{"id":8845,"date":"2011-04-21T18:30:00","date_gmt":"2011-04-21T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8822"},"modified":"2011-04-21T18:30:00","modified_gmt":"2011-04-21T17:30:00","slug":"effervescent-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/21\/effervescent-19\/","title":{"rendered":"Effervescent 19."},"content":{"rendered":"
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"472\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill obdr\u017e\u00ed bouli, Tom obdr\u017e\u00ed polibek<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Simone vykukovala z p\u0159edn\u00edho okna a to, co vid\u011bla, ji v\u00e1\u017en\u011b rozn\u011b\u017enilo. Tom byl schoulen\u00fd u Billova boku, prsty m\u011bli propleten\u00e9 a v Tomov\u011b obli\u010deji nebyla ani zn\u00e1mka strachu. Jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 by j\u00ed ud\u011blala je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed radost, by bylo, kdyby Tom Billa znovu pol\u00edbil; to, pro ni, byl ten nejv\u011bt\u0161\u00ed krok, kter\u00fd Tom mohl ud\u011blat. L\u00edbilo se j\u00ed, jak Billovi v\u011b\u0159il. Byla to jej\u00ed obl\u00edben\u00e1 v\u011bc k pozorov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne, Sn\u011bhurka m\u011bla sedm trpasl\u00edk\u016f,“ zasm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, ale j\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee je m\u00e1 ka\u017ed\u00e1 princezna. Jsou to ti nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1di, kter\u00e9 si princezna m\u016f\u017ee p\u0159\u00e1t, p\u0159\u00e1l bych si b\u00fdt trpasl\u00edkem princezny\u2026 Byl bych\u2026“<\/div>\n
„Billy,“ navrhl Tom a Bill m\u00e1vnul rukou.<\/div>\n
„Ani n\u00e1hodou! Mus\u00ed to b\u00fdt jm\u00e9no, kter\u00e9 vypl\u00fdv\u00e1 z m\u00fdch vlastnost\u00ed, hlup\u00e1\u010dku.“<\/div>\n
„Billy,“ \u0159ekl Tom znovu a tentokr\u00e1t nad t\u00edm Bill trochu pop\u0159em\u00fd\u0161lel.<\/div>\n
„Billy\u2026 jo, v\u00ed\u0161, sed\u00ed to\u2026 \u0160mudla, Pr\u00f3fa, Kejchal, Rejpal, Stydl\u00edn, \u0160t\u00edstko, D\u0159\u00edmal, a Billy!“<\/div>\n
„A Tomi?“<\/div>\n
„V\u017edycky Tomi!“<\/div>\n
„To je hodn\u011b trpasl\u00edk\u016f k zapamatov\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„No, ta nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed jm\u00e9na, kter\u00e1 si mus\u00ed\u0161 pamatovat, jsou Billy a Tomi. Jsme ti nejlep\u0161\u00ed trpasl\u00edci!“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee jsme a\u017e moc vysoc\u00ed na to, abychom byli trpasl\u00edci\u2026“ zasm\u00e1l se Tom, ale samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee na to m\u011bl Bill tak\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„P\u0159ilep\u00edme si boty na kalhoty a budeme chodit po kolenou.“<\/div>\n
„To p\u016fjde!“<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Bill jen p\u0159ik\u00fdvl a to byl konec konverzace, a nejsp\u00ed\u0161 i v\u0161ech dal\u0161\u00edch konverzac\u00ed. Chlad letn\u00ed noci byl trochu \u0161okuj\u00edc\u00ed, ale Tom se tak jen k Billovi v\u00edc p\u0159itulil. Bill c\u00edtil v\u0161echny druhy tepla (teplo dost velk\u00e9 na to, abych napsal sv\u016fj \u017eivotopis, za\u017eertoval by zase Bill, kdyby to Tom zm\u00ednil) a bylo to perfektn\u00ed jemn\u00e9 a p\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/div>\n
Le\u017eeli tam, dokud si Tom\u016fv bok neza\u010dal st\u011b\u017eovat na moc nepohodlnou pozici a oni se nep\u0159em\u00edstili do domu. Uvnit\u0159 bylo mnohem tepleji ne\u017e venku a oba dva cht\u011bli teplo je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed. A tak si ho ud\u011blali. Zalezli si do postele a op\u0159eli se \u010delem o \u010delo; tv\u00e1\u0159e na pol\u0161t\u00e1\u0159i, ruce na boc\u00edch toho druh\u00e9ho, kotn\u00edky semknut\u00e9 a Tom se opravdu c\u00edtil v po\u0159\u00e1dku.<\/p>\n<\/div>\n
