{"id":8674,"date":"2011-05-12T18:00:00","date_gmt":"2011-05-12T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8652"},"modified":"2011-05-12T18:00:00","modified_gmt":"2011-05-12T17:00:00","slug":"dance-to-destroy-you-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/12\/dance-to-destroy-you-5\/","title":{"rendered":"Dance to destroy you 5."},"content":{"rendered":"
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/strong><\/div>\n
Dal\u0161\u00ed oto\u010dka. A dal\u0161\u00ed. A demi pli\u00e9. A oto\u010dka s v\u00fdskokem. A dal\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n
Sotva lap\u00e1m po dechu, ale nem\u016f\u017eu zastavit. Nem\u016f\u017eu ani zpomalit. Mus\u00edm pokra\u010dovat. Prost\u011b mus\u00edm.<\/div>\n

Dal\u0161\u00ed oto\u010dka. A v\u00fdskok. A oto\u010dka. A dal\u0161\u00ed. A dal\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n
To\u010d\u00ed se mi hlava. V u\u0161\u00edch sly\u0161\u00edm zb\u011bsil\u00fd tep vlastn\u00edho srdce, ale nem\u016f\u017eu zastavit. Bol\u00ed m\u011b cel\u00e9 t\u011blo, hru\u010f m\u011b p\u00e1l\u00ed, ale kdybych zastavil, v\u0161echno, p\u0159ed \u010d\u00edm se sna\u017e\u00edm ut\u00e9ct, by m\u011b dohnalo. Kdybych zastavil, v\u0161echno by se zhroutilo.<\/p>\n<\/div>\n
V\u00fdskok. A dal\u0161\u00ed. A v\u00fdskok s oto\u010dkou. A dal\u0161\u00ed. A\u2026<\/em><\/div>\n
„Sakra! Do prdele! Kurva!“<\/div>\n
Nad\u00e1vky ze m\u011b padaj\u00ed jedna za druhou, zat\u00edmco hlava nehlava ml\u00e1t\u00edm p\u011bstmi v\u0161ude kolem sebe. Kdyby se mi nezamotaly nohy, nesekl bych sebou na zem, nep\u0159estal bych. Nesm\u00edm p\u0159estat. Mus\u00edm pokra\u010dovat. Prost\u011b mus\u00edm\u2026<\/div>\n
„Tome. Jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
\n
Pohledem \u0161lehnu po Amy, jej\u00ed\u017e m\u00e1m\u011b pat\u0159\u00ed tohle tane\u010dn\u00ed studio, a jen kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvnu. Naprosto v po\u0159\u00e1dku. Jak bych mohl neb\u00fdt, \u017ee? Jenom jsem se nedostal na vysn\u011bnou tane\u010dn\u00ed Akademii, kde m\u011b u p\u0159ij\u00edma\u010dek porazil vlastn\u00ed bratr, kter\u00fd tanec nesn\u00e1\u0161\u00ed. Ten sam\u00fd bratr, kter\u00e9mu jsem rozbil nos a pak ho pol\u00edbil\u2026 Tak\u017ee jo, jsem v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku!<\/div>\n
„Tome, co se-„<\/div>\n
„Nic!“ p\u0159eru\u0161\u00edm Am r\u00e1zn\u011b a op\u011bt se vyhrabu na nohy. „Do kolika je studio voln\u00fd?“<\/div>\n
„Jsi tu u\u017e skoro \u010dty\u0159i hodiny, Tome, dej si-„<\/div>\n
