{"id":885,"date":"2017-12-05T15:00:00","date_gmt":"2017-12-05T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=879"},"modified":"2017-12-05T15:00:00","modified_gmt":"2017-12-05T14:00:00","slug":"vampire-sunrise-ii-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/12\/05\/vampire-sunrise-ii-11\/","title":{"rendered":"Vampire sunrise II 11."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Odvedl jsem Toma do nejbli\u017e\u0161\u00ed pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edstnosti, kterou byl mal\u00fd nepou\u017e\u00edvan\u00fd sal\u00f3nek. Tv\u00e1\u0159il se dost vyjukan\u011b, ale t\u00edm jsem se nemohl nechat odradit. Pot\u0159eboval jsem mu \u0159\u00edct v\u0161echno, co jsem se dozv\u011bd\u011bl, u\u017e jen kv\u016fli jeho vlastn\u00ed bezpe\u010dnosti. Te\u010f v\u00e1\u017en\u011b nebylo moudr\u00e9, aby se toulal n\u011bkde venku. Ne, kdy\u017e u\u017e te\u010f mo\u017en\u00e1 za hradbami \u010d\u00edh\u00e1 zlo.<\/div>\n
\n

„Bille, no tak. Za\u010dni u\u017e mluvit. C\u00edt\u00edm z tebe \u00fapln\u011b p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 v\u011bci. Mluv, ne\u017e se mi rozsko\u010d\u00ed hlava,“ vzdychl a posadil se na jeden ze zapr\u00e1\u0161en\u00fdch stol\u016f.<\/p><\/div>\n

Do m\u00edstnosti za n\u00e1mi vklouzl Gustav, ale j\u00e1 ho ignoroval a nenam\u00e1hal jsem se vysv\u011btlit jeho p\u0159\u00edtomnost ani Tomovi, kdy\u017e p\u0159ekvapen\u011b povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jde o to,“ za\u010dal jsem a sepjal ruce. „\u017de jsme dostali zpr\u00e1vu z v\u011bznice uvnit\u0159 hory.“<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 chodit kolem hork\u00e9 ka\u0161e,“ p\u0159ik\u00e1zal mi Tom p\u0159\u00edk\u0159e a v jeho o\u010d\u00edch jsem vid\u011bl sv\u016fj vlastn\u00ed strach.<\/div>\n
„Jde o Alexise\u2026“ nadechl jsem se, ale Tom mi do toho sko\u010dil.<\/div>\n
„On utekl?“ vykulil o\u010di. „J\u00e1 ani nev\u011bd\u011bl, \u017ee tam je\u0161t\u011b je. Myslel jsem si\u2026 myslel jsem, \u017ee je mrtv\u00fd nebo tak n\u011bco.“<\/div>\n
„Ne, on je velmi na\u017eivu a neutekl. Jeho trest skon\u010dil. Odsed\u011bl si, co m\u011bl, tak\u017ee ho pustili,“ vychrlil jsem to d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem ztratil odvahu.<\/div>\n
„Pustili?“ z\u00edral nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b Tom a spodn\u00ed \u010delist mu povolila. Gustav si za mnou odka\u0161lal a p\u0159e\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu. N\u011bm\u011b m\u011b tak nutil, abych pokra\u010doval, proto\u017ee tohle je\u0161t\u011b nebylo to nejhor\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Ano, pustili. Je to v\u00edc, ne\u017e t\u00fdden,“ pokra\u010doval jsem. „To ale nebyl d\u016fvod, pro\u010d mi str\u00e1\u017en\u00ed poslali dopis,“ zarazil jsem se a sb\u00edral s\u00edly na to, co jsem musel \u0159\u00edct. Nedok\u00e1zal jsem tomu uv\u011b\u0159it, kdy\u017e jsem to sly\u0161el poprv\u00e9, a po\u0159\u00e1d mi to d\u011bl\u00e1 probl\u00e9my, kdy\u017e to m\u00e1m te\u010f zopakovat.<\/div>\n
\n

