{"id":8755,"date":"2011-05-02T16:00:00","date_gmt":"2011-05-02T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8733"},"modified":"2011-05-02T16:00:00","modified_gmt":"2011-05-02T15:00:00","slug":"vampire-vs-hunter-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/02\/vampire-vs-hunter-12\/","title":{"rendered":"Vampire vs. Hunter 12."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
KaKiNkAaA ^_^ – Up\u00edr Bill<\/em><\/div>\n
Doris – Lovec Tom<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/div>\n
Zabol\u00ed m\u011b \u010delisti, jak siln\u011b stisknu zuby k sob\u011b. St\u00e1le mus\u00edm m\u00edt odvr\u00e1cenou hlavu. Nedok\u00e1\u017eu se na tebe d\u00edvat. Ano, d\u011bs\u00ed\u0161 m\u011b. Je to mo\u017en\u00e1 sm\u011b\u0161n\u00e9, \u017ee lovec poci\u0165uje strach a zd\u011b\u0161en\u00ed z up\u00edra. Z tvora, kter\u00fd je n\u00e1pln\u00ed jeho pr\u00e1ce a vlastn\u011b smyslem \u017eivota. Po z\u00e1dech mi st\u00e9k\u00e1 studen\u00fd pot a kone\u010dky prst\u016f se mi lehce t\u0159esou. Zadr\u017euju v sob\u011b zak\u0148u\u010den\u00ed. Bol\u00ed to. To, jak mocn\u011b saje\u0161 moji krev. Zatnu ruku v p\u011bst, trochu to tak ulev\u00ed od bolesti.<\/p>\n<\/div>\n
„To sta\u010d\u00ed.“ Vydechnu po chv\u00edli a cuknu rukou. Ale dr\u017e\u00ed\u0161 m\u011b pevn\u011b a o\u010dividn\u011b se nehodl\u00e1\u0161 nechat rozptylovat. P\u0159esn\u011b z toho d\u016fvodu jsem ti nenab\u00eddl krk. Kdy\u017e pije\u0161 z ruky, m\u00e1m n\u011bjakou \u0161anci se ubr\u00e1nit. Kdybych t\u011b m\u011bl zakousl\u00e9ho v krku, tak by to \u0161lo jen velmi t\u011b\u017eko.<\/div>\n
„Tak dost,“ zopakuju znovu d\u016frazn\u011bji a po chvilce cuk\u00e1n\u00ed ti ruku vytrhnu ze sp\u00e1r\u016f. Ihned si pevn\u011b stisknu r\u00e1nu a ruku dr\u017e\u00edm u hrudi. Zavr\u00e1vor\u00e1m a z\u00e1dy naraz\u00edm do kmene stromu. Zb\u011bsile d\u00fdch\u00e1m a d\u00edv\u00e1m se na tebe. Kdybych te\u010f m\u011bl zbra\u0148, nev\u00e1hal bych. Te\u010f bych vyst\u0159elil a poslal t\u011b tak na onen sv\u011bt, ale proti tomu ses dob\u0159e pojistil. Mus\u00edm se ke zbrani ale n\u011bjak dostat. St\u0159el\u00edm pohledem ke ke\u0159i, pod kter\u00fdm le\u017e\u00ed. Tam jsi ji hodil. Hned ale zase sto\u010d\u00edm zrak k tob\u011b. Jsem te\u010f skoro bezbrann\u00fd. Jedin\u00e9, co m\u016f\u017eu, je br\u00e1nit se p\u0159\u00edpadn\u011b hol\u00fdma rukama. Ne, \u017ee bych to neum\u011bl, ale jsi up\u00edr. Naprosto jin\u00e1 s\u00edla a mr\u0161tnost.<\/div>\n
„Nehraje\u0161 f\u00e9r.“<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Dr\u017e\u00edm si ruku u sebe a mocn\u011b saju tvou krev, kter\u00e1 m\u011b uspokojuje. Nikdy jsem neochutnal lep\u0161\u00ed krev ne\u017e tu tvou. Chci se j\u00ed \u017eivit do konce sv\u00e9ho \u017eivota. Kdybys mi d\u00e1val ze sebe p\u00edt ka\u017ed\u00fd den, ka\u017edou noc, snad bych i p\u0159estal zab\u00edjet a \u017eivil se pouze na tob\u011b. Ale to bys ty pak dlouho nevydr\u017eel. V\u0161echnu bych z tebe nakonec vys\u00e1l. Zacuk\u00e1\u0161 rukou, chce\u0161 ji zp\u00e1tky, ale j\u00e1 si t\u011b dr\u017e\u00edm a d\u00e1l polyk\u00e1m dou\u0161ky tvoj\u00ed krve. Nechci p\u0159estat, chci v\u00edc a je\u0161t\u011b pak v\u00edc.<\/div>\n
