{"id":8846,"date":"2011-04-21T18:00:00","date_gmt":"2011-04-21T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8823"},"modified":"2011-04-21T18:00:00","modified_gmt":"2011-04-21T17:00:00","slug":"immortality-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/21\/immortality-4\/","title":{"rendered":"Immortality? 4."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & Ivetka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome\u2026 nep\u0159ijde ti zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, koukat na n\u011b, kdy\u017e v\u00ed\u0161, \u017ee z\u00edtra se tak probud\u00ed\u0161?“ P\u0159itiskl se Bill ke sv\u00e9mu bratrovi a hodil dal\u0161\u00ed kus rohl\u00edku do vody n\u011bkolika labut\u00edm. Necht\u011bl b\u00fdt doma, a tak Tom p\u0159i\u0161el s my\u0161lenou, \u017ee se projdou kolem vody a p\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti krmili labut\u011b. Tom se zasm\u00e1l a chytil si br\u00e1\u0161ku kolem pasu. P\u0159it\u00e1hl ho bl\u00ed\u017e k sob\u011b, pod z\u00e1minkou aby ostatn\u00ed lidi mohli l\u00edp proch\u00e1zet. Billovi zr\u016f\u017eov\u011bly u\u0161i a d\u00e1l koukal do vody.
„P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jak to bude vypadat, a\u017e bude takhle n\u011bkdo krmit tebe.“ Musel uznat, \u017ee to m\u011blo v sob\u011b dost znatelnou romantiku. A\u017e ho trochu d\u011bsilo, pro\u010d zrovna tahle zv\u00ed\u0159ata. A hlavn\u011b pro\u010d se na to t\u011b\u0161\u00ed. L\u00edbilo se mu b\u00fdt psem nebo kon\u011bm, ale tohle ho l\u00e1kalo z n\u011bjak\u00e9ho jin\u00e9ho d\u016fvodu, kter\u00fd neum\u011bl identifikovat.
„Pro\u010d mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsme poka\u017ed\u00e9 samec a samice?“ Zvedl k n\u011bmu \u010dernovl\u00e1sek \u010dokol\u00e1dov\u00fd pohled. Trochu mu to vrtalo hlavou. Tom pokr\u010dil rameny.
„No mysl\u00edm, \u017ee to nen\u00ed z d\u016fvodu, abysme se rozmno\u017eili. To bysme ani za ten jeden den nestihli. Mo\u017en\u00e1\u2026 mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee k sob\u011b pat\u0159\u00edme.“ Sklopil nejist\u011b pohled do zem\u011b. Bill se zaculil. P\u0159esn\u011b to cht\u011bl sly\u0161et.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee labut\u011b, tvo\u0159\u00ed p\u00e1r do\u017eivotn\u011b?“ p\u00edpnul a nejist\u011b se kousnul do rtu. Tomovi se rozlilo \u00fatrobami p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo a na z\u00e1dech mu nab\u011bhla hus\u00ed k\u016f\u017ee.
„Taky spolu budeme do\u017eivotn\u011b.“ Vydechl a pol\u00edbil Billa na \u010delo.<\/div>\n
„Mluv\u00ed\u0161 te\u010f tak jinak, Tommy\u2026 stalo se n\u011bco\u2026?“ po\u0161eptal Bill a op\u0159el se p\u0159edlokt\u00edm bratrovi o hru\u010f.
„Jak jinak mluv\u00edm, Bille?“ oddechnul Tom.
„Prost\u011b jinak, d\u0159\u00edv by t\u011b ani nenapadlo, \u017ee se mnou bude\u0161 do konce \u017eivota\u2026“ kn\u00edknul Bill do mikiny Toma.
„V\u00ed\u0161, Bille\u2026 asi jsi m\u011bl pravdu. Nelituju toho, \u017ee ka\u017ed\u00fd ve\u010der mus\u00edm vyp\u00edt \u0161\u00e1lek toho nechutn\u00e9ho \u010daje, ze kter\u00e9ho se mi zved\u00e1 \u017ealudek, \u017ee jsem ve stresu z toho, co bude, \u017ee m\u011b smrt bude bolet, a \u017ee uvid\u00edm tebe um\u00edrat\u2026 D\u00edky tomu v\u0161emu si uv\u011bdomuju, jak jsi pro m\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd a \u017ee bych \u017e\u00edt bez tebe prost\u011b nezvl\u00e1dl. Vid\u011bt t\u011b um\u00edrat je to nejhor\u0161\u00ed, co m\u011b m\u016f\u017ee potkat, a\u0165 jsi v roli \u010dlov\u011bka nebo n\u011bjak\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete\u2026“ pohladil Billa po z\u00e1dech.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Chv\u00edli mezi nimi panovalo ticho, Bill necht\u011bl odpov\u011bd\u011bt, necht\u011bl to n\u011bjakou blbost\u00ed pokazit. „Pod\u00edvej se t\u00e1mhle na ty dv\u011b labut\u011b,“ po\u0161eptal ti\u0161e Tom a uk\u00e1zal na p\u00e1r. Dv\u011b labut\u011b, jak se o sebe op\u00edraj\u00ed hlavami a jejich krky tvo\u0159\u00ed velk\u00e9 srdce. „P\u0159esn\u011b tohle jsme my dva\u2026 jsme moc hrd\u00ed na to, abychom si to \u0159ekli, ale v jednom kuse si to n\u011bjak dokazujeme\u2026“ oddechnul.
