{"id":8856,"date":"2011-04-20T17:00:00","date_gmt":"2011-04-20T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8833"},"modified":"2011-04-20T17:00:00","modified_gmt":"2011-04-20T16:00:00","slug":"tomuv-sileny-bill-a-billuv-tom-se-silenymi-napady-2-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/20\/tomuv-sileny-bill-a-billuv-tom-se-silenymi-napady-2-3\/","title":{"rendered":"Tom\u016fv \u0161\u00edlen\u00fd Bill a Bill\u016fv Tom se \u0161\u00edlen\u00fdmi n\u00e1pady 2\/3"},"content":{"rendered":"
autor: xoxo_Lady<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tmavou chladnou noc\u00ed se \u0161\u00ed\u0159ily tich\u00e9 kroky, n\u00e1sledovalo je o n\u011bco hlasit\u011bj\u0161\u00ed chichot\u00e1n\u00ed. Dva chlapci se prod\u00edrali hustou mlhou, kr\u00e1\u010deli po pust\u00e9m chodn\u00edku sm\u011brem k obchod\u016fm, jejich\u017e cedule divoce poblik\u00e1valy v\u0161elijak\u00fdmi n\u00e1pisy.<\/p>\n<\/div>\n
Dvoj\u010data byla oble\u010dena do tmav\u00e9ho oble\u010den\u00ed, Bill se dokonce rozhodl pou\u017e\u00edt bratrovu dlouhou mikinu, takto byl od n\u011bj k nepozn\u00e1n\u00ed. Jejich obli\u010deje zakr\u00fdvaly k\u0161ilty, kter\u00e9 m\u011bli vra\u017een\u00e9 hluboko do obli\u010deje, a o\u0159\u00ed\u0161kov\u011b jisk\u0159\u00edc\u00ed o\u010di tmav\u00e1 skla slune\u010dn\u00edch br\u00fdl\u00ed. Pouze takto mohli bezpe\u010dn\u011b skr\u00fdt svou identitu, av\u0161ak byli si t\u00e9m\u011b\u0159 jisti, \u017ee kdyby takto vy\u0161li ven za denn\u00edho sv\u011btla, lid\u00e9 by je stejn\u011b odhalili, zejm\u00e9na pak fanynky. Ale te\u010f v noci byly ulice skoro pr\u00e1zdn\u00e9, kdy\u017e n\u011bkoho m\u00edjeli, pak nebyl st\u0159\u00edzliv\u00fd, anebo se v\u016fbec nezaj\u00edmal o okoln\u00ed sv\u011bt.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Jen co pro\u0161li prosklen\u00fdmi dve\u0159mi do ne p\u0159\u00edli\u0161 rozs\u00e1hl\u00e9ho obchodu, shodili si k\u0161iltovky, a tak nap\u016fl odkryli sv\u00e9 masky. Bill si na\u010dechral sv\u00e9 uhlazen\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy a sundal si br\u00fdle, aby uk\u00e1zal sv\u011btu sv\u016fj make-up. V obchod\u011b nebyl a\u017e na starou zamra\u010denou prodava\u010dku nikdo. Bylo jasn\u00e9, \u017ee ho tato mrzut\u00e1 \u017eena nepozn\u00e1, ba dokonce si bude myslet, \u017ee je Bill \u017eensk\u00e9ho pohlav\u00ed.<\/div>\n
Chlapci se nemuseli domlouvat, ob\u011bma najednou blikl v hlav\u011b ten sam\u00fd n\u00e1pad a oba se rozhodli pokra\u010dovat v jejich h\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
„Co \u017ee jsme to cht\u011bli, mil\u00e1\u010dku?“ optal se Tom dost nahlas na to, aby ho prodava\u010dka zaslechla, p\u0159i\u010dem\u017e p\u0159i jeho slovech je\u0161t\u011b nastra\u017eila u\u0161i, aby j\u00ed n\u00e1hodou z jejich rozhovoru nic neuniklo. Tom se naklonil ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti, n\u011b\u017en\u011b se ot\u0159el o jeho ruku a ta bez jak\u00e9hokoli zav\u00e1h\u00e1n\u00ed vklouzla do t\u00e9 jeho. Ruku v ruce se vydali k prvn\u00edm reg\u00e1l\u016fm.<\/div>\n
„Ale brou\u010dku, ned\u011blej si ze m\u011b bl\u00e1zny, v\u0161ak v\u00ed\u0161,“ odpov\u011bd\u011bl mu Bill, a kdy\u017e se jako\u017ee n\u00e1hodn\u011b oto\u010dil sm\u011brem k pultu, s o\u010dima up\u0159en\u00fdma na zv\u011bdavou \u017eenu, dodal: „A nezapome\u0148 se po\u0159\u00e1dn\u011b pod\u00edvat na velikost, v\u00ed\u0161 p\u0159ece, \u017ee tv\u00e1 v\u00fdbava je nadpr\u016fm\u011brn\u00e1.“<\/div>\n
Tomovou tv\u00e1\u0159\u00ed prol\u00e9tl \u00fa\u0161klebek. „No je\u0161t\u011b si st\u011b\u017euj!“<\/div>\n
„A vem jich pro jistotu v\u00edc…“<\/p>\n<\/div>\n
Tom zam\u00ed\u0159il k reg\u00e1lu s v\u0161elijak\u00fdmi kondomy, s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm si znalecky prohl\u00ed\u017eel barevn\u00e9 krabi\u010dky. „Kolik? T\u0159i?“ obr\u00e1til se zp\u011bt na Billa, p\u0159es n\u011bj nen\u00e1padn\u011b sledoval v\u00fdraz prodava\u010dky.<\/div>\n
„V\u00edc…“<\/div>\n
„\u010cty\u0159i?“<\/div>\n
„V\u00edc…“<\/div>\n
„Tak p\u011bt?“<\/div>\n
„V\u00edc…“<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec, z\u00e1dy oto\u010den\u00fd k p\u0159ep\u00e1\u017ece, naschv\u00e1l provokativn\u011b prodlu\u017eoval sv\u00e1 slova, zat\u00edmco Tom se m\u00e1lem rozesm\u00e1l, kdy\u017e \u017eena, kter\u00e1 je dychtiv\u011b sledovala a poslouchala, zd\u011b\u0161en\u011b vydechla a naklonila se v\u00edce dop\u0159edu, snad aby j\u00ed nic z toho neuniklo.<\/p>\n<\/div>\n
