{"id":8759,"date":"2011-05-01T18:30:00","date_gmt":"2011-05-01T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8737"},"modified":"2011-05-01T18:30:00","modified_gmt":"2011-05-01T17:30:00","slug":"this-hour-s-duty-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/05\/01\/this-hour-s-duty-17\/","title":{"rendered":"This Hour’s Duty 17."},"content":{"rendered":"
autor: Little Muse & Majestrix<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\u0160achmat<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill siln\u011b objal sv\u00e9ho otce hned kr\u00e1tce po tom, co vystoupil z teleportu.<\/div>\n
Po kr\u00e1tk\u00e9 ne\u010dinnosti zvedl Gordon ruce a oplatil sv\u00e9mu synovi objet\u00ed, pohladil ho po z\u00e1dech a ti\u0161e se zasm\u00e1l. „Ahoj.“<\/div>\n
Jeho \u00fasm\u011bv povadl, kdy\u017e se od n\u011bj Bill neodt\u00e1hnul pot\u00e9, co ho on s\u00e1m pustil. Zamra\u010dil se a znovu Billa stiskl, zv\u011bdav\u011b se pod\u00edval na Andrease stoj\u00edc\u00edho kousek od nich za t\u0159emi v\u00e1\u017een\u00fdmi Lordy z Vave. Sluha sklopil hlavu.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Lorde Jorgu,“ \u0159ekl Gordon, pot\u011b\u0161en, kdy\u017e jeho slova donutila Billa se odt\u00e1hnout. Sledoval, jak jeho syn couvl, soust\u0159ed\u011bn\u011b, ne\u017e se na ostatn\u00ed oto\u010dil s \u00fasm\u011bvem. „Lorde Davide, Lorde Tome.“ Pok\u00fdval na n\u011b oba.<\/div>\n
Chv\u00edli to trvalo, ne\u017e se jeden z nich pohnul, ale nakonec ud\u011blal David krok vp\u0159ed a pot\u0159\u00e1sl mu rukou.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, lorde Gordone,“ \u0159ekl, up\u0159\u00edmn\u011b se usm\u00e1l. Polo\u017eil ruku na Billovo rameno, stiskl mu ho. „Pros\u00edm, poj\u010fme dovnit\u0159.“ Oto\u010dil se, rukou sjel Billovi na pas, aby ho podpo\u0159il a vedl ho dop\u0159edu. Jorg s Tomem je vedli a Gordon je n\u00e1sledoval za\u0159azen\u00fd za dv\u011bma druh\u00fdmi mu\u017ei, zmaten\u00fd jako je\u0161t\u011b nikdy.<\/p>\n<\/div>\n
M\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed Pokoj byl p\u0159\u00edjemn\u011b vyzdoben\u00fd jako v\u017edy, ale Bill si to neu\u017e\u00edval. Jeho kufr byl zabalen a v\u0161echno bylo p\u0159ipraveno k odjezdu. Tahle sch\u016fzka byla jen formalita; kdyby tak moc necht\u011bl vid\u011bt sv\u00e9ho otce, z\u016fstal by ve sv\u00e9m pokoji, dokud by nep\u0159i\u0161el \u010das vstoupit do teleportu. Kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee kolem n\u011bj prob\u00edh\u00e1 konverzace, zvedl pohled.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
„Zajistili jsme polovi\u010dku p\u0159\u00edhoz\u016f pro nov\u00e9 poplatky za bezobslu\u017en\u00fd transport; druh\u00e1 polovi\u010dka \u0161la do spole\u010dnosti v Triopoli. Dokon\u010dili jsme anti-gravita\u010dn\u00ed disky a brzy je za\u010dneme produkovat,“ \u0159ekl Gordon hrd\u011b. Bill se na sv\u00e9ho otce usm\u00e1l, kdy\u017e se na n\u011bj pod\u00edval, ale hned jak se Gordon oto\u010dil na Jorga, \u00fasm\u011bv zmizel. C\u00edtil, jak mu ruka stiskla koleno, pod\u00edval se na Davida, kter\u00fd se na n\u011bj letmo usm\u00e1l, ne\u017e se tak\u00e9 oto\u010dil zp\u00e1tky ke konverzaci.<\/div>\n
„To je b\u00e1je\u010dn\u00e9. Vypad\u00e1 to, \u017ee oba na\u0161e Domy prosperuj\u00ed,“ \u0159ekl Jorg ztuhle.<\/div>\n
„Ano, sly\u0161el jsem o tom \u0161\u0165astn\u00e9m tahu s Filogyniansk\u00fdm hedv\u00e1b\u00edm. Dobr\u00e1 hra.“<\/div>\n
Tom si odka\u0161lal a Jorg se na n\u011bj letmo pod\u00edval.<\/div>\n
„D\u011bkuji. Bylo to vskutku velk\u00e9<\/em> \u0161t\u011bst\u00ed.“<\/div>\n
Sluhov\u00e9 p\u0159inesli lehk\u00e9 maso purdu,<\/em> s\u00fdry s r\u016fznou sma\u017eenou zeleninou a lehkou pol\u00e9vku. Jedin\u00e9, co Bill mohl sn\u00edst, byla pol\u00e9vka, zat\u00edmco \u010dekal na sv\u00e9ho otce, jak bude reagovat, a\u017e usly\u0161\u00ed ty novinky.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee. V\u00edm, \u017ee si Bill p\u0159\u00e1l, abych p\u0159ijel, ale nem\u016f\u017eu si pomoct, c\u00edt\u00edm to ve vzduchu. A to se nezmi\u0148uji o tom, \u017ee m\u011b syn dr\u017eel v\u00edc ne\u017e jen se steskem po domov\u011b v srdci.“<\/div>\n
Bill zvedl pohled, Gordon u\u017e te\u010f vypadal trochu vyveden\u00fd z m\u00edry. Znovu mu sahvahd<\/em> proklouzl mezi prsty, a tentokr\u00e1t po zasnouben\u00ed. Bill u\u017e nebyl Nedot\u010den\u00fd. Budou muset vr\u00e1tit v\u011bno. Mo\u017en\u00e1 jejich D\u016fm bude st\u00e1le v po\u0159\u00e1dku, kdy\u017e te\u010f maj\u00ed n\u011bjak\u00e9 obchody. Bill si skousl spodn\u00ed ret a sna\u017eil se uklidnit sv\u00e9 srdce.<\/div>\n
Jorg si odka\u0161lal, otev\u0159el pusu.<\/div>\n
„Nech\u00e1me na\u0161e syny, aby to s v\u00e1mi prodiskutovali,“ p\u0159eru\u0161il ho David, znovu Billovi stiskl koleno. Pod\u00edval se na sv\u00e9ho man\u017eela. „\u017de, Jorgu?“<\/div>\n
Bill se rozt\u0159esen\u011b nadechl, zat\u00edmco se Jorg nucen\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekl David, zvedl se a \u010dekal, a\u017e Jorg ud\u011bl\u00e1 to sam\u00e9. Bylo to divn\u00e9, \u0159ekl si Bill, vid\u011bt, jak jednou Jorg n\u00e1sleduje Davida. „Tak my tedy prozat\u00edm odejdeme.“<\/div>\n
Bill sledoval, jak jeho otec p\u0159ik\u00fdvl, a dva lordi ode\u0161li z pokoje. Byl si a\u017e moc dob\u0159e v\u011bdom Tomovy p\u0159\u00edtomnosti po sv\u00e9m boku. Od minul\u00e9 noci spolu nemluvili. Tak jako u\u017e nikdy mluvit nebudou. Bill t\u011b\u017ece polkl.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
Bill zvedl pohled, kdy\u017e usly\u0161el Gordon\u016fv hlas, byl r\u00e1d, \u017ee te\u010f vypadal sp\u00ed\u0161 ustaran\u011b ne\u017e roz\u010dilen\u011b. Tom se posunul.<\/div>\n
„Je tu n\u011bco co mi pot\u0159ebuje\u0161 \u0159\u00edct?“ zeptal se Gordon.<\/div>\n
„Ano,“ \u0159ekl Bill ne\u00famysln\u00fdm \u0161epotem, pak se p\u0159inutil to zopakovat o n\u011bco hlasit\u011bji.<\/div>\n
Gordon p\u0159ik\u00fdvl, sign\u00e1l aby pokra\u010doval.<\/div>\n
„\u2026N\u011bco se stalo,“ informoval ho Bill. Sklopil hlavu. „J\u00e1-„<\/div>\n
„-m\u011bl dal\u0161\u00ed Vizi,“ doplnil ho rychle Tom. Bill se na n\u011bj od r\u00e1na poprv\u00e9 pod\u00edval, zmaten\u011b. T\u00edmhle za\u010d\u00edt necht\u011bl, ani neo\u010dek\u00e1val, \u017ee o tom bude mluvit Tom, ale budi\u017e. „Nic, o co byste si m\u011bl d\u011blat starosti. Sp\u00ed\u0161 jen politick\u00fd obchod.“ Sledoval, jak se Tom nat\u00e1hl a chytil ho za ruku, c\u00edtil, jak se mu v o\u010d\u00edch hromad\u00ed slzy. „Jen to s Billem znovu rozt\u0159\u00e1slo,“ \u0159ekl Tom, pod\u00edval se na n\u011bj a pohledem na n\u011bm u\u017e z\u016fstal. „\u017de ano, Bille?“<\/p>\n<\/div>\n
Bill vydechl tak ost\u0159e, \u017ee to zn\u011blo skoro jako vzlyk, byl tak sm\u011b\u0161n\u011b vyveden\u00fd z m\u00edry a tak sm\u011b\u0161n\u011b pot\u011b\u0161en\u00fd.<\/div>\n
„Ano,“ souhlasil. Tom s n\u00edm propletl prsty.<\/div>\n
Gordon vypadal jen zpola p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, ale svoln\u00fd.<\/div>\n