„Mluv d\u00e1l, Tome,“ pob\u00eddnul ho bratr.<\/div>\n
„V roli \u010dlov\u011bka\u2026 se takhle obj\u00edm\u00e1me, dr\u017e\u00edme se, l\u00edb\u00e1me se\u2026 dot\u00fdk\u00e1me se, ale ne\u0159ekneme si nic\u2026 kdy\u017e jsme se p\u0159evt\u011blili do t\u011bch ps\u016f, d\u011blali jsme si ze sebe srandu, a pak jsme le\u017eeli u toho potoka ve st\u00ednu a ty jsi ke m\u011b p\u0159i\u0161el a za\u010dal m\u011b tak n\u011b\u017en\u011b om\u00fdvat\u2026 v roli kr\u00e1vy jsme se sice h\u00e1dali, ale po\u0159\u00e1d jsme d\u00e1vali pozor na toho druh\u00e9ho, jestli se n\u011bco ned\u011bje. V roli kon\u011b jsme se o sebe op\u00edrali, u\u017e\u00edvali si p\u0159\u00edtomnosti toho druh\u00e9ho, a a\u017e budeme t\u00edmhle\u2026 budeme se o sebe taky takhle op\u00edrat a u\u017e\u00edvat si p\u0159\u00edtomnosti toho druh\u00e9ho\u2026 jen\u017ee po\u0159\u00e1d budeme ml\u010det\u2026“ oddechnul smutn\u011b Tom a narovnal se.
„A co bys cht\u011bl sly\u0161et, Tommy?“ p\u00edpnul ti\u0161e Bill.
„J\u00e1 nev\u00edm\u2026 mo\u017en\u00e1 to, co ke m\u011b c\u00edt\u00ed\u0161\u2026“ po\u0161eptal Tom a sklopil sv\u016fj pohled do \u010dokol\u00e1dov\u00fdch stud\u00e1nek sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ky.<\/p>\n<\/div>\n
Bill nechal lehce pootev\u0159en\u00e1 \u00fasta v jist\u00e9m \u00fa\u017easu. Najednou se c\u00edtil tak moc nerv\u00f3zn\u00ed. V\u011bd\u011bl, co c\u00edt\u00ed. Moc dob\u0159e to v\u011bd\u011bl, ale nem\u011bl odvahu to vyslovit nahlas, dokonce ani s\u00e1m p\u0159ed sebou. Nato\u017e aby to \u0159ekl p\u0159\u00edmo Tomovi.
„Co kdy\u017e\u2026Co kdy\u017e se boj\u00edm to \u0159\u00edct?“ P\u00edpnul jako ran\u011bn\u00e9 pt\u00e1\u010de a v jeho o\u010d\u00edch se objevily plam\u00ednky spaluj\u00edc\u00ed nejistoty. N\u00e1znaky strachu. To, co s Tomem za posledn\u00ed t\u0159i dny pro\u017eil, bylo tak dokonal\u00e9, \u017ee o to necht\u011bl p\u0159ij\u00edt. A pokud byla n\u011bjak\u00e1 \u0161ance, \u017ee by s tak k sob\u011b mohli chovat i po tomhle jejich \u010dajov\u00e9m dobrodru\u017estv\u00ed, byl ochotn\u00fd za to zaplatit v\u011b\u010dn\u00fdm ml\u010den\u00edm.
„Pro\u010d by ses b\u00e1l? Jsem to p\u0159eci j\u00e1. Ten jedin\u00fd, kdo to pochop\u00ed.“ Mluvil klidn\u011b Tom a hladil bratrovy \u010dern\u00e9 vlasy. Byl si jist\u00fd, \u017ee v\u00ed, o co jde. Co by mu Bill cht\u011bl \u0159\u00edct. A vlastn\u011b to Tom c\u00edtil stejn\u011b. Jen necht\u011bl b\u00fdt t\u00edm prvn\u00edm. Byl na to nejsp\u00ed\u0161 po\u0159\u00e1d p\u0159\u00edli\u0161 hrd\u00fd.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 se boj\u00edm, \u017ee ne\u0159ekne\u0161 to sam\u00e9.“ Bill se cht\u011bl pomalu rozbre\u010det. V\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e jen t\u00edm, jak spolu te\u010f mluv\u00ed, Tomovi jasn\u011b \u0159\u00edk\u00e1, o co jde, a Tom jemu v podstat\u011b tak\u00e9. Ale odvahu zat\u00edm nem\u011bl ani jeden.