„Ne.“ Zamuml\u00e1m ti\u0161e, ani\u017e bych se od tv\u00e9 ruky odtrhnul. Stal ses mou z\u00e1vislost\u00ed. Opravdu, kdybych byl te\u010f zakousl\u00fd na tv\u00e9m krku, horko t\u011b\u017eko bych se odtrhnul a na m\u00edst\u011b bych t\u011b zabil. Nakonec mi ruku n\u00e1sil\u00edm vytrhne\u0161 a j\u00e1 po tob\u011b jen st\u0159el\u00edm pohledem. Tv\u00e1\u0159 m\u00e1m celou od tv\u00e9 krve, o\u010di m\u00e1m tajemn\u011b rud\u00e9 a\u017e krvav\u00e9 jako barva tv\u00e9 krve. Tohle jsem pot\u0159eboval, p\u0159esn\u011b ty jsi mi chyb\u011bl. Nem\u016f\u017eu se t\u011b naba\u017eit, tv\u00e9 chuti. Je jedine\u010dn\u00e1 a tak lahodn\u00e1. Koutkem rt\u016f mi ste\u010de pram\u00ednek krve, kterou si jazykem sl\u00edznu. Ano, tvoj\u00ed. Pozoruju t\u011b, kdy\u017e si v\u0161imnu, jak se d\u00edv\u00e1\u0161 po zbrani. Snad bys necht\u011bl po mn\u011b vyst\u0159elit?<\/div>\n
„Hraju podle sebe.“ Zasy\u010d\u00edm a v ten moment jsem p\u0159\u00edmo u tebe, d\u00fdch\u00e1m ti na tv\u00e1\u0159 a ruce ti d\u00e1m kolem hlavy. Dr\u00e1py zaryju do kmene stromu. D\u00edv\u00e1m se na tebe. Sly\u0161\u00edm, jak zb\u011bsile ti tlu\u010de srdce.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 strach?“ Ol\u00edznu ti sv\u00fdm mr\u0161tn\u00fdm jazykem tv\u00e1\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
N\u011bkolikr\u00e1t za sebou hlasit\u011b polknu a uhnu hlavou. Nev\u00edm pro\u010d, ale n\u011bjak nedok\u00e1\u017eu tvoje doteky a pohledy sn\u00e9st. Nebo, ani nev\u00edm p\u0159esn\u011b. Na jednu stranu mi to a\u017e tak moc nevad\u00ed, ale na druhou\u2026 jsi pred\u00e1tor.<\/div>\n
„M\u011bl bych m\u00edt?“ odpov\u00edm ot\u00e1zkou. Mysl\u00edm, \u017ee ze m\u011b ten n\u00e1val obavy c\u00edt\u00ed\u0161, a tak si dok\u00e1\u017ee\u0161 odpov\u011bd\u011bt s\u00e1m. Ale j\u00e1 jsem p\u0159\u00edli\u0161 hrd\u00fd na to, abych vyslovil slova strachu. Ale jsem \u010dlov\u011bk a lid\u00e9 poci\u0165uj\u00ed strach. To je u n\u00e1s norm\u00e1ln\u00ed. Je to d\u016fkaz toho, \u017ee na\u0161e srdce nejsou chladn\u00e1. Boj\u00edme se o sebe i druh\u00e9. \u010ceho se ale vlastn\u011b te\u010f boj\u00edm j\u00e1? Smrti? Ne, to ne. S tou jsem se nau\u010dil po\u010d\u00edtat v moj\u00ed profesi. Asi se sp\u00ed\u0161 boj\u00edm toho, \u017ee t\u011b nedok\u00e1\u017eu zab\u00edt. Ani v noci, ani ve dne. A nerad si p\u0159ipou\u0161t\u00edm, \u017ee jsem v n\u011b\u010dem selhal.<\/div>\n
„Tvoje pravidla her, ale nejsou moje,“ z\u00fa\u017e\u00edm o\u010di do \u00fazk\u00fdch \u0161t\u011brbin. Dr\u017e\u00ed\u0161 m\u011b tu u stromu jako ko\u0159ist. Abych ti neutekl. Nebo sp\u00ed\u0161e, abych ti neutekl ke svoj\u00ed zbrani.<\/div>\n
