{"id":8826,"date":"2011-04-24T15:00:00","date_gmt":"2011-04-24T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8803"},"modified":"2011-04-24T15:00:00","modified_gmt":"2011-04-24T14:00:00","slug":"vzdycky-te-budu-milovat","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/24\/vzdycky-te-budu-milovat\/","title":{"rendered":"V\u017edycky t\u011b budu milovat"},"content":{"rendered":"
autor: Nisch<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahojky v\u0161em \ud83d\ude09 mo\u017en\u00e1 p\u00e1r z v\u00e1s zn\u00e1 moji pov\u00eddku „Vra\u0165 se mi…“ kter\u00e1 se douf\u00e1m aspo\u0148 trochu l\u00edb\u00ed… no, rozhodla jsem se napsat jednod\u00edlku \ud83d\ude09 V\u011b\u010dn\u00e9 h\u00e1dky s rodi\u010di jsou aspo\u0148 k n\u011b\u010demu dobr\u00e9 \ud83d\ude00 Douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m bude l\u00edbit a omlouv\u00e1m se, \u017ee je tak kr\u00e1tk\u00e1. Ve psan\u00ed jednod\u00edln\u00fdch pov\u00eddek nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 zku\u0161enosti \ud83d\ude09 Jinak p\u0159eji hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed \ud83d\ude09 va\u0161e Nisch<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/a>Bylo ned\u011bln\u00ed odpoledne. Le\u017eel jsem na posteli a z\u00edral do stropu, proto\u017ee jsem nem\u011bl co d\u011blat. Lidi, kter\u00e9 jsem pova\u017eoval za kamar\u00e1dy, m\u011b hnusn\u011b podrazili a vyka\u0161lali se na m\u011b, kdy\u017e mi bylo nejh\u016f\u0159. Mn\u011b to ale bylo stejn\u011b jedno. M\u016fj \u017eivot u\u017e d\u00e1vno ztratil smysl. Byl pr\u00e1zdn\u00fd a nudn\u00fd jako \u010dernob\u00edl\u00fd film\u2026 jedin\u00e9, co jsem m\u011bl, byla bolest\u2026 plno bolesti\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Pomalu jsem se posadil a pod\u00edval se na fotku, kterou jsem m\u011bl na no\u010dn\u00edm stolku. Vzal jsem ji do ruky a prohl\u00ed\u017eel si ty dv\u011b \u0161\u0165astn\u00e9 osoby. Osoby, kter\u00fdm nic nechyb\u011blo, proto\u017ee m\u011bly jedna druhou. M\u011bly skv\u011bl\u00fd \u017eivot, bezchybn\u00fd. V\u017edycky tu pro sebe byly, i kdy\u017e se na n\u011b\u010dem neshodly. Byly nerozlu\u010dn\u00e9, v\u0161echno d\u011blaly spolu, nedok\u00e1zaly bez sebe \u017e\u00edt\u2026<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
P\u0159i vzpom\u00ednce na den, kdy se ta fotka fotila, se mi nahrnuly slzy do o\u010d\u00ed. Byl to tak kr\u00e1sn\u00fd den, ale jen do t\u00e9 doby, ne\u017e se to stalo\u2026 ne\u017e se ozval v\u00fdst\u0159el a V\u0160ECHNO t\u00edm skon\u010dilo. Ty n\u00e1dhern\u00e9 vzpom\u00ednky se prom\u011bnily ve zm\u011b\u0165 n\u011b\u010deho, co p\u0159i sebemen\u0161\u00edm pomy\u0161len\u00ed nebo projit\u00ed kolem jeho pokoje neskute\u010dn\u011b moc bolelo\u2026 p\u0159i pohledu na m\u00edsto v kuchyni, kde v\u017edycky sed\u00e1val, kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1m na Scottyho, kter\u00e9ho nade v\u0161e miloval\u2026 Prost\u011b u\u017e tu bolest nedok\u00e1\u017eu d\u00e1l sn\u00e1\u0161et. Nedok\u00e1\u017eu u\u017e d\u00e1l \u017e\u00edt. Bez n\u011bj ne\u2026<\/p>\n<\/div>\n
*FLASHBACK*<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi!\u2026 Tomi, dost! Pros\u00edm, p\u0159esta\u0148, n\u00e9!“ nemohl jsem skoro d\u00fdchat, z o\u010d\u00ed mi tekly slzy a b\u0159icho m\u011b u\u017e od sm\u00edchu p\u011bkn\u011b bolelo\u2026 „BOMEE!“<\/div>\n
