{"id":8711,"date":"2011-05-07T18:00:00","date_gmt":"2011-05-07T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8689"},"modified":"2011-05-07T18:00:00","modified_gmt":"2011-05-07T17:00:00","slug":"letni-laska-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/07\/letni-laska-1-2\/","title":{"rendered":"Letn\u00ed l\u00e1ska 1\/2"},"content":{"rendered":"
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Moji mil\u00ed! \ud83d\ude00<\/em><\/div>\n
Hl\u00e1s\u00edm se s dal\u0161\u00ed pov\u00eddkou, op\u011bt jednor\u00e1zovou. Ov\u0161em znovu na p\u00e1r Tomshido. A op\u011bt za to nem\u016f\u017eu j\u00e1, n\u00fdbr\u017e Yw\u010da, kter\u00e1 m\u011b k tomu\u2026 No, ned\u00e1 se \u0159\u00edct p\u0159inutila, ale rozhodn\u011b m\u011b do dal\u0161\u00ed Tomshido pov\u00eddky p\u0159emlouvala tak dlouho, a\u017e jsem jej\u00edm prosb\u00e1m podlehla \ud83d\ude00 Tak\u017ee za tuto pov\u00eddku op\u011bt m\u016f\u017eete d\u011bkovat j\u00ed.<\/em><\/div>\n
Jinak, co jsem cht\u011bla \u0159\u00edct – stra\u0161n\u011b, neuv\u011b\u0159iteln\u011b moc v\u00e1m d\u011bkuju za koment\u00e1\u0159e k AWG. Opravdu, v\u016fbec jsem netu\u0161ila, \u017ee to bude \u010d\u00edst tolik lid\u00ed! V\u0161em v\u00e1m stra\u0161n\u011b moc d\u011bkuju za koment\u00e1\u0159e, proto\u017ee ka\u017edej z nich m\u011b pot\u011b\u0161il naprosto neuv\u011b\u0159iteln\u00fdm zp\u016fsobem.<\/em><\/div>\n
A je\u0161t\u011b jsem cht\u011bla \u0159\u00edct, \u017ee je jedno, kdy ten koment\u00e1\u0159 pod pov\u00eddku p\u0159id\u00e1te. P\u00e1r minut po zve\u0159ejn\u011bn\u00ed, n\u011bkolik dn\u00ed, t\u00fddn\u016f\u2026 Je to jedno, j\u00e1 si ten koment\u00e1\u0159 v\u017edycky najdu a v\u017edycky jsem za n\u011bj stra\u0161n\u011b r\u00e1da \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Tak\u017ee\u2026 d\u011bkuju a u\u017eijte si tuhle sladkou pov\u00eddku \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n<\/div>\n
\u017dhav\u00e9 slunce pos\u00edlalo sv\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e agresivn\u00ed paprsky na p\u00edse\u010dn\u00e9 pl\u00e1\u017ee a pr\u016fzra\u010dn\u011b modr\u00e9 mo\u0159e. \u0160um\u011bn\u00ed slan\u00e9 vody dotv\u00e1\u0159elo letn\u00ed atmosf\u00e9ru. P\u00edsek p\u00e1lil do hol\u00fdch chodidel. Jejich majitel musel sv\u00e9 nohy zabo\u0159it hloub\u011bji, kde p\u00edsek ji\u017e chladil.<\/div>\n
Bushido kone\u010dn\u011b spokojen\u011b vydechl a p\u0159iv\u0159el o\u010di. Po n\u011bkolika t\u00fddnech d\u0159iny a nem\u00e1lo hodin\u00e1ch v letadle se kone\u010dn\u011b do\u010dkal. Nikdo nemohl \u0159\u00edct, \u017ee by si svou dovolenou nezaslou\u017eil.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159es tichou pl\u00e1\u017e se roznesl vesel\u00fd, dvojhlas\u00fd sm\u00edch. Bushido instinktivn\u011b ud\u011blal krok vzad a skryl se ve st\u00ednu vysok\u00e9 palmy. Hlavu oto\u010dil za zvukem. Na jeho tv\u00e1\u0159i se objevil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u00fa\u0161klebek, kdy\u017e si uv\u011bdomil, kdo to p\u0159ed n\u00edm je.<\/p>\n<\/div>\n
Ve skute\u010dnosti bylo to, co o Billovi prohla\u0161oval, jen na p\u016fl pravdiv\u00e9. Bill byl okouzluj\u00edc\u00ed a roztomil\u00fd, to ano. Ale v jeho o\u010d\u00edch to byla d\u011btsk\u00e1 roztomilost. Do mu\u017ee, plnohodnotn\u00e9ho dosp\u011bl\u00e9ho, ho p\u0159ece jen \u010dekala je\u0161t\u011b dlouh\u00e1 cesta. Kdyby p\u0159ed n\u00edm st\u00e1l a s\u00e1m se mu nab\u00edzel, nezmocnil by se ho, jak v\u0161ude \u0159\u00edkal. Poslal by ho dom\u016f, dosp\u011bt. Te\u010f. Ale jednou mo\u017en\u00e1\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Och bo\u017ee, ty jsi v\u00e1\u017en\u011b je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b,“ vytrhl ho ze zamy\u0161len\u00ed ne\u010dekan\u011b hlubok\u00fd hlas. Ne, nebyl je\u0161t\u011b tak docela mu\u017en\u011b tvrd\u00fd, ale nebyl u\u017e ani d\u011btsky vysok\u00fd. Byl to hlas mlad\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fd ji\u017e v\u00ed, co chce, jen je\u0161t\u011b pot\u0159ebuje z\u00edskat zku\u0161enost, mus\u00ed b\u00fdt oml\u00e1cen \u017eivotem. I kdy\u017e, uv\u011bdomil si, jak star\u0161\u00edho z chlapc\u016f pozoroval, nebyla by to \u0161koda? Konec konc\u016f, on u\u017e nen\u00ed zas a\u017e tak d\u011btsk\u00fd\u2026<\/div>\n
\n
„Ale Tomi! Chci si jen u\u017e\u00edt dovolenou, tak mi to neka\u017e,“ Bushido se pousm\u00e1l. Ne, Bill\u016fv hlas se nezm\u011bnil. P\u0159esto\u017ee sv\u00e9 dlouh\u00e9 vlasy vym\u011bnil za o n\u011bco m\u00e1lo krat\u0161\u00ed dredy, on v n\u011bm st\u00e1le vid\u011bl mal\u00e9ho kluka. T\u00edm sp\u00ed\u0161, \u017ee se te\u010f zvoniv\u011b sm\u00e1l a sna\u017eil se slanou vodu st\u0159\u00edknout na sv\u00e9 dvoj\u010de. I z n\u011bj s\u00e1lala radost, ale u\u017e mnohem m\u00e9n\u011b d\u011btsk\u00fdm zp\u016fsobem. Bushido nedohl\u00e9dl a\u017e na jeho tv\u00e1\u0159, ale vytu\u0161il jeho \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
Oto\u010dil se ke zn\u00e1m\u00fdm dvoj\u010dat\u016fm z\u00e1dy a zam\u00ed\u0159il k sob\u011b. Hned jak p\u0159ilet\u011bl, cht\u011bl vid\u011bt pl\u00e1\u017e, ale te\u010f c\u00edtil, \u017ee by bylo moudr\u00e9, j\u00edt si lehnout. Ov\u0161em tohle v\u0161echno vn\u00edmal jen podv\u011bdom\u011b.<\/div>\n