„Neptal jsem se, jak dlouho tu jsem, ale jak dlouho je\u0161t\u011b b\u00fdt m\u016f\u017eu.“<\/div>\n
„No,“ zav\u00e1h\u00e1 moje obl\u00edben\u00e1 \u010dernovl\u00e1ska a nejist\u011b si m\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed. Kdyby byla kluk, n\u011bco po n\u00ed \u0161t\u011bknu, ale ona mi nic neud\u011blala. „Dneska je tu u\u017e jen jedna hodina, ale ty d\u011bti si m\u016f\u017eu vz\u00edt vedle, budeme se jen protahovat, tak\u017ee\u2026 tu m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt, jak dlouho chce\u0161.“<\/div>\n
Op\u011bt jen kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvnu. „D\u00edky.“<\/div>\n
Amy u\u017e nic ne\u0159\u00edk\u00e1, jen p\u0159ik\u00fdvne, oto\u010d\u00ed se a op\u011bt m\u011b nech\u00e1 samotn\u00e9ho. V\u00edm, \u017ee jsem na n\u00ed nepr\u00e1vem protivnej a hnusnej, ale to vy\u0159e\u0161\u00edm a\u017e potom, a\u017e se nebudu c\u00edtit takhle.<\/div>\n
Dojdu k ta\u0161ce s v\u011bcmi, kter\u00e1 le\u017e\u00ed pohozen\u00e1 jen tak u st\u011bny, hltav\u011b se napiju u\u017e trochu zteplan\u00e9 vody a z bo\u010dn\u00ed kapsy vyt\u00e1hnu iPod. Pot\u0159ebuju se kompletn\u011b ztratit v rytmu hudby, nechat se j\u00ed kompletn\u011b obklopit, zablokovat venkovn\u00ed sv\u011bt.<\/div>\n
Jakmile se iPod zapne, p\u0159et\u00e1hnu si sluch\u00e1tka p\u0159es u\u0161i a v co nejhlasit\u011bj\u0161\u00ed \u00fanosn\u00e9 m\u00ed\u0159e si pust\u00edm Stresse. I kdy\u017e jeho francouz\u0161tin\u011b skoro nerozum\u00edm, pr\u00e1v\u011b te\u010f je tenhle t\u00fdpek to, co nejv\u00edc pot\u0159ebuju. Rytmem jeho song\u016f se m\u016f\u017eu nechat kompletn\u011b pohltit a na chv\u00edli na v\u0161echno zapomenout. <\/div>\n
S prvn\u00edmi t\u00f3ny Billyzeries<\/em> si p\u0159ejdu do st\u0159edu m\u00edstnosti, iPod zapnu do kapsy tepl\u00e1k\u016f, a zav\u0159u o\u010di. Nohou si podup\u00e1v\u00e1m do rytmu a pomalu se j\u00edm nech\u00e1v\u00e1m un\u00e1\u0161et. Nech\u00e1v\u00e1m hudbu, aby m\u011b vedla, nen\u00ed lep\u0161\u00ed zp\u016fsob na stres ne\u017e hudba a tanec.<\/div>\n
A oto\u010dka. V\u00fdskok. Oto\u010dka. A dal\u0161\u00ed. A dal\u0161\u00ed\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
———-<\/p>\n<\/div>\n
C’\u00e9tait toi et ton Billy<\/em><\/div>\n
Et ca jusqu’au bout,<\/em><\/div>\n
Maintenant j’ai le feeling que c’est finit<\/em><\/div>\n
J’t’aimais plus que tout,<\/em><\/div>\n
Tu m’avais juste pour toi<\/em><\/div>\n
Comme personne m’a jamais eu,<\/em><\/div>\n
Tu m’as m\u0119me chang\u00e9 pour mes potes<\/em><\/div>\n
C’\u00e9tait du jamais vu.<\/em><\/div>\n