„Chce\u0161 z\u016fstat celou noc vzh\u016fru?“ zeptal se Tom a Bill si to promyslel.<\/div>\n
„Jednou jsem \u010detl cit\u00e1t od \u010dlov\u011bka bez tv\u00e1\u0159e.“<\/div>\n
„Oh?“<\/div>\n
„Jo. \u0158\u00edkalo se tam n\u011bco jako „tv\u016fj temn\u00fd mrak mi pom\u00e1h\u00e1 vid\u011bt slunce“. Je to mo\u017en\u00e9, chci \u0159\u00edct, ty jsi pro m\u011b tak jasn\u00fd jako slunce, ur\u010dit\u011b ne temn\u00fd, ale pom\u00e1h\u00e1\u0161 mi vid\u011bt slunce je\u0161t\u011b l\u00edp a d\u011bl\u00e1\u0161 dny del\u0161\u00edmi a jasn\u011bj\u0161\u00edmi. Jsi m\u016fj temn\u00fd mrak? Zn\u00ed to, jako bys m\u011bl b\u00fdt deprimuj\u00edc\u00ed nebo n\u011bco takov\u00e9ho, ale\u2026 pom\u00e1h\u00e1\u0161 mi d\u00edvat se na slunce.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jsem slune\u010dn\u00ed br\u00fdle.“<\/div>\n
„Slune\u010dn\u00ed br\u00fdle?“<\/div>\n
„Hm, jo. M\u016f\u017eu se zd\u00e1t temn\u00fd a chladn\u00fd, ale kdy\u017e jsi u m\u011b bl\u00edzko, tak t\u011b d\u011bl\u00e1m \u0161\u0165astn\u00fdm, a tvoje o\u010di t\u011b nep\u00e1l\u00ed\u2026 to je nesp\u00ed\u0161 dobr\u00e1 v\u011bc, ne?“<\/div>\n
„P\u0159ipom\u00edn\u00e1\u0161 mi m\u011b,“ zasm\u00e1l se Bill. „P\u0159esta\u0148 s t\u00edm.“
„Mo\u017en\u00e1 bych byl r\u00e1d tebou\u2026 alespo\u0148 na okam\u017eik.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme p\u0159edst\u00edrat! Byla by to v\u00e1\u017en\u011b sranda, Tomi. Obl\u00edkneme se jako ten druh\u00fd a budeme mluvit jako ten druh\u00fd\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 neum\u00edm mluvit tak rychle,“ poznamenal Tom a Bill si povzdychl.<\/div>\n
„To je ten z\u00e1zrak hry! M\u016f\u017ee\u0161 p\u0159edst\u00edrat, \u017ee jsi schopn\u00fd mluvit stejn\u011b hodn\u011b jako j\u00e1, stejn\u011b jako to d\u011blaj\u00ed herci. Jestli chce\u0161 mluvit jako j\u00e1, tak to prost\u011b jen hraj. Nen\u00ed to tak t\u011b\u017ek\u00e9. J\u00e1 budu muset mluvit pomaleji, abych byl jako ty, a to j\u00e1 neum\u00edm, ale m\u016f\u017eu to jen hr\u00e1t.“<\/div>\n
„Stejn\u011b si nemysl\u00edm, \u017ee to dok\u00e1\u017eu.“<\/div>\n
„Zkus\u00ed\u0161 to?“<\/div>\n
„Z\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
„Chce\u0161 se mnou hr\u00e1t p\u0159evr\u00e1cen\u00e9 role?“<\/div>\n
„Je u\u017e p\u011bkn\u011b pozd\u011b…“<\/div>\n
„Tak nemus\u00edme,“ \u0159ekl Bill s \u00fasm\u011bvem a Tom se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee neum\u00edm \u0159\u00edct ne tomuhle \u00fasm\u011bvu\u2026“<\/div>\n
„Mn\u011b je to jedno,“ zaradoval se Bill, ne\u017e si zaz\u00edval do h\u0159betu ruky. „Jsi ospal\u00fd? J\u00e1 jsem.“<\/div>\n
„Jo, dost\u00e1v\u00e1m se tam.“<\/div>\n
„\u0158ekne\u0161 mi poh\u00e1dku na dobrou noc?“<\/div>\n
„Jen jestli si budu moc hr\u00e1t s tv\u00fdmi vlasy, zat\u00edmco ji budu vypr\u00e1v\u011bt,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, jak to Bill miloval, a v\u011bd\u011bl, jak moc miloval Billa; a tak pro\u010d by necht\u011bl, aby byl Bill \u0161\u0165astn\u00fd a v pohodl\u00ed, kdy\u017e si byli cel\u00fd den tak vzd\u00e1len\u00ed?<\/div>\n
„To bych moc r\u00e1d.“<\/p>\n<\/div>\n