„Miluje\u0161 m\u011b. Jednou mi to pov\u00ed\u0161, v\u00edm to.“ Vydechl Tom a lehce se usm\u00e1l. Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. Ani jeden ale nic na tohle t\u00e9ma u\u017e ne\u0159ekl.<\/div>\n
„Labut\u011b\u2026 dob\u0159e\u2026 bude to klidn\u00fd den\u2026 kr\u00e1sn\u00fd, klidn\u00fd\u2026“ oddechnul Bill a p\u0159i\u0165uknul si s Tomem.
„\u2026zamilovan\u00fd,“ dodal ti\u0161e Tom a vypil \u0161\u00e1lek ho\u0159k\u00e9ho \u010daje a\u017e do dna. Hned na to si lehnul do postele a bratra si k sob\u011b p\u0159it\u00e1hnul. Vjel mu prsty do vlas\u016f a p\u0159itulil se k n\u011bmu. „Dobrou noc\u2026“ po\u0161eptal.
Bill jen p\u0159ik\u00fdvnul a pomalu usnul\u2026<\/div>\n
O_o<\/div>\n
Bill vyndal hlavu z pod velk\u00e9ho, b\u00edl\u00e9ho k\u0159\u00eddla a porozhl\u00e9dnul se. V\u0161ude bylo ticho, tro\u0161ku mlha, n\u00e1znak toho, \u017ee odpoledne bude kr\u00e1sn\u011b. Pod\u00edval se vedle sebe na zabalen\u00e9ho br\u00e1\u0161ku.
„Tommy\u2026“ \u0161\u0165ouchnul do n\u011bj Bill mal\u00fdm zob\u00e1\u010dkem. Tom hned vystr\u010dil hlavu a narovnal sv\u016fj dlouh\u00fd krk.
„Dobr\u00e9 r\u00e1no\u2026“ usm\u00e1l se.
„Dobr\u00e9\u2026“ za\u0161t\u011bbetal ti\u0161e Bill. Nev\u011bd\u011bl, o \u010dem m\u00e1 mluvit, b\u00e1l se cokoliv \u0159\u00edct, na cokoliv nav\u00e1zat t\u00e9ma.<\/div>\n
Tom to o\u010dividn\u011b ale nepot\u0159eboval. Ihned navazovat konverzaci. N\u011bkolikr\u00e1t jemn\u011b zaklapal zob\u00e1kem a pocuchal jim Billovo jemn\u00e9 pe\u0159\u00ed v oblasti, kde m\u00e1 norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk bedra. Bill vykroutil hlavu dozadu a d\u00edval se na n\u011bj. V\u011bd\u011bl, \u017ee to bylo jak\u00e9si ochranitelsk\u00e9 gesto, kter\u00fdm se Tom p\u0159esv\u011bd\u010doval, \u017ee je jeho br\u00e1\u0161ka v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku. Nikde kolem nich nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 dal\u0161\u00ed labu\u0165. Bill tud\u00ed\u017e usoudil, \u017ee budou nejsp\u00ed\u0161e na n\u011bjak\u00e9m rybn\u00edku vzd\u00e1len\u00e9m od m\u011bsta. O sv\u016fj \u00fakryt se d\u011blili pouze s n\u011bkolika kachnami. Postavil se na nohy a d\u016fkladn\u011b sebou zat\u0159epal. Vystr\u010dil hlavu z r\u00e1kos\u00ed, kter\u00e9 je ukr\u00fdvalo p\u0159ed okoln\u00edm sv\u011btem, a v duchu zaj\u00e1sal. Nebyl to velk\u00fd rybn\u00edk, zato p\u016fsobil poh\u00e1dkov\u011b. U\u017e jen proto, \u017ee tu opravdu nikdo nebyl. Lidi sem nejsp\u00ed\u0161 chodili jen velmi m\u00e1lo.<\/div>\n
„Billi\u2026mohl bys je\u0161t\u011b chvili\u010dku po\u010dkat, pot\u0159ebuju se na\u010desat, tak bys zat\u00edm mohl opat\u0159it vejce.“ Promluvil Tom a v tom se zarazil. „Je\u017ei\u0161i vejce? My m\u00e1me vejce\u2026 Kriste pane, j\u00e1 sedim na vejc\u00edch.“ Naprosto se roz\u0161\u00edlel. Ne, \u017ee by mu vadilo, \u017ee je op\u011bt samic\u00ed, ale trochu ho vyd\u011bsila vidina budouc\u00edch mal\u00fdch labu\u0165ek, kter\u00fdm by \u0159\u00edkal d\u011bti a nejsp\u00ed\u0161 by byl nucen si je chovat v zahradn\u00edm baz\u00e9nu. Bill se rozesm\u00e1l. M\u011bl nutk\u00e1n\u00ed si do Toma r\u00fdpnout ve smyslu, \u017ee na vejc\u00edch si sed\u00ed cel\u00fd \u017eivot, ale nakonec to neud\u011blal. V jeho nitru se n\u00e1hle tak\u00e9 rozlil ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, kter\u00fd mu jasn\u011b \u0159\u00edkal, \u017ee jeho sami\u010dka pot\u0159ebuje na chvilku vyst\u0159\u00eddat v p\u00e9\u010di o budouc\u00ed potomstvo. Nechal Toma sl\u00e9zt z hn\u00edzda a zat\u00edmco se jeho dru\u017eka Tom na\u010dechr\u00e1val, on opatrn\u011b zob\u00e1kem zkoumal ka\u017ed\u00e9 jedno vejce, zda je v po\u0159\u00e1dku. Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed c\u00edtit, \u017ee uvnit\u0159 se skute\u010dn\u011b nach\u00e1z\u00ed \u017eivot. Je\u0161t\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011bj\u0161\u00ed bylo, \u017ee s Tomem m\u011bl m\u00edt potomky, a to s n\u00edm ani nikdy v \u017eivot\u011b nespal. Ne v rozmno\u017eovac\u00edm slova smyslu. P\u0159esto se c\u00edtil spokojen\u011b a nanejv\u00fd\u0161 hrd\u011b na svoji v\u011brnou dru\u017eku a 4 vejce v hn\u00edzd\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 n\u00e1dhern\u011b\u2026“ dodal Bill po chv\u00edli, co si Tom vyplachoval zob\u00e1k vodou.
