{"id":871,"date":"2017-12-12T15:00:00","date_gmt":"2017-12-12T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=865"},"modified":"2017-12-12T15:00:00","modified_gmt":"2017-12-12T14:00:00","slug":"vampire-sunrise-ii-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/12\/12\/vampire-sunrise-ii-13\/","title":{"rendered":"Vampire sunrise II 13."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
M\u00edstnost kolem m\u011b se rozp\u00edjela a podivn\u011b houpala. Pokou\u0161el jsem se zaost\u0159it, ale o\u010di m\u011b necht\u011bly poslechnout. Zat\u0159epal jsem hlavou a zkusil to znovu, ale ani te\u010f jsem se nedo\u010dkal zlep\u0161en\u00ed. Sotva, \u017ee jsem na tabuli dok\u00e1zal rozlu\u0161tit tahy k\u0159\u00eddou, ale p\u0159e\u010d\u00edst jednotliv\u00e1 slova bylo nemo\u017en\u00e9.<\/em><\/div>\n
Zav\u0159el jsem o\u010di a pokou\u0161el se to prod\u00fdchat a zbavit se t\u00e9 mlhy, kter\u00e1 mi motala hlavu. D\u00e1sn\u011b m\u011b bolely, jako by mi zuba\u0159 vytrhal cel\u00e9 horn\u00ed patro, a kdy\u017e jsem si po zubech p\u0159ejel jazykem, byly podivn\u011b such\u00e9. Pokusil jsem se polknout, ale do\u0161ly mi sliny. C\u00edtil jsem se hrozn\u011b slab\u00fd.<\/em><\/div>\n
Vzd\u00e1len\u011b jsem vn\u00edmal Adama, kter\u00fd mi vykl\u00e1dal n\u011bco o historii tohohle hradu, ale jednotliv\u00e1 slova mi spl\u00fdvala v podivn\u00fd bzu\u010div\u00fd zvuk. Ruce se mi t\u0159\u00e1sly a j\u00e1 je po\u0159\u00e1d dokola zat\u00ednal v p\u011bst, ani\u017e bych si toho byl opravdu v\u011bdom.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Adame,“ zachrapt\u011bl jsem, jen\u017ee m\u016fj u\u010ditel byl tak zabran\u00fd do \u0159e\u010dn\u011bn\u00ed, \u017ee m\u011b nesly\u0161el. Pro\u010distil jsem si hrdlo a zkusil to znovu hlasit\u011bji.<\/em><\/div>\n

„Ano?“ oto\u010dil se na m\u011b. „U Dr\u00e1kuly, Tome, jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Do\u0161el a\u017e k lavici, ve kter\u00e9 jsem sed\u011bl a zkoumav\u011b si m\u011b prohl\u00ed\u017eel.<\/em><\/div>\n
„Nen\u00ed mi dob\u0159e,“ zas\u00edpal jsem a musel jsem se chytnout d\u0159ev\u011bn\u00e9 desky, abych se nesesunul na podlahu. Hlava se mi te\u010f to\u010dila takov\u00fdm zp\u016fsobem, a\u017e jsem m\u011bl strach, \u017ee vyhod\u00edm ob\u011bd.<\/em><\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161, \u017ee ti nen\u00ed dob\u0159e. Up\u00ed\u0159\u00ed neb\u00fdvaj\u00ed nemocn\u00ed,“ zamra\u010dil se starostliv\u011b Adam a p\u0159it\u00e1hl si svou \u017eidli naproti m\u011b.<\/em><\/div>\n
„Krev,“ soukal jsem ze sebe a ka\u017ed\u00e9 slovo mi d\u011blalo probl\u00e9m, proto\u017ee se mi t\u011b\u017ek\u00fd jazyk lepil k patru. „Dlouho jsem nem\u011bl krev.“ S Billem jsme spolu u\u017e p\u00e1r dn\u00ed nemluvili, nato\u017e n\u011bco jin\u00e9ho. A i kdy\u017e do m\u011b furt hu\u010del, abych se od n\u011bj napil, j\u00e1 to kategoricky odm\u00edtal, dokud nep\u0159izn\u00e1, \u017ee ud\u011blal chybu. Byl to souboj dvou eg a zd\u00e1lo se, \u017ee za\u010d\u00edn\u00e1m prohr\u00e1vat. Myslel jsem si, \u017ee to dok\u00e1\u017eu vydr\u017eet, ale krut\u011b jsem se zm\u00fdlil.<\/em><\/div>\n
