{"id":8840,"date":"2011-04-22T16:30:00","date_gmt":"2011-04-22T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8817"},"modified":"2011-04-22T16:30:00","modified_gmt":"2011-04-22T15:30:00","slug":"obsession-73","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/22\/obsession-73\/","title":{"rendered":"Obsession 73."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Tomi,“ usly\u0161\u00edm hlas m\u00e9ho and\u00edlka a uc\u00edt\u00edm, jak m\u011b pohlad\u00ed po ruce. Zvl\u00e1dl jsem to. \u017diju.<\/em> Pousm\u011bju se a pomalu propletu na\u0161e prsty. Nem\u016f\u017eu se moc h\u00fdbat.<\/div>\n
„Tome,“ za\u0161ept\u00e1 Bill znovu a pohlad\u00ed m\u011b po t\u00e9 ruce. Trochu si odka\u0161lu, abych mohl promluvit. Zat\u00edm nech\u00e1m o\u010di zav\u0159en\u00e9. Nech\u00e1m se p\u0159ekvapit, kde to jsem.<\/em><\/div>\n
„Opravdu u\u017e je z tebe te\u010f… and\u011bl? I ze m\u011b? Nebo jsme se dostali do pekla? Nebo jsem to v\u00e1\u017en\u011b dok\u00e1zal?“ za\u0161ept\u00e1m s tich\u00fdm sm\u00edchem. Usly\u0161\u00edm, jak trochu chrapt\u00edm, ale a\u017e tak hrozn\u00e9 to nen\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee by m\u011b p\u0159i tom sm\u00edchu i rozbolelo b\u0159icho, ale jsem si jist\u00fd, \u017ee jsem nadopovan\u00fd morfinem jako kulturista steroidy.<\/em> Zaslechnu, jak Bill nosem tro\u0161ku popot\u00e1hne.<\/div>\n
„Ne, tys to dok\u00e1zal, Tome,“ za\u0161ept\u00e1 a pohlad\u00ed m\u011b n\u011b\u017en\u011b po tv\u00e1\u0159i, tak jak to d\u011bl\u00e1val v\u017edycky. „M\u011bl bych doj\u00edt pro doktora, \u017ee ses probral.“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne,“ vydechnu t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161iteln\u011b. Jsem tak r\u00e1d, \u017ee jsem s n\u00edm. Nechci, aby n\u00e1m to kazil n\u011bjak\u00fd smradlav\u00fd doktor v b\u00edl\u00e9m pl\u00e1\u0161ti.<\/em> O\u010di nech\u00e1v\u00e1m st\u00e1le zav\u0159en\u00e9. Nechci, aby se tenhle kr\u00e1sn\u00fd sen rozplynul. St\u00e1le m\u00e1m strach, \u017ee to je opravdu jenom sen.<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e. Mm, nem\u011bl by ses te\u010f moc nam\u00e1hat. Hlavn\u011b, \u017ee ses probral, brou\u010dku,“ pol\u00edb\u00ed m\u011b na z\u00e1p\u011bst\u00ed. Sakra. J\u00e1 to tu\u0161il.<\/em><\/div>\n
„Je to jenom sen, vi\u010f?“ povzdechnu.<\/div>\n