„Boj\u00ed\u0161 se m\u011b pustit? M\u00e1\u0161 strach, \u017ee bych v\u010das vyst\u0159elil?“ Vr\u00e1t\u00edm ti tv\u016fj \u00fatok. Tvrd\u00ed\u0161, \u017ee up\u00ed\u0159i nec\u00edt\u00ed strach. Tak co vlastn\u011b c\u00edt\u00ed? N\u011bco mus\u00ed c\u00edtit, kdy\u017e si tak vehementn\u011b hl\u00eddaj\u00ed svoje bezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b,“ syknu ti do tv\u00e1\u0159e a ruce sv\u011bs\u00edm pod\u00e9l t\u011bla. Jestli m\u011b chce\u0161 zab\u00edt, tak do toho. Usnadn\u00edm ti to. Stoj\u00edm tu proti tob\u011b bez pohnut\u00ed a bez touhy ti ut\u00edkat. Nerad si hraju na hon\u011bnou. Ty mi uka\u017e, jak moc tou\u017e\u00ed\u0161 po tom, ulovit si m\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ruce mam kolem tv\u00e9 hlavy, tak, abys mi nemohl nikam uprchnout. Hl\u00edd\u00e1m si t\u011b jako oko v hlav\u011b. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed bys te\u010f u\u017e ne\u017eil, ale tv\u00e9 srdce st\u00e1le tlu\u010de a j\u00e1 ho m\u016f\u017eu sly\u0161et. C\u00edt\u00edm strach, kter\u00fd vyza\u0159uje siln\u011b z tv\u00e9ho t\u011bla. Jsem se sebou spokojen\u00fd. Jsi nerv\u00f3zn\u00ed od chv\u00edle, kdy jsi spat\u0159il mou pravou podobu, to, jak vypad\u00e1m.<\/div>\n
„P\u0159\u00edli\u0161 riskuje\u0161 na to, \u017ee se klepe\u0161 jako ratl\u00edk,“ u\u0161kl\u00edbnu se. P\u0159i\u010dichnu si k tv\u00fdm vlas\u016fm a nasaju tvou v\u016fni. M\u00e1m t\u011b tam, kde chci j\u00e1 a ty\u2026 nic nezm\u016f\u017ee\u0161. Jsi moje loutka, d\u011bl\u00e1m si s tebou pomalu, co chci. Pomalu se mi podvoluje\u0161.<\/div>\n
„Tvoje pravidla nejsou d\u016fle\u017eit\u00e1, je a bude to podle m\u00e9ho.“ Dr\u00e1pem ti p\u0159ejedu po tv\u00e1\u0159i. Lehce t\u011b p\u0159itom \u0161kr\u00e1bnu, na\u010de\u017e si ol\u00edznu prst od tv\u00e9 krve. „Miluju tvou krev.“ Hlasit\u011b polknu, pohledem se vr\u00e1t\u00edm zp\u00e1tky k tob\u011b. \u010cek\u00e1\u0161 snad na to, a\u017e se ti zakousnu do krku a tak ti vezmu \u017eivot? „Cht\u011bl bys um\u0159\u00edt?“ \u0160eptnu ti jedovat\u011b do ou\u0161ka. Ne\u010dek\u00e1m na tvou odpov\u011b\u010f a chyt\u00edm t\u011b siln\u011b za ruku. Pra\u0161t\u00edm s tebou prudce o zem a v tu chv\u00edli kle\u010d\u00edm nad tebou a sh\u00fdb\u00e1m se k tob\u011b. P\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm se k tv\u00fdm rt\u016fm a zakousnu se ti do nich, a\u017e ti prokousnu spodn\u00ed ret. Ruce ti chyt\u00edm nad hlavou, aby ses necukal a j\u00e1 si t\u011b p\u0159idr\u017eel. Nechci t\u011b zab\u00edt, ale pouze vystra\u0161it.