„Co bl\u00e1zn\u00ed\u0161? P\u0159ece se nem\u016f\u017ee\u0161 takhle vyhladov\u011bt,“ k\u00e1ral m\u011b Adam a dotkl se m\u00e9 tv\u00e1\u0159e. „Jsi \u00fapln\u011b ledov\u00fd. Okam\u017eit\u011b ti nech\u00e1m poslat do kuchyn\u011b.“<\/em><\/div>\n
„Ne,“ zarazil jsem ho. „J\u00e1 nepiju ciz\u00ed krev.“<\/em><\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161, \u017ee nepije\u0161 ciz\u00ed krev?“ v jeho hlase jsem sly\u0161el podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Tlukot jeho srdce mi p\u0159\u00edmo bu\u0161il v u\u0161\u00edch, a\u017e mi z toho sp\u00e1nky pulzovaly bolest\u00ed. Nebyl jsem schopn\u00fd ze sebe dostat nic dal\u0161\u00edho, jen jsem zhluboka d\u00fdchal, jako by mi vzduch m\u011bl nahradit tolik pot\u0159ebou \u017eivotad\u00e1rnou tekutinu.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\n

„Pije\u0161 jen kr\u00e1lovu?“ pochopil po chv\u00edli a j\u00e1 jen p\u0159ik\u00fdvl. Vid\u011bl jsem z n\u011bj u\u017e jen rozmazanou \u0161mouhu. Kdybych nem\u011bl podr\u00e1\u017eky bot pevn\u011b p\u0159ilepen\u00e9 k podlaze, myslel bych si, \u017ee se vzn\u00e1\u0161\u00edm n\u011bkde ve vzduchopr\u00e1zdnu. „A pro\u010d ti ji teda nedal?“<\/em><\/div>\n
„H\u00e1dka,“ dok\u00e1zal jsem ze sebe dostat.<\/em><\/div>\n
„Tome, pokud se okam\u017eit\u011b nenapije\u0161, tak zkolabuje\u0161. Vysu\u0161\u00ed\u0161 se jako \u0161vestka a pak um\u0159e\u0161. Krev nelze nahradit ni\u010d\u00edm jin\u00fdm, prost\u011b ji mus\u00ed\u0161 p\u00edt.“ Poznal jsem, \u017ee se o m\u011b opravdu boj\u00ed. Nebyl jsem schopn\u00fd blokovat jeho emoce, tak\u017ee to ke mn\u011b p\u0159ich\u00e1zelo v naprosto \u010dist\u00e9m proveden\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Nechci\u2026 p\u00edt\u2026 krev\u2026 od\u2026 n\u011bkoho\u2026 koho nezn\u00e1m,“ mumlal jsem a mezi ka\u017ed\u00fdm slovem jsem si ud\u011blal pauzu. P\u0159ed o\u010dima se mi za\u010dalo d\u011blat temno. V\u0161echny zvuky ke mn\u011b p\u0159ich\u00e1zely, jako bych byl pod vodou. Bo\u017ee a ta \u017e\u00edze\u0148. Vypil bych k\u00fdbl vody, kdyby ho p\u0159ede m\u011b n\u011bkdo postavil. Vypil bych i k\u00fdbl krve.<\/em><\/div>\n
„M\u011b zn\u00e1\u0161,“ \u0159ekl Adam po dob\u011b, kter\u00e1 se mi zd\u00e1la jako hodina, ale klidn\u011b to mohly b\u00fdt jen dv\u011b vte\u0159iny. „Pokud nechce\u0161 ciz\u00ed krev, m\u016f\u017eu ti d\u00e1t svou. Je\u0161t\u011b jsem to nikdy ned\u011blal, ale ty to opravdu dlouho nevydr\u017e\u00ed\u0161.“<\/em><\/div>\n
„To nem\u016f\u017eu\u2026 cht\u00edt\u2026“ I m\u016fj hlas m\u011b za\u010d\u00ednal zrazovat.<\/em><\/div>\n
