{"id":8746,"date":"2011-05-03T16:30:00","date_gmt":"2011-05-03T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8724"},"modified":"2011-05-03T16:30:00","modified_gmt":"2011-05-03T15:30:00","slug":"vrat-se-mi-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/03\/vrat-se-mi-5\/","title":{"rendered":"Vra\u0165 se mi… 5."},"content":{"rendered":"
autor: Nisch<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Se smutn\u00fdm v\u00fdrazem se Bill pomalu do\u0161oural k autu. Nasedl a zdravou rukou se p\u0159ipoutal. Pro\u010d se tak chov\u00e1\u2026<\/em> Nech\u00e1pal bratrovo chov\u00e1n\u00ed. Nech\u00e1pal ani to svoje. To, co se s n\u00edm v posledn\u00ed dob\u011b d\u011bje, ho trochu d\u011bsilo, znepokojovalo. A\u0165 se sna\u017eil sebev\u00edc, neust\u00e1le musel na Toma myslet. Po ve\u010derech, kdy\u017e le\u017eel v posteli, si p\u0159edstavoval v\u011bci, kter\u00e9 by nem\u011bl. P\u0159edstavoval si, jak se ho Tom dot\u00fdk\u00e1, l\u00edb\u00e1 ho a \u0159\u00edk\u00e1 mu n\u011b\u017en\u00e1 slova. Dokonce i jak se spolu miluj\u00ed. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle u\u017e z hlavy jen tak nevy\u017eene. \u017de c\u00edt\u00ed ke sv\u00e9mu star\u0161\u00edmu bratrovi n\u011bco v\u00edc ne\u017e jen bratrskou l\u00e1sku.<\/div>\n
Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed ho vytrhlo bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed ze strany \u0159idi\u010de.<\/p>\n<\/div>\n
„Ve\u010der jdu pry\u010d.“ Ozn\u00e1mil Tom sv\u00e9mu dvoj\u010deti, ani\u017e by mu v\u011bnoval jedin\u00fd pohled. To se Billa je\u0161t\u011b v\u00edc dotklo. Ne to, \u017ee jde pry\u010d. To mu ani tak nevadilo. Tom skoro ka\u017ed\u00fd ve\u010der n\u011bkam zmizel. Vadilo mu to, s jak\u00fdm odm\u011b\u0159en\u00edm se k n\u011bmu Tom chov\u00e1. Smutn\u011b sklopil hlavu.<\/div>\n
„V kolik se vr\u00e1t\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, t\u011b\u017eko \u0159\u00edct. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b do r\u00e1na budu doma.“ Odpov\u011bd\u011bl Tom a rozhl\u00eddnul se na k\u0159i\u017eovatce. D\u011blal v\u0161echno proto, jen aby se na Billa nepod\u00edval.<\/div>\n
„Aha\u2026“ p\u00edpnul sotva sly\u0161iteln\u011b Bill. Celou cestu k nemocnici u\u017e ani jeden nepromluvil. Jen Bill ob\u010das zavadil pohledem o sv\u00e9ho bratra.<\/div>\n
\n
BILL<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/a>Zastavili jsme p\u0159ed nemocnic\u00ed. No… nemocnic\u00ed. Sp\u00ed\u0161e to byla jen takov\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed poliklinika.<\/div>\n
„M\u00e1m j\u00edt s tebou, nebo to zvl\u00e1dne\u0161 s\u00e1m?“ Zeptal se m\u011b Tom. Jenom jsem si povzdychl.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161, zvl\u00e1dnu to s\u00e1m.“ Odpov\u011bd\u011bl jsem ti\u0161e a letmo se na n\u011bj pod\u00edval. Koukal n\u011bkam do pr\u00e1zdna. Jen zakrout\u00edm hlavou. Nasad\u00edm si pro jistotu slune\u010dn\u00ed br\u00fdle a vystoup\u00edm z auta.<\/p>\n<\/div>\n
