{"id":8785,"date":"2011-04-28T18:30:00","date_gmt":"2011-04-28T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8763"},"modified":"2011-04-28T18:30:00","modified_gmt":"2011-04-28T17:30:00","slug":"effervescent-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/28\/effervescent-20\/","title":{"rendered":"Effervescent 20."},"content":{"rendered":"
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Bill m\u00e1 n\u00e1pad, Tom m\u00e1 starosti<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Co kdy\u017e sem p\u0159ijde Andy?“ za\u0161eptal Bill a Tom mu p\u0159itiskl prst na rty.<\/div>\n
„Nep\u0159ijde, ne, dokud nevyjdeme my.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee ho m\u00e1\u0161, Tomi.“<\/div>\n
„Jo, to ano. Taky m\u00e1m \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee m\u00e1m tebe.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 ne\u2026 roz\u010d\u00edlil jsem Gustava, a on ti te\u010f ubli\u017euje\u2026 v\u00e1\u017en\u011b mi to vad\u00ed, Tome.<\/div>\n
„S t\u00edm te\u010f nic moc nem\u016f\u017eeme ud\u011blat. Nen\u00ed to tvoje vina\u2026“ Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, kam t\u00edmhle Bill m\u00ed\u0159\u00ed, a doufal, \u017ee ne tam, kam se b\u00e1l, \u017ee m\u00ed\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bych m\u011bl zkusit b\u00fdt te\u010f n\u011bjak\u00fd \u010das u babi\u010dky, Tome. Kaz\u00edm ti \u017eivot.“<\/div>\n
„Kdybys ode\u0161el, tak by to znamenalo ni\u010den\u00ed m\u00e9ho \u017eivota! Bille, pro\u010d\u2026 o \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Nel\u00edb\u00ed se mi tahle situace, tak jak jinak ji m\u016f\u017eu zm\u011bnit, ne\u017e \u017ee se z n\u00ed vylou\u010d\u00edm? Jestli jsem d\u016fvod, pro\u010d je Gustav tak\u2026 nechutn\u00fd, pak mus\u00edm odej\u00edt, aby to p\u0159estalo\u2026“<\/div>\n
„Nic to nezm\u011bn\u00ed!“ prosil Tom, dr\u017eel Billa za ruce. „A\u0165 p\u016fjde\u0161 nebo tady z\u016fstane\u0161 se mnou, co\u017e v\u00edm, \u017ee oba chceme, Gustav se o m\u011b stejn\u011b bude sna\u017eit.“<\/div>\n
\n
Bill u\u017e v\u00edc ne\u0159ekl; byl naprosto neschopen, \u0159\u00edct n\u011bco dal\u0161\u00edho. Necht\u011bl odej\u00edt, ale m\u011bl v hlav\u011b, \u017ee jestli odejde, tak v\u0161echny probl\u00e9my odejdou taky; ale to byla jen hloupost. Jen si d\u011blal starosti o to, \u010deho v\u0161eho je Gustav schopn\u00fd. U\u017e ho str\u010dil p\u0159es celou m\u00edstnost, co kdy\u017e bude zl\u00fd i na Toma?<\/div>\n
Tom o tom u\u017e d\u00e1l necht\u011bl mluvit, jen se cht\u011bl k Billovi p\u0159ibl\u00ed\u017eit, to\u0165 v\u0161e. Mluvit o Gustavovi, bylo u\u017e takhle dost t\u011b\u017ek\u00e9, ale mluvit o Billovi cht\u011bj\u00edc\u00edm (nebo p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc\u00edm o tom, \u017ee mus\u00ed) odej\u00edt, mu d\u00e1valo je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed pocit. Pro\u010d nem\u016f\u017eou b\u00fdt v\u011bci v\u017edy jednoduch\u00e9?<\/p>\n<\/div>\n