Ten kluk, Billovo dvoj\u010de, ho zaujal. Nebyla v tom \u017e\u00e1dn\u00e1 romantika, jen oby\u010dejn\u00e1 zv\u011bdavost. Sledoval ta neope\u0159en\u00e1 pt\u00e1\u010data v dob\u011b, kdy se vyl\u00edhla na n\u011bmeck\u00e9m nebi. Bylo jen p\u0159irozen\u00e9, \u017ee se zaj\u00edmal o to, jak si vedou v dob\u011b, kdy by pomalu u\u017e m\u011bli l\u00e9tat.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se naposledy ohl\u00e9dl po zvuku tekouc\u00ed vody a, jak jen nejti\u0161eji um\u011bl, vyklouzl ze dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
Dovolen\u00e1 s Billem byla skv\u011bl\u00fd z\u00e1\u017eitek, ka\u017edoro\u010dn\u011b si ji u\u017eil a v\u017edycky se na ni t\u011b\u0161il. Jen\u017ee i on si ob\u010das pot\u0159eboval od sv\u00e9ho bratra odpo\u010dinout. Proto se v\u011bt\u0161inou ve\u010der sebral a velkou \u010d\u00e1st noci tr\u00e1vil s\u00e1m venku, jen se sv\u00fdmi my\u0161lenkami. Kdy\u017e se vracel, Bill u\u017e spal.<\/div>\n
Nikdy o jeho no\u010dn\u00edch proch\u00e1zk\u00e1ch nemluvili. Tom byl Billovi vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee se ho na nic nevypt\u00e1v\u00e1. Na opl\u00e1tku mu v\u017edy nechal vzkaz. Nic moc v n\u011bm nebylo, jen uji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed p\u0159ed r\u00e1nem a \u017ee ho miluje. Bill byl jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00e9mu to byl schopn\u00fd napsat nebo \u0159\u00edct. Bylo to tak p\u0159irozen\u00e9 jednodu\u0161e proto, \u017ee si to \u0159\u00edkali u\u017e odmali\u010dka. P\u0159esto Tom ob\u010das poc\u00edtil touhu, moci to \u0159\u00edct n\u011bkomu jin\u00e9mu. Jenom\u017ee nikdo takov\u00fd se je\u0161t\u011b neobjevil.<\/p>\n<\/div>\n
Proch\u00e1zel se po pl\u00e1\u017ei. Slunce u\u017e bylo za obzorem a v\u00e1l m\u00edrn\u00fd, tepl\u00fd v\u00edtr, ov\u0161em st\u00e1le bylo dostate\u010dn\u011b teplo na to, aby se bos\u00fd, s \u017eabkami v ruk\u00e1ch, jen v kra\u0165asech a rozepnut\u00e9 ko\u0161ili proch\u00e1zel v chladnouc\u00edm p\u00edsku. Tich\u00fd \u0161um mo\u0159e ho uklid\u0148oval a on nastavil tv\u00e1\u0159 uklid\u0148uj\u00edc\u00edmu doteku v\u00e1nku.<\/div>\n
„Kde jsi nechal Billa?“ drsn\u00fd, hlubok\u00fd hlas ho polekal, to nemohl zap\u0159\u00edt. A to je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl, komu pat\u0159\u00ed. Otev\u0159el sv\u00e9 dote\u010f p\u0159iv\u0159en\u00e9 o\u010di a oto\u010dil se za hlasem. Zmrzl v p\u016flce pohybu, kdy\u017e jeho pohled doputoval a\u017e k mu\u017ei stoj\u00edc\u00edmu p\u0159ed n\u00edm. „Neboj se, j\u00e1 ti hlavu neukousnu.“<\/div>\n
P\u0159es Bushidovo uji\u0161t\u011bn\u00ed mu tak docela nev\u011b\u0159il. M\u011bl ho r\u00e1d, uzn\u00e1val ho jako um\u011blce a interpreta. Ale nemohl si pomoct, po tom, co v\u0161echno \u0159ekl o jeho dvoj\u010deti, byl v jeho p\u0159\u00edtomnosti v\u017edy ostra\u017eit\u00fd a d\u00e1val si pozor na to, kde zrovna se Bushido nach\u00e1z\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159\u00ed\u0161 mi,“ prost\u00e9 konstatov\u00e1n\u00ed. Tom se pon\u011bkud rozpa\u010dit\u011b pousm\u00e1l, ale nehodlal se za sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed, za sv\u00e9 obavy omlouvat. Bushido se na n\u011bj usm\u00e1l. „Kam jde\u0161?“<\/div>\n
„Mus\u00ed m\u00edt ka\u017ed\u00e1 cesta sv\u016fj c\u00edl?“ odpov\u011bd\u011bl s pokr\u010den\u00edm ramen a pevn\u011b se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed. Bushid\u016fv \u00fasm\u011bv se je\u0161t\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il. St\u00e1le st\u00e1li proti sob\u011b jako dva sokov\u00e9. Bushido poc\u00edtil touhu toho chlapce v\u00edce poznat.<\/div>\n
„A m\u016f\u017eu se ke tv\u00e9 bezc\u00edln\u00e9 proch\u00e1zce p\u0159idat?“<\/div>\n
„Kdy\u017e \u0159eknu ne?“<\/div>\n
„Pak se moje cesta n\u00e1hodou za\u010dne shodovat s tou tvoj\u00ed,“ Bushida pot\u011b\u0161ilo pobaven\u00e9 zajisk\u0159en\u00ed v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch. U\u017e se cht\u011bl v\u00edt\u011bzn\u011b usm\u00e1t, ov\u0161em dredat\u00fd chlapec ho p\u0159ekvapil.<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b si jdi svou cestou a j\u00e1 si p\u016fjdu tou svou,“ na\u0159\u00eddil r\u00e1zn\u011b a vr\u00e1til se zp\u00e1tky ke sv\u00e9 pomal\u00e9 ch\u016fzi p\u016fvodn\u00edm sm\u011brem. Bushido mal\u00fd moment jen zara\u017een\u011b st\u00e1l a d\u00edval se za jeho vzdaluj\u00edc\u00edmi se z\u00e1dy. Nakonec se jen kr\u00e1tce zasm\u00e1l a p\u00e1r svi\u017en\u00fdmi kroky Toma dohnal.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee kde m\u00e1\u0161 sv\u00e9 dvoj\u010de?“<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee jsi jen n\u00e1hodn\u00fd kolemjdouc\u00ed. Ti obvykle nekladou ot\u00e1zky,“ mrskl po n\u011bm pohled Tom. Ov\u0161em Bushido ho pozoroval velmi pe\u010dliv\u011b, tak\u017ee mu neunikl m\u00edrn\u00fd \u00fasm\u011bv. Ten v\u0161ak t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b nahradilo znepokojen\u00e9 zamra\u010den\u00ed. „A pokud ti jde o Billa, tak ten-„<\/div>\n
„Ne, o Billa mi nejde,“ Bushida napadlo, \u017ee je vhodn\u00fd okam\u017eik v\u0161e uv\u00e9st na spr\u00e1vnou m\u00edru. „Kdyby mi \u0161lo o n\u011bj, vyu\u017eiju prvn\u00ed chv\u00edli, kdy s n\u00edm nebude\u0161, a ud\u011bl\u00e1m v\u0161echno to, o \u010dem jsem mluvil v m\u00e9di\u00edch. Jen se sna\u017e\u00edm zdvo\u0159ile konverzovat.“<\/div>\n
