{"id":8806,"date":"2011-04-26T15:00:00","date_gmt":"2011-04-26T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8784"},"modified":"2011-04-26T15:00:00","modified_gmt":"2011-04-26T14:00:00","slug":"nechci-bez-tebe-zit-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/26\/nechci-bez-tebe-zit-7\/","title":{"rendered":"Nechci bez tebe \u017e\u00edt! 7."},"content":{"rendered":"
autor: Ter\u00fd<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo 24. \u010dervna. Byl jsem s\u00e1m doma. Tom jel odv\u00e9st mamku a sestru na n\u011bjakou exkurzi a m\u011bli se vr\u00e1tit kolem 5. hodiny odpoledne. Byl to divn\u00fd den.<\/p>\n<\/div>\n
R\u00e1no jsem sed\u011bl na posteli a m\u011bl jsem pu\u0161t\u011bnou velmi nahlas v\u011b\u017e. Zezdola z kuchyn\u011b se ozvala stra\u0161liv\u00e1 r\u00e1na. I p\u0159es tu muziku jsem ji sly\u0161el. Lekl jsem se, rychle jsem se rozeb\u011bhl dol\u016f po schodech. Prudce jsem rozrazil dve\u0159e a vb\u011bhl doprost\u0159ed kuchyn\u011b. V\u0161echny hrnce, kter\u00e9 p\u0159edt\u00edm st\u00e1ly na lince, se povalovaly na zemi. Netu\u0161il jsem, jak mohli takhle sami od sebe spadnout. Nicm\u00e9n\u011b jsem se sehnul s \u00famyslem je sebrat.<\/p>\n<\/div>\n
Z jednoho z nich na m\u011b vysko\u010dila mal\u00e1, \u0161ediv\u00e1 my\u0161. Lekl jsem se a rychle jsem to odhodil. Ta my\u0161 za\u010dala ut\u00edkat pry\u010d. Byl jsem vyd\u011b\u0161en\u00fd a utekl jsem do ob\u00fdvac\u00edho pokoje. Trochu jsem se vzpamatoval z toho \u0161oku, potom jsem se vr\u00e1til do kuchyn\u011b. J\u00e1 v\u00edm, jsem stra\u0161pytel, ale opravdu jsem se t\u00e9 my\u0161ky hodn\u011b lekl. U\u017e tam nebyla, kdy\u017e jsem se vr\u00e1til. Hned podle tohoto za\u010d\u00e1tku dne mi bylo jasn\u00e9, \u017ee to nebude hezk\u00fd den. \u017de se n\u011bco stane.<\/div>\n
\n
Cht\u011bl jsem se nasn\u00eddat, ale kdy\u017e jsem otev\u0159el ledni\u010dku, tak byla pr\u00e1zdn\u00e1. Vzal jsem si boty a \u0161el jsem nakoupit. U\u017e to nebylo jako d\u0159\u00edv, kdy\u017e jsem m\u011bl pr\u00e1zdnou pen\u011b\u017eenku.<\/p>\n<\/div>\n
V kr\u00e1m\u011b m\u011b na\u0161tvali. Nem\u011bli m\u00e9 obl\u00edben\u00e9 gumov\u00e9 medv\u00eddky. M\u011bl jsem pocit, \u017ee se dneska v\u0161echno pokaz\u00ed. S\u00e1hl jsem po obl\u00edben\u00fdch oplatk\u00e1ch Toma, jin\u00fdch gumov\u00fdch medv\u00eddc\u00edch a \u0161el k pokladn\u011b. Tolik lid\u00ed jsem tady v tom obchod\u011b snad je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl. Stoupl jsem si nakonec velmi dlouh\u00e9 \u0159ady. Za m\u011b se postavila n\u011bjak\u00e1 star\u00e1 \u017eensk\u00e1, byla opravdu hodn\u011b star\u00e1. Po\u0159\u00e1d se mi d\u00edvala na zadek. Bylo to tak nep\u0159\u00edjemn\u00e9, i kdy\u017e jsem se na ni oto\u010dil tak neuhnula sv\u00fdm pohledem. Cht\u011bl jsem b\u00fdt co nejd\u0159\u00edve z \u0159ady pry\u010d. Po 10 minut\u00e1ch jsem byl kone\u010dn\u011b z \u0159ady venku.<\/p>\n<\/div>\n