Najednou v\u0161echno chov\u00e1n\u00ed za\u010d\u00ednalo zapadat do sebe; Billovy plach\u00e9 pohyby, jeho zastra\u0161en\u00fd v\u00fdraz v obli\u010deji. „Odpo\u010d\u00edvals od t\u00e9 doby?“ zeptal se ti\u0161e.<\/div>\n
„Bill nem\u011bl moc \u010dasu na odpo\u010dinek, byla Gree Ha a to v\u0161echno,“ vlo\u017eil se do toho Tom a hladce odpov\u011bd\u011bl. „Ale bude.“<\/div>\n
„To r\u00e1d sly\u0161\u00edm. Jsem r\u00e1d, \u017ee je o m\u00e9ho jedin\u00e9ho syna tak dob\u0159e postar\u00e1no, Lorde Tome.“<\/div>\n
„Boj\u00edm se, \u017ee ned\u011bl\u00e1m dost dobrou pr\u00e1ci, ale budu se sna\u017eit, aby se to u\u017e nikdy nestalo.“ Tom se na Billa pod\u00edval, zat\u00edmco toto \u0159ekl. Bill polknul a odvr\u00e1til pohled.<\/p>\n<\/div>\n
Gordon se usm\u00e1l zpoza poh\u00e1ru se svou sladkou vodou a po\u0159\u00e1dn\u011b se napil, aby se Bill zat\u00edm mohl sebrat. „Tak, jak jdou pl\u00e1ny ohledn\u011b svatby?“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jsme neza\u010dali. Ale brzy za\u010dneme. David se o to postar\u00e1.“ Usm\u00e1l se Tom upjat\u011b. Bill nezvedl pohled od sv\u00e9ho tal\u00ed\u0159e a blon\u010f\u00e1k sledoval, jak se Gordon v tichosti na sv\u00e9ho syna starostliv\u011b d\u00edval. „Mysl\u00edm, \u017ee bych m\u011bl j\u00edt; p\u0159eci jen jste p\u0159ijel, abyste nav\u0161t\u00edvil Billa. Dobr\u00e9 odpoledne, Lorde Gordone.“ Zvedl se Tom a poklonil se.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 odpoledne, Lorde Tome.“ Naklonil Gordon hlavu a sledoval, jak se Tom dotkl jeho ramene, ne\u017e ode\u0161el z m\u00edstnosti. „Co t\u011b tr\u00e1p\u00ed, m\u016fj synu? Tvoje du\u0161e vypad\u00e1 zt\u011b\u017ekle. Modlil ses u\u017e dnes?“<\/div>\n
Bill poc\u00edtil n\u00e1val viny. Vlna \u00falevy, kter\u00e1 se p\u0159es n\u011bj p\u0159evalila, ho opustila, aby mu uk\u00e1zala, \u017ee minulou noc neusp\u011bl, \u017ee jak\u00e1koliv nad\u011bje v to, \u017ee by jeho Vize mohla b\u00fdt nespr\u00e1vn\u00e1, byla te\u010f naprosto zbyte\u010dn\u00e1, jestli s n\u00edm Bushido nemluvil, a on ho tak nemohl informovat.<\/p>\n<\/div>\n
„U\u017e n\u011bjak\u00fd \u010das jsem se nemodlil,“ p\u0159iznal.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 proto t\u011b tv\u00e9 Vize tak su\u017euj\u00ed,“ navrhl Gordon, prohl\u00ed\u017eel si Billa. Takhle zasmu\u0161il\u00e9ho sv\u00e9ho syna je\u0161t\u011b nevid\u011bl, a za\u010d\u00ednal p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, jak zdrav\u00e9 pro n\u011bj toto prost\u0159ed\u00ed mohlo b\u00fdt, jestli to, \u017ee tu \u017eije, zp\u016fsobilo v\u00fdraz v jeho tv\u00e1\u0159i. Zd\u00e1lo se, \u017ee Bill byl takhle melancholick\u00fd v\u017edy, kdy\u017e spolu mluvili posledn\u00ed dobou. „Pro\u010d ses nemodlil?“<\/div>\n
Bill sv\u00e9mu otci nemohl \u0159\u00edct, \u017ee se nec\u00edt\u00ed hoden vstoupit do trahd lah<\/em>.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee jsem m\u011bl a\u017e moc pr\u00e1ce, zbavuji se sv\u00fdch d\u011btsk\u00fdch n\u00e1vyk\u016f,“ zamumlal nam\u00edsto toho.<\/div>\n
„Pro v\u0161echno existuje d\u016fvod,“ \u0159ekl Gordon ti\u0161e. „Ale jsi \u0161\u0165astn\u00fd?“<\/div>\n
Bill dlouho p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u011b\u017ece, ne\u017e na ot\u00e1zku odpov\u011bd\u011bl. „J\u00e1\u2026 mysl\u00edm, \u017ee jsem, n\u011bkdy. A jinak\u2026“ Bill zamrkal pry\u010d slzy, kter\u00e9 se mu za\u010daly v o\u010d\u00edch tvo\u0159it, a rozt\u0159esen\u011b se usm\u00e1l. „Je pro m\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 poznat slo\u017eitosti Lorda Toma. V\u017edycky kdy\u017e m\u00e1m dojem, \u017ee jsem se dostal pod jednu vrstvu, objev\u00ed se dal\u0161\u00ed.“ Vydechl. „Zrovna kdy\u017e si mysl\u00edm, \u017ee dok\u00e1\u017eu p\u0159edv\u00eddat, jak se pohne a zareaguje\u2026 ud\u011bl\u00e1 n\u011bco naprosto neo\u010dek\u00e1van\u00e9ho.“<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 smutn\u011b, Bille. Nechci si myslet, \u017ee jsi tu ne\u0161\u0165astn\u00fd.“<\/div>\n
Bill se napil sv\u00e9 \u0161\u0165\u00e1vy a uv\u011bdomil si, \u017ee je smutn\u00fd z my\u0161lenky, \u017ee odsud odjede, \u017ee u\u017e Toma neuvid\u00ed. „Ot\u010de, zklamal jsem t\u011b, m\u00fdm ostr\u00fdm jazykem a ne\u00fastupnou mysl\u00ed? V\u00edm, \u017ee jsem odehnal spoustu n\u00e1padn\u00edk\u016f. Te\u010f p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jestli to bylo dob\u0159e.“<\/div>\n
„U\u017e jsem ti to \u0159ekl, v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee jsi, kde pot\u0159ebuje\u0161 b\u00fdt a \u017ee bys tu nebyl, kdybys v\u0161echny ty mu\u017ee neodehnal,“ \u0159ekl mu Gordon. „A Bille.“ Nat\u00e1hl se p\u0159es st\u016fl a chytl ho za ruku, za kterou ho p\u0159edt\u00edm dr\u017eel Tom. „Pobavils m\u011b, d\u011blals mi starosti\u2026 rozzlobils m\u011b<\/em> dokonce. Ale nikdy jsi m\u011b nezklamal.“<\/div>\n
Bill se rozt\u0159esen\u011b usm\u00e1l, proto\u017ee tak zoufale pot\u0159eboval \u00fat\u011bchu, znovu se c\u00edtit doma, dovolil sv\u00e9mu otci se zvednout a p\u0159ij\u00edt ho obejmout, znovu se k n\u011bmu p\u0159itulil.<\/div>\n
Ale nemohl si pomoci, musel p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, jestli by jeho otec byl st\u00e1le schopen toto ud\u011blat, kdyby v\u011bd\u011bl o v\u0161ech<\/em> jeho h\u0159\u00ed\u0161\u00edch.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
„Z\u016fst\u00e1v\u00e1?“ zeptal se Jorg ti\u0161e.<\/div>\n
„Z\u016fst\u00e1v\u00e1.“ Usm\u00e1l se David a pol\u00edbil Jorga na tv\u00e1\u0159. „Bu\u010f r\u00e1d, n\u00e1\u0161 syn sob\u011b na\u0161el chot\u011b, kter\u00e9ho miluje. Ka\u017ed\u00fd nem\u00e1 takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed.“<\/div>\n
„To je pravda,“ zabru\u010del Jorg. Oba dva zvedli pohled, kdy\u017e ve\u0161el Tom, s\u00e1m. „Kde je tv\u016fj sahvahd<\/em>, kdy\u017e j\u00edm st\u00e1le je\u0161t\u011b je?“<\/div>\n
Tom se letmo na sv\u00e9ho otce pod\u00edval, ne\u017e odpov\u011bd\u011bl. „Dovolil jsem Billovi str\u00e1vit n\u011bjak\u00fd \u010das se sv\u00fdm otcem o samot\u011b, jeliko\u017e to byl p\u016fvodn\u00ed z\u00e1m\u011br n\u00e1v\u0161t\u011bvy. Tak\u00e9 jsem \u0159ekl Andreasovi, aby vybalil Billovy v\u011bci. Nikam nep\u016fjde.“<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee v\u00ed\u0161, do \u010deho jde\u0161.“ Jorg nedok\u00e1zal zadr\u017eet ze sv\u00e9ho hlasu starost a zmo\u017eenost.<\/div>\n
„N\u011bkdo mi jednou \u0159ekl, \u017ee l\u00e1ska nen\u00ed lehk\u00e1. Mo\u017en\u00e1, kdybych za Daniela bojoval, mohlo to skon\u010dit naprosto jinak.“<\/div>\n
David se usm\u00e1l. „Jsem r\u00e1d, \u017ee v\u00edm, \u017ee m\u011b tady n\u011bkdo poslouch\u00e1,“ \u0159ekl su\u0161e. Datapad vedle Jorga zap\u00edpal a on se pod\u00edval na \u00fadaj. „Lord Gordon odjel. Mysl\u00edm, \u017ee si pot\u0159ebuje\u0161 promluvit s Billem.“<\/div>\n
Tom polknul. „To ano. Jen si nejsem jist\u00fd, jak za\u010d\u00edt. Jsem si jist\u00fd, \u017ee se c\u00edt\u00ed zhrzen; choval jsem se k n\u011bmu tak, jako bych jeho Viz\u00edm nev\u011b\u0159il, i kdy\u017e v\u0161echno, co \u0159ekl, se vyplnilo.“<\/div>\n
