{"id":8776,"date":"2011-04-29T18:30:00","date_gmt":"2011-04-29T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8754"},"modified":"2011-04-29T18:30:00","modified_gmt":"2011-04-29T17:30:00","slug":"s-o-s-any-thing-but-love-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/29\/s-o-s-any-thing-but-love-18\/","title":{"rendered":"S.O.S. (Any\u200bthing but love) 18."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill
Dob\u0159e uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsem se nem\u011bl pt\u00e1t. M\u016f\u017eu si za to s\u00e1m. Uhnu rychle pohledem. Nechci, abys vid\u011bl, jak se mi zaleskly o\u010di. Ano poprv\u00e9 s tebou… to bylo n\u011b\u017en\u00e9 a j\u00e1 m\u011bl pocit, \u017ee to bylo i z l\u00e1sky. Byl to ale jen pocit. Klamn\u00fd pocit. I kdy\u017e mus\u00edm uznat, \u017ee i kdy\u017e se to v\u0161echno pak uk\u00e1zalo jako le\u017e, byl to m\u016fj nejlep\u0161\u00ed z\u00e1\u017eitek v \u017eivot\u011b. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b i to m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dovalo v tom, \u017ee nejsi tak agresivn\u00ed a tak nebezpe\u010dn\u00fd. Ne na m\u011b. Asi jsi to m\u011bl chyt\u0159e vymy\u0161len\u00e9.
„Tak… tak to ud\u011blej tak, jako to bylo poprv\u00e9.“ Vydechnu a rukama ti sjedu po b\u0159i\u0161e. A\u0165 u\u017e to bylo, jak cht\u011blo, tvoje t\u011blo se mi l\u00edbilo v\u017edycky. D\u011bsilo m\u011b, a z\u00e1rove\u0148 se mi l\u00edbilo a l\u00e1kalo m\u011b. Sklon\u00edm hlavu a drobn\u011b zasyp\u00e1v\u00e1m tvoje b\u0159\u00ed\u0161ko polibky. Ruce se mi chv\u011bj\u00ed neust\u00e1le, ale sna\u017e\u00edm se to potla\u010dit, z\u016fstat soust\u0159ed\u011bn\u00fd. Rozepnu ti kalhoty a trochu se z tebe nadzvednu, abych je mohl st\u00e1hnout. Rovnou i se spodn\u00edm pr\u00e1dlem. Mus\u00edm se hodn\u011b zap\u0159\u00edt, aby m\u011b nenat\u00e1hlo z pohledu na tvoje vzru\u0161en\u00ed. Sklouznu jazykem po podb\u0159i\u0161ku a lehce ol\u00edznu \u0161pi\u010dku. Ne, \u017ee by se mi to kdov\u00edjak l\u00edbilo, ale ty to m\u00e1\u0161 r\u00e1d. V\u017edycky jsi m\u011bl. Nesm\u00ed\u0161 se rozptylovat my\u0161lenkami kolem. Mohl bys taky rychle procitnout a v\u0161echno si to rozmyslet ve vte\u0159in\u011b. Zav\u0159\u00edt m\u011b do sklepa a v\u0161echno by bylo ztracen\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Nech\u00e1v\u00e1m t\u011b m\u011b l\u00edbat a d\u00e1m ti ruce do vlas\u016f, kde se v nich propl\u00e9t\u00e1m. Nech\u00e1v\u00e1m je prot\u00e9kat mezi prsty. Jsou st\u00e1le tak hebk\u00e9 a jemn\u00e9 jako v\u017edycky. Spokojen\u011b vydechnu, kdy\u017e m\u011b l\u00edb\u00e1\u0161 po podb\u0159i\u0161ku. Av\u0161ak mus\u00edm v sob\u011b potla\u010dit nutk\u00e1n\u00ed ti siln\u011b