(\u2026)
<\/em><\/div>\n

L\u0155 o\u016f l’on sait que l’on a qu’une vie,<\/em><\/div>\n
Et quand monte cette fi\u010dvre,<\/em><\/div>\n
S posledn\u00edm Stressov\u00fdm ‚Je ne sais plus ce que je te dis‘<\/em> prudce naraz\u00edm z\u00e1dy do zdi a svezu se pod\u00e9l n\u00ed za zem. Do u\u0161\u00ed u\u017e mi zn\u00ed t\u00f3ny dal\u0161\u00ed p\u00edsni\u010dky, ale j\u00e1 nejsem schopn\u00fd ji vn\u00edmat. Prudce lap\u00e1m po dechu, po t\u011ble mi st\u00e9kaj\u00ed \u010d\u016frky potu, a jeliko\u017e jsem tri\u010dko u\u017e d\u00e1vno n\u011bkam odhodil, chladn\u00fd vzduch ve studiu mi zp\u016fsobuje hus\u00ed k\u016f\u017ei. Ale to m\u011b tr\u00e1p\u00ed ze v\u0161eho nejm\u00ed\u0148.<\/div>\n
Za posledn\u00ed dv\u011b hodiny jsem se na chv\u00edli nezastavil, Stressovu slo\u017eku v iPodu jsem sjel aspo\u0148 t\u0159ikr\u00e1t celou, a moje t\u011blo u\u017e to vzdalo. Nohy u\u017e se pode mnou podlamuj\u00ed, pl\u00edce m\u011b p\u00e1l\u00ed a ve chv\u00edli, kdy se iPod rozhodne, \u017ee te\u010f je ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das na ‚Avenues,‘<\/em> z o\u010d\u00ed se mi spust\u00ed slzy.<\/div>\n
Nebr\u00e1n\u00edm jim. Nech\u00e1v\u00e1m je voln\u011b t\u00e9ct, zat\u00edmco se hlasit\u011b rozvzlyk\u00e1m s\u00e1m nad sebou. Br\u00e1nil jsem se v\u0161em emoc\u00edm tak dlouho, a stejn\u011b m\u011b dostihly. Ud\u00e1losti dne\u0161n\u00edho dne, a v\u0161ech t\u011bch let p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
\n

Myslel jsem si, \u017ee kdy\u017e budu d\u0159\u00edt, kdy\u017e p\u016fjdu za sv\u00fdm snem, \u017ee to nakonec bude vypadat jinak. Myslel jsem si, \u017ee kdy\u017e budu m\u00edt v\u00fdborn\u00e9 v\u00fdsledky ve \u0161kole, m\u00e1ma m\u011b bude o to v\u00edc podporovat v tanci. A stejn\u011b tak jsem si myslel, \u017ee kdy\u017e zasv\u011bt\u00edm sv\u016fj \u017eivot baletu, zapomenu na tu bolest uvnit\u0159 m\u011b, kter\u00e1 se rozprost\u00edr\u00e1 v pr\u00e1zdnu, kter\u00e9 kdysi zapl\u0148oval m\u016fj Billa. Myslel jsem si tolik v\u011bc\u00ed, a tak moc jsem se pletl!<\/p><\/div>\n

\n

M\u00e1m\u011b by nikdy nez\u00e1le\u017eelo na \u0161koln\u00edch v\u00fdsledc\u00edch v\u00edc ne\u017e na tom, abych d\u011blal to, co m\u011b bav\u00ed a p\u0159i \u010dem jsem \u0161\u0165astn\u00fd.<\/p><\/div>\n

