{"id":8686,"date":"2011-05-11T16:00:00","date_gmt":"2011-05-11T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8664"},"modified":"2011-05-11T16:00:00","modified_gmt":"2011-05-11T15:00:00","slug":"alles-wird-gut-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/11\/alles-wird-gut-4\/","title":{"rendered":"Alles wird gut 4."},"content":{"rendered":"
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Svolen\u00ed, kter\u00e9 Anisovi rozv\u00e1zalo ruce<\/p>\n<\/div>\n
Tom nedok\u00e1zal vn\u00edmat. Z cel\u00e9ho koncertu nic nem\u011bl. Jeho prsty se pohybovaly pln\u011b automaticky, on s\u00e1m je \u0159\u00eddit nedok\u00e1zal. Na to byla jeho mysl moc zmaten\u00e1. Nedok\u00e1zal hr\u00e1t svou roli. Nedok\u00e1zal neust\u00e1le pokukovat po fanynk\u00e1ch, nebo\u0165 ty byly to posledn\u00ed, co ho moment\u00e1ln\u011b zaj\u00edmalo. Mysl m\u011bl plnou rappera v z\u00e1kulis\u00ed. Dokonce ani neb\u011bhal po p\u00f3diu tak jako jindy. Sp\u00ed\u0161e se po n\u011bm plou\u017eil. David ho za to zabije, to si uv\u011bdomoval, i kdy\u017e jenom v mal\u00e9m koute\u010dku sv\u00e9 mysli.<\/p>\n<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ sykl na n\u011bj Bill, kdy\u017e m\u011bl v jedn\u00e9 p\u00edsni\u010dce zrovna chvilku bez zp\u011bvu a byl v Tomov\u011b okol\u00ed.<\/div>\n
„Doma,“ odpov\u011bd\u011bl mu Tom prost\u011b a ud\u011blal krok bl\u00ed\u017e k fanynk\u00e1m. Te\u010f je \u0159ada na jeho s\u00f3lo. Ale ani to si nemohl po\u0159\u00e1dn\u011b u\u017e\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkujeme v\u00e1m, d\u011bkujeme, byli jste skv\u011bl\u00ed!“ Tom sebou trhl, kdy\u017e sly\u0161el sv\u00e9ho bratra pron\u00e1\u0161et tato slova. To u\u017e zahr\u00e1li v\u0161echny p\u00edsni\u010dky? Pod\u00edval se na sv\u00e9 prsty. Asi to opravdu jsou \u017eiv\u00ed tvorov\u00e9, kte\u0159\u00ed se po kyta\u0159e pohybuj\u00ed sami od sebe, proto\u017ee on je dnes nijak nevedl. A p\u0159itom to vypadalo, \u017ee neud\u011blal \u017e\u00e1dnou katastrof\u00e1ln\u00ed chybu. „A jeliko\u017e jste byli opravdu naprosto perfektn\u00ed, m\u00e1me pro v\u00e1s jedno mal\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed,“ mrkl Bill do davu a ten se rozk\u0159i\u010del. \u010cernovlas\u00fd byl ve sv\u00e9m \u017eivlu, u\u017e\u00edval si to ka\u017edou \u010d\u00e1ste\u010dkou t\u011bla. „P\u0159iv\u00edtejte, pros\u00edm, na\u0161eho hosta!“ zezadu p\u0159i\u0161el le\u017e\u00e9rn\u00edm krokem Bushido. Tomovi se rozbu\u0161ilo srdce a on pevn\u011b sev\u0159el krk sv\u00e9 kytary. Ne, tohle nezvl\u00e1dne. A jestli jo, tak je opravdu velk\u00fd frajer. Ve chv\u00edli, kdy se jejich pohledy st\u0159etly a Anis se na n\u011bj nepatrn\u011b usm\u00e1l, se mu p\u0159ed o\u010dima zjevilo v\u0161echno, co se stalo na z\u00e1chodech. U\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9. Sklopil pohled ke sv\u00e9 kyta\u0159e a c\u00edtil, \u017ee jeho tv\u00e1\u0159e nabraly \u010dervenou barvu. Sakra, jestli si tohohle n\u011bkdo v\u0161imne, tak je v pr\u010dic\u00edch.<\/div>\n
\n
„Ahoj, d\u011bcka!“ prohodil Bushido s machersk\u00fdm \u00fasm\u011bvem. A\u0165 se c\u00edtil, jak cht\u011bl, kari\u00e9ra nen\u00ed o jeho pocitech. Na p\u00f3diu si mus\u00ed udr\u017eet svou image, i kdyby m\u011bl Toma zra- Pravda, za tu cenu by to asi neud\u011blal. Hala t\u00e9m\u011b\u0159 explodovala. N\u011bkte\u0159\u00ed se za\u010dali sm\u00e1t, n\u011bkte\u0159\u00ed nad\u0161en\u011b je\u010deli a n\u011bkte\u0159\u00ed na onoho hosta jen z\u00edrali s otev\u0159en\u00fdmi \u00fasty. Tom m\u011bl chu\u0165 se postavit mezi ty posledn\u011b jmenovan\u00e9 a p\u0159idat se k nim. Ale nemohl. „P\u00e1ni, kluci, takhle hrajete v\u017edycky?“<\/div>\n
„A cos \u010dekal? \u017de jsme n\u011bjak\u00fd d\u011bcka?“ lehce do n\u011bj se sm\u00edchem str\u010dil Bill. Bushido se u\u0161kl\u00edbl. Tak\u017ee se nic nepoznalo. Tom je opravdu naprosto geni\u00e1ln\u00ed muzikant. Ov\u0161em on vid\u011bl, na co mysl\u00ed. Celou dobu ho zezadu pozoroval. Nedok\u00e1zal od n\u011bj odtrhnout o\u010di. Byl fascinov\u00e1n, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e se Tom nato\u010dil tak, \u017ee vid\u011bl na jeho dlouh\u00e9 prsty, kter\u00e9 zcela automaticky pracovaly na strun\u00e1ch.<\/p>\n<\/div>\n
