{"id":8689,"date":"2011-05-10T18:30:00","date_gmt":"2011-05-10T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8667"},"modified":"2011-05-10T18:30:00","modified_gmt":"2011-05-10T17:30:00","slug":"a-mess-it-grows-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/10\/a-mess-it-grows-13\/","title":{"rendered":"A mess it grows 13."},"content":{"rendered":"
autor: Tokio Terri<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

V\u00fdlety do m\u011bsta a p\u0159izn\u00e1n\u00ed skute\u010dnosti<\/strong><\/div>\n
Tom sed\u011bl p\u0159ed t\u0159\u00eddou v hale, \u010dekal na Billa, ne\u017e p\u0159ijde, brumlal si pro sebe. Z nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu m\u011bl cel\u00fd t\u00fdden skv\u011blou n\u00e1ladu. <\/p>\n

Bill pro\u0161el kolem n\u011bj, ani\u017e by si ho v\u0161imnul. Tom se p\u0159ipl\u00ed\u017eil za n\u011bj a hrav\u011b ho popadl, ruce rozhozen\u00e9 okolo n\u011bj. <\/p>\n

„\u010cau!“ z\u00e1\u0159il Tom, usm\u00edval se od ucha k uchu. <\/p>\n

Bill se k n\u011bmu naklonil a lehce ho pol\u00edbil, ignoroval to z\u00edr\u00e1n\u00ed ka\u017ed\u00e9ho v hale. <\/p>\n

„Jak\u00e1 byla hodina?“ zeptal se Tom. <\/p>\n

Billovy o\u010di se z\u00fa\u017eily. „Jak\u00e1 asi? M\u011bli jsme biologii.“ Tom vklouzl svou dlan\u00ed do t\u00e9 Billovy a propletl jejich prsty. <\/p>\n

Tom se zasm\u00e1l. „To je hrozn\u00e9. Ale nebylo by to tak nesnesiteln\u00e9, kdybych tam byl j\u00e1!“ <\/p>\n

„Ne, ty bys m\u011b rozptyloval je\u0161t\u011b v\u00edc!“ Bill zm\u00e1\u010dknul jeho ruku. <\/p>\n

„L\u00edbilo by se ti to.“ Odv\u011btil Tom. „Aspo\u0148 by ses m\u011bl na co d\u00edvat!“ <\/p>\n

„Ne.“ <\/p>\n

„Ano.“ Zazp\u00edval Tom, houpal jejich rukama tam a zp\u011bt. <\/p>\n

„Mo\u017en\u00e1.“ Bill lehce pokr\u010dil rameny. <\/p>\n

„Ano.“ <\/p>\n

„Trochu.“ <\/p>\n

„Oh stop!“ zak\u0159i\u010del Tom, znovu se sm\u00e1l. <\/p>\n

„Chce\u0161 dneska ve\u010der p\u0159ij\u00edt?“ \u0159ekl Bill, aby zm\u011bnil t\u00e9ma. <\/p>\n

„Jasn\u011b. Jestli m\u011b bude\u0161 cht\u00edt.“ <\/p>\n

„V\u017edycky t\u011b budu cht\u00edt.“ <\/p><\/div>\n

\n
\n

N\u011bco v Tomov\u011b srdci p\u0159esko\u010dilo, kdy\u017e to \u0159ekl. V jeho \u017ealudku explodovaly tis\u00edce mot\u00fdl\u016f, l\u00e9tali v n\u011bm, nar\u00e1\u017eeli do sebe. Tom si nemohl pomoci, ale musel ud\u011blat to, co ud\u011blal. Naklonil se k Billovi a pol\u00edbil jej na krk. „D\u00edky tob\u011b se c\u00edt\u00edm tak \u0161\u0165astn\u00fd,“ \u0159ekl Tom up\u0159\u00edmn\u011b. „Tak dob\u0159e.“ <\/p>\n

Bill se pod\u00edval na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele se z\u00e1\u0159\u00edc\u00edm v\u00fdrazem. „Jsem r\u00e1d, \u017ee t\u011b dok\u00e1\u017eu u\u010dinit \u0161\u0165astn\u00fdm.“ \u0158ekl tichounce, uc\u00edtil bodnut\u00ed l\u00edtosti v \u017ealudku. „Tak\u017ee p\u0159ijde\u0161?“ zeptal se, vytla\u010doval ve\u0161ker\u00e9 \u017ealostn\u00e9 my\u0161lenky ze sv\u00e9 hlavy. <\/p>\n