\u00dasil\u00ed a p\u00edle samy o sob\u011b nikdy nem\u016f\u017eou sta\u010dit na to, aby se splnil v\u00e1\u0161 sen. Jen spole\u010dn\u011b s notnou d\u00e1vkou \u0161t\u011bst\u00ed a osudu hraj\u00edc\u00edho v\u00e1m do karet se m\u016f\u017ee splnit to, co si p\u0159ejete. A mn\u011b ani \u0161t\u011bst\u00ed, ani osud nep\u0159\u00e1ly, abych se dostal na konzervato\u0159.<\/div>\n
Ale hlavn\u011b\u2026 tancem bych nikdy nemohl zaplnit m\u00edsto, kam pat\u0159il, pat\u0159\u00ed a p\u0159ese v\u0161echno v\u017edycky pat\u0159it bude jen Bill. Balet mi m\u016f\u017ee pomoct zapomenout v rytmu hudby, plynul\u00fdch pohyb\u016f, potu a d\u0159iny, ale nikdy ten pocit svobody, bezstarostnosti nevydr\u017e\u00ed d\u00fdl ne\u017e p\u00e1r minut. Jakmile hudba utichne a pohyb ustane, v\u0161echny va\u0161e my\u0161lenky se pomalu za\u010dnou vkr\u00e1dat zp\u00e1tky a usad\u00ed se je\u0161t\u011b hloub\u011bji, ne\u017e kde p\u016fvodn\u011b byly.<\/div>\n
D\u0159ina, \u00fasil\u00ed, snaha b\u00fdt v baletu dokonal\u00fd, nic z toho mi nem\u016f\u017ee pomoct zapomenout. Ka\u017ed\u00fd \u00fasp\u011bch, ka\u017ed\u00e1 radost z v\u00edt\u011bzstv\u00ed, z v\u011bdom\u00ed, \u017ee se v\u00e1m kone\u010dn\u011b povedlo to n\u011bco, o co jste usilovali tak dlouho a po\u0159\u00e1d v\u00e1m to ne\u0161lo, to v\u0161echno je k ni\u010demu, kdy\u017e tady nen\u00ed ten, s k\u00fdm si p\u0159ejete sv\u00e9 \u00fasp\u011bchy sd\u00edlet nejv\u00edc. M\u00e1te kolem sebe lidi, kte\u0159\u00ed jsou za v\u00e1s \u0161\u0165astn\u00ed, kte\u0159\u00ed se s v\u00e1mi raduj\u00ed, pochv\u00e1l\u00ed v\u00e1s, ale nic z toho nen\u00ed \u00fapln\u00e9, pokud to nen\u00ed ta jedna osoba, kterou si po sv\u00e9m boku p\u0159ejete m\u00edt nejv\u00edc.<\/div>\n
\n

Cel\u00fd \u017eivot jsem bez ust\u00e1n\u00ed d\u0159el v domn\u011bn\u00ed, \u017ee si p\u0159ed n\u011bj jednou budu moct stoupnout a \u0159\u00edct: „Vid\u00ed\u0161, co jsem dok\u00e1zal? Co jsem dok\u00e1zal pro tebe? M\u016f\u017ee\u0161 na m\u011b b\u00fdt hrd\u00fd, br\u00e1\u0161ko, stejn\u011b tak, jako jsem j\u00e1 na tebe.“ Ale te\u010f u\u017e v\u00edm, \u017ee to nikdy neud\u011bl\u00e1m. Billa nebude nikdy zaj\u00edmat, \u017ee jsem na n\u011bj byl hrd\u00fd poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e n\u011bkde vystupoval se zp\u011bvem. Kdy\u017e dostal dobrou zn\u00e1mku v matice, kter\u00e1 mu nikdy ne\u0161la, nebo kdy\u017e se mu poprv\u00e9 povedlo uva\u0159it si ob\u011bd, ani\u017e by u toho n\u011bco sp\u00e1lil.
Ve\u0161kerou nad\u011bji jsem ztratil ve chv\u00edli, kdy p\u0159i\u0161el na moje p\u0159ij\u00edmac\u00ed zkou\u0161ky, odtancoval, dokonale odtancoval, a ‚vyhr\u00e1l‘ m\u00e9 m\u00edsto.<\/div>\n

Dal\u0161\u00ed hlasit\u00fd vzlyk se mi vydere ze rt\u016f. Siln\u011b k sob\u011b tisknu v\u00ed\u010dka a obj\u00edm\u00e1m si kolena. D\u00e1v\u00e1 mi to fale\u0161n\u00fd pocit bezpe\u010d\u00ed, a p\u0159itom jsem nikdy v \u017eivot\u011b nebyl tak zraniteln\u00fd, jako jsem pr\u00e1v\u011b v tuhle chv\u00edli.<\/div>\n
\n