„Je mimo m\u00e9 ch\u00e1p\u00e1n\u00ed to, jak se Bill musel c\u00edtit. Vid\u011bt v\u011bci, kter\u00e9 se je\u0161t\u011b nestaly. Mo\u017en\u00e1 m\u016f\u017ee\u0161 zjistit, co vid\u011bl a my pak m\u016f\u017eeme zjistit, pro\u010d m\u011bl pot\u0159ebu konfrontovat t\u0159i velmi z\u00e1mo\u017en\u00e9 mu\u017ee na ve\u0159ejnosti, na Gree Ha, a ne n\u011bkdy jinde.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. Mo\u017en\u00e1 se m\u011bl na tyhle ot\u00e1zky zeptat d\u0159\u00edv, ne\u017e odt\u00e1hl sv\u00e9ho sahvahda<\/em> z toho ve\u010d\u00edrku.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Tom se pl\u00e1noval zastavit u sebe v pokoji, posb\u00edrat my\u0161lenky, vymyslet d\u016fvod pro sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed, a pak j\u00edt za Billem.<\/div>\n
Ale kdy\u017e otev\u0159el sv\u00e9 dve\u0159e, zjistil, \u017ee to nebude pot\u0159eba.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj,“ zamumlal Bill, zvedl se z k\u0159esla od Tomovy pracovn\u00ed stanice, kde sed\u011bl.<\/div>\n
Tom st\u00e1l p\u0159imra\u017een\u00fd k zemi ve dve\u0159\u00edch. Bylo po pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed t\u00e9to konverzace. „\u2026Ahoj,“ odpov\u011bd\u011bl, zav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti pod\u011bkovat,“ \u0159ekl Bill, sklopil hlavu a pod\u00edval se na podlahu. „Za to, \u017ee se to nestalo\u2026“ zvedl pohled. „Proto\u017ee to, co jsem \u0159ekl, jsem tak nemyslel.“<\/div>\n
Tom si povzdychl, p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e. „J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl, nat\u00e1hl se po Billov\u011b pase a mile r\u00e1d si ho p\u0159it\u00e1hl do n\u00e1ru\u010de, kdy\u017e jeho sahvahd<\/em> vykro\u010dil vp\u0159ed tak\u00e9. „Ani j\u00e1 ne.“<\/div>\n
Bill se nosem zabo\u0159il do Tomova krku, zabo\u0159il se tam cel\u00fdm obli\u010dejem a pevn\u011b se ho chytil kolem ramen. M\u00e1lem toto nav\u017edy ztratil. Navzdory v\u0161emu, vskutku mu z toho bylo smutno, a tak se ho chytil je\u0161t\u011b pevn\u011bji.<\/div>\n
Tom se rty p\u0159esunul z Billova ramene k jeho uchu. „Pro\u010d jsi za mnou nep\u0159i\u0161el?“ zeptal se. „Pro\u010d jsi \u0161el za tak mocn\u00fdmi mu\u017ei \u00fapln\u011b s\u00e1m?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 M\u011bl jsem Vizi.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. O \u010dem byla?“ Bill vydechl a \u0159ekl mu v\u0161echno, co vid\u011bl tu noc p\u0159ed t\u00edm, kdy\u017e spolu tan\u010dili. Tom ne\u0159ekl ani slovo, dokud Bill nedomluvil, a dokonce ani po tom neodpov\u011bd\u011bl okam\u017eit\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Pros\u00edm, \u0159ekni n\u011bco,“ prosil Bill.<\/div>\n
„P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jestli za to m\u016f\u017eu j\u00e1, \u017ee jsi za mnou s t\u00edm nep\u0159i\u0161el,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e. „Bille, tohle je n\u011bco velmi v\u00e1\u017en\u00e9ho; mus\u00ed se toho ud\u011blat tolik, aby se tahle informace dostala k t\u011bm spr\u00e1vn\u00fdm lidem. Dokonce, i kdyby byla poslan\u00e1 anonymn\u011b, tak by ta informace byla pro\u0161et\u0159ov\u00e1na.“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 nev\u011bd\u011bl jsem, co d\u011blat. Byl jsem chycen ve sv\u00e9 Vizi\u2026 a nestalo se to tak, jak jsem to vid\u011bl.“ Bill zavrt\u011bl hlavou. „Nerozum\u00edm, co se pokazilo\u2026“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee tv\u00e1 osobn\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed mohla Vizi n\u011bjak naru\u0161it?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm. Nev\u00edm, jestli se tohle u\u017e p\u0159edt\u00edm nestalo.“ Odt\u00e1hl se Bill, aby se na Toma pod\u00edval. „Je mi l\u00edto, \u017ee jsem t\u011b pon\u00ed\u017eil. To jsem necht\u011bl.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Nechal jsem se un\u00e9st sv\u00fdm temperamentem. To m\u00e1m po otci,“ \u0159ekl su\u0161e. Tom se na chv\u00edli zarazil a zv\u011bdav\u011b se na Billa zad\u00edval. „Tvoje tr\u00e1pen\u00ed ohledn\u011b Vize, mimo ohro\u017een\u00ed P\u011bti M\u011bst a C\u00edsa\u0159e, nen\u00ed to motivovan\u00e9 osobn\u00edmi pocity? V\u00edm, \u017ee se Gener\u00e1l Bushido vrac\u00ed do p\u0159edn\u00edch lini\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Billovi se v krku zadrhl dech a odvr\u00e1til pohled. „Jak to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Tom si povzdychl. „Nejsme slep\u00fd, Bille. Z\u00e1le\u017e\u00ed ti na Bushidovi, \u017ee ano?“<\/div>\n
Bill pot\u0159\u00e1sl hlavou tak moc, \u017ee na Toma m\u00e1lem spadl. „Zn\u00e1m ho tak moc dlouho. Je to bl\u00edzk\u00fd, moc bl\u00edzk\u00fd rodinn\u00fd p\u0159\u00edtel. A pak\u2026 jsem ho vid\u011bl zem\u0159\u00edt. Ti t\u0159i mu\u017ei jsou zodpov\u011bdn\u00ed za to, \u017ee ho poslali do m\u00edsta, kter\u00e9 mu p\u0159inese smrt. Mus\u00edm zastavit svou Vizi, a tak bych mo\u017en\u00e1 mohl\u2026“<\/div>\n
„Zachr\u00e1nit mu \u017eivot,“ do\u0159ekl Tom. „P\u0159\u00e1l bych si, abys mi to \u0159ekl d\u0159\u00edve.“<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, jak se s t\u00edm vypo\u0159\u00e1dat. A st\u00e1le nev\u00edm. Na Gree Ha\u2026 musel jsem to zkusit. Musel jsem.“<\/div>\n
Tom pohladil Billa po vlasech a pomohl mu na postel. „Vypad\u00e1\u0161 unaven\u011b. M\u00e1m dojem, \u017ee je to moje vina, \u017ee jsi minulou noc nespal dob\u0159e.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee si ani jeden z n\u00e1s v noci moc neodpo\u010dinul.“ P\u0159it\u00e1hl si Bill nohy k t\u011blu a jemn\u011b Toma st\u00e1hl k sob\u011b, aby se vedle n\u011bj posadil. „Nemysl\u00edm si, \u017ee si t\u011b zaslou\u017e\u00edm,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee si zaslou\u017e\u00ed\u0161 v\u00edc, ne\u017e co dok\u00e1\u017ee\u0161 ch\u00e1pat. U v\u0161ech Boh\u016f, Bille, nech m\u011b t\u011b milovat,“ vydechl Tom.<\/div>\n
Bill sklopil o\u010di na sv\u00e1 kolena. „Mysl\u00edval jsem si o sob\u011b, \u017ee jsem dob\u0159e disponovan\u00fd pro intimitu,“ \u0159ekl. „Te\u010f mi to p\u0159ijde jako t\u011b\u017e\u0161\u00ed v\u011bc, ne\u017e jsem si p\u0159edstavoval.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee pro v\u0161echny je to t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e si p\u0159edstavovali,“ souhlasil Tom. „T\u0159eba j\u00e1.“<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l. „Ne tak jako j\u00e1, mysl\u00edm.“<\/div>\n
„Ne\u0159ekl bych, \u017ee bych byl ve tv\u00e9 situaci o n\u011bco lep\u0161\u00ed ne\u017e ty. Mus\u00ed to b\u00fdt t\u011b\u017ek\u00e9, ch\u00e1pat, \u017ee t\u011b n\u011bkdo chce, ne pro tvou magii nebo kr\u00e1su. Obzvl\u00e1\u0161t\u011b po tom, co pominulo tv\u00e9 merode<\/em>.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill na toto neodpov\u011bd\u011bl a Tom se p\u0159isunul bl\u00ed\u017e, dal ruce Billovi na krk, donutil ho pod\u00edvat se na n\u011bj.<\/div>\n