„Rozhodn\u011b! Oh!“ zak\u0159i\u010del, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho, co cht\u011bl Billovi \u0159\u00edct. „M\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9 pl\u00e1ny na v\u00edkend?“ <\/p>\n

„Ne. Pro\u010d?“ <\/p>\n

„Pojedem do m\u011bsta!“ Tomovy o\u010di sv\u00edtily vzru\u0161en\u00edm. <\/p>\n

„To je tak 3 nebo 4 hodiny cesty odtud, Tome.“ \u0158ekl skl\u00ed\u010den\u011b Bill. <\/p>\n

„Budu \u0159\u00eddit. V\u00fdlet! No tak, Bille. V\u00ed\u0161, kolik srandy si u\u017eijem?“ \u0161kemral Tom. <\/p>\n

„Bude to katastrofa. Jsi si jist\u00fd, \u017ee chce\u0161 \u0159\u00eddit celou cestu tam?“ <\/p>\n

„J\u00e1 a ty, bude to skv\u011bl\u00e9!“ <\/p>\n

„Zase ty tvoje \u0159e\u010di\u010dky,“ zast\u00e9nal Bill. <\/p>\n

„Pro tebe v\u0161echno.“ <\/p>\n

*** <\/div>\n

Tom si st\u0159\u00edknul trochu vo\u0148avky na krk a pod\u00edval se do zrcadla, usm\u00edval se na sv\u016fj odraz. Usm\u00edval se, proto\u017ee si m\u011bl vyrazit s Billem, nebo proto\u017ee by se kone\u010dn\u011b mohl trochu dostat k Billovu zade\u010dku? Nebyl si jist\u00fd, ale pro jistotu d\u00e1val p\u0159ednost t\u00e9 verzi, \u017ee by se mohl dostat k Billovu pozad\u00ed. <\/p>\n

Pot\u0159\u00e1sl hlavou, popadl svou pen\u011b\u017eenku, nacpal si ji do zadn\u00ed kapsy a vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed. O patn\u00e1ct minut pozd\u011bji u\u017e Bill sch\u00e1zel k jeho autu, vypadal l\u00e9pe ne\u017e milion dolar\u016f. Vlasy m\u011bl narovnan\u00e9 dol\u016f a slunce mu v nich d\u011blalo sv\u011btl\u00e9 pruhy kontrastuj\u00edc\u00ed proti t\u00e9 p\u016flno\u010dn\u011b \u010dern\u00e9 kr\u00e1se. Jeho make-up byl bezchybn\u00fd jako v\u017edy, sm\u011bs \u010dern\u00e9 a \u0161ed\u00e9 namalovan\u00e1 kolem jeho o\u010d\u00ed. M\u011bl na sob\u011b \u010dern\u00fd kab\u00e1tek, kter\u00fd t\u011bsn\u011b obep\u00ednal jeho t\u011blo, a \u010derven\u00fd \u0161\u00e1tek Hermes pe\u010dliv\u011b uv\u00e1zan\u00fd kolem krku. <\/p>\n

„\u010cau,“ pozdravil Tom Billa, kdy\u017e vklouzl na m\u00edsto spolujezdce. „Vypad\u00e1\u0161 n\u00e1dhern\u011b.“ <\/p>\n

Bill ud\u011blal na Toma sv\u016fj nap\u016fl rozko\u0161n\u00fd \u00fasm\u011bv, nap\u016fl \u00fa\u0161klebek, a on bojoval s chut\u00ed ho pol\u00edbit hned na m\u00edst\u011b. „D\u011bkuju.“ Odpov\u011bd\u011bl Bill. <\/p>\n

„Vyr\u00e1\u017e\u00edme! Jsi p\u0159ipraven na n\u011bjakou m\u011bstskou z\u00e1bavu?“ zeptal se Tom a zapnul r\u00e1dio. <\/p>\n

„Jsem d\u011bsn\u011b nad\u0161en\u00fd!“ p\u0159iznal Bill a p\u0159epnul r\u00e1dio na jinou stanici. „T\u011b\u0161il jsem se na to cel\u00fd t\u00fdden!“ <\/p>\n

Tom stanici znovu p\u0159epnul, kdy\u017e si Bill slo\u017eil ruce do kl\u00edna. „Nebude ti vadit, b\u00fdt se mnou zav\u0159en\u00fd aut\u011b 4 hodiny?“ za\u017eertoval. <\/p>\n