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Za\u010d\u00edn\u00e1m m\u00edt i vztek. Tohle je situace, na kterou n\u00e1s nikdy nikdo nep\u0159ipravoval. V\u017edy to v\u0161echno m\u011blo jasnej, rychlej sp\u00e1d. Smrt jednoho nebo druh\u00e9ho. Jak jednoduch\u00e9. To jen s tebou se cel\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159 n\u011bjak zvrtnul. Odm\u00edt\u00e1m p\u0159iznat strach. Nem\u00e1m to v povaze. Nep\u0159izn\u00e1v\u00e1m ani svoje chyby, nato\u017e strach. Syknu, kdy\u017e m\u011b \u0161kr\u00e1bne\u0161. Op\u011bt. Jestli to takhle p\u016fjde d\u00e1l, tak za chv\u00edli budu m\u00edt do\u0161kr\u00e1ban\u00e9 cel\u00e9 t\u011blo.<\/div>\n
„Moje krev ti nepat\u0159\u00ed. Bude\u0161 si muset odvyknout.“ St\u0159el\u00edm po tob\u011b skoro a\u017e zhnusen\u00fdm pohledem. Jen\u017ee za moment le\u017e\u00edm na zemi s tebou nad sebou a ruce v tv\u00e9m pevn\u00e9m sev\u0159en\u00ed. Trhnu sebou. „Tvoj\u00ed rukou nehodl\u00e1m um\u0159\u00edt nikdy.“ Vy\u0161t\u011bknu a vzep\u0159u t\u011blo, ale nen\u00ed mi to nic platn\u00e9. V \u00fastech c\u00edt\u00edm vlastn\u00ed krev, jak mi prokousne\u0161 ret. Je to docela hnusn\u00fd. Nav\u00edc m\u011b doslova popadaj\u00ed k\u0159e\u010de. Tak intenzivn\u011b moje smysly pracuj\u00ed a porou\u010d\u00ed mi zab\u00edt t\u011b. Hu\u010d\u00ed mi v hlav\u011b. Jako bych to nev\u011bd\u011bl, \u017ee jsi up\u00edr. Pro\u010d to nejde aspo\u0148 na chv\u00edli vypnout. Nevn\u00edmat to. Ale nejde to. Tohle nikdy nep\u016fjde. V tomhle ti vlastn\u011b tv\u016fj \u017eivot z\u00e1vid\u00edm. Nem\u00e1\u0161 tyhle probl\u00e9my. Jedin\u00e9, co poci\u0165uje\u0161, je hlad. Jak pohodov\u00fd to \u017eivot.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Sna\u017e\u00ed\u0161 se bojovat s\u00e1m se sebou, c\u00edt\u00edm to z tebe. M\u00e1\u0161 strach, ale nechce\u0161 to p\u0159iznat, a to ani s\u00e1m sob\u011b. P\u0159im\u00e1\u010dkl jsem t\u011b ke zdi a ty nev\u00ed\u0161, kudy ut\u00e9ct. Z tv\u00e9ho pohledu pozn\u00e1m, \u017ee bys mi te\u010f nejrad\u011bji vyrval srdce z m\u00e9ho chladn\u00e9ho t\u011bla.<\/div>\n
„Pat\u0159\u00ed mi v\u0161echno, co chci, nejsi v\u00fdjimkou.“ Ochutnal bych tvou krev, i kdybys necht\u011bl. Kdybys mi ji nedal po dobr\u00e9m, vzal bych si ji po zl\u00e9m. Kdy\u017e si ti zakousnu do rt\u016f, m\u016f\u017eu znovu c\u00edtit tvou krev. \u0158\u00edkal jsem, kdy\u017e chci, dostanu v\u0161echno. Tro\u0161ku j\u00ed z tebe vysaju, ale hned na to t\u011b tvrd\u011b pol\u00edb\u00edm, p\u0159i\u010dem\u017e t\u011b \u0159\u00edznu do rtu sv\u00fdm tes\u00e1kem. Jsou ostr\u00e9, abych tak mohl prokousnout snadno lidskou k\u016f\u017ei.<\/div>\n
„Kdo \u0159\u00edkal, \u017ee mou rukou?“ Zasy\u010d\u00edm ti do \u00fast. Cuk\u00e1\u0161 se, ale proti mn\u011b nem\u00e1\u0161 \u0161anci. Ruce ti dr\u017e\u00edm nad hlavou a sv\u00fdm t\u011blem t\u011b dr\u017e\u00edm u zem\u011b. Zbra\u0148 se v\u00e1l\u00ed kdesi za n\u00e1mi v ke\u0159i. Kdybych cht\u011bl, na m\u00edst\u011b bych t\u011b zabil. Ale ne mou rukou, ale m\u00fdm chrupem, hezky bych si t\u011b vychutnal. Abys tak pochopil m\u00e1 slova, znovu t\u011b kousnu do rtu, a t\u00edm ti ho kus ukousnu. Vyplivnu k\u016f\u017ei s kovov\u00fdm piercingem, kter\u00fd zdobil tv\u00e9 rty, vedle tvoj\u00ed hlavy a hned za\u010dnu s\u00e1t tvoji krev, kter\u00e1 ti siln\u011b st\u00e9k\u00e1 po brad\u011b. Tohle muselo bolet, ale j\u00e1 si r\u00e1d hraju a tv\u00e9 krve se chci dostate\u010dn\u011b naba\u017eit.