„Hmm, mysl\u00edm, \u017ee to bude dost na celou noc,“ poznamenal Tom, p\u0159i\u010dem\u017e nezapomn\u011bl nasadit sv\u016fj sebejist\u00fd \u00fasm\u011bv. Op\u011bt Billa popadl za ruku a ne\u010dekan\u011b ho zat\u00e1hl za jednu z hromad plechovek, je\u017e se ty\u010dily do nebezpe\u010dn\u00e9 v\u00fd\u0161ky, tak\u017ee je tak nikdo nemohl vid\u011bt.<\/div>\n
„Co takhle je vyzkou\u0161et?“ mrkl na sv\u00e9 p\u0159ekvapen\u00e9 dvoj\u010de. Bill po jeho ot\u00e1zce vykulil o\u010di a nech\u00e1pav\u011b na n\u011bj n\u011bkolik sekund jen z\u00edral, pot\u00e9 se sm\u00edchem, kter\u00fd dusil v dlan\u00edch, pochopil. Jak si v\u016fbec mohl myslet, \u017ee to Tom mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b?!<\/div>\n
„Oh, bo\u017ee, l\u00e1sko, jsi tak n\u00e1dhern\u00e1!“ vyk\u0159ikl n\u00e1hle Tom, jeho hlasit\u00fd a vzru\u0161en\u00fd hlas se rozl\u00e9hal cel\u00fdm obchodem. Kdy\u017e s\u00e1m sebe sly\u0161el, zalitoval, \u017ee nem\u016f\u017ee vid\u011bt v\u00fdraz postar\u0161\u00ed \u017eeny, je\u017e je tak zaujat\u011b pozorovala.<\/p>\n<\/div>\n
Billovi chv\u00edli trvalo, ne\u017e na jeho hru p\u0159istoupil. P\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, jestli je to spr\u00e1vn\u00e9, jestli si m\u016f\u017ee dovolit ud\u011blat tuhle \u0161\u00edlenost. Pak v\u0161ak zahnal v\u0161echny tyto my\u0161lenky a se zadr\u017euj\u00edc\u00edm sm\u00edchem vyk\u0159ikl.<\/div>\n
„Siln\u011bji! Jsi tak velk\u00fd… oh, roztrhne\u0161 m\u011b!“ rozk\u0159i\u010del se nab\u00e1daj\u00edc\u00edm hlasem, schv\u00e1ln\u011b se zadrh\u00e1val a mezi slovy n\u011bkolikr\u00e1t zalapal po dechu.<\/div>\n
Chlapci se k sob\u011b nev\u011bdomky p\u0159itiskli, Tom se cel\u00fdm sv\u00fdm t\u011blem zezadu natla\u010dil na Billa. Obmotal sv\u00e9 rozt\u0159esen\u00e9 ruce kolem jeho pasu. Jeho hrdlo bylo n\u00e1hle tak vyprahl\u00e9 a uvnit\u0159 c\u00edtil ten zn\u00e1m\u00fd rozp\u00e1len\u00fd pocit, av\u0161ak nyn\u00ed byl siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy jindy, dopom\u00e1hal tomu zv\u00fd\u0161en\u00fd adrenalin.<\/div>\n
„Ano! Chci t\u011b tak moc…“ jeho slova doprov\u00e1zelo \u010dernovl\u00e1skovo st\u00e9n\u00e1n\u00ed. Tom si ani neuv\u011bdomoval, \u017ee se jeho boky za\u010daly m\u00edrn\u011b pohybovat dozadu a dop\u0159edu a on sv\u00fdm kl\u00ednem jemn\u011b nar\u00e1\u017eel do Billova mal\u00e9ho, av\u0161ak pevn\u00e9ho zade\u010dku. V\u0161echny jeho z\u00e1brany byly r\u00e1zem pry\u010d, nyn\u00ed existoval jen on a Bill. On a jeho d\u011bsn\u011b p\u0159ita\u017eliv\u00fd br\u00e1\u0161ka.<\/p>\n<\/div>\n
Billova hlava se zaklonila ve sladk\u00e9 euforii, je\u017e napadla jeho t\u011blo. C\u00edtil se tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b, to siln\u00e9 mraven\u010den\u00ed v b\u0159i\u0161e a ten h\u0159ejiv\u011b spaluj\u00edc\u00ed pocit po cel\u00e9m jeho t\u011ble, to v\u0161echno mu p\u0159i\u0161lo tak nezn\u00e1m\u00e9, a p\u0159itom v\u011bd\u011bl, \u010d\u00edm to bylo zp\u016fsobeno. Vzru\u0161il se ze sv\u00e9ho bratra?<\/div>\n
Jak se Billova hlava zvr\u00e1tila dozadu, Tomova tv\u00e1\u0159 se ot\u0159ela o jeho l\u00edce. Mal\u00fd nos se mazliv\u011b l\u00edsal k jeho krku. Slastn\u00e9 zast\u00e9n\u00e1n\u00ed, je\u017e n\u00e1sledovalo, bylo tou\u017eebn\u00e9, slastn\u00e9, vzru\u0161en\u00e9, jen ne hran\u00e9. Jeho majiteli se to\u010dila hlava takovou rychlost\u00ed, \u017ee se nedok\u00e1zal udr\u017eet na nohou, jeho t\u011blo bylo tak dokonale uvoln\u011bno, \u017ee nedok\u00e1zalo ani \u0159\u00eddit sv\u00e9 pohyby. Odevzdal se sv\u00e9mu dvoj\u010deti, nechal ho, aby ho k sob\u011b p\u0159ivinul je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bji a dr\u017eel ho tak pevn\u011b, a p\u0159itom tak n\u011b\u017en\u011b. To jedin\u00e9 ho dr\u017eelo na nohou. A nejen te\u010f. Tom byl posledn\u00ed dobou jedin\u00fd, kdo ho dok\u00e1zal udr\u017eet od p\u00e1du. Kdo ho dok\u00e1zal p\u0159im\u011bt k tomu, aby se p\u0159es v\u0161echnu tu pr\u00e1zdnotu usm\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