„Pro Krista Bille, mluv,“ ztr\u00e1cel Tom trp\u011blivost. P\u00e1rkr\u00e1t jsem na pr\u00e1zdno otev\u0159el a zav\u0159el pusu, ale slova mi z n\u00ed nevy\u0161la. Zoufale jsem se oto\u010dil na Gustava, kter\u00fd mou tichou prosbu okam\u017eit\u011b pochopil. Vystoupil ze st\u00edn\u016f a postavil se vedle m\u011b.<\/p><\/div>\n

„P\u0159ede dv\u011bma dny n\u011bkdo brut\u00e1ln\u011b zavra\u017edil t\u0159i v\u011bzn\u011b. Nikdo nev\u00ed, jak se ten doty\u010dn\u00fd dostal do cely, proto\u017ee, kdy\u017e k n\u00ed str\u00e1\u017en\u00ed p\u0159i obhl\u00eddce p\u0159i\u0161li, byla po\u0159\u00e1d zam\u010den\u00e1 a kl\u00ed\u010de maj\u00ed jen oni,“ lehce si pro\u010distil hrdlo a pokra\u010doval. „Ti mrtv\u00ed byli vrahov\u00e9 kr\u00e1lovny odsouzen\u00ed na do\u017eivot\u00ed.“<\/div>\n
„Ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee to ud\u011blal Alexis?“ obr\u00e1til se ke mn\u011b Tom a jeho tv\u00e1\u0159 nyn\u00ed m\u011bla zelen\u00fd n\u00e1dech.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, Tome,“ p\u0159iznal jsem up\u0159\u00edmn\u011b. „Ale je to a\u017e moc n\u00e1hod. A nav\u00edc\u2026“ hlas se mi znovu l\u00e1mal, ale c\u00edtil jsem nutkavou pot\u0159ebu mu sd\u011blit i tu \u0161pinavou \u010d\u00e1st. „P\u0159edt\u00edm, ne\u017e Alexis sp\u00e1chal ty hrozn\u00e9 v\u011bci a my byli spolu, sl\u00edbil, \u017ee mou matku jednou pomst\u00ed. \u017de dostane jej\u00ed vrahy. Myslel jsem, \u017ee to \u0159\u00edk\u00e1, jen aby m\u011b uklidnil, proto\u017ee m\u011b smrt matky pron\u00e1sledovala l\u00e9ta. O pomst\u011b jsem mluvil u\u017e jako d\u00edt\u011b, a kdy\u017e jsem byl ve v\u00fdcviku a pot\u0159eboval se vybi\u010dovat k v\u00fdkon\u016fm, p\u0159edstavoval jsem si, \u017ee vra\u017ed\u00edm pr\u00e1v\u011b je. Alexis to v\u011bd\u011bl. Myslel jsem si, \u017ee ch\u00e1pe, \u017ee je to jen pom\u016fcka, ale j\u00e1\u2026 asi jsem se spletl.“<\/div>\n
„Aha,“ \u0159ekl Tom prost\u011b a ztuhnul jako socha.<\/div>\n
\n
„U\u017e p\u016fjdu,“ za\u0161eptal Gustav a ti\u0161e se vytratil.<\/div>\n
„Pro\u010d tady byl?“ zeptal se m\u011b Tom po p\u00e1r minut\u00e1ch toho nejhor\u0161\u00edho ticha, jak\u00e9 jsem kdy za\u017eil.<\/div>\n
„Aby se ujistil, \u017ee ti \u0159eknu v\u0161echno. Poprosil jsem ho o to,“ p\u0159iznal jsem.<\/div>\n
„M\u011bl jsi strach, \u017ee to nezvl\u00e1dne\u0161?“<\/div>\n
„Ano. Cht\u011bl jsem, a\u0165 v\u00ed\u0161 v\u0161echno. Jen\u017ee jsem se ob\u00e1val, \u017ee to t\u0159eba nedok\u00e1\u017eu, abych t\u011b chr\u00e1nil.“<\/div>\n