S dal\u0161\u00edm vzlykem a nov\u00fdm p\u0159\u00edvalem slz nakopnu pr\u00e1zdnou l\u00e1hev od vody, kter\u00e1 s hlasit\u00fdm dun\u011bn\u00edm odlet\u00ed do st\u0159edu m\u00edstnosti. Je mi jedno, \u017ee m\u011b m\u016f\u017ee n\u011bkdo sly\u0161et, je mi to v\u0161echno jedno. Prudce vysko\u010d\u00edm na nohy a s hlasit\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem nakopnu ze\u010f. A znovu. A znovu. V\u0161echny emoce se ve mn\u011b doslova va\u0159\u00ed.<\/p><\/div>\n

Vztek. Bolest. Bezmoc. Sebel\u00edtost. Vztek. Nen\u00e1vist. L\u00e1ska. Vztek.<\/div>\n
S dal\u0161\u00edm nakopnut\u00edm zdi se zhrout\u00edm zp\u011bt na zem a vy\u010derpan\u011b mezi jednotliv\u00fdmi vzlyky lap\u00e1m po dechu. Nen\u00e1vid\u00edm ho. Tak hrozn\u011b moc ho nen\u00e1vid\u00edm, a o to v\u00edc, \u017ee ho nen\u00e1vid\u011bt nedok\u00e1\u017eu. Kdyby tady te\u010f byl, k\u0159i\u010del bych na n\u011bj, mo\u017en\u00e1 mu i jednu nat\u00e1hnul, ale nakonec v\u00edm, \u017ee bych ho objal, zhroutil se mu do n\u00e1ru\u010de a bre\u010del jako mal\u00e1 holka. Neexistuje nic, co by mohl Bill ud\u011blat, abych ho dok\u00e1zal doopravdy, pln\u011b nen\u00e1vid\u011bt. I kdy\u017e v tuhle chv\u00edli jsem od prav\u00e9, nefal\u0161ovan\u00e9 nen\u00e1visti jen malinkat\u00fd kr\u016f\u010dek.<\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b. Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b. Nen\u00e1vid\u00edm\u2026“<\/div>\n
Sto\u010d\u00edm se pod\u00e9l zdi do klub\u00ed\u010dka a nech\u00e1m bolest, vztek, pocit m\u00e9n\u011bcennosti i bezmoci, pocit naprost\u00e9ho selh\u00e1n\u00ed a prohry, ve\u0161kerou l\u00e1sku a nen\u00e1vist, aby m\u011b kompletn\u011b pohltily. Pomalu se ztr\u00e1c\u00edm ve v\u00edru emoc\u00ed a ani nedok\u00e1\u017eu vn\u00edmat n\u011b\u010d\u00ed t\u011blo, kter\u00e9 se sesunulo na zem vedle m\u011b. Pa\u017ee, kter\u00e9 obj\u00edmaj\u00ed m\u00e9 vzlyky se ot\u0159\u00e1saj\u00edc\u00ed t\u011blo. Nevn\u00edm\u00e1m slova, kter\u00e1 mi \u0161ept\u00e1 n\u011bkdo do ucha. Nevn\u00edm\u00e1m v\u016fbec nic\u2026 jen bolest.<\/p>\n<\/div>\n
———-<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Pot\u00e9, co m\u011b Tom nechal st\u00e1t uprost\u0159ed ulice, jsem se nezmohl v\u016fbec na nic. Jen jsem tup\u011b z\u00edral do davu p\u0159ed sebou, kde se s ka\u017ed\u00fdm krokem v\u00edc a v\u00edc ztr\u00e1celo m\u00e9 dvoj\u010de. Byl jsem maxim\u00e1ln\u011b zmaten\u00fd. To, co se stalo, se sv\u00fdm zp\u016fsobem st\u00e1t nem\u011blo. Zni\u010dil jsem ho, to ano a to jsem p\u0159esn\u011b cht\u011bl, ale v m\u00e9m pl\u00e1nu se rozhodn\u011b nepo\u010d\u00edtalo s t\u00edm, \u017ee budu m\u00edt v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed a bude mi naprosto mizern\u011b. M\u011bl jsem se c\u00edtit jako Er\u00ednye, bohyn\u011b pomsty, a m\u00edsto toho m\u00e1m pocit, jako by ve mn\u011b s Tomov\u00fdm zlomen\u00fdm odchodem n\u011bco um\u00edralo. Ten pocit zvl\u00e1\u0161tn\u00ed bolesti na hrudi nezn\u00e1m\u2026 a to jsem je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b ani nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co Tom ud\u011blal p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e ode\u0161el.<\/div>\n