Tom c\u00edtil jeho pohled. Byl mu p\u0159\u00edjemn\u00fd, cel\u00e9 jeho t\u011blo pod n\u00edm brn\u011blo, naskakovala mu hus\u00ed k\u016f\u017ee. A to ho m\u00e1tlo. Je\u0161t\u011b nikdy se mu nic takov\u00e9ho nestalo. Ale byla pravda, \u017ee nikdy v \u017eivot\u011b na n\u011bj tak up\u0159en\u011b nehled\u011bly tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b tmav\u00e9 a hlubok\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
Za\u010dali hr\u00e1t. Tentokr\u00e1t se Tom sna\u017eil p\u0159im\u011bt mysl, aby s n\u00edm spolupracovala. Tuto p\u00edsni\u010dku a\u017e tak dokonale neum\u011bl, nyn\u00ed ji hr\u00e1li prvn\u011b na ve\u0159ejnosti a jemu z\u00e1le\u017eelo na tom, jak to dopadne. Kdy\u017e se k nim p\u0159idal bratr\u016fv hlas, spokojen\u011b se pousm\u00e1l. Takhle to bylo, je a bude. Oni \u010dty\u0159i a jejich hudba. Jenom na tom z\u00e1le\u017e\u00ed. Alespo\u0148 tady, p\u0159ed t\u011bmi tis\u00edci p\u00e1ry o\u010d\u00ed, na p\u00f3diu.<\/div>\n
Pak v\u0161ak do jejich hudby vpadl hlubok\u00fd, drsn\u00fd hlas a on pootev\u0159el \u00fasta. Vy\u0161el z nich tich\u00fd povzdych. Ten hlas k jejich muzice nepasoval, nepat\u0159il tam, a p\u0159itom ji tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b dotv\u00e1\u0159el. Dod\u00e1val j\u00ed jakousi hrubost, n\u011bco, d\u00edky \u010demu okam\u017eit\u011b ka\u017ed\u00e9ho tato p\u00edsni\u010dka zaujme. Nechal sv\u00e9 prsty tan\u010dit po strun\u00e1ch a vzhl\u00e9dl. Jeho mandlov\u00e9 o\u010di se st\u0159etly s \u010dokol\u00e1dov\u00fdmi a jemu p\u0159ejel po z\u00e1dech mr\u00e1z. Bushido to zp\u00edval pro n\u011bj! To jemu \u0159\u00edkal, \u017ee chce zm\u011bnu, \u017ee chce zkusit n\u011bco nov\u00e9ho\u2026 Ta p\u00edsni\u010dka byla o nich! V\u011bd\u011bl to Anis, kdy\u017e ji psal? A v\u011bd\u011bl to Bill?<\/p>\n<\/div>\n
Po tomto jejich mal\u00e9m p\u0159ekvapen\u00ed se vr\u00e1tili na p\u00f3dium je\u0161t\u011b t\u0159ikr\u00e1t. Fanou\u0161ci si neust\u00e1le \u017e\u00e1dali p\u0159\u00eddavek. D\u00edky tomu si Tom nemohl s Anisem promluvit, p\u0159esto\u017ee po tom tolik tou\u017eil. A kdy\u017e u\u017e se\u0161li ze stage opravdu natrvalo, Anis u\u017e nikde nebyl k nalezen\u00ed. David jim \u0159ekl, \u017ee ode\u0161el hned po sv\u00e9m vystoupen\u00ed. Tom se c\u00edtil zrazen\u00fd a zran\u011bn\u00fd. Srdce ho rozbolelo nad my\u0161lenkou, \u017ee to v\u0161echno byla jen hra. Proto\u017ee pro n\u011bj ty siln\u00e9 city, kter\u00e9 se najednou objevily uvnit\u0159 jeho srdce, byly a\u017e moc v\u00e1\u017en\u00e9 na to, aby si s nimi mohl pohr\u00e1vat.<\/div>\n
Pak si ale na sebe vzal svou bundu, str\u010dil ruku do kapsy a nahmatal n\u011bco, co tam p\u0159edt\u00edm rozhodn\u011b nebylo. Pap\u00edrek slo\u017een\u00fd do mal\u00e9ho \u010dtvere\u010dku. Rychle ho vyndal, rozlo\u017eil a p\u0159e\u010detl si vzkaz.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cek\u00e1m doma. T\u011b\u0161\u00edm se na tebe. Bu.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom na to z\u00edral s otev\u0159enou pusou. Srdce se mu prudce rozbu\u0161ilo. Nebyla to hra. Ale m\u00e1 odvahu nechat to zaj\u00edt d\u00e1l? Bylo by spr\u00e1vn\u00e9, kdyby za n\u00edm zajel? Co by se d\u011blo d\u00e1l?<\/div>\n
Moc v\u011bc\u00ed mu blikalo v hlav\u011b jako v\u00fdstra\u017en\u00e1 znamen\u00ed. M\u011bl by se probrat. Tady \u0161lo o Bushida! O toho rappera, co p\u0159ed lety o jeho br\u00e1\u0161kovi tvrdil, jak r\u00e1d by ho ojel. Tak pro\u010d se te\u010f zam\u011b\u0159il na Toma? Pokud si to jenom nenalh\u00e1val, na Billa se za posledn\u00edch n\u011bkolik t\u00fddn\u016f ani nepod\u00edval, kde\u017eto jeho propaloval sv\u00fdm temn\u00fdm pohledem t\u00e9m\u011b\u0159 po\u0159\u00e1d.<\/div>\n
Byl zmaten\u00fd a b\u00e1l se. B\u00e1l se, \u017ee kdy\u017e se te\u010f za Anisem rozjede, n\u011bco se mu stane a on ho potom jen neciteln\u011b odkopne. Proto\u017ee kdyby s n\u00edm mohl m\u00edt vztah, byl by naprosto \u0161\u0165astn\u00fd. A takov\u00fd stav neza\u017eil u\u017e p\u00e1r let.<\/div>\n
Ani\u017e by si to uv\u011bdomoval, st\u00e1le v ruce \u017emoulal pap\u00edrek a vydal se k autu, kter\u00e9 je m\u011blo dov\u00e9st do jejich domu.<\/p>\n<\/div>\n