„Nebo abys chr\u00e1nil sebe,“ pronesl Tom tak mraziv\u00fdm t\u00f3nem, a\u017e m\u011b to bodlo u srdce.<\/div>\n
„Ano, mo\u017en\u00e1 i proto. B\u00e1l jsem se, \u017ee kdy\u017e ti \u0159eknu v\u0161echno, nebude\u0161 se na m\u011b d\u00edvat stejn\u011b jako d\u0159\u00edv,“ sklonil jsem hlavu a v krku m\u011b dusil tak pal\u010div\u00fd pocit, \u017ee jsem m\u011bl strach, jestli se budu schopn\u00fd v\u016fbec nadechnout. P\u0159ekvapilo m\u011b, kdy\u017e jsem v zorn\u00e9m poli uvid\u011bl \u0161pi\u010dky Tomov\u00fdch bot. Jedn\u00edm prstem mi zvedl bradu a j\u00e1 jsem byl nucen\u00fd, pod\u00edvat se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ty p\u0159ece nem\u016f\u017ee\u0161 za to, \u017ee on je \u0161\u00edlen\u00fd magor,“ \u0159ekl n\u011b\u017en\u011b a cht\u011bl si m\u011b p\u0159it\u00e1hnout do n\u00e1ru\u010de. J\u00e1 v\u0161ak o krok ustoupil, proto\u017ee jsem si jeho ut\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed nezaslou\u017eil.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu za to. Moje krev ho prom\u011bnila. To kv\u016fli mn\u011b se z n\u011bj stal \u0161\u00edlenec. Obzvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e jsem mu do hlavy zas\u00e9val vra\u017eedn\u00e9 my\u0161lenky,“ kroutil jsem hlavou a c\u00edtil slzy, kter\u00e9 se mi tla\u010dily za v\u00ed\u010dky.<\/div>\n
„Tvoje krev prom\u011bnila i m\u011b a nevra\u017ed\u00edm lidi na potk\u00e1n\u00ed. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsem cht\u011bl zab\u00edt Andrease, kdy\u017e jsem se dozv\u011bd\u011bl, co ud\u011blal, ale neud\u011blal jsem to. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsem od n\u011bj daleko a u\u017e na to nemysl\u00edm. Tak\u017ee mi ne\u0159\u00edkej, \u017ee za Alexise m\u016f\u017ee\u0161 ty. Nem\u016f\u017ee\u0161. Pravd\u011bpodobn\u011b byl zka\u017een\u00fd u\u017e p\u0159edt\u00edm, jen\u017ee ty jsi to nevid\u011bl. Nebo necht\u011bl vid\u011bt,“ za\u010dal m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dovat, ale j\u00e1 po\u0159\u00e1d jen kroutil hlavou a couval dozadu, dokud jsem patami nenarazil na tvrd\u00fd k\u00e1men. „Nen\u00ed to tvou krv\u00ed, Bille. Pod\u00edvej se na m\u011b. Sice se s tou svou novou moc\u00ed peru, ale nejsem zka\u017een\u00fd. Nejsem jako on,“ nal\u00e9hal.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee nejsi,“ dok\u00e1zal jsem ze sebe dostat a nechal ho, a\u0165 proplete na\u0161e prsty dohromady. Byl \u00fapln\u011b ledov\u00fd.<\/div>\n
\n

„Co mysl\u00ed\u0161, \u017ee Alexis ud\u011bl\u00e1 te\u010f? Mysl\u00ed\u0161, \u017ee p\u0159ijde sem?“ zeptal se opatrn\u011b Tom.<\/p><\/div>\n