Roz\u017ehaven\u00e9 tv\u00e1\u0159e se o sebe navz\u00e1jem nedo\u010dkav\u011b ot\u00edraly, Tomovy pohyby boky se zklidnily, vyst\u0159\u00eddalo je krou\u017eiv\u00e9 konej\u0161iv\u00e9 t\u0159en\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e byl na Billa naplno natla\u010den\u00fd. Tom u\u017e to nevydr\u017eel, bezhlav\u011b se nechal shodit do hlubok\u00e9 j\u00e1my, ze kter\u00e9 u\u017e nebylo \u00faniku. Nejprve se rty Billovy tv\u00e1\u0159e jen lehce dot\u00fdkal, m\u00e1lem sho\u0159el pod tou jemnou k\u016f\u017e\u00ed, byla tak nik\u00fdm neposkvrn\u011bn\u00e1, nik\u00fdm neoku\u0161en\u00e1. Pokl\u00e1dal mot\u00fdl\u00ed polibky pod\u00e9l jeho krku.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se m\u00e1lem zalykal pod tou rozko\u0161\u00ed, je\u017e mu zp\u016fsobovaly ty m\u011bkk\u00e9 a hebk\u00e9 rty. Uc\u00edtil, jak skrz Tomovy pootev\u0159en\u00e9 rty pronikl jeho jazyk, jeho\u017e \u0161pi\u010dka na jeho krku zanechala vlhkou cesti\u010dku.<\/div>\n
Bill v\u00fdrazn\u011b c\u00edtil, jak ho zezadu tla\u010d\u00ed Tomova erekce, nepohor\u0161ilo ho to, ani mu to nep\u0159i\u0161lo nijak zvr\u00e1cen\u00e9, jen ho to m\u00edrn\u011b vyd\u011bsilo. Nech\u00e1val se tady l\u00edbat sv\u00fdm vlastn\u00edm bratrem, nech\u00e1val ho, aby p\u0159ekro\u010dil jejich hranice mezi bratrsk\u00fdmi doteky a t\u011bmi, co znamenaly n\u011bco v\u00edc, n\u011bco pro n\u011b d\u00e1vno zak\u00e1zan\u00e9ho. Tohle mohli d\u011blat kdysi, kdy je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bli, \u017ee jejich po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed je zak\u00e1zan\u00e9 a \u0161patn\u00e9. Nyn\u00ed si toho byli pln\u011b v\u011bdomi.<\/p>\n<\/div>\n
Posledn\u00ed kapkou bylo, kdy\u017e Bill uc\u00edtil, jak se jeho penis dal do pohybu. Kalhoty byly r\u00e1zem p\u0159\u00edli\u0161 t\u011bsn\u00e9, a to ho vyd\u011bsilo natolik, \u017ee se od sv\u00e9ho bratra prudce odt\u00e1hl, oto\u010dil se k n\u011bmu \u010delem, aby v jeho o\u010d\u00edch mohl spat\u0159it n\u011bco jako omluvu, ale Tomovy o\u010di se schovaly pod rozt\u0159esen\u00fdmi v\u00ed\u010dky.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, to bylo… bylo to jen… jen jako…“ Tom ze sebe nedok\u00e1zal vykoktat alespo\u0148 trochu uv\u011b\u0159iteln\u00fd d\u016fvod. Schoval si tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed, aby skryl v\u00fdraznou \u010derve\u0148. B\u00e1l se otev\u0159\u00edt o\u010di. B\u00e1l se pod\u00edvat do t\u011bch Billov\u00fdch. B\u00e1l se toho, co v nich uvid\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee tohle je zak\u00e1zan\u00e9, u\u017e d\u00e1vno se kdysi ml\u010dky domluvili na tom, \u017ee hranici nep\u0159ekro\u010d\u00ed, a pokud se ocitnou na zak\u00e1zan\u00e9 stran\u011b, bude to, a\u017e si budou jisti, \u017ee jsou p\u0159ipraveni vyrovnat se s n\u00e1sledky. Nyn\u00ed je\u0161t\u011b p\u0159ipraveni nebyli. Ani zdaleka ne.<\/div>\n
„Tomi…“ Bill\u016fv hlas byl tak tich\u00fd, ale p\u0159esto v n\u011bm usly\u0161el tu skr\u00fdvanou n\u011b\u017enost. „J\u00e1 v\u00edm. Nebudeme o tom mluvit, ano?“<\/div>\n
Kdy\u017e Tom vzhl\u00e9dl, a kone\u010dn\u011b se setkal s p\u00e1rem hluboce o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed, s lehkost\u00ed se dok\u00e1zal pousm\u00e1t. Jeho bratr o tom nebyl p\u0159ipraven\u00fd ani mluvit. Stejn\u011b jako on.<\/p>\n<\/div>\n
Chlapci proch\u00e1zeli kolem pokladny, kradm\u00fdmi pohledy pokukovali po vy\u0161okovan\u00e9 prodava\u010dce. Pro\u0161li kolem n\u00ed, ani\u017e by cokoliv \u0159ekli, ne\u017e v\u0161ak vy\u0161li z obchodu, zastavila je jej\u00ed udiven\u00e1 slova.<\/div>\n
„Nekoup\u00edte si nic?“<\/div>\n
Bill s Tomem na sebe pohl\u00e9dli, \u0161ibalsk\u00e9 jisk\u0159i\u010dky v o\u010d\u00edch, kdy\u017e oba najednou odpov\u011bd\u011bli. „Ne, d\u011bkujeme. Va\u0161eho zbo\u017e\u00ed jsme u\u017e vyu\u017eili.“<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Hotelovou chodbou se oz\u00fdvalo tich\u00e9 chichot\u00e1n\u00ed, jak se \u010dernovlas\u00fd chlapec pomal\u00fdmi kroky bl\u00ed\u017eil ke dve\u0159\u00edm pokoje jednoho z jeho p\u0159\u00e1tel. Neust\u00e1le se ohl\u00ed\u017eel, jestli se n\u011bkdo neobjev\u00ed na druh\u00e9m konci chodby. V\u0161ude bylo ticho, a\u017e na n\u011bkolik tlumen\u00fdch hlas\u016f, kter\u00e9 k n\u011bmu dor\u00e1\u017eely skrz tenk\u00e9 zdi pokoj\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se n\u00e1hle prudce zastavil a oto\u010dil se na sv\u00e9ho bratra, jeho\u017e hlava vy\u010duhovala z prot\u011bj\u0161\u00edch pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed. Mlad\u00edk s rasta cop\u00e1nky ho pob\u00eddl sv\u00fdm pohledem a jeho o\u010di mu dodaly odvahy. Bill se musel pousm\u00e1t nad \u0161ibalsk\u00fdm jisk\u0159en\u00edm, kter\u00e9 v t\u011bch o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch stud\u00e1nk\u00e1ch zahl\u00e9dl. Byl si jist\u00fd, \u017ee stejn\u00e9 jisk\u0159i\u010dky si te\u010f pohr\u00e1valy i v jeho o\u010d\u00edch.<\/p>\n<\/div>\n