Tom se oto\u010dil, nev\u011bd\u011bl, jestli je to genama, kter\u00e9 te\u010f m\u00e1, ale to chv\u00e1len\u00ed mu d\u011blalo tuze dob\u0159e. Py\u0161n\u011b se oklepal a do\u0165apkal zp\u00e1tky k hn\u00edzdu. „M\u011bl bys sehnat n\u011bco k j\u00eddlu\u2026“ usm\u00e1l se.
„Tak\u017ee znovu st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed?“ optal se Bill a za\u010dal se pomalu zvedat ze zah\u0159\u00e1t\u00fdch vajec. Tom ho hned vyst\u0159\u00eddal a zob\u00e1kem si pod sebe nastrkal konce vajec, kter\u00e9 n\u011bkdy vykukovaly. Jak instinktivn\u00ed a ochranitelsk\u00e9 gesto.
„Tak dob\u0159e, ne, \u017ee mi n\u011bkam ute\u010de\u0161\u2026“ usm\u00e1l se Bill a roz\u0165apkal se pry\u010d, ale najednou se zastavil. „\u010c\u00edm se v\u016fbec \u017eiv\u00edme\u2026?“ zasy\u010del.
„J\u00e1 nev\u00edm\u2026 asi n\u011bjakejma \u0159asama, fuj\u2026“ odprsknul Tom.
„Dob\u0159e\u2026mimochodem, ne\u017e odejdu\u2026 uv\u011bdomuje\u0161 si to? Budu tat\u00ednek\u2026“ za\u0165apkal Bill na m\u00edst\u011b, aby uk\u00e1zal, jakou m\u00e1 radost.<\/div>\n
Tom kdyby byl \u010dlov\u011bk, jeho v\u00fdraz by z\u0159ejm\u011b vypadal nech\u00e1pav\u011b, pozvednut\u00e9 obo\u010d\u00ed, otev\u0159en\u00e1 \u00fasta a nakr\u010den\u00fd nos. Mo\u017en\u00e1 jeden koutek rt\u016f povyt\u00e1hnut\u00fd tro\u0161ku nahoru.<\/div>\n
„No jo\u2026 a j\u00e1 budu mam\u010da\u2026 douf\u00e1m, \u017ee se to nenarod\u00ed je\u0161t\u011b dnes! Bo\u017ee! A taky douf\u00e1m, \u017ee m\u011b neuvid\u00ed n\u011bkdo ze t\u0159\u00eddy\u2026“ zat\u0159epal hlavou.
„Ty jsi ale idiot\u2026“ zabru\u010del Bill a p\u00edchnul do bratra zob\u00e1kem, pak se oto\u010dil a ode\u0161el hledat n\u011bco k sn\u011bdku. Vejce za \u017e\u00e1dnou cenu nesm\u011bla z\u016fstat bez dozoru.<\/div>\n
Billovi trvalo asi tak p\u016fl hodinky, ne\u017e na\u0161el dostatek dobr\u00e9 a \u010derstv\u00e9 potravy. D\u00e1val si to na hrom\u00e1dku na b\u0159eh k r\u00e1kos\u00ed, aby to pak mohl k Tomovi postupn\u011b don\u00e9st. Prudce ale zvedl hlavu, kdy\u017e sly\u0161el n\u011bjak\u00e9 divn\u00e9 pazvuky. Vzal do zob\u00e1ku prvn\u00ed v\u00e1rku \u0159as a dob\u011bhnul do jejich \u00fakrytu. Zaseknut\u011b se zastavil, kdy\u017e uvid\u011bl okolo hn\u00edzda pob\u00edhat \u010dty\u0159i mal\u00e1 labu\u0165\u00e1tka\u2026
„\u010cau, ta\u0165ko\u2026 ty jsi ale pa\u0161\u00e1k, pod\u00edvej se, jak\u00fd m\u00e1\u0161 p\u011bkn\u00fd d\u011bti\u2026“ zasm\u00e1l se Tom.