„J\u00e1 nikam nejdu,“ sl\u00edbil mu, op\u0159el se o n\u011bj \u010delem. „Jestli ti t\u00edm budu n\u011bkdy hrozit, tak to je jen moje zlost a ty m\u011b mus\u00ed\u0161 ignorovat do t\u00e9 doby, dokud se to nenau\u010d\u00edm ovl\u00e1dat. Stejn\u011b jako j\u00e1 se mus\u00edm nau\u010dit ignorovat tvou vzd\u00e1lenost, dokud se mi nenau\u010d\u00ed\u0161 v\u011b\u0159it.“ P\u0159ejel palci p\u0159es Billovy tv\u00e1\u0159e. „Ale j\u00e1 z\u016fstanu, jestli z\u016fstane\u0161 ty. Budu t\u011b milovat. O\u017een\u00edm se s tebou.“<\/div>\n
Bill polkl, n\u00e1hl\u00fd n\u00e1val cit\u016f k Tomovi byl po\u0161ramocen\u00fd my\u0161lenkou na Bushida. Tom z\u016fstane, jestli z\u016fstane i on. Ol\u00edzl si rty.<\/div>\n
„O\u017een\u00ed\u0161 se se mnou,“ zopakoval, pro uji\u0161t\u011bnou.<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „O\u017een\u00edm.“<\/div>\n
Bill tak\u00e9 p\u0159ik\u00fdvl, rozt\u0159esen\u011b a nechal sv\u00e9ho sahvahda<\/em>, aby ho obejmul.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Jorg se zamra\u010dil a naklonil se bl\u00ed\u017e. „To \u017ee \u0159ekl?“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Ano. D\u011bl\u00e1m si starosti o n\u00e1sledky. Jsem p\u0159ipraven\u00fd Billovi v\u011b\u0159it. Stejn\u011b jako bys m\u011bl ty.“<\/div>\n
O\u010di Tomova otce se na n\u011bj pod\u00edvaly, zat\u00edmco na\u0161pulil rty. „Ano, mysl\u00edm si, \u017ee s t\u00edmto kouskem informace m\u016f\u017eeme n\u011bco ud\u011blat.“<\/div>\n
„Tak\u017ee Billovi tak\u00e9 v\u011b\u0159\u00ed\u0161?“ zeptal se skepticky.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee bychom m\u011bli n\u011bco ud\u011blat. Zavol\u00e1m Lordu Anisovi a p\u0159ed\u00e1m informaci. Obzvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e jde o jeho \u017eivot.“<\/div>\n
„Dobr\u00fd n\u00e1pad. \u0158eknu Billovi, \u017ee p\u0159eb\u00edr\u00e1\u0161 situaci.“ Usm\u00e1l se Tom, v\u011bnoval prvn\u00ed up\u0159\u00edmn\u00fd \u00fasm\u011bv sv\u00e9mu otci po dlouh\u00e9 dob\u011b, a rychle ode\u0161el. Jorg nedok\u00e1zal potla\u010dit \u00fasm\u011bv a rychle zvedl sv\u016fj datapad, aby zavolal do Domu Rao.<\/div>\n
\u017d\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
Jorg se zamra\u010dil a zkusil znovu, s t\u00edm sam\u00fdm v\u00fdsledkem. Jeho zamra\u010den\u00ed se prohloubilo, kdy\u017e polo\u017eil datapad zp\u00e1tky na st\u016fl. Nejsp\u00ed\u0161 byl Lord Anis zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd. Nejsp\u00ed\u0161 ho bude muset zkusit zavolat z\u00edtra. Jorg si s\u00e1m pro sebe p\u0159ik\u00fdvl a zvedl p\u00e1r pap\u00edr\u016f.<\/div>\n
Ano. Ur\u010dit\u011b to ud\u011bl\u00e1 z\u00edtra.<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill s povzdychem ukon\u010dil hovor. St\u00e1le \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Nedok\u00e1zal p\u0159im\u011bt Bushida, aby mu zvedal jeho hovory. Vlastn\u011b si nebyl jist\u00fd, jestli st\u00e1le je\u0161t\u011b byl v S\u00eddle Rao. Zvedl pohled, kdy\u017e do lo\u017enice ve\u0161el Andreas, usm\u00edval se.<\/div>\n
„Pro\u010d se tak usm\u00edv\u00e1\u0161?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b.<\/div>\n
Andreas vypadal p\u0159isti\u017een\u011b, pak se ale pomalu usm\u00e1l. „S n\u011bk\u00fdm jsem si hezky popov\u00eddal,“ \u0159ekl a pokr\u010dil rameny. „O nic nejde.“<\/div>\n
„Kdo je ten n\u011bkdo? N\u011bkdo ze sluh\u016f?“ vyp\u00edskl prakticky Bill, kdy\u017e se oto\u010dil v \u017eidli ke sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi.<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Kter\u00fd?“<\/div>\n
„Jmenuje se Michael a je velmi tich\u00fd. Ale je tak chytr\u00fd a tak sladk\u00fd,“ pokra\u010doval Andreas, ne\u017e se dok\u00e1zal zastavit. „Poch\u00e1z\u00ed z rodiny, kter\u00e1 nen\u00ed Zbo\u017en\u00e1, ale kdysi byla. Tak\u017ee respektuje moje tradice a tak.“<\/div>\n
„To r\u00e1d sly\u0161\u00edm.“ Bill byl za sv\u00e9ho kamar\u00e1da opravdu r\u00e1d. Ob\u010das se zd\u00e1lo, \u017ee si Andreas nikdy nenajde n\u011bkoho pro sebe.<\/div>\n
„D\u011bkuju.“ Za\u010dervenal se. „Tak, m\u011bl bych p\u0159ipravit postel?“<\/div>\n
„Um, ne. Dneska budu sp\u00e1t u Toma,“ \u0159ekl Bill a za\u010dervenal se.<\/div>\n
Andreas souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Jsem r\u00e1d, \u017ee nemus\u00edme odej\u00edt.“<\/div>\n
„Proto\u017ee pak bys nem\u011bl \u0161anci pov\u00eddat si s Michaelem,“ pop\u00edchl ho Bill.<\/div>\n
„No, to taky. Odpo\u010di\u0148 si, Bille. Bude se ti to hodit.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a usm\u00e1l se. „Ty taky, star\u00fd p\u0159\u00edteli.“<\/p>\n<\/div>\n
Andreas se usm\u00e1l a pokra\u010doval k sob\u011b do pokoje. Bill se rozhl\u00e9dl po m\u00edstnosti a uv\u011bdomil si, \u017ee mu to tu p\u0159ijde trochu v\u00edc jako domov, ne\u017e kdy\u017e se sem poprv\u00e9 vr\u00e1til. Pod\u00edval se na Infonexus a c\u00edtil mal\u00e9 vzru\u0161en\u00e9. Tom ho o\u010dek\u00e1val a st\u00e1le na n\u011bj netla\u010dil kv\u016fli sexu. Bill si bude moct u\u017e\u00edvat komfort, ani\u017e by mu sebe musel d\u00e1t. N\u011bco, co opravdu cht\u011bl, ale to, co ne\u010dekal, \u017ee najde n\u011bkde jinde ne\u017e u Boh\u016f. Zavrt\u011bl hlavou, zvedl se a v tichosti opustil sv\u016fj pokoj.<\/p>\n<\/div>\n
Chodby byly prakticky vylidn\u011bn\u00e9, a\u017e na p\u00e1r ojedin\u011bl\u00fdch sluh\u016f, kte\u0159\u00ed se poklonili, kdy\u017e kolem nich pro\u0161el. Bill minul velk\u00e9 okno, je\u017e ukazovalo kr\u00e1sn\u00fd v\u00fdhled do zahrady a na \u00fapln\u011bk sv\u00edt\u00edc\u00ed dol\u016f na trahd lah<\/em>. Zastavil se a polo\u017eil ruku na sklo. Nebyl si jist\u00fd, kdy se rozhodl, \u017ee mu nen\u00ed dob\u0159e, kdy\u017e se modl\u00ed, ale najednou to nutk\u00e1n\u00ed bylo a\u017e moc siln\u00e9. Tom je\u0161t\u011b chv\u00edli po\u010dk\u00e1.<\/div>\n
Bill p\u0159isp\u011bchal do zahrad a zastavil se a\u017e p\u0159ed svat\u00fdm m\u00edstem. Vzduch byl p\u0159\u00edjemn\u011b chladn\u00fd, kdy\u017e mu v\u00e1nek klouzal pod no\u010dn\u00ed r\u00f3bu a hladil jeho jemnou k\u016f\u017ei. Byli to Bohov\u00e9, volali ho d\u00e1l. Ve\u0161el dovnit\u0159 a vypustil dech, kter\u00fd si neuv\u011bdomoval, \u017ee zadr\u017euje. Poklid, v n\u011bj\u017e doufal, \u017ee tu najde, mohl vyu\u017e\u00edt u\u017e d\u0159\u00edve; nejsp\u00ed\u0161 o tomhle m\u011bl v\u00edc p\u0159em\u00fd\u0161let, jestli jeho du\u0161e byla klidn\u00e1, pak se nemusel ni\u010deho b\u00e1t.<\/div>\n
Bill sundal p\u00e1r kam\u00ednk\u016f z rehruruldaru<\/em> a klekl si p\u0159ed olt\u00e1\u0159. Modlil se ke Ka’va, pro s\u00edlu kterou pot\u0159eboval. Jeho bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se svatebn\u00ed ob\u0159ad ho d\u011bsil jako nic na sv\u011bt\u011b. Pak se modlil k Zilovi. Za v\u0161echny sv\u00e9 h\u0159\u00edchy.<\/div>\n
Kdy\u017e se zvedl, Bill se c\u00edtil leh\u010d\u00ed, ne\u017e kdykoliv za posledn\u00ed dobu, a s \u00fasm\u011bvem, \u0161el za sv\u00fdm sahvahdem<\/em>.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill se oto\u010dil a sna\u017eil se ned\u011blat moc r\u00e1musu, kdy\u017e se sna\u017eil usnout. Jeho mozek necht\u011bl vypnout; od t\u00e9 doby, co se vr\u00e1til od trahd lah<\/em>, c\u00edtil jak\u00e9si o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed? Na co \u010dekal?<\/div>\n