S dal\u0161\u00edm n\u00e1valem chichot\u00e1n\u00ed, je\u017e ho p\u0159epadlo p\u0159i dal\u0161\u00edm kroku, polo\u017eil p\u0159ed dve\u0159e nemal\u00fd ko\u0161\u00edk ozdoben\u00fd \u010dervenou ma\u0161l\u00ed. To, co se skr\u00fdvalo uvnit\u0159 ko\u0161\u00edk\u016f, m\u011blo jejich pl\u00e1n dov\u00e9zt do dokonalosti. A oni dva litovali, \u017ee neuvid\u00ed, jak se bude \u010dlen jejich skupiny, ze kter\u00e9ho si d\u011blali neust\u00e1lou srandu a obvykle ho popichovali od r\u00e1na do ve\u010dera, cp\u00e1t t\u00edm v\u0161\u00edm, a\u017e se mu budou nadouvat l\u00edce.<\/p>\n<\/div>\n
Ruka s p\u011bst\u011bn\u00fdmi nehty se nat\u00e1hla ke dve\u0159\u00edm a r\u00e1zn\u011b na n\u011b zaklepala. V tom okam\u017eiku se chlapec u dve\u0159\u00ed spla\u0161en\u011b rozb\u011bhl p\u0159es chodbu, jeho bratr od dve\u0159\u00ed nesta\u010dil uhnout, a tak oba kolem sebe poskakovali, sna\u017eili se obej\u00edt jeden druh\u00e9ho. Na posledn\u00ed chv\u00edli se jim povedlo p\u0159iv\u0159\u00edt dve\u0159e natolik, aby si nikdo nev\u0161iml dvou p\u00e1r\u016f zv\u011bdav\u00fdch o\u010d\u00ed v meze\u0159e mezi dve\u0159mi a panty.<\/div>\n
Z prot\u011bj\u0161\u00edho pokoje vy\u0161el dlouhovlas\u00fd chlapec, nejprve se p\u0159ekvapen\u011b rozhl\u00e9dl na ob\u011b strany, zanad\u00e1val na toho, kdo ho ru\u0161il a u\u017e u\u017e cht\u011bl s nakva\u0161en\u00fdm v\u00fdrazem zav\u0159\u00edt dve\u0159e, kdy\u017e jeho pohled ulp\u011bl na obrovsk\u00e9m ko\u0161i, polo\u017een\u00e9m na zemi p\u0159ed dve\u0159mi. Je\u0161t\u011b jednou se pod\u00edval, jestli v chodb\u011b nikoho nezahl\u00e9dne, a a\u017e pot\u00e9 se sklonil a zvedl ho. Prvn\u00ed, co upoutalo jeho o\u010di, byla obrovsk\u00e1 \u010derven\u00e1 ma\u0161le, na kter\u00e9 byla p\u0159iv\u00e1zan\u00e1 karti\u010dka ve tvaru srdce. Zv\u011bdav\u011b ji otev\u0159el.<\/p>\n<\/div>\n
Posledn\u00ed dobou tvrd\u011b pracuje\u0161, \u0161mudl\u00ed\u010dku. Mus\u00ed\u0161 si odpo\u010dinout, tak jsem ti p\u0159ipravila n\u011bco mal\u00e9ho na zub.<\/em><\/div>\n
Douf\u00e1m, \u017ee ti bude chutnat. Tv\u00e1 \u0161mudlinka!<\/em><\/div>\n
P.S: Ko\u0161\u00edk si nech, vlastnoru\u010dn\u011b jsem ho pro tebe vyrobila!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Georg na ten kus pap\u00edru jen n\u011bkolik zdlouhav\u00fdch sekund z\u00edral. A dva chlapce, kte\u0159\u00ed ho tajn\u011b pozorovali, zamrzelo, \u017ee tenhle pl\u00e1n nepou\u017eili na druh\u00e9ho \u010dlena skupiny. U\u017e dlouho nevyvedli nic tak bl\u00e1zniv\u00e9ho, netu\u0161ili, \u017ee u\u017e Georg nen\u00ed tak hloup\u00fd, aby na tohle sko\u010dil.<\/div>\n
„Taky si mohl vymyslet n\u011bco lep\u0161\u00edho, ne\u017e tv\u00e1 \u0161mudlinka<\/em>!“ pooto\u010dil se Bill na sv\u00e9ho bratra s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/div>\n
„No na m\u011b nekoukej! Nev\u00edm, kdo tady prohla\u0161oval, \u017ee tohle osloven\u00ed je d\u011bsn\u011b romantick\u00e9!“ obo\u0159il se na n\u011bj nazp\u011bt Tom. Vid\u011bl, jak se Bill nadechuje, av\u0161ak ne\u017e n\u011bco sta\u010dil \u0159\u00edct, upoutalo je n\u011bco zcela dechberouc\u00edho.<\/div>\n
Georgova tv\u00e1\u0159 zm\u011bkla, jeho n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv vypov\u00eddal za v\u0161e. Nahlas si s \u00fasm\u011bvem povzdechl, a pak zapadl zp\u011bt do pokoje, v n\u00e1ru\u010d\u00ed ko\u0161\u00edk, t\u011bsn\u011b p\u0159itisknut\u00fd na hru\u010f, jako by ho musel p\u0159ed n\u011bk\u00fdm ochr\u00e1nit.<\/div>\n
„Zabralo to!“ vyk\u0159ikla dvoj\u010data, se sm\u00edchem za sebou zav\u0159ela dve\u0159e a se sm\u00edchem si p\u0159edstavovali, co zrovna te\u010f asi jejich drah\u00fd p\u0159\u00edtel d\u011bl\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Dvoj\u010data se pr\u00e1v\u011b posadila za st\u016fl v hotelov\u00e9 j\u00eddeln\u011b. S kradm\u00fdm pokukov\u00e1n\u00edm jeden po druh\u00e9m nedo\u010dkav\u011b vy\u010dk\u00e1vali, a\u017e do j\u00eddelny nakr\u00e1\u010d\u00ed Georg. Gustav u\u017e d\u00e1vno sed\u011bl naproti nim, spokojen\u011b do sebe nacp\u00e1val j\u00eddlo, ani\u017e by si uv\u011bdomoval, co si pr\u00e1v\u011b do pusy strk\u00e1.<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy se ve dve\u0159\u00edch objevil dlouhovlas\u00fd mlad\u00edk, Bill ne\u010dekan\u011b stiskl Tomovo koleno, zaryl sv\u00e9 dlouh\u00e9 a pe\u010dliv\u011b nalakovan\u00e9 nehty do jeho k\u016f\u017ee tak siln\u011b, a\u017e Tom m\u00e1lem vyk\u0159ikl. P\u0159ejel sv\u00e9ho bratra na\u0161tvan\u00fdm pohledem, zat\u00edmco Bill se mu t\u00edm sv\u00fdm omlouval. To u\u017e v\u0161ak Georg zasedal ke stolu na sv\u00e9 m\u00edsto a chlapci sv\u00e9 pohledy up\u0159eli na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele.<\/p>\n<\/div>\n
