{"id":8662,"date":"2011-05-14T17:00:00","date_gmt":"2011-05-14T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8640"},"modified":"2011-05-14T17:00:00","modified_gmt":"2011-05-14T16:00:00","slug":"just-my-boy-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/14\/just-my-boy-8\/","title":{"rendered":"Just my boy 8."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Question marks<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Pro\u0161el n\u011bkolika dlouh\u00fdmi ulicemi, m\u00edsto, k n\u011bmu\u017e nyn\u00ed sm\u011b\u0159ovaly jeho kroky, nebylo tak vzd\u00e1len\u00e9, jak o\u010dek\u00e1val. P\u0159e\u0161el cestu a naposled se pod\u00edval na novou pozv\u00e1nku, otev\u0159el dve\u0159e jednoho z mnoha m\u00edstn\u00edch bar\u016f. Vstoupil dovnit\u0159, nestihl si ani pov\u0161imnout velk\u00e9ho \u010dern\u00e9ho auta, je\u017e se zastavilo na jednom voln\u00e9m m\u00edst\u011b jen kousek od n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee je na m\u00edst\u011b. P\u0159iv\u00edtala jej hlasit\u00e1 hudba, zn\u011bj\u00edc\u00ed z ka\u017ed\u00e9ho z\u00e1kout\u00ed, hlasy mnoha lid\u00ed, je\u017e se pohybovali v\u0161ude kolem n\u011bj. N\u011bkde v tom davu zahl\u00e9dl Georga, zam\u00ed\u0159il k jeho stolku \u00fazkou cestou skrz t\u011bla, vln\u00edc\u00ed se do rytmu hudby. Pozdravil, odpov\u011bd\u00ed mu bylo \u00fasm\u011bvn\u00e9 p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed z Georgovy strany.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, u\u017e jsem myslel, \u017ee nep\u0159ijde\u0161. Dr\u017e\u00edm ti tady voln\u00e9 m\u00edsto celou dobu. Kde jsi byl tak dlouho, sed\u00edm tu s\u00e1m u\u017e p\u0159es hodinu,“ nam\u00edtl, zv\u011bdav\u011b si prohl\u00ed\u017eel chlapce, na n\u011bho\u017e \u010dekal tak dlouho.<\/p>\n<\/div>\n
„Jen jsem se trochu zdr\u017eel doma, m\u011bl jsem je\u0161t\u011b n\u011bjakou pr\u00e1ci,“ zalhal a pokusil se o \u00fasm\u011bv, jeho odpov\u011b\u010f byla natolik p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e1 navzdory tomu, jak m\u00e1lo j\u00ed v\u011b\u0159il. Nevyvolala \u017e\u00e1dn\u00e9 podez\u0159en\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„To je v pohod\u011b, posa\u010f se. Za chvilku mi tamten barman donese pit\u00ed, m\u016f\u017ee\u0161 si pak taky n\u011bco objednat,“ navrhl, uk\u00e1zal na vysok\u00e9ho chlapce s modr\u00fdma o\u010dima. Sundal ze \u017eidle vedle sebe svou ta\u0161ku, uvolnil tak pro n\u011bj m\u00edsto k sezen\u00ed.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvl a kr\u00e1tce pod\u011bkoval, posadil se na vysokou \u017eidli a nerv\u00f3zn\u011b si promnul prsty, jeho mysl byla p\u0159et\u00ed\u017eena nov\u00fdmi my\u0161lenkami.<\/p>\n<\/div>\n
„Such\u00e9 Martini.“<\/p>\n<\/div>\n