Znovu se p\u0159evalil a vydechl.<\/div>\n
Musel usnout, i kdy\u017e se zanedlouho probudil. Otev\u0159el o\u010di, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee ho vyru\u0161ilo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 sv\u011btlo. „Tome,“ zamumlal, ne moc nad\u0161en\u011b. Nedostalo se mu odpov\u011bdi, a tak se pod\u00edval vedle sebe.<\/div>\n
Pokoj byl pono\u0159en\u00fd do st\u0159\u00edbra a Tom nebyl nikde k nalezen\u00ed. Okam\u017eit\u011b se posadil.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome? Tomi?“<\/div>\n
„Tv\u016fj sahvahd<\/em> tady nen\u00ed.“<\/div>\n
Bill sebou trhl, oto\u010dil se a spat\u0159il p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9ho mu\u017ee. Skoro ho a\u017e bolely o\u010di z t\u00e9 kr\u00e1sy, a tak rychle odvr\u00e1til pohled. „Kdo jsi?“ vydal ze sebe.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem Zil.“<\/div>\n
Bill zalapal po dechu, na chv\u00edli se nemohl pohnout, ne\u017e se vy\u0161kr\u00e1bal z postele a poklekl p\u0159ed Boha. „Omlouv\u00e1m se. Nev\u011bd\u011bl jsem.“<\/div>\n
„Nemohl jsi. Neukazuji se mnoha lidem ve sv\u00e9 lidsk\u00e9 podob\u011b. Povsta\u0148, Bille.“<\/div>\n
Bill se rozt\u0159esen\u011b postavil na nohy. „Ale j\u00e1 jsem sp\u00e1chal h\u0159\u00edch proti ka\u017ed\u00e9 va\u0161\u00ed z\u00e1sad\u011b.“ C\u00edtil, jak se mu hrnou slzy do o\u010d\u00ed, a ne ze z\u00e1\u0159e sv\u011btla. „Jak m\u016f\u017eete trp\u011bt b\u00fdt v m\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti?“<\/div>\n
„Bille,“ usm\u00e1l se. „To, co mus\u00edm \u0159\u00edct, je uklidn\u011bn\u00ed a ne potrest\u00e1n\u00ed. Poj\u010f se mnou, mali\u010dk\u00fd. Je toho tolik, co ti chci \u0159\u00edct.“<\/div>\n
Bill polkl, instinktivn\u011b se zase pod\u00edval po Tomovi, i kdy\u017e ho nikde nevid\u011bl. A pak ho n\u00e1sledoval, ne z poslu\u0161nosti, ale z d\u016fv\u011bry.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill otev\u0159el o\u010di, p\u0159ekulil se na posteli a uvid\u011bl Toma na boku, a c\u00edtil v\u00edc ne\u017e jen zal\u00edben\u00ed. Naklonil se bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Jsem tv\u016fj,“ za\u0161eptal do ticha, a tich\u00fd v\u00e1nek si pohr\u00e1l s pap\u00edry na Tomov\u011b stole, ne\u017e se zase ust\u00e1lil. Tom chytl Billa pevn\u011bji kolem pasu a p\u0159it\u00e1hl si ho bl\u00ed\u017e, a Bill si dovolil p\u0159ijmout to pohodl\u00ed a pono\u0159it se do sp\u00e1nku.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Kdybys nebyl tak drobn\u00fd, Bille, pak by zkou\u0161ka byla mnohem jednodu\u0161\u0161\u00ed,“ poznamenal David, prohl\u00ed\u017eeje si Billa stoj\u00edc\u00edho na podiu p\u0159ed n\u00edm, dr\u017e\u00edc\u00edho si \u00fazkostliv\u011b kalhoty kolem pasu.<\/div>\n
„Nej\u00ed,“ souhlasil z rohu m\u00edstnosti Tom.<\/div>\n
„Nane\u0161t\u011bst\u00ed to je n\u011bco, co se t\u00fdden p\u0159ed svatbou nezm\u011bn\u00ed,“ \u0159ekl Bill r\u00e9toricky, usykl, kdy\u017e ho \u0161pendl\u00edk p\u00edchl do holen\u011b. P\u0159enesl v\u00e1hu na druhou nohu, u\u017e byl unaven\u00fd z toho neust\u00e1l\u00e9ho p\u0159\u00edm\u00e9ho postoje. „Dok\u00e1zal mi ud\u011blat padnouc\u00ed oblek p\u0159edt\u00edm, dok\u00e1\u017ee to i te\u010f.“ Pod\u00edval se na krej\u010d\u00edho, kter\u00fd p\u0159ed n\u00edm kle\u010del.<\/div>\n
„A u\u017e\u00edv\u00e1m si pr\u00e1ci s v\u00e1mi, m\u016fj Pane,“ \u0159ekl obchodn\u00edk, zvedl pohled od lemu Billovy r\u00f3by a usm\u00e1l se na n\u011bj.<\/div>\n
„Jestli si tak va\u0161i pr\u00e1ci u\u017e\u00edv\u00e1te, pak byste se na ni m\u011bl soust\u0159edit,“ odsekl Tom, odstr\u010dil se od st\u011bny, o kterou se op\u00edral, a p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e, a s \u00factou p\u0159ejel prsty po Billov\u011b zelen\u00e9m ruk\u00e1vu.<\/div>\n
„Bille,“ ozval se Andreas\u016fv hlas, kdy\u017e ve\u0161el z chodby. Zastavil se, kdy\u017e si v\u0161iml ostatn\u00edch a opravil se form\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edm: „M\u016fj Pane.“<\/div>\n
„Ano?“ vydechl Bill.<\/div>\n
„Kv\u011btin\u00e1\u0159 p\u0159ijel se vzorky sv\u00fdch nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00edch aran\u017em\u00e1. \u010cek\u00e1 na v\u00e1\u0161 n\u00e1zor, stejn\u011b jako na n\u00e1zor Lorda Toma.“ Odka\u0161lal si Andreas. „A mysl\u00edm, \u017ee bych v\u00e1s m\u011bl varovat, Lord Jorg je te\u010f s n\u00edm a d\u00e1v\u00e1 mu instrukce.“<\/div>\n
„Cadah<\/em>,“ zanad\u00e1val Tom. Bill m\u011bl energii jen na to, aby se na n\u011bj k\u00e1rav\u011b pod\u00edval, ale Tom st\u00e1le vypadal ost\u00fdchav\u011b.<\/div>\n
Zkou\u0161ka oble\u010den\u00ed trvala po v\u011bt\u0161inu r\u00e1na; Bill st\u00e1l na m\u00edst\u011b a zkou\u0161el si tolik l\u00e1tek, dokud David a<\/em> Tom nesouhlasili. Bill p\u0159edst\u00edral, \u017ee ho to bav\u00ed, ale jedin\u00e9, co cht\u011bl, bylo, aby to u\u017e skon\u010dilo. Nem\u011bl v\u016fbec pon\u011bt\u00ed, \u017ee to bude tak velk\u00e1 v\u011bc. R\u016fzn\u00ed sluhov\u00e9 nosili spousty l\u00e1tek, Wag Ha bude p\u0159epychov\u011b vyzdoben\u00e9, s nejlep\u0161\u00edm hedv\u00e1b\u00edm a pl\u00e1tnem z Tetrapole.<\/p>\n<\/div>\n
„Jdu zastavit sv\u00e9ho otce od toho, aby objednal n\u011bjak\u00e9 chmurn\u00e9 o\u0161kliv\u00e9 kytky, a p\u0159inesu n\u011bjak\u00e9 vzorky sem.“ Usm\u00e1l se Tom a rychle ode\u0161el z m\u00edstnosti. Bill v\u011bd\u011bl pro\u010d. Tomovi o kv\u011btiny ne\u0161lo.<\/div>\n
Prchal.<\/div>\n
Bill si povzdychl, a pak se okam\u017eit\u011b rozveselil, kdy\u017e k jeho nosu dorazila nebesk\u00e1 v\u016fn\u011b. Zakru\u010delo mu v b\u0159i\u0161e a krej\u010d\u00ed letmo zvedl pohled. „Zd\u00e1 se, \u017ee nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed nev\u011bsta m\u00e1 hlad,“ zauva\u017eoval, zat\u00edmco si vyndal z pusy \u0161pendl\u00edk a zajistil lem.<\/div>\n
„To bude Lord Connor. P\u0159i\u0161el se sv\u00fdmi n\u00e1vrhy a obrovsk\u00fdm v\u00fdb\u011brem nab\u00eddky menu, ze kter\u00fdch si vybereme.“ Zvedl se ze sv\u00e9ho m\u00edsta David a do\u0161iroka se usm\u00e1l, kdy\u017e do m\u00edstnosti ve\u0161el blon\u010fat\u00fd mu\u017e, n\u00e1ru\u010d doko\u0159\u00e1n.<\/div>\n
„Lorde Davide, jste ka\u017ed\u00fdm dnem kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed,“ zaradoval se a objal Davida.<\/div>\n
„Slezte z m\u00e9ho mu\u017ee,“ \u0159ekl Jorg od dve\u0159\u00ed. Lord Connor se oto\u010dil a oba dva se na sebe nejist\u011b pod\u00edvali, ne\u017e se za\u010dali sm\u00e1t. „Vid\u00edm, \u017ee jste p\u0159i\u0161el s\u00e1m,“ poznamenal Jorg pot\u00e9, co se popl\u00e1cali po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b. Nest\u00e1v\u00e1 se ka\u017ed\u00fd den, aby se v\u00e1\u0161 mal\u00fd lord\u00edk \u017eenil.“<\/div>\n