„Bude m\u011b hledat,“ povzdechl jsem si. „Kdy\u017e ho odv\u00e1d\u011bli a j\u00e1 ho vid\u011bl naposledy, k\u0159i\u010del, \u017ee si m\u011b najde. \u017de na m\u011b nezapomene a vr\u00e1t\u00ed se pro m\u011b. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee si nejd\u0159\u00edve ov\u011b\u0159\u00ed, jestli jsem tady, ne\u017e aby se vyd\u00e1val do Lond\u00fdna. M\u00e1 to sem bl\u00ed\u017e.“<\/div>\n
Tom zni\u010dehonic ztuhnul a vyt\u0159e\u0161til o\u010di na st\u011bnu za mou hlavou. Pustil m\u00e9 ruce a ud\u011blal dva kroky vzad.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 jsem ho vid\u011bl,“ pronesl a mn\u011b ztuhla krev v \u017eil\u00e1ch. „Kdy\u017e jsem se vracel zp\u00e1tky do hradu, potkal jsem ho na okraji lesa. Mluvil jsem s n\u00edm.“<\/div>\n
„Tys s n\u00edm mluvil?“ vyhrkl jsem a musel jsem polknout, proto\u017ee jinak bych se pozvracel.<\/div>\n
„Ptal se, jestli je kr\u00e1l na hrad\u011b. Myslel jsem si, \u017ee je to n\u011bjak\u00fd velvyslanec klanu, i kdy\u017e byl p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b \u0161pinav\u00fd. Myslel si, \u017ee je kr\u00e1lem je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d tv\u016fj otec. J\u00e1 mu prozradil, \u017ee jsi tady,“ \u0159\u00edkal to tak ti\u0161e, \u017ee jsem ho sly\u0161el jen d\u00edky up\u00ed\u0159\u00edmu sluchu. „Dokonce jsem mu \u0159ekl, kdo jsem j\u00e1.“<\/div>\n
„U Dr\u00e1kuly,“ zaklel jsem. „A on ti nic neud\u011blal?“<\/div>\n
„Kdyby mohl pohled zab\u00edjet, asi bych byl mrtv\u00fd. \u0158ekl jen, \u017ee dovnit\u0159 je\u0161t\u011b nejde, a pak odb\u011bhl n\u011bkam do tmy.“<\/div>\n
„Kurva, Tome, od te\u010f nevych\u00e1zej ven z hradu. Nejlep\u0161\u00ed by bylo, kdybys nevych\u00e1zel ani z v\u011b\u017ee, ale nechci t\u011b tam zav\u00edrat. P\u0159id\u011bl\u00edm ti str\u00e1\u017e, kter\u00e1 t\u011b bude v\u0161ude doprov\u00e1zet. Nechci, abys byl s\u00e1m a on t\u011b p\u0159ekvapil nep\u0159ipraven\u00e9ho.“<\/p>\n

Hr\u016fzou se mi sv\u00edraly vnit\u0159nosti, kdy\u017e jsem si p\u0159edstavil, jak Alexis mluv\u00ed s Tomem. Co v\u0161echno se v tom lese mohlo st\u00e1t? Tom u\u017e te\u010f mohl b\u00fdt mrtv\u00fd. Pro\u010d jsem nemyslel na to, \u017ee jeho trest jednou vypr\u0161\u00ed? M\u011bl jsem na to myslet. Gustav m\u00e1 pravdu. Jsem hrozn\u00fd zabedn\u011bnec. Nejsem v\u016fbec p\u0159ipraven\u00fd b\u00fdt kr\u00e1lem.<\/div>\n

\n

„Dob\u0159e, te\u010f doslova c\u00edt\u00edm, jak panika\u0159\u00ed\u0161,“ p\u0159eru\u0161il tok m\u00fdch my\u0161lenek Tom. „Uklidni se. Nejsem z toho nad\u0161en\u00fd, ale poslechnu. M\u00e1 Alexis n\u011bjak\u00fd v\u00fdcvik?“<\/p><\/div>\n