Dr\u017eel jsem v ruce ta\u0161ku s n\u00e1kupem a rychle jsem po silnici \u0161el sm\u011brem k m\u00e9mu autu. Byl jsem r\u00e1d, \u017ee tam u\u017e nejsem. Je\u0161t\u011b jsem nevid\u011bl takovou \u00fachyla\u010dku. A je\u0161t\u011b tak starou, ble. Po\u0159\u00e1d jsem se ot\u00e1\u010del. Nev\u00edm pro\u010d, ale b\u00e1l jsem se, aby ne\u0161la za mnou. Kdy\u017e jsem se oto\u010dil asi po\u0161est\u00e9 a nikoho jsem nevid\u011bl, tak jsem zpomalil a oto\u010dil se zp\u00e1tky na sm\u011br m\u00e9 cesty. Lekl jsem se a vykulil vystra\u0161en\u011b o\u010di. St\u00e1l tam ten chlap, kter\u00fd m\u011b p\u0159ed dv\u011bmi lety zml\u00e1til. B\u00e1l jsem se, co ud\u011bl\u00e1 te\u010f. Na\u0161t\u011bst\u00ed jsem m\u011bl slune\u010dn\u00ed br\u00fdle a on m\u011b nejsp\u00ed\u0161e nepoznal. Netu\u0161il jsem, kde se tu zase vzal.<\/p>\n<\/div>\n
„Nev\u00edte, kde bydl\u00ed Tom Kaulitz?“ zastavil m\u011b.<\/div>\n
„Tom Kaulitz? To nev\u00edm, nikdy jsem to nesly\u0161el.“<\/div>\n
„A co Bill Kaulitz?“<\/div>\n
„To tak\u00e9 ne,“ mluvil jsem celkem p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b. A\u017e se s\u00e1m div\u00edm, jak moc.<\/div>\n
„No tak nic, nashle.“<\/div>\n
„Nashle,“ \u0161el d\u00e1l.<\/div>\n
Oddechl jsem si. Nedovedl jsem si p\u0159edstavit, jak by to dopadlo, kdyby v\u011bd\u011bl, \u017ee to jsem j\u00e1. Naposledy jsem se oto\u010dil a nastoupil rychle do auta. Bylo to hnusn\u00e9, ale na\u0161t\u011bst\u00ed jsem ho u\u017e nikde nevid\u011bl. \u0158ekl jsem si, \u017ee to rad\u011bji nikomu ne\u0159eknu.<\/p>\n<\/div>\n
Bylo 12 hodin. Byl jsem v obchod\u011b skoro dv\u011b hodiny. Na sn\u00eddani u\u017e bylo pozd\u011b a d\u011blat ob\u011bd? Na to jsem nem\u011bl n\u00e1ladu. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, kdo by se mnou mohl j\u00edt n\u011bkam na ob\u011bd. Napadl m\u011b Michal. U\u017e jsem ho dlouho nevid\u011bl a celkem mi chyb\u00ed. Vzal jsem mobil a vyto\u010dil jsem Michala \u010d\u00edslo.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, Michale, m\u00e1\u0161 dneska volno? Nechce\u0161 n\u011bkam zaj\u00edt na ob\u011bd? Nechci sed\u011bt doma s\u00e1m. Cht\u011bl bych t\u011b vid\u011bt a popov\u00eddat si.“<\/div>\n
„Ahoj, Bille, pr\u00e1v\u011b jsem na tebe myslel, \u017ee ti zavol\u00e1m a n\u011bkdy n\u011bkam vyraz\u00edme. U\u017e jsem t\u011b dlouho nevid\u011bl. Jasn\u011b, \u017ee m\u00e1m \u010das. Za 15 minut u tebe? N\u011bkam potom zalezeme.“<\/div>\n
„Dob\u0159e p\u0159ij\u010f, budu u\u017e skoro na cest\u011b, kdy\u017e zazvon\u00ed\u0161,“ zasm\u00e1l jsem se.<\/div>\n
„Ok\u00e1,“ \u0159ekl a okam\u017eit\u011b zav\u011bsil.<\/div>\n
B\u011bhem 15 minut opravdu n\u011bkdo zazvonil. Let\u011bl jsem rychle ke dve\u0159\u00edm a prudce je otev\u0159el. Po dlouh\u00e9 dob\u011b jsem kone\u010dn\u011b vid\u011bl zase Michala. Usm\u00e1l jsem se a objal ho.<\/div>\n