stisknout vlasy u ko\u0159\u00ednk\u016f, kdy\u017e jazykem p\u0159ejede\u0161 po \u0161pi\u010dce m\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed. Jen vydechnu a ruce d\u00e1m rychle pry\u010d, abych mohl alespo\u0148 stisknout pe\u0159inu. V\u00ed\u0161, jak na m\u011b. Um\u00ed\u0161 m\u011b zpracovat tak, aby to netrvalo dlouho, a jak t\u011b zn\u00e1m, ty nechce\u0161, aby se to prodlu\u017eovalo. Um\u00ed\u0161 to cel\u00e9 urychlit. Vr\u00e1til ses sice, ale vlastn\u011b ani nev\u00edm pro\u010d. Nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee je to kv\u016fli mn\u011b, d\u00e1v\u00e1\u0161 mi neust\u00e1le najevo, \u017ee m\u011b nesn\u00e1\u0161\u00ed\u0161 stejn\u011b jako j\u00e1 tebe. Hlavn\u00ed je, \u017ee jsi tu, proto\u017ee j\u00e1 u\u017e t\u011b nikdy nepust\u00edm. I kdybych cht\u011bl, nem\u016f\u017eu. V\u00ed\u0161 toho na m\u011b a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 a kdykoliv m\u016f\u017ee\u0161 za\u010d\u00edt zp\u00edvat. A to nejde. Nav\u00edc si to bez tebe nedok\u00e1\u017eu znovu p\u0159edstavit.<\/div>\n
„U\u017e si nepamatuji, jak to bylo poprv\u00e9.“ Vydechnu a zav\u0159u o\u010di, kdy\u017e m\u011b d\u00e1l zpracov\u00e1v\u00e1\u0161. Je to vlastn\u011b pravda. Tu my\u0161lenku jsem poh\u0159bil hned potom, co jsem se pro tohle ob\u011btoval.<\/div>\n
\n
Bill
Nem\u016f\u017eeme to protahovat. Nejde to. Potom se moc mluv\u00ed a dost\u00e1v\u00e1me se tak na t\u00e9mata, o kter\u00fdch prost\u011b mluvit nem\u016f\u017eeme. Nebo j\u00e1 nechci o nich mluvit. Jsou to mrtv\u00fd vzpom\u00ednky. D\u00e1vn\u00e1 minulost, na kter\u00e9, co bylo kr\u00e1sn\u00fd, se ztratilo v nen\u00e1vratnu. Rad\u011bji ve\u0161kerou pozornost zam\u011b\u0159\u00edm na tebe. Chytnu t\u011b za boky a vsunu si t\u011b do \u00fast. Pevn\u011b st\u00e1hnu rty a za\u010dnu t\u011b poctiv\u011b kou\u0159it. Za prv\u00e9 to zam\u011bstn\u00e1v\u00e1 moji mysl ve\u0161ker\u00fdm soust\u0159ed\u011bn\u00edm a za druh\u00e9 to bude aspo\u0148 rychleji za mnou. Ulev\u00ed se mi, kdy\u017e zaznamen\u00e1m tvoje spokojen\u00e9 v\u00fddechy a vzdechy. Alespo\u0148 \u017ee tak. S\u00e1m se za\u010dnu zbavovat zbytku v\u011bc\u00ed. Pochybuju, \u017ee bys tu m\u011bl n\u011bjakej gel. Vypust\u00edm t\u011b z pusy a sto\u010d\u00edm pohled k tob\u011b. Ml\u010dky ti chytnu ruku a jeden tv\u016fj prst si vsunu do \u00fast. D\u016fkladn\u011b ho ocuml\u00e1m a naslin\u00edm. Chci, aby m\u011b to bolelo co nejm\u00ed\u0148, kdy u\u017e m\u00e1m tu mo\u017enost.<\/div>\n