Chladn\u00fd, odm\u011b\u0159en\u00fd hlas vyslovil jeho \u017e\u00e1dost, byl to v\u0161ak sp\u00ed\u0161 rozkaz ne\u017e cokoli jin\u00e9ho. Jeho ruka vklouzla do kabelky, vyt\u00e1hla z n\u00ed mal\u00e9, drah\u00e9 pouzd\u00e9rko, jeho\u017e obsah jej \u010dinil tolik z\u00e1visl\u00fdm, a p\u0159esto je\u0161t\u011b dokonalej\u0161\u00edm v o\u010d\u00edch t\u011bch, pro kter\u00e9 byl nedosa\u017eiteln\u00fdm. Vlo\u017eil cigaretu mezi sv\u00e9 rty, dovolil jednomu z mnoha jeho obdivovatel\u016f, aby mu ji zap\u00e1lil.<\/p>\n<\/div>\n
Sna\u017eili se vet\u0159\u00edt do jeho p\u0159\u00edzn\u011b, lichotili mu, av\u0161ak on je odm\u00edtal, \u010dastoval stroh\u00fdmi ur\u00e1\u017ekami, kter\u00e9 jim d\u00e1valy v\u011bd\u011bt, k\u00fdm doopravdy jsou. Ve srovn\u00e1n\u00ed s n\u00edm nebyli ni\u010d\u00edm, jen \u0161p\u00ednou, kter\u00e1 n\u011bkoho, jako byl on, nebyla hodna.<\/p>\n<\/div>\n
Elegantn\u011b vzal nikotinovou ty\u010dinku mezi \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty, poprv\u00e9 pot\u00e1hl a slab\u011b vydechl kou\u0159, jen\u017e d\u011blal jeho mysli tak dob\u0159e. Odklepl p\u0159ebytek popelu, jeho pohled se zam\u011b\u0159il na mlad\u00e9ho barmana, jen\u017e p\u0159ed malou chv\u00edl\u00ed p\u0159ijal jeho \u017e\u00e1dost. Byl vysok\u00fd, \u0161t\u00edhl\u00fd, jeho tv\u00e1\u0159 byla t\u00e9m\u011b\u0159 d\u00edv\u010d\u00edch rys\u016f. S alabastrovou poko\u017ekou kontrastovaly uhlov\u011b \u010dern\u00e9, kudrnat\u00e9 vlasy, zkr\u00e1\u0161lovaly mlad\u00edk\u016fv nev\u0161edn\u00ed vzhled, kter\u00fd jej tak zaujal. Z \u010dern\u00fdch prst\u00fdnk\u016f, spadaj\u00edc\u00edch a\u017e do jeho tv\u00e1\u0159e, z\u00e1\u0159ily jasn\u011b modr\u00e9, pomn\u011bnkov\u00e9 o\u010di. Sledovaly pr\u00e1ci rukou, rozhl\u00ed\u017eely se po v\u0161ech lidech a stolc\u00edch kolem. Jejich pohled se nejednou zastavil na mlad\u00edkovi, sed\u00edc\u00edm u dlouh\u00e9ho baru. Poka\u017ed\u00e9 se st\u0159etl s t\u00edm jeho.<\/p>\n<\/div>\n
Pousm\u00e1l se a slab\u011b pootev\u0159el rty, pohledem hypnotizoval ten nov\u00fd objev p\u0159ed sebou. L\u00edbil se mu, vzhled mal\u00e9 mrkac\u00ed panenky s modr\u00fdma o\u010dima mu velmi lichotil. Elegantn\u011b p\u0159ehodil nohu p\u0159es nohu a pot\u00e1hl z ty\u010dinky, ani na okam\u017eik nespustil pohled z mlad\u00e9ho barmana, z jeho tv\u00e1\u0159e, ze dvou \u0161t\u00edhl\u00fdch rukou, je\u017e pr\u00e1v\u011b p\u0159ipravovaly jeho drink. Um\u011bly toho jist\u011b mnohem v\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
Odlo\u017eil sv\u00e9 pouzd\u00e9rko a uvolnil tak na barov\u00e9 desce m\u00edsto pro drah\u00e9 Martini, dal si z\u00e1le\u017eet, aby se jeho prsty alespo\u0148 na okam\u017eik dotkly t\u011bch chlapcov\u00fdch.<\/p>\n<\/div>\n
„Oh, pardon,“ omluvn\u011b se usm\u00e1l, pohled jeho o\u010d\u00ed se setkal s t\u00edm pomn\u011bnkov\u00fdm hned, jakmile k n\u011bmu mlad\u00edk vzhl\u00e9dl. Slab\u011b zavrt\u011bl hlavou, odhalil mu sv\u016fj z\u00e1\u0159iv\u011b b\u00edl\u00fd \u00fasm\u011bv na znamen\u00ed, \u017ee je v\u0161e v po\u0159\u00e1dku. Jak sladk\u00e9 gesto.<\/p>\n<\/div>\n