A tak nam\u00edsto toho, aby hlasem \u0159ekl Billovi, a\u0165 z\u016fstane, Tom pou\u017eil lep\u0161\u00ed zp\u016fsob, a poprosil ho dotykem. Pro n\u011bkoho jazyk a zvuk ol\u00edznut\u00ed horn\u00edho rtu je ten nejlep\u0161\u00ed zp\u016fsob sd\u011blen\u00ed toho, jak se c\u00edt\u00ed, pro n\u011bj jsou ruce mnohem \u0161ikovn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e slova. Tyto ruce dok\u00e1\u017e\u00ed zobrazit pocity skrze hudbu nebo dotyk, ve speci\u00e1ln\u00ed dny, a tyhle ruce jsou to, v co Tom doufal, \u017ee udr\u017e\u00ed Billa bl\u00edzko a sma\u017ee jeho hloup\u00e9 my\u0161lenky.<\/div>\n
P\u0159ejel kloubky p\u0159es Billovu tv\u00e1\u0159, ne\u017e rozt\u00e1hl ruku a polo\u017eil mu dla\u0148 na tv\u00e1\u0159, a prsty chytil jeho ucho. Jemn\u011b ho pol\u00edbil na sp\u00e1nek, tak bl\u00edzko k uchu, \u017ee Bill skoro sly\u0161el Tomovy my\u0161lenky jen skrze energii polibku; ale ne\u0159ekli ani slovo.<\/div>\n
Bill nat\u00e1hl ruku a jen kone\u010dky prst\u016f se dotkl Tomovy brady, palci p\u0159ejel po jemn\u00e9 k\u016f\u017ei na Tomov\u011b krku a p\u0159ibl\u00ed\u017eil se k n\u011bmu obli\u010dejem tak bl\u00edzko, \u017ee Tom dok\u00e1zal zachytit chu\u0165 jeho rt\u016f. Ozvalo se tich\u00e9 vydechnut\u00ed, ani jeden z nich si nebyl jist\u00fd, kter\u00fd z nich to ud\u011blal, ale bylo to uklid\u0148uj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
P\u0159it\u00e1hl si Toma bl\u00ed\u017e, a rozhodl se otestovat vody. St\u00e1hl si Toma do kl\u00edna, a ten se v\u016fbec neb\u00e1l chytnout Billa za pas a l\u00edbat ho na krk. Ale samoz\u0159ejm\u011b, po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli p\u0159i\u0161ly nervy a Tom se odt\u00e1hl, jejich prsty byly st\u00e1le propojen\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u011bli bychom se vr\u00e1tit do pr\u00e1ce,“ zamumlal a Bill vydechl.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Mysl\u00edm, \u017ee proto se tomu \u0159\u00edk\u00e1 pr\u00e1ce, proto\u017ee vlastn\u011b mus\u00ed\u0161\u2026 pracovat<\/em>.“<\/div>\n
„Ale nemysl\u00ed\u0161 to v\u00e1\u017en\u011b, co? S odchodem?“ zeptal se Tom a Bill pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„P\u0159ijde mi, \u017ee a\u0165 jdu kamkoliv, tam p\u016fsob\u00edm probl\u00e9my\u2026 a alespo\u0148 kdybych se mohl vr\u00e1tit k babi\u010dce, tak bychom si mohli pov\u00eddat p\u0159es telefon a Gustav by nemusel v\u011bd\u011bt, \u017ee jsem je\u0161t\u011b tady\u2026“<\/div>\n
„Ale stejn\u011b bys byl a\u017e moc daleko, Bille\u2026 Chce\u0161 j\u00edt?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Pak pros\u00edm z\u016fsta\u0148\u2026 oba z toho budeme \u0161\u0165astn\u00ed, jestli se zbav\u00ed\u0161 t\u011bchto my\u0161lenek a jen\u2026 zapome\u0148 na Gustava. Nem\u016f\u017ee n\u00e1s otravovat tak dlouho\u2026“<\/div>\n
„Jen m\u00e1m pocit, \u017ee ti kaz\u00edm \u017eivot a nen\u00e1vid\u00edm to\u2026 a co kdy\u017e te\u010f str\u010d\u00ed do tebe?“<\/div>\n
„Tak toho se boj\u00ed\u0161? Toho, \u017ee mi ubl\u00ed\u017e\u00ed?“<\/div>\n
„To u\u017e d\u011bl\u00e1\u2026“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, jak to mysl\u00edm, Bille.“<\/div>\n