„Nikdy jsem si nemyslel, \u017ee budu zrovna s tebou zdvo\u0159ile konverzovat,“ Tom si pobaven\u011b odfrkl. Pak se najednou zastavil a s pevn\u00fdm pohledem se na Bushida zad\u00edval. „A o co ti s n\u00edm teda jde?“<\/div>\n
„Vyu\u017eil jsem ho,“ p\u0159iznal nakonec Bushido po dlouh\u00e9m tichu. Tomovi se roz\u0161\u00ed\u0159ily zorni\u010dky a zatnul ruce v p\u011bst. „Vyu\u017eil jsem s\u00edly jeho zn\u00e1m\u00e9ho jm\u00e9na k vlastn\u00edmu zviditeln\u011bn\u00ed. Byl to zp\u016fsob, jak zviditelnit sebe i svou hudbu a pomoct si k dal\u0161\u00edm mo\u017enostem v bran\u017ei. Mo\u017en\u00e1 to nebylo f\u00e9r, ale je to b\u011b\u017en\u00e1 praxe.“<\/div>\n
„Tak to m\u011b v\u00e1\u017en\u011b uklid\u0148uje,“ Tom\u016fv hlas byl pln\u00fd ironie.<\/div>\n
„M\u011blo by.“<\/div>\n
<\/div>\n
Tom propaloval Bushida ne\u010diteln\u00fdm pohledem. Arab mu ho v\u0161ak klidn\u011b vracel. Dredat\u00fd hoch se nakonec ml\u010dky nato\u010dil k Bushidovi bokem a pomalu se zase roze\u0161el.<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee to mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b,“ povzdechl si. „Proto\u017ee on nebere v\u00e1\u017en\u011b skoro nic. V\u0161echno je pro n\u011bj prost\u011b jen hra. M\u00e1m o n\u011bj strach.“<\/div>\n
„A nenapadlo t\u011b, \u017ee pr\u00e1v\u011b tohle mu zabra\u0148uje, br\u00e1t to v\u00e1\u017en\u011b?“ Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal a t\u00e1zav\u011b se na n\u011bj zad\u00edval. „Star\u00e1\u0161 se o n\u011bj, neust\u00e1le jsi n\u011bkde pobl\u00ed\u017e, chr\u00e1n\u00ed\u0161 ho. On prakticky nev\u00ed, co to je nebezpe\u010d\u00ed. V\u00ed\u0161, je sice kr\u00e1sn\u00e9, \u017ee se o n\u011bj chce\u0161 postarat, ale takhle ho nech\u00e1v\u00e1\u0161 \u017e\u00edt v bavlnce. Bude v \u0161oku, a\u017e se jednou st\u0159etne se sv\u011btem.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu,“ uznal s povzdychem po p\u00e1r okam\u017eic\u00edch ticha Tom. „Ale\u2026 Pro\u010d by se musel st\u0159etnout se \u017eivotem? V\u017edy\u0165\u2026 Realita je tak krut\u00e1!“<\/div>\n
„Je jen tak krut\u00e1, jak m\u016f\u017ee b\u00fdt, kdy\u017e je v n\u00ed jeden devaten\u00e1ctilet\u00fd kluk ochotn\u00fd ob\u011btovat se pro ty, kter\u00e9 miluje,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Bushido. Tom op\u011bt zrozpa\u010dit\u011bl. Sly\u0161el v t\u00e9 pozn\u00e1mce skrytou lichotku, co\u017e ho prazvl\u00e1\u0161tn\u011b t\u011b\u0161ilo.<\/p>\n<\/div>\n
D\u00e1l \u0161li v tichu. Nebylo nijak napjat\u00e9, jak by jeden o\u010dek\u00e1val. Tom c\u00edtil Bushidovu p\u0159\u00edtomnost, ale nevadila mu. Co\u017e bylo p\u0159ekvapiv\u00e9, proto\u017ee na sv\u00fdch proch\u00e1zk\u00e1ch dosud nesnesl spole\u010dnost. A te\u010f mu ji d\u011blal mu\u017e, od kter\u00e9ho by to \u010dekal nejm\u00e9n\u011b.<\/div>\n
Najednou se zastavil a pobaven\u011b si odfrkl. Kroky vedle n\u011bj tak\u00e9 ustaly a on na sob\u011b znovu poc\u00edtil pohled hlubok\u00fdch o\u010d\u00ed. Nech\u00e1pal, pro\u010d zrovna pohled t\u011bchto o\u010d\u00ed p\u00e1l\u00ed, ale nest\u011b\u017eoval si. Nebylo to nep\u0159\u00edjemn\u00e9 p\u00e1len\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Dorazil jsi do c\u00edle? Promi\u0148, ty vlastn\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd c\u00edl nem\u00e1\u0161,“ v\u00e1nek pominul, ale hus\u00ed k\u016f\u017ee Tomovi z\u016fstala, kdy\u017e Bushido pon\u011bkud pobaven\u011b dodal svou pozn\u00e1mku.<\/div>\n
„Skoro,“ pokr\u010dil rameny a ignoroval Bushidovu druhou v\u011btu. „\u00dapln\u011b do c\u00edle dneska doj\u00edt nejde. Neuv\u011bdomil jsem si, \u017ee je p\u0159\u00edliv. Ta jeskyn\u011b je p\u0159\u00edstupn\u00e1 jen p\u0159i odlivu.“<\/div>\n
„Jeskyn\u011b?“ Bushid\u016fv hlas zn\u011bl p\u0159ekvapen\u011b. „Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tu n\u011bjak\u00e1 je.“<\/div>\n
„To prakticky nikdo,“ Tom se na n\u011bj usm\u00e1l. „Z pl\u00e1\u017ee do n\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 nen\u00ed vid\u011bt. Mus\u00ed\u0161 st\u00e1t na jednom ur\u010dit\u00e9m m\u00edst\u011b a d\u00edvat se na jednu ur\u010ditou oblast ve sk\u00e1le, jinak vchod neuvid\u00ed\u0161. J\u00e1 ji takhle objevil n\u00e1hodou. Je odtamtud kr\u00e1sn\u00fd v\u00fdhled na mo\u0159e. Jen se mus\u00ed d\u00e1t pozor na p\u0159\u00edliv a odliv, proto\u017ee p\u0159i p\u0159\u00edlivu je cel\u00e1 zatopen\u00e1.“<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b se do n\u00ed dneska u\u017e nepod\u00edv\u00e1me. P\u0159\u00edliv bude je\u0161t\u011b p\u00e1r hodin trvat. Ale z\u00edtra touhle dobou bude ur\u010dit\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e1,“ na chvilku se odml\u010del, jako by cosi zva\u017eoval. „Byl bych r\u00e1d, kdybys mi ji uk\u00e1zal,“ Tom k n\u011bmu p\u0159ekvapen\u011b zvedl o\u010di.<\/div>\n
„M\u00e1m to br\u00e1t jako sch\u016fzku?“<\/div>\n
„Je to jist\u00e1 forma p\u0159\u00e1telsk\u00e9 sch\u016fzky,“ souhlasil Bushido. „P\u0159ekvapiv\u00e9?“<\/div>\n