„P\u0159i… p\u0159iprav m\u011b, pros\u00edm.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Tvoje pusa je snad ta nejlep\u0161\u00ed na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Nikdo se ti v tomhle nevyrovn\u00e1 a vlastn\u011b ani v ni\u010dem jin\u00e9m. Nav\u00edc, tv\u016fj piercing v jazyku m\u011b dost\u00e1v\u00e1 je\u0161t\u011b do lep\u0161\u00ed n\u00e1lady. Nem\u016f\u017eu se br\u00e1nit v\u00fddech\u016fm, mus\u00edm tu v\u0161echnu slast n\u011bjak ventilovat. Sna\u017e\u00edm se ti odd\u00e1vat co nejv\u00edce, nechci na to v\u0161echno myslet. Pak m\u00e1m probl\u00e9my se sv\u00fdm sv\u011bdom\u00edm a nech\u00e1pu pro\u010d. Takhle je mi skv\u011ble. Kdy\u017e m\u011b pust\u00ed\u0161 ze zajet\u00ed hork\u00fdch \u00fast, kouknu se po tob\u011b. Sleduju t\u011b zast\u0159en\u00fdm pohledem. Kdy\u017e si do \u00fast vezme\u0161 m\u016fj prst, pootev\u0159u n\u011bm\u011b \u00fasta a vydechnu. Nev\u00edm, co najednou \u0159\u00edct. Co ud\u011blat, aby to nebylo \u0161patn\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1me najeto na hezk\u00fd milov\u00e1n\u00ed. Sice v n\u011bm nebude ani \u0161petky l\u00e1sky, ale alespo\u0148 hrst citu ano. Hodl\u00e1m ti to v\u00e1\u017en\u011b d\u00e1t. I kdy\u017e po t\u011bchhle gestech bych t\u011b nejrad\u011bji tvrd\u011b oto\u010dil na b\u0159icho a po\u0159\u00e1dn\u011b t\u011b op\u00edchal. Zavrhnu ty my\u0161lenky a nech\u00e1v\u00e1m t\u011b si hr\u00e1t s ukazov\u00e1kem. Kdy\u017e potom \u0161eptne\u0161 tu prosbu, zatm\u00ed se mi i snad p\u0159ed o\u010dima. Nev\u00edm pro\u010d, ale tohle se mi za\u010d\u00edn\u00e1 l\u00edbit. Nedok\u00e1\u017eu ti odpov\u011bd\u011bt, jen k\u00fdvnu hlavou na souhlas a pomalu prst z \u00fast vysunu. Zam\u00ed\u0159\u00edm s n\u00edm k tv\u00e9mu zade\u010dku a vjedu mezi p\u016flky a rovnou do tebe. Vydechnu, kdy\u017e c\u00edt\u00edm znovu teplo, kter\u00e9 pat\u0159\u00ed tob\u011b. Tak dokonale \u00fazk\u00fd i potom v\u0161em, co jsem s tebou prov\u00e1d\u011bl. Zrychl\u00ed se mi dech a sleduju tv\u016fj v\u00fdraz.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu pokra\u010dovat?“ Najednou jsi snad n\u011bco ve mn\u011b probudil, n\u011bjakou n\u011bhu? Nebo co to vlastn\u011b je? Nedok\u00e1\u017eu to p\u0159esn\u011b definovat. V\u00edm jen, \u017ee te\u010f nepat\u0159\u00ed\u0161 ty mn\u011b, ale j\u00e1 tob\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Bill
I kdy\u017e odk\u00fdv\u00e1\u0161 moji prosbu, m\u00e1m lehce obavy. Ono i prst m\u016f\u017ee v t\u011ble bolet, kdy\u017e se nejedn\u00e1 \u0161etrn\u011b. Ale ty m\u011b dokonale p\u0159ekvap\u00ed\u0161. Je to po dlouh\u00e9 dob\u011b poprv\u00e9, co m\u00e1m v sob\u011b n\u011bco a l\u00edb\u00ed se mi to. P\u0159\u00edjemn\u00e9 pocity a slast se daj\u00ed p\u0159ivodit i bez l\u00e1sky. Kle\u010d\u00edm nad tebou na v\u0161ech \u010dty\u0159ech a v ruk\u00e1ch stisknu p\u0159ikr\u00fdvku pod tebou. P\u0159iv\u0159u o\u010di a slastn\u011b vzdychnu.