Nebyl to polibek v klasick\u00e9m mileneck\u00e9m slova smyslu. Neproj\u00ed\u017ed\u011bl mi jazykem a\u017e do krku, ale po\u0159\u00e1d to byl polibek! Jeho rty se tiskly k t\u011bm m\u00fdm. Jazyk nejazyk, byl to polibek! Polibek, kter\u00fd se mnou zam\u00e1val v\u00edc ne\u017e Tomova p\u011bst, kter\u00e1 se rozhodla mi p\u0159erazit nos.<\/div>\n
Bylo to tak ne\u010dekan\u00e9! Koho by, sakra, napadlo, \u017ee v\u00e1s pol\u00edb\u00ed vlastn\u00ed sourozenec? A hlavn\u011b pot\u00e9, co mu p\u0159ed nosem vyfouknete jeho sen?!<\/div>\n
Prvn\u00edch p\u00e1r minut potom, co se to stalo, jsem byl naprosto paralyzovan\u00fd. V\u016fbec nic jsem nech\u00e1pal, nic mi nedoch\u00e1zelo. A kdy\u017e to kone\u010dn\u011b dob\u011bhlo, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee mus\u00edm jednat.<\/div>\n
A to je p\u0159esn\u011b d\u016fvodem, pro\u010d pr\u00e1v\u011b te\u010f sed\u00edm p\u0159ed dve\u0159mi Tomova bytu. Trvalo mi to sice skoro hodinu, ne\u017e jsem z m\u00e1my vyt\u00e1hnul jeho sou\u010dasnou adresu, ale nakonec se dala zlomit. Kdy\u017e pominu v\u0161echny ty ot\u00e1zky typu: „A co t\u011b to tak najednou zaj\u00edm\u00e1, kde Tom bydl\u00ed?“, tak to nakonec \u0161lo i docela rychle. <\/div>\n
Kdy\u017e jsem poprv\u00e9 spat\u0159il bytov\u00fd komplex, ve kter\u00e9m m\u00e9 dvoj\u010de te\u010f \u017eije, jako prvn\u00ed m\u011b zaplavil pocit z\u00e1visti. Zat\u00edmco j\u00e1 a J. \u017eijeme ve star\u00e9 v\u00fdstavb\u011b, kter\u00e1 u\u017e v minul\u00e9m stolet\u00ed byla pova\u017eov\u00e1na za starou, br\u00e1cha si \u017eije v naprost\u00e9m luxusu, kter\u00fd mu opravdu mus\u00edm z\u00e1vid\u011bt. Je vid\u011bt, \u017ee mu t\u00e1ta asi plat\u00ed solidn\u011b za to nic, co tam u n\u011bj d\u011bl\u00e1. U\u017e zvenku to vypad\u00e1 naprosto dokonale, jak to pak mus\u00ed vypadat uvnit\u0159?
Kdy\u017e jsem se pak nakonec dok\u00e1zal p\u0159en\u00e9st p\u0159es prvotn\u00ed z\u00e1vist a vztek, kter\u00fd na chv\u00edli p\u0159ebil ve\u0161kerou zmatenost, dal\u0161\u00edm probl\u00e9mem byl vr\u00e1tn\u00fd.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 v\u00e1s nemohu pustit nahoru, mlad\u00fd pane. Pan Kaulitz nen\u00ed doma, to nejde.“ Opakoval po\u0159\u00e1d dokola jak papou\u0161ek, a kdy\u017e jsem mu \u0159ekl, \u017ee jsem Tom\u016fv bratr, ozn\u00e1mil mi, \u017ee ani tak pro m\u011b v\u00fdjimky neplat\u00ed. A pokud m\u011b nem\u00e1 Tom uveden\u00e9ho v n\u011bjak\u00e9m speci\u00e1ln\u00edm seznamu host\u016f, jako\u017ee nem\u00e1, nahoru m\u011b prost\u011b pustit nem\u016f\u017ee. Na mou ot\u00e1zku, kde m\u00e1m teda slo\u017eit zadek, mi odpov\u011bd\u011bl, \u017ee to ji\u017e nen\u00ed jeho starost, jen a\u0165 ho laskav\u011b neobt\u011b\u017euji. Hrozn\u011b milej p\u00e1n, tak akor\u00e1t na r\u00e1nu mezi o\u010di!<\/div>\n
\n