„Dal\u0161\u00ed!“ zavol\u00e1 sest\u0159i\u010dka chv\u00edli potom, co odejde dal\u0161\u00ed pacient. Zvednu se a vejdu za n\u00ed do dokonale steriln\u00ed ordinace. Stejn\u011b jako zbytek polikliniky, to tady smrd\u00ed takov\u00fdm t\u00edm hnusn\u00fdm nemocni\u010dn\u00edm smradem. D\u011bl\u00e1 se mi z toho \u0161patn\u011b. K tomu je\u0161t\u011b dokonale \u010dist\u00e1, chladn\u011b p\u016fsob\u00edc\u00ed ordinace.<\/div>\n
Odjak\u017eiva mi to nah\u00e1n\u011blo strach. I kdy\u017e jsem m\u011bl j\u00edt jen na ka\u017edoro\u010dn\u00ed prohl\u00eddku, tak jsem byl vyklepanej.<\/em> No nic, Bille, u\u017e jsi jednou tady, tak to mus\u00ed\u0161 p\u0159e\u017eit. Mozek ti nosn\u00ed d\u00edrkou snad tahat nebudou. Aspo\u0148 na chvilku nebudu myslet na Toma\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Jm\u00e9no?“ zeptala se m\u011b postar\u0161\u00ed zdravotn\u00ed sestra a bez v\u00fdrazu se na m\u011b pod\u00edvala.<\/div>\n
„Bill. Bill Kaulitz.“ Odpov\u00edm a posad\u00edm se na \u017eidli.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Doktor u\u017e v\u00e1s \u010dek\u00e1.“ Uk\u00e1\u017ee na dve\u0159e. Ne moc ochotn\u011b se zvedu. Zaklepu a pomalu vejdu dovnit\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Co tam takovou dobu sakra d\u011bl\u00e1? M\u011bl jsem tam j\u00edt s n\u00edm. Beztak se tam zhroutil, v\u00edm, jak nesn\u00e1\u0161\u00ed nemocni\u010dn\u00ed prost\u0159ed\u00ed.<\/em> Z\u00edvnu a prot\u00e1hnu se. Z\u0159ejm\u011b to bude je\u0161t\u011b na dlouho. Vyt\u00e1hnu z kapsy u kalhot mobil. Najedu do slo\u017eky fotografie a n\u00e1sledn\u011b na slo\u017eku Jessica.<\/em> Pot\u0159ebuju n\u011bjak zab\u00edt \u010das a nezn\u00e1m lep\u0161\u00ed zp\u016fsob, v tuhle chv\u00edli, ne\u017e si prohl\u00eddnout fotky tohohle \u00fa\u017easn\u00fdho t\u011bla. Vlastn\u011b, je\u0161t\u011b jeden zp\u016fsob by byl, ale to si nech\u00e1m rad\u0161i na doma.<\/div>\n
U\u017e se nem\u016f\u017eu do\u010dkat ve\u010dera. V\u00e1\u017en\u011b se t\u011b\u0161\u00edm. Ne ani tak na Jess, jako na to, \u017ee si zase po\u0159\u00e1dn\u011b za\u0161uk\u00e1m. Chud\u00e1k holka. V\u00e1\u017en\u011b si mysl\u00ed, \u017ee by mezi n\u00e1mi mohlo b\u00fdt n\u011bco v\u00edc. Musel jsem se p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee bych s n\u00ed m\u011bl m\u00edt chodit, u\u0161kl\u00edbnout.<\/p>\n<\/div>\n
„No to je dost.“ Z\u00edvnu, kdy\u017e se Bill posad\u00ed na m\u00edsto spolujezdce.<\/div>\n
„Promi\u0148, bylo tam hodn\u011b lid\u00ed.“ Usm\u011bje se na m\u011b omluvn\u011b. Pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed, ve kter\u00fdch se za\u010dnu okam\u017eit\u011b ztr\u00e1cet. Rad\u0161i rychle zamrk\u00e1m, odvr\u00e1t\u00edm hlavu a nastartuju. Je\u0161t\u011b chv\u00edli se mu takhle d\u00edvat do o\u010d\u00ed tak\u2026 Nev\u00edm co, a rad\u0161i to ani v\u011bd\u011bt nechci.<\/p>\n<\/div>\n