„Ano… pokra\u010duj.“ P\u0159ik\u00fdvnu a lehce nahnu hlavu do strany. Vlasy mi tak spadnou na jednu stranu a odhal\u00ed jedno rameno. Skousnu si ret. Nedok\u00e1\u017eu v tob\u011b te\u010f v\u016fbec nic vy\u010d\u00edst. Snad jen zn\u00e1mku zmatenosti. Jsi zmaten\u00fd s\u00e1m ze sebe? To je jedin\u011b dob\u0159e. Alespo\u0148 jednou v \u017eivot\u011b pozn\u00e1\u0161, jak\u00fd to je pocit. Nev\u011bd\u011bt, co se d\u011bje. Co m\u00e1 je\u0161t\u011b v\u0161echno p\u0159ij\u00edt, a jak to m\u00e1 skon\u010dit. Alespo\u0148 v tomhle m\u00e1m te\u010f v\u00fdhodu. J\u00e1 v\u00edm, jak to skon\u010d\u00ed. Mus\u00edm ale p\u0159iznat, \u017ee to je p\u0159\u00edjemn\u00fd te\u010f. Prohnu se v z\u00e1dech jako ko\u010dka a naraz\u00edm t\u011b na prst.<\/div>\n
„Oh…“ Vzdychnu a sklop\u00edm hlavu do strany je\u0161t\u011b v\u00edc. Vid\u00ed\u0161, um\u00ed\u0161 b\u00fdt jin\u00fd. Um\u00ed\u0161 se hl\u00eddat. Jen se mnou prost\u011b nechce\u0161. Tvoje nen\u00e1vist mus\u00ed b\u00fdt asi hodn\u011b velk\u00e1. A ano… mo\u017en\u00e1 si za to m\u016f\u017eu i j\u00e1 s\u00e1m. Kdybych o tebe jevil v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1jem, o to, co d\u011bl\u00e1\u0161 a tak… t\u0159eba by to tak nedopadlo. Ale pozd\u011b bre\u010det nad rozlit\u00fdm ml\u00edkem. Stalo se, a j\u00e1 u\u017e nehodl\u00e1m m\u00edt z\u00e1jem. Ne po tom v\u0161em.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
P\u011bkn\u011b poslu\u0161n\u011b \u010dek\u00e1m jako n\u011bjakej \u010dokl. Tohle se m nel\u00edb\u00ed, vlastn\u011b l\u00edb\u00ed se mi to a moc. Nev\u00edm, co se to se mnou stalo. Mo\u017en\u00e1 ti jen chci uk\u00e1zat to \u0161t\u011bst\u00ed, jak moc jsem r\u00e1d, \u017ee jsi zase tady u m\u011b. T\u0159eba si chci dok\u00e1zat, \u017ee m\u00e1m na cokoliv. Na jak\u00fdkoliv druh sexu, mo\u017en\u00e1 jsme se jen pom\u00e1tl a zbl\u00e1znil se v\u00e1\u017en\u011b do\u010dista. Vymyl jsi mi mozek, je\u0161t\u011b ne\u017e jsi mi sta\u010dil ut\u00e9ct? Sna\u017e\u00edm se ti neubl\u00ed\u017eit, a pomalu do tebe vsunu i druh\u00fd prst. Sleduju tv\u00e9 v\u00fdrazy ve tv\u00e1\u0159i. Jak si nakr\u010dil \u010delo, obo\u010d\u00ed ti vylet\u011blo n\u011bkam vzh\u016fru. Rty vyz\u00fdvav\u011b pootev\u0159en\u00e9 tou\u017e\u00edc\u00ed po polibc\u00edch. Nikdy jsem si toho v\u0161eho nev\u0161iml. Nikdy jsem nehledal detaily. Nev\u00edm, pro\u010d to d\u011bl\u00e1m zrovna te\u010f. \u0158\u00edk\u00e1m si, jak\u00e9 by to bylo, kdybys nepotkal Andrease, kdybys z\u016fstal se mnou? Jak dlouho by na\u0161e l\u00e1ska dok\u00e1zala vydr\u017eet?<\/p>\n<\/div>\n
