{"id":8645,"date":"2011-05-16T17:00:00","date_gmt":"2011-05-16T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8623"},"modified":"2011-05-16T17:00:00","modified_gmt":"2011-05-16T16:00:00","slug":"jsem-jako-ty-jsi-jako-ja-28","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/16\/jsem-jako-ty-jsi-jako-ja-28\/","title":{"rendered":"Jsem jako ty, jsi jako j\u00e1 28."},"content":{"rendered":"
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
31. srpna 2007<\/p>\n<\/div>\n
„Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vi\u010f…?“ \u0160eptl Tom do ticha na oto\u010dil trochu hlavu.<\/div>\n
„Jo, to je…“ P\u0159itakal ti\u0161e Bill a spokojen\u011b zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Jsem z toho v\u0161eho hrozn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed…“ Broukl a Tom ho vzal kolem ramen.<\/div>\n
„A kdy nejsi nervozn\u00ed, mi \u0159ekni…“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale tohle… tohle je v\u0161echno tak… tak jin\u00e9… Ch\u00e1pe\u0161 to… u\u017e z\u00edtra…“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011bji za patn\u00e1ct minut…“ Up\u0159esnil Tom p\u0159i pohledu na hodinky a Bill si p\u0159ejel po nov\u011b vytetovan\u00e9m n\u00e1pisu Freiheit 89 kter\u00fd zdobil cel\u00e9 jeho p\u0159edlokt\u00ed.<\/div>\n
A\u017e to uvid\u00ed mamka, zabije ho, svoboda nesvoboda.<\/p>\n<\/div>\n
„Tolik se toho stalo… Nechce se mi tomu v\u011b\u0159it… po\u0159\u00e1d se boj\u00edm, \u017ee se probud\u00edm a v\u0161echno bude pry\u010d… kapela, Andreas… ty… Stalo se to v\u0161echno tak rychle, a\u017e m\u011b to d\u011bs\u00ed…“ Rozhodil rukama a Tom p\u0159ik\u00fdvl. Oto\u010dil se z\u00e1dy k m\u011bstu a op\u0159el se o z\u00e1bradl\u00ed.<\/div>\n
Bill byl st\u00e1le op\u0159en\u00fd a koukal dol\u016f na auta a lidi, co proch\u00e1zeli kolem hotelu.<\/p>\n<\/div>\n
Teprve v\u010dera se vr\u00e1tili z nat\u00e1\u010den\u00ed jejich prvn\u00edho klipu, a zat\u00edmco v\u0161ichni v\u010detn\u011b Andrease spali, on s Tomem byl na balkon\u011b Tomova pokoje a mluvili o v\u0161em mo\u017en\u00e9m.<\/div>\n
\u010c\u00edm v\u00edc se ale bl\u00ed\u017eila p\u016flnoc a prvn\u00ed z\u00e1\u0159\u00ed, kdy m\u011bli oslavit sv\u00e9 osmn\u00e1ctiny, t\u00edm v\u00edc na n\u011b padala nostalgie a oba jen ti\u0161e vzpom\u00ednali na ka\u017ed\u00fd den od lo\u0148sk\u00e9ho prvn\u00edho, kdy do sebe na chodb\u011b narazili… na Bill\u016fv prvn\u00ed polibek s Andreasem, na Tomovu prvn\u00ed gay diskot\u00e9ku, na soud, na s\u00e1zku, kter\u00e9 poslala Toma na pochybn\u00e9 rande a Billa p\u0159iv\u00edtat jejich nov\u00fd osud v podob\u011b Davida, na Tomovy af\u00e9rky, kter\u00e9 z n\u011bj znovu ud\u011blaly kr\u00e1le baru, na Billovu a Andreasovu prvn\u00ed v\u00e1\u017enou h\u00e1dku, na okam\u017eik, kdy dohr\u00e1li posledn\u00ed t\u00f3n na jejich prvn\u00edm c\u00e9d\u00e9\u010dku, kter\u00e9 vy\u0161lo p\u0159ed dv\u011bma t\u00fddny a d\u00edky vystoupen\u00ed na letn\u00edm festivalu jim rozjelo slibn\u00fd za\u010d\u00e1tek, na to, jak nat\u00e1\u010dej\u00ed sv\u016fj klip…<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Tolik kr\u00e1sn\u00fdch v\u011bc\u00ed jim p\u0159inesl posledn\u00ed t\u0159i\u010dtvrt\u011b rok. V\u011bc\u00ed, kter\u00e9 si v\u0161ichni zaslou\u017eili, v\u011bnovali tomu tolik \u010dasu a tolik energie, kdy\u017e d\u00e1vali dohromady to, co na cd bude…<\/p>\n<\/div>\n