VE\u010cER<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, kocourku.“ Vrhne se mi kolem krku Jessica a hladov\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed, jakmile za mnou zav\u0159e dve\u0159e od domu. Mus\u00edm se tomu pousm\u00e1t. Na nic ale ne\u010dek\u00e1m. Chytnu ji pevn\u011b za zadek a vyt\u00e1hnu si ji na sebe. Nohy mi obmot\u00e1 kolem t\u011bla. Pomalu s n\u00ed jdu po schodech do jej\u00edho pokoje. Nen\u00ed to snadn\u00fd, takhle j\u00edt, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e se u toho je\u0161t\u011b l\u00edb\u00e1me. Do pokoje se ale dostaneme \u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Sice jsem s n\u00ed p\u00e1rkr\u00e1t narazil do zdi, ale to p\u0159e\u017eije.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi\u2026“ vydechne, kdy\u017e j\u00ed rukou zajedu do kl\u00edna. Jen se pousm\u011bju a d\u00e1l mapuju jej\u00ed krk. Op\u011bt slastn\u011b vydechne. Z krku se p\u0159em\u00edst\u00edm na jej\u00ed hrudn\u00edk a postupn\u011b kles\u00e1m n\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Tomi\u2026“ vydechne znovu a prohne se\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee to by u\u017e sta\u010dilo. U\u017e bych to taky nemusel dlouho vydr\u017eet. A nav\u00edc, nep\u0159i\u0161el jsem kv\u016fli tomu, abych d\u011blal dob\u0159e j\u00ed, ale abych ud\u011blal dob\u0159e sob\u011b. Odt\u00e1hnul jsem se a sehnul se na zem pro kalhoty. Ze zadn\u00ed jsem vyt\u00e1hl kondom a nasadil si ho. Na nic jsem ne\u010dekal a vinkl jsem do n\u00ed.<\/div>\n
„Aah\u2026“ ozvalo se pokojem\u2026 Tohle jsem pot\u0159eboval. Odreagov\u00e1n\u00ed. Tohle je mnohem lep\u0161\u00ed ne\u017e ruka.<\/p>\n<\/div>\n
M\u00edstnost\u00ed se oz\u00fdvaly dvojhlasn\u00e9 steny. C\u00edtil jsem, \u017ee u\u017e brzy budu. Za\u010dal jsem v p\u0159\u00edrazech p\u0159id\u00e1vat na intenzit\u011b. Svaly se mi za\u010daly pomalu nap\u00ednat \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc. C\u00edtil jsem to. C\u00edtil jsem, \u017ee KONE\u010cN\u011a p\u0159ijde to, na co jsem \u010dekal. \u017de p\u0159ijde nevyhnuteln\u00e9\u2026<\/div>\n
„U-u\u017e…“ zt\u011b\u017eka jsem vydechl. P\u0159i\u0161lo nevyhnuteln\u00e9. Svaly se uvolnily, nap\u011bt\u00ed polevilo.<\/div>\n
„BILLE!“ vyk\u0159ikl jsem. V tom mi do\u0161lo, co jsem pr\u00e1v\u011b ud\u011blal\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Nisch<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nisch Se smutn\u00fdm v\u00fdrazem se Bill pomalu do\u0161oural k autu. Nasedl a zdravou rukou se p\u0159ipoutal. Pro\u010d se tak chov\u00e1\u2026 Nech\u00e1pal bratrovo chov\u00e1n\u00ed. Nech\u00e1pal ani to svoje. To, co se s n\u00edm v posledn\u00ed dob\u011b d\u011bje, ho trochu d\u011bsilo, znepokojovalo. A\u0165<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[419],"tags":[],"class_list":["post-8746","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vrat-se-mi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8746","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8746"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8746\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8746"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8746"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8746"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}