„Objednali jsme ti tvoje obl\u00edben\u00e9 j\u00eddlo,“ pousm\u00e1l se na n\u011bj Tom, v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i p\u0159ipom\u00ednal zkrocen\u00e9ho ber\u00e1nka, av\u0161ak uvnit\u0159 se \u010f\u00e1belsky posm\u00edval.<\/div>\n
„Oh…“ Georg se v tu chv\u00edli zarazil, cht\u011bl sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli pod\u011bkovat, v\u016fbec mu nep\u0159i\u0161lo Tomovo chov\u00e1n\u00ed divn\u00e9. \u010c\u00ed\u0161nice p\u0159ed n\u011bj polo\u017eila tal\u00ed\u0159 p\u0159epln\u011bn\u00fd jeho obl\u00edben\u00fdm j\u00eddlem, Bill s Tomem kucha\u0159i dlouho tloukli do hlavy, \u017ee je Georg obrovsk\u00fd jedl\u00edk a mus\u00ed mu na jeden tal\u00ed\u0159 nalo\u017eit hned dv\u011b porce.<\/div>\n
Jen co Georg\u016fv pohled spo\u010dinul na tal\u00ed\u0159i, ne\u0161\u0165astn\u011b se pousm\u00e1l, a pot\u00e9 se s nespokojen\u00fdm zamru\u010den\u00edm op\u0159el do \u017eidle, rukama si hladil sv\u00e9 p\u0159epln\u011bn\u00e9 b\u0159icho.<\/div>\n
„Hmm, vypad\u00e1 to dob\u0159e,“ Bill se naklonil, a kdy\u017e se Georg j\u00eddla ani nedotknul, sebral jeho vidli\u010dku a vlo\u017eil si do pusy prvn\u00ed sousto jeho j\u00eddla. Slastn\u011b zamru\u010del a p\u0159iv\u0159el o\u010di, sna\u017eil se tak Georga vydr\u00e1\u017edit do nejvy\u0161\u0161\u00ed m\u00edry. Georgovy o\u010di se up\u00edraly na Bill\u016fv v\u00fdraz, zamra\u010den\u011b si m\u011b\u0159il vrchovat\u00fd tal\u00ed\u0159 a sv\u00e9 nabyt\u00e9 b\u0159icho a zva\u017eoval, jestli se nem\u00e1 do j\u00eddla p\u0159eci jenom pustit. Kdy\u017e se v\u0161ak rozhodl a polkl prvn\u00ed sousto, jeho \u017ealudek se za\u010dal p\u0159evracet a on v tu chv\u00edli m\u00e1lem vysko\u010dil a b\u011b\u017eel na z\u00e1chod. Av\u0161ak udr\u017eel se, zap\u00edchl nen\u00e1vistn\u00fd pohled na dvoj\u010data, kter\u00e1 se mu nestydat\u011b posm\u00edvala.<\/p>\n<\/div>\n
„Kret\u00e9ni,“ osopil se na n\u011b na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Copak, u\u017e nem\u016f\u017eeme?“ sm\u00e1l se Tom a Bill se k n\u011bmu p\u0159idal. „\u0160mudl\u00ed\u010dku!“ dodal mezi dal\u0161\u00edm z\u00e1chvatem sm\u00edchu, to u\u017e se v\u0161ak o n\u011bj op\u0159el divoce bublaj\u00edc\u00ed Bill, zabo\u0159il mu hlavu do \u0161\u00edje a sna\u017eil se tak sv\u016fj sm\u00edch utlumit.<\/div>\n
Georgova tv\u00e1\u0159 v tu chv\u00edli nabrala rud\u00fd odst\u00edn, cel\u00fd zbrun\u00e1tn\u011bl vztekem, o\u010di nebezpe\u010dn\u011b vykulen\u00e9. Zabod\u00e1val vztekl\u00fd pohled na dvoj\u010data, \u010dekal, a\u017e se uklidn\u00ed, aby jim mohl pat\u0159i\u010dn\u011b vynadat, v tom lep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b i nakopat zadky. To se v\u0161ak nestalo, jeliko\u017e se Tom naklonil nad st\u016fl, bouchal do stolu p\u011bst\u00ed, jeliko\u017e mu sm\u00edch zabra\u0148oval v nadechnut\u00ed se. Jak uhodil do stolu, omylem zavadil rukou o svoji sklenici s d\u017eusem a ta se p\u0159evrhla. Dote\u010f jen ti\u0161e pozoruj\u00edc\u00ed Gustav se pro sklenici rychle nahnul, aby ji zachytil d\u0159\u00edv, ne\u017e zp\u016fsob\u00ed je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed \u0161kody, av\u0161ak jeho ruka str\u010dila do misky s ovocem a ta s hlasit\u00fdm \u017euchnut\u00edm dopadla na zem, ovoce se rozsypalo po zemi p\u0159\u00edmo pod jejich st\u016fl.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se na malou chvilku p\u0159estal sm\u00e1t, st\u00e1lo ho hodn\u011b p\u0159em\u00e1h\u00e1n\u00ed se uklidnit, av\u0161ak poda\u0159ilo se. Pod\u00edval se z Georga na Gustava, jejich v\u00fdmluvn\u00e9 pohledy mu zcela sta\u010dily, chlapci u\u017e nemuseli \u0159\u00edkat nic dal\u0161\u00edho.<\/div>\n