Bill se najednou rozesm\u00e1l a Tom jen zavrt\u011bl hlavou. Nebylo pochyb, \u017ee si na to Bill vzpomene.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej, \u017ee sis vzpomn\u011bl na \u017eidle…“ Za\u00fap\u011bl a Bill se rozesm\u00e1l je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Na to nejde zapomenout…“ Vyprskl a zlomil se sm\u00edchy v pase.<\/div>\n
„Ten den bych vymazal… Proboha, kluci se n\u00e1s museli b\u00e1t…“<\/div>\n
„N\u00e1hodou to je psina, kdy\u017e si na to te\u010f vzpomene\u0161…“<\/div>\n
„Nev\u00edm, co je vtipn\u00fdho na tom, \u017ee jsme se sna\u017eili ml\u00e1tit se \u017eidlema…“ Za\u00fap\u011bl Tom a slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed, zat\u00edmco Billovi tekly slzy sm\u00edchu…<\/p>\n<\/div>\n
Flashback<\/p>\n<\/div>\n
„O.k, tak je\u0161t\u011b jednu… co An deine seite? Ta by tam \u0161la, ne?“ Nahodil Bill a vyt\u00e1hl z hromady pap\u00edr\u016f ten, na kter\u00e9m byla p\u00edse\u0148 napsan\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„Proboha ne… je to pomal\u00fd a depresivn\u00ed… m\u00e1\u0161 tam Spring nicht, tak u\u017e dej pokoj…“ M\u00e1vl Tom rukou a Billovo obo\u010d\u00ed vyl\u00e9tlo nahoru.<\/p>\n<\/div>\n
„O- ou…“ Skousl si Andreas ret, a trochu se od Billa od\u0161oupl.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1? Tu p\u00edsni\u010dku jsi napsal ty! Cht\u011bli jsme ji oba, jestli si tam n\u011bkdo n\u011bco vydupal, tak se\u0161 to ty s tim tvym Red\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9ee\u00e9\u00e9\u00e9n“ Zahalekal Bill a Tom zalo\u017eil ruce na prsou.<\/div>\n
„Klid, ne… sem jen \u0159ek, co si myslim…“ Odfrkl si a zalovil v hromad\u011b text\u016f.<\/div>\n
„A co t\u0159eba…“<\/div>\n
„Ne! Bude tam tohle!“ Vyjekl Bill a postavil se. Zap\u0159el se lokty o hranu stolu a za\u010dal podup\u00e1vat nohou, zat\u00edmco Toma doslova vra\u017edil o\u010dima.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne.“ Zavrt\u011bl hlavou Tom a zad\u00edval se na Billa \u00fapln\u011b stejn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
Andreas byl sice krapet staranou, ale d\u00e1l se nevzru\u0161en\u011b prohrab\u00e1val texty. Byl u\u017e zvykl\u00fd na to, \u017ee Bill byl v h\u00e1dk\u00e1ch hodn\u011b emotivn\u00ed a doslova l\u00edtaly v\u011bci. Poka\u017ed\u00e9 n\u011bco zdemoloval.<\/div>\n
Tal\u00ed\u0159e, f\u00e9n, v\u00e1zu… prost\u011b v\u0161e, co m\u011bl po ruce, a Tom byl to sam\u00e9. Kdy\u017e se h\u00e1dala dvoj\u010data, byla to katastrofa a jednou museli platit vybaven\u00ed pokoje.<\/div>\n
Andreas to za\u017eil, ale G\u00e9\u010dka byla zat\u00edm u\u0161et\u0159ena… Zat\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 ti \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee tam bude… a necht\u011bj m\u011b na\u0161tvat, jinak…“ Pohrozil Bill a Tom se u\u0161kl\u00edbl.<\/p>\n<\/div>\n