A tak se Tom rozhodl, \u017ee Billovi pov\u00ed jedinou poh\u00e1dku, kterou zn\u00e1 opravdu dob\u0159e, a tou byla Popelka; namot\u00e1val si Billovy vlasy na prsty, zat\u00edmco vypr\u00e1v\u011bl. Netrvalo dlouho a Bill usnul; v\u017edycky se mu dob\u0159e us\u00ednalo, kdy\u017e si n\u011bkdo hr\u00e1l s jeho vlasy. Kdy\u017e byl mal\u00fd, jeho babi\u010dka si nat\u00e1\u010dela jeho vlasy na prsty, dokud nespal, ale ani to netrvalo v\u011b\u010dn\u011b. Ale te\u010f m\u011bl n\u011bkoho, kdo to cht\u011bl d\u011blat a um\u011bl to fantasticky.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e p\u0159i\u0161lo r\u00e1no, Bill byl prvn\u00ed, kdo se probudil. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli to bylo z nad\u0161en\u00ed z toho, \u017ee bude pracovat s Tomem, nebo \u017ee se mu o\u010di jen tak z ni\u010deho nic otev\u0159ely, ale a\u0165 u\u017e to bylo, jak cht\u011blo, byl r\u00e1d, a za\u010dal t\u00edm, \u017ee se osprchuje a p\u0159iprav\u00ed se na den.<\/div>\n
Potkal Simone, kdy\u017e vych\u00e1zela z lo\u017enice, a zeptal se j\u00ed, jestli nem\u00e1 n\u011bjak\u00e9 bled\u011b modr\u00e9 \u0161perky. K jeho radosti mu dala p\u00e1r prst\u00fdnk\u016f s bled\u011bmodr\u00fdmi kam\u00ednky, kter\u00e9 tak \u010dasto nenosila, a tak si je mohl nosit, jak se mu cht\u011blo. Nikdy nebyl tak nad\u0161en\u00fd z toho, \u017ee m\u00e1 mamku, kter\u00e1 se s n\u00edm d\u011blila o v\u011bci.<\/div>\n
„D\u011bkuju, mami!“ zavolal p\u0159es rameno, ne\u017e se vyb\u011bhl osprchovat a ustrojit.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se\u0161el po schodech a pod\u00edval se podez\u0159\u00edvav\u011b na zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e. Nez\u00e1le\u017eelo mu na tom, kdo je tam, on tam pot\u0159eboval, a to rychle. Na\u0161t\u011bst\u00ed mu Bill \u0159ekl, a\u0165 jde klidn\u011b d\u00e1l.<\/div>\n
„D\u011bkuju!“ zak\u0159i\u010del Tom. „Opravdu pot\u0159ebuju \u010d\u016frat.“<\/div>\n
„Hlavn\u011b nesplachuj,“ varoval ho Bill, vykoukl hlavou zpoza z\u00e1v\u011bsu od sprchy. „Nebo budu bre\u010det, a pak budu o\u0161kliv\u00fd, proto\u017ee mi z\u010derven\u00e1 nos a moje o\u010di budou \u010derven\u00e9 a otekl\u00e9\u2026 pro\u010d herci ve filmech neopuchnou, kdy\u017e bre\u010d\u00ed?“<\/div>\n
„Pochybuju, \u017ee bys byl o\u0161kliv\u00fd. A te\u010f zastr\u010d hlavu zp\u00e1tky do sprchy.“<\/div>\n
Bill se jen zasm\u00e1l a schoval se zp\u00e1tky za z\u00e1v\u011bs. Trochu nadsko\u010dil, kdy\u017e Tom str\u010dil ruku za z\u00e1v\u011bs, dr\u017eel sklenici.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 mi nato\u010dit vodu, abych si mohl vy\u010distit zuby?“<\/div>\n
„Jo! Tady,“ vr\u00e1til mu Bill sklenku a Tom mu pod\u011bkoval, ne\u017e si rychle vy\u010distil zuby a utekl se obl\u00e9knout. Bylo st\u00e1le celkem brzo, a tak Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee dostanou p\u0159ed prac\u00ed po\u0159\u00e1dnou sn\u00eddani.<\/div>\n
Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se mohl p\u0159ed prac\u00ed po\u0159\u00e1dn\u011b naj\u00edst, byl pak klidn\u011bj\u0161\u00ed. Kdy\u017e b\u011b\u017eel pozd\u011b a mohl si jen n\u011bco vz\u00edt po cest\u011b, m\u011bl \u0161ichtu v\u017edycky celou rozt\u011bkanou a byl z lid\u00ed cel\u00fd nesv\u016fj. Bylo to jako span\u00ed; v\u011bt\u0161in\u011b lid\u00ed se sp\u00ed nejl\u00edp na b\u0159i\u0161e, Tom pracoval l\u00e9pe, kdy\u017e m\u011bl \u017ealudek pln\u00fd j\u00eddla.<\/p>\n<\/div>\n
Posadil se ke stolu k sn\u00eddani a \u010dekal, a\u017e p\u0159ijde Bill a p\u0159ipoj\u00ed se k nim, a kdy\u017e se p\u0159ipojil, nikdo z n\u011bj nemohl spustit o\u010di. Vlasy m\u011bl na\u010desan\u00e9 do v\u0161ech mo\u017en\u00fdch stran a \u00fahl\u016f, a zat\u00edmco jeho oble\u010den\u00ed bylo naprosto norm\u00e1ln\u00ed (na Billa a\u017e moc), jeho make-up byl naprosto neuv\u011b\u0159iteln\u00fd; tmav\u00fd a hrub\u00fd jako v\u017edycky, ale tentokr\u00e1t d\u011blan\u00fd do modra. Tom si myslel, \u017ee to vypadalo naprosto p\u0159ekr\u00e1sn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Oh, ty prst\u00fdnky vypadaj\u00ed \u00fa\u017easn\u011b!“ usm\u00e1la se Simone a Bill se za\u010dervenal.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161?“ zeptal se, posadil se vedle Toma.<\/div>\n