Bill Toma zamra\u010den\u011b sledoval. Bylo to u\u017e p\u011bt dn\u00ed od jejich posledn\u00edho koncertu a Tom cel\u00e9 ty dny prakticky jenom sed\u011bl v k\u0159esle a \u017emoulal v rukou jak\u00fdsi pap\u00edrek. Bill se d\u00edky jeho v\u011b\u010dn\u011b nep\u0159\u00edtomn\u00e9mu v\u00fdrazu ani nedostal k tomu, aby se ho zeptal, pro\u010d byl na koncert\u011b tak mimo.<\/div>\n
Povzdechl si a p\u0159e\u0161el ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti. Bez ptan\u00ed mu sebral z rukou onen, nyn\u00ed ji\u017e zna\u010dn\u011b poni\u010den\u00fd, pap\u00edrek. Tom se po n\u011bm okam\u017eit\u011b nat\u00e1hl, ale Bill ho zpra\u017eil tak p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem, \u017ee se okam\u017eit\u011b uklidnil. To v\u0161ak nic nem\u011bnilo na tom, \u017ee mu srdce bilo a\u017e v krku. Jakmile Bill do\u010detl ty dv\u011b v\u011bty, t\u00e1zav\u011b na Toma pohl\u00e9dl. C\u00edtil se ubl\u00ed\u017een\u00fd a vynechan\u00fd, proto\u017ee mu bratr nic ne\u0159ekl.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 vysv\u011btlim ti to!“ prohl\u00e1sil Tom, a\u010dkoliv se mu do mluven\u00ed moc necht\u011blo.<\/div>\n
„No to bych ti radil,“ zamra\u010dil se Bill a podal mu pap\u00edrek zp\u00e1tky, p\u0159esto\u017ee to d\u011blal jen nerad. Nel\u00edbilo se mu, co ten vzkaz m\u016f\u017ee znamenat. „A za\u010dni d\u016fvodem, pro\u010d si by na koncertu tak mimo.“<\/div>\n
„No\u2026 to je vlastn\u011b za\u010d\u00e1tek toho v\u0161eho,“ Tom sklonil hlavu. Byl tak nejist\u00fd! S\u00e1m m\u011bl ohledn\u011b cel\u00e9 t\u00e9 v\u011bci nepo\u0159\u00e1dek v hlav\u011b. Jak mohl sv\u00e9 my\u0161lenky obhajovat p\u0159ed bratrem, kdy\u017e jim nev\u011b\u0159il ani on s\u00e1m?! „On\u2026 p\u0159i\u0161el za mnou na z\u00e1chod,“ za\u010dal. Bill se zamra\u010dil. Tohle se mu nel\u00edbilo. Tomova chvilka na z\u00e1chod\u011b p\u0159ed koncertem byla jenom jeho, nikdo se mu do n\u00ed nesm\u011bl pl\u00e9st. „Bylo to fajn,“ p\u0159iznal Tom. „V\u00ed\u0161, byl jsem najednou klidn\u011bj\u0161\u00ed. Vlastn\u011b ani nevim pro\u010d,“ nerv\u00f3zn\u011b \u017emoulal v rukou pap\u00edrek a hypnotizoval text na n\u011bm sv\u00fdm pohledem. „A on\u2026 no, n\u011bjak p\u0159i\u0161la \u0159e\u010d na to, \u017ee sem p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee bych na\u0161e songy dok\u00e1zal zahr\u00e1t i kdybych byl my\u0161lenkami mimo p\u00f3dium. A on\u2026 no, navrhl, a\u0165 to zkus\u00edme. A\u0165 zkus\u00edme, jestli to m\u00e1m opravdu v prstech natolik, \u017ee to dok\u00e1\u017eou zahr\u00e1t samy. J\u00e1 ho nech\u00e1pal a on\u2026 p\u0159i\u0161el ke mn\u011b a\u2026 pol\u00edbil m\u011b,“ posledn\u00ed dv\u011b slova byla za\u0161eptan\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Bill jen vykulil o\u010di a otev\u0159el pusu, to ale Tom nevid\u011bl. „V\u00ed\u0161\u2026 zn\u00e1\u0161 ten pocit, kdy\u017e se ti prudce rozbu\u0161\u00ed srdce, st\u00e1hne \u017ealudek a ty se chce\u0161 utopit v tom okam\u017eiku, p\u0159eje\u0161 si, aby nikdy neskon\u010dil, a \u017eije\u0161 jenom pro n\u011bj? Kdy\u017e tvoje hlava je naprosto pr\u00e1zdn\u00e1 a ty jen c\u00edt\u00ed\u0161 to siln\u00e9 t\u011blo naproti tomu sv\u00e9mu, c\u00edt\u00ed\u0161, jak se ti cosi tepl\u00e9ho, p\u0159\u00edjemn\u00e9ho rozl\u00e9v\u00e1 po t\u011ble,“ pro Toma bylo neuv\u011b\u0159iteln\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 o tom mluvit, nebo\u0165 on s\u00e1m si to je\u0161t\u011b necht\u011bl p\u0159ipustit. Necht\u011bl v\u011bd\u011bt, \u017ee, a\u0165 se to sna\u017eil jakkoliv zap\u0159\u00edt, u\u017e nen\u00ed cesty zp\u011bt, \u017ee u\u017e nem\u016f\u017ee myslet na nic jin\u00e9ho ne\u017e na pln\u00e9 rty na t\u011bch jeho, na hork\u00e9, siln\u00e9 t\u011blo, na hrub\u00e9 ruce na jeho boc\u00edch\u2026 Tohle v\u0161echno ho zcela ovl\u00e1dlo, otisklo se do jeho srdce a necht\u011blo ho u\u017e nikdy pustit. „Ale\u2026 nechal mi v kapse tenhle vzkaz, tak\u2026 snad\u2026“<\/div>\n
Bill si povzdychl a sedl si na op\u011brku k\u0159esla, vedle bratra. Objal ho kolem ramen a zad\u00edval se na onen zmuchlan\u00fd pap\u00edrek.<\/p>\n<\/div>\n