„Nebudu se d\u00edvat, jak mi tady p\u0159ed o\u010dima kolabuje\u0161,“ pronesl Adam r\u00e1zn\u011b. Z temnoty mi vystoupil jeho obrys. Zachytil jsem n\u011bjak\u00fd pohyb, pravd\u011bpodobn\u011b jak si Adam vyhrnoval ruk\u00e1v. Pak mi pod nos str\u010dil z\u00e1p\u011bst\u00ed a j\u00e1 musel znovu polknout, i kdy\u017e jsem nem\u011bl co. A\u010dkoliv jsem nic nevid\u011bl, moje instinkty zafungovaly naprosto automaticky. To pulzov\u00e1n\u00ed jsem c\u00edtil i p\u0159es sv\u016fj moment\u00e1ln\u00ed stav. Pusu mi okam\u017eit\u011b zaplnily sliny, kdy\u017e jsem uc\u00edtil krev \u017eenouc\u00ed se Adamov\u00fdmi \u017eilami.<\/em><\/div>\n
„No tak, napij se,“ za\u0161eptal Adam.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

D\u00e1l u\u017e jsem vzdorovat nedok\u00e1zal. S p\u0159ekvapivou energi\u00ed jsem popadl jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed, div \u017ee jsem mu ho nezlomil, a zakousl se do n\u011bj. P\u0159\u00edval tepl\u00e9 sladk\u00e9 krve by se dal p\u0159irovnat k oh\u0148ostroji. Jakmile jsem poprv\u00e9 polknul, mlha se za\u010dala zvedat a j\u00e1 zase vid\u011bl ost\u0159e. Ruce se mi p\u0159estaly t\u0159\u00e1st a cel\u00e9 t\u011blo se zah\u0159\u00edvalo. Slastn\u011b jsem vydechnul a za\u010dal znovu p\u00edt. A pak m\u011b jako kamion srazil p\u0159\u00edval Adamov\u00fdch my\u0161lenek. U\u017e jsem nebyl s\u00e1m sebou, byl jsem j\u00edm a d\u00edval se s\u00e1m na sebe, jak piju krev. Pronikl jsem do jeho p\u0159edstav. J\u00e1, jako Adam, jsem se d\u00edval, jak saju krev ze z\u00e1p\u011bst\u00ed a bylo to podivn\u011b vzru\u0161uj\u00edc\u00ed. C\u00edtil jsem, \u017ee mi kl\u00edn za\u010d\u00edn\u00e1 tvrdnout a j\u00e1 zatou\u017eil po mu\u017ei naproti sob\u011b. Kdy\u017e se odtrhl a po brad\u011b mu st\u00e9kaly kr\u016fp\u011bje krve, zad\u00edval se mi do o\u010d\u00ed. Byly n\u00e1dhern\u00e9 modr\u00e9 a odzbrojuj\u00edc\u00ed. Pustil m\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed a jedn\u00edm \u0161vihnut\u00edm odhodil lavici, kter\u00e1 n\u00e1s d\u011blila. Ud\u011blal krok dop\u0159edu a ob\u011bma rukama m\u011b popadl za pas. P\u0159im\u00e1\u010dkl m\u011b na st\u011bnu a hladov\u011b se mi p\u0159is\u00e1l na pusu. Zvedl jsem nohy a omotal mu je kolem pasu. Na\u0161e erekce se st\u0159etly a j\u00e1 m\u011bl co d\u011blat, abych se neud\u011blal. Najednou mi do\u0161lo, jak v\u0161echno je tohle \u0161patn\u011b.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Odtrhnul jsem se od Adamova z\u00e1p\u011bst\u00ed a p\u0159edstavy se za\u010daly vytr\u00e1cet. Tak tohle si tedy Adam p\u0159edstavuje, kdy\u017e na m\u011b vrh\u00e1 ty sv\u00e9 dlouh\u00e9 pohledy. Byl jsem hlup\u00e1k, \u017ee jsem si toho nev\u0161iml d\u0159\u00edv, a to jsem si d\u011blal z Billa srandu, \u017ee to u Anette nepoznal. Po\u0159\u00e1d jsem m\u011bl v hlav\u011b vidinu Adamov\u00fdch nohou omotan\u00fdch kolem m\u00e9ho pasu a to, jak mi ne\u00faprosn\u011b opl\u00e1c\u00ed polibky.<\/em><\/div>\n