„Jo, v\u00edm\u2026 a jo, toho se boj\u00edm. Jestli nem\u00e1 probl\u00e9m s t\u00edm, aby str\u010dil do m\u011b, tak nejsp\u00ed\u0161 nebude m\u00edt ani probl\u00e9m s t\u00edm, aby str\u010dil do tebe\u2026 oh, a nikdo v Georgov\u011b dom\u011b m\u011b nem\u011bl r\u00e1d,“ zasm\u00e1l se Bill. „Jako by m\u011b to zaj\u00edmalo.“<\/div>\n
„Gustav je zasranej\u2026 jen\u2026 ugh. Georgovi ses l\u00edbil,“ \u0159ekl Tom, ale na tom ve skute\u010dnosti nez\u00e1le\u017eelo. „No, Andy \u0159\u00edkal, \u017ee se bude sna\u017eit, aby sem Gustav nechodil, a nem\u016f\u017ee se n\u00e1m jen tak vloupat do domu, tak\u017ee bych \u0159ekl, \u017ee je to v pohod\u011b.“<\/div>\n
„Jo, ale \u0161kola brzo zase za\u010dne.“<\/div>\n
„Tam nic neud\u011bl\u00e1, a j\u00e1 \u0159\u00edd\u00edm, tak\u017ee si nem\u016f\u017ee nic za\u010d\u00edt, jako kdybychom \u0161li dom\u016f p\u011b\u0161ky. Bille, v\u00e1\u017en\u011b, j\u00e1<\/em> \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee je to v po\u0159\u00e1dku, tak pros\u00edm\u2026 jen mi v\u011b\u0159 a z\u016fsta\u0148 tu se mnou.“<\/div>\n
„Uvid\u00edme,“ \u0159ekl zamra\u010den\u011b Bill a Tom pokr\u010dil rameny, vystoupil ze skladi\u0161t\u011b a p\u0159e\u0161el tam, kde Andreas sed\u011bl na stoli\u010dce, to\u010dil se dokola a hr\u00e1l si s jojem.<\/p>\n<\/div>\n
„Nud\u00edm se,“ za\u00fap\u011bl Andreas a pak se zastavil. „Jsi smutn\u00fd.“<\/div>\n
„Jo\u2026 asi.“<\/div>\n
„Kde je Bill?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee je je\u0161t\u011b vzadu\u2026“<\/div>\n
„Vy se h\u00e1d\u00e1te?“<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Tom a byla to pravda, ale nebyli ani \u0161\u0165astn\u00ed<\/em>.<\/div>\n
„A\u0165 u\u017e je to cokoliv, sprav\u00ed se to.“<\/div>\n
„Asi jo.“<\/div>\n
Tom se posadil na druhou stoli\u010dku a otev\u0159el si kn\u00ed\u017eku; soust\u0159edil svou energii na \u010dten\u00ed, nam\u00edsto p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed o tom, jak zoufale se boj\u00ed o to, \u017ee mu Bill proklouzne mezi prsty a jen tak zmiz\u00ed kv\u016fli Gustavovi. Jestli se Bill rozhodne odej\u00edt jen proto, \u017ee si mysl\u00ed, \u017ee to bude lep\u0161\u00ed pro Toma, Toma by to nikdy sob\u011b ani Gustavovi neodpustil. Prost\u011b se c\u00edtil jako naprost\u00e1 troska.<\/p>\n<\/div>\n
Ub\u011bhla chv\u00edle a Bill kone\u010dn\u011b p\u0159i\u0161el ze zadn\u00ed m\u00edstnosti. M\u011bl Lifesavers<\/a> m\u00edsto o\u010d\u00ed, gumov\u00fd \u010dervi mu koukali z nosu a na rtech m\u011bl modrou polevu. N\u011bjak na\u0161el starou gumovou kuku\u0159ici<\/a> a m\u011bl ji nap\u00edchnutou na ka\u017ed\u00e9m sv\u00e9m nehtu, \u010d\u00edm\u017e si ud\u011blal oran\u017eov\u00e9 dr\u00e1py. Dlouh\u00fd l\u00e9ko\u0159icov\u00fd pendrek m\u011bl m\u00edsto p\u00e1sku a \u0159et\u00edzku. Jen cht\u011bl vid\u011bt Tom\u016fv \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„No,“ \u0159ekl Andreas zamra\u010den\u011b, kdy\u017e si prohl\u00e9dl p\u0159ed\u011blan\u00e9ho Billa.<\/div>\n