„Sice jsem to neud\u011blal j\u00e1, ale dob\u0159e, uklid\u00edm to,“ Bill na svou obranu zvedl ruce. S povzdychnut\u00edm se ze sv\u00e9 \u017eidle spustil pod st\u016fl, dlouh\u00fd \u010dist\u011b b\u00edl\u00fd ubrus mu zabra\u0148oval ve vid\u011bn\u00ed, a tak se n\u011bkolikr\u00e1t ude\u0159il do nohy stolu, ne\u017e se zorientoval natolik, aby se mohl posadit p\u0159\u00edmo doprost\u0159ed stolu. S nafoukl\u00fdmi l\u00edcemi vhazoval ovoce do ji\u017e polopr\u00e1zdn\u00e9 misky, jeho pohyby byly pomal\u00e9 a leniv\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Zat\u00edmco Bill ukl\u00edzel pod stolem, Tom sed\u011bl pohodln\u011b op\u0159en\u00fd do sv\u00e9 \u017eidle, sleduj\u00edc vra\u017eedn\u00fd pohled sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Georg ml\u010del, rozhodl se po\u010dkat, a\u017e Bill vyleze, aby si mohl dvoj\u010data vychutnat oba najednou. Ne nadarmo o n\u011bm \u0159\u00edkali, \u017ee je \u010dasto protivn\u00fd. R\u00e1d sv\u00e9 dva kamar\u00e1dy pou\u010doval, neust\u00e1le jim ud\u011bloval rozkazy, i kdy\u017e je nikdy neposlouchali. C\u00edtil se tak d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a jim to nevadilo. Naopak, p\u0159i\u0161lo jim to p\u0159evelice vtipn\u00e9 a neust\u00e1le se mu vysm\u00edvali.<\/div>\n
Tomova tv\u00e1\u0159 n\u00e1hle strnula. Nebyl si jist\u00fd, jestli v tu chv\u00edli zrudnul nebo zblednul.<\/div>\n
\u010cernovlas\u00e1 hlava se zjevila mezi jeho nohami, Billova brada se op\u0159ela o jeho rozkrok. V prvn\u00ed chv\u00edli se mu p\u0159ed o\u010dima zjevila p\u0159edstava z jeho snu, jeho bujn\u00e1 fantazie si s n\u00edm \u010dasto takhle pohr\u00e1vala, av\u0161ak tohle byla skute\u010dnost. Zd\u011b\u0161en\u011b z\u00edral do o\u010d\u00ed sv\u00e9ho bratra, n\u011bkolik zdlouhav\u00fdch sekund jen om\u00e1men\u011b sed\u011bl, neschopn\u00fd cokoliv \u0159\u00edct nebo norm\u00e1ln\u011b p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/p>\n<\/div>\n
A\u017e kdy\u017e ho Bill dloubl nosem do b\u0159icha a sv\u00fdm povzbuzuj\u00edc\u00edm v\u00fdrazem mu dal najevo, \u017ee na n\u011bj \u010dek\u00e1, Tomovi do\u0161lo, co po n\u011bm Bill chce. Kdy\u017e se Bill sna\u017eil b\u00fdt nen\u00e1padn\u00fd, \u010dasto to dopadalo tak, \u017ee ho Tom prozradil svou reakc\u00ed, tentokr\u00e1t se v\u0161ak sna\u017eil tv\u00e1\u0159it zcela norm\u00e1ln\u011b a nemyslet na to, \u017ee m\u00e1 Billovu hlavu ve sv\u00e9m rozkroku, tak bl\u00edzko. Zak\u00e1zal si myslet na Bill\u016fv tepl\u00fd dech, jeho r\u016f\u017eov\u00e9 na\u0161pulen\u00e9 rty a pohled naprost\u00e9ho nevi\u0148\u00e1tka.<\/div>\n
„Ehm… Bille, nechce\u0161… pomoct?“ jeho ot\u00e1zka vyzn\u011bla rozt\u0159esen\u011b, Tom se nerv\u00f3zn\u011b o\u0161\u00edval, ale Georg s Gustavem byli natolik zabr\u00e1ni do prob\u00edr\u00e1n\u00ed jak\u00e9si nov\u00e9 hry, \u017ee nezaznamenali ani to, \u017ee Tom n\u011bco \u0159ekl.<\/p>\n<\/div>\n
Ne\u017e Bill sta\u010dil odpov\u011bd\u011bt, jeho jednadvacetilet\u00fd bratr se za n\u00edm soukal pod st\u016fl. Skr\u010dil se pod n\u00edm tak, aby se mohl alespo\u0148 trochu pohybovat. N\u011bkolikr\u00e1t se ude\u0159il hlavou o desku stolu a dokonce se mu poda\u0159ilo bratrovi \u0161l\u00e1pnout na prsty, a\u017e Bill bolestiv\u011b vyk\u0159ikl, co\u017e zp\u016fsobilo, \u017ee se Tom vylekal a divoce vykopl nohu do strany a ude\u0159il Gustava do kolene.<\/div>\n
Bill se nezastaviteln\u011b rozchichotal, sladce se p\u0159itom culil a hrudn\u00edkem se zezadu p\u0159itiskl na Tomova z\u00e1da, aby mu do ucha mohl za\u0161eptat sv\u016fj pl\u00e1n. V okam\u017eiku, kdy se Bill\u016fv tepl\u00fd dech setkal s Tomov\u00fdm uchem, star\u0161\u00edmu z bratr\u016f nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee. Bylo tak p\u0159\u00edjemn\u00e9 poslouchat Bill\u016fv \u0161eptaj\u00edc\u00ed hlas tak bl\u00edzko, vn\u00edmat, jak se lep\u00ed na jeho z\u00e1da cel\u00fdm sv\u00fdm t\u011blem. M\u00e1lem t\u011bmi v\u0161emi vjemy zav\u0159el o\u010di a nechal se un\u00e9st, na\u0161t\u011bst\u00ed se jeho mozek dok\u00e1zal vzpamatovat a pob\u00eddl ho k uskute\u010dn\u011bn\u00ed jejich pl\u00e1nu.<\/p>\n<\/div>\n
Vzali ji\u017e napln\u011bnou m\u00edsu ovoce a s tich\u00fdm sm\u00edchem vysypali jej\u00ed obsah pod nohy jejich kamar\u00e1da, kter\u00fd si ni\u010deho nev\u0161iml. Cel\u00fd Georg, kdy\u017e \u0161lo o j\u00eddlo, nevn\u00edmal nic kolem sebe. Ob\u011b dvoj\u010data si vedle sebe klekla p\u0159ed jeho nohy, lokty se op\u0159ela o zem, p\u0159i\u010dem\u017e pohupovali sv\u00fdm pozad\u00edm v jak\u00e9msi spla\u0161en\u00e9m rytmu.<\/div>\n