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Te\u010f t\u011b opravdu nen\u00e1vid\u00edm. Ne za to, \u017ee jsi mocn\u011bj\u0161\u00ed, ale za to, \u017ee toho zneu\u017e\u00edv\u00e1\u0161. Myslel bych, \u017ee up\u00ed\u0159i jsou p\u0159eci jen alespo\u0148 v n\u011b\u010dem \u010destn\u00ed. Ale ty ne. Nezab\u00edj\u00ed\u0161 hned. Mus\u00ed\u0161 si svoji ko\u0159it v\u017edycky nap\u0159ed u\u0161tvat. Dohnat ji na pokraj \u0161\u00edlenstv\u00ed a teprve pak si vz\u00edt jej\u00ed \u017eivot. M\u00e1m pocit, \u017ee to sam\u00e9 d\u011bl\u00e1\u0161 i se mnou. A pokud ti nejde o m\u016fj \u017eivot, tak ti jde o moji hysterii.<\/div>\n
„Aaaa,“ vyjeknu, kdy\u017e mi vykousne\u0161 piercing. Tohle je opravdu p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 bolest. Dlan\u011b stisknu v p\u011bsti, a\u017e mi zb\u011blaj\u00ed v\u0161echny klouby. Krev mi vt\u00e9k\u00e1 do pusy a st\u00e9k\u00e1 i po brad\u011b a krku. A \u017ee j\u00ed te\u010de hodn\u011b a dost rychle. Moje t\u011blo se pod tebou napne tou bolest\u00ed. Je to, jako by mi projela cel\u00fdm t\u011blem.<\/div>\n
„Chce\u0161 m\u016fj \u017eivot? Tak si ho vem, ale vem si ho hned.“ Zachropt\u00edm, jeliko\u017e krev vt\u00e9kaj\u00edc\u00ed mi do pusy, m\u011b z\u00e1rove\u0148 dus\u00ed. Je odporn\u00e9 ji polykat. Nech\u00e1pu, jak to m\u016f\u017ee\u0161 d\u011blat. D\u011blaj\u00ed se mi chvilkami m\u017eitky p\u0159ed o\u010dima. Oslabuje m\u011b ten boj s\u00e1m se sebou a omamuje m\u011b bolest z ruky a te\u010f i rt\u016f. Mo\u017en\u00e1, \u017ee po dne\u0161ku u\u017e nebudu m\u00edt probl\u00e9m zab\u00edt t\u011b i ve dne. I kdybys m\u011bl podobu sebedokonalej\u0161\u00ed. Pokud ov\u0161em tohle v\u016fbec p\u0159e\u017eiju.<\/div>\n
„Tak m\u011b zab\u2026“ Vydechnu a v\u00ed\u010dka mi klesnou. Krev mi st\u00e9k\u00e1 do krku, a tak se m\u016fj dech st\u00e1v\u00e1 sp\u00ed\u0161e chr\u010den\u00edm. T\u011blo se mi povol\u00ed a jen pod tebou bezvl\u00e1dn\u011b le\u017e\u00edm. Vn\u00edm\u00e1m t\u011b st\u00e1le, ale jakoby z velk\u00e9 d\u00e1lky. Nem\u00e1m s\u00edlu otev\u0159\u00edt o\u010di a dov\u00e9st se k pln\u00e9mu v\u011bdom\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 tohle bylo krut\u00e9, ale jsem up\u00edr a j\u00e1 se s ni\u010d\u00edm nemazl\u00edm, pokud jde o lidskou bytost. S ni\u010d\u00edm se nep\u00e1\u0159u, a te\u010f toho ty s\u00e1m m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt d\u016fkazem, s\u00e1m si to za\u017e\u00edv\u00e1\u0161, kdy\u017e ti vykousnu ze rtu tv\u016fj piercing. Vyk\u0159ikne\u0161 p\u0159itom