„Nep\u0159estanu, dokud neodvol\u00e1\u0161, \u017ee jsem naprosto neschopnej pitomec,“ \u0159ekl na oko ura\u017een\u011b. I kdy\u017e jsem ho p\u0159es o\u010di pln\u00e9 slz nevid\u011bl, poznal jsem, hlavn\u011b podle hlasu, \u017ee nem\u00e1 daleko k v\u00fdbuchu sm\u00edchu. U\u017e jsem to ale nemohl vydr\u017eet.<\/div>\n
„Dob\u0159e, odvol\u00e1v\u00e1m to. Jen u\u017e pros\u00edm p\u0159esta\u0148!“ zak\u0148oural jsem. Tom m\u011b tedy p\u0159estal lechtat a pomohl mi na nohy.<\/div>\n
„Pro\u010d mi tohle d\u011bl\u00e1\u0161? V\u00ed\u0161, jak jsem lechtivej,“ zavr\u010del jsem se sm\u00edchem a ut\u00edral si tv\u00e1\u0159e vlhk\u00e9 od slz.<\/div>\n
„No pr\u00e1v\u011b. Proto\u017ee jsi lechtivej. A j\u00e1 nezn\u00e1m lep\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak t\u011b k n\u011b\u010demu donutit,“ zasm\u00e1l se m\u016fj star\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka.<\/div>\n
„F\u00e1jn, tak za tohle se s tebou nebav\u00edm. Jsi na m\u011b hnusnej. Abys v\u011bd\u011bl, tak\u2026“ nedo\u0159ekl jsem to, proto\u017ee uml\u010del m\u011b polibkem… zprvu jsem byl trochu p\u0159ekvapen\u00fd, ne\u010dekal jsem to, brzo jsem se ale vzpamatoval a za\u010dal s n\u00edm spolupracovat. Ruce jsem mu omotal kolem krku. On m\u011b chytl pevn\u011b za boky a p\u0159it\u00e1hl si m\u011b k sob\u011b, jak nejv\u00edc to \u0161lo\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Ty jsi hroznej, v\u00ed\u0161 to?“ vydechl jsem mezi polibky<\/div>\n
„V\u00edm…“ za\u0161eptal a uc\u00edtil jsem, jak se usm\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„Slib mi, \u017ee m\u011b u\u017e nebude\u0161 lechtat,“ zak\u0148oural jsem prosebn\u011b, kdy\u017e se na\u0161e rty rozd\u011blily.<\/div>\n
„Slibuju,“ za\u0161eptal a op\u0159el si hlavu o tu mou, „…a ty mi slib, \u017ee m\u011b nebude\u0161 naz\u00fdvat naprosto neschopn\u00fdm pitomcem,“ zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„Slibuju,“ zasm\u00e1l jsem se taky a v\u011bnoval mu malou pusinku na nos<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, Bille, nikdy jsem si nemyslel, \u017ee bych mohl b\u00fdt tak \u0161\u0165astn\u00fd,“ pod\u00edval se mi do o\u010d\u00ed. rozt\u0159\u00e1sla se mi kolena. Pod t\u00edm jeho pohledem jsem m\u011bl v\u017edycky co d\u011blat, abych se udr\u017eel na nohou. „S tebou prost\u011b… u\u017e nedok\u00e1\u017eu bez tebe \u017e\u00edt. TY jsi ten st\u0159\u00edpek, co mi chyb\u011bl k \u00fapln\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed.“<\/div>\n
„C\u00edt\u00edm to \u00fapln\u011b stejn\u011b… j\u00e1 u\u017e bez tebe nedok\u00e1\u017eu \u017e\u00edt,“ lehce jsem ho pohladil kone\u010dky prst\u016f po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n<\/div>\n
„Ty jo, v\u00ed\u0161, co jsem si te\u010f uv\u011bdomil?“ vyk\u0159ikl nad\u0161en\u011b Tom, a\u017e jsem se lekl.<\/div>\n
„Ehm, ne, ale d\u011bs\u00ed\u0161 m\u011b,“ pod\u00edval jsem se na n\u011bj trochu ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b.<\/div>\n
„\u017de od t\u00fd doby, co jsme spolu, nem\u00e1me \u017e\u00e1dnou spole\u010dnou fotku,“ zaculil se a v o\u010d\u00edch se objevily nedo\u010dkav\u00e9 jisk\u0159i\u010dky.<\/div>\n
„A j\u00e1 se lekl, co z tebe nevyleze za p\u0159\u00ed\u0161ernost,“ zasm\u00e1l jsem se.<\/div>\n
„Hey, “ \u0161\u0165ouchl do m\u011b.<\/div>\n