„Jsem Bonb\u00f3nov\u00fd-Bill,“ \u0159ekl Bill. „Je to jako v\u00fd\u017eivov\u00fd Bill, kter\u00fd v\u00e1m do obchodu p\u0159iv\u00e1\u017e\u00ed zdrav\u00e9 sladkosti, ale jeliko\u017e jsem Bonb\u00f3nov\u00fd-Bill, tak to znamen\u00e1, \u017ee jsem jedin\u00e1 sladkost povolen\u00e1 v tomto obchod\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl jist\u011b, a pak se pod\u00edval na Toma. „Co mysl\u00ed\u0161?“ a Tom se usm\u00edval.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 jako\u2026 n\u011bjak\u00e1 obrovsk\u00e1 Halloweensk\u00e1 sladkost.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jsem! Tomi Zombie a Bonb\u00f3nov\u00fd-Bill, nejlep\u0161\u00ed Holloweensk\u00e9 p\u0159evleky v\u016fbec. Oh, m\u011bli bychom tohle ud\u011blat na Halloween!“ \u0159ekl Bill nad\u0161en\u011b, a v\u0161echen strach z toho, \u017ee odjede, zmizel. \u010cervenec kon\u010dil, tak\u017ee jestli Bill cht\u011bl z\u016fstat do Halloweenu, pak to bylo dost \u010dasu na to, aby si rozmyslel v\u0161echno to odj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Kdo m\u016f\u017eu b\u00fdt j\u00e1?“ zeptal se Andreas a Bill na n\u011bj uk\u00e1zal ozdoben\u00fdm prstem, (nebo zhruba na n\u011bj, bylo t\u011b\u017ek\u00e9 vid\u011bt s bonb\u00f3ny na o\u010d\u00edch)<\/div>\n
„P\u00edse\u010dandy. Jako P\u00edse\u010dn\u00fd Mu\u017e, ale ne \u00fapln\u011b.“<\/div>\n
„No, je jasn\u00fd, \u017ee tenhle Halloween bude n\u00e1\u0159ez,“ zasm\u00e1l se Andreas a Bill nad\u0161en\u011b p\u0159ik\u00fdvl, z oka mu spadl bonb\u00f3n.<\/div>\n
„Vy po\u0159\u00e1d chod\u00edte?“<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161 si srandu?“ zasm\u00e1l se Andreas. „Ka\u017edoro\u010dn\u011b!“<\/div>\n
„Jeden by si myslel, \u017ee kdy\u017e pracuje\u0161 v obchodu se sladkostmi, tak bude\u0161 cht\u00edt z\u016fstat bez bonb\u00f3n\u016f alespo\u0148 na Halloween.“<\/div>\n
„Sp\u00ed\u0161 to d\u011bl\u00e1me kv\u016fli kost\u00fdm\u016fm, co, Tome?“<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b.“<\/div>\n
„Super, j\u00e1 taky.“<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b<\/em> douf\u00e1m, \u017ee nechce\u0161 j\u00edst to, co m\u00e1\u0161 na nehtech\u2026“ \u0159ekl Tom, zat\u00edmco sledoval, jak si Bill prohl\u00ed\u017e\u00ed gumovou kuku\u0159ici; gumov\u00fd \u010derv\u00edk a posledn\u00ed bonb\u00f3n z oka mu spadly z obli\u010deje.<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“<\/div>\n
„Proto\u017ee pod nehty je nejv\u00edc bakteri\u00ed z cel\u00e9ho t\u011bla\u2026 pros\u00edm, nejez je.“<\/div>\n
„S t\u00edm souhlas\u00edm, Bille,“ \u0159ekl Andreas. „V\u00ed\u0161, sn\u011bz je, jestli chce\u0161, abys u\u017e nikdy do konce \u017eivota nedostal pusu od m\u00e9ho bratra.“ A divoce se zasm\u00e1l. „Mimochodem, Bille. Vypad\u00e1 to, jako bys ho vykou\u0159il \u0160moulovi,“ zasm\u00e1l se, kdy\u017e se pod\u00edval na polevu na Billov\u00fdch rtech. Bill se jen zachichotal a ol\u00edzl si ji.<\/div>\n
„Nebudu je j\u00edst,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e. „Kdy\u017e nechce\u0161.“<\/div>\n
„Je to nechutn\u00fd\u2026 alespo\u0148 si nekousej nehty. To bych se zbl\u00e1znil,“ zasm\u00e1l se trochu a Bill ch\u00e1pav\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„To j\u00e1 taky. Nedok\u00e1\u017eu vyst\u00e1t ty, co si kou\u0161ou nehty.“<\/div>\n
„Andy si kou\u0161e nehty,“ \u0159ekl Tom a hrav\u011b se na Andrease pod\u00edval, Andreas si sed\u011bl na rukou.<\/div>\n