„Miluje\u0161 ho?“ d\u016fle\u017eit\u00e1 ot\u00e1zka polo\u017een\u00e1 z \u00fast pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u00e9 osoby zp\u016fsobila, \u017ee sebou Tom trhl. Byl to mezn\u00edk, to v\u011bd\u011bl. Ale nev\u011bd\u011bl, jak Bill bude reagovat na kterou odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„J-j\u00e1\u2026“ zarazil se. B\u00e1l se. Tak stra\u0161n\u011b se b\u00e1l toho, co bude d\u00e1l! \u017divot nen\u00ed napsan\u00e1 romance! A co kdy\u017e ten jeho \u017eivot nebude romantick\u00fd? Co kdy\u017e prost\u011b nem\u00e1 u Anise \u0161anci? Nedivil by se, je to v\u00edce ne\u017e pravd\u011bpodobn\u00e9. Ale p\u0159esto\u2026 Asi je moc velk\u00fd romantik, ale\u2026 „Jo,“ hlesl nakonec a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Co jo?“ zeptal se Bill. Pot\u0159eboval to sly\u0161et. Musel to sly\u0161et, proto\u017ee musel v\u011bd\u011bt, jestli to, co se chyst\u00e1 ud\u011blat, bude m\u00edt n\u011bjakou cenu.<\/div>\n
„Miluju ho,“ hlesl Tom stejn\u011b ti\u0161e jako p\u0159ede\u0161l\u00e9 slovo. Pak ale zvedl hlavu a oto\u010dil sv\u016fj obli\u010dej na Billa. „Miluju Anise,“ prohl\u00e1sil rozhodn\u011b, pevn\u011b a u\u017e norm\u00e1ln\u011b nahlas. „Ale bojim se,“ dodal hned na to. „Nechci za n\u00edm j\u00edt, proto\u017ee\u2026 Co kdy\u017e to v\u0161echno bere jenom jako hru?“ svra\u0161til obo\u010d\u00ed a na \u010dele se mu vytvo\u0159ila siln\u00e1 vr\u00e1ska. Bill se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Neboj, br\u00e1\u0161ko, n\u011bjak to dopadne,“ dal mu pusu do vlas\u016f. Tom te\u010f v\u00edc ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho pot\u0159ebuje podporu. „Promi\u0148, Tomi, ale te\u010f musim j\u00edt,“ pon\u011bkud omluvn\u011b se na n\u011bj usm\u00e1l. „Zvl\u00e1dne\u0161 to tady, \u017ee jo? J\u00e1 u\u017e fakt musim na manik\u00faru, nebyl jsem na n\u00ed v\u011bky!“ naposledy v\u010dera, ale byl si jist, \u017ee Tom si to nepamatuje. To se toti\u017e je\u0161t\u011b topil ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch.<\/div>\n
„Jasn\u011b, neboj se o m\u011b,“ usm\u00e1l se Tom. St\u00e1le to sice nebyl tak docela \u00fasm\u011bv prostoupen\u00fd \u0161t\u011bst\u00edm, ale u\u017e byl up\u0159\u00edmn\u011bj\u0161\u00ed a veselej\u0161\u00ed ne\u017e ty, kter\u00e9 se mu sna\u017eil d\u00e1vat p\u0159ed p\u00e1r minutami.<\/p>\n

<\/div>\n

Rozlehlou vilou se rozezn\u011bl zvonek a Anis okam\u017eit\u011b vyb\u011bhl ke dve\u0159\u00edm. Cel\u00fdch t\u011bch p\u011bt dn\u00ed na tohle \u010dekal. Ze za\u010d\u00e1tku si \u0159\u00edkal, \u017ee si o tom nejd\u0159\u00edv promluv\u00ed jako dosp\u011bl\u00ed lid\u00e9. Ale kdy\u017e uplynuly u\u017e t\u0159i dny a Tom st\u00e1le nikde nebyl, cht\u011bl ho u\u017e jenom stisknout v n\u00e1ru\u010di, i kdyby ho nem\u011bl u\u017e v\u00edckr\u00e1t vid\u011bt. Byl v tom a\u017e po u\u0161i, v\u011bd\u011bl to a za t\u011bch p\u011bt dn\u00ed se s t\u00edm u\u017e i sm\u00ed\u0159il. Nem\u011bl na vybranou.<\/div>\n
Rozev\u0159el dve\u0159e doko\u0159\u00e1n, ale kdy\u017e spat\u0159il, kdo \u017ee se to k n\u011bmu dob\u00fdv\u00e1, okam\u017eit\u011b mu spadl \u00fasm\u011bv z tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
„Deset minut nen\u00ed takovej propastnej rozd\u00edl,“ zamra\u010dil se Bill, kdy\u017e vid\u011bl, jak moc odli\u0161n\u00fd v\u00fdraz se usadil na Anisov\u011b tv\u00e1\u0159i, a bez dovolen\u00ed ve\u0161el dovnit\u0159.<\/div>\n
„Co chce\u0161?“ zavr\u010del ne zrovna p\u0159\u00edjemn\u011b a pl\u00ed\u017eil se za n\u00edm do vlastn\u00edho ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
„Dobr\u00e1 ot\u00e1zka,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a pohodln\u011b se uvelebil na seda\u010dce. Anis se zvysoka posadil do k\u0159esla. „Ale r\u00e1d bych sly\u0161el odpov\u011b\u010f na n\u00ed od tebe,“ k\u00fdvl na n\u011bj hlavou. Anis se zamra\u010dil. Nech\u00e1pal.<\/div>\n
„Co t\u00edm chce\u0161 \u0159\u00edct?“<\/div>\n