„Tyyy vole\u2026 hezkyyy\u2026 vid\u00ed\u0161 to? A rovnou \u010dty\u0159i, jdi se zahrabat s n\u011bjakejma tvejma\u2026 to\u2026 tamto\u2026 v\u00ed\u0161 co\u2026 \u010dty\u0159i, Tome\u2026 \u010dty\u0159i!“ zasm\u00e1l se a docupital s t\u011bm drobe\u010dk\u016fm a za\u010dal si s nima hned zob\u00e1kem hr\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
Tom je spokojen\u011b pozoroval. Byl na sebe n\u00e1le\u017eit\u011b hrd\u00fd. Vysed\u011bl 4 dokonal\u00fd labu\u0165ky. Byly tak roztomil\u00e9. T\u011bl\u00ed\u010dko jim pokr\u00fdvalo hust\u00e9 hn\u011bd\u00e9 chm\u00fd\u0159\u00ed a cvakaly zob\u00e1\u010dkama proti tomu Billovu. Tom p\u0159e\u0161el na kraj b\u0159ehu a se\u0161el do vody. Kousek poodplaval. Vlastn\u011b ani vodu nec\u00edtil. Zda je studen\u00e1 nebo tepl\u00e1. P\u0159es jeho mastn\u00e9 pe\u0159\u00ed se nedostala. Elegantn\u011b se oto\u010dil zrovna v moment\u011b, kdy Bill dokrmoval posledn\u00ed ml\u00e1d\u011b. V prvn\u00ed chv\u00edli mu ta pod\u00edvan\u00e1 p\u0159i\u0161la pon\u011bkud nechutn\u00e1, kdy\u017e vid\u011bl pt\u00e1\u010de, kter\u00e9 cpe hlavi\u010dku Billovi do krku. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se ale ten pocit vypa\u0159il.
„Rodinko\u2026poj\u010fte. Mamka na v\u00e1s \u010dek\u00e1.“ S\u00e1m sob\u011b se v duchu musel zasm\u00e1t. Bo\u017ee u\u017e si i dobrovoln\u011b \u0159\u00edkal mamka. Za chv\u00edli se k n\u011bmu ale p\u0159ipojil i Bill ve svoj\u00ed oslniv\u00e9 labut\u00ed podob\u011b a \u010dty\u0159i jejich potomci, kolem kter\u00fdch se zb\u011bsile \u010de\u0159ila voda, jak museli kmitat no\u017ekama.
„Kdybysme te\u010f byli lidi, tak bych ti m\u011bl d\u00e1t n\u011bjak\u00fd velkolep\u00fd d\u00e1rek za kr\u00e1sn\u00fd d\u011bti.“ Usm\u00e1l se Bill a ot\u0159el se \u010delem o Tomovo.
„Kdybysme byli lidi\u2026 \u017e\u00e1dn\u00fd d\u011bti bysme nem\u011bli. Jako \u010dlov\u011bk nesn\u00e1\u0161\u00edm vejce,“ zasm\u00e1l se Tom, ale c\u00edtil, \u017ee Billova slova byla my\u0161lena v t\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1klonnosti, jakou v sob\u011b mohl naj\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
„U\u017e jsem se lekl, \u017ee \u0159ekne\u0161, \u017ee bychom nemohli m\u00edt d\u011bti proto, \u017ee jsme oba kluci nebo proto, \u017ee jsme brat\u0159i\u2026“ brouknul Bill.
„Vlastn\u011b to je taky to\u2026 jak bys cht\u011bl se mnou m\u00edt miminko, kdy\u017e jsme oba kluci\u2026? A nav\u00edc, pokud se nem\u00fdl\u00edm, incestn\u00ed vztahy jsou z\u00e1konem neuzn\u00e1van\u00e9\u2026 mysl\u00edm, \u017ee vztah schv\u00e1l\u00ed bratranci a sest\u0159enici, ale jinak snad ne\u2026“ zamyslel se Tom.
Bill si smutn\u011b povzdechnul\u2026 „Rad\u011bji p\u0159esta\u0148 myslet\u2026“ zakroutil hlavou.
„Po\u010dkej! nemyslel jsem to nijak zle\u2026“ zafrkal Tom a str\u010dil si hlavu pod tu Billovu. „N\u011bjak\u00fd c\u00e1r pap\u00edru, na kter\u00e9m je naps\u00e1no ‚Z\u00e1kon‘, n\u00e1m dv\u011bma p\u0159ece nem\u016f\u017ee nic zakazovat, nebo ano\u2026?“ zakroutil hlavou, aby se co nejv\u00edc ke sv\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi p\u0159itulil. Bill po oku sledoval sv\u00e1 ml\u00e1\u010fata, jestli jsou v po\u0159\u00e1dku.