„To asi nebyl nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad,“ vysoukal jsem ze sebe. Po fyzick\u00e9 str\u00e1nce u\u017e jsem se c\u00edtil dob\u0159e, ale jinak jsem ze sebe byl dost znechucen\u00fd.<\/em><\/div>\n
„To asi nebyl,“ za\u0161eptal Adam. O\u010di m\u011bl po\u0159\u00e1d zav\u0159en\u00e9 a nepatrn\u011b poposedl. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee erekce v jeho kalhot\u00e1ch je skute\u010dn\u00e1. „Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je to takhle intenzivn\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„No jo,“ za\u010dal jsem, ale netu\u0161il, co m\u00e1m \u0159\u00edct d\u00e1l. Tohle bylo vrcholn\u011b trapn\u00e9. Adam kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di a n\u011bkolikr\u00e1t na m\u011b zm\u00e1men\u011b zamrkal. Byl opravdu k se\u017er\u00e1n\u00ed. U\u017e jsem ch\u00e1pal v\u0161echny ty zmaten\u00e9 pocity, kter\u00e9 jsem kv\u016fli n\u011bmu m\u011bl. Nebyly moje, ale jeho. Pravd\u011bpodobn\u011b se je sna\u017eil potla\u010dit, tak\u017ee nebyly tak dob\u0159e \u010diteln\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Adame,“ \u0159ekl jsem opatrn\u011b. „Ty ke mn\u011b n\u011bco c\u00edt\u00ed\u0161?“<\/em><\/div>\n
U\u010ditelova tv\u00e1\u0159 se zbarvila t\u00edm nejsyt\u011bj\u0161\u00edm odst\u00ednem rud\u00e9, jakou jsem kdy vid\u011bl. Znovu poposedl a o\u010di up\u0159el na sv\u00e9 ruce. „Kdo by p\u0159i pohledu na tebe nic nec\u00edtil, byl by bl\u00e1zen. V\u017edy\u0165 pod\u00edvej se na sebe. Jsi sexy,“ pokusil se za\u017eertovat, ale j\u00e1 se nezasm\u00e1l. „Nen\u00ed to tak, \u017ee bych do tebe byl \u0161\u00edlen\u011b zamilovan\u00fd. Jen m\u011b v\u00e1\u017en\u011b p\u0159itahuje\u0161,“ p\u0159iznal nakonec.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Myslel sis, \u017ee na to d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji nep\u0159ijdu? V\u017edy\u0165 um\u00edm \u010d\u00edst emoce,“ nahodil jsem shov\u00edvav\u00fd t\u00f3n, aby si nemyslel, \u017ee mu to n\u011bjak vy\u010d\u00edt\u00e1m.<\/em><\/div>\n

„Sna\u017eil jsem se ovl\u00e1dat, jen\u017ee te\u010f u\u017e to ne\u0161lo,“ vysv\u011btlil a v\u011bnoval mi polovi\u010dn\u00ed \u00fasm\u011bv.<\/em><\/div>\n
„V\u00ed\u0161, ty jsi opravdu kr\u00e1sn\u00fd, jen\u017ee j\u00e1 m\u00e1m Billa a opravdu ho miluju,“ pustil jsem se do vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee jo. Ani v nejmen\u0161\u00edm m\u011b nenapadlo, \u017ee bych se t\u011b pokusil n\u011bjak balit. M\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt klidn\u00fd. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bychom na tohle mohli zapomenout a prost\u011b pokra\u010dovat stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm? Nechci, aby to mezi n\u00e1mi za\u010dalo b\u00fdt divn\u00e9,“ hodil na m\u011b tak smutn\u00fd \u0161t\u011bn\u011b\u010d\u00ed pohled, \u017ee jsem m\u011bl chu\u0165 ho obejmout. Co\u017e by v moment\u00e1ln\u00ed situaci bylo krajn\u011b nevhodn\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee jo,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem. „A d\u011bkuji ti za pomoc. V\u00e1\u017en\u011b jsem to u\u017e pot\u0159eboval.“<\/em><\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bys to m\u011bl s Billem urovnat. Tahle hladov\u011bt je nebezpe\u010dn\u00e9,“ kousl se do spodn\u00edho rtu a j\u00e1 musel odvr\u00e1tit pohled. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d mnou proudilo vzru\u0161en\u00ed a pohled na Adamovu pusu byl zkr\u00e1tka moc.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ k\u00fdvnul jsem. „Mysl\u00edm, \u017ee rad\u0161i p\u016fjdu.“<\/em><\/div>\n
„Jo, dobr\u00fd n\u00e1pad,“ schv\u00e1lil mi to Adam.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Kr\u00e1tce jsme se rozlou\u010dili a j\u00e1 si za dve\u0159mi vyzvedl Jareda, kter\u00fd tam na m\u011b poslu\u0161n\u011b \u010dekal. O Alexisovi jsme nesly\u0161eli od t\u00e9 doby, kdy jsem ho potkal v lese. A zat\u00edmco Billa to dost znepokojovalo, Jared u\u017e ze sv\u00e9ho \u00fakolu nebyl tak nad\u0161en\u00fd a za\u010dal se nudit.<\/em><\/div>\n

„Kam te\u010f?“ zeptal se otr\u00e1ven\u011b.<\/em><\/div>\n
„Nev\u00edm,“ pokr\u010dil jsem rameny. „Chce\u0161 si n\u011bkam zaj\u00edt?“<\/em><\/div>\n
„Ani ne,“ zavrt\u011bl hlavou.<\/em><\/div>\n
„Tak asi zp\u00e1tky dom\u016f,“ nasm\u011broval jsem ho.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e jsem se dostal do severn\u00ed v\u011b\u017ee, hodil jsem sebou na postel a zahled\u011bl se na d\u0159ev\u011bn\u00fd strop. V m\u00edstnosti bylo dost chladno, proto\u017ee sluhov\u00e9 nepo\u010d\u00edtali s t\u00edm, \u017ee se z hodiny vr\u00e1t\u00edm tak brzo. Jen\u017ee j\u00e1 zimu nepoci\u0165oval. V \u017ealudku m\u011b h\u0159\u00e1la Adamova krev. Mus\u00edm to Billovi \u0159\u00edct. I kdy\u017e m\u011b \u0161tve, \u017ee pije ciz\u00ed krev, to co jsem ud\u011blal j\u00e1, nebylo zrovna dvakr\u00e1t chytr\u00e9. A\u017e p\u0159ijde, ur\u010dit\u011b pozn\u00e1, \u017ee jsem se krmil, a j\u00e1 mu necht\u011bl lh\u00e1t ohledn\u011b toho, co se stalo. Mo\u017en\u00e1 mu \u00fapln\u011b p\u0159esn\u011b nevylo\u017e\u00edm, co jsem vid\u011bl v Adamov\u011b hlav\u011b, ale p\u0159iznat se mus\u00edm. Jen\u017ee mohlo trvat je\u0161t\u011b n\u011bkolik hodin, ne\u017e se Bill vr\u00e1t\u00ed. Byla sotva chvilka po p\u016flnoci. Mo\u017en\u00e1 by bylo lep\u0161\u00ed j\u00edt mu to \u0159\u00edct hned. V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b jsem nehodlal le\u017eet a u\u017e\u00edrat se. Vysko\u010dil jsem z postele a vyb\u011bhl ven z v\u011b\u017ee. Jared m\u011b pon\u011bkud nep\u0159\u00edtomn\u011b n\u00e1sledoval.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Zaklepal jsem na dve\u0159e Billovy kancel\u00e1\u0159e a doufal, \u017ee nen\u00ed n\u011bkde pry\u010d na jedn\u00e1n\u00ed. Dve\u0159e se otev\u0159ely a vykoukla na m\u011b Gustavova blon\u010fat\u00e1 hlava. „Kr\u00e1l je zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd.“<\/em><\/div>\n