„Ne, je to skute\u010dnost. Jsem u tebe. Jak ti to m\u00e1m dok\u00e1zat?“ Nen\u00ed mo\u017en\u00e9, aby opravdu existoval and\u011bl, jako je m\u016fj Billy.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm… J\u00e1 jen po\u0159\u00e1d ka\u017ed\u00fd den \u010dek\u00e1m, \u017ee se najednou vzbud\u00edm z toho dlouh\u00e9ho snu. Budu… le\u017eet v posteli a a\u017e p\u016fjdu do koupelny, ty mi protivn\u011b pr\u00e1skne\u0161 dve\u0159mi p\u0159ed nosem, \u017ees tam byl d\u0159\u00edv,“ pousm\u011bju se. Co\u017e se d\u0159\u00edv st\u00e1valo dost \u010dasto.<\/em><\/div>\n
„Do\u010dk\u00e1\u0161 se. Mo\u017en\u00e1 se do\u010dk\u00e1\u0161 i toho, \u017ee v t\u00e9 koupeln\u011b zase budeme spolu a budeme se h\u00e1dat, kdo z n\u00e1s p\u016fjde ud\u011blat sn\u00eddani. Mo\u017en\u00e1, kdy\u017e bude\u0161 ov\u0161em cht\u00edt, se probud\u00ed\u0161 a j\u00e1 na tebe budu zase koukat a usm\u00edvat se. Bude to z\u00e1le\u017eet na tom, co bys cht\u011bl a p\u0159\u00e1l si,“ mluv\u00ed tak ti\u0161e a klidn\u011b. Sna\u017e\u00ed se zadr\u017eet v sob\u011b slzy. Nechce na sob\u011b d\u00e1t zn\u00e1t nic. V tu chv\u00edli se m\u016fj kr\u00e1sn\u00fd sen rozplyne. Bolestn\u011b vydechnu.<\/div>\n
„D\u00edky za potvrzen\u00ed o tom, \u017ee to v\u00e1\u017en\u011b nen\u00ed sen,“ zamuml\u00e1m. D\u00edky moc. M\u016fj kr\u00e1sn\u00fd sen skon\u010dil.<\/em><\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
„Tomi, v\u0161echno bude dobr\u00e9. U\u017e jen dobr\u00e9,“ pohlad\u00ed m\u011b po hlav\u011b. Povzdechnu. Donut\u00edm se rozlepit o\u010di. Te\u010f u\u017e se m\u016fj sen rozplynout nem\u016f\u017ee. Chv\u00edli si p\u0159ivyk\u00e1m sv\u011btlu, a\u017e si pohledem vyhled\u00e1m Billa. M\u016fj and\u00edlek se nade mnou skl\u00e1n\u00ed a po tv\u00e1\u0159\u00edch mu te\u010dou slzy. Po\u0159\u00e1d pl\u00e1\u010de a pl\u00e1\u010de. Jakmile uvid\u00ed, \u017ee se na n\u011bj d\u00edv\u00e1m, ot\u0159e si slzy do moj\u00ed mikiny a mali\u010dko se usm\u011bje.<\/div>\n
„Ah,“ jen zt\u011b\u017eka vydechne a zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. „Tohle jsem si p\u0159\u00e1l, zase se ti d\u00edvat do o\u010d\u00ed,“ po\u0161ept\u00e1 a znovu si ot\u0159e st\u00e1le pla\u010d\u00edc\u00ed o\u010di.<\/div>\n
„Neplakej,“ za\u0161ept\u00e1m. Vzt\u00e1hnu k n\u011bmu ruku, abych ho pohladil po tv\u00e1\u0159i, ale zabr\u00e1n\u00ed mi v tom zase n\u011bjak\u00e1 hadi\u010dka. „Pro\u010d to do m\u011b furt kurva p\u00edchaj\u00ed?“<\/div>\n
Bill mi tu ruku jen lehce polo\u017e\u00ed zp\u011bt na postel a pohlad\u00ed m\u011b po n\u00ed.<\/div>\n
„Proto\u017ee ti to pom\u016f\u017ee. Nav\u00edc i takovouhle hadi\u010dkou jsi dost\u00e1val mou krev,“ \u0161eptne. Co\u017ee? On mi d\u00e1val svoji krev?<\/em> Bezmocn\u011b a zara\u017een\u011b vydechnu.