„No, t\u0159eba bych r\u00e1d v\u011bd\u011bl, co m\u011bl znamenat ten tv\u016fj polibek s m\u00fdm bratrem? Pro\u010d si mu dal do kapsy ten l\u00edstek? A hlavn\u011b, uv\u011bdomuje\u0161 si, co to s n\u00edm d\u011bl\u00e1?!“ mra\u010dil se na n\u011bj. Bill je sice nekonfliktn\u00ed \u010dlov\u011bk a provokovat Anise by ho nikdy ani nenapadlo, ale na Toma nikdo nesm\u011bl s\u00e1hnout bez toho, aby si to s n\u00edm potom Bill vy\u0159\u00edkal. A zrovna tak naopak. U nich nez\u00e1le\u017eelo na tom, \u017ee Tom je o n\u011bco m\u00e1lo star\u0161\u00ed. Oni prost\u011b byli dvoj\u010data, tak\u017ee si d\u011blali jak mlad\u0161\u00edho, tak star\u0161\u00edho bratra, ob\u010das matku a n\u011bkdy i otce. Zastupovali pro sebe ty nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed role a bylo pro n\u011b jen p\u0159irozen\u00e9, \u017ee jeden chce toho druh\u00e9ho chr\u00e1nit a br\u00e1nit.<\/p>\n<\/div>\n
Anis se zamra\u010dil. Ano, tohle v\u0161echno cht\u011bl \u0159e\u0161it. Ale ne s Billem. Nicm\u00e9n\u011b si byl jist\u00fd, \u017ee pokud se s t\u00edmhle nepopere, nem\u016f\u017ee od Toma cokoliv \u010dekat. Jenom\u017ee\u2026 jak m\u016f\u017ee s Billem mluvit o n\u011b\u010dem, o \u010dem nen\u00ed zvykl\u00fd ani p\u0159em\u00fd\u0161let?<\/div>\n
„J\u00e1 \u010dek\u00e1m!“ upozornil ho Bill nevyb\u00edrav\u011b.<\/div>\n
„Pol\u00edbil jsem ho, proto\u017ee jsem cht\u011bl,“ povzdechl si Anis. To nevyzn\u011blo tak, jak cht\u011bl. Jak po n\u011bm v\u016fbec n\u011bkdo m\u016f\u017ee cht\u00edt, aby mluvil o citech?!<\/div>\n
„Vysv\u011btlit!“ a Bill mu to v\u016fbec neuleh\u010doval.<\/div>\n
„Nen\u00ed to zrovna nejp\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed, v\u00ed\u0161?“ zamra\u010dil se na n\u011bj Anis. „\u0158\u00edkat ti n\u011bco, co vlastn\u011b sly\u0161et ani nem\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Jo, ale pokud to neusly\u0161im, tak ty nez\u00edsk\u00e1\u0161 to, co chce\u0161, proto\u017ee Tom u\u017e p\u011bt dn\u00ed sed\u00ed doma a u\u017e\u00edr\u00e1 se my\u0161lenkou, jestli pro tebe nen\u00ed jenom n\u011bjak\u00fd \u017eert,“ Anis se na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b pod\u00edval. Opravdu to tak p\u016fsobilo? „A pokud mi tento jeho n\u00e1zor nevyvr\u00e1t\u00ed\u0161, \u0159eknu mu, \u017ee v tom m\u00e1 naprostou pravdu,“ Billovy o\u010di byly chladn\u00e9, nep\u0159\u00edstupn\u00e9. Ud\u011blal by v\u0161echno proto, aby Tom byl stejn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, jako je nyn\u00ed on.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak ti m\u016f\u017eu dok\u00e1zat, \u017ee to s n\u00edm mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b?“ Anisovi se to nel\u00edbilo. Cht\u011bl to dok\u00e1zat Tomovi, to ale neznamenalo, \u017ee o tom bude \u0159\u00edkat komukoliv jin\u00e9mu. I kdy\u017e mohl p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee star\u0161\u00ed Kaulitz si to nebude cht\u00edt nechat pro sebe. Na tom by se mohli spole\u010dn\u011b dohodnout, ale takhle nem\u00e1 na v\u00fdb\u011br. „Nebyls v t\u00fd koupeln\u011b, kdy\u017e\u2026“ odml\u010del se. Opravdu to cht\u011bl \u0159\u00edct nahlas? Opravdu cht\u011bl nahlas p\u0159iznat, \u017ee ho pol\u00edbil? To by bylo, jako by mu \u0159ekl \u00fapln\u011b v\u0161echno. Celou pravdu o tom, co cel\u00fd ty t\u00fddny, kdy se s n\u00edm nevid\u011bl, c\u00edtil. Alespo\u0148 pro n\u011bj by to tak bylo.<\/p>\n<\/div>\n
„Nedok\u00e1\u017ee\u0161 to ani \u0159\u00edct nahlas a chce\u0161 mi namluvit, \u017ee to s n\u00edm mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b?“ Bill se mra\u010dil. Hodn\u011b se mra\u010dil. Nevadilo mu, \u017ee jeho bratr je gay, nevadilo mu, \u017ee je zamilovan\u00fd (vlastn\u011b za to byl \u0161\u0165astn\u00fd), a ani mu nevadilo, \u017ee je zamilovan\u00fd do \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho mu bude hodn\u011b lid\u00ed rozmlouvat. Vadilo mu, \u017ee si nen\u00ed jist\u00fd, \u017ee mu Anis neubl\u00ed\u017e\u00ed. Vadilo mu, \u017ee si nebyl jist\u00fd, \u017ee jejich vztah by Tomovi nakonec nep\u0159inesl jen bolest.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 to s n\u00edm myslim v\u00e1\u017en\u011b!