„Vlastn\u011b ne,“ zasm\u00e1l se Tom. „Nem\u016f\u017ee to b\u00fdt v\u00edc p\u0159ekvapiv\u00e9 ne\u017e to, \u017ee se pozd\u011b ve\u010der za jasn\u00e9ho svitu m\u011bs\u00edce a hv\u011bzd proch\u00e1z\u00edm po pl\u00e1\u017ei, co\u017e je ta nejromanti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed mo\u017en\u00e1 sc\u00e9na v \u010derven\u00e9 knihovn\u011b, zrovna s tebou, nemysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„\u017divot trop\u00ed hlouposti,“ Bushido se prost\u011b musel nad chlapcov\u00fdm pobaven\u00fdm \u00fasm\u011bvem pousm\u00e1t. „Ale ta obloha nen\u00ed zase tak idealistick\u00e1. M\u011bli bychom se vr\u00e1tit, do hodiny bude bou\u0159ka.“<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 Z\u00edtra touhle dobou\u2026 Tady?“<\/div>\n
„Budu se t\u011b\u0161it,“ Bushido se usm\u00e1l na chlapce, kter\u00fd se st\u00e1le je\u0161t\u011b tv\u00e1\u0159il zara\u017een\u011b nad t\u00edm, jak se ud\u00e1losti vyvinuly. Bushido ne\u010dekal odpov\u011b\u010f. Jen se na n\u011bj naposledy usm\u00e1l, oto\u010dil se a ode\u0161el. Tom se za n\u00edm d\u00edval.<\/div>\n
Nech\u00e1pal u\u017e v\u016fbec nic. P\u0159ijel si odpo\u010dinout, nechat ud\u00e1losti odst\u00e1t s t\u00edm, \u017ee a\u017e se vr\u00e1t\u00ed, v\u0161echno vy\u0159e\u0161\u00ed. Ale zat\u00edm to vypadalo, \u017ee se v\u0161e je\u0161t\u011b v\u00edc zkomplikuje. Ale jemu to p\u0159ekvapiv\u011b nevadilo.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom byl pon\u011bkud otr\u00e1ven\u00fd. Jejich ritu\u00e1l, \u017ee t\u0159et\u00ed den dovolen\u00e9 jdou nakupovat, opravdu nem\u011bl zrovna v l\u00e1sce. P\u0159esto ho v\u017edy spolu s Billem dodr\u017eel. P\u0159iv\u00e9st si n\u011bjak\u00e9 nov\u00e9 oble\u010den\u00ed se bralo u\u017e jako samoz\u0159ejm\u00e9. I kdyby to m\u011bl b\u00fdt \u0161\u00e1tek, kter\u00fd ho na posledn\u00ed chv\u00edli zaujal na leti\u0161ti. P\u0159ijet s pr\u00e1zdn\u00fdma rukama by bylo absolutn\u011b nep\u0159edstaviteln\u00e9.<\/div>\n
Pro\u0161li u\u017e n\u011bkolik obchod\u016f. Dvoj\u010data byla zvykl\u00e1 vyb\u00edrat si ka\u017ed\u00fd s\u00e1m a pak sv\u00e9 objevy spole\u010dn\u011b hodnotit a zkou\u0161et si je. Ov\u0161em i p\u0159i vyb\u00edr\u00e1n\u00ed se Tom sna\u017eil z\u016fstat Billovi nabl\u00edzku. Tato bl\u00edzkost mu d\u00e1vala mo\u017enost v\u010das zas\u00e1hnout. Nejednou u\u017e se toti\u017e stalo, \u017ee prodava\u010di si jeho bratra spletli s d\u00edvkou, se kterou cht\u011bli za\u010d\u00edt flirtovat nebo h\u016f\u0159, za\u010d\u00edt ji obt\u011b\u017eovat. On v\u017edy poznal, \u017ee se k n\u011b\u010demu takov\u00e9mu chystaj\u00ed. Mo\u017en\u00e1 podle odlesku v o\u010d\u00edch, mo\u017en\u00e1 to prost\u011b jen vytu\u0161il. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b v\u017edycky jim v tom v\u010das zabr\u00e1nil, tak\u017ee Bill nem\u011bl o ni\u010dem ani tu\u0161en\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Najednou tu byl zase ten pocit. Oto\u010dil se a uvid\u011bl prodava\u010de, jak si jeho bratra prohl\u00ed\u017e\u00ed hladov\u00fdm pohledem. U\u017e ud\u011blal pohyb, \u017ee za n\u00edm vyraz\u00ed, ale pak ho cosi zastavilo. To cosi byla vzpom\u00ednka, vzpom\u00ednka na v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010der a rozhovor s Bushidem.<\/div>\n
„Proto\u017ee on nebere v\u00e1\u017en\u011b skoro nic. V\u0161echno je pro n\u011bj prost\u011b jen hra. M\u00e1m o n\u011bj strach.“<\/em><\/div>\n
„A nenapadlo t\u011b, \u017ee pr\u00e1v\u011b tohle mu zabra\u0148uje br\u00e1t to v\u00e1\u017en\u011b?“<\/em><\/div>\n
Zarazil se na m\u00edst\u011b a p\u0159em\u00fd\u0161lel. V\u011bd\u011bl, \u017ee na kone\u010dn\u00e9 rozhodnut\u00ed m\u00e1 jen m\u00e1lo \u010dasu. Mo\u017en\u00e1 proto se rozhodl tak, jak se rozhodl. Ale p\u0159esto nedok\u00e1zal uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee d\u00e1v\u00e1 na rady toho mu\u017ee. P\u0159esto kdy\u017e se prodava\u010d rychl\u00fdmi kroky vydal k Billovi, on s\u00e1m se ani nehnul. Z\u016fstal st\u00e1t na m\u00edst\u011b a jen pozoroval, co bude jeho br\u00e1\u0161ka d\u011blat.<\/p>\n<\/div>\n
Bill vypadal p\u0159ekvapen\u011b, kdy\u017e ho n\u011bkdo vyru\u0161il z jeho sv\u011bta vyb\u00edr\u00e1n\u00ed si. N\u011bco koktav\u011b odpov\u011bd\u011bl a znejist\u011bl. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill miluje pozornost, ale na druhou stranu taky poznal, kdy o pozornost nest\u00e1l. A tohle byl ten druh\u00fd p\u0159\u00edpad. N\u011bkolikr\u00e1t se ho sna\u017eil stroze odb\u00fdt, ale prodava\u010d k n\u011bmu byl bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e, \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc se usm\u00edval a sna\u017eil se tu okouzluj\u00edc\u00ed a \u0161armantn\u00ed sle\u010dnu, podle n\u011bj, okouzlit. A Tom p\u0159esn\u011b poznal moment, kdy tohle v\u0161echno jeho nevinn\u00e9mu dvoj\u010deti do\u0161lo. A v tu chv\u00edli, rozhodl se, byl \u010das zakro\u010dit.<\/p>\n<\/div>\n
„Och bo\u017ee, Bille, m\u016f\u017eeme u\u017e vypadnout? \u0158\u00edkal jsi, \u017ee se sem jenom mrknem a hned p\u016fjdem,“ dal pat\u0159i\u010dn\u00fd d\u016fraz na slova, kter\u00e1 d\u00e1vala zn\u00e1t, \u017ee jeho bratr je opravdu kluk. Prodava\u010d se okam\u017eit\u011b st\u00e1hl. Jak p\u0159ekvapiv\u00e9, v duchu proto\u010dil Tom o\u010di.<\/div>\n