„Tome.“ Bill p\u0159evr\u00e1til o\u010di, koutky jeho rt\u016f se zvedly do \u00fa\u0161klebku. „To je ta nejlep\u0161\u00ed \u010d\u00e1st dne\u0161ka!“ \u0159ekl, jako by to byla samoz\u0159ejmost.<\/p><\/div>\n

Tomovo srdce narazilo do hrudn\u00edho ko\u0161e, bu\u0161ilo a nar\u00e1\u017eelo do v\u0161eho kolem, kdy\u017e c\u00edtil nekontrolovateln\u00fd \u00fasm\u011bv pl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se mu na tv\u00e1\u0159. Bill byl tak sladk\u00fd <\/p>\n

Bill si znovu p\u0159epnul r\u00e1dio po sv\u00e9m a propletl sv\u00e9 prsty s Tomov\u00fdmi, tak\u017ee si r\u00e1dio nemohl p\u0159epnout zp\u00e1tky. Tom po Billovi st\u0159elil hrav\u00fd nesouhlasn\u00fd pohled, zm\u00e1\u010dknul jeho prsty a palcem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po Billov\u011b sat\u00e9nov\u011b hladk\u00e9 k\u016f\u017ei. <\/p>\n

„M\u00e1\u0161 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee t\u011b m\u00e1m r\u00e1d,“ zamumlal Tom. <\/p>\n

„To teda m\u00e1m,“ p\u00edpnul Bill, o\u010dividn\u011b byl se sebou spokojen. <\/p>\n

Po p\u00e1r hodin\u00e1ch a mnoha hrav\u00fdch konverzac\u00edch p\u0159ijeli, zaparkovali v gar\u00e1\u017ei a roze\u0161li se pod\u00e9l chodn\u00edku. Ka\u017ed\u00fd jen tak pob\u00edhal kolem a vypadal, \u017ee m\u00e1 n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho na pr\u00e1ci, ale Tom s Billem l\u00edn\u011b proch\u00e1zeli ulic\u00ed, dr\u017eeli se za ruce a prod\u00edrali se davem. <\/p>\n

„Okej,“ vydechl Tom, jeho h\u0159ejiv\u00fd dech zmrznul ve vzduchu v obl\u00e1\u010dek p\u00e1ry. „N\u011bco jsem si napl\u00e1noval. \u0158ekni mi, co bys cht\u011bl d\u011blat.“ <\/p>\n

Bill pok\u00fdval hlavou. <\/p>\n

„M\u016f\u017eeme j\u00edt do muzea na konci ulice, m\u016f\u017eeme si ud\u011blat piknik v m\u011bstsk\u00e9m parku, i kdy\u017e je zima, ve\u010de\u0159e v restauraci, m\u016f\u017eeme j\u00edt nakupovat,“ \u0161\u0165ouchl \u017eertovn\u011b do Billa. „Nebo m\u016f\u017eeme j\u00edt na trajekt, nebo se m\u016f\u017eeme prost\u011b jen tak proch\u00e1zet a j\u00edt s davem. Co mysl\u00ed\u0161?“ <\/p>\n

„Budeme se chv\u00edli jen tak proch\u00e1zet. Prozkoum\u00e1me to tady.“ \u0158ekl Bill. Vypadal \u0161\u0165astn\u011b. „Zbo\u017e\u0148uju m\u011bsto!“ <\/p>\n

„J\u00e1 taky. V\u017edycky m\u00e1m pocit, jako\u017ee sem pat\u0159\u00edm.“ Odpov\u011bd\u011bl Tom, vzhl\u00ed\u017eel k budov\u00e1m. <\/p>\n

„Co m\u00e1\u0161 na tom nejrad\u0161i?“ zeptal se Bill. <\/p>\n

Tom se zamyslel. „Tu atmosf\u00e9ru! Je to ten \u017eivot, lid\u00e9, kte\u0159\u00ed chod\u00ed kolem a nezaj\u00edmaj\u00ed se, co si druz\u00ed mysl\u00ed a co \u0159\u00edkaj\u00ed. Jsou tady, aby ud\u011blali to, co pot\u0159ebuj\u00ed. Nap\u0159\u00edklad, pod\u00edvej se na toho chl\u00e1pka.“ <\/p>\n