„Nezdr\u017e\u00edm ho dlouho,“ povzdechl jsem si.<\/em><\/div>\n
„Pus\u0165 ho d\u00e1l,“ zavolal na n\u00e1s Bill. Gustav se zamra\u010dil a ustoupil, abych mohl vej\u00edt. Chvilku jsem na n\u011bj up\u0159en\u011b z\u00edral, ne\u017e mu do\u0161lo, \u017ee chci, aby ode\u0161el.<\/em><\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b jsi p\u0159i\u0161el k rozumu a p\u0159i\u0161el sis pro krev?“ nadzvedl Bill obo\u010d\u00ed. Cht\u011bl jsem to s n\u00edm vy\u0159e\u0161it v klidu, ale jeho arogantn\u00ed v\u00fdraz m\u011b vyt\u00e1\u010del. M\u011bl pocit, \u017ee vyhr\u00e1l.<\/em><\/div>\n
„Ne, j\u00e1 u\u017e ji te\u010f nepot\u0159ebuju,“ p\u0159iznal jsem a p\u0159e\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu.<\/em><\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b sis za\u0161el do kuchyn\u011b a dal si krev ze skleni\u010dky? J\u00e1 ti \u0159\u00edkal, \u017ee to zvl\u00e1dne\u0161. A ani na tom nebylo nic \u0161patn\u00e9ho, \u017ee ne?“ sklonil se zp\u00e1tky k pap\u00edru a n\u011bco do n\u011bj zapsal.<\/em><\/div>\n
„Nepil jsem ze skleni\u010dky. Adam mi dal svou krev. Mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee byla hovadina se takhle vyhladov\u011bt. Bylo mi tak \u0161patn\u011b, \u017ee jsem skoro omdlel. Adam mi pomohl, ale nechci, aby to je\u0161t\u011b n\u011bkdy bylo zapot\u0159eb\u00ed, tak\u017ee jsem se p\u0159i\u0161el usm\u00ed\u0159it. Po\u0159\u00e1d bych byl rad\u0161i, kdybys pil jen mou krev, ale nebudu tak \u0161\u00edlet, kdy\u017e si ob\u010das d\u00e1\u0161 i ze skleni\u010dky,“ sypal jsem ze sebe, abych to u\u017e m\u011bl za sebou. Billovo ego tohle jist\u011b pot\u011b\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Co \u017ee si mi to te\u010f \u0159ekl?“ Tu\u017eka vypadla z Billovy ruky a skut\u00e1lela se na zem.<\/em><\/div>\n

„\u017de mi nevad\u00ed, kdy\u017e bude\u0161 p\u00edt krev ze skleni\u010dky,“ zopakoval jsem posledn\u00ed v\u011btu.<\/em><\/div>\n
„To jsem nemyslel. To p\u0159edt\u00edm. Ty jsi opravdu pil z Adama?“ vy\u0161t\u011bkl, a i kdy\u017e jsem necht\u011bl \u010d\u00edst jeho emoce, vlny vzteku ke mn\u011b s\u00e1laly samovoln\u011b.<\/em><\/div>\n
„No, jo,“ p\u0159iznal jsem.<\/em><\/div>\n
„Tak ty mi ud\u011bl\u00e1\u0161 sc\u00e9nu, kdy\u017e se napiju ciz\u00ed krve, a s\u00e1m pije\u0161 p\u0159\u00edmo z Adama? V\u00ed\u0161, jak intimn\u00ed v\u011bc je sd\u00edlen\u00ed krve mezi up\u00edry, do prdele?“ p\u011bnil Bill a vstal. „Kdyby ses s n\u00edm l\u00edbal, bylo by to lep\u0161\u00ed ne\u017e tohle.“<\/em><\/div>\n
„No to snad ne,“ zavrt\u011bl jsem hlavou.<\/em><\/div>\n