„M\u00e1,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem. „Stejn\u00fd jako j\u00e1. Ve \u0161kole mu to ne\u0161lo, ale na boji\u0161ti byl skv\u011bl\u00fd. A pokud opravdu dok\u00e1zal zab\u00edt t\u0159i chlapy skrz zam\u010den\u00e9 m\u0159\u00ed\u017ee, nepochybuju o tom, \u017ee se mu poda\u0159\u00ed dostat se nepozorovan\u011b do hradu. Ke v\u0161em vchod\u016fm d\u00e1m postavit hl\u00eddky, ale ani to mu nezabr\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161, \u017ee po tob\u011b chce?“ nadhodil Tom a zkoumav\u011b si m\u011b\u0159il m\u016fj obli\u010dej. „Chce t\u011b zp\u00e1tky?“<\/div>\n
„Pravd\u011bpodobn\u011b. Jen\u017ee nen\u00ed nic, co bych s n\u00edm mohl ud\u011blat. Sv\u016fj trest si odsed\u011bl. M\u016f\u017eu ho vyk\u00e1zat z hradu, a\u017e sem p\u0159ijde, ale to je tak v\u0161echno. M\u016f\u017eu jen sed\u011bt a \u010dekat, kdy mu zase rupne v bedn\u011b,“ rozhodil jsem zoufale rukama. Ani jsem necht\u011bl pomyslet na to, jak by tohle mohlo dopadnout. Pokud se Alexis zam\u011b\u0159\u00ed na Toma a zabije ho, nikdy si to neodpust\u00edm.<\/div>\n
Zavl\u00e1dlo mezi n\u00e1mi ticho, jak jsme se oba ztr\u00e1celi ve vlastn\u00edch my\u0161lenk\u00e1ch. <\/a><\/div>\n
\n

„Jsi v po\u0159\u00e1dku? Co tvoje schopnosti? Asi je toho na tebe za dne\u0161ek zase hodn\u011b, co?“ ptal jsem se starostliv\u011b.<\/p><\/div>\n