„Oh, uhm\u2026 Jasn\u011b,“ bylo vid\u011bt, \u017ee Bill je situac\u00ed p\u0159ekvapen\u00fd, ne-li zasko\u010den\u00fd. Rychle odlo\u017eil v\u0161echno oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 m\u011bl p\u0159ehozen\u00e9 p\u0159es ruku, a s Tomovou pomoc\u00ed rychle vyklop\u00fdtal z obchodu. „Och bo\u017ee, to bylo tak\u2026 Trapn\u00fd!“ zast\u00e9nal zni\u010den\u011b Bill. „On si norm\u00e1ln\u011b myslel, \u017ee jsem holka!“ d\u00edval se na Toma, jako by mu oznamoval tu nejnenorm\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom, co\u017e Billa p\u0159ekvapilo je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Jo. V\u011bd\u011bl jsem to od prvn\u00ed chv\u00edle, je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e sis ho v\u016fbec v\u0161iml ty.“<\/div>\n
„Tak pro\u010d si n\u011bco neud\u011blal d\u0159\u00edv?!“ Bill vypadal na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Dote\u010f jsem zasahoval d\u0159\u00edv,“ Tom se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed. „A co ty? Pochytil jsi ty jeden z t\u011bch tis\u00edc\u016f rozhovor\u016f, co jsem m\u011bl s podobn\u00fdmi typy za tu dobu, co spolu nakupujem? Zachytil jsi, kolikr\u00e1t jsem t\u011b zachr\u00e1nil od podobn\u00e9ho trapasu a mo\u017en\u00e1 od je\u0161t\u011b mnohem hor\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed?“<\/div>\n
„Hor\u0161\u00edch?“ Bill vykvikl.<\/div>\n
„Co si mysl\u00ed\u0161, \u017ee by n\u00e1sledovalo, kdybych nezas\u00e1hl? Byli jste sami zalezl\u00ed mezi reg\u00e1ly, prakticky v\u00e1s nebylo vid\u011bt. Mohl se o n\u011bco pokusit, a kdy\u017e by zjistil, \u017ee nejsi holka, mohl ti nehezky nad\u00e1vat i uhodit!“ Tom zv\u00fd\u0161il hlas. Poprv\u00e9 tyto my\u0161lenky, kter\u00e9 ho p\u0159i ka\u017ed\u00e9m takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b s\u017e\u00edraly zevnit\u0159, vyslovil.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill na n\u011bj ohromen\u011b z\u00edral s otev\u0159enou pusou.<\/div>\n
„A p\u0159ed t\u00edmhle v\u0161\u00edm jsem t\u011b dote\u010f ochra\u0148oval. Ale mo\u017en\u00e1 byla blbost, d\u011blat to tak, abys o tom nev\u011bd\u011bl. Aspo\u0148 si te\u010f mo\u017en\u00e1 uv\u011bdom\u00ed\u0161, pro\u010d se o tebe tolik boj\u00edm,“ nechal chvilku ticha, aby si to Bill mohl p\u0159ebrat v hlav\u011b. „Tak co \u0159\u00edk\u00e1\u0161? P\u016fjdem do dal\u0161\u00edho kr\u00e1mu?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 Ne, nechci u\u017e do \u017e\u00e1dn\u00fdho butiku,“ odpov\u011bd\u011bl Bill po kr\u00e1tk\u00e9m p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. „J\u00e1\u2026 Rad\u011bji bych se vr\u00e1til,“ Tom p\u0159ik\u00fdvl. Spole\u010dn\u011b se vydali do jejich nyn\u011bj\u0161\u00edho, chvilkov\u00e9ho domova. „Ty, Tome? Jak\u2026 Jak jsi to d\u011blal? Jak ses pak mohl prost\u011b jen ke mn\u011b vr\u00e1tit a d\u00e1l pokra\u010dovat v n\u00e1kupu?“ Billem tahle zku\u0161enost opravdu ot\u0159\u00e1sla.<\/div>\n
„Prost\u011b\u2026V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee m\u011b pot\u0159ebuje\u0161 siln\u00e9ho. A tak jsem siln\u00fd byl.“<\/div>\n
„Ale kde jsi tu s\u00edlu vzal?“<\/div>\n
Tom neodpov\u011bd\u011bl. S\u00e1m neznal odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Ale\u2026 pro\u010d by se musel st\u0159etnout se \u017eivotem? V\u017edy\u0165\u2026 realita je tak krut\u00e1!“<\/em><\/div>\n
„Je jen tak krut\u00e1, jak m\u016f\u017ee b\u00fdt, kdy\u017e je v n\u00ed jeden devaten\u00e1ctilet\u00fd kluk, ochotn\u00fd ob\u011btovat se pro ty, kter\u00e9 miluje.“<\/em><\/div>\n
Bushido m\u011bl pravdu. Rozdal by se pro Billa. Pro jeho dobro zapomn\u011bl, \u017ee i on ob\u010das pot\u0159ebuje n\u011bkoho, kdo by ho dok\u00e1zal chr\u00e1nit. V\u017edy\u0165 i on je st\u00e1le je\u0161t\u011b k\u0159ehk\u00e9 ml\u00e1d\u011b, p\u0159esto\u017ee se sna\u017e\u00ed b\u00fdt dosp\u011bl\u00fdm.<\/p>\n<\/div>\n
Bushido se prot\u00e1hl a oto\u010dil se na hodiny. Pobaven\u011b nadzvedl obo\u010d\u00ed, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee do setk\u00e1n\u00ed s dred\u00e1\u010dem m\u00e1 je\u0161t\u011b v\u00edc jak dv\u011b hodiny \u010das. P\u0159e\u0161el na terasu a usadil se na leh\u00e1tku.<\/div>\n
Cel\u00fd den str\u00e1vil na t\u00e9 pl\u00e1\u017ei, na kter\u00e9 je v\u010dera vid\u011bl, a celou dobu se ot\u00e1\u010del, jestli se t\u0159eba neuk\u00e1\u017eou, ale nezahl\u00e9dl je ani koutkem oka. Jako by se ti dva propadli. Nebo \u0161li jinam.<\/div>\n
T\u011b\u0161il se na setk\u00e1n\u00ed s Tomem. P\u0159inejmen\u0161\u00edm tohle u\u017e v\u011bd\u011bl. V\u010derej\u0161\u00ed kr\u00e1tk\u00fd rozhovor si u\u017e\u00edval. Zd\u00e1lo se, \u017ee v tom klukovi je v\u00edc, ne\u017e se zd\u00e1. Dok\u00e1zal dosp\u011ble, re\u00e1ln\u011b uva\u017eovat, co\u017e je v\u00edc, ne\u017e se d\u00e1 od takhle mlad\u00fdch hv\u011bzd \u010dekat. Bushido si nemyslel, \u017ee jsou slavn\u00ed lid\u00e9 n\u011bjak moc namy\u0161len\u00ed nebo arogantn\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, v\u00fdjimky existovaly. Ale kdy\u017e byl n\u011bkdo ve v\u011bku od patn\u00e1cti zhruba do p\u011btadvaceti slavn\u00fd, v\u011bt\u0161inou si o sob\u011b myslel a\u017e moc. Pot\u0159ebovali \u010das na to, aby si uv\u011bdomili, \u017ee sl\u00e1va nen\u00ed v\u0161echno. Ale zd\u00e1lo se, \u017ee tento devaten\u00e1ctilet\u00fd mlad\u00edk to u\u017e v\u00ed. Co\u017e je p\u0159inejmen\u0161\u00edm p\u0159ekvapiv\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
