ho do vzduchu p\u0159ed sebe. Tak, abys po mn\u011b vyst\u0159elit nemohl. Nebo p\u0159esn\u011bji, abys nezas\u00e1hl m\u00e9 srdce.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak st\u0159\u00edlej ne?“ Zaksicht\u00edm se a tro\u0161ku t\u00edm d\u00edt\u011btem ve vzduchu zat\u0159epu, vyp\u00edskne z toho, jak se boj\u00ed. Je mlad\u00fd, tak\u017ee nem\u00e1 \u0161anci, a nav\u00edc jsem ho oslabil sv\u00fdm kousnut\u00edm, kdy\u017e jsem okusil jeho mladou a sladkou krev. Ne tolik dobrou, jako tu tvoji, abych se p\u0159iznal.<\/div>\n
„Nech\u00e1m ho a ty vyst\u0159el\u00ed\u0161, nejsem hloup\u00fd. Ale m\u00e1\u0161 pravdu, jde mi o tebe, ale pro\u010d se tro\u0161ku nepobavit nejprve?“ Kouknu zp\u00e1tky na tebe a usm\u011bju se. I tahle nevinn\u00e1 tv\u00e1\u0159i\u010dka, kterou ve dne nos\u00edm, dok\u00e1\u017ee b\u00fdt \u0161kodolib\u00e1 a z\u00e1ke\u0159n\u00e1.<\/div>\n
„Nebo ho m\u00e1m hodit dol\u016f?“ Kouknu ze st\u0159echy, je to docela v\u00fd\u0161ka. Takhle mal\u00e9 d\u00edt\u011b by si mohlo n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho ud\u011blat. Zastra\u0161\u00edm t\u011b t\u00edm, \u017ee s n\u00edm cuknu sm\u011brem dol\u016f, jako bych ho v\u00e1\u017en\u011b cht\u011bl pustit, ale ve skute\u010dnosti ho st\u00e1le dr\u017e\u00edm a h\u00e1zet ho v pl\u00e1nu nem\u00e1m. Ne, pokud mi k tomu ty ned\u00e1\u0161 d\u016fvod.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^ KaKiNkAaA ^_^- Up\u00edr Bill, Andreas Doris – Lovec Tom Andreas Nejsi s\u00e1m, kdo je r\u00e1d za toho druh\u00e9ho. Neb\u00fdt tebe, tak si nejsp\u00ed\u0161e dote\u010f mysl\u00edm to, co ostatn\u00ed lid\u00e9 v tomhle m\u011bst\u011b nebo kdekoli jinde. A to\u2026<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[402],"tags":[],"class_list":["post-8611","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vampire-vs-hunter"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8611","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8611"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8611\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8611"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8611"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8611"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}