V\u017edycky jsem m\u011bl n\u00e1silnick\u00e9 sklony. Ne, \u017ee bych n\u011bkomu n\u011bjak p\u0159\u00edmo ubl\u00ed\u017eil, krom\u011b af\u00e9rky s Andym a s tebou tady, ale tou\u017eil jsem po tom. Snil. Ka\u017ed\u00fd jsme p\u0159eci n\u011bjak\u00fd, a vy jste to ve mn\u011b jen v\u00edce probudili. Ano, mo\u017en\u00e1 jsem opravdu nemocn\u00fd a mo\u017en\u00e1 jste jen nemocn\u00ed vy. T\u0159eba jsi i m\u011bl p\u0159edt\u00edm pravdu s l\u00e9\u010debnou, ale stejn\u011b ti to nedok\u00e1\u017eu odpustit. Mluvil jsi o tom jako o po\u010das\u00ed, ani\u017e by ses pokusil m\u011b vyslechnout. P\u0159ehl\u00ed\u017eel jsi ty tajn\u00e9 n\u00e1znaky n\u011bjak\u00e9ho citu v\u016f\u010di tob\u011b. P\u0159ehl\u00ed\u017eel jsi to. Vjedu zprudka do tebe i t\u0159et\u00edm prstem, ale hned se uklidn\u00edm a p\u0159iv\u0159u o\u010di.<\/div>\n
„Promi\u0148, to jsem necht\u011bl.“ Donutil si m\u011b, se i omluvit. Asi opravdu bl\u00e1zn\u00edm. Ztr\u00e1c\u00edm tady s tebou hlavu a mysl\u00edm, \u017ee tob\u011b se to l\u00edb\u00ed. \u017de to tak chce\u0161. M\u00e1\u0161 m\u011b v hrsti, alespo\u0148 pro tenhle okam\u017eik.<\/p>\n<\/div>\n
Bill
Nem\u00e1m d\u016fvod se ti te\u010f n\u011bjak br\u00e1nit. Nebo cht\u00edt konec. A ani to nechci. L\u00edb\u00ed se mi, co d\u011bl\u00e1\u0161. D\u011bl\u00e1\u0161 to dob\u0159e. O\u010dividn\u011b v tob\u011b m\u016f\u017ee b\u00fdt i n\u011bco lep\u0161\u00edho ne\u017e jen agrese. Kdybych neza\u017eil minulost, nev\u011b\u0159il bych te\u010f, \u017ee dok\u00e1\u017ee\u0161 b\u00fdt tak hrub\u00fd, jak si pamatuju. Ale minulost nen\u00ed jen sen, ze kter\u00e9ho jsem se probudil. Opravdu se to stalo, a to, \u017ee te\u010f se sna\u017e\u00ed\u0161, nic neznamen\u00e1. A\u010d nech\u00e1pu, pro\u010d to vlastn\u011b d\u011bl\u00e1\u0161. Pro\u010d p\u0159istupuje\u0161 na moje pravidla hry, ale aspo\u0148 mi tak usnadn\u00ed\u0161 pr\u00e1ci. Vyjeknu, kdy\u017e do m\u011b tvrd\u011b p\u0159iraz\u00ed\u0161 t\u0159et\u00ed prst. Zalap\u00e1m po dechu a \u010delo se mi oros\u00ed. Ano, tohle u\u017e zabolelo, ale nebylo to tak hrozn\u00e9, d\u00edky slasti, kterou jsi mi p\u0159ivodil dote\u010f. Asi u\u017e to opravdu pot\u0159ebuje\u0161. A\u010d se t\u011b nedot\u00fdk\u00e1m, tak c\u00edt\u00edm, jak tvoje k\u016f\u017ee ho\u0159\u00ed a vzru\u0161en\u00ed doslova vol\u00e1 po uvoln\u011bn\u00ed. Siln\u011b se ho dotknu dlan\u00ed a nahnu se ti k uchu. <\/div>\n
„Tak poj\u010f.“ Vydechnu a ot\u0159u se ti o tv\u00e1\u0159. Te\u010f u\u017e to snad i chci. A\u0165 u\u017e bys m\u011bl b\u00fdt jak\u00fdkoliv. Po\u010d\u00edtal jsem s t\u00edm. V\u00fdhoda toho, \u017ee jak jde o sex, jsi neopatrn\u00fd. Respektive nehled\u00ed\u0161 na takov\u00e9 detaily, jako jestli o tebe m\u00e1m opravdu z\u00e1jem, nebo jestli ti n\u00e1hodou nel\u017eu. V\u00fdhoda pro m\u011b. V\u017edycky jsi takov\u00fd byl. Sta\u010dilo se jen smutn\u011b pod\u00edvat a nepoznal jsi, co z toho, co ti vykl\u00e1d\u00e1m, je pravda a co ne. Je pravda, \u017ee toho jsem vyu\u017e\u00edval. A ty jsi m\u011b potom kryl, kdy\u017e j\u00e1 si v pokoji u\u017e\u00edval. Tohle bylo sprost\u00e9, ale ur\u010dit\u011b jsem si kv\u016fli tomu nezaslou\u017eil takov\u00fd osud.