Koketn\u011b mu \u00fasm\u011bv oplatil, svla\u017eil sv\u00e9 rty v Martini a p\u0159iv\u0159el o\u010di, pohledem naposled sjel kr\u00e1sn\u00e9ho mu\u017ee, odch\u00e1zej\u00edc\u00edho za dal\u0161\u00ed prac\u00ed. St\u00e1l by za mal\u00fd, nez\u00e1vazn\u00fd flirt, av\u0161ak a\u017e pozd\u011bji. Byl \u010das zam\u011b\u0159it se na n\u011bkoho jin\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
Pot\u00e1hl a podr\u017eel cigaretu v prstech, pooto\u010dil se na vysok\u00e9 barov\u00e9 stoli\u010dce do klubu. Jeho o\u010di zkoumaly ka\u017ed\u00e9ho kolem, zastavily se a\u017e na tv\u00e1\u0159i mlad\u00edka, sed\u00edc\u00edho daleko od n\u011bj. Pozoroval jej ze sv\u00e9ho m\u00edsta, netrvalo dlouho a mlad\u00edk k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. Jejich pohledy se st\u0159etly b\u011bhem jedin\u00e9ho okam\u017eiku. Jako by se vz\u00e1jemn\u011b samy vyhledaly, jen se ujistily o p\u0159\u00edtomnosti toho druh\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
Tom byl ten, kdo p\u0159eru\u0161il o\u010dn\u00ed kontakt jako prvn\u00ed. Sklopil pohled, v\u011bdom\u011b tak ode\u0161el z boje jejich pohled\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Rozhl\u00e9dl se. Kolem n\u011bj se na parketu vlnilo n\u011bkolik t\u011bl, hudba byla snad a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 hlasit\u00e1 na to, aby se tu mohlo mluvit. P\u0159esto se tu spousta mu\u017e\u016f bavila, pov\u00eddali si mezi sebou u stolk\u016f a v mal\u00fdch hlou\u010dc\u00edch, nev\u011bnovali pozornost nar\u016fstaj\u00edc\u00edm decibel\u016fm. Jejich tv\u00e1\u0159e pozn\u00e1val a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e. V\u017edy\u0165 je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed se na n\u011bj d\u00edvaly z des\u00edtek fotografi\u00ed na on\u00e9 velk\u00e9 zdi. A te\u010f\u2026 byly v\u0161ude kolem n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
A\u017e te\u010f mu v\u0161echno za\u010d\u00ednalo d\u00e1vat souvislosti. To, pro\u010d nikdy ve firm\u011b nespat\u0159il by\u0165 jen jedinou \u017eenu. To, pro\u010d s n\u00edm nikdy nikdo nepromluvil. To, pro\u010d se k n\u011bmu ka\u017ed\u00fd choval jako k ciz\u00edmu. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee v\u0161ichni v\u011bd\u011bli, co jej \u010dek\u00e1. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee v\u011bd\u011bli, \u017ee bude stejn\u00fd jako oni. Jedn\u00edm z nich.<\/p>\n<\/div>\n
Odvr\u00e1til svoji pozornost od hlou\u010dku, sed\u00edc\u00edho vedle n\u011bj, jeho pohled upoutal jeden z mu\u017e\u016f, kter\u00fd si pr\u00e1v\u011b p\u0159isedl ke Georgovi. Nebylo pochyb, \u017ee i jeho fotografie m\u011bla v t\u011bch des\u00edtk\u00e1ch sv\u00e9 m\u00edsto. A Georgova?<\/p>\n<\/div>\n