„M\u00e1m obavy, \u017ee nen\u00ed mal\u00fd lord\u00edk u\u017e p\u00e1r let,“ post\u011b\u017eoval si David, zat\u00edmco Jorg p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Nehodl\u00e1me \u0161et\u0159it.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, proto\u017ee jsem p\u0159inesl jen to nejlep\u0161\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Billovi klesla \u010delist, kdy\u017e dovnit\u0159 ve\u0161li sluhov\u00e9, nesli t\u00e1cy pln\u00e9 lahodn\u00fdch p\u0159edkrm\u016f. „Tohle jsou na\u0161e p\u0159edkrmy. Pou\u017eil jsem p\u00e1r n\u00e1vrh\u016f, kter\u00e9 jsi mi poslal, Davide, a ud\u011blal p\u00e1r variac\u00ed. M\u00e1m lahodn\u00e9 rebbi<\/em> na r\u00fd\u017eov\u00e9m podkladu.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee je to celkem p\u0159edra\u017een\u00e9, na rybu,“ zabru\u010del Jorg a nat\u00e1hl se po jedn\u00e9. „Ale je to velmi dobr\u00e9.“<\/div>\n
„Lehk\u00e9, ale chutn\u00e9,“ \u0159ekl David po tom, co polkl.<\/div>\n
Bill nat\u00e1hl ruku, ale krej\u010d\u00ed ud\u011blal nespokojen\u00fd zvuk. „Pros\u00edm, m\u016fj Pane, neh\u00fdbejte se.“<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee tohle bude perfektn\u011b dosta\u010duj\u00edc\u00ed,“ ohodnotil to David a nat\u00e1hl se pro dal\u0161\u00ed kousek. „Budeme muset samoz\u0159ejm\u011b ochutnat i dal\u0161\u00ed, ale mysl\u00edm si, \u017ee bychom to m\u011bli zv\u00e1\u017eit.“<\/div>\n
„Kdo my<\/em>?“ zamumlal Bill, ne\u017e se dok\u00e1zal zastavit. Byl s\u00e1m sebou \u0161okov\u00e1n, a pod\u00edval se tam, kde ho ur\u010dit\u011b bude \u010dekat pohor\u0161en\u00fd pohled, ale z\u0159ejm\u011b ho nikdo nesly\u0161el, a\u017e na krej\u010d\u00edho, kter\u00fd se trochu \u0161klebil. Povzdychl si a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak dlouho to bude Tomovi trvat. Jestli se v\u016fbec vr\u00e1t\u00ed. Zbab\u011blec jeden.<\/div>\n
„Tady, Bille,“ nab\u00eddl mu Andreas, sebral vzorek a nat\u00e1hl se rukou k Billovi. Bill se vd\u011b\u010dn\u011b usm\u00e1l a zvedl ruku.<\/div>\n
„Ah, ah, ah,“ nal\u00e9hal krej\u010d\u00ed, postavil se a pl\u00e1cnul Billa p\u0159es ruku, aby mu ji dal dol\u016f. Bill se na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b pod\u00edval, ura\u017een\u00fd t\u00edm poru\u0161en\u00edm k\u00e1zn\u011b. „Nem\u016f\u017eeme si dovolit, aby na tom byly skvrny,“ vysv\u011btlil. „Tohle je v\u00fdborn\u00e9 hedv\u00e1b\u00ed. V\u00e1\u0161 eridahd<\/em>. Mus\u00edte se o to dob\u0159e starat. Je to posv\u00e1tn\u00e9.“<\/div>\n
Bill se nad t\u00edm slovem zachv\u011bl. Nenat\u00e1hl se po dal\u0161\u00edm vzorku, ani po Andreasov\u011b nab\u00eddce ne.<\/p>\n<\/div>\n
„Kv\u011btiny,“ ozval se Tom\u016fv hlas ode dve\u0159\u00ed, podr\u017eel je otev\u0159en\u00e9 pro sluhy. Ka\u017ed\u00fd z nich dr\u017eel jin\u00e9 aran\u017em\u00e1. Bill si nebyl jist\u00fd, jestli je r\u00e1d, \u017ee se Tom vr\u00e1til. Dal\u0161\u00ed n\u00e1val lid\u00ed a jemu se za\u010d\u00ednala motat hlava.<\/div>\n
Bill vydechl, za\u010dal mluvit. „J\u00e1-„<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se mi ty lilie,“ poznamenal David, ode\u0161el od Lorda Connora a j\u00eddla k dosp\u00edvaj\u00edc\u00edmu sluhovi s v\u00e1zou plnou b\u00edl\u00fdch lili\u00ed. P\u0159ejel prstem po stonku.<\/div>\n
„Naprosto ne,“ nesouhlasil Tom. „A\u017e moc prost\u00e9.“<\/div>\n
„Ale-“ \u0159ekl Bill.<\/div>\n
„Lilie nejsou prost\u00e9, synu, jsou klasick\u00e9,“ promluvil Jorg a s\u00e1m p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e. „M\u011bli jsme lilie na na\u0161\u00ed svatb\u011b.“ Chytl kolem pasu Davida, jen\u017e se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
„M\u011bli jsme na na\u0161\u00ed svatb\u011b r\u016f\u017ee,“ \u0159ekl.<\/div>\n
„R\u016f\u017ee, to jsem \u0159ekl.“<\/div>\n
„Ale, jsou b\u00edl\u00e9,“ protestoval Tom. „Jestli bu-„<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016fj Pane, pokud mohu,“ p\u0159eru\u0161il ho kv\u011btin\u00e1\u0159, uk\u00e1zal na dal\u0161\u00ed aran\u017em\u00e1. „Nebesk\u00e9 lilie jsou barevn\u011bj\u0161\u00ed, a zachov\u00e1vaj\u00ed si p\u0159itom klasu origin\u00e1lu.“<\/div>\n
Bill znovu otev\u0159el pusu.<\/div>\n
„Nen\u00ed to jen barva, co se mi nel\u00edb\u00ed,“ protestoval Tom. „V\u0161ichni maj\u00ed lilie. My nejsme v\u0161ichni.“<\/div>\n
„My nem\u011bli lilie,“ \u0159ekl Jorg, zasm\u00e1l se, kdy\u017e ho David \u0161\u0165ouchl loktem do \u017eeber.<\/div>\n
„Ale kdy\u017e se \u017eenil Walter, jeho rodi\u010de doslova zaplavili<\/em> s\u00e1l liliemi, a v\u0161ude, kam jsem se pod\u00edval, tam je v Tetrapolis pou\u017e\u00edvali. Chci b\u00fdt unik\u00e1tn\u00ed.“ Na\u0161pulil Tom rty a pod\u00edval se na aran\u017em\u00e1 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch orchidej\u00ed a mal\u00e1 poupata mr\u00e1\u010dk\u016f-v-nebes\u00edch. „Co tyhle?“<\/div>\n
„Ale tahle modr\u00e1 je moc n\u00e1siln\u00e1 k odst\u00ednu zelen\u00e9 jeho eridahdu<\/em>,“ p\u00edpnul krej\u010d\u00ed.<\/div>\n
Bill znovu otev\u0159el pusu, slabost se dostavovala \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme to zm\u011bnit. Chci \u0159\u00edct, s jeho plet\u00ed m\u016f\u017eeme m\u00edt oboj\u00ed,“ \u0159ekl David a oto\u010dil se na Billa. Najednou mu v\u011bnoval svou ve\u0161kerou pozornost a Bill polknul.<\/div>\n
„Jak si p\u0159ejete, Lorde Davide.“ Zastavil se krej\u010d\u00ed a pod\u00edval se znovu na kv\u011btiny, ne\u017e se vr\u00e1til ke sv\u00e9 truhle a hrabal se v n\u00ed, dokud nevyndal n\u00e1dhernou smaragdov\u011b zelenou.<\/div>\n
„Oh, to je p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9,“ vydechl David a Jorg souhlasil, zat\u00edmco se David a Tom \u0161li pod\u00edvat na materi\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
Andreas byl a\u017e moc daleko na to, aby Billa chytil d\u0159\u00edv, ne\u017e spadl na zem.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill otev\u0159el o\u010di a rozhl\u00e9dl se. Byl na posteli; p\u0159esn\u011bji na Tomov\u011b posteli. Pokoj byl temn\u00fd a chladn\u00fd, a kdy\u017e se posadil, vydechl \u00falevou. Byl s\u00e1m a bylo ticho. Spadl zp\u00e1tky do pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f a d\u00edval se do stropu. To byl den. Od rozb\u0159esku se starali o svatbu a Bill cel\u00fd den nejedl, proto omdlel. Zvedl pohled, kdy\u017e se otev\u0159ely dve\u0159e; ve\u0161el Tom a sluha s t\u00e1cem.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsi vzh\u016fru,“ \u0159ekl Tom s \u00falevou. „D\u011blal jsem si starosti.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee jsem byl unaven\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a p\u0159ehodil nohy p\u0159es kraj postele. Omlouv\u00e1m se, jestli jsem n\u011bkoho vyd\u011bsil.<\/div>\n
„M\u011b, Bille, vyd\u011bsils m\u011b<\/em>.“ Sluha se poklonil a v tichosti ode\u0161el. „Pro\u010d jsi mi ne\u0159ekl, \u017ees cel\u00fd den nejedl? Musel jsem tu informaci dostat z Andrease.“ Na\u0161pulil Tom rty a sedl si vedle Billa na postel.<\/div>\n
„To jen\u2026 v\u0161echno se d\u011blo tak rychle a ne\u017e jsme si to uv\u011bdomil, bylo pozd\u011b odpoledne a mn\u011b bylo slabo.“ Nakr\u010dil se Bill omluvn\u011b.<\/div>\n
„A tys ani moc neve\u010de\u0159el,“ \u0159ekl Tom a vzal Billa za ruku, pol\u00edbil ho jemn\u011b na h\u0159bet ruky. „D\u011bl\u00e1m si starosti o tebe a tv\u016fj chab\u00fd apetit.“<\/div>\n
„To ta svatba,“ \u0159ekl Bill zt\u011b\u017eka.<\/div>\n