„V\u00edm! Je to, jako by byly stvo\u0159en\u00e9 p\u0159\u00edmo pro tebe. Chci, aby sis je nechal!“<\/div>\n
„D\u011bkuji, mami.“<\/div>\n
„To nestoj\u00ed za \u0159e\u010d,“ zaradovala se Simone a polo\u017eila t\u00e1c s \u010derstv\u00fdm ovocem na st\u016fl.<\/div>\n
„No,“ \u0159ekl Gordon, kdy\u017e se posadil mezi Simone a Andrease. „Nevypad\u00e1\u0161 ty \u00fachvatn\u011b?“<\/div>\n
„D\u011bkuju, tati,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, trochu se zakousl do jahody.<\/div>\n
„Hele, Sim? Nen\u00ed to ten prsten, co jsem ti dal?“<\/div>\n
„Oh? Opravdu? Nevzpom\u00edn\u00e1m si,“ \u0159ekla stydliv\u011b a chlapci u stolu se zasm\u00e1li.<\/div>\n
„Stejn\u011b Billovi slu\u0161\u00ed v\u00edc,“ \u0159ekl Gordon \u017eertovn\u011b a Simone na n\u011bj vypl\u00e1zla jazyk.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se nacpal j\u00eddlem. M\u011bl \u0161patn\u00fd pocit, \u017ee se tam uk\u00e1\u017ee Gustav a \u017ee p\u0159ivod\u00ed probl\u00e9m, tak\u017ee se cht\u011bl nacpat sn\u00eddan\u00ed, aby pak nebyl tak nerv\u00f3zn\u00ed, kdyby se opravdu uk\u00e1zal. Nikdo to nemohl v\u011bd\u011bt. Jen doufal, \u017ee jestli p\u0159ijde, tak \u017ee to zvl\u00e1dne. Opravdu s Billem znovu necht\u011bl ztratit spojen\u00ed.<\/div>\n
St\u00e1le se nel\u00edbali od t\u00e9 doby, co se Tom setkal s Gustavem, ale pro te\u010f se alespo\u0148 dok\u00e1zali obejmout, byla to bezpe\u010dn\u00e1 z\u00f3na, a tak se spolu budou moci pod\u011blit o dal\u0161\u00ed teplo, kdy\u017e to bude pot\u0159eba. Byla to no\u010dn\u00ed m\u016fra, nedok\u00e1zat se v\u016fbec dot\u00fdkat, i kdy\u017e to trvalo jen p\u00e1r hodin.<\/div>\n
Kdy\u017e byla sn\u00eddan\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u011b sn\u011bdena, Andreas si sedl dozadu Tomova auta a Bill si sedl dop\u0159edu. Andreas si zm\u011bnil m\u00edsto pracovi\u0161t\u011b, aby Bill mohl s Tomem pracovat vep\u0159edu a plnit poli\u010dky v\u011bcmi, kter\u00e9 Andreas objednal, a dr\u017eel se v zadn\u00ed m\u00edstnosti.<\/p>\n<\/div>\n
„St\u00e1le jsi proti tomu, abych jedl ze sklenic?“ zeptal se Bill a Tom pokr\u010dil jedn\u00edm ramenem.<\/div>\n
„Nen\u00ed to moc hygienick\u00e9, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e tu te\u010f pracuje\u0161.“<\/div>\n
„Pak ud\u011bl\u00e1m tohle,“ u\u0161kl\u00edbl se trochu Bill, vzal n\u011bjakou sklenici s gum\u00eddky, kter\u00e9 je\u0161t\u011b nem\u011bl, a vysypal je na pult. Bylo jich asi tucet, kolik se jich vysypalo, a on je z pultu sn\u011bdl, bez toho, aby pou\u017eil ruce.<\/div>\n
„Odporn\u00e9,“ zasm\u00e1l se Tom a hodil jednoho gum\u00eddka Billovi do obli\u010deje.<\/div>\n
„J\u00edst rukama je nudn\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a posunul si br\u00fdle na nose v\u00fd\u0161, znovu se p\u0159edklonil, aby mohl sebrat sladkost z desky.<\/div>\n
„J\u00edst z pultu nen\u00ed moc \u010distotn\u00e9\u2026 spousta rukou se ho dotkla a ukl\u00edzen\u00ed tomu moc nepom\u00e1h\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Ukl\u00edzen\u00ed ukl\u00edz\u00ed! Tak\u017ee tenhle pult je \u010dist\u00fd. Mimo to, jako mal\u00fd jsem olizoval kameny, abych si vybudoval imunitn\u00ed syst\u00e9m; tak\u017ee te\u010f jsem teoreticky k\u00e1men. Nikdy neonemocn\u00edm. Nejsem infikovan\u00fd, Tomi.“<\/div>\n
„Nikdy neonemocn\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Ne!“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u017edycky\u2026“<\/div>\n
„Proto\u017ee m\u00e1\u0161 \u0161patnou imunitu! Jdi ol\u00edzat n\u011bjak\u00e9 kameny.“<\/div>\n