Tom uk\u00e1zal na mu\u017ee sed\u00edc\u00edho na lavi\u010dce. M\u011bl jasn\u011b r\u016f\u017eov\u00fd mohawk, kter\u00fd mu na hlav\u011b st\u00e1l rovn\u011b vzp\u0159\u00edmen\u011b, krou\u017eek v nose spojen\u00fd \u0159et\u00edzkem s n\u00e1u\u0161nic\u00ed. Pod \u010dernou bundou nosil sv\u011btlou s\u00ed\u0165ovinu a na nohou boty vysok\u00e9 a\u017e ke kolen\u016fm. <\/p>\n

„M\u011bl by to b\u00fdt ten nejdivn\u011bj\u0161\u00ed chl\u00e1pek, kter\u00e9ho jsem kdy vid\u011bl. Ale te\u010f, je to sou\u010d\u00e1st m\u011bsta. Sere\u0161 na to, co o tob\u011b lidi \u0159\u00edkaj\u00ed, proto\u017ee ka\u017ed\u00fd tady je jin\u00fd. U n\u00e1s je v\u0161echno okam\u017eit\u011b pod kontrolou a zanalyzov\u00e1no. Lidi pomlouvaj\u00ed a melou hovna. Tam jsou v\u0161ichni stejn\u00ed. Konformisti. Pokrytci. Ale tady ne. Tady m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt, k\u00fdm chce\u0161 a c\u00edtit se v tom dob\u0159e.“ <\/p>\n

Bill on\u011bm\u011bl. Nikdy si neuv\u011bdomil, \u017ee to takhle c\u00edt\u00ed. \u017de ho v\u00e1\u017en\u011b otravuje, co si lid\u00e9 mysl\u00ed a \u0159\u00edkaj\u00ed, p\u0159esto\u017ee s\u00e1m \u0159\u00edkal, \u017ee je mu to jedno. <\/p>\n

„Mysl\u00edm t\u00edm, kdy\u017e se pod\u00edvaj\u00ed na m\u011b, jak chod\u00edm s tebou,“ pokra\u010doval Tom ve sv\u00e9m proslovu, „lidi jsou po\u0159\u00e1d ohromen\u00ed, \u017ee n\u011bkdo jako ty, mohl d\u00e1t \u0161anci n\u011bkomu, jako jsem j\u00e1. Kluk, kter\u00fd sp\u00ed s ka\u017ed\u00fdm a pa\u0159\u00ed, kde m\u016f\u017ee, chod\u00ed s nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00edm a nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm klukem na \u0161kole. V\u0161echny ty v\u011bci, co si o n\u00e1s pov\u00eddaj\u00ed za na\u0161imi z\u00e1dy, jsou to sra\u010dky. Ale tady\u2026 Pod\u00edvej, ani jeden \u010dlov\u011bk se na n\u00e1s nepod\u00edval a nehodil po n\u00e1s o\u0161kliv\u00fd pohled, ani si neza\u010dali \u0161eptat, aby se to nedoneslo k n\u00e1m. Tady jsme jen my, a nikoho to nezaj\u00edm\u00e1.“ <\/p>\n

„Tome…“ \u0159ekl potichounku Bill. „V\u00e1\u017en\u011b t\u011b lidi u n\u00e1s doma tak znechucuj\u00ed?“ byl podivn\u011b smutn\u00fd z Tomov\u00fdch my\u0161lenek, c\u00edtil se zran\u011bn\u00fd lidmi u nich doma. <\/p>\n

„Ne po\u0159\u00e1d, ne. Nau\u010dil jsem se to nevn\u00edmat. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b, jednou za \u010das to na m\u011b p\u0159ijde a j\u00e1 se takhle rozmluv\u00edm!“ ho\u0159ce se zasm\u00e1l. <\/p>\n

„To je v po\u0159\u00e1dku. Rozum\u00edm ti.“ \u0158ekl Bill up\u0159\u00edmn\u011b. „M\u00e1\u0161 pravdu. Lidi u n\u00e1s doma jsou prost\u011b tak \u2026“ odml\u010del se a hledal to spr\u00e1vn\u00e9 slovo. <\/p>\n

„Hloup\u00ed?“ navrhnul Tom. <\/p>\n

„Uboz\u00ed,“ dodal Bill. <\/p>\n

„Snob\u0161t\u00ed.“ <\/p>\n

„Fale\u0161n\u00ed!“ <\/p>\n

Chlapci se na sebe usm\u00e1li. <\/p>\n

„V\u00ed\u0161, jak\u00fd je te\u010f m\u011bs\u00edc?“ zeptal se najednou Bill. <\/p>\n