„Tvoji krev?“ vyd\u00e1m ze sebe.<\/div>\n
„Ano,“ usm\u011bje se tro\u0161ku. „Po\u0159\u00e1d vid\u00edm, jak tvoje rty r\u016f\u017eov\u011bly, kdy\u017e moje krev za\u010dala proudit v tv\u00fdch \u017eil\u00e1ch.“ No, tak to bych cht\u011bl opravdu vid\u011bt.<\/em><\/div>\n
„P\u00e1ni\u2026“ pousm\u011bju se. „To u\u017e v sob\u011b m\u00e1m opravdu v\u0161echny tvoje t\u011blesn\u00fd tekutiny. U\u017e jsme jako jeden,“ pokus\u00edm se to obr\u00e1tit ve vtip, i kdy\u017e m\u011b to trochu tr\u00e1p\u00ed.<\/div>\n
„No, to teda,“ sklop\u00ed jak jinak ne\u017e stydliv\u011b o\u010di. Po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u00ed, jak o n\u00e1s dvou mluvit. Pokud n\u011bkdo na sv\u011bt\u011b \u0159ekne, \u017ee tohle stvo\u0159en\u00ed nen\u00ed rozko\u0161n\u00e9, tak ho zml\u00e1t\u00edm.<\/em> Pozvednu ruku a jemn\u011b ho pohlad\u00edm po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ za\u0161ept\u00e1m. „Moc to pro m\u011b znamen\u00e1. Zachr\u00e1nil jsi mi \u017eivot, v\u00ed\u0161\u2026“ Sklon\u00ed se ke mn\u011b, abych k n\u011bmu mohl l\u00e9pe.<\/div>\n
„Tome, ty bl\u00e1zne. To je samoz\u0159ejm\u00e9. M\u00e1me stejnou krev, je jasn\u00e9, \u017ee jsem ti ji dal. Za tohle mi nikdy ned\u011bkuj, u\u017e to nechci sly\u0161et,“ d\u00e1 mi prst na rty. D\u00e1m mu na ni pusinku.<\/div>\n
„Mysl\u00edm to celkov\u011b. Pamatuju si, jak jsi u m\u011b sed\u011bl a tla\u010dil mi na b\u0159icho, abys zastavil to krv\u00e1cen\u00ed, i kdy\u017e ti v\u017edycky krev tolik vadila,“ \u0159eknu ti\u0161e.<\/div>\n
„Kdy\u017e jde o tebe, jde v\u0161echno stranou,“ \u0159ekne naprosto v\u00e1\u017en\u011b a t\u00edm prstem m\u011b po t\u011bch rtech za\u010dne hladit. „V\u00e1\u017en\u011b si to pamatuje\u0161?“<\/div>\n
„Sed\u011bl jsi celou dobu u m\u011b a b\u00e1l se. Celou noc\u2026“ zad\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ano, celou noc jsem byl u tebe,“ \u0159ekne naprosto p\u0159ekvapen\u011b. „Ty tohle v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b. Jsem tvoje dvoj\u010de. Zn\u00e1m t\u011b,“ pousm\u011bju se. „A nav\u00edc jsem si t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee kdybys tu nebyl, tak bych u\u017e ne\u017eil. Proto\u017ee tohle srdce\u2026“ polo\u017e\u00edm si ruku na hru\u010f. „Se sna\u017e\u00ed b\u011b\u017eet jenom kv\u016fli tob\u011b, i kdy\u017e je te\u010f tolik slab\u00e9.“ Opravdu mi p\u0159ipad\u00e1, jako by mi srdce bilo z posledn\u00edho. Je tak l\u00edn\u00e9 a unaven\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Tome,“ \u0159ekne a t\u011b\u017ece oddechne. „D\u011bkuju,“ nahne se nade m\u011b, ale zasekne se. Naprosto se zastav\u00ed a jen se na m\u011b d\u00edv\u00e1, neodva\u017euje se ud\u011blat v\u00edc.<\/div>\n
„Ud\u011blej to. \u010cek\u00e1m na to od doby, co jsem se probudil,“ \u0161eptnu ti\u0161e a polknu. Tro\u0161ku p\u0159izvednu hlavu, abych mohl c\u00edtit jeho rty.<\/div>\n