„Bille, j\u00e1 nejsem n\u011bjak\u00e1 porcel\u00e1nov\u00e1 panenka. V\u00edm, \u017ee se ob\u010das hrout\u00edm, ale jsem v pohod\u011b. Za\u017e\u00edval jsi dneska hodn\u011b siln\u00e9 emoce a j\u00e1 je pro\u017e\u00edval s tebou, ale zvl\u00e1d\u00e1m to. Nemus\u00ed\u0161 m\u00edt obavy,“ zamra\u010dil se. R\u00e1d bych mu jeho slova v\u011b\u0159il, jen\u017ee m\u011bl ve tv\u00e1\u0159\u00ed po\u0159\u00e1d ten zelen\u00fd n\u00e1dech, a pokud c\u00edtil to, co j\u00e1, pravd\u011bpodobn\u011b se mu te\u010f cht\u011blo dost zvracet.<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem t\u00edm nazna\u010dit, \u017ee jsi slaboch,“ br\u00e1nil jsem se. „M\u00e1m jen starost.“<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161,“ hm\u00e1tnul po mn\u011b, aby m\u011b mohl obejmout. Nas\u00e1l jsem jeho dokonalou v\u016fni, jen\u017ee vz\u00e1p\u011bt\u00ed m\u011b zamrazilo. C\u00edtil jsem ho. Uc\u00edtil jsem Alexise. Jeho pach ulp\u011bl na Tomov\u011b oble\u010den\u00ed. Byl slab\u00fd a p\u0159ekryt\u00ed n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fdm, ale byl jsem si jist\u00fd, \u017ee se nepletu. Nem\u011bl jsem v \u00famyslu to Tomovi prozradit, tak\u017ee jsem se jen odt\u00e1hl a vysoukal ze sebe: „Co kdybys \u0161el do v\u011b\u017ee a dal si sprchu? Byl bych klidn\u011bj\u0161\u00ed, kdybys tam dneska z\u016fstal.“<\/div>\n
„Fajn,“ vydechl rezignovan\u011b Tom a pustil m\u011b. Vtiskl mi polibek p\u0159\u00edmo na rty a pak se zeptal: „M\u00e1\u0161 dneska jedn\u00e1n\u00ed?“<\/div>\n
„Jo, to je dal\u0161\u00ed perli\u010dka. Pr\u00e1v\u011b m\u00e1m jedn\u00e1n\u00ed s Declanov\u00fdm klanem. P\u0159esn\u011b k n\u011bmu spadaj\u00ed ti zavra\u017ed\u011bn\u00ed. V\u016fbec nev\u00edm, jestli mu o nich m\u00e1m \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Je mo\u017enost, \u017ee se to dozv\u00ed n\u011bjak jinak?“ sondoval Tom.<\/div>\n
„D\u0159\u00edve nebo pozd\u011bji asi ano.“<\/div>\n
„Tak mu to je\u0161t\u011b ne\u0159\u00edkej. Vy\u0159i\u010f si s n\u00edm, co pot\u0159ebuje\u0161, a \u0159ekni mu to a\u017e pak. Vyu\u017e\u00edval by to proti tob\u011b,“ navrhnul Tom a j\u00e1 jsem se musel pousm\u00e1t.<\/div>\n
„Hodiny politologie s Adamem p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed ovoce?“<\/div>\n
V Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i se mihla neidentifikovateln\u00e1 emoce, ale rychle zmizela, kdy\u017e se taky usm\u00e1l.<\/div>\n
„Mus\u00edm j\u00edt, jeden ze str\u00e1\u017en\u00fdch t\u011b doprovod\u00ed, jo?“ Tom jen p\u0159ik\u00fdvl a \u0161oural se ke dve\u0159\u00edm. D\u0159\u00edv, ne\u017e polo\u017eil ruku na kliku, jsem ho naposledy zastavil.<\/div>\n
„Tome, nenech\u00e1m ho, aby ti ubl\u00ed\u017eil.“<\/div>\n
„A j\u00e1 ho nenech\u00e1m, aby ubl\u00ed\u017eil tob\u011b,“ oplatil mi s h\u0159ejiv\u00fdm \u00fasm\u011bvem, p\u0159i kter\u00e9m jsem m\u011bl pocit, \u017ee se mi srdce v hrudi rozp\u00edn\u00e1.<\/div>\n
\n

Rozlou\u010dili jsme se a ka\u017ed\u00fd zam\u00ed\u0159il na opa\u010dnou stranu hradu. Nec\u00edtil jsem se dob\u0159e. Ze setk\u00e1n\u00ed se Declanem a ostatn\u00edmi jsem byl nerv\u00f3zn\u00ed u\u017e p\u0159edt\u00edm, ne\u017e Alexis zmasakroval jeho spole\u010dn\u00edky. Sice u\u017e s n\u00edm prakticky nem\u011bli nic spole\u010dn\u00e9ho a tak jako tak by ve v\u011bzen\u00ed str\u00e1vili zbytek \u017eivota, ale Tom m\u011bl pravdu. Pou\u017eil by to proti mn\u011b. Vyt\u0159\u00edskal by z toho v\u0161echno, co jen \u0161lo. Vyslal jsem modlitbu k Dr\u00e1kulovi, aby n\u011bkter\u00fd z mrtv\u00fdch nebyl jeho p\u0159\u00edbuzn\u00fd.<\/p><\/div>\n