„Ne? Cos vid\u011bl, kdy\u017e si z n\u011bj pil? Ur\u010dit\u011b ne mot\u00fdlky poletuj\u00edc\u00ed n\u011bkde na louce? P\u0159edstavoval si \u0161uka\u010dku s tebou, nebo to bylo n\u011bco p\u0159\u00edstupn\u011bj\u0161\u00edho?“ k\u0159i\u010del te\u010f u\u017e.<\/em><\/div>\n
„Bille,“ pokusil jsem se o sm\u00ed\u0159liv\u00fd t\u00f3n, ale jen jsem t\u00edm v\u0161echno zhor\u0161il, proto\u017ee Bill zatnul ruce v p\u011bst a tla\u010dil je do desky stolu takovou silou, \u017ee v n\u00ed ud\u011blal dva d\u016flky. „Byl jsem \u00fapln\u011b mimo. Sesypal bych se, kdyby mi nepomohl.“<\/em><\/div>\n
„Zabiju ho,“ vyprskl Bill a okam\u017eit\u011b se hnal ke dve\u0159\u00edm. „P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee ho zabiju,“ rozrazil dve\u0159e a s dup\u00e1n\u00edm r\u00e1zoval chodbou.<\/em><\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ vysko\u010dil popla\u0161en\u011b Gustav. Nev\u0161\u00edmal jsem si ho a hnal se za sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem. Jared i Gustav m\u011b napodobili.<\/em><\/div>\n
„Bille, zastav se,“ k\u0159i\u010del jsem za n\u00edm, ale v\u0161echno bylo zbyte\u010dn\u00e9. „Gustave, zastav ho, nebo zabije Adama.“ Te\u010f u\u017e jsme b\u011b\u017eeli tryskem v\u0161ichni t\u0159i, jen\u017ee to bylo marn\u00e9. Bill byl nejrychlej\u0161\u00ed up\u00edr na hrad\u011b a nic ho nedok\u00e1zalo zastavit, kdy\u017e byl takhle vyto\u010den\u00fd.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Adam sed\u011bl u stolu v j\u00eddeln\u011b, kdy\u017e tam Bill vrazil. „Ty zmetku,“ za\u0159val zb\u011bsile, popadl ho pod krkem a vlekl ke zdi. Kdy\u017e jsem k nim dob\u00edhal, zrovna se natahoval k prvn\u00ed r\u00e1n\u011b, kter\u00e1 dopadla p\u0159\u00edmo na bradu m\u00e9ho u\u010ditele. Adam se zhroutil na zem a stulil se do klub\u00ed\u010dka.<\/em><\/div>\n

„Vsta\u0148, ty d\u011bvko,“ p\u0159ik\u00e1zal mu Bill a tahal ho za ruku, aby se postavil.<\/em><\/div>\n
„Bille, no tak. O nic nejde, p\u0159esta\u0148 s t\u00edm \u0161\u00edlenstv\u00edm. V\u017edy\u0165 nic neud\u011blal,“ chytil jsem ho za ruku a pokou\u0161el se ho odt\u00e1hnout, jen\u017ee m\u011b ze sebe set\u0159epal.<\/em><\/div>\n
„\u017de neud\u011blal? Pil jsi jeho krev. To ti p\u0159ijde m\u00e1lo?“ sup\u011bl zt\u011b\u017eka kr\u00e1l. Gustav vedle m\u011b zaklel a hodil po mn\u011b zl\u00fd pohled.<\/em><\/div>\n
„Va\u0161e v\u00fdsosti, tohle nem\u016f\u017eete. Na to nem\u00e1te pr\u00e1vo,“ zkusil to i on, ale marn\u011b. Bill se k n\u00e1m oto\u010dil \u010delem a o\u010di m\u011bl blankytn\u011b modr\u00e9 vztekem.<\/em><\/div>\n
„Nem\u00e1m pr\u00e1vo? Tenhle zmetek dal krev m\u00e9mu p\u0159\u00edteli, i kdy\u017e moc dob\u0159e v\u00ed, co to mezi up\u00edry znamen\u00e1,“ prskal Bill a chvilku to vypadalo, \u017ee sko\u010d\u00ed i po Gustavovi.<\/em><\/div>\n