“ ohradil se Anis a nap\u0159\u00edmil se. Z o\u010d\u00ed mu l\u00edtaly jiskry, v\u011bd\u011bl to. „V\u00edm jen, \u017ee se tam nebr\u00e1nil, \u017ee spolupracoval. Nev\u00edm, co ho k tomu vedlo, ale dokud mu nebude vadit, jakou m\u00e1m pov\u011bst, \u017ee nedok\u00e1\u017eu otev\u0159en\u011b mluvit o sv\u00fdch citech a \u017ee jsem o tolik star\u0161\u00ed ne\u017e on, v\u017edycky ho r\u00e1d uvid\u00edm, obejmu nebo t\u0159eba pol\u00edb\u00edm. Kdybych cht\u011bl n\u011bkoho na noc, m\u016f\u017eu si zaplatit n\u011bjakou kurvu a nemusel bych si v\u016fbec d\u011blat hlavu s t\u00edm, pro\u010d se mi v\u016fbec neozval, pro\u010d o sob\u011b nedal v\u011bd\u011bt, kdy\u017e na tom koncert\u011b vypadal, \u017ee ho ten polibek rozhodil, \u017ee se j\u00edm zab\u00fdv\u00e1. Nev\u00edm, pro\u010d se \u010dervenal, kdy\u017e jsem se tam na n\u011bj pod\u00edval, ale vypadal p\u0159i tom tak roztomile a j\u00e1 c\u00edtil n\u011bco tepl\u00fdho v hrudi, proto\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee je tak rozpa\u010dit\u00fd kv\u016fli mn\u011b. Lichotilo mi to. V\u017edy\u0165\u2026 kdo by cht\u011bl m\u011b, star\u00fdho, ned\u016ftkliv\u00fdho chlapa?!“ Anis ani nev\u011bd\u011bl, kdy vstal. Prost\u011b jen z n\u011bj vylet\u011bla tato slova, on tomu nedok\u00e1zal zabr\u00e1nit. Roz\u010dilovalo ho, \u017ee dvoj\u010data zcela zm\u011bnila jeho \u017eivot. Ale Bill m\u011bl na tv\u00e1\u0159i st\u00e1le svou neprostupnou masku. Zaujalo ho to, obm\u011bk\u010dilo, ale stejn\u011b\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Miluje\u0161 ho?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 nebudu ti to \u0159\u00edkat, nechci ti to \u0159\u00edkat. Chci to \u0159\u00edct jemu\u2026“<\/div>\n
„Jenom odpov\u011bz na oby\u010dejnou ot\u00e1zku – miluje\u0161 ho?“<\/div>\n
„Kurva jo,“ zav\u0159el o\u010di a nechal ta dv\u011b slova, a\u0165 zapln\u00ed cel\u00fd pokoj. Bill se usm\u00e1l. Tohle mu sta\u010dilo.<\/div>\n
„Na,“ pod\u00e1val mu pap\u00edrek, ne nepodobn\u00fd tomu, kter\u00fd sv\u00edral Tom ve sv\u00fdch rukou cel\u00fdch t\u011bch p\u011bt dn\u00ed.<\/div>\n
„Co to je?“ zad\u00edval se na n\u011bj zmaten\u011b Anis.<\/div>\n
„Telefon na Toma,“ pousm\u00e1l se na n\u011bj Bill. „Nebudu za tebe odv\u00e1d\u011bt celou pr\u00e1ci,“ povzbudiv\u011b se na n\u011bj usm\u00e1l, vstal a ode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
Anis se za n\u00edm n\u011bkolik dlouh\u00fdch chvil d\u00edval. Pr\u00e1v\u011b dostal svolen\u00ed. Ani\u017e by si to uv\u011bdomoval, pro\u0161el n\u011b\u010d\u00edm, co by se dalo naz\u00fdvat rodi\u010dovskou zkou\u0161kou. Bill ho uznal jako potencion\u00e1ln\u00edho p\u0159\u00edtele sv\u00e9ho dvoj\u010dete. A te\u010f u\u017e bude st\u00e1t p\u0159i nich. Nev\u011bd\u011bl jak, ale v\u011bd\u011bl to.<\/p>\n

<\/div>\n

Tom st\u00e1le propaloval pohledem ten pap\u00edrek. M\u00e1 tam zajet, nem\u00e1? Vlastn\u011b i chce, jen se boj\u00ed. Boj\u00ed se bolesti a odm\u00edtnut\u00ed. Te\u010f mo\u017en\u00e1 v\u00edc ne\u017e kdykoliv p\u0159ed t\u00edm, proto\u017ee p\u0159ed t\u00edm nic nebylo natolik d\u016fle\u017eit\u00e9, jako te\u010f tato situace.<\/div>\n
Ticho v dom\u011b protrhlo zvon\u011bn\u00ed jeho telefonu. Oto\u010dil se za t\u00edm zvukem a uvid\u011bl, jak na stole poskakuje ten nevelk\u00fd p\u0159\u00edstroj. Na mal\u00fd moment se zamyslel, jestli opravdu m\u00e1 cenu ho zvedat. Nakonec si v\u0161ak jen povzdychl a vstal. V\u0161echno lep\u0161\u00ed, ne\u017e tohle ne\u010dinn\u00e9 sezen\u00ed.<\/div>\n
Kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee mu vol\u00e1 nezn\u00e1m\u00e9 \u010d\u00edslo, zamra\u010dil se. Nerad bral takov\u00e9to hovory. Nikdy nev\u011bd\u011bl, kdo je na druh\u00e9 stran\u011b. Mohla to b\u00fdt t\u0159eba jenom m\u00e1ma, kter\u00e1 si zapomn\u011bla mobil doma, a tak vol\u00e1 od kamar\u00e1dky, ale mohl to b\u00fdt tak\u00e9 n\u011bjak\u00fd novin\u00e1\u0159, n\u011bjak\u00e1 \u0161\u00edlen\u00e1 fanynka nebo dokonce n\u011bkdo, kdo by ho cht\u011bl kv\u016fli pen\u011bz\u016fm vyd\u00edrat. Nakonec to v\u0161ak vzal.<\/p>\n<\/div>\n
„Pros\u00edm?“ s\u00e1m byl p\u0159ekvapen\u00fd, jak moc chraplav\u011b jeho hlas zn\u00ed.<\/div>\n