„Je leden? Skoro \u00fanor?“ odpov\u011bd\u011bl zmaten\u011b Tom. <\/p>\n

„Jo.“ \u0158ekl Bill jednodu\u0161e. <\/p>\n

„A?“ zeptal se Tom, kdy\u017e zahnuli za roh do dal\u0161\u00ed dlouh\u00e9 ulice. <\/p>\n

„No, u\u017e spolu n\u011bjakou dobu chod\u00edme.“ \u0158ekl Bill. „V \u0159\u00edjnu jsi m\u011b za\u010dal sledovat, a j\u00e1 se ti dost br\u00e1nil.“ <\/p>\n

„To teda ur\u010dit\u011b!“ zasm\u00e1l se Tom. <\/p>\n

„Od listopadu spolu chod\u00edme a je skoro \u00fanor. Bude to n\u011bco p\u0159es t\u0159i m\u011bs\u00edce.“ <\/p>\n

„To tak rychle?“ <\/p>\n

„Jo, zamysli se nad t\u00edm, v kv\u011btnu \u0161kola nadobro kon\u010d\u00ed. Za dal\u0161\u00ed t\u0159i m\u011bs\u00edce bude konec!“ <\/p>\n

„Wow.“ \u010cas let\u011bl a Tom si to ani po\u0159\u00e1dn\u011b neuv\u011bdomoval. „Kurva, tenhle rok ut\u00edk\u00e1 tak rychle!“ <\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm!“ souhlasil Bill, a myslel na to, jak jednoduch\u00e9 bude vyhr\u00e1t jeho s\u00e1zku. U\u017e mu zb\u00fdvaly jen t\u0159i m\u011bs\u00edce, a Tom se te\u010f zd\u00e1l snesiteln\u00fd. Dokonce by mu ani nevadilo, kdyby to po kv\u011btnu pokra\u010dovalo! S Tomem se bavil a m\u011bl pocit, \u017ee z\u00edskal dobr\u00e9ho kamar\u00e1da. Byl sakra \u0161okovan\u00fd, ale \u0161\u0165astn\u00fd. <\/p>\n

Do\u0161li k mal\u00e9mu parku, kter\u00fd byl nyn\u00ed opu\u0161t\u011bn\u00fd kv\u016fli chladn\u00e9mu po\u010das\u00ed, ale p\u011bkn\u011b \u00fatuln\u00fd, tak\u017ee to ani jednomu z nich nevadilo. Posadili se na lavi\u010dku, aby si po jejich proch\u00e1zce ud\u011blali p\u0159est\u00e1vku. Bill n\u011bco vyt\u00e1hl z kapsy. Byl to mal\u00fd s\u00e1\u010dek pln\u00fd chleba. <\/p>\n

Tom vyt\u0159e\u0161til o\u010di, naklonil hlavu na stranu. Bill si toho v\u0161imnul, kdy\u017e odtrh\u00e1val velk\u00fd kus chleba, rozdrobil ho na men\u0161\u00ed kousky a hodil ho sm\u011brem k holub\u016fm. Kone\u010dn\u011b pohl\u00e9dl na Toma, kter\u00fd mu st\u00e1le u\u0161t\u011bd\u0159oval ten sam\u00fd divn\u00fd v\u00fdraz. <\/p>\n

„Co?“ zeptal se nevinn\u011b Bill. <\/p>\n

„Ty \u0148oumo!“ vyk\u0159ikl Tom, sm\u00e1l se Billovi. <\/p>\n

„Co!! R\u00e1d nos\u00edm pt\u00e1k\u016fm n\u011bco k j\u00eddlu!“ br\u00e1nil se Bill a hodil kousek na Toma. <\/p>\n

„\u0147oumo.“ Pokra\u010doval Tom, kdy\u017e se vyh\u00fdbal let\u00edc\u00edmu chlebu. <\/p>\n

„To nejsem!“ trucoval. <\/p>\n

Tom popadl Bill\u016fv obli\u010dej a tvrd\u011b ho pol\u00edbil na jeho trucovit\u011b na\u0161pulen\u00e9 rt\u00edky. Bill se nemohl br\u00e1nit, a tak se jen odevzdal Tomovu polibku, okusoval jeho st\u0159\u00edbrn\u00fd piercing. <\/p>\n