„Uvolni se ve mn\u011b… jsem poslu\u0161n\u00fd… \u010dek\u00e1m na to.“ Zamrousk\u00e1m ti do ucha. Z t\u011bchhle slov u\u017e mi je na zvracen\u00ed, ale jednou jsem \u0159ekl, \u017ee jsem se vr\u00e1til, proto\u017ee t\u011b pot\u0159ebuju, tak to tak mus\u00ed z\u016fstat.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Byl jsem to v\u017edycky j\u00e1, kdo si s tebou hr\u00e1l jako ko\u010dka s my\u0161\u00ed, tak pro\u010d je to te\u010f naopak? Je pravdou, \u017ee jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, ale pokud si to dob\u0159e pamatuju, nedo\u0161el jsem ke konci, kter\u00fd vypad\u00e1 takhle. Ano, sna\u017e\u00edm se ti vych\u00e1zet vst\u0159\u00edc, zrovna j\u00e1, kter\u00fd se nerad p\u0159izp\u016fsobuje. Mo\u017en\u00e1 ne nerad, jen to sp\u00ed\u0161e neum\u00edm. Ano byl jsem jin\u00fd a jsem jin\u00fd ne\u017e ty, i kdy\u017e jsme dvoj\u010data. Ty jsi ten dobr\u00fd, j\u00e1 ten \u0161patn\u00fd. Takhle to p\u0159eci ka\u017ed\u00fd st\u00e1le vid\u011bl a stalo se tak. Byl jsem st\u00e1le v tv\u00e9m st\u00ednu, tak pro\u010d se st\u00e1le div\u00ed\u0161 tomu, co ze m\u011b za zv\u00ed\u0159e je. Vychoval jsi to ze m\u011b ty. V\u017edycky jsem se musel jen br\u00e1nit anebo ustupovat. To j\u00e1 v\u017edycky schytal vynad\u00e1no za n\u011bco, co jsem neud\u011blal. To j\u00e1 byl ten \u0161patn\u00fd, co kou\u0159il, ale u\u017e nikdo nev\u011bd\u011bl, \u017ee ty to d\u011bl\u00e1\u0161 taky a \u017ee jsi m\u011b to v podstat\u011b nau\u010dil. Mrzelo m\u011b to. Bolelo m\u011b z toho u srd\u00ed\u010dka, ale to jsi prost\u011b p\u0159ehl\u00ed\u017eel. Tak\u017ee o kolik jsem hor\u0161\u00ed ne\u017e ty? Ty jsi m\u011b t\u00fdral psychicky, ani nev\u00ed\u0161 jak. Vydupal jsem, si sv\u00e9 m\u00edsto v \u017eivot\u011b a p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee takov\u00e9 jsem necht\u011bl, ale m\u00e1m ho. Alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Rad\u011bji prudce zav\u0159u o\u010di a vydechnu. Nechci na tohle te\u010f myslet. Pak m\u011b to akor\u00e1t l\u00e1k\u00e1, abych ti zase ubl\u00ed\u017eil. V\u00edm, \u017ee se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee se m\u00e1 odpou\u0161t\u011bt, ale j\u00e1 to z\u0159ejm\u011b potom v\u0161em ani neum\u00edm. Nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit, \u017ee bych m\u011bl zase za\u010d\u00edt od za\u010d\u00e1tku. Prost\u011b tohle j\u00e1 neum\u00edm a mysl\u00edm, \u017ee potom v\u0161em by to ne\u0161lo ani z tvoj\u00ed strany.<\/div>\n