„Kec\u00e1.“<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee jo.“<\/div>\n
Bill a Tom byli po zbytek dne \u0161\u0165astn\u00ed. Str\u00e1vili dobrou hodinu t\u00edm, \u017ee po sob\u011b h\u00e1zeli bonb\u00f3ny a v\u00e1l\u010dili. Tom a Andreas byli proti Billovi a h\u00e1zeli po Billovi tvrd\u00fdmi bonb\u00f3ny, jak jen to \u0161lo, ale na tom nez\u00e1le\u017eelo; on byl venku s obli\u010dejem p\u0159itisknut\u00fdm na okno. Stejn\u011b sebou cukl poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e n\u011bjak\u00e1 mentolka nebo lentilka narazila do skla.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e p\u0159i\u0161el \u010das zav\u00edr\u00e1n\u00ed, Bill m\u011bl v ruce smet\u00e1k a broukal si; zakl\u00e1n\u011bl se a choval se, jako by tan\u010dil val\u010d\u00edk s velmi velmi<\/em> huben\u00fdm p\u00e1nem. Tom ho koutkem oka pozoroval, myslel si, \u017ee Bill je ten nejelegantn\u011bj\u0161\u00ed tane\u010dn\u00edk, kter\u00e9ho kdy vid\u011bl; a to tancoval s ko\u0161t\u011btem. Ho\u0159elo mu z toho v b\u0159i\u0161e a srdce mu podivn\u011b poskakovalo.<\/div>\n
Obchod byl uklizen, Bill prakticky za\u00fato\u010dil na Toma a \u0159ekl mu, \u017ee vydrhne podlahu, ale Tom zavrt\u011bl hlavou a \u0159ekl mu, \u017ee by to musel d\u011blat velice specifick\u00fdm zp\u016fsobem, jinak by mu to vadilo. Tak\u017ee, mo\u017en\u00e1 st\u00e1le p\u00e1r v\u011bc\u00ed bylo trochu mimo a Tom si o n\u011b d\u011blal starosti, ale alespo\u0148 se dok\u00e1zal Billa dot\u00fdkat a ukazovat mu l\u00e1sku; to byl velk\u00fd krok. Krok, kter\u00e9ho byl Bill miler\u00e1d sou\u010d\u00e1st\u00ed.<\/div>\n
Zamkli, odjeli dom\u016f, a posadili se k ve\u010de\u0159i. Bill a Tom m\u011bli hlad jako vlci, jeliko\u017e nesn\u011bdli ob\u011bd; i kdy\u017e Bill byl trochu pln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e Tom, jeliko\u017e sn\u011bdl hodn\u011b sladkost\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Oh, takov\u00fd hezk\u00fd p\u00e1sek,“ zasm\u00e1la se Simone a Bill se pod\u00edval dol\u016f.<\/div>\n
„Oh, jo! J\u00e1 zapomn\u011bl\u2026 byl jsem Bonb\u00f3nov\u00fd-Bill.“<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„Jo, a j\u00e1 jsem nesjp\u00ed\u0161 P\u00edse\u010dandy,“ zasm\u00e1l se Andreas.<\/div>\n
„Jako P\u00edse\u010dn\u00fd mu\u017e, akor\u00e1t s Andy. Vym\u00fd\u0161leli jsme kost\u00fdmy na Halloween. Oh, a Gustav do m\u011b str\u010dil a j\u00e1 m\u00e1m velkou bouli vzadu na hlav\u011b, ale mysl\u00edm, \u017ee u\u017e je pry\u010d,“ nat\u00e1hl ruku a zajel si prsty do vlas\u016f. „Jo, te\u010f u\u017e je mal\u00e1.“<\/div>\n
„Co\u017ee?!“ rozk\u0159ikla se Simone a Tom sklopil ramena. „Co se stalo?!“<\/div>\n
„No, \u0159ekl jsem, \u017ee ve skladu vlastn\u011b nat\u00e1\u010d\u00edme dost hard core porno, ale on tomu stejn\u011b nev\u011b\u0159il, tak m\u011b str\u010dil a j\u00e1 se bouchl do hlavy o poli\u010dku a n\u011bjak si roz\u0159\u00edzl ruku. Tom se o m\u011b ale postaral.“<\/div>\n