„Bo\u017ee, cht\u011bl bych j\u00edt dol\u016f ulic\u00ed a vid\u011bt t\u011b tady sed\u011bt na lavi\u010dce uprost\u0159ed hejna pt\u00e1k\u016f!“ \u0159ekl Tom, kdy\u017e p\u0159eru\u0161il jejich polibek. <\/p>\n

„A ur\u010dit\u011b by ses ke mn\u011b p\u0159idal, proto\u017ee se ti to tak l\u00edb\u00ed!“ odsekl Bill a podal Tomovi kousek chleba na h\u00e1zen\u00ed. <\/p>\n

„A m\u00e1\u0161 sakra pravdu, \u017ee bych se p\u0159idal,“ \u0159ekl Tom a pol\u00edbil ho je\u0161t\u011b jednou, vzal si trochu chleba z Billov\u00fdch rukou. <\/p>\n

„M\u00e1m t\u011b r\u00e1d.“ \u0158ekl najednou Bill, slova mu vylet\u011bla z pusy. A myslel je v\u00e1\u017en\u011b. M\u011bl Toma r\u00e1d. V\u00edc, ne\u017e by kdy s\u00e1m cht\u011bl. V\u00edc, ne\u017e kdy n\u011bkoho r\u00e1d m\u011bl. <\/p>\n

Tom se na n\u011bj sm\u011b\u0161n\u011b pod\u00edval, skoro jako by koukal skrz n\u011bj. „Pro\u010d? Co na mn\u011b vid\u00ed\u0161? Pro\u010d se se mnou zahazuje\u0161?“ zeptal se Tom. Poprv\u00e9 se c\u00edtil \u0161patn\u011b kv\u016fli t\u00e9 s\u00e1zce. N\u011bco ho t\u00ed\u017eilo v \u017ealudku, c\u00edtil se nemocn\u00fd. <\/p>\n

Bill neodpov\u011bd\u011bl. M\u00edsto toho se na Toma vrhnul, ani\u017e by se staral, jestli je n\u011bkdo uvid\u00ed nebo ne. Jeho ruce v rukavic\u00edch se propletly s Tomov\u00fdmi cornrows, kdy\u017e sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele ul\u00edb\u00e1val k smrti. P\u0159itla\u010dil Toma na lavi\u010dku a sv\u00e9 t\u011blo t\u011bsn\u011b p\u0159ilisoval k tomu jeho. <\/p>\n

Tom mu v\u00e1\u0161e\u0148 opl\u00e1cel, ale pak si uv\u011bdomil, \u017ee mu Bill neodpov\u011bd\u011bl. Jemn\u011b ho od sebe odstr\u010dil, vzal jeho ruce do sv\u00fdch. „Neodpov\u011bd\u011bl jsi mi.“ Pouk\u00e1zal a usm\u00e1l se. <\/p>\n

„J\u00e1 nev\u00edm, Tome. Jsi prost\u011b\u2026 n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. D\u011bl\u00e1\u0161 m\u011b \u0161\u0165astn\u00fdm a neboj\u00ed\u0161 se b\u00fdt t\u00edm, kdo jsi, i p\u0159esto, co \u0159\u00edkaj\u00ed ostatn\u00ed.“ Odpov\u011bd\u011bl Bill bez dechu. <\/p>\n

Tom se zad\u00edval na sv\u00e9 boty, c\u00edtil vinu. „Jsi pro m\u011b moc dobr\u00fd.“ Lehce zamumlal. Bill nat\u00e1hl ruku a dotknul se jeho tv\u00e1\u0159e kone\u010dky sv\u00fdch ko\u017een\u00fdch rukavic. <\/p>\n

„Poj\u010f. P\u016fjdeme n\u011bkam na ve\u010de\u0159i,“ \u0159ekl Bill, kdy\u017e zaznamenal Tom\u016fv smutek. <\/p>\n

„Ve\u010de\u0159e zn\u00ed skv\u011ble!“ \u0159ekl Tom, vstal z lavi\u010dky a sna\u017eil se zakr\u00fdt cokoliv, na co p\u0159edt\u00edm myslel. Postavil se a pod\u00edval t\u00e1zav\u011b dol\u016f na Billa. <\/p>\n