S br\u00fdlemi na o\u010d\u00edch sledoval z\u00e1pad slunce. Kdy\u017e u\u017e byl zlat\u00fd kotou\u010d kone\u010dn\u011b zcela za obzorem, rozhodl se, \u017ee je \u010das vyrazit. P\u0159ehodil p\u0159es sv\u00e9 polonah\u00e9 t\u011blo je\u0161t\u011b ko\u0161ili, proto\u017ee od mo\u0159e za\u010dal v\u00e1t m\u00edrn\u00fd v\u00edtr, a pomal\u00fdm krokem se vydal tam, kde se v\u010dera s Tomem rozlou\u010dili.<\/div>\n
Neu\u0161el je\u0161t\u011b ani sto krok\u016f, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee asi pades\u00e1t krok\u016f od n\u011bj jde postava zachumlan\u00e1 v mikin\u011b. Ti\u0161e se zasm\u00e1l. Nep\u0159i\u0161lo mu, \u017ee je a\u017e takov\u00e1 zima, aby si n\u011bkdo musel br\u00e1t teplou mikinu. Na druhou stranu, pro Toma bylo toto oble\u010den\u00ed typick\u00e9. Nezrychlil sv\u00e9 kroky, udr\u017eoval stejnou rychlost, jakou nasadil chlapec p\u0159ed n\u00edm. Pot\u011b\u0161en\u011b se usm\u00e1l, kdy\u017e se Tom zarazil na m\u00edst\u011b, ov\u0161em nerozhl\u00e9dl se. \u010cekal.<\/p>\n<\/div>\n
„Nespletl sis ro\u010dn\u00ed obdob\u00ed? Tahle mikina se hod\u00ed sp\u00ed\u0161 na zimu do hor,“ nadhodil hned Bushido, ov\u0161em svou pozn\u00e1mku doprovodil \u00fasm\u011bvem, aby Tom pochopil, \u017ee ji nemyslel nijak zle. Sp\u00ed\u0161 jako p\u0159\u00e1telsk\u00e9 r\u00fdpnut\u00ed. Tom se k n\u011bmu obr\u00e1til a jeho \u00fasm\u011bv povadl. Vlastn\u011b ani nev\u011bd\u011bl pro\u010d. V\u011bd\u011bl jen, \u017ee jeho pohled hned upoutalo, \u017ee tato hu\u0148at\u00e1 mikina je rozepnut\u00e1 a \u017ee pod n\u00ed mlad\u0161\u00ed chlapec nic nem\u00e1. Okam\u017eit\u011b v\u0161ak sv\u016fj pohled zase ovl\u00e1dl a zad\u00edval se mlad\u00edkovi p\u0159ed sebou do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Huch, promi\u0148, zapomn\u011bl jsem ti \u0159\u00edct, a\u0165 si vezme\u0161 n\u011bco teplej\u0161\u00edho. Ta jeskyn\u011b je absolutn\u011b nep\u0159\u00edstupn\u00e1, oto\u010den\u00e1 na sever, tak\u017ee do n\u00ed nejdou p\u0159es den t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 slune\u010dn\u00ed paprsky. Je to dost chladn\u00e9 a celkem ponur\u00e9 m\u00edsto, ale p\u0159esto je takov\u00e1\u2026 magick\u00e1. No, aspo\u0148 m\u00e1\u0161 ko\u0161ili, to je lep\u0161\u00ed ne\u017e nic,“ usm\u00e1l se na n\u011bj. Byl mnohem uvoln\u011bn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ede\u0161l\u00fd ve\u010der. To si uv\u011bdomovali oba.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 uk\u00e1\u017ee\u0161 mi ji, nebo se vyskytl dal\u0161\u00ed d\u016fvod, pro\u010d nem\u016f\u017ee\u0161?“ Bushido se usm\u00edval. Stra\u0161n\u011b r\u00e1d do n\u011bkoho ryl, jak Tom pochopil. Lehce proto\u010dil o\u010di a beze slova vykro\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n
„Urazil ses?“<\/div>\n
„V\u010dera to vypadalo, \u017ee ti ticho nevad\u00ed, a te\u010f bys cht\u011bl po\u0159\u00e1d mluvit?“ Tom vypadal lehce podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b.<\/div>\n
„V\u010dera jsem m\u011bl sp\u00e1nkovej deficit je\u0161t\u011b z letadla. J\u00e1 jsem hovornej \u010dlov\u011bk, zvykej si.“<\/div>\n
„Hodl\u00e1\u0161 m\u011b snad ct\u00edt svou p\u0159\u00edtomnost\u00ed \u010dast\u011bji?“ loupl po n\u011bm pohledem Tom.<\/div>\n
„V\u010dera si nevypadal, \u017ee by ti m\u00e1 p\u0159\u00edtomnost n\u011bjak obzvl\u00e1\u0161\u0165 vadila. Nen\u00ed to snad pravda?“<\/div>\n
„Co nen\u00ed pravda? \u017de jsem vypadal, \u017ee mi nevadila, nebo \u017ee mi nevad\u00ed?“ Tom se na n\u011bj pobaven\u011b zad\u00edval. Bushido vypadal zara\u017een\u011b, co\u017e Toma t\u011b\u0161ilo. M\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e vyv\u00e1d\u011bl z rovnov\u00e1hy star\u0161\u00ed lidi.<\/div>\n
„Jse\u0161 neuv\u011b\u0159itelnej, v\u00ed\u0161 to?“ Bushido musel p\u0159ej\u00edt do trochu jin\u00fdch vod, proto\u017ee ten kluk ho dostal. Nem\u011bl odpov\u011b\u010f na jeho ot\u00e1zku.<\/div>\n
„Lidi to \u0159\u00edkaj\u00ed,“ Tom s \u00fasm\u011bvem pokr\u010dil rameny. Moc dob\u0159e poznal Bushid\u016fv \u00fahybn\u00fd man\u00e9vr. Neodpov\u011bd\u011bl v\u0161ak na p\u016fvodn\u00ed ot\u00e1zku a Bushido se k n\u00ed nevracel. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee se p\u0159ed n\u00edm znenad\u00e1n\u00ed objevila sice nevelk\u00e1, p\u0159esto ale jeskyn\u011b, kter\u00e9 si dote\u010f nikdy nev\u0161iml. Zarazil se na m\u00edst\u011b, ov\u0161em Tom postupoval d\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jak m\u016f\u017eou m\u00edstn\u00ed p\u0159ehl\u00eddnout n\u011bco takov\u00fdho?“<\/div>\n
„Kdy\u017e lidi nev\u011bd\u00ed, co maj\u00ed vid\u011bt, neuvid\u00ed to. \u0158ekni n\u011bkomu, \u017ee je tady jeskyn\u011b, a ka\u017ed\u00fd o n\u00ed bude v\u011bd\u011bt. \u0158ekni n\u011bkomu, \u017ee v t\u00e9to jeskyni zabili nevinnou d\u00edvku, a v\u0161ichni v n\u00ed uvid\u00ed krev. Je to jednoduch\u00e9, lidsk\u00e1 p\u0159edstavivost pracuje podle toho, co se zrovna lidem hod\u00ed,“ Tom pokr\u010dil ramena a sedl si jen kousek od vchodu tak, aby vid\u011bl na mo\u0159e. Bushido si uv\u011bdomil, \u017ee kdyby st\u00e1l d\u00e1l od pr\u016fchodu, nevid\u011bl by ho.<\/div>\n