„V\u00e1\u017en\u011b m\u011b docela bav\u00ed\u0161, kdy\u017e se sna\u017e\u00ed\u0161 n\u011bco si u m\u011b vy\u017eehlit\u2026“ zasm\u00e1l se Bill a zob\u00e1kem n\u011b\u017en\u011b \u0165uknul Tomovi do hlavy.
„No tak promi\u0148\u2026“ odfrknul tro\u0161ku ura\u017een\u011b Tom a odplaval od Billa pry\u010d, sm\u011brem k mal\u00fdm labu\u0165k\u00e1m\u2026 <\/div>\n
Cel\u00fd den si hr\u00e1li, plavali, radovali se\u2026 Odpoledne v\u0161ichni odpo\u010d\u00edvali ve st\u00ednu mal\u00e9ho stromku na pr\u00e1zdn\u00e9m b\u0159ehu ve vod\u011b. Tom se instinktivn\u011b nato\u010dil proti Billovi a \u010delo si op\u0159el o to Billovo, p\u0159esn\u011b, jak mu \u0159\u00edkal v\u010dera venku na proch\u00e1zce. Oba ml\u010deli, p\u0159em\u00fd\u0161leli, u\u017e\u00edvali si p\u0159\u00edtomnosti toho druh\u00e9ho.
„Ty bys se mnou cht\u011bl m\u00edt miminko\u2026? Nemysli te\u010f na to, \u017ee to nejde, \u017ee je nere\u00e1ln\u00e9 m\u00edt vlastn\u00ed miminko. Prost\u011b\u2026 cht\u011bl bys\u2026?“ brouknul Tom.
Bill chv\u00edli ml\u010del, Tomova ot\u00e1zka ho pon\u011bkud zasko\u010dila, d\u00edval se do vody a p\u0159em\u00fd\u0161lel.
„J\u00e1\u2026 Tome\u2026 nemohli bychom si o tom promluvit, a\u017e budeme zase lidmi\u2026?“ zeptal se ti\u0161e.
„Cht\u011bl bych si o tom promluvit te\u010f\u2026 pro\u010d o tom nemluvit, Bille\u2026? R\u00e1d bych sly\u0161el tv\u016fj n\u00e1zor\u2026“ Tom zvednul hlavu a zob\u00e1kem pohladil Bill\u016fv dlouh\u00fd krk.
„N\u011bjak\u2026 se o tom boj\u00edm mluvit\u2026“ odpov\u011bd\u011bl ti\u0161e Bill.
„Bille\u2026 pro\u010d se o tomhle boj\u00ed\u0161 mluvit\u2026? Je to norm\u00e1ln\u00ed t\u00e9ma, \u017eijeme spolu u\u017e od narozen\u00ed, v\u00edme o sob\u011b tolik v\u011bc\u00ed, nikdy jsme se neb\u00e1li spolu o \u010demkoliv mluvit\u2026“ Tom se konej\u0161iv\u011b usm\u00e1l a mal\u00fdm k\u00fdvnut\u00edm hlavy pob\u00eddnul bratra.
„Jen\u017ee d\u0159\u00edv to nebylo tak, jak je to mezi n\u00e1mi te\u010f\u2026“ zak\u0148oural ti\u0161e Bill. <\/div>\n
„Hele, Bille\u2026 ko\u0165\u00e1tko\u2026“ za\u010dal Tom.
„Te\u010f je ze m\u011b labu\u0165, ned\u011blej ze m\u011b je\u0161t\u011b ko\u010dku\u2026“ r\u00fdpnul si Bill.
„Dob\u0159e\u2026 hele\u2026 labu\u0165ko\u2026“ opravil se Tom\u2026 „kdyby \u0161lo o m\u011b\u2026 j\u00e1 bych ti odpov\u011bd\u011bl ano\u2026 j\u00e1 nev\u00edm, n\u011bco se ve mn\u011b zm\u011bnilo a ano, dok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit, \u017ee bych s tebou vychov\u00e1val d\u00edt\u011b\u2026 \u017ee bychom my dva m\u011bli miminko\u2026 dok\u00e1\u017eu si t\u011b naprosto dokonale p\u0159edstavit s miminkem v n\u00e1ru\u010d\u00ed, jak mu zp\u00edv\u00e1\u0161, usp\u00e1v\u00e1\u0161 ho\u2026 hraje\u0161 si s n\u00edm, pusinkuje\u0161 mu ty mal\u00e9 no\u017ei\u010dky\u2026“ Tom by se jako \u010dlov\u011bk jist\u011b roztomile usm\u00edval\u2026
Bill ho chv\u00edli jen zaseknut\u011b sledoval, ne\u017e odpov\u011bd\u011bl. „Pane bo\u017ee\u2026“ jeho krk se prohnul, „m\u00edt tak miminko\u2026 hr\u00e1t si s n\u00edm, pusinovat ho, v\u011bd\u011bt, \u017ee n\u00e1m dv\u011bma pat\u0159\u00ed\u2026 mm\u2026 lochtat ho\u2026 ten kr\u00e1sn\u00fd d\u011btsk\u00fd sm\u00edch\u2026“ zavrt\u011bl se Bill.