„Zpomal,“ \u0159ekl Gordon. „Pro\u010d t\u011b str\u010dil?“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem dr\u017eel Toma v bezpe\u010d\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill m\u011bl dokonal\u00fd zp\u016fsob jak n\u011bco n\u011bkomu sd\u011blovat, a Tom z toho za\u010d\u00ednal celkem panika\u0159it, ale kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee jeho rodi\u010de dok\u00e1\u017e\u00ed udr\u017eet Gustava od obchodu, panika se za\u010d\u00ednala vytr\u00e1cet.<\/div>\n
„Doufali jsme, \u017ee byste p\u0159i\u0161li na n\u011bjak\u00fd zp\u016fsob, jak udr\u017eet Gustava od obchodu,“ dodal Andreas. „Nikdo z n\u00e1s ho tam nechce, a jestli hodl\u00e1 pou\u017e\u00edvat n\u00e1sil\u00ed jen proto, aby vid\u011bl Toma\u2026 no, je lep\u0161\u00ed, aby bylo bezpe\u010dno, ne?“<\/div>\n
„Oh, oh, jo, naprosto\u2026 Bo\u017ee, j\u00e1\u2026 Gustav?! V\u00e1\u017en\u011b? Gustav Sch\u00e4fer?“<\/em><\/div>\n
„P\u0159esn\u011b ten,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „No, j\u00e1 to \u00fapln\u011b vid\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Dob\u0159e, no, sn\u011bzte si ve\u010de\u0159i, a pak ti chci zkontrolovat hlavu, ano, Bille?“ \u0159ekla Simone rozt\u0159esen\u011b a Bill jen p\u0159ik\u00fdvl a pod\u011bkoval.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 to Bill nem\u011bl takhle vyhrknout, ale ani jeden z Tr\u00fcmperovic kluk\u016f o tom necht\u011bl za\u010d\u00edt, a kdo by to ud\u011blal l\u00edp ne\u017e Bill? Jasn\u011b, za\u010dal o tom velice divn\u011b, skoro nic nevysv\u011btlil; ale mo\u017en\u00e1, \u017ee to tak bylo dob\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
Zat\u00edmco Tom a Andreas pomohli Gordonovi sebrat tal\u00ed\u0159e a d\u00e1t je do my\u010dky, Simone se posadila s Billem na gau\u010d, Bill si sedl p\u0159ed n\u00ed na zem. Bylo to trochu t\u011b\u017ek\u00e9, zkontrolovat ho, kdy\u017e m\u011bl takov\u00e9to vlasy, ale nakonec na\u0161la m\u00edsto, kde se Bill bouchl a trochu zalapala po dechu.<\/div>\n
„Budu ti na to muset d\u00e1t um\u011bl\u00e9 stehy,“ \u0159ekla a Bill se na ni oto\u010dil.<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 to p\u011bkn\u011b o\u0161kliv\u011b rozsekl\u00e9. Jsem p\u0159ekvapen\u00e1, \u017ee jste si toho nev\u0161imli\u2026 Bille, ve vlasech m\u00e1\u0161 zaschlou krev a taky na krku\u2026“<\/div>\n
„Divn\u00fd.“<\/div>\n
„Jak to, \u017ee t\u00edm nejsi rozhozen\u00fd?“ zeptala se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b, ale Bill jen pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Nev\u00edm\u2026 asi jsem na to jen zvykl\u00fd.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„U n\u00e1s doma m\u011b ve \u0161kole po\u0159\u00e1d ml\u00e1tili. Jedna r\u00e1na jako druh\u00e1, a po tolika r\u00e1n\u00e1ch si mysl\u00edm, \u017ee u\u017e tomu prost\u011b jen nev\u011bnujete pozornost. Mimo to, jsem zvykl\u00fd to ignorovat.“<\/div>\n
„Tvoji rodi\u010de ti nepomohli?“<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl a\u017e moc radostn\u011b, Simone se zamra\u010dila.<\/div>\n
Z toho, jak se Bill v\u016fbec nezaj\u00edmal o to, \u017ee je zran\u011bn\u00fd, se d\u011blalo Simone \u0161patn\u011b od \u017ealudku; a to, \u017ee jeho rodi\u010de se o to z\u0159ejm\u011b nikdy nezaj\u00edmali. Nemohla uv\u011b\u0159it, \u017ee na sv\u011bt\u011b v\u016fbec tac\u00ed rodi\u010de byli, a rad\u0161i o tom necht\u011bla p\u0159em\u00fd\u0161let; p\u0159eci jen, se \u0161patn\u00fdmi rodi\u010di m\u011bla tak trochu zku\u0161enosti.<\/div>\n