Netrvalo dlouho a tkani\u010dky jedn\u00e9 boty byly siln\u011b p\u0159iv\u00e1z\u00e1ny k noze \u017eidle. Ve chv\u00edli, kdy u\u017e Bill cht\u011bl vyl\u00e9zt zpod stolu, zaznamenal n\u011bco, co by mohlo p\u0159isp\u011bt k jejich pl\u00e1nu a mohli by zab\u00edt dv\u011b mouchy jednou ranou. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno dv\u011b G\u00e9\u010dka jednou ranou. A tak se dosud rozv\u00e1zan\u00e9 barevn\u00e9 tkani\u010dky Gustavovy boty ocitly p\u0159i tkani\u010dk\u00e1ch Georgovy nohy. Nyn\u00ed jejich pl\u00e1n nabral gr\u00e1dy a dvoj\u010data le\u017eela na zemi, Billova tv\u00e1\u0159 hluboce zabo\u0159ena do Tomovy hrudi, a aby se Bill n\u011bjak odvd\u011b\u010dil sv\u00e9mu bratrovi, kter\u00fd mu tak umo\u017e\u0148oval dusit sm\u00edch, p\u0159ikryl mu svou rukou \u00fasta. Navz\u00e1jem se sna\u017eili zadr\u017eet sm\u00edch, p\u0159i\u010dem\u017e se v jeho k\u0159e\u010di jak\u00fdmsi nezn\u00e1m\u00fdm zp\u016fsobem Bill dostal pod Toma a Tom se nyn\u00ed pohyboval mezi Billov\u00fdma nohama, \u0161iroce od sebe rozt\u00e1hnut\u00fdma<\/div>\n
.<\/div>\n
A pak n\u00e1hle ob\u011bma chlapc\u016fm v hlav\u011b blikl ten sam\u00fd \u010f\u00e1belsk\u00fd n\u00e1pad. Dal\u0161\u00ed bod, kter\u00fd se p\u0159id\u00e1 do jejich u\u017e tak p\u0159epln\u011bn\u00e9ho pl\u00e1nu.<\/div>\n
Nemuseli se domlouvat, nemuseli nic \u0159\u00edkat nahlas, sta\u010dil jedin\u00fd pohled z o\u010d\u00ed do o\u010d\u00ed. Vp\u00edjeli se do t\u011bch druh\u00fdch se zvl\u00e1\u0161tn\u00ed touhou nechat se jimi pohltit.<\/div>\n
„Tome, ty prase, dej tu ruku pry\u010d!“ vyk\u0159ikl s d\u00e1vkou hysterie v hlase Bill. Tom na n\u011bj spiklenecky mrkl a ruku um\u00edstil na jeho citliv\u00e9 m\u00edsto.<\/div>\n
„Jen klid, brou\u010dku, je\u0161t\u011b chvilku.“<\/div>\n
„Vypadni!“<\/div>\n
„Bo\u017ee, m\u00e1m na tebe takovou chu\u0165!“<\/div>\n
Dva p\u00e1ry o\u010d\u00ed nahl\u00e9dly pod st\u016fl a jejich zorni\u010dky se do \u0161iroka roz\u0161\u00ed\u0159ily, kdy\u017e zahl\u00e9dly obraz, jen\u017e se jim naskytl. Dvoj\u010data le\u017eela na podlaze, Tom nahnut\u00fd nad Billem, jedna jeho ruka natisknut\u00e1 na Bill\u016fv rozkrok. \u010cernovlas\u00fd chlapec m\u011bl hlavu zaklon\u011bnou dozadu, o\u010di zav\u0159en\u00e9 a \u00fasta do\u0161iroka otev\u0159en\u00e1, p\u0159i\u010dem\u017e hlasit\u00fdmi steny povzbuzoval sv\u00e9 dvoj\u010de.<\/p>\n<\/div>\n
„Vem si m\u011b, tady a te\u010f!“ vydralo se z Billova vyschl\u00e9ho hrdla, trochu se zavrt\u011bl, kdy\u017e se ruka pohnula a stiskla jeho penis p\u0159es d\u017e\u00ednovinu siln\u011bji. M\u011bli sv\u00e9 vzru\u0161en\u00ed p\u0159edst\u00edrat, av\u0161ak tato hra se jim vymkla z kontroly b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in, ani\u017e by si to vlastn\u011b uv\u011bdomovali. Jen se nechali vt\u00e1hnout do v\u00edru rozko\u0161e a \u00fapln\u011b zapomn\u011bli na v\u0161e okolo, dokonce si v tu chv\u00edli ani neuv\u011bdomovali, \u017ee na n\u011b z\u00edr\u00e1 Georg s Gustavem. Nemysleli ani na to, \u017ee to bylo vlastn\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed pl\u00e1nu.<\/p>\n<\/div>\n
Tomova ruka p\u0159ejela po \u0161t\u00edhl\u00e9m stehn\u011b, um\u00edstila se na hladk\u00e9m boku, kter\u00fd byl nyn\u00ed odhalen, Billovo tri\u010dko se vysoukalo a\u017e k jeho hrudi. Tomovo t\u011blo se polo\u017eilo na to Billovo, kter\u00e9 se divoce vzpouzelo, jak moc se k Tomovi cht\u011blo dostat bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
Tv\u00e1\u0159 kdysi dredat\u00e9ho chlapce se zabo\u0159ila do Billovy \u0161\u00edje, rty se tiskl na bratrovu jemnou k\u016f\u017ei na krku, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl rty nahoru a dol\u016f a nechal sv\u016fj jazyk vyklouznout z \u00fast, aby j\u00edm mohl n\u011b\u017en\u011b hladit zah\u0159\u00e1tou poko\u017eku. Uc\u00edtil na sv\u00e9 hlav\u011b Billovu ruku, jak ho jemn\u011b tah\u00e1 za \u010dern\u00e9 cop\u00e1nky. Vyjel sv\u00fdm hbit\u00fdm jazykem po cel\u00e9 d\u00e9lce Billova krku, ladn\u011b j\u00edm prokli\u010dkoval p\u0159es bradu, kde se od b\u011blostn\u00e9 k\u016f\u017ee kone\u010dn\u011b odd\u011blil, aby Tom mohl pozvednout hlavu a pod\u00edvat se do p\u00e1ru o\u010d\u00ed, je\u017e p\u0159ipom\u00ednaly ho\u0159kou \u010dokol\u00e1du. Nebyl to karamel ani o\u0159\u00ed\u0161ky. Byla to ho\u0159kost pln\u00e1 neuv\u011b\u0159iteln\u011b siln\u00e9ho cht\u00ed\u010de, jen\u017e jim ob\u011bma zaplavil mozek. D\u00edval se do nich, nech\u00e1val se jimi pohltit.<\/p>\n<\/div>\n