„Lehni si, polo\u017e si tu hlavi\u010dku,“ po\u0161ept\u00e1 se strachem v hlase a sehne se ke mn\u011b v\u00edc. P\u0159iv\u0159e o\u010di a opravdu m\u011b velmi n\u011b\u017en\u011b a jemn\u011b pol\u00edb\u00ed. Zav\u0159u o\u010di, \u00fapln\u011b se polo\u017e\u00edm a hlasit\u011b vydechnu. Najednou udava\u010d tep\u016f za\u010dne p\u00edpat mnohem rychleji a hlasit\u011bji. Donut\u00ed m\u011b to se odtrhnout a rozesm\u00e1t se. Tak tro\u0161ku trapas.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Bo\u017ee, uklidni se,“ pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i a tro\u0161ku se usm\u011bje. „To nen\u00ed snad ani mo\u017en\u00e9, tohle by se d\u00edt nem\u011blo. Nechci, abys m\u011bl infarkt.“ Je nade mnou st\u00e1le sklon\u011bn\u00fd, rty m\u00e1 pootev\u0159en\u00e9 a jen na m\u011b hled\u00ed. Je tak stejn\u00fd, po\u0159\u00e1d stejn\u00fd.<\/em><\/div>\n
„To se d\u011bje v\u017edycky. Jen te\u010f to sly\u0161\u00ed\u0161 hlasit\u011b,“ usm\u011bju se nevinn\u011b.<\/div>\n
„U\u017e t\u011b nebudu moct nikdy l\u00edbat, jinak t\u011b klepne,“ pousm\u011bje se tro\u0161ku.<\/div>\n
„V\u011b\u0159 mi, \u017ee jsem tenhle t\u00fdden vid\u011bl v\u00edc tunel\u016f, ne\u017e kdokoliv jin\u00fd. M\u011b nic neskol\u00ed,“ u\u0161kl\u00edbnu se a nadzvednu se k dal\u0161\u00edmu polibku. Uc\u00edt\u00edm nep\u0159\u00edjemnou bolest na b\u0159i\u0161e.<\/div>\n
„A ty mi v\u011b\u0159, \u017ee skol\u00ed. Skol\u00edm t\u011b j\u00e1,“ ucul\u00ed se mali\u010dko a lehce mi zatla\u010d\u00ed do ramen, abych si zase lehnul. Sehne se ke mn\u011b zp\u011bt a pol\u00edb\u00ed m\u011b zase.<\/p>\n<\/div>\n
Pak se odtrhne a j\u00e1 vydechnu.<\/div>\n
„Pamatuju si v\u0161echno, co jsem \u0159\u00edkal na t\u00e9 podlaze, Bille. I to s t\u011bmi d\u011btmi,“ za\u0161ept\u00e1m a zbl\u00edzka se mu kouk\u00e1m do o\u010d\u00ed. Ale on ani nedut\u00e1 a kouk\u00e1 se mi do nich taky.<\/div>\n
„Ale\u2026“ \u0159ekne a\u017e po chv\u00edli. „Te\u010f se neroz\u010diluj, odpo\u010d\u00edvej. Budeme m\u00edt je\u0161t\u011b spoustu \u010dasu na to, abychom si promluvili. Byl jsi rozru\u0161en\u00fd.“ Ignoruji, co \u0159\u00edk\u00e1.<\/div>\n
„Myslel jsem to naprosto v\u00e1\u017en\u011b,“ \u0159eknu. Zav\u0159e o\u010di. Ale i tak mu vytrysknou slzy.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Budeme m\u00edt klidn\u011b pln\u00fd d\u016fm d\u011bt\u00ed, kdy\u017e si to bude\u0161 p\u0159\u00e1t. Ud\u011bl\u00e1m pro tebe cokoli,“ za\u0161ept\u00e1. Jemn\u011b ho pohlad\u00edm po tv\u00e1\u0159i a ruku na ni nech\u00e1m.<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159il bys, kolikr\u00e1t jsem si tenhle t\u00fdden myslel, \u017ee um\u00edr\u00e1m. A v\u017edycky jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee jsem to p\u011bkn\u011b pohnojil, a \u017ee takhle nem\u016f\u017eu um\u0159\u00edt, \u017ee takhle nedok\u00e1\u017eu s klidem um\u0159\u00edt. P\u0159inutil jsem b\u00edt sv\u00e9 srdce, proto\u017ee jsem ti sl\u00edbil, \u017ee neum\u0159u. Musel jsem ti \u0159\u00edct, \u017ee t\u011b miluju a nejrad\u0161i bych vzal zp\u00e1tky v\u0161echno, co jsem ti \u0159ekl tehdy v aut\u011b. Ne proto, \u017ee m\u011b tr\u00e1p\u00ed sv\u011bdom\u00ed. Ale proto, \u017ee nechci, aby to tak dopadlo. \u0158ekl jsem si, \u017ee u\u017e ka\u0161lu na to, jestli to je spr\u00e1vn\u00fd. Myslel jsem, \u017ee um\u00edr\u00e1m. A v\u017edycky jsem si \u0159ekl, \u017ee pokud se vzbud\u00edm, tohle ti \u0159eknu. To, co se posledn\u00ed dny stalo, m\u011b donutilo koukat na sv\u011bt jin\u00fdma o\u010dima. A do\u0161lo mi, \u017ee to jedin\u00e9, co chci, jsi ty. Je to \u017eivot s tebou, s tvoj\u00ed l\u00e1skou, s na\u0161imi d\u011btmi a celou rodinou. A a\u017e potom budu moct klidn\u011b um\u0159\u00edt. Po tv\u00e9m boku,“ \u0159eknu mu ti\u0161e. Bill mi celou dobu naslouch\u00e1. Nakonec se zase rozpl\u00e1\u010de. Je te\u010f tak p\u0159ecitliv\u011bl\u00fd. Ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed se usm\u011bje.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuju. J\u00e1… taky jsem ud\u011blal a \u0159ekl spoustu \u0161patn\u00fdch v\u011bc\u00ed a mrz\u00ed m\u011b to. B\u00e1l jsem se, \u017ee u\u017e se ti nebudu moct omluvit, ale te\u010f se omlouv\u00e1m. Sice to u\u017e nevr\u00e1t\u00edm, ale omlouv\u00e1m se. Nikdy jsem ti necht\u011bl jakkoli ubl\u00ed\u017eit. Kdy\u017e m\u011b ten \u00fachyl odt\u00e1hnul pry\u010d, a ty jsi z\u016fstal v tom aut\u011b, v\u0161echno pro m\u011b skon\u010dilo. M\u016fj \u017eivot, moje du\u0161e a v\u0161echno co je uvnit\u0159 m\u011b, z\u016fstalo s tebou tam…“ Ah bo\u017ee. On je tak dokonal\u00fd. V\u017edycky m\u011b doh\u00e1n\u00ed k pl\u00e1\u010di.<\/em><\/div>\n
„Ale j\u00e1 \u017eiju,“ pousm\u011bju se. „Tak\u017ee jestli jsi schopn\u00fd mi v\u0161echno odpustit a v\u011b\u0159\u00ed\u0161 mi, zase mi to m\u016f\u017ee\u0161 sv\u011b\u0159it. Proto\u017ee o to stoj\u00edm jako o nic jin\u00e9ho na sv\u011bt\u011b\u2026“<\/div>\n
„Proboha, nem\u00e1m ti co odpou\u0161t\u011bt. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ti v\u011b\u0159\u00edm. \u010clov\u011bku, kter\u00e9ho miluju, v\u011b\u0159it mus\u00edm, proto\u017ee jinak bych ho nemohl milovat. D\u00e1m ti v\u0161echno. Ale tohle…“ polo\u017e\u00ed mi ruku na svoje srdce, „… jsem ti u\u017e d\u00e1vno dal, je tv\u00e9.“ Bo\u017ee, j\u00e1 budu bre\u010det\u2026<\/em><\/div>\n
„Budu ho opatrovat, jak jen budu moct,“ usm\u011bji se se slzami v o\u010d\u00edch. „Miluju t\u011b, Bille. A nechci o tebe u\u017e nikdy p\u0159ij\u00edt.“<\/div>\n
„A j\u00e1 tebe,“ p\u0159iv\u0159e o\u010di a u\u017e m\u011b beze slova pol\u00edb\u00ed. Polibek mu dlouze oplat\u00edm, a pak se ozve zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e, tak\u017ee se ode m\u011b odt\u00e1hne.<\/div>\n
Pod\u00edv\u00e1m se ke dve\u0159\u00edm a jen nasucho polknu.<\/div>\n
„\u2026Smithe,“ vydechnu.<\/div>\n
„Kaulitzi! Zbl\u00e1znil jste se? Jak jste sakra utekl, vy bl\u00e1zne?!“ zak\u0159i\u010d\u00ed na m\u011b. Sakra.<\/em><\/div>\n
„Eh\u2026“ vyd\u00e1m ze sebe jen. Mo\u017en\u00e1, \u017ee se nakonec t\u011bch d\u011bt\u00ed p\u0159ece jen nedo\u010dk\u00e1m.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM „Tomi,“ usly\u0161\u00edm hlas m\u00e9ho and\u00edlka a uc\u00edt\u00edm, jak m\u011b pohlad\u00ed po ruce. Zvl\u00e1dl jsem to. \u017diju. Pousm\u011bju se a pomalu propletu na\u0161e prsty. Nem\u016f\u017eu se moc h\u00fdbat. „Tome,“ za\u0161ept\u00e1 Bill znovu a pohlad\u00ed m\u011b po t\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[356],"tags":[],"class_list":["post-8840","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obsession"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8840","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8840"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8840\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8840"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8840"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8840"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}