„Fuj, ani n\u00e1hodou!“ zasm\u00e1l se Tom a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Jak jinak dostane\u0161 vitam\u00edny a miner\u00e1ly?“ \u0159ekl Bill, mrkl na n\u011bj a dal sklenici zp\u00e1tky na polici.<\/div>\n
„Humus.“<\/div>\n
Tom se c\u00edtil lehce, naprosto klidn\u011b a r\u00e1d, \u017ee m\u016f\u017ee sledovat Billa, jak si nad\u0161en\u011b pov\u00edd\u00e1 s d\u011btmi a jejich rodi\u010di, kte\u0159\u00ed p\u0159ich\u00e1zeli odm\u011bnit jejich d\u00edtka za dob\u0159e vykonanou pr\u00e1ci – a\u0165 u\u017e to bylo cokoliv. N\u011bkte\u0159\u00ed rodi\u010de se na Billa divn\u011b d\u00edvali, ale d\u011bti ho naprosto milovaly a po\u0159\u00e1d se ptaly, jestli si m\u016f\u017eou s\u00e1hnout na jeho vlasy.<\/p>\n<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to ost\u0159e,“ za\u0161eptala jedna mal\u00e1 hol\u010di\u010dka a Bill si klekl, dlan\u00ed se vlas\u016f dotkl.<\/div>\n
„Nen\u00ed. Vzhled dok\u00e1\u017ee m\u00e1st!“<\/div>\n
„Co to<\/em> znamen\u00e1?“ zeptala se a Bill se usm\u00e1l.<\/div>\n
„To<\/em> znamen\u00e1, \u017ee jen proto, \u017ee moje vlasy vypadaj\u00ed<\/em> ost\u0159e, neznamen\u00e1, \u017ee jsou<\/em> ostr\u00e9. Tady. S\u00e1hni si.“<\/div>\n
Bill trochu sklonil hlavu a hol\u010di\u010dka ho po vlasech pohladila, ne\u017e dala ruku pry\u010d, a trochu se zasm\u00e1la.<\/div>\n
„Jsou jemn\u00e9!“<\/div>\n
„Celkem, hm? Nem\u016f\u017ee\u0161 v\u017edycky v\u011b\u0159it tomu, co vid\u00ed\u0161, n\u011bkdy se mus\u00ed\u0161 pod\u00edvat l\u00e9pe.“<\/div>\n
„Poj\u010f sem, Caroline,“ \u0159ekla jej\u00ed m\u00e1ma. „Mus\u00edme j\u00edt na oslavu Lucov\u00fdch narozenin.“<\/div>\n
„Ahoj!“ zaradovala se Caroline, jej\u00ed zpola bezzub\u00fd \u00fasm\u011bv byl tak jasn\u00fd v kontrastu s jej\u00ed k\u016f\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Ahoj, Caroline! U\u017eij si oslavu!“<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ zam\u00e1vala Billovi, ne\u017e si chytla sv\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9 kv\u011btinov\u00e9 \u0161aty a rozeb\u011bhla se za svou matkou.<\/p>\n<\/div>\n
„Ty d\u011bti t\u011b miluj\u00ed,“ poznamenal Tom a Bill pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Vsad\u00edm se, \u017ee nikdy nevid\u011bly n\u011bkoho, jako jsem j\u00e1.“<\/div>\n
„To asi ano,“ souhlasil Tom. „Jsi p\u011bkn\u011b zaj\u00edmav\u00fd exempl\u00e1\u0159.“<\/div>\n
„Je to dob\u0159e? Kdy\u017e jsem byl mal\u00fd, tak\u017ee jsem v\u017edycky ztrap\u0148oval m\u00e9 rodi\u010de, proto\u017ee jsem nosil \u0161\u00edlen\u00e9 v\u011bci, chci \u0159\u00edct\u2026 fakt \u0161\u00edlen\u00fd v\u011bci, v\u00ed\u0161? A oni m\u011b nikdy nikam necht\u011bli br\u00e1t\u2026 tak\u017ee jestli t\u011b ztrap\u0148uju, \u0159ekni mi to, ano?“<\/div>\n
„\u0158eknu,“ \u0159ekl Tom. „Ale nemysl\u00edm si, \u017ee by se to n\u011bkdy m\u011blo st\u00e1t\u2026“<\/div>\n
„To je nejsp\u00ed\u0161 dobr\u00e1 zpr\u00e1va\u2026 jen proto, \u017ee bych se kv\u016fli tob\u011b nem\u011bnil\u2026“ odpov\u011bd\u011bl Bill s pokr\u010den\u00edm ramene a Tom s t\u00edm nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m.<\/p>\n<\/div>\n
Tom necht\u011bl, aby se kv\u016fli n\u011bmu musel m\u011bnit, stejn\u011b jako to Bill necht\u011bl u Toma. Jasn\u011b, pom\u00e1haj\u00ed si p\u0159ekonat ur\u010dit\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 mo\u017en\u00e1 zm\u011bn\u00ed jejich chov\u00e1n\u00ed, ale to je n\u011bco, co oba cht\u011bj\u00ed pro sebe; nejen pro toho druh\u00e9ho.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 v\u011bt\u0161ina p\u00e1r\u016f by \u0159ekla, \u017ee by se zm\u011bnili, kdyby to znamenalo z\u016fstat spolu, ale oni nebyli jako v\u011bt\u0161ina p\u00e1r\u016f, a to bylo ur\u010dit\u011b dobr\u00e9 znamen\u00ed, \u017ee cht\u011bli toho druh\u00e9ho p\u0159esn\u011b tak, jak\u00fd je; nejen kousek toho druh\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