bolest\u00ed, pevn\u011bji sev\u0159u tvoje ruce. Tohle muselo bolet, ale kdy\u017e j\u00e1 si nedok\u00e1zal jinak pomoct. Provokoval jsi m\u011b k tomu a j\u00e1 zakro\u010dil. C\u00edt\u00edm, jak se pode mnou napne\u0161, sna\u017e\u00ed\u0161 se nevn\u00edmat tu bolest. Bude\u0161 m\u011b po tomhle nen\u00e1vid\u011bt, nebo sp\u00ed\u0161e m\u011b u\u017e nen\u00e1vid\u00ed\u0161, ale tohle pat\u0159\u00ed k \u017eivotu. J\u00e1 jsem up\u00edr a ty jsi lovec. Jsme rozd\u00edln\u00ed. Protiklady se ale p\u0159itahuj\u00ed, co\u017e m\u016f\u017eu potvrdit.<\/div>\n
„Snad bys necht\u011bl um\u0159\u00edt? Kde je ta tv\u00e1 state\u010dnost te\u010f?“ Sv\u00e9 rty m\u00e1m cel\u00e9 \u0161pinav\u00e9 od tv\u00e9 hork\u00e9 krve, kter\u00e1 ti ze rtu st\u00e1le te\u010de siln\u00fdm proudem. Hezky jsem t\u011b kousnul a po\u0159\u00e1dn\u011b. M\u016f\u017eu ti p\u0159ij\u00edt jako masochista, ale up\u00ed\u0159\u00ed vlastn\u011b takov\u00ed jsou. Neexistuje pro n\u00e1\u0161 nic lep\u0161\u00edho ne\u017e krev, a\u0165 u\u017e si ji z \u010dlov\u011bka vezmeme jak\u00fdmkoli zp\u016fsobem. C\u00edt\u00edm, jak pode mnou sl\u00e1bne\u0161.<\/div>\n
„Tak snadno se vzd\u00e1v\u00e1\u0161 a nab\u00edz\u00ed\u0161 se mi?“ Ol\u00edznu ti krev od krku zp\u00e1tky k tv\u00e9mu rtu. Je to slast ji c\u00edtit v \u00fastech. Najednou jsi jako hadrov\u00e1 panenka a ne jako lovec, kter\u00fd tou\u017e\u00ed po m\u00e9 smrti. Zad\u00edv\u00e1m se ti do tv\u00e1\u0159e, kdy\u017e si v\u0161imnu, jak ti klesnou v\u00ed\u010dka a ty zav\u0159e\u0161 o\u010di. \u017de bych t\u011b tolik vy\u010derpal a ty nem\u011bl s\u00edlu?<\/div>\n
„Copak nic nevydr\u017e\u00ed\u0161?“ Za\u0161ept\u00e1m ti jedovat\u011b do ou\u0161ka, do kter\u00e9ho t\u011b nezapomenu jemn\u011b kousnout. Ale k tv\u00e9mu dobru ti ho neukousnu.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Nevzd\u00e1v\u00e1m se, ale st\u00e1t proti tob\u011b v tomhle je skute\u010dn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u011b marn\u00fd boj. Hodnou chv\u00edli jen nehybn\u011b le\u017e\u00edm a jen poslouch\u00e1m tvoje slova. V\u0161echna slova. Jen pomalu nesouhlasn\u011b zakrout\u00edm hlavou.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee um\u0159\u00edt nechci\u2026 ale jestli ti jde o m\u016fj \u017eivot\u2026 je jedno, jestli se br\u00e1n\u00edm nebo ne.“ Vyprav\u00edm ze sebe pomalu a znovu pootev\u0159u o\u010di. Je mi \u0161patn\u011b z t\u00e9 krve. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee nic si te\u010f nep\u0159eju v\u00edc, ne\u017e prost\u0159elit ti srdce.<\/div>\n