\n

„Po\u017eadujeme v\u00fdjimku v krmen\u00ed na lidech,“ bur\u00e1cel Declan sv\u00fdm hromov\u00fdm hlasem. U\u017e deset minut pron\u00e1\u0161el seznam sv\u00fdch po\u017eadavk\u016f a z ka\u017ed\u00e9ho bodu se mi d\u011blalo zle. Prakticky po mn\u011b cht\u011bl, abych pro jeho klan zavedl nov\u00e1 pravidla. „Nebudeme na n\u011b po\u0159\u00e1dat ofici\u00e1ln\u00ed hony, ale po\u017eadujeme, abychom se na nich mohli beztrestn\u011b krmit, kdy\u017e se zatoulaj\u00ed na na\u0161e \u00fazem\u00ed,“ pokra\u010doval a j\u00e1 v duchu kroutil hlavou. Navenek jsem si v\u0161ak nedovolil projevit ani \u0161petku emoc\u00ed. Musel jsem nahodit v\u00fdraz pokerov\u00e9 hr\u00e1\u010de. Odm\u00edtnout ho d\u0159\u00edv, ne\u017e do\u010dte ten sv\u016fj stupidn\u00ed seznam, by nebylo moudr\u00e9. To mi otec zd\u016fraznil u\u017e p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm jedn\u00e1n\u00ed.<\/p><\/div>\n

„D\u00e1le zde m\u00e1m seznam v\u011bz\u0148\u016f, kter\u00e9 bych r\u00e1d nechal propustit. Jedn\u00e1 se jen o drobn\u00e9 p\u0159estupky a nedorozum\u011bn\u00ed s lidmi a mysl\u00edm si, \u017ee byli obvin\u011bni nepr\u00e1vem.“<\/div>\n
P\u0159i vy\u0159knut\u00ed slova v\u011bzni jsem nedok\u00e1zal potla\u010dit za\u0161kubnut\u00ed. P\u00e1r vte\u0159in jsem se b\u00e1l, \u017ee v\u00ed o tom, co se stalo ve v\u011bzen\u00ed. Kdy\u017e pak ve sv\u00e9m seznamu p\u0159e\u0161el k nudn\u011bj\u0161\u00edm \u010d\u00e1stem, uvolnil jsem se. Takovou jobovku by u\u017e d\u00e1vno vyt\u00e1hl na sv\u011btlo.<\/div>\n
„Tak a to je asi v\u0161echno,“ pousm\u00e1l se sv\u00fdm k\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem a j\u00e1 m\u011bl co d\u011blat, abych neproto\u010dil o\u010di. Koruna m\u011b nep\u0159\u00edjemn\u011b tla\u010dila do hlavy. M\u011bl jsem dojem, \u017ee je dnes t\u011b\u017e\u0161\u00ed ne\u017e obvykle.<\/div>\n
„Va\u0161e \u017e\u00e1dosti jsme vyslechli a pe\u010dliv\u011b zapsali. V\u0161echno projedn\u00e1me a budeme v\u00e1s kontaktovat co nejd\u0159\u00edve,“ ujala se slova Marrion a j\u00e1 j\u00ed pro tentokr\u00e1t byl vd\u011b\u010dn\u00fd. Nem\u011bl jsem chu\u0165 s t\u00edmhle chlapem o \u010demkoliv debatovat.<\/div>\n
„R\u00e1di si po\u010dk\u00e1me,“ zavrn\u011bl sladce Declan a Marrion se na \u017eidli zavrt\u011bla. Snad se j\u00ed tenhle odporn\u00fd chlap nel\u00edbil. To u\u017e bych dneska asi v\u00e1\u017en\u011b vrhnul. <\/div>\n
\n

„Kret\u00e9n,“ ulevil si otec, kdy\u017e jsme v tr\u016fnn\u00edm s\u00e1le osam\u011bli. „Proklet\u00fd kret\u00e9n.“<\/p><\/div>\n