„Jinak co? Hod\u00ed\u0161 po mn\u011b \u017eidl\u00ed?“ Zamrkal a Bill vzal \u017eidli do vzduchu.<\/div>\n
„Kdy\u017e hodim… bude tam?“ Zamrkal Bill a Andreas proto\u010dil o\u010di, zat\u00edmco g\u00e9\u010dka se zvedla od stolu.<\/p>\n<\/div>\n
„Zlato, zlom\u00ed\u0161 si nehet a zas bude\u0161 pindat.“ Mrkl na n\u011bj a Bill na\u0161pulil pusu.<\/div>\n
„Neboj… tak co? Bude tam?!“ Zeptal se znova Toma.<\/div>\n
„A\u017e hod\u00ed\u0161 tu \u017eidli.“ Usm\u00e1l se Tom a \u00fasm\u011bv ho p\u0159e\u0161el, kdy\u017e ho najednou minula let\u00edc\u00ed \u017eidle.<\/div>\n
Pod\u00edval se u\u017easle na trosky, co po n\u00ed po n\u00e1razu na ze\u010f z\u016fstaly, a pak zp\u011bt na Billa, kter\u00fd st\u00e1l s rukama v bok a spokojen\u011b se usm\u00edval.<\/div>\n
„No?“<\/div>\n
„O.k… bude tam…“<\/p>\n<\/div>\n
Konec flashbacku<\/p>\n<\/div>\n
„Oh bo\u017ee, nech\u00e1pu, jak jsem to moh hodit… a Any… jak jen sed\u011bl a d\u011blal, jak nic, a ty dva tam st\u00e1li a \u00fapln\u011b nech\u00e1pali…“ Uculil se Bill a Tom si ho p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b.<\/div>\n
„M\u00e1lem jsi m\u011b zabil.“ Broukl Tom a rozepl si svou xxl mikinu, vyvl\u00e9kl se z jednoho ruk\u00e1vu, p\u0159ehodil ji p\u0159es Billa, kter\u00fd byl zas jen v tri\u010dku a zase zapnul. Ve\u0161li se do n\u00ed oba dva naprosto perfektn\u011b a Billovi se povedlo nasoukat ruku do voln\u00e9ho ruk\u00e1vu, druhou ovinul kolem Tomova pasu a polo\u017eil si hlavu na jeho rameno.<\/p>\n<\/div>\n
„Nikdy bych ti neubl\u00ed\u017eil.“ Broukl a Tom se usm\u00e1l.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm…“ Broukl Tom a pomalu si s Billem sedl na zem a op\u0159eli se o z\u00e1bradl\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Tyhle narozeniny budou ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed…“ broukl Bill, „budou zase na\u0161e… v\u00ed\u0161, ka\u017ed\u00fd V\u00e1noce jsem si t\u011b p\u0159\u00e1l, a i o narozenin\u00e1ch poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem sfouk\u00e1val sv\u00ed\u010dky, jsem si p\u0159\u00e1l, oslavit zase narozeniny nebo cokoliv… s tebou…“<\/p>\n<\/div>\n
„Chce\u0161, abych bre\u010del…“ Zamrkal Tom a p\u0159ivinul si ho je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale taky jsem si t\u011b p\u0159\u00e1l… o to v\u00edc m\u00e1m radost, kdy\u017e t\u011b te\u010f m\u016f\u017eu vid\u011bt, kdy chci, a v\u00edm, \u017ee i kdy\u017e nejsi se mnou, tak se o tebe postar\u00e1 Andreas…“<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161… neb\u00fdt Anyho, ani pro tebe nem\u00e1m d\u00e1rek…“ Usm\u00e1l se Bill.<\/div>\n
„Hey… to ne, dohodli jsme se, \u017ee si nebudeme d\u00e1vat d\u00e1rky.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, neboj… nen\u00ed to nic, co sn\u00ed\u0161 nebo si to vystav\u00ed\u0161 nebo tak… prost\u011b jen takov\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed… trochu podle m\u011b… ale p\u0159\u00e1n\u00ed.“ Usm\u00e1l se a p\u0159istr\u010dil si pod o\u010di Tomovo z\u00e1p\u011bst\u00ed s hodinkama.<\/p>\n<\/div>\n