Oto\u010dil se k mlad\u00edkovi po sv\u00e9 levici, zkoumav\u011b si prohl\u00ed\u017eel jeho tv\u00e1\u0159, to, jak zaujat\u011b n\u011bco vypr\u00e1v\u011bl sv\u00e9mu kolegovi. V\u011bd\u011bl o tom tajemstv\u00ed tak\u00e9? Byl i on jedn\u00edm z t\u011bch, jejich\u017e tv\u00e1\u0159e se na fotografi\u00edch ocitly na velk\u00e9 zdi? Bylo mu snad n\u011bkdy p\u0159edt\u00edm nab\u00eddnuto to, co je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed jemu?<\/p>\n<\/div>\n
Spustil pohled sv\u00fdch o\u010d\u00ed z jeho tv\u00e1\u0159e, zavrt\u011bl hlavou, kdy\u017e mu barman p\u0159edlo\u017eil nab\u00eddku drink\u016f. Vstal od stolku, jeho kolena se t\u0159\u00e1sla, kdy\u017e zam\u00ed\u0159il k v\u00fdchodu. Nemohl tu z\u016fstat d\u00e9le. Ne mezi nimi. Ne se sv\u00fdmi my\u0161lenkami. Ne p\u0159ed pohledem t\u011bch temn\u00fdch, hlubok\u00fdch o\u010d\u00ed, je\u017e se na n\u011bj bez ust\u00e1n\u00ed up\u00edral.<\/p>\n<\/div>\n
*****<\/p>\n<\/div>\n
Jeho kroky vy\u0161ly z pokoje a ti\u0161e se dotkly schod\u016f, pomalu se po nich rozeb\u011bhly dol\u016f. Prot\u0159el si ospal\u00e9 o\u010di, \u010dist\u00e9 oble\u010den\u00ed poupravil d\u0159\u00edv, ne\u017e vstoupil do kuchyn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ pozdravil, pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159 matku, je\u017e mu odpov\u011bd\u011bla \u00fasm\u011bvem.<\/p>\n<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bla jsem, \u017ee vstane\u0161 tak brzy. Jak\u00e9 to bylo?“ dychtiv\u011b se na n\u011bj zad\u00edvala, byla zv\u011bdav\u00e1 na v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010der. Vlastn\u011b celou dobu doufala, \u017ee se z n\u011bj vr\u00e1t\u00ed nad\u0161en\u00fd. Jinou odpov\u011b\u010f ne\u017e kladnou neo\u010dek\u00e1vala.<\/p>\n<\/div>\n
„Bylo to opravdu dobr\u00e9, l\u00edbilo se mi to,“ odpov\u011bd\u011bl, necht\u011bl ni\u010dit ten kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv, z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed na jej\u00ed tv\u00e1\u0159i. Bylo to n\u011bco, co miloval u\u017e v d\u011btstv\u00ed, ka\u017ed\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost, kdy jej mohl spat\u0159it, jej zah\u0159\u00e1la u srdce, nutila jej j\u00ed \u00fasm\u011bv oplatit. A tahle byla jednou z nich. Necht\u011bl ji ni\u010dit pravdou.<\/p>\n<\/div>\n
„Dnes m\u00e1m volno, ale pom\u016f\u017eu ti uva\u0159it ob\u011bd, ano?“ odv\u011btil, pousm\u00e1l se dv\u011bma rozz\u00e1\u0159en\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 k n\u011bmu vzhl\u00e9dly.<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e, ale nejd\u0159\u00edv se b\u011b\u017e posadit, p\u0159iprav\u00edm sn\u00eddani, ano?“ jej\u00ed drsn\u00e1 dla\u0148 jej pohladila po tv\u00e1\u0159i, vykouzlila na jeho rtech mal\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n<\/div>\n
Poode\u0161el k nevelk\u00e9mu stolu a posadil se, t\u0159esouc\u00ed se ruce slo\u017eil voln\u011b do kl\u00edna.<\/p>\n<\/div>\n