„Copak, ot\u010de? N\u011bco se ti nepozd\u00e1v\u00e1? O\u010dek\u00e1val si od n\u011bj mil\u00e9 a zdvo\u0159il\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed?“ r\u00fdpnul jsem si a kone\u010dn\u011b sundal z hlavy ten kus kovu. Koruna zadun\u011bla, kdy\u017e jsem ji odhodil na d\u0159ev\u011bnou desku stolu.<\/div>\n
„Ty si rad\u0161i moc nevyskakuj a bu\u010f r\u00e1d, \u017ee se k n\u011bmu je\u0161t\u011b nedoneslo, co Alexis ud\u011blal ve v\u011bzen\u00ed,“ zpra\u017eil m\u011b, tak\u017ee jsem se rad\u0161i znovu posadil.<\/div>\n
„Ty o tom v\u00ed\u0161?“ vykoktal jsem.<\/div>\n
„Jist\u011b, \u017ee o tom v\u00edm. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d jsem \u010dlen rady. Poda\u0159ilo se mi to ututlat p\u0159ed ostatn\u00edmi, ale neo\u010dek\u00e1vej, \u017ee to vydr\u017e\u00ed dlouho,“ vstal a p\u0159e\u0161el k velk\u00e9mu t\u0159\u00edd\u00edln\u00e9mu oknu, kter\u00e9 sahalo od podlahy a\u017e ke stropu. Povzdechl si a zahled\u011bl se na zvln\u011bn\u00e9 kopce zarostl\u00e9 stromy.<\/div>\n
„Nev\u00edme jist\u011b, jestli to byl Alexis,“ nam\u00edtl jsem, ale m\u016fj hlas byl tak slab\u00fd, \u017ee jsem mu nev\u011b\u0159il ani j\u00e1.<\/div>\n
„Ale jist\u011b\u017ee to byl on,“ ok\u0159ikl m\u011b otec, ani\u017e by se na m\u011b pod\u00edval. „M\u011bl jsem toho parchanta d\u00e1t pod\u0159\u00edznout a nedop\u0159\u00e1t mu soud. A\u017e se tady uk\u00e1\u017ee, budou z toho jen probl\u00e9my.“<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161, jestli se tady uk\u00e1\u017ee,“ zkusil jsem to znovu a tentokr\u00e1t se na m\u011b u\u017e otec ohl\u00e9dnul.<\/div>\n
„Jsi tak naivn\u00ed? Nebo se sna\u017e\u00ed\u0161 p\u0159esv\u011bd\u010dit s\u00e1m sebe, \u017ee sem nep\u0159it\u00e1hne a nebude \u017eadonit, abys ho znovu miloval. A a\u017e se dozv\u00ed o Tomovi, bude cht\u00edt zab\u00edt jeho. Stejn\u011b jako v\u017edycky zastra\u0161oval tu malou holku, kdykoliv se k tob\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eila,“ rozumoval otec. Mluvil se mnou sice p\u0159\u00edsn\u011b, ale jeho slova postr\u00e1dala onen osten krutosti. M\u011bl jsem dojem, \u017ee m\u00e1 o m\u011b tentokr\u00e1t opravdu strach.<\/div>\n
„Jakou holku?“ vr\u00e1til jsem se k jeho slov\u016fm.<\/div>\n
„Nev\u00edm, jak se jmenovala,“ odbyl to m\u00e1vnut\u00edm otec a povzdechl si, kdy\u017e se zam\u011b\u0159il na cosi v d\u00e1lce.<\/div>\n
„On o Tomovi v\u00ed. Potkal ho dnes p\u0159ed hradem,“ prozradil jsem mu. Otec se oto\u010dil tak rychle, \u017ee jsem ho na moment vid\u011bl jen jako \u0161mouhu. <\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b pros Dr\u00e1kulu o ochranu.“<\/p>\n

autor: Becs<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Odvedl jsem Toma do nejbli\u017e\u0161\u00ed pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edstnosti, kterou byl mal\u00fd nepou\u017e\u00edvan\u00fd sal\u00f3nek. Tv\u00e1\u0159il se dost vyjukan\u011b, ale t\u00edm jsem se nemohl nechat odradit. Pot\u0159eboval jsem mu \u0159\u00edct v\u0161echno, co jsem se dozv\u011bd\u011bl, u\u017e jen kv\u016fli jeho vlastn\u00ed bezpe\u010dnosti. Te\u010f v\u00e1\u017en\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[686],"tags":[],"class_list":["post-885","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vampire-sunrise-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/885","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=885"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/885\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=885"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=885"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=885"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}