„Ahoj, Tome,“ srdce se mu rozbu\u0161ilo a rty se samovoln\u011b m\u00edrn\u011b pootev\u0159ely. Ten hlas by poznal snad kdekoliv. Pro\u010d vol\u00e1? Kde vzal \u010d\u00edslo? „Jenom\u2026 cht\u011bl jsem se zeptat\u2026“ ticho. Na mal\u00fd moment zavl\u00e1dlo t\u00ed\u017eiv\u00e9, trapn\u00e9 ticho. Tom se kousl do rtu. „Pro\u010d ses neozval? Pro\u010d ses nestavil?“ ti\u0161e pronesen\u00e9 ot\u00e1zky p\u0159\u00edmo zas\u00e1hly Tomovo srdce. Znova zavl\u00e1dlo ticho. Tentokr\u00e1t v\u0161ak bylo na Tomovi, p\u0159eru\u0161it ho.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ odml\u010del se. Znova. Jak by mu mohl \u0159\u00edct pravdu? Jak by mu mohl lh\u00e1t? „Boj\u00edm se,“ p\u0159itiskl si mobil bl\u00ed\u017e k uchu. „Boj\u00edm se tebe\u2026 i sebe,“ sly\u0161el, jak si Anis do telefonu povzdychl.<\/div>\n
„Mohl bys, pros\u00edm, p\u0159ijet? Nechci tohle \u0159e\u0161it po telefonu. A\u2026 cht\u011bl bych t\u011b vid\u011bt,“ ani Anis si nebyl jist\u00fd s\u00e1m sebou. Nen\u00ed zvykl\u00fd na takov\u00e9to jedn\u00e1n\u00ed, na takov\u00e9 pocity.<\/div>\n
„No\u2026 dob\u0159e. P\u0159ijedu.“<\/p>\n

<\/div>\n

Anis byl na\u0161tvan\u00fd s\u00e1m na sebe. To to nem\u016f\u017ee t\u011bch p\u00e1r minut do Tomova p\u0159\u00edjezdu vydr\u017eet v klidu? Ne, on mus\u00ed\u2026 ukl\u00edzet. U\u017e zase. S\u00e1m sebe nepozn\u00e1val, nikdy nebyl z lid\u00ed, co by neust\u00e1le l\u00edtali po dom\u011b a n\u011bco ukl\u00edzeli. A najednou tuto nep\u0159\u00edjemnou \u010dinnost d\u011bl\u00e1 n\u011bjak moc \u010dasto.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se rozezn\u011bl zvonek. Anis okam\u017eit\u011b ud\u011blal t\u0159i rychl\u00e9, dlouh\u00e9 kroky ke dve\u0159\u00edm, pak se v\u0161ak zarazil. Co to, kruci, d\u011bl\u00e1? To je a\u017e tak moc nat\u011b\u0161en\u00fd? Jist\u011b \u017ee je! Jenom\u2026 nemus\u00ed to d\u00e1vat a\u017e tak okat\u011b najevo\u2026 zat\u00edm.<\/div>\n
Otev\u0159el dve\u0159e, p\u0159ed kter\u00fdmi st\u00e1l Tom. O\u010dividn\u011b byl i on nerv\u00f3zn\u00ed, ale sna\u017eil se to nedat najevo. Anise to pobavilo. Bylo to roztomil\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj,“ usm\u00e1l se na n\u011bj. Tom nejist\u011b vzhl\u00e9dl a pousm\u00e1l se. Anis se na n\u011bj usm\u00e1l \u00fapln\u011b. Po t\u011ble se mu rozlilo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed teplo a on byl najednou klidn\u00fd. L\u00edbil se mu ten pocit.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0161pitl o n\u011bco ti\u0161eji ne\u017e Anis a zase sklonil pohled ke \u0161pi\u010dk\u00e1m bot. Byl nerv\u00f3zn\u00ed, nev\u011bd\u011bl, co od t\u00e9hle situace \u010dekat. Neznal Anise. Prakticky nev\u011bd\u011bl, do \u010deho jde. Ale mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b to mu tak podivn\u011b rozechv\u00edvalo srdce.<\/div>\n
„Poj\u010f d\u00e1l,“ Anis otev\u0159el dve\u0159e je\u0161t\u011b o n\u011bco v\u00edc a odstoupil, aby kolem n\u011bj mohl Tom proj\u00edt. Kdy\u017e ho m\u00edjel, lehce ho pohladil po ruce. Tom trhl hlavou a p\u0159ekvapen\u011b se na n\u011bj pod\u00edval, ale hned se na n\u011bj pousm\u00e1l. Do\u0161li a\u017e do ob\u00fdv\u00e1ku, Tom se usadil na jedn\u00e9 stran\u011b seda\u010dky a Anis do k\u0159esla. Zavl\u00e1dlo napjat\u00e9, trapn\u00e9 ticho. Ani jeden nev\u011bd\u011bl co \u0159\u00edct. Tom si skousl spodn\u00ed ret a pohledem t\u011bkal po pokoji. A\u017e mu padl na obraz, kter\u00fdm to vlastn\u011b v\u0161echno za\u010dalo.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d to tu m\u00e1\u0161?“ zeptal se a k\u00fdvl sm\u011brem k fotce. V Anisov\u011b ob\u00fdv\u00e1ku by \u010dekal sp\u00ed\u0161 auto nebo n\u011bco takov\u00e9ho. Ne dv\u011b ruce s propleten\u00fdmi prsty.<\/div>\n
„Proto\u017ee mi to v \u017eivot\u011b chyb\u011blo,“ odpov\u011bd\u011bl to, na co za t\u011bch n\u011bkolik t\u00fddn\u016f p\u0159i\u0161el. Po tom, co vid\u011bl, jak to Toma zaujalo, za\u010dal o t\u00e9 fotce hodn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161let. „Dob\u0159e v\u00ed\u0161, jak je \u017eivot v showbyznysu t\u011b\u017ek\u00fd a osam\u011bl\u00fd. A ty m\u00e1\u0161 bratra, kter\u00fd t\u011b ch\u00e1pe a dok\u00e1\u017ee ti pomoct. J\u00e1 nem\u00e1m\u2026 nem\u011bl jsem nikoho,“ ne\u017e pokra\u010doval, nechal sv\u00e1 slova dozn\u00edt. „Omlouv\u00e1m se, pokud jsem t\u011b t\u00edm polibkem vylekal. Asi\u2026 mo\u017en\u00e1 se to stalo moc brzo, ale j\u00e1 u\u017e se nedok\u00e1zal dr\u017eet mimo tebe.“<\/div>\n