„Tak\u017ee bys to miminko taky cht\u011bl\u2026?“ zaj\u00e1sal Tom.
Bill si zamotal krk s t\u00edm bratrov\u00fdm a ti\u0161e odpov\u011bd\u011bl: „Ano\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Bylo to pro Billa sp\u00ed\u0161e jako takov\u00e9 zauva\u017eov\u00e1n\u00ed. Nepo\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee by se to n\u011bkdy stalo. Ale ta p\u0159edstava se mu l\u00edbila. Kdy\u017e si p\u0159edstavil Toma, jak voz\u00ed ko\u010d\u00e1rek, nebo dr\u017e\u00ed mal\u00e9 d\u00edt\u011b za ru\u010dky, zat\u00edmco ono se u\u010d\u00ed chodit. Bylo to kouzeln\u00e9.<\/div>\n
„Ale\u2026 nev\u00edm jestli bych to zvl\u00e1dl.“ \u0160pitl ost\u00fdchav\u011b. Byl p\u0159eci jen mlad\u00fd a kolikr\u00e1t si nev\u011bd\u011bl rady ani s vlastn\u00edm \u017eivotem. Jak by mohl jistojist\u011b zvl\u00e1dnout \u017eivot d\u00edt\u011bte?
„Zvl\u00e1dl. Jsem si t\u00edm jist\u00fd. Mysl\u00edm, \u017ee to prost\u011b p\u0159ijde. Zvl\u00e1d\u00e1\u0161 i \u010dty\u0159i d\u011bti, tak pro\u010d ne jedno?“ Nam\u00edtl Tom a n\u011b\u017en\u011b se ot\u00edral o Billovu hlavu.
„Jen\u017ee ty m\u00e1me jen na jeden den. Kde\u017eto jako lidi bysme ho m\u011bli na cel\u00fd \u017eivot.“ Bill si p\u0159ipadal, jako by pr\u00e1v\u011b \u0159e\u0161ili, zda si opravdu n\u011bjak\u00e9 miminko po\u0159\u00edd\u00ed nebo ne. M\u011bl ale obavu. V\u017edy\u0165 je\u0161t\u011b ani nena\u0161el odvahu Tomovi \u0159\u00edct, \u017ee ho miluje. I kdy\u017e to Tom d\u00e1vno v\u011bd\u011bl a jen na to \u010dekal. Byla jistota, \u017ee mu odpov\u00ed stejn\u00e9 a p\u0159ece to nedok\u00e1zal. A te\u010f tu \u0159e\u0161\u00ed d\u00edt\u011b? Bylo to trochu na hlavu.
„Ne\u0159ekl jsem p\u0159eci \u017ee to ud\u011bl\u00e1me hned r\u00e1no. Jen m\u011b to napadlo. Kdy\u017e bysme to oba cht\u011bli, tak t\u0159eba \u010dasem\u2026\u2026“ Nechal v\u011btu nedokon\u010denou. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee mezi n\u00edm a Billem u\u017e je v\u0161echno jinak. A v\u011bd\u011bl, \u017ee d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji si to \u0159eknou. Sklonil hlavu a jemn\u011b zob\u00e1kem zkontroloval svoje sp\u00edc\u00ed labut\u00ed potomstvo. M\u011bl pot\u0159ebu je neust\u00e1le kontrolovat. Tak jako Billa, kdy\u017e byl mal\u00fd. A vlastn\u011b i te\u010f.<\/div>\n
„Budeme m\u00edt rodinu\u2026 a\u017e p\u0159ijde ta spr\u00e1vn\u00e1 chv\u00edle.“ Odsouhlasil Bill, kter\u00fd poznal, jak to Tom mysl\u00ed. Byli dvoj\u010data. V\u011bd\u011bli p\u0159eci naprosto p\u0159esn\u011b, co si ten druh\u00fd mysl\u00ed.