„Asi m\u00e1\u0161 pravdu,“ p\u0159ik\u00fdvl a p\u0159idal se k n\u011bmu. Tom m\u011bl pravdu, v jeskyni byla tma a zima. Nastalo trapn\u00e9 ticho. Jedno z t\u011bch, kdy chcete n\u011bco \u0159\u00edct, ale proto\u017ee nev\u00edte, co byste tomu druh\u00e9mu \u0159\u00edct mohli, rad\u011bji ml\u010d\u00edte. Ani jeden z nich nev\u011bd\u011bl, co se tomu druh\u00e9mu hon\u00ed hlavou. Dokud Tom nepromluvil.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u00edky za radu.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Bushido nech\u00e1pal. Za radu? Jakou rady kdy dal tomuhle klukovi?<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 byla blbost, nechat Billa \u017e\u00edt v bavlnce,“ vysv\u011btlil rychle Tom. „M\u011bl jsi pravdu, byl hodn\u011b p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e poznal realitu.“<\/div>\n
„To ji stihnul poznat tak brzo?“<\/div>\n
„Dok\u00e1\u017ee\u0161 si p\u0159edstavit, kolik t\u00fdpk\u016f stoj\u00ed o jeho p\u0159\u00edze\u0148? Samoz\u0159ejm\u011b do chv\u00edle, ne\u017e zjist\u00ed, \u017ee nen\u00ed holka,“ odfrkl si pohrdav\u011b Tom.<\/div>\n
„Je slavn\u00fd. To si ti kluci neuv\u011bdomuj\u00ed, kdo p\u0159ed nimi stoj\u00ed?“<\/div>\n
„Ne,“ jednoduch\u00e1 odpov\u011b\u010f, napln\u011bn\u00e1 zoufalstv\u00edm. „Je to st\u00e1le dokola. Kdy\u017e ho vid\u00ed vedle m\u011b, dojde jim, kdo jsme, a h\u00e1zej\u00ed na n\u00e1s znechucen\u00e9 pohledy prost\u011b proto, \u017ee jsme\u2026 jin\u00ed. \u017de jsme slavn\u00ed, \u017ee jsme si splnili sen.“<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee v\u00e1s milujou a \u0161\u00edlej po v\u00e1s.“<\/div>\n
„To jsou holky,“ zavrt\u011bl hlavou Tom. „A je p\u0159ekvapiv\u00e9, \u017ee ty se kolem sebe tolik neohl\u00ed\u017eej\u00ed. Kluci n\u00e1mi pohrdaj\u00ed. A kdy\u017e nejsem s Billem, okam\u017eit\u011b zapomenou na n\u011bjak\u00e1 dvoj\u010data a prost\u011b si mysl\u00ed, \u017ee je to holka. Je to \u0161\u00edlen\u00fd.“<\/div>\n
„A je to d\u016fvod, pro\u010d ty se ve sl\u00e1v\u011b nevy\u017e\u00edv\u00e1\u0161,“ Tom sebou trhl a oto\u010dil sv\u016fj pohled na Bushida. P\u0159ekvapilo ho, \u017ee star\u0161\u00ed mu\u017e ho sledoval.<\/p>\n<\/div>\n
„Prvn\u00edch p\u00e1r t\u00fddn\u016f to \u0161lo,“ za\u010dal rozv\u00e1\u017en\u011b. Je\u0161t\u011b nikomu se s t\u00edm nesv\u011b\u0159il, nikomu nedovolil, aby nahl\u00e9dl do jeho my\u0161lenek. Ani Billovi ne. Chr\u00e1nil ho t\u00edm. Ale mo\u017en\u00e1 se za ty \u010dty\u0159i roky toho nahromadilo a\u017e moc a on u\u017e se prost\u011b musel n\u011bkomu sv\u011b\u0159it. „Je\u010d\u00edc\u00ed fanynky, vyprodan\u00e9 haly\u2026 V\u017edy\u0165 to zn\u00e1\u0161. V\u0161ichni si z n\u00e1s sedali na zadek. Tenkr\u00e1t jsem si to opravdu u\u017e\u00edval. Chodil jsem na v\u0161echny p\u00e1rty, na kter\u00e9 jsme mohli, v\u0161echnu na\u0161i sl\u00e1vu jsme si n\u00e1le\u017eit\u011b u\u017e\u00edvali a vyu\u017e\u00edvali jsme svou moc, kterou jsme nad ostatn\u00edmi smrteln\u00edky m\u011bli. Ale pak\u2026 Jednou jsme byli nakupovat. Prost\u011b jen j\u00e1 a Bill v jednom sek\u00e1\u010di v Magdenburgu, jak jsme byli zvykl\u00ed u\u017e cel\u00e9 v\u011bky. A tenkr\u00e1t jsem si v\u0161iml, jak nen\u00e1vistn\u011b se na n\u00e1s lidi d\u00edvaj\u00ed. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee kdy\u017e proch\u00e1z\u00edme kolem skupinky lid\u00ed, jsou n\u011bjak potichu, ale sotva je mineme, za\u010dnou si o \u010demsi \u0161eptat. Tak\u017ee zat\u00edmco si Bill vyb\u00edral v\u011bci, j\u00e1 jsem se rozhl\u00ed\u017eel po okol\u00ed. A do\u0161lo mi, \u017ee n\u00e1s v\u0161ichni pozoruj\u00ed. Vyt\u00e1hl jsem Billa ven a sna\u017eil se na to nemyslet. Pak, asi o m\u011bs\u00edc pozd\u011bji, kdy\u017e jsme zrovna nat\u00e1\u010deli songy v Berl\u00edn\u011b, m\u011b Bill p\u0159emluvil, abychom se \u0161li pod\u00edvat do p\u00e1r butik\u016f. Souhlasil jsem, ale vzpomn\u011bl jsem si na p\u0159\u00edhodu z Magdenburgu. Zkusil jsem tedy jinou taktiku. Billa jsem nechal j\u00edt p\u00e1r krok\u016f p\u0159ede mnou a sotva jsme ve\u0161li, j\u00e1 se od n\u011bj odpojil a \u0161el si svou cestou. P\u0159esto jsem v\u0161ak sledoval, co se kolem Billa d\u011bje. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee ho lidi nepozn\u00e1vaj\u00ed a pokl\u00e1daj\u00ed za holku. N\u011bkolik kluk\u016f se na n\u011bj z\u00e1libn\u011b oto\u010dilo a jeden si dokonce dodal tolik odvahy, \u017ee k n\u011bmu vykro\u010dil. A tenkr\u00e1t za\u010dala fungovat moje role ochr\u00e1nce,“ Tom se odml\u010del. \u010c\u00edm v\u00edc toho \u0159ekl, t\u00edm mluvil rychleji. A te\u010f m\u011bl pocit, \u017ee z n\u011bj spadla nezvladateln\u00e1 t\u00edha. Zhluboka, rozt\u0159esen\u011b se nadechl a zase vydechl.<\/div>\n
<\/div>\n
„P\u00e1ni,“ \u0159ekl na to jen Bushido. Tom po n\u011bm st\u0159elil pohledem. Chvilku si ho m\u011b\u0159il, ale pak si jen povzdychl. Asi se na to nedalo \u0159\u00edct nic jin\u00e9ho. „Tak\u017ee\u2026 Dneska za\u017eil kontakt s realitou?“<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom. „Byli jsme nakupovat. V\u017edycky chod\u00edme t\u0159et\u00ed den nakupovat.“<\/div>\n
„T\u0159et\u00ed den? Kdy v\u016fbec odj\u00ed\u017ed\u00edte?“<\/div>\n
„P\u0159ilet\u011bli jsme p\u0159edev\u010d\u00edrem a jsme tu na dva t\u00fddny. Si to spo\u010d\u00edtej.“<\/div>\n
„Tak to tu jste t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u011b jako j\u00e1.“<\/div>\n
Op\u011bt zavl\u00e1dlo ticho, ale nyn\u00ed u\u017e ne nijak napjat\u00e9. U\u017e ani jeden z nich nec\u00edtil pot\u0159ebu zaplnit ticho hlasem. Jako by je Tomova zpov\u011b\u010f n\u011bjak sbl\u00ed\u017eila.<\/div>\n