\u0160li jsme se naj\u00edst do nedalek\u00e9 restaurace. Bylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9 odpoledne. Chyb\u011bl mi ten ukecanej Michal. Sice mi m\u00e1lem vykecal d\u00edru do hlavy, ale byl jsem r\u00e1d, \u017ee ho zase vid\u00edm. Byli jsme spolu do 4 hodin. 4 hodiny jsme sed\u011bli v restauraci a pov\u00eddali si. Taky podle toho potom vypadal n\u00e1\u0161 l\u00edstek. Po ob\u011bd\u011b jsem ho cht\u011bl odv\u00e9st dom\u016f. Souhlasil.<\/p>\n<\/div>\n
Cht\u011bl nastoupit do auta, ale \u0161patn\u011b \u0161l\u00e1pnul, p\u0159ehoupl se p\u0159ed auto a spadl rukou na chodn\u00edk. Hlasit\u011b zak\u0159i\u010del bolest\u00ed. Rychle jsem ob\u011bhl auto a b\u011b\u017eel k n\u011bmu. Nejsp\u00ed\u0161 si zlomil ruku. Nevolal jsem z\u00e1chranku, p\u0159i\u0161lo mi to zbyte\u010dn\u00e9, zbyte\u010dn\u011b by \u010dekal, ne\u017e p\u0159ijedou. Pomohl jsem mu, se pomalu zvednout a posadil jsem ho do auta. Odvezl jsem ho do nemocnice s\u00e1m. Opravdu ji m\u011bl zlomenou. Dali mu s\u00e1dru a \u0159ekli mu, kdy m\u00e1 p\u0159ij\u00edt na kontrolu. Po hodin\u011b a p\u016fl jsem ho odvezl k n\u011bmu a posp\u00edchal rychle dom\u016f. Bylo p\u016fl \u0161est\u00e9 a j\u00e1 doufal, \u017ee Tom bude u\u017e doma.<\/p>\n<\/div>\n
Bohu\u017eel jsem se spletl. P\u0159ijel jsem do pr\u00e1zdn\u00e9ho domu. Usoudil jsem, \u017ee se asi trochu zpozdili. Sedl jsem si na gau\u010d, zapnul si film a ud\u011blal jsem si popcorn s \u00famyslem, \u017ee na n\u011b po\u010dk\u00e1m. Po skon\u010den\u00ed filmu, tud\u00ed\u017e po dvou hodin\u00e1ch \u010dek\u00e1n\u00ed a jejich nep\u0159\u00edjezdu, jsem dostal docela velk\u00fd strach. Bylo skoro 8 hodin a oni nikde. Telefon mi taky ani jeden nebrali. Nev\u011bd\u011bl jsem, co se d\u011bje. Nerv\u00f3zn\u011b jsem p\u0159e\u0161lapoval po pokoji. V jedu chv\u00edli jsem se d\u00edval na hodiny a v druhou chv\u00edli do okna, jestli n\u00e1hodou nep\u0159ijeli. Po p\u016fl hodin\u011b nervozity jsem venku uvid\u011bl modr\u00e9, blikaj\u00edc\u00ed sv\u011btlo. Byla to policie. Netu\u0161il jsem, co se d\u011bje a kam jedou. V\u0161ak po chv\u00edli n\u011bkdo zazvonil…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ter\u00fd<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ter\u00fd Bylo 24. \u010dervna. Byl jsem s\u00e1m doma. Tom jel odv\u00e9st mamku a sestru na n\u011bjakou exkurzi a m\u011bli se vr\u00e1tit kolem 5. hodiny odpoledne. Byl to divn\u00fd den. R\u00e1no jsem sed\u011bl na posteli a m\u011bl jsem pu\u0161t\u011bnou velmi nahlas v\u011b\u017e.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[418],"tags":[],"class_list":["post-8806","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nechci-bez-tebe-zit"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8806","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8806"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8806\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8806"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8806"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8806"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}