Pod\u00edval se na svou matku. \u00dasm\u011bv zdobil jej\u00ed starou, zvr\u00e1sn\u011bnou tv\u00e1\u0159, nedok\u00e1zal v\u0161ak skr\u00fdt v\u0161echny starosti, tr\u00e1pen\u00ed, je\u017e ji nav\u017edy poznamenalo. Bolest a strach na n\u00ed zanechaly stopy, mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 a viditeln\u00e9 na to, aby je mohl p\u0159ehl\u00e9dnout.<\/p>\n<\/div>\n
Byla jedin\u00fdm, koho m\u011bl. Jedin\u00fdm, kdo jej m\u011bl kdy r\u00e1d. Nikdo mu nev\u011bnoval tolik sv\u00e9 l\u00e1sky jako ona. To kv\u016fli n\u011bmu pracovala dnem i noc\u00ed, pro n\u011bj se vzd\u00e1vala v\u0161eho, po \u010dem tou\u017eila. D\u00e1vala mu v\u0161e, co mohla, nikdy nedovolila, aby v \u010demkoli str\u00e1dal i p\u0159esto, \u017ee jej\u00ed v\u00fdd\u011blky byly mal\u00e9. Cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot pod\u0159\u00eddila jemu, u\u017e od jeho narozen\u00ed byl t\u00edm nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm v jej\u00edm \u017eivot\u011b. Nez\u00e1le\u017eelo j\u00ed na sob\u011b. V\u0161echno, na \u010dem j\u00ed kdy z\u00e1le\u017eelo, byl on. Ud\u011blala vlastn\u011b mnohem v\u00edc, ne\u017e mohla. Ob\u011btovala sv\u00e9 sny proto, aby on mohl \u017e\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
A te\u010f\u2026 byla \u0159ada na n\u011bm. Jeho p\u0159\u00edle\u017eitost p\u0159i\u0161la brzy, z\u00e1le\u017eelo jen na n\u011bm, jak se k n\u00ed postav\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 by se v\u0161echno urovnalo, v\u0161echno by se obr\u00e1tilo k lep\u0161\u00edmu. Jeho matka u\u017e by nemusela pracovat cel\u00e9 dny, m\u011bla by v\u00edc \u010dasu na sebe. Mohla by si koupit n\u011bco nov\u00e9ho, hezk\u00e9ho, mohla by si nechat upravit vlasy, nakoupit p\u011bkn\u00e1 l\u00ed\u010didla. Kone\u010dn\u011b by se j\u00ed splnilo to, co si v\u017edycky p\u0159\u00e1la, o \u010dem snila. Byla by jako ostatn\u00ed \u017eeny v jej\u00edm v\u011bku, mlad\u00e1 a bezstarostn\u00e1, s \u00fasm\u011bvem, st\u00e1le zdob\u00edc\u00edm jej\u00ed tv\u00e1\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
Jejich mal\u00fd d\u016fm by byl p\u011bkn\u011bj\u0161\u00ed a nov\u011bj\u0161\u00ed. Nemuseli by po\u010d\u00edtat sv\u00e9 \u00faspory, nemuseli by se omezovat a \u0161et\u0159it tak, jak byli zvykl\u00ed. Do jejich \u017eivota mohl vstoupit mal\u00fd z\u00e1blesk sv\u011btla, na kter\u00e9 \u010dekali cel\u00e9 roky. V\u0161echno by bylo tak hezk\u00e9, mnohem v\u00edc ne\u017e te\u010f.<\/p>\n<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1, kdyby to v\u0161echno podstoupil. Zbavili by se probl\u00e9m\u016f, je\u017e je prov\u00e1zely u\u017e l\u00e9ta. Co na tom, co by pro to musel ud\u011blat? Pro svoji rodinu byl ochoten ob\u011btovat v\u0161e\u2026 i n\u011bco takov\u00e9ho. Jeho v\u011bdom\u00ed m\u011blo trp\u011bt a ml\u010det, av\u0161ak vidina mal\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed jeho bl\u00edzk\u00fdch byla v\u00edc, tak siln\u00e1 a l\u00e1kav\u00e1. Neust\u00e1le se vkr\u00e1dala do jeho mysli\u2026 a jemu sta\u010dilo tak m\u00e1lo.<\/p>\n<\/div>\n