„Ne, promi\u0148… m\u00e1\u0161 pravdu. Tak, kde je fo\u0165\u00e1k?“ p\u0159itiskl jsem se k n\u011bmu a pol\u00edbil ho.<\/div>\n
„Hned ho p\u0159inesu,“ op\u011btoval mi s \u00fasm\u011bvem polibek a odb\u011bhl do domu pro to fot\u00edc\u00ed krabi\u010dku. Byli jsme toti\u017e na zahrad\u011b. Sv\u00edtilo slunce, co\u017e je tady, v oblasti Hamburku, docela z\u00e1zrak.<\/div>\n
„U\u017e ho m\u00e1m!“ zavolal nad\u0161en\u011b Tom a s \u00fasm\u011bvem od ucha k uchu se ke mn\u011b doslova p\u0159i\u0159\u00edtil. Sedl si vedle m\u011b na zem a pevn\u011b m\u011b objal kolem pasu. T\u00edm si m\u011b k sob\u011b z\u00e1rove\u0148 p\u0159it\u00e1hl na maximum. Rozesm\u00e1lo m\u011b to. Vtiskl jsem mu je\u0161t\u011b polibek a potom ho pevn\u011b chytil kolem krku. Miloval jsem b\u00fdt v jeho bl\u00edzkosti. C\u00edtit jeho v\u016fni, teplo jeho t\u011bla… tlukot jeho srdce. Miloval jsem ho…<\/em><\/div>\n
„P\u0159ipraven? “ zeptal se m\u011b a nam\u00ed\u0159il naproti n\u00e1m fotoapar\u00e1t.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem v\u017edycky.“<\/div>\n
„Okey… t\u0159i, dva, jedna..“ zm\u00e1\u010dkl spou\u0161\u0165, bylo sly\u0161et jen tich\u00e9 cvaknut\u00ed, kter\u00e9 signalizovalo, \u017ee se fotka pravd\u011bpodobn\u011b zda\u0159ila.<\/div>\n
„Uka\u017e,“ s\u00e1pal jsem se hned po fo\u0165\u00e1ku.<\/div>\n
„Po\u010dkej,“ sm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Tomine, no t\u00e1k, dej mi to, chci se pod\u00edvat,“ rozesm\u00e1l se je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Chce\u0161 fo\u0165\u00e1k? Chy\u0165 si m\u011b\u2026“ vypl\u00e1zl na m\u011b jazyk a za\u010dal zdrhat. Chvilku jsme se honili po zahrad\u011b. U\u017e jsem skoro m\u011bl, kdy\u017e v tom se ozvala ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed r\u00e1na\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Co to bylo?“ zeptal jsem se Toma\u2026 ten nereagoval. Jen p\u0159ede mnou nehnut\u011b st\u00e1l. M\u011bl jsem najednou takov\u00fd divn\u00fd, t\u00edsniv\u00fd pocit\u2026<\/div>\n
„Tomi?“ pomalu se ke mn\u011b oto\u010dil, v tu chv\u00edli by se ve mn\u011b krve nedo\u0159ezal.<\/div>\n
„Bille,“ vydechl a sesunul se k zemi.<\/div>\n
„TOME!“ vyk\u0159ikl jsem a rychle k n\u011bmu p\u0159isko\u010dil.<\/div>\n
„Tome,“ klekl jsem si k n\u011bmu a vyt\u00e1hl si ho do n\u00e1ru\u010de. „Bude to dobr\u00fd, uvid\u00ed\u0161,“ zavzlykal jsem a za\u010dal hledat po kaps\u00e1ch mobil.<\/div>\n
„Billy?“ \u0159ekl rozt\u0159esen\u00fdm, sotva sly\u0161iteln\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Ano, l\u00e1sko? Copak?“ sna\u017eil jsem se pousm\u00e1t. Z o\u010d\u00ed se mi \u0159inuly slzy jako nekon\u010d\u00edc\u00ed vodop\u00e1d. Vzt\u00e1hl ke mn\u011b ruku a lehce m\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i. Tomi.<\/em><\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ za\u0161eptal. V tu chv\u00edli mu klesla ruka, kterou m\u011b hladil. O\u010di se mu zav\u0159ely a j\u00e1 c\u00edtil, jak mu p\u0159estalo b\u00edt srdce.<\/div>\n
„Tomi? TOMI!… n\u00e9, to n\u00e9… to nejde… no tak, prober se, sly\u0161\u00ed\u0161?“ za\u010dal jsem s n\u00edm t\u0159\u00e1st. „Nem\u016f\u017ee\u0161 m\u011b tu takhle nechat. TOME! Co n\u00e1\u0161 slib ‚Nav\u011bky spolu‘<\/em>. To mi nem\u016f\u017ee\u0161 ud\u011blat. Tomi,“ pevn\u011b jsem objal jeho bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo a hystericky se rozbre\u010del.<\/p>\n<\/div>\n