Andreas zavolal Toma, aby mu \u0161el dozadu s n\u011b\u010d\u00edm pomoct, a tak Bill p\u0159evzal kontrolu nad obsluhou a pokladnou; n\u011bjak. Tancoval pro z\u00e1kazn\u00edky v\u00edc, ne\u017e aby se v\u011bnoval st\u00e1n\u00ed za pokladnou a \u0159\u00edkal ceny. Bill si myslel, \u017ee je lep\u0161\u00ed se lidem v\u011bnovat; dokud neve\u0161el Gustav, tentokr\u00e1t bez Maxe.<\/p>\n<\/div>\n
„Kde je Tom?“<\/div>\n
„Tady ne,“ zalhal Bill. „P\u016fjdu dozadu a zept\u00e1m se Andyho, jestli je doma.“<\/div>\n
„Nel\u017ei, Bille\u2026 Mus\u00edm s n\u00edm mluvit.“<\/div>\n
„Nen\u00ed tady,“ zp\u00edval Bill, pokra\u010doval v tancov\u00e1n\u00ed ke dve\u0159\u00edm dozadu.<\/div>\n
„Je tam vzadu, \u017ee jo?“<\/div>\n
„Pro\u010d jsi tak neodbytn\u00fd, Gustave? Byl bys o hodn\u011b roztomilej\u0161\u00ed, kdybys byl zase mil\u00fd.“<\/div>\n
„Tohle te\u010f nepot\u0159ebuju \u0159e\u0161it, Bille\u2026 uhni.“<\/div>\n
„Gustave, Gustave, Gustave, v\u00ed\u0161, co se \u0159\u00edk\u00e1; kdo si po\u010dk\u00e1, ten se do\u010dk\u00e1. Tak pro\u010d si nepo\u010dkat?“<\/div>\n
„Opravdu, u\u017e m\u011b za\u010d\u00edn\u00e1\u0161 \u0161tv\u00e1t\u2026“ odpov\u011bd\u011bl Gustav, pro\u0161el kolem pultu a \u0161el k zadn\u00edm dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Tam bych nechodil,“ \u0159ekl Bill v\u00e1\u017en\u011b a Gustav proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu ti \u0159\u00edct tajemstv\u00ed?“ za\u0161eptal Bill a Gustav za\u00fap\u011bl. „Nechceme, aby to nikdo v\u011bd\u011bl, ale ta zadn\u00ed m\u00edstnost nen\u00ed jenom sklad, ne\u2026 nat\u00e1\u010d\u00edme tam opravdu zvrhl\u00e9 porno. Chci \u0159\u00edct, to nejv\u00edc zvrhl\u00e9 ze v\u0161ech nejzvrhlej\u0161\u00edch. Je to kurevsky \u0161\u00edlen\u00fd, ale jak jinak by to mohlo v tak mal\u00e9m m\u011bst\u011b fungovat? Ne, ned\u00edvej se na m\u011b tak, mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b! Opravdu se to tam d\u011bje a je to\u2026 no\u2026 humus! Chci \u0159\u00edct, je ta spousta olej\u00ed\u010dk\u016f a t\u011bln\u00edch tekutin v\u0161ude po zemi, a ty kost\u00fdmy, Gustave\u2026 ty kost\u00fdmy\u2026 ani jeden z nich nem\u00e1 t\u0159pytky nebo flitry! Je to v\u0161echno\u2026 okrov\u00e9. V\u0161echno, co maj\u00ed na sob\u011b je okrov\u00e9 a limetkov\u011b zelen\u00e9. Naprosto stra\u0161n\u00fd. Ne\u0161el bych tam ani za nic.“<\/div>\n
„Pak je dob\u0159e, \u017ee za to nic nechci, hm? Te\u010f m\u011b tam pus\u0165.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee ru\u0161it! Je to porno<\/em>, Gustave, kdy\u017e je vyru\u0161\u00ed\u0161, tak jim ochabne pt\u00e1k a v\u0161echny pen\u00edze jsou pry\u010d. Nechce\u0161 b\u00fdt za tohle zodpov\u011bdn\u00fd, \u017ee ne?<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 v\u016fbec pon\u011bt\u00ed, jak zasran\u011b otravnej se\u0161? V\u00e1\u017en\u011b\u2026 nikomu na tom ve\u010d\u00edrku ses nel\u00edbil. Kdy\u017e jsi ode\u0161el, v\u0161ichni se radovali.“<\/div>\n
„To je v pohod\u011b. Stejn\u011b jsem tam na nikoho necht\u011bl zap\u016fsobit.“<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161, \u017ee jsi zap\u016fsobil na Toma\u2026 jsi tady nov\u00fd, tak jsem to nechal b\u00fdt, ale Tom je m\u016fj, Bille. Je u\u017e roky. P\u0159esta\u0148 se sr\u00e1t do m\u00fdch v\u011bc\u00ed a nech m\u011b vz\u00edt si, co mi pat\u0159\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
„Ty jsi v\u00e1\u017en\u011b monstrum, co?“ zeptal se Bill ost\u0159e, u\u017e ne\u017eertoval.<\/div>\n