„Kdys ji vlastn\u011b objevil? Chod\u00edte sem s Billem?“<\/div>\n
„Ne. Bill o tomhle nev\u00ed. To\u2026 Sem chod\u00edm ve\u010der, v noci. Kdy\u017e Bill z\u016fst\u00e1v\u00e1 na pokoji.“<\/div>\n
„Pro\u010d sem chod\u00ed\u0161 s\u00e1m?“<\/div>\n
„Je to mo\u017enost, jak uniknout p\u0159ed sv\u011btem. Rozt\u0159\u00eddit si my\u0161lenky a tak.“<\/div>\n
„Pro\u010d-„<\/div>\n
„Nezd\u00e1 se ti, \u017ee se a\u017e moc vypt\u00e1v\u00e1\u0161?“ Tom po n\u011bm hodil rychl\u00fd pohled, ale jeho rty se sm\u00e1ly. I Bushido se usm\u00e1l.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 se taky pt\u00e1t.“<\/div>\n
„Ned\u00e1v\u00e1\u0161 mi k tomu prostor.“<\/div>\n
„Pr\u00e1v\u011b te\u010f ti ho d\u00e1v\u00e1m,“ nam\u00edtl. Tom jen ml\u010del a on to akceptoval. Tu\u0161il, \u017ee Tom p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, jakou ot\u00e1zku d\u00e1t, nebo mo\u017en\u00e1 jen jak ji formulovat.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d si tady?“ zd\u00e1lo se, \u017ee je to n\u011bco, co ho opravdu tr\u00e1p\u00ed, co mu le\u017e\u00ed v hlav\u011b.<\/div>\n
„Jsem tu na dovolen\u00fd, stejn\u011b jako vy.“<\/div>\n
„Tohle nemysl\u00edm,“ nam\u00edtl rozmrzele Tom a zad\u00edval se na n\u011bj. „Pro\u010d si pr\u00e1v\u011b tady? Mohl bys b\u00fdt n\u011bkde v klubu a bavit se, mohl bys b\u00fdt s\u00e1m a u\u017e\u00edvat si klidu\u2026 Tak pro\u010d si tady se mnou?“<\/div>\n
„U\u017e\u00edv\u00e1m si klidu,“ odpov\u011bd\u011bl Bushido jeho slovy. „Jsem tady s\u00e1m, na cel\u00fd dovolen\u00fd. J\u00e1 m\u016f\u017eu b\u00fdt s\u00e1m kdykoliv. Je to jako\u2026 Jako kdy\u017e ty ut\u00edk\u00e1\u0161 ve\u010der pry\u010d od Billa, tak j\u00e1 ut\u00edk\u00e1m do spole\u010dnosti.“<\/div>\n
„Nejsi ve spole\u010dnosti.“<\/div>\n
„Ty snad nejsi spole\u010dnost?“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, jak to myslim!“<\/div>\n
„Vlastn\u011b ne,“ Tom se rychle, na\u0161tvan\u011b nadechl, aby mu n\u011bco odsekl, ale potom jen ti\u0161e vydechl. Asi m\u011bl pravdu, nev\u011bd\u011bl. Ale taky, zasm\u00e1l se s\u00e1m sob\u011b, jak by n\u011bkdo mohl porozum\u011bt jeho zmaten\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m?<\/div>\n
„Co j\u00e1 jsem za ubohou spole\u010dnost v porovn\u00e1n\u00ed s kluby, kter\u00fdch je tady mnoho a mnoho?“<\/div>\n
„Moc m\u00e1lo si v\u011b\u0159\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Namluv\u00ed\u0161 to na diktafon? Tuhle v\u011btu moc \u010dasto nesly\u0161im,“ k Tomovu p\u0159ekvapen\u00ed se Bushido rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„Asi mi nebude\u0161 v\u011b\u0159it, ale tohle ti v\u011b\u0159\u00edm,“ Tom po n\u011bm znovu \u0161lehl pohledem, ale on se usm\u00edval. Za\u010d\u00ednal si myslet, \u017ee s t\u00edm mu\u017eem mo\u017en\u00e1 m\u00e1 alespo\u0148 n\u011bco spole\u010dn\u00e9. „Jenom\u017ee z\u00e1rove\u0148 st\u00e1le trv\u00e1m na sv\u00fdch slovech. Nejsi zase a\u017e tak \u0161patn\u00e1 spole\u010dnost.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom ml\u010del. Opravdu nev\u011bd\u011bl, co na to \u0159\u00edct. Proto se jen v\u00edc zachumlal do sv\u00e9 bundy a ml\u010dky se d\u00edval na mo\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
Ten ve\u010der se rozlou\u010dili beze slova. Prost\u011b si jen \u0159ekli „Ahoj“ a ode\u0161li. Ale oba v\u011bd\u011bli, \u017ee dal\u0161\u00ed ve\u010der se sejdou znovu.<\/p>\n<\/div>\n
Bylo a\u017e p\u0159ekvapiv\u00e9, jak samoz\u0159ejmou se stala Bushidova p\u0159\u00edtomnost. Nez\u00e1le\u017eelo na tom, jestli spolu zrovna o \u010demsi debatovali nebo vedle sebe jen ml\u010dky sed\u011bli. Pro Toma bylo najednou d\u016fle\u017eit\u00e9, c\u00edtit v okam\u017eic\u00edch samoty vedle sebe p\u0159\u00edtomnost star\u0161\u00edho mu\u017ee, jeho ko\u0159en\u011bnou v\u016fni. P\u0159ipadal si tak v bezpe\u010d\u00ed, co\u017e bylo v\u00edce ne\u017e p\u0159\u00edjemn\u00e9 po dni, kdy byl on poskytovatelem tohoto pocitu.<\/p>\n<\/div>\n
Jak dny plynuly, jejich hovory byly st\u00e1le uvoln\u011bn\u011bj\u0161\u00ed a pomalu, postupn\u011b se pozn\u00e1vali v\u00edc a v\u00edc. A Tom si uv\u011bdomil, \u017ee ten mu\u017e, se kter\u00fdm po ve\u010derech tr\u00e1v\u00ed st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc \u010dasu, ho p\u0159itahuje, postupn\u011b okouzluje. A on u\u017e i ve dne p\u0159em\u00fd\u0161lel nad Bushidem, nad jeho rty, o\u010dima, rukama\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sandra Tr\u00fcmper Moji mil\u00ed! \ud83d\ude00 Hl\u00e1s\u00edm se s dal\u0161\u00ed pov\u00eddkou, op\u011bt jednor\u00e1zovou. Ov\u0161em znovu na p\u00e1r Tomshido. A op\u011bt za to nem\u016f\u017eu j\u00e1, n\u00fdbr\u017e Yw\u010da, kter\u00e1 m\u011b k tomu\u2026 No, ned\u00e1 se \u0159\u00edct p\u0159inutila, ale rozhodn\u011b m\u011b do dal\u0161\u00ed Tomshido pov\u00eddky<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-8711","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8711","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8711"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8711\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8711"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8711"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8711"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}