To nen\u00ed mo\u017en\u00fd, to prost\u011b nejde. Nem\u016f\u017ee\u0161 mi odej\u00edt. TY NE! V\u017edy\u0165 jsme jako jedna osoba. Tome, pros\u00edm, neopou\u0161t\u011bj m\u011b. Miluju t\u011b.<\/em><\/div>\n
„Miluju t\u011b. Stra\u0161n\u011b moc t\u011b miluju, Tome,“ zavzlykal jsem\u2026 po\u0159\u00e1d jsem tomu nemohl uv\u011b\u0159it. Jak mi ho mohl n\u011bkdo vz\u00edt. Toma, moje dvoj\u010de, moje druh\u00fd j\u00e1. Tu nejcenn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, jakou jsem kdy m\u011bl. Toho nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edho \u010dlov\u011bka v m\u00fdm \u017eivot\u011b. \u010clov\u011bka, na kter\u00e9m mi z\u00e1le\u017eelo ze v\u0161eho nejv\u00edc, kter\u00e9ho jsem miloval v\u00edc ne\u017e sv\u016fj vlastn\u00ed \u017eivot.<\/em><\/div>\n
St\u00e1le jsem sed\u011bl na zemi s Tomem v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Nejevil sebemen\u0161\u00ed zn\u00e1mky \u017eivota. Pomalu jsem od n\u011bj odt\u00e1hl a vzal fotoapar\u00e1t, kter\u00fd st\u00e1le sv\u00edral v ruce. Rozbre\u010del jsem se je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e jsem uvid\u011bl fotku, kter\u00e1 vznikla p\u0159ed p\u00e1r minutami. Fotku, kde je\u0161t\u011b \u017eil…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
*KONEC FLASHBACKU*<\/p>\n<\/div>\n
Vstal jsem. Slzy mi st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159\u00edch. Do\u0161el jsem ke sk\u0159\u00edni a vyt\u00e1hl z n\u00ed krabici. S\u00e1hl jsem do n\u00ed a vyt\u00e1hl pistoli. V jedn\u00e9 ruce fotku, v druh\u00e9 pistoli. Po 3 m\u011bs\u00edc\u00edch jsem se poprv\u00e9 vydal do Tomova pokoje. V\u0161echno z\u016fstalo tak, jak to v onen den Tomi nechal. Na zemi se v\u00e1lelo py\u017eamo a \u0161pinav\u00e9 oble\u010den\u00ed z p\u0159ede\u0161l\u00e9ho dne. Pe\u0159ina byla schumlan\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Stoupl jsem si do st\u0159edu m\u00edstnosti a zhluboka se nadechl. Bylo tu zatuchlo. To mi ale bylo jedno. Nabil jsem pistoli a p\u0159ilo\u017eil si ji ke sp\u00e1nku. Naposledy jsem se rozhl\u00e9dl po m\u00edstnosti, kde Tom spal. M\u00edstnosti, kde jsme se poprv\u00e9 milovali a kde si \u0159ekli, \u017ee n\u00e1s nikdy nic nerozd\u011bl\u00ed. Pod\u00edval jsem se na fotku. U\u017e za chvilku budem zase spolu.<\/em><\/div>\n
„Nikdy n\u00e1s nic nerozd\u011bl\u00ed.“ Zav\u0159el jsem o\u010di. „V\u017edycky t\u011b budu milovat, Tomi,“ za\u0161eptal jsem a zm\u00e1\u010dkl spou\u0161\u0165\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Nisch<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nisch Ahojky v\u0161em \ud83d\ude09 mo\u017en\u00e1 p\u00e1r z v\u00e1s zn\u00e1 moji pov\u00eddku „Vra\u0165 se mi…“ kter\u00e1 se douf\u00e1m aspo\u0148 trochu l\u00edb\u00ed… no, rozhodla jsem se napsat jednod\u00edlku \ud83d\ude09 V\u011b\u010dn\u00e9 h\u00e1dky s rodi\u010di jsou aspo\u0148 k n\u011b\u010demu dobr\u00e9 \ud83d\ude00 Douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-8826","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8826","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8826"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8826\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8826"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8826"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8826"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}