„No, p\u016fjdeme nahoru a j\u00e1 ti tam d\u00e1m ty stehy. Chce\u0161 si nejd\u0159\u00edv um\u00fdt vlasy? Pak u\u017e si je nebude\u0161 moct m\u00fdt.“<\/div>\n
„To zn\u00ed fajn, mami!“ usm\u00e1l se Bill do\u0161iroka a rozeb\u011bhl se nahoru, aby si mohl z vlas\u016f vym\u00fdt lak na vlasy.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se vr\u00e1til zp\u00e1tky dol\u016f, po tom co si umyl vlasy, mu Simone zalepila r\u00e1nu a \u0159ekla, \u017ee mu to pak ona nebo Tom pom\u016f\u017eou sundat; aby si nevyrval vlasy. Pod\u011bkoval j\u00ed a c\u00edtil se, \u017ee jsou si je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e ne\u017e p\u0159edt\u00edm; jako by byla jeho opravdov\u00e1 maminka. Byl to b\u00e1je\u010dn\u00fd pocit.<\/div>\n
Tom byl v py\u017eamu, zat\u00edmco Bill byl obv\u00e1zan\u00fd, ale \u0161\u0165astn\u00fd, a Bill se usm\u00e1l. M\u011bl Billovy sv\u00edtiv\u011b zelen\u00e9 py\u017eamov\u00e9 kalhoty a b\u00edl\u00fd n\u00e1t\u011bln\u00edk. Bylo divn\u00e9, vid\u011bt Toma v oble\u010den\u00ed na t\u011blo, proto\u017ee poka\u017ed\u00e9 Tom nosil voln\u00e9 py\u017eamo, ale te\u010f ne.<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee ti to nevad\u00ed,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e, za\u010dervenal se a zatahal za bok kalhot. „Byly to prvn\u00ed, co jsem na\u0161el a\u2026 no, p\u0159ijde mi, \u017ee jsme ti tak bl\u00ed\u017e. Je to divn\u00fd?“<\/div>\n
„Jo! Ale l\u00edb\u00ed se mi to. M\u016f\u017eu m\u00edt tvoje py\u017eamo?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ zasm\u00e1l se Tom a Bill se okam\u017eit\u011b ut\u00edkal p\u0159evl\u00e9knout.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se vr\u00e1til dol\u016f, tak si na n\u011bco vzpomn\u011bl. „P\u0159evr\u00e1cen\u00ed rol\u00ed!“ zak\u0159i\u010del a Tom se u\u0161kl\u00edbl.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d to chce\u0161?“<\/div>\n
„Naprosto. No tak. Bude to sranda.“<\/div>\n
„Dob\u0159e. Hm\u2026 nev\u00edm, jak b\u00fdt tebou, jsi prost\u011b\u2026 ty a kdybys nebyl, tak bys st\u00e1le byl ty, ale ty ty, kter\u00fd jsi te\u010f, proto\u017ee ty te\u010f jsi ty ty a ne jin\u00fd ty, proto\u017ee to bys rozhodn\u011b nebyl ty; te\u010f\u2026“ mrkl Tom a Bill se pla\u0161e za\u010dervenal, jako by to ud\u011blal Tom, kdyby mu tohle \u0159ekl Bill.<\/div>\n
„Jsi dobr\u00fd,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e.<\/div>\n
„Ty jsi lep\u0161\u00ed,“ zasm\u00e1l se Tom. „Vlastn\u011b jsi ten nejlep\u0161\u00ed! Lep\u0161\u00ed ne\u017e nejlep\u0161\u00ed, ale co je lep\u0161\u00ed ne\u017e to? Nejnejlep\u0161\u00ed? Jsi ten nejnejlep\u0161\u00ed. Jestli chce\u0161, chce\u0161 b\u00fdt?“<\/div>\n
„Chci!“<\/div>\n
„Pak jsi ten nejnejlep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Hej, Tome? Jen chvilkov\u00e1 pauza\u2026 z\u00edtra, po pr\u00e1ci, nechce\u0161 j\u00edt na pl\u00e1\u017e?“<\/div>\n
„Jako plavat?“<\/div>\n