Vydechnu pod tv\u00fdmi slovy, je\u0161t\u011b\u017ee m\u011b alespo\u0148 dok\u00e1\u017ee\u0161 vr\u00e1tit zase zp\u00e1tky. Tedy dob\u0159e pro tebe. Vyt\u00e1hnu z tebe prsty a kouknu ti do tv\u00e1\u0159e. Mysl\u00edm, \u017ee si to v\u00e1\u017en\u011b u\u017e\u00edv\u00e1\u0161. Cht\u011bl jsi to tak, tak bys m\u011bl. Pousm\u011bju se na chv\u00edli a pak sklop\u00edm pohled dol\u016f. Nev\u00edm, pro\u010d jsem si vzpomn\u011bl zrovna na tohle, ale…<\/div>\n
„Pamatuje\u0161 si, kdy\u017e n\u00e1m bylo \u0161est? Ti\u0161e si zaklepal na dve\u0159e od m\u00e9ho pokoje a ve\u0161el se st\u0159apatou hlavou a medv\u00eddkem v ruce. M\u011bl utrhlou nohu a b\u00e1l ses to \u0159\u00edct mamce. P\u0159i\u0161el jsem ji, katastrof\u00e1ln\u00edm zp\u016fsobem, ale dr\u017eela. Lehl sis ke mn\u011b a j\u00e1 ti sl\u00edbil, \u017ee t\u011b nikdy neopust\u00edm.“ Zase na tebe kouknu. Nech\u00e1v\u00e1m t\u011b m\u011b hn\u00edst v dlani. Pak do tebe rovnou pomalu vjedu a\u017e na doraz.<\/div>\n
„Nikdy t\u011b neopust\u00edm.“ Vydechnu t\u00e1hle.<\/p>\n<\/div>\n
Bill
Vydechnu a konsternovan\u011b na tebe z\u016fstanu koukat. Ano, pamatuju si to. Toho medv\u00eddka jsem m\u011bl a\u017e do 16. Pak jsem mu tu nohu jednou omylem utrhl, kdy\u017e jsem byl v posteli s Davem. Slep\u011b jsem po n\u011bm hm\u00e1tnul a trhnul rukama. U\u017e jsem ho neza\u0161\u00edval. Vyhodil jsem ho. Pro\u010d o tom ale te\u010f mluv\u00ed\u0161? Nikdy m\u011b neopust\u00ed\u0161? O to j\u00e1 ale opravdu nestoj\u00edm. Nehodl\u00e1m s tebou z\u016fstat. Zast\u00e9n\u00e1m, kdy\u017e do m\u011b pronikne\u0161 a pevn\u011b t\u011b chytnu za ramena. Nech\u00e1pu, pro\u010d z\u016fst\u00e1v\u00e1m takhle nad tebou. Pak se na tebe mus\u00edm d\u00edvat. A to jsem p\u016fvodn\u011b v\u016fbec necht\u011bl.<\/div>\n
„Ml\u010d, Tome… te\u010f ml\u010d. U\u017e\u00edvej si m\u011b.“ Nechci, abys o t\u011bchhle v\u011bcech mluvil. P\u0159ipom\u00ednal mi minulost. Ta u\u017e je mrtv\u00e1. Jedin\u00e9, co by m\u011b zaj\u00edmalo z minulosti, je m\u00e1ma. Cos j\u00ed vlastn\u011b \u0159ekl, kdy\u017e jsme odjeli. Jestli jsi s n\u00ed v\u016fbec je\u0161t\u011b mluvil. Ale boj\u00edm se zeptat. A te\u010f to ani nejde. Hlavn\u011b se nerozptyluj. Prost\u011b se se mnou vyspi a d\u00e1l to nech b\u00fdt. Nezt\u011b\u017euj mi to. Nadzvednu se a znovu na tebe dosednu. Rad\u011bji zav\u0159u o\u010di. Nechci t\u011b vid\u011bt. Ne po tom, co jsi mi tu v\u0161echno dok\u00e1zal \u0159\u00edct b\u011bhem p\u00e1r okam\u017eik\u016f. Chce se mi z toho bre\u010det a j\u00e1 se nehodl\u00e1m oblbovat jednou tvoj\u00ed slabou chvilkou. Na to u\u017e jsem dojel a znovu nehodl\u00e1m. St\u00e1hnu se kolem tebe. Nem\u011bl jsem tohle cht\u00edt. M\u011bl jsem t\u011b nechat, m\u011b proste o\u0161ukat, tak jako to b\u00fdvalo. Ne tohle. Ud\u011blal jsem si to hor\u0161\u00ed pro sebe.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