„Nen\u00ed v\u00e1\u0161 ofici\u00e1ln\u00ed partner, tak\u017ee neud\u011blal nic nez\u00e1konn\u00e9ho,“ \u0159ekl guardian opatrn\u011b, proto\u017ee tu\u0161il, jakou reakci to vyvol\u00e1.<\/em><\/div>\n
„To m\u00e1m u prdele,“ za\u0159val Bill dle o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed a znovu se oto\u010dil na Adama. Za l\u00edme\u010dek ho postavil na nohy a u\u017e se nap\u0159ahoval k dal\u0161\u00ed r\u00e1n\u011b. Tentokr\u00e1t jsme s Gustavem spojili s\u00edly. J\u00e1 ho chytil za jednu ruku, on za druhu a s velkou n\u00e1mahou ho od vyd\u011b\u0161en\u00e9ho Adama odt\u00e1hli. Bill se vzp\u00edral, ale proti n\u00e1m nem\u011bl \u0161anci.<\/em><\/div>\n
„Pus\u0165te m\u011b na n\u011bj,“ cedil skrz zatnut\u00e9 zuby.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

M\u00edstnosti se rozlehlo pr\u00e1sknut\u00ed dve\u0159\u00ed a dovnit\u0159 vb\u011bhl velitel hradn\u00ed str\u00e1\u017ee. V prvn\u00ed moment jsem si myslel, \u017ee hodl\u00e1 kr\u00e1le br\u00e1nit, jen\u017ee on jako by nevn\u00edmal bizarn\u00ed sc\u00e9nu p\u0159ed sebou. V\u016fbec mu nebylo divn\u00e9, \u017ee tady kr\u00e1le dr\u017e\u00edme a poklekl p\u0159ed n\u00edm na jedno koleno.<\/em><\/div>\n

„Va\u0161e v\u00fdsosti, Alexis je tady,“ vyhrkl a postavil se. Bill se v tu r\u00e1no uklidnil a p\u0159estal se vzpouzet.<\/em><\/div>\n
„Kde? Jak se dostal do hradu?“ ptal se. Velitel v\u0161ak jen zakroutil hlavou a polkl.<\/em><\/div>\n
„On nen\u00ed v hradu. \u010cek\u00e1 p\u0159ed br\u00e1nou a \u017e\u00e1d\u00e1 o ofici\u00e1ln\u00ed p\u0159ijet\u00ed,“ vysv\u011btlil. V\u0161ichni v ten moment zamrzli na m\u00edst\u011b a nikdo ne\u0159ekl ani slovo. Bill sto\u010dil pozornost ke sv\u00e9mu r\u00e1dci, kter\u00fd te\u010f byl bled\u00fd jako st\u011bna.<\/em><\/div>\n
„Pokud \u017e\u00e1d\u00e1 o ofici\u00e1ln\u00ed p\u0159ijet\u00ed, mus\u00edte ho pustit do hradu a vyslechnout.“<\/em><\/div>\n
„No do prdele,“ ujelo n\u011bkomu za n\u00e1m<\/a>i a j\u00e1 jeho pocity sd\u00edlel.<\/p>\n

<\/em> autor: Becs<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs M\u00edstnost kolem m\u011b se rozp\u00edjela a podivn\u011b houpala. Pokou\u0161el jsem se zaost\u0159it, ale o\u010di m\u011b necht\u011bly poslechnout. Zat\u0159epal jsem hlavou a zkusil to znovu, ale ani te\u010f jsem se nedo\u010dkal zlep\u0161en\u00ed. Sotva, \u017ee jsem na tabuli dok\u00e1zal rozlu\u0161tit tahy k\u0159\u00eddou,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[686],"tags":[],"class_list":["post-871","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vampire-sunrise-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/871","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=871"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/871\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=871"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=871"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=871"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}