„Tomi\u2026 pro\u010d spolu takhle v\u00e1\u017en\u011b mluv\u00edme jen jako zv\u00ed\u0159ata? Pro\u010d ne i kdy\u017e jsme lidi?“ zeptal se s jistou d\u00e1vkou l\u00edtosti. I kdy\u017e se toho hodn\u011b zm\u011bnilo a i v lidsk\u00e9 podob\u011b spolu za\u010dali mluvit o v\u00e1\u017en\u00fdch v\u011bcech v\u00edc ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm, po\u0159\u00e1d se tomu nejnal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00edmu vyh\u00fdbali a Bill za\u010d\u00ednal m\u00edt obavu, \u017ee ta dv\u011b slova dok\u00e1\u017ee Tomovi \u0159\u00edct jen jako slon nebo mravenec. Nebo kdo v\u00ed, co tam na n\u011b je\u0161t\u011b \u010dekalo za zv\u00ed\u0159ata.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se na sv\u00e9ho bratra pod\u00edval, ani se neuv\u011bdomoval, \u017ee se za\u010d\u00edn\u00e1 pomalu stm\u00edvat\u2026 „Slibuju ti, \u017ee a\u017e se probud\u00edme, promluv\u00edme si o tom v\u0161em jako lidi\u2026 ano\u2026?“ brouknul ti\u0161e. M\u011bl po\u0159\u00e1d nutk\u00e1n\u00ed se ke sv\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi tulit. P\u0159i\u0161lo mu to p\u0159irozen\u00e9. Cel\u00fd den uva\u017eoval nad Billovou v\u011btou ‚Budeme m\u00edt rodinu\u2026 a\u017e p\u0159ijde ta spr\u00e1vn\u00e1 chv\u00edle‘ \u2026 Co kdy\u017e podle Billa nikdy nep\u0159ijde\u2026? Co kdy\u017e se doopravdy stane n\u011bco a oni dva spolu nebudou moci b\u00fdt\u2026? V\u017edy\u0165 za ka\u017edou jejich smrt mohl \u010dlov\u011bk, co kdy\u017e za n\u00ed bude moci i doopravdy?
Oba byli ti\u0161e, odpo\u010d\u00edvali, byli po tom cel\u00e9m dni unaven\u00ed. Ml\u00e1\u010fata u\u017e spala v tepl\u00e9m hn\u00edzd\u011b, zat\u00edmco „maminka s tat\u00ednkem“ si u\u017e\u00edvali romantick\u00e9ho z\u00e1padu slunce. <\/div>\n
Najednou se Tom hluboce nadechnul. P\u00e1r sekund po tom, co byl sly\u0161et tro\u0161ku vzd\u00e1len\u00fd v\u00fdst\u0159el a pod\u00edval se do oblast\u00ed sv\u00fdch plec\u00ed. Vid\u011bl krvavou r\u00e1nu\u2026 „To\u2026 to u\u017e je ve\u010der\u2026?“ zakoktal\u2026
Bill jen nespokojen\u011b oddechnul\u2026 sp\u00ed\u0161 a\u017e bolestn\u011b, a p\u0159itulil se k bratrovi v\u00edce.<\/div>\n
„Ano\u2026 u\u017e je ve\u010der\u2026 v\u0161echno bude dobr\u00e9\u2026 u\u017e jen jednou\u2026“ \u0161eptal mu.
Tom se usm\u00e1l, ignoroval tu bolest\u2026 Nejrad\u011bji by mu \u0159ekl, jak moc ho miluje jako prvn\u00ed, ale cht\u011bl to nechat na Billovi, nav\u00edc mu nep\u0159i\u0161lo moc vhodn\u00e9 mu to \u0159\u00edkat v t\u011ble um\u00edraj\u00edc\u00ed labut\u011b.
Bill zvednul hlavu a oto\u010dil ji proti sm\u011bru proudu vody. Za\u010d\u00ednal foukat v\u00edtr. Vid\u011bl dva pytl\u00e1ky na mal\u00e9 lo\u010fce, kte\u0159\u00ed k nim pomalu pluli.
Billa ze sledov\u00e1n\u00ed t\u011bch dvou vyru\u0161ilo a\u017e Tomovo tich\u00e9: „U\u017e c\u00edt\u00edm, jak mi za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt zima\u2026“ sna\u017eil se u toho usm\u00edvat, i kdy\u017e ta r\u00e1na bolela po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc. S ka\u017ed\u00fdm \u00faderem srdce ho to uvnit\u0159 bodlo.
„Ano\u2026 u\u017e bude dob\u0159e\u2026 op\u0159i se o m\u011b\u2026“ po\u0161eptal a s\u00e1m se bratrovi nastavil bokem, aby si na jeho z\u00e1da mohl polo\u017eil sv\u016fj dlouh\u00fd krk. Bill zav\u0159el o\u010di, stejn\u011b jako Tom a svou hlavu sklonil k t\u00e9 jeho. „Mus\u00edm ti toho je\u0161t\u011b tolik \u0159\u00edct\u2026“ po\u0161eptal ti\u0161e a pak usnul.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris & Ivetka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Ivetka „Tome\u2026 nep\u0159ijde ti zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, koukat na n\u011b, kdy\u017e v\u00ed\u0161, \u017ee z\u00edtra se tak probud\u00ed\u0161?“ P\u0159itiskl se Bill ke sv\u00e9mu bratrovi a hodil dal\u0161\u00ed kus rohl\u00edku do vody n\u011bkolika labut\u00edm. Necht\u011bl b\u00fdt doma, a tak Tom p\u0159i\u0161el s my\u0161lenou,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[421],"tags":[],"class_list":["post-8846","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-immortality"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8846","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8846"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8846\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8846"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8846"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8846"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}