„To je to, co t\u011b tr\u00e1p\u00ed?“<\/div>\n
Bill si odrfknul a pod\u00edval se na Toma podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b. „Ne, to nen\u00ed v\u0161echno. C\u00edt\u00edm se z toho v\u0161eho okolo svatby naprosto unaven\u00fd. A tvoji rodi\u010de jsou velmi\u2026 zahrnuti v cel\u00e9 procedu\u0159e.“<\/div>\n
Tom zadr\u017eel \u00fasm\u011bv a odka\u0161lal si. „Chce\u0161, abych jim \u0159ekl, aby trochu vycouvali?“<\/div>\n
„Mn\u011b je to jedno, Tome,“ zasm\u00e1l se ti\u0161e Bill. „J\u00e1 jen\u2026 nikdo neposlouch\u00e1, jak\u00fd m\u00e1m n\u00e1zor.“<\/div>\n
„Ch\u00e1pu. Ano, m\u016fj otec a merode<\/em> dok\u00e1\u017e\u00ed b\u00fdt celkem dominantn\u00ed.“<\/div>\n
„Nejen oni.“<\/div>\n
Tom zamrkal. „J\u00e1?“ vyp\u00edskl.<\/div>\n
„Ano, ty taky. Dnes jsi m\u011b taky neposlouchal. V\u00edm, \u017ee tohle je n\u011bco, co bychom m\u011bli pl\u00e1novat oba, ale m\u00e1m pocit, \u017ee to jsi jen ty a tvoji rodi\u010de.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom si s\u00e1m pro sebe p\u0159ik\u00fdvl a zvedl se. „Poj\u010f,“ \u0159ekl Billovi a podal mu ruku.<\/div>\n
„Kam jdeme?“ chytil se Bill zdr\u00e1hav\u011b Tomovy ruky. Blon\u010f\u00e1k se jen usm\u00e1l a vyt\u00e1hl Billa na nohy.<\/div>\n
Tom vzal t\u00e1c a vedl Billa z pokoje; \u0161li, dokud si Bill neza\u010dal uv\u011bdomovat, kam jdou. „Tv\u016fj transport?“<\/div>\n
„Ano. Mysl\u00edm, \u017ee by n\u00e1m prosp\u011blo vypadnout z domu, i kdy\u017e t\u0159eba jen na chv\u00edli.“ Pod\u00edval se Tom na Billa s \u00fasm\u011bvem, sna\u017eil se udr\u017eet t\u00e1c.<\/div>\n
„Jsi si jist\u00fd-„<\/div>\n
„Ano, v\u0161echno je zaji\u0161t\u011bno.“ Bill zav\u0159el pusu a \u010dekal, a\u017e Tom otev\u0159e dve\u0159e vzn\u00e1\u0161edla. Sledoval, jak polo\u017eil t\u00e1c na sedadlo mezi n\u011b, a hned jak se Tom p\u0159ipoutal, dve\u0159e se zav\u0159ely a stroj se probudil k \u017eivotu.<\/div>\n
„Kam m\u011b bere\u0161?“<\/div>\n
„Uvid\u00ed\u0161. Uvolni se, brzy tam budeme.“<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l, i kdy\u017e byl unaven\u00fd, hned kdy\u017e si uv\u011bdomil, kam m\u00ed\u0159\u00ed.<\/div>\n
Nepromluvil, dokud nedojeli do z\u00e1toky, ti\u0161e sed\u011bl a dr\u017eel Toma za ruku, ob\u010das ji stiskl, kdy\u017e pozn\u00e1val v\u011bci na jejich cest\u011b, a byl si jist\u00fd, \u017ee to Tom ch\u00e1pe. Kdy\u017e zastavili, jedin\u00e9, co \u0159ekl, bylo tich\u00e9: „D\u011bkuju.“
Tom ho pohladil palcem p\u0159es kloubky. „Nem\u00e1\u0161 za\u010d,“ \u0159ekl. „Chce\u0161 vystoupit?“<\/div>\n
„Ano,“ souhlasil Bill, u\u017e se natahoval po klice od dve\u0159\u00ed. Najednou se zastavil a oto\u010dil se na Toma. „Jen\u2026 \u017e\u00e1dn\u00e9 plav\u00e1n\u00ed?“<\/div>\n
Tom se trochu u\u0161kl\u00edbl, p\u0159ik\u00fdvl. „Dob\u0159e.<\/div>\n
Bill se znovu usm\u00e1l a vystoupil, pustil tak Tomovu ruku, jeho sahvahd<\/em> ho n\u00e1sledoval.<\/p>\n<\/div>\n
Dnes bylo hez\u010d\u00ed po\u010das\u00ed ne\u017e minule, kdy\u017e tu byli. Nebyl tu takov\u00fd v\u00edtr od mo\u0159e, jen lehk\u00fd v\u00e1nek co si pohr\u00e1val s listy strom\u016f, bylo o hodn\u011b tepleji, a na nebi nebyly \u017e\u00e1dn\u00e9 mraky, kter\u00e9 Bill vid\u011bl, slunce se v mo\u0159i odr\u00e1\u017eelo jako v jasn\u00e9m zrcadle.<\/div>\n
\u017d\u00e1dn\u00e9 mo\u0159e nabl\u00edzku.<\/div>\n
„Tohle jsem pot\u0159eboval,“ \u0159ekl Tomovi, oto\u010dil se do jeho n\u00e1ru\u010de, kdy\u017e mu polo\u017eil ruce na boky.<\/div>\n
Tom ho objal a pol\u00edbil na krk. „Mysl\u00edm, \u017ee tohle jsi pot\u0159eboval u\u017e n\u011bkolik dn\u00ed,“ \u0159ekl. Pohladil ho po z\u00e1dech, usm\u00e1l se, kdy\u017e se Bill trochu zavrn\u011bl na souhlas. „Svatba je dost velk\u00e1 v\u011bc na zvl\u00e1dnut\u00ed; nejsp\u00ed\u0161 jsme m\u011bli za\u010d\u00edt u\u017e d\u0159\u00edv, jestli budeme m\u00edt tak velk\u00fd b\u00e1l, jak si m\u016fj otec p\u0159eje.“ Bill se trochu zasm\u00e1l. „A v\u00edm, \u017ee sis d\u011blal starosti o Gener\u00e1la Bushida.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill ztuhl, doufal, \u017ee to Tom nec\u00edt\u00ed. Posledn\u00ed dny se mu da\u0159ilo na Bushida myslet jen m\u00e1lo, okam\u017eit\u011b si my\u0161lenky zakazoval, kdy\u017e na n\u011bj dolehly, a svatba byla n\u011bco, co mu v tom pom\u00e1halo. Nep\u0159estal zva\u017eovat, \u017ee j\u00edt n\u011bkam, kde bude ticho, mo\u017en\u00e1 uti\u0161\u00ed jeho mysl a on bude moci p\u0159em\u00fd\u0161let. Tedy pokud o tom neza\u010dne mluvit Tom.<\/div>\n
„D\u011blal,“ dostal ze sebe. „Neodpov\u00edd\u00e1 na m\u00e9 telefony.“<\/div>\n
„To \u0159\u00edkal i m\u016fj otec,“ \u0159ekl Tom a trochu se odt\u00e1hl. „Tys mu volal s\u00e1m?“<\/div>\n
Bill zav\u00e1hal, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli je v t\u00e9 ot\u00e1zce n\u011bjak\u00e9 podez\u0159en\u00ed, i kdy\u017e mo\u017en\u00e1 jen zv\u011bdavost. „\u2026Zkusil jsem to.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Otec pl\u00e1nuje j\u00edt k vy\u0161\u0161\u00edm mocnostem, kdy\u017e se Gener\u00e1lovi nedovol\u00e1. Nejsp\u00ed\u0161 si promluv\u00ed s mnichem, kter\u00fd t\u011b uzdravil; d\u016fv\u011b\u0159uje mu. Pot\u0159ebuje n\u011bkoho, kdo nen\u00ed z rodiny, kdo vid\u011bl potenci\u00e1l v tv\u00fdch Viz\u00edch.“<\/div>\n
Bill polknul. Rodina. Tohle bude jeho rodina u\u017e za dva t\u00fddny. Tohle je jeho p\u0159edur\u010den\u00e1<\/em> rodina.<\/div>\n
Usm\u00e1l se a pol\u00edbil Toma jen do koutku \u00fast, objal ho kolem ramen. „D\u011bkuju,“ \u0159ekl, ot\u0159el se mu nosem o krk. „Za\u2026“ vydechl. „D\u011bkuju ti.“<\/div>\n
C\u00edtil, jak se Tom usm\u00e1l. „Nem\u00e1\u0161 za\u010d.“<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
Arthur si povzdychl, kdy\u017e na\u0161el sv\u00e9ho p\u00e1na ve Slune\u010dn\u00edm Pokoji, kde byl posledn\u00ed t\u00fddny tak \u010dasto. Polo\u017eil jeho t\u00e1c a narovnal se, rozhodl se mluvit, i proti sv\u00e9mu nejlep\u0161\u00edmu \u00fasudku.<\/div>\n
„Zjistil jsem, \u017ee v\u0161echny v\u011bci se m\u011bn\u00ed, kdy\u017e se nad nimi zp\u011btn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed. L\u00edtost je pohled, kter\u00fdm by se nikdo na sv\u016fj \u017eivot d\u00edvat nem\u011bl.“<\/div>\n
„Posledn\u00ed dobou lituji v\u011bt\u0161iny v\u011bc\u00ed, co jsem ud\u011blal,“ odpov\u011bd\u011bl Bushido, nebyl p\u0159ekvapen\u00fd p\u0159\u00edtomnost\u00ed sv\u00e9ho sluhy. D\u00edval se na st\u016fl p\u0159ed sebou a sna\u017eil se nemyslet tolik. Dokonce i to te\u010f bolelo.<\/div>\n
„Je to on, Bill, \u017ee ano?“ zeptal se Arthur ti\u0161e.<\/div>\n
Bushido se zasm\u00e1l. „Zn\u00e1\u0161 m\u011b tak dob\u0159e, Arthure.“<\/div>\n
„Zn\u00e1m. Pracoval jsem pro v\u00e1s, va\u0161eho otce a otce va\u0161eho otce. M\u016f\u017eu mluvit?“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161.“ Op\u0159el se Bushido ve sv\u00e9 \u017eidli a pod\u00edval se na star\u00e9ho mu\u017ee, nikdo nebyl v jeho \u017eivot\u011b tak dlouho jako on.<\/div>\n