T\u00edm dosednut\u00edm m\u011b dokonale uml\u010d\u00ed\u0161 a zatemn\u00ed\u0161 moji mysl. Nev\u00edm, pro\u010d jsem to vyt\u00e1hl zrovna te\u010f, ale m\u011bl jsem pot\u0159ebu to \u0159\u00edct. M\u00e1m pocit, jako by se na\u0161e role vym\u011bnily. V\u017edy\u0165 j\u00e1 ti vlastn\u011b nikdy necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit, ale donutil jsi m\u011b to ud\u011blat. Jinak by sis m\u011b nikdy nev\u0161iml. V\u011bd\u011bl jsi, \u017ee v dom\u011b \u017eije tv\u016fj bratr v\u016fbec? V\u011bd\u011bl jsi, \u017ee m\u00e1m pokoj naproti tob\u011b a \u017ee ti chci pom\u00e1hat a v\u011bd\u011bt o tob\u011b v\u0161echno? Cht\u011bl jsem s tebou mluvit. Mo\u017en\u00e1 jsem opravdu cht\u011bl tak moc. Kdy\u017e jsem t\u011b p\u0159ivedl sem, mluvil jsi na m\u011b st\u00e1le. Najednou. Ale o to u\u017e jsem j\u00e1 nest\u00e1l. Cht\u011bl jsem b\u00fdt s tebou a musel jsem si to prost\u011b vynutit. Tvrd\u011b a n\u00e1siln\u011b. Za\u010dalo se mi to i l\u00edbit, co\u017e se tob\u011b stalo osudn\u00fdm.<\/div>\n
„U\u017e\u00edv\u00e1m si tv\u00e9 bl\u00edzkosti, alespo\u0148 vynucen\u011b, kdy\u017e ne dobrovoln\u011b, jako kdy\u017e jsme byli mal\u00ed.“ Vydechnu lehce a zaklon\u00edm hlavu dozadu. Rukama t\u011b hlad\u00edm po z\u00e1dech. C\u00edt\u00edm i n\u011bjak\u00e9 jizvy, jsou samoz\u0159ejm\u011b proveden\u00e9 moj\u00ed rukou. Nev\u00edm, pro\u010d m\u00e1m pot\u0159ebu ti n\u011bco vy\u010d\u00edtat. Stejn\u011b je to v\u0161echno u\u017e zbyte\u010dn\u00e9, kostky jsou vr\u017eeny. Budu t\u011b tu m\u00edt, i kdy\u017e v\u00edm, \u017ee ses vr\u00e1til jen proto, \u017ee jinak ani neum\u00ed\u0161 \u017e\u00edt, jak jsi mi \u0159ekl. Vlastn\u011b ani nem\u00e1m pojem o \u010dase. Jak dlouho u\u017e t\u011b tu dr\u017e\u00edm? V\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Lauinka Bill Dob\u0159e uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsem se nem\u011bl pt\u00e1t. M\u016f\u017eu si za to s\u00e1m. Uhnu rychle pohledem. Nechci, abys vid\u011bl, jak se mi zaleskly o\u010di. Ano poprv\u00e9 s tebou… to bylo n\u011b\u017en\u00e9 a j\u00e1 m\u011bl pocit, \u017ee to bylo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[413],"tags":[],"class_list":["post-8776","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-s-o-s-any-thing-but-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8776","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8776"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8776\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8776"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8776"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8776"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}