Pod\u011bkoval a oplatil matce \u00fasm\u011bv, nadechl se v\u016fn\u011b, je\u017e se k n\u011bmu dolinula z jeho tal\u00ed\u0159e. Vlo\u017eil prvn\u00ed sousto do \u00fast a ochutnal, opustil tak v\u0161echny my\u0161lenky. Zb\u00fdvalo mu je\u0161t\u011b n\u011bkolik hodin \u010dasu, cel\u00fd den na to, aby se k nim mohl vr\u00e1tit.<\/p>\n<\/div>\n
*****<\/p>\n<\/div>\n
Slo\u017eil v\u011bci do \u00fahledn\u00e9 hrom\u00e1dky a vlo\u017eil ji dovnit\u0159, mal\u00fdm kl\u00ed\u010dkem oto\u010dil v z\u00e1mku sv\u00e9 sk\u0159\u00ed\u0148ky. Schoval jej do kapsy a naposled si poupravil pracovn\u00ed oble\u010den\u00ed, do n\u011bho\u017e se p\u0159ed chv\u00edl\u00ed obl\u00e9kl, z\u00e1m\u011brn\u011b \u010dekal, a\u017e posledn\u00ed z mu\u017e\u016f opust\u00ed m\u00edstnost.<\/p>\n<\/div>\n
Odvr\u00e1til pohled od velk\u00fdch hodin, zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm skrz docela pr\u00e1zdn\u00fd prostor \u0161aten. Na chodb\u011b nebyl ji\u017e nikdo, jen on. V\u0161ichni ode\u0161li za prac\u00ed, jeho kroky v\u0161ak dnes m\u011bly sm\u011b\u0159ovat n\u011bkam jinam.<\/p>\n<\/div>\n
Oto\u010dil se a nakoukl do skryt\u00e9 chodby vedle, vzhl\u00e9dl ke schod\u016fm, kter\u00e9 zde je\u0161t\u011b nikdy nespat\u0159il. Mohly v\u00e9st jen na jedin\u00e9 m\u00edsto. Tam, kam pot\u0159eboval.<\/p>\n<\/div>\n
Pomalu vstoupil na prvn\u00ed z nich, podv\u011bdom\u011b se jimi nechal v\u00e9st. Netrvalo dlouho a on se ocitl v dal\u0161\u00ed dlouh\u00e9 chodb\u011b s n\u011bkolika dve\u0159mi. Nikdy zde nebyl. Ani nev\u011bd\u011bl, zda tu m\u016f\u017ee b\u00fdt, av\u0161ak nebyla tu jin\u00e1 mo\u017enost.<\/p>\n<\/div>\n
Rozhodn\u011b ud\u011blal prvn\u00ed krok, pro\u0161el celou chodbou, a\u017e k posledn\u00edm dve\u0159\u00edm, u nich\u017e se zastavil. Jm\u00e9no, stoj\u00edc\u00ed na mal\u00e9 tabulce pobl\u00ed\u017e, jej ujistilo, \u017ee je na m\u00edst\u011b. Zaklepal na n\u011b a pomalu stisknul jejich kliku.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Question marks Pro\u0161el n\u011bkolika dlouh\u00fdmi ulicemi, m\u00edsto, k n\u011bmu\u017e nyn\u00ed sm\u011b\u0159ovaly jeho kroky, nebylo tak vzd\u00e1len\u00e9, jak o\u010dek\u00e1val. P\u0159e\u0161el cestu a naposled se pod\u00edval na novou pozv\u00e1nku, otev\u0159el dve\u0159e jednoho z mnoha m\u00edstn\u00edch bar\u016f. Vstoupil dovnit\u0159, nestihl si ani pov\u0161imnout<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[415],"tags":[],"class_list":["post-8662","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-just-my-boy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8662","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8662"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8662\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8662"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8662"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8662"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}