„Ty nejsi ani up\u00edr. Ti maj\u00ed n\u011bjakou \u010dest. Co jsi ty? Jen bestie. Nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho na tob\u011b nen\u00ed. Takhle bezcitn\u00ed a bezp\u00e1te\u0159n\u00ed zr\u016fdy jsou i mezi oby\u010dejn\u00fdmi lidmi.“ Sto\u010d\u00edm hlavu do strany a vyplivnu krev, hromad\u00edc\u00ed se mi v \u00fastech. Povol\u00edm dlan\u011b a prstama \u0161m\u00e1tr\u00e1m v prachu na zemi. Tohle ti vr\u00e1t\u00edm. To si p\u0159\u00edsah\u00e1m. Dostanu t\u011b do situace, kdy bude\u0161 ty na m\u00e9m m\u00edst\u011b. Ty bude\u0161 k\u0159i\u010det bolest\u00ed a bude\u0161 bezbrann\u00fd v\u016f\u010di mn\u011b. Na\u0161mat\u00e1m kus st\u0159epu. Stisknu ho mezi prsty a vraz\u00edm ti ho do ruky. V\u00edm, \u017ee t\u011b tohle n\u011bjak nerozhod\u00ed. R\u00e1na se ti zacel\u00ed jen, co ten kus skla vyt\u00e1hne\u0161, ale sp\u00ed\u0161e mi jde o to, abys m\u011b pustil.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Le\u017e\u00ed\u0161 pode mnou odevzdan\u011b, jako bys opravdu \u010dekal na chv\u00edli, kdy se do tebe po\u0159\u00e1dn\u011b zakousnu a vysaju z tebe \u017eivot. Nijak se nebr\u00e1n\u00ed\u0161, nevzdoruje\u0161 mi, ale i kdyby, bylo by ti to k ni\u010demu. Dr\u017e\u00edm si t\u011b u zem\u011b a nedovoluju ti se hnout, kdy\u017e j\u00e1 nechci.<\/div>\n
„To by bylo moc jednoduch\u00fd, a to nem\u00e1m r\u00e1d, bra\u0148 se tro\u0161ku.“ Zab\u00edj\u00edm rovnou, jen kdy\u017e hlady \u0161ilh\u00e1m, ale jinak si r\u00e1d hraju. Bav\u00ed m\u011b \u0161tv\u00e1t svou ko\u0159ist k jej\u00edmu zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed. Je mi jasn\u00e9, \u017ee kdybych ti te\u010f dal mo\u017enost dostat svou zbra\u0148 zp\u00e1tky, ne\u010dek\u00e1\u0161 na nic a hned ji pou\u017eije\u0161. Nev\u00e1hal bys ani minutu. Ale j\u00e1 t\u011b p\u0159eci zab\u00edt nechci, nebo alespo\u0148 ne zat\u00edm. Je\u0161t\u011b si r\u00e1d pohraju, bav\u00ed m\u011b to s tebou. A tv\u00e9 krve se nechci jen tak snadno zbavit. Takovou radost ti neud\u011bl\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
„Snad se na m\u011b moc nezlob\u00ed\u0161, ty m\u016fj tyg\u0159e.“ Za\u0161kleb\u00edm se. Mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee takhle, jak le\u017e\u00ed\u0161 pode mnou a m\u00e1\u0161 na m\u011b zlost, jsi je\u0161t\u011b v\u00edc sexy, ne\u017e kdy\u017e jsem t\u011b poznal za b\u00edl\u00e9ho dne. A tv\u00e1 krev st\u00e9kaj\u00edc z tv\u00e9ho rtu\u2026 ah, jak rajcovn\u00ed to je. Mlasknu si z pohledu na tebe, sleduju t\u011b a st\u00e1le t\u011b nepou\u0161t\u00edm. Kdy\u017e n\u00e1hle uc\u00edt\u00edm, jak mi ostr\u00fd st\u0159ep zaryje\u0161 do ruky. Kdybych byl jako ty, vyk\u0159iknul bych z bolest\u00ed, ale j\u00e1 \u017e\u00e1dnou nec\u00edt\u00edm. Tohle m\u011b nijak neohroz\u00ed. Je to jenom sklo, a to mi ne\u0161kod\u00ed.<\/div>\n