Billovy boky nar\u00e1\u017eely do t\u011bch jeho, cel\u00fdmi t\u011bly se o sebe ot\u00edrali. Ani jednoho z nich nevyd\u011bsily siln\u00e9 erekce, kter\u00e9 se o sebe t\u0159ely. Jedin\u00e9, co jim br\u00e1nilo v \u00fapln\u00e9m spojen\u00ed, bylo oble\u010den\u00ed, siln\u00e1 d\u017e\u00ednovina bylo to jedin\u00e9, co je dok\u00e1zalo neud\u011blat n\u011bco, co by nebylo vhodn\u00e9. Vhodn\u00e9? Vhodn\u00e9 nebylo ani toto slovo. Spr\u00e1vn\u00e9 slovo bylo zvrhl\u00e9. Nebo to snad takov\u00e9 nebylo? Alespo\u0148 oni to tak nec\u00edtili. Pro n\u011b to byl okam\u017eik pln\u00fd cit\u016f… \u017d\u00e1dn\u00e1 zvrhlost, \u00fachylnost ani nic dal\u0161\u00edho. Jen city. Pouh\u00e1 neukojiteln\u00e1 touha, nar\u016fstaj\u00edc\u00ed cht\u00ed\u010d, a hlavn\u011b l\u00e1ska tak obrovsk\u00e1, \u017ee nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9ho slova, kter\u00e9 by ji vystihlo. Nic by nemohlo pojmenovat to, co se mezi nimi d\u011blo. Nic nemohlo vystihnout tu magickou chv\u00edli. A nikdo ji nemohl pochopit. Jen oni dva. Vlastn\u011b jeden… proto\u017ee oni sv\u00fdm zp\u016fsobem byli jako jeden.<\/p>\n<\/div>\n
„Bo\u017ee…“ vydechli chlapci, kte\u0159\u00ed nakukovali pod st\u016fl. V m\u017eiku upustili ubrus, kter\u00fd p\u0159idr\u017eovali, aby dob\u0159e vid\u011bli.<\/div>\n
Chlapec s dlouh\u00fdmi hn\u011bd\u00fdmi vlasy zalapal po dechu, p\u0159i\u010dem\u017e se sna\u017eil zklidnit sv\u00e9 bu\u0161\u00edc\u00ed srdce. Druh\u00fd chlapec na tom byl podobn\u011b, s t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee s nep\u0159\u00edtomn\u00fdm v\u00fdrazem z\u00edral do pr\u00e1zdna p\u0159ed sebou a nebyl schopn\u00fd se pohnout.<\/div>\n
Zato Georg spla\u0161en\u011b vysko\u010dil na nohy. Jeho \u00fat\u011bk mu v\u0161ak zkazilo n\u011bco, co mu podrazilo nohy a on se m\u00e1lem z\u0159\u00edtil pod st\u016fl, av\u0161ak ne\u017e aby se jeho o\u010d\u00edm znovu naskytla p\u0159\u00edle\u017eitost vid\u011bt to, co pr\u00e1v\u011b vid\u011bly, se s co nejv\u011bt\u0161\u00ed silou op\u0159el o st\u016fl a vyt\u00e1hl se zp\u011bt na nohy. Nyn\u00ed u\u017e mu v zd\u011b\u0161en\u00e9m \u00faprku nemohlo nic zabr\u00e1nit. To si alespo\u0148 myslel on. Do chv\u00edle, ne\u017e se rozb\u011bhl a ve stejn\u00e9m okam\u017eiku se zase vr\u00e1til zp\u011bt, jak ho n\u011bco zastavilo. Nyn\u00ed u\u017e mu nic nepomohlo, z\u0159\u00edtil se na zem, p\u0159\u00edmo na zadek, p\u0159i\u010dem\u017e dosedl na cosi m\u011bkk\u00e9ho, co se ihned rozplesklo a on pod sebou uc\u00edtil nep\u0159\u00edjemn\u00e9 vlhko. Jeho p\u0159\u00edtel, kter\u00fd se kone\u010dn\u011b dok\u00e1zal vzpamatovat natolik, aby se rozhodl Georgovi pomoct, vysko\u010dil ze sv\u00e9 \u017eidle tak rychle, a\u017e se p\u0159evr\u00e1tila.<\/p>\n<\/div>\n
„Ut\u00edkej, jinak n\u00e1s nakaz\u00ed taky!“ zarazilo ho stra\u0161liv\u00e9 zav\u0159e\u0161t\u011bn\u00ed. Nevn\u00edmaj\u00edc, co na n\u011bj Georg k\u0159i\u010del, se rozb\u011bhl pry\u010d, lekl se pr\u00e1v\u011b jeho n\u00e1hl\u00e9ho v\u00fdk\u0159iku. Stejn\u011b jako Georg neud\u011blal ani krok a vr\u00e1til se zp\u011bt, upadl p\u0159\u00edmo na sv\u00e9ho drah\u00e9ho p\u0159\u00edtele, mohl b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd za m\u011bkk\u00e9 p\u0159ist\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 mu zajistil Georg\u016fv kl\u00edn. A aby toho nebylo m\u00e1lo, st\u00e1hl s sebou ubrus a s n\u00edm v\u0161e, co bylo na stole.<\/div>\n
Jestli\u017ee byli p\u0159edt\u00edm v panice, nyn\u00ed je ovl\u00e1dla hysterie. Gustav strachem obj\u00edmal Georga, kter\u00fd jeho obejmut\u00ed s radost\u00ed p\u0159ijal, myslel si, \u017ee kdy\u017e se nebude ani jeden z nich h\u00fdbat, u\u017e nic dal\u0161\u00edho se nestane.<\/p>\n<\/div>\n
J\u00eddelnou zah\u0159m\u011bl dvouhlas\u00fd sm\u00edch. Dvoj\u010data le\u017eela na zemi pod stolem, sledovala spou\u0161\u0165 kolem a nemohla popadnout dech. Tenhle pl\u00e1n se jim povedl. Dokonce byl zat\u00edm t\u00edm nejpoveden\u011bj\u0161\u00edm, jak\u00fd kdy provedli. A t\u00edm sp\u00ed\u0161, \u017ee zabili dv\u011b G\u00e9\u010dka jednou ranou. Vlastn\u011b dv\u011b G\u00e9\u010dka jedn\u00edm \u0161\u00edlen\u00fdm n\u00e1padem.<\/p>\n<\/div>\n
autor: xoxo_Lady<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: xoxo_Lady Tmavou chladnou noc\u00ed se \u0161\u00ed\u0159ily tich\u00e9 kroky, n\u00e1sledovalo je o n\u011bco hlasit\u011bj\u0161\u00ed chichot\u00e1n\u00ed. Dva chlapci se prod\u00edrali hustou mlhou, kr\u00e1\u010deli po pust\u00e9m chodn\u00edku sm\u011brem k obchod\u016fm, jejich\u017e cedule divoce poblik\u00e1valy v\u0161elijak\u00fdmi n\u00e1pisy. Dvoj\u010data byla oble\u010dena do tmav\u00e9ho oble\u010den\u00ed, Bill se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-8856","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8856","