Skoro p\u016fl hodiny jsem musel vydr\u017eet sed\u011bt dole na recepci, ne\u017e si \u0161el d\u011bda n\u011bco za\u0159\u00eddit. Okam\u017eit\u011b jsem jeho kr\u00e1tk\u00e9 nep\u0159\u00edtomnosti vyu\u017eil a zmizel po schodech nahoru, hledat Tom\u016fv byt. I kdy\u017e jsem si nakonec ve v\u00fdsledku moc nepomohl. K\u0159es\u00edlka dole v hale byla aspo\u0148 trochu pohodln\u00e1, kde\u017eto tady mus\u00edm d\u0159ep\u011bt na tvrd\u00e9, studen\u00e9 zemi. Jeden by \u0159ekl, \u017ee kdy\u017e je to stavba pro zbohatl\u00edky, budou m\u00edt aspo\u0148 vyh\u0159\u00edvanou podlahu, a ono prd.<\/p><\/div>\n

Pomalu u\u017e mi za\u010d\u00edn\u00e1 \u00fanavou a nudou padat hlava. Venku za okny u\u017e se za\u010d\u00edn\u00e1 stm\u00edvat, j\u00e1 jsem zmrzlej jak ps\u00ed \u010dum\u00e1k, a Tom po\u0159\u00e1d nikde. Za\u010d\u00edn\u00e1m se ob\u00e1vat, jestli dom\u016f v\u016fbec doraz\u00ed. Kdo v\u00ed, jak\u00e9 m\u011bl po zkou\u0161k\u00e1ch pl\u00e1ny a mn\u011b se tady rozhodn\u011b nocovat nechce. Ale jak zn\u00e1m Toma, on nen\u00ed ten typ, co by po ne\u00fasp\u011bchu \u0161el a tr\u00e1vil ve\u010der ve spole\u010dnosti dal\u0161\u00edch lid\u00ed. Zase na druhou stranu, jak moc v\u00e1\u017en\u011b Toma zn\u00e1m\u2026?<\/div>\n
„No t\u00e1\u00e1\u00e1k,“ zak\u0148u\u010d\u00edm znud\u011bn\u011b o dal\u0161\u00ed hodinu pozd\u011bji. M\u00e1m pocit, \u017ee mi zadek natrvalo p\u0159imrznul k Tomov\u011b roho\u017ece. Ve chv\u00edli, kdy\u017e u\u017e zase za\u010d\u00edn\u00e1m prokl\u00ednat v\u0161echny svat\u00fd, na konci chodby cinkne v\u00fdtah a ve sv\u011btle jeho z\u00e1\u0159ivek se objev\u00ed shrben\u00e1 postava m\u00e9ho bratra spole\u010dn\u011b s n\u011bjakou holkou zav\u011b\u0161enou kolem jeho pa\u017ee.<\/div>\n
Po p\u00e1r kroc\u00edch se zaraz\u00ed a jen na sebe ml\u010dky z\u00edr\u00e1me. Mysl\u00edm, \u017ee m\u011b tady opravdu ne\u010dekal. S povzdechem se vyhrabu na nohy a d\u00e1l udr\u017eujeme o\u010dn\u00ed kontakt.<\/div>\n
„Co tady chce\u0161?“ zept\u00e1 se chladn\u011b, jeho hlas je zvl\u00e1\u0161tn\u011b ochrapt\u011bl\u00fd. Napr\u00e1zdno n\u011bkolikr\u00e1t polknu a t\u011bk\u00e1m pohledem mezi n\u00edm a \u010dernovl\u00e1skou po jeho boku. Tom m\u016fj pohled n\u00e1sleduje, a kdy\u017e se zastav\u00ed na \u010dernovl\u00e1sce, nakr\u010d\u00ed obo\u010d\u00ed. „Am j\u00e1\u2026 u\u017e to zvl\u00e1dnu, hm?“<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b?“ zept\u00e1 se ‚Am‘ a st\u0159el\u00ed po mn\u011b nevra\u017eiv\u00fdm pohledem, na\u010de\u017e m\u016fj bratr p\u0159ik\u00fdvne.<\/div>\n