„Jo, r\u00e1d plavu. Nebo m\u016f\u017eeme stav\u011bt hrady z p\u00edsku, nebo ve\u010de\u0159et na pl\u00e1\u017ei nebo n\u011bco\u2026 m\u011bli bychom ale, ne\u017e za\u010dne noc, proto\u017ee pak bude chladno\u2026 jestli tedy chce\u0161 j\u00edt, samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
„Moc r\u00e1d,“ za\u010dervenal se Tom a skousl si spodn\u00ed ret. „Mohlo by to b\u00fdt jako\u2026 uhm\u2026“<\/div>\n
„Rande?“<\/div>\n
„Jo, jako to\u2026 jako rande.“<\/div>\n
„Tak je to rande!“ zazubil se Bill.<\/p>\n<\/div>\n
Zbytek ve\u010dera str\u00e1vili t\u00edm, \u017ee vym\u00fd\u0161leli, co by si m\u011bli vz\u00edt s sebou. Bill se rozhodl, \u017ee bude cel\u00fd den ve sv\u00fdch plavk\u00e1ch, i v pr\u00e1ci, aby se dostal do n\u00e1lady, a \u017ee si s sebou m\u016f\u017eou vz\u00edt sva\u010dinu. Bill se ptal, jestli m\u016f\u017ee vyu\u017e\u00edt svou ob\u011bdovou pauzu na to, aby koupil spr\u00e1vn\u00e9 vybaven\u00ed na pl\u00e1\u017e (kbel\u00ed\u010dky, lopatky, b\u00e1bovky, apod.) a Tom s t\u00edm souhlasil. U\u017e to byly roky, co naposledy stav\u011bl hrad z p\u00edsku.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e kone\u010dn\u011b usnuli, v\u0161echny my\u0161lenky na Bill\u016fv odchod se rozplynuly v chladn\u00e9m letn\u00edm vzduchu; ven z okna a ven z mysl\u00ed. Spali dob\u0159e; Tom m\u011bl ruku v Billov\u00fdch vlasech, opatrn\u011b se vyh\u00fdbal bouli, a Bill m\u011bl ruku p\u0159es Tomovo b\u0159icho. P\u0159em\u00fd\u0161lel o odchodu a o tom, jak by to pro Toma mohlo b\u00fdt je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, kdyby ode\u0161el, a jak by si Gustav mohl myslet, \u017ee to je jeho \u0161ance, vz\u00edt si to, co je „jeho“; tak\u017ee se rozhodl, \u017ee na to zapomene.<\/div>\n
Mimo to, Bill by nedok\u00e1zal b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd jinde ne\u017e tam, kde je Tom, a kdyby se st\u011bhoval, tak by s sebou musel m\u00edt i sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da; v\u0161echno by bylo a\u017e moc pr\u00e1zdn\u00e9 a bezbarv\u00e9, kdyby tam nebyl. Bill nem\u011bl r\u00e1d v\u011bci, kter\u00e9 byly mdl\u00e9, a sv\u011bt bez jeho slun\u00ed\u010dka by prost\u011b nikdy nemohl fungovat. Tak\u017ee z\u016fstane a bude \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee tak u\u010dinil.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics Bill m\u00e1 n\u00e1pad, Tom m\u00e1 starosti „Co kdy\u017e sem p\u0159ijde Andy?“ za\u0161eptal Bill a Tom mu p\u0159itiskl prst na rty. „Nep\u0159ijde, ne, dokud nevyjdeme my.“ „M\u00e1\u0161 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee ho m\u00e1\u0161, Tomi.“ „Jo, to ano. Taky m\u00e1m \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee m\u00e1m tebe.“<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[379],"tags":[],"class_list":["post-8785","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-effervescent"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8785","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8785"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8785\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8785"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8785"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8785"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}