„Dv\u011b minuty… mus\u00ed\u0161 b\u00fdt ticho, jo? Nejd\u0159\u00edv ti d\u00e1m j\u00e1 to p\u0159\u00e1n\u00ed… p\u0159esn\u011b o p\u016flnoci…“ \u0160eptl Bill a polo\u017eil Tomovi na rty ukazov\u00e1\u010dek, zat\u00edmco ti\u0161e odpo\u010d\u00edt\u00e1val vte\u0159iny do p\u016flnoci, aby s posledn\u00ed vte\u0159inou jednat\u0159ic\u00e1t\u00e9ho a s prvn\u00ed vte\u0159inou prvn\u00edho, mohl za\u010d\u00edt zp\u00edvat…<\/p>\n<\/div>\n
„In mir wird es langsam kalt…<\/div>\n
Wie lang k\u00f6nn‘ wir beide hier noch sein…<\/div>\n
Bleib hier die Schatten woll’n mich hol’n<\/div>\n
Doch wenn wir gehn dann gehn wir nur zu zweit…“ Zp\u00edval ti\u0161e se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a Tomovi u\u017e te\u010f tekly drobn\u00e9 slzi\u010dky, a to je\u0161t\u011b nesly\u0161el v\u0161e…<\/p>\n<\/div>\n
„Du bist alles was ich bin und alles, was durch meine Adern flie\u00dft…<\/div>\n
In Immer werden wir uns tragen egal, wohin wir fahr’n egal, wie tief…<\/div>\n
Ich will da nich‘ allein sein lass uns gemeinsam…<\/div>\n
In die Nacht…<\/div>\n
Nacht Irgendwann wird es Zeit sein lass uns gemeinsam…<\/div>\n
In die Nacht…<\/p>\n<\/div>\n
Ich h\u00f6re wenn du leise schreist sp\u00fcre jeden Atemzug von dir…<\/div>\n
Und auch wenn das Schicksal uns zerreist…<\/div>\n
Egal was danach kommt das teilen wir…<\/div>\n
Ich will da nich‘ allein sein lass uns gemeinsam…<\/div>\n
In die Nacht…<\/div>\n
Irgendwann wird es Zeit sein lass uns gemeinsam<\/div>\n
In die Nacht… In die Nacht<\/div>\n
Irgendwann… In die Nacht…<\/div>\n
Nur mit dir zusamm…<\/p>\n<\/div>\n
Halt mich sonst treib ich alleine in die nacht…<\/div>\n
Nimm mich mit und halt mich sonst treib ich alle alleine… in die Nacht<\/div>\n
Ich will da nich allein sein alle Lass uns gemeinsam…<\/div>\n
In die Nacht…<\/div>\n
Irgendwann wird es zeit sein lass und gemeinsam…<\/div>\n
In die Nacht…<\/div>\n
Du bist alles was ich bin und alles was durch meine Aden flie\u00dft…“<\/div>\n
Dozp\u00edval a s rum\u011blcem na tv\u00e1\u0159\u00edch zamrkal na Toma, kter\u00fd ani nemusel \u0159\u00edkat, jak se mu jeho d\u00e1rek- ned\u00e1rek moc moc l\u00edbil.<\/div>\n
„V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed…“ Broukl je\u0161t\u011b Bill a pevn\u011b Toma objal…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter 31. srpna 2007 „Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vi\u010f…?“ \u0160eptl Tom do ticha na oto\u010dil trochu hlavu. „Jo, to je…“ P\u0159itakal ti\u0161e Bill a spokojen\u011b zav\u0159el o\u010di. „Jsem z toho v\u0161eho hrozn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed…“ Broukl a Tom ho vzal kolem ramen. „A kdy<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[395],"tags":[],"class_list":["post-8645","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jsem-jako-ty-jsi-jako-ja"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8645","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8645"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8645\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8645"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8645"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8645"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}