„Ne, to je v po\u0159\u00e1dku, jenom\u2026 ne\u010dekal jsem, \u017ee\u2026 kruci,“ smutn\u011b, bezmocn\u011b, a z\u00e1rove\u0148 pobaven\u011b si odfrkl. „Je to jenom p\u00e1r t\u00fddn\u016f, co jsem p\u0159ijal my\u0161lenku, \u017ee do \u017eeny se asi nikdy nezamiluju. A ty si p\u0159ijde\u0161 a m\u00e9 u\u017e tak zmaten\u00e9 pocity je\u0161t\u011b rozjit\u0159\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Promi\u0148, necht\u011bl jsem-„<\/div>\n
„Ale j\u00e1 cht\u011bl!“ p\u0159eru\u0161il Anise Tom. Proti\u0159e\u010dil si, ale bylo mu to jedno. „Ten polibek byl \u00fa\u017easn\u00fd, nejlep\u0161\u00ed v m\u00e9m \u017eivot\u011b. Zp\u016fsobil mi naprosto \u00fa\u017easn\u00e9 pocity,“ m\u011bl sklopenou hlavu a nerv\u00f3zn\u011b si hr\u00e1l s prsty. „To jen\u2026 jsi to ty. A j\u00e1 t\u011b prakticky nezn\u00e1m a nev\u00edm, jak bude\u0161 na co reagovat. Boj\u00edm se, \u017ee si se mnou jen pohraje\u0161, vyu\u017eije\u0161 m\u011b a pak odkopne\u0161. Proto\u017ee kdybys tohle ud\u011blal, ze\u0161\u00edl\u00edm,“ Anis se celou tu dobu mra\u010dil. P\u0159i posledn\u00edm slov\u011b rozhodn\u011b vstal, p\u0159e\u0161el k Tomovi a zase se posadil. Tom c\u00edtil horko vedle sebe, ale b\u00e1l se vzhl\u00e9dnout. V\u0161echno uvnit\u0159 n\u011bj se pralo a on byl jen sv\u011bdek t\u00e9 velk\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n<\/div>\n
„Mali\u010dk\u00fd,“ \u0159ekl Anis m\u011bkce a chytil jednu jeho dla\u0148 do sv\u00e9. Pevn\u011b ji stiskl. Tom sebral ve\u0161kerou odvahu, kterou v sob\u011b na\u0161el, a vzhl\u00e9dl. P\u0159ekvapily ho Anisovy tmav\u00e9 o\u010di, pro tu chv\u00edli pln\u00e9 n\u011bhy. „Miluju t\u011b,“ za\u0161eptal Anis poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b tato dv\u011b kouzeln\u00e1 sl\u016fvka a spojil jejich rty ve sladk\u00e9m polibku. S Tomem se zato\u010dil sv\u011bt. Mot\u00fdli v jeho b\u0159i\u0161e se uvolnili ze zajet\u00ed a jemu se t\u0159\u00e1sly ruce. Cel\u00e9 jeho t\u011blo ovl\u00e1dly tak siln\u00e9 pocity, \u017ee ho zcela paralyzovaly. Nebyl schopn\u00fd se pohnout. A\u017e teprve Anis\u016fv jazyk, n\u011b\u017en\u011b pros\u00edc\u00ed o povolen\u00ed vstupu do jeho jeskyn\u011b, ho aspo\u0148 tro\u0161ku probudil. Lehce pootev\u0159el rty a u\u017e c\u00edtil to hork\u00e9 h\u00e1d\u011b ve sv\u00fdch \u00fastech. Nechal Anise zcela ho ovl\u00e1dnout.<\/p>\n<\/div>\n
Anis jejich spojen\u00ed p\u0159eru\u0161il a\u017e ve chv\u00edli, kdy se u\u017e oba t\u00e9m\u011b\u0159 dusili. Sv\u00e9 ruce p\u0159esunul k Tomovu pasu a vysadil si ho na kl\u00edn. Sv\u00e9 \u010delo op\u0159el o to Tomovo a usm\u00e1l se. Bylo mu tak p\u0159\u00edjemn\u011b!<\/div>\n
„A my\u2026 spolu te\u010f\u2026 n\u011bco jako\u2026 chod\u00edme?“ zeptal se Tom s rud\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi. Je\u0161t\u011b nikdy s nik\u00fdm nechodil. Ne v tom prav\u00e9m slova smyslu. Na\u0161lo by se sice p\u00e1r rom\u00e1nk\u016f, ale nic z toho nepova\u017eoval za vztah, ten v\u00e1\u017en\u00fd a d\u016fle\u017eit\u00fd.<\/div>\n
„Ano, mali\u010dk\u00fd. My spolu te\u010f chod\u00edme.“<\/div>\n
„Pro\u010d mi tak \u0159\u00edk\u00e1\u0161? Nejsem mali\u010dk\u00fd!“<\/div>\n
„Jsi,“ zasm\u00e1l se Anis. „Jsi m\u016fj mali\u010dk\u00fd.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sandra Tr\u00fcmper Svolen\u00ed, kter\u00e9 Anisovi rozv\u00e1zalo ruce Tom nedok\u00e1zal vn\u00edmat. Z cel\u00e9ho koncertu nic nem\u011bl. Jeho prsty se pohybovaly pln\u011b automaticky, on s\u00e1m je \u0159\u00eddit nedok\u00e1zal. Na to byla jeho mysl moc zmaten\u00e1. Nedok\u00e1zal hr\u00e1t svou roli. Nedok\u00e1zal neust\u00e1le pokukovat po<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[427],"tags":[],"class_list":["post-8686","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-alles-wird-gut"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8686","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8686"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8686\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8686"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8686"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8686"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}