„Co?“ zeptal se Bill. <\/p>\n

„Je ti zima?“ <\/p>\n

„Ani ne. Tro\u0161ku na nohy.“ Odpov\u011bd\u011bl, t\u0159el si o sebe prsty ve sv\u00fdch bot\u00e1ch a d\u00edval se na arogantn\u00ed v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. <\/p>\n

„Oh, m\u00e1\u0161 modr\u00e9 rty,“ pouk\u00e1zal Tom. <\/p>\n

„M\u00e1m?!“ Billovy prsty vyl\u00e9tly nahoru k jeho rt\u016fm. <\/p>\n

„Jo, mysl\u00edm, \u017ee pot\u0159ebuj\u00ed zah\u0159\u00e1t.“ \u0158ekl Tom a zamy\u0161len\u011b pok\u00fdval. Vyt\u00e1hl Billa na nohy a obto\u010dil sv\u00e9 pa\u017ee kolem jeho pasu, p\u0159it\u00e1hl si jej bl\u00ed\u017e. <\/p>\n

Bill p\u0159evr\u00e1til o\u010di. „Oh ano,“ \u0159ekl sarkasticky. „Opravdu mrznou!“ <\/p>\n

„No, poj\u010f bl\u00ed\u017e,“ \u0159ekl Tom, naklonil svou tv\u00e1\u0159 k Billov\u011b, jeho sladk\u00fd, hork\u00fd dech se rozt\u0159\u00ed\u0161til o Bill\u016fv obli\u010dej. <\/p>\n

„Opravdu t\u011b m\u00e1m r\u00e1d.“ Vydechl Bill, jejich rty se o sebe lehce ot\u0159ely. Bill\u016fv nos se l\u00edsal k Tomovu, ne\u017e se nahnul pro dal\u0161\u00ed lehk\u00fd polibek. <\/p>\n

Tomova hlava se uvnit\u0159 to\u010dila. K\u0159i\u010del s\u00e1m na sebe kv\u016fli tolika r\u016fzn\u00fdm v\u011bcem. Opakovan\u011b je vytla\u010doval ze sv\u00e9 hlavy, ale v\u017edycky se vpl\u00ed\u017eily zp\u00e1tky. Jedna jeho polovina se c\u00edtila jako \u0161p\u00edna, a on nev\u011bd\u011bl pro\u010d. Vlastn\u011b to cel\u00e9 fungovalo v jeho prosp\u011bch. V\u017edycky to byla sou\u010d\u00e1st pl\u00e1nu\u2026 <\/p>\n

Tak\u017ee pro\u010d se c\u00edtil tak na hovno? <\/p>\n

„J\u00e1 tebe taky,“ \u0159ekl Tom, nap\u016fl se usm\u00edval, pusinkoval jeho nos a sna\u017eil se ignorovat ten p\u00e1chnouc\u00ed zmatek my\u0161lenek v jeho hlav\u011b. „A te\u010f poj\u010fme pry\u010d z toho mrazu.“ \u0158ekl a vzal Billa za ruku. <\/p>\n

„Mo\u017en\u00e1, kdy\u017e bude\u0161 hodn\u00fd chlapec a sn\u00ed\u0161 celou ve\u010de\u0159i, nech\u00e1m t\u011b zah\u0159\u00e1t i n\u011bco jin\u00e9ho.“ \u0158ekl Bill non\u0161alantn\u011b, mrknul na n\u011bj. <\/p>\n

Tom se za\u0161klebil. „Ned\u011blej si ze m\u011b srandu! Ve\u010de\u0159e zahrnuje i desert?“ <\/p>\n

„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl Bill samolib\u011b. „Desert jsem j\u00e1!“ <\/p>\n

„M\u016fj obl\u00edben\u00fd!“<\/p>\n<\/div>\n

autor: Tokio Terri<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: GingerBalletGirl<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Tokio Terri V\u00fdlety do m\u011bsta a p\u0159izn\u00e1n\u00ed skute\u010dnosti Tom sed\u011bl p\u0159ed t\u0159\u00eddou v hale, \u010dekal na Billa, ne\u017e p\u0159ijde, brumlal si pro sebe. Z nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu m\u011bl cel\u00fd t\u00fdden skv\u011blou n\u00e1ladu. Bill pro\u0161el kolem n\u011bj, ani\u017e by si ho v\u0161imnul. Tom<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[403],"tags":[],"class_list":["post-8689","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-mess-it-grows"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8689","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8689"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8689\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8689"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8689"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8689"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}