„Ale v\u00e1\u017en\u011b d\u011bkuju, m\u00e1\u0161 to u m\u011b!“ dod\u00e1 Tom ochrapt\u011bl\u00fdm \u0161eptem a ti dva se obejmou. \u010cernovlas\u00e1 Am je\u0161t\u011b n\u011bco zamuml\u00e1 do jeho ucha a s posledn\u00edm vra\u017eedn\u00fdm pohledem, pat\u0159\u00edc\u00edm m\u00e9 osob\u011b, se vr\u00e1t\u00ed k v\u00fdtahu a za chv\u00edli u\u017e jsme s Tomem op\u011bt sami.<\/div>\n
„Tak co tady chce\u0161?“ zept\u00e1 se znovu po p\u00e1r chv\u00edl\u00ed napjat\u00e9ho ticha a p\u0159ejde ke dve\u0159\u00edm. Z kapsy voln\u00fdch kalhot vylov\u00ed kl\u00ed\u010de a opravdu \u0161ne\u010d\u00edm tempem se d\u00e1 do odemyk\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu d\u00e1l?“ zept\u00e1m se opatrn\u011b, kdy\u017e otev\u0159e dve\u0159e od bytu. Nedivil bych se, kdyby m\u011b oto\u010dil a vykopal tam, odkud jsem p\u0159i\u0161el. „Mus\u00edme si promluvit,“ dod\u00e1m po chvilce ticha, b\u011bhem kter\u00e9 m\u011b jen pozoruje. Z kr\u00e1tk\u00e9 chv\u00edle se stane n\u011bkolik nekone\u010dn\u00fdch minut, b\u011bhem kter\u00fdch m\u00e1m pocit, \u017ee do m\u011b m\u00e9 dvoj\u010de pohledem prop\u00e1l\u00ed d\u00edru. Je to docela nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, ale ani si netrouf\u00e1m protestovat.<\/div>\n
\n

Po p\u00e1r dal\u0161\u00edch okam\u017eic\u00edch nakonec Tom p\u0159ik\u00fdvne a j\u00e1 spole\u010dn\u011b s n\u00edm vstoup\u00edm k n\u011bmu do bytu.<\/p>\n<\/div>\n

autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni Tom Dal\u0161\u00ed oto\u010dka. A dal\u0161\u00ed. A demi pli\u00e9. A oto\u010dka s v\u00fdskokem. A dal\u0161\u00ed. Sotva lap\u00e1m po dechu, ale nem\u016f\u017eu zastavit. Nem\u016f\u017eu ani zpomalit. Mus\u00edm pokra\u010dovat. Prost\u011b mus\u00edm. Dal\u0161\u00ed oto\u010dka. A v\u00fdskok. A oto\u010dka. A dal\u0161\u00ed. A dal\u0161\u00ed. To\u010d\u00ed se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[426],"tags":[],"class_list":["post-8674","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dance-to-destroy-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8674","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8674"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8674\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8674"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8674"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8674"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}