„P\u0159ed mnoha a mnoha lety, kdy\u017e jste st\u00e1le b\u011bhal kolem s va\u0161\u00edm d\u0159ev\u011bn\u00fdm me\u010dem, jsem se zamiloval do toho nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho mu\u017ee v P\u011bti M\u011bstech.“<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jsi byl \u017eenat\u00fd,“ \u0159ekl mu Bushido zamra\u010den\u011b.<\/div>\n
Arthur se smutn\u011b usm\u00e1l a pokra\u010doval. „M\u011bl vlasy ze zlata, o\u010di mo\u0159e\u2026 byl dechberouc\u00ed.“ Bushido se musel usm\u00e1t nad t\u00edm, jak Arthur mluvil. „On a j\u00e1 jsme byli kr\u00e1tk\u00fd p\u0159\u00edpad. Potkali jsme se a do dvou t\u00fddn\u016f jsme se zamilovali. Mluvil jsem s jeho otcem a zasnoubili jsme se. M\u016fj otec se o n\u011bj nezaj\u00edmal. Myslel si, \u017ee m\u016fj Richard byl a\u017e moc kr\u00e1sn\u00fd na to, aby byl man\u017eelem sluhy. Myslel si, \u017ee Richard ute\u010de, a\u017e zjist\u00ed, \u017ee nebudu schopn\u00fd mu d\u00e1t, co by si zaslou\u017eil. Richard byl z Domu Lut; nebyli moc bohat\u00ed, ale ne m\u00e1lo.<\/div>\n
Richardovi na pen\u011bz\u00edch nez\u00e1le\u017eelo, a na\u0161eho sedmdes\u00e1t\u00e9ho dne jsme se vzali. Ale za dva m\u011bs\u00edce Richard onemocn\u011bl. Nev\u011bd\u011bli, co se d\u011bje; nic nefungovalo. Prost\u011b se jen vytr\u00e1cel. Ani ne za rok byl pry\u010d.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Lituje\u0161, \u017ee sis ho vzal?“ zeptal se Bushido ti\u0161e. „\u0160t\u011bst\u00ed ti bylo d\u00e1no, jen aby ti bylo zase sebr\u00e1no v tu nejhor\u0161\u00ed dobu?“<\/div>\n
„Ne, m\u016fj Pane. Do dne\u0161n\u00edho dne se na to d\u00edv\u00e1m jako na dar. Cel\u00fd n\u00e1\u0161 kr\u00e1tk\u00fd \u010das jsme spolu byli \u0161\u0165astni, byl jsem neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. V\u011bt\u0161ina mu\u017e\u016f hled\u00e1 cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot, a sna\u017e\u00ed se naj\u00edt t\u0159eba jen minuty toho, co jsem m\u011bl. Bylo mi po\u017eehn\u00e1no.<\/div>\n
Bushido polkl.<\/div>\n
Arthur se usm\u00e1l a podal Bushidovi jeho datpad. „Mal\u00fd Lord volal, \u010dasto. Pros\u00edm, jen zjist\u011bte, co chce. Trv\u00e1 to u\u017e dva dny.“<\/div>\n
Bushido se pod\u00edval na zpr\u00e1vy a zme\u0161kan\u00e9 hovory, srdce mu t\u011b\u017eklo. „Nev\u00edm, jestli mohu.“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku, proto\u017ee j\u00e1<\/em> v\u00edm, \u017ee to dok\u00e1\u017eete.“ Popl\u00e1cal Arthur Bushida po rameni a potichu ode\u0161el. Gener\u00e1l zvedl desti\u010dku a otev\u0159el zpr\u00e1vu.<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Andreas si zvedl \u017eidli u stanice Infonexu a vysko\u010dil p\u0159ekvapen\u00edm, kdy\u017e se otev\u0159ela zpr\u00e1va. Byl na n\u00ed znak Domu Rao. Blon\u010f\u00e1k p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli ji otev\u0159\u00edt nebo ne, a nahromadila se v n\u011bm vlna a\u017e moc velk\u00e9ho ochranitelstv\u00ed.<\/div>\n
S povzdychem rezignace zm\u00e1\u010dkl zobrazit<\/em>.<\/div>\n
„Bille, dostal jsem tv\u00e9 zpr\u00e1vy. Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem t\u011b ignoroval, mali\u010dk\u00fd, v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee to tak bylo lep\u0161\u00ed. Pros\u00edm, setkej se se mnou dnes ve\u010der v Chr\u00e1mu; je mi jedno, co mus\u00edme ud\u011blat, ale bude\u0161 m\u016fj, p\u0159\u00edsah\u00e1m.“<\/em><\/div>\n
Zpr\u00e1va skon\u010dila, Bushid\u016fv obraz zmizel, a Andreas z\u00edral na pr\u00e1zdnou obrazovku, v \u0161oku. Rozt\u0159esenou rukou se nat\u00e1hl po mo\u017enostech zpr\u00e1vy; ulo\u017eit<\/em> a vymazat<\/em>. Nem\u011bl na to pr\u00e1vo, to v\u011bd\u011bl\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
Oto\u010dil se v \u0161oku, kdy\u017e se otev\u0159ely dve\u0159e a ve\u0161el Bill, Tomovy ruce kolem sv\u00e9ho pasu, zat\u00edmco l\u00edbal \u010dernovlas\u00e9ho mlad\u00edka na krku. Odt\u00e1hli se, kdy\u017e uvid\u011bli Andrease, o\u010di vykulen\u00e9. „Andreasi, nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tu jsi,“ \u0159ekl Bill s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Ano, odejdi pros\u00edm. M\u00e1me pr\u00e1ci, a tenhle pokoj je bez chyby.“ Zabru\u010del Tom na Billovu k\u016f\u017ei a Bill zpola vyp\u00edskl a zpola se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Ano, samoz\u0159ejm\u011b.“ Souhlasil Andreas. Poklonil se, srdce mu bu\u0161ilo v hrudn\u00edku, a zat\u00edmco byl p\u00e1r zam\u011bstnan\u00fd s\u00e1m sebou, nat\u00e1hl ruku a zm\u00e1\u010dkl vymazat<\/em>.<\/div>\n
Narovnal se a rychle ode\u0161el k sob\u011b do pokoje, zvuk Billova sm\u00edchu ho st\u00e1le pron\u00e1sledoval.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Pr\u0161elo.<\/div>\n
On \u010dekal.<\/div>\n
Hv\u011bzdy vy\u0161ly, d\u00edvaly se na n\u011bj a on st\u00e1le \u010dekal.<\/div>\n
Bushido do vzduchu vyslal sv\u011btelnou kuli\u010dku, aby si sv\u00edtil, kdy\u017e p\u0159i\u0161la noc, o\u010dima sledoval teleporty, zoufale se sna\u017eil zaslechnout jemn\u00fd \u0161um energie. Pro p\u0159\u00edjezd jeho milovan\u00e9ho. \u010cekal je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
Nikdo nep\u0159i\u0161el.<\/div>\n
Vr\u00e1til se dom\u016f.<\/div>\n
Nejsp\u00ed\u0161 bylo moc pozd\u011b. Nejsp\u00ed\u0161 prome\u0161kal svou \u0161anci, a Bill u\u017e mu necht\u011bl d\u00e1t sv\u00e9 srdce. Ve sv\u00e9 zoufal\u00e9 snaze d\u011blat to, co je spr\u00e1vn\u00e9, Bushido prome\u0161kal l\u00e1sku sv\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\n<\/div>\n
Zabalil si; Bushido \u010dekal na odjezd do Zahrani\u010d\u00ed.<\/div>\n
Rozhl\u00e9dl se po sv\u00e9m pokoji a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak\u00e9 by to asi bylo, kdyby si po n\u00e1vratu hledal pro sebe man\u017eela, kdy\u017e ten jedin\u00fd, jeho\u017e chce, bude \u017eenat\u00fd.<\/div>\n
Tuto noc v\u016fbec nespal. Nemohl si odpo\u010dinout a naj\u00edt pohodl\u00ed. Sv\u011bt byl zvl\u00e1\u0161tn\u011b \u010dern\u00fd a b\u00edl\u00fd, a zcela kone\u010dn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Bushido se probudil, kdy\u017e vy\u0161lo slunce, a s letm\u00fdm pohledem na Arthura pro\u0161el teleportem, aby pozdravil sv\u00e9 vojsko.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Little Muse a Majestrix<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Little Muse & Majestrix \u0160achmat Bill siln\u011b objal sv\u00e9ho otce hned kr\u00e1tce po tom, co vystoupil z teleportu. Po kr\u00e1tk\u00e9 ne\u010dinnosti zvedl Gordon ruce a oplatil sv\u00e9mu synovi objet\u00ed, pohladil ho po z\u00e1dech a ti\u0161e se zasm\u00e1l. „Ahoj.“ Jeho \u00fasm\u011bv povadl,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[381],"tags":[],"class_list":["post-8759","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-this-hour-s-duty"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8759","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8759"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8759\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8759"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8759"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8759"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}