Gustav se choval, jako by byl Tom v\u011bc, a ne \u010dlov\u011bk, a Bill znal, jak\u00fd je rozd\u00edl mezi v\u011bc\u00ed a \u010dlov\u011bkem; a Tom byl zaru\u010den\u011b \u010dlov\u011bk. V b\u0159i\u0161e se mu rozlilo horko z toho, jak byl roz\u010dilen\u00fd na Gustava kv\u016fli tomu, jak mluv\u00ed o jeho p\u0159\u00edteli, jeho kamar\u00e1dovi\u2026<\/div>\n
Gustav ho ignoroval a nat\u00e1hl se po klice od dve\u0159\u00ed, ale Bill se rychle p\u0159itiskl z\u00e1dy na dve\u0159e a n\u011bkolikr\u00e1t do nich kopnul patou. Mo\u017en\u00e1 to nebyl nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad, ale alespo\u0148 budou v\u011bd\u011bt, \u017ee se n\u011bco d\u011bje, a mo\u017en\u00e1 p\u0159ijde Andreas a ne Tom; p\u0159eci jen, Tom byl plach\u00fd.<\/div>\n
„Jdi mi z cesty, Bille. Tom si mus\u00ed uv\u011bdomit, jak jsem pro n\u011bj dobr\u00fd, a ty mi stoj\u00ed\u0161 v cest\u011b, u\u017e m\u011b to nebav\u00ed.“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
U\u017e to v\u016fbec nebyl ten sam\u00fd Gustav, kter\u00e9ho Bill potkal. A\u0165 u\u017e hr\u00e1l hru, jakou cht\u011bl, jak cht\u011bl dlouho, nebyl nic jin\u00e9ho ne\u017e chladn\u00fd a rozhodnut\u00fd. Obvykle odhodlanost byla n\u011bco, co Bill na lidech obdivoval, ale jen kdy\u017e to bylo pro dobrou v\u011bc; ale tohle byly \u0161patn\u00e9 d\u016fvody, a on se opravdu zlobil. Zloba se je\u0161t\u011b zhor\u0161ila, kdy\u017e se Gustav rozhodl ho ode dve\u0159\u00ed odstr\u010dit.<\/div>\n
Bill si zvrtnul kotn\u00edk a slo\u017eil se k zemi, spadl na zem a pra\u0161til se do hlavy o vy\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00ed d\u0159ev\u011bnou poli\u010dku. Zabru\u010del a zamra\u010dil se; hlava ho \u0161\u00edlen\u011b bolela v m\u00edst\u011b, kde se do n\u00ed bouchl.<\/div>\n
Andreas musel sly\u0161et povyk, proto\u017ee rychle otev\u0159el dve\u0159e a chytl Gustava. Bill nikdy p\u0159ed t\u00edm nevid\u011bl Andrease jinak ne\u017e usm\u011bvav\u00e9ho, a tohle bylo neuv\u011b\u0159iteln\u011b hroziv\u00e9, dokonce i na n\u011bj. Pod\u00edval se na Billa ustaran\u011b, ne\u017e pok\u00fdval hlavou sm\u011brem do zadn\u00ed m\u00edstnosti. Bill to pochopil a od\u0161oural se dozadu tam, kde byl Tom, a nechal Andrease, aby se postaral o Gustava. A to se postaral.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, co se – oh m\u016fj Bo\u017ee, krv\u00e1c\u00ed ti ruka!“<\/div>\n
„Opravdu?“ Bill se pod\u00edval dol\u016f a v\u0161iml si, \u017ee m\u011bl na h\u0159betu ruky r\u00e1nu. Absolutn\u011b netu\u0161il, jak se tohle stalo.<\/div>\n
„Co\u2026 co se stalo?“<\/div>\n
„Gustav m\u011b str\u010dil,“ pokr\u010dil Bill rameny, opravdu nevypadal, \u017ee by se ho to n\u011bjak dotklo; co\u017e se Tomovi v\u016fbec nel\u00edbilo.<\/div>\n
„Pro\u010d?!“<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem ho pustit sem dozadu za tebou\u2026 jen st\u00e1le p\u011bkn\u011b zam\u011b\u0159en\u00fd na tom, \u017ee chce b\u00fdt tv\u016fj p\u0159\u00edtel, Tomi. Nejsp\u00ed\u0161 ho rodi\u010de nenau\u010dili slu\u0161n\u00e9mu chov\u00e1n\u00ed, nebo on jen neum\u00ed poslouchat\u2026“<\/div>\n
„Tady, tam je krabi\u010dka prvn\u00ed pomoci, nech\u00e1\u0161 m\u011b?“<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, posadil se na zem, zat\u00edmco Tom hledal l\u00e9k\u00e1rni\u010dku.<\/p>\n<\/div>\n
Bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed, Tom vzal Billa za z\u00e1p\u011bst\u00ed a p\u0159it\u00e1hl si jeho ruku bl\u00ed\u017e k sob\u011b, trochu mu ut\u0159el krev a zav\u00e1zal mu to obvazem. Kdyby se to infikovalo, pak by krev byla na Tomov\u00fdch rukou, nebo si to alespo\u0148 myslel, a my\u0161lenka na to, \u017ee se dot\u00fdk\u00e1 Billova zran\u011bn\u00ed, mu ani nijak nevadila, proto se Bill te\u010f usm\u00edval. Nejsp\u00ed\u0161 u\u017e okolo n\u011bj Tom nebyl nerv\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n