„Jsi hloup\u00fd, tohle ti nepom\u016f\u017ee.“ U\u0161kl\u00edbnu se, a abych si st\u0159ep mohl vyt\u00e1hnout, mus\u00edm t\u011b pustit. U\u010din\u00edm tak, ale t\u011blem t\u011b po\u0159\u00e1d p\u0159i zemi dr\u017e\u00edm. Kdy\u017e ostr\u00fd p\u0159edm\u011bt vyt\u00e1hnu z m\u00e9 ruky, okam\u017eit\u011b se mi r\u00e1na zacel\u00ed a j\u00e1 ho odhod\u00edm stranou. Tak jsem ti ale uvolnil ruce, \u010deho\u017e hned vyu\u017eije\u0161.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Nev\u00edm, jestli to tak d\u011bl\u00e1\u0161 s ka\u017ed\u00fdm, nebo jen se mnou, ale v\u00e1\u017en\u011b m\u011b to vyt\u00e1\u010d\u00ed. S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm tv\u00fdm slovem v\u00edc a v\u00edc. Opravdu nech\u00e1pu, o co ti jde. O moji krev? Tak pro\u010d nepije\u0161? O m\u016fj \u017eivot? Tak pro\u010d je\u0161t\u011b d\u00fdch\u00e1m? Jist\u011b\u017ee mi bylo jasn\u00e9, \u017ee ti n\u011bjak\u00fdm st\u0159epem nezp\u016fsob\u00edm bolest. Nejsem hloup\u00fd a ty bys to mohl v\u011bd\u011bt. U\u017e jsi m\u011b vid\u011bl dost, abys mohl poznat, \u017ee nejsem amat\u00e9r, kter\u00fd se chyt\u00ed ka\u017ed\u00e9 b\u00e1chorky. \u0160lo mi p\u0159esn\u011b o tohle. Abys mi uvolnil ruce. Jeliko\u017e kdy\u017e mi dr\u017e\u00ed\u0161 ruce, a je\u0161t\u011b m\u011b t\u011blem dr\u017e\u00ed\u0161 u zem\u011b, nem\u00e1m \u0161anci. Kdy\u017e m\u00e1m voln\u00e9 ruce, dok\u00e1\u017eu se vzep\u0159\u00edt siln\u011bji.<\/div>\n
„Ty jsi hloup\u00fd, \u017ee jsi pustil,“ syknu a hned se rukama zap\u0159u. Dostanu tak do t\u011bla v\u011bt\u0161\u00ed \u0161vih, a kdy\u017e se napnu, abych se zvedl, m\u00e1m tak v\u011bt\u0161\u00ed s\u00edlu, ne\u017e kdybys m\u011b dr\u017eel. Skopnu t\u011b ze sebe a p\u0159ekul\u00edm se od tebe sm\u011brem ke ke\u0159i. Str\u010d\u00edm do n\u011bj ruku a nahmat\u00e1m svoj\u00ed zbra\u0148. Vezmu ji do obou rukou a vyst\u0159el\u00edm proti tob\u011b. Nem\u00ed\u0159\u00edm. Nem\u00e1m na to ani \u010das. Pot\u0159ebuju vyst\u0159elit d\u0159\u00edv, ne\u017e zmiz\u00ed\u0161. Nav\u00edc st\u00e1le le\u017e\u00edm na zemi a je dost nepohodln\u00e9 st\u0159\u00edlet z tak zkroucen\u00e9 polohy. Proto netref\u00edm srdce, jak bych si p\u0159\u00e1l, ale st\u0159el\u00edm t\u011b do ramene. D\u00edv\u00e1m se na tebe a\u017e s odporem. Nen\u00e1vid\u00edm takov\u00e9 pl\u00fdtv\u00e1n\u00ed kulkami.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^ KaKiNkAaA ^_^ – Up\u00edr Bill Doris – Lovec Tom Tom Zabol\u00ed m\u011b \u010delisti, jak siln\u011b stisknu zuby k sob\u011b. St\u00e1le mus\u00edm m\u00edt odvr\u00e1cenou hlavu. Nedok\u00e1\u017eu se na tebe d\u00edvat. Ano, d\u011bs\u00ed\u0161 m\u011b. Je to mo\u017en\u00e1 sm\u011b\u0161n\u00e9, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[402],"tags":[],"class_list":["post-8755","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vampire-vs-hunter"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8755","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8755"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8755\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8755"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8755"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8755"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}