Oz\u00fdvalo se hlasit\u00e9 k\u0159i\u010den\u00ed od Andrease, a oba usly\u0161eli, jak zvonek nad dve\u0159mi zazvonil, a dve\u0159e se s hlasit\u00fdm pr\u00e1sknut\u00edm zav\u0159ely. Andreas se vr\u00e1til za nimi rychleji, ne\u017e si dok\u00e1zali p\u0159edstavit, a v rekordn\u00ed rychlosti byl u nich na zemi, jemn\u011b mu p\u0159ilo\u017eil ruku na hlavu, hledal bouli.<\/p>\n<\/div>\n
„No, tak to je dobr\u00e9,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/div>\n
„Co?“ zeptal se Bill.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 viditelnou bouli.“<\/div>\n
„Dobr\u00e9?! Co je na tom dobr\u00e9ho?!“ zak\u0159i\u010del vyd\u011b\u0161en\u011b Tom a Andreas ho uti\u0161il. Vzal si l\u00e9k\u00e1rni\u010dku, jeliko\u017e byl zvykl\u00fd po incidentu s Tomov\u00fdm otcem starat se o Toma, v\u011bd\u011bl celkem dost v\u011bc\u00ed o mod\u0159in\u00e1ch a boul\u00edch.<\/div>\n
„Kdybys tam nem\u011bl bouli, mohla by b\u00fdt uvnit\u0159, a to by mohlo\u2026 no\u2026 zab\u00edt t\u011b.“<\/div>\n
„Pak jsou to dobr\u00e9 zpr\u00e1vy,“ zasm\u00e1l se Bill a znovu vypadal tak povznesen\u00fd nad celou situaci, i kdy\u017e m\u011bl takovou sm\u016flu a zran\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Mamka s t\u00e1tou n\u011bjak vymysl\u00ed, jak Gustavovi zabr\u00e1nit sem chodit, ano?“ \u0159ekl Andreas a oba sedmn\u00e1ctilet\u00ed p\u0159ik\u00fdvli na pod\u011bkov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Andreas jim \u0159ekl, \u017ee se postar\u00e1 o kasu a \u017ee si m\u016f\u017eou odpo\u010dinout ve skladu, jestli cht\u011bj\u00ed, t\u0159eba se i naob\u011bdvat. Oba souhlasili a nam\u00edsto toho, aby jedli, se dr\u017eeli za ruce, dot\u00fdkali se obli\u010dej\u016f, hrudn\u00edk\u016f a u\u017e\u00edvali si tepla toho druh\u00e9ho.<\/div>\n
„U\u017e je to dlouho,“ za\u0161eptal Tom, p\u0159elezl po kolenou k Billovi. „Co jsme se l\u00edbali.“<\/div>\n
„Velmi dlouho,“ souhlasil Bill.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bychom mohli\u2026 jestli chce\u0161\u2026.“ \u0158ekl Tom ti\u0161e, nat\u00e1hl ruku a chytl Billa za tv\u00e1\u0159 ob\u011bma rukama.<\/div>\n
Bill pomalu p\u0159ik\u00fdvl, zav\u0159el o\u010di a pootev\u0159el rty. Oba dva se k sob\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eili obli\u010dejem a Tom se p\u0159itiskl na Billovy rty jako duch, jemn\u011b a klidn\u011b. Byl to mali\u010dk\u00fd polibek, ale pro Billa to znamenalo v\u00edc ne\u017e cel\u00fd sv\u011bt. Kdy\u017e se Tom odt\u00e1hl, oba dva se na sebe pod\u00edvali a za\u010dervenali se. Tom se ur\u010dit\u011b c\u00edtil v po\u0159\u00e1dku a Bill byl \u0161\u0165astn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
original<\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics Bill obdr\u017e\u00ed bouli, Tom obdr\u017e\u00ed polibek Simone vykukovala z p\u0159edn\u00edho okna a to, co vid\u011bla, ji v\u00e1\u017en\u011b rozn\u011b\u017enilo. Tom byl schoulen\u00fd u Billova boku, prsty m\u011bli propleten\u00e9 a v Tomov\u011b obli\u010deji nebyla ani zn\u00e1mka strachu. Jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 by j\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[379],"tags":[],"class_list":["post-8845","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-effervescent"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8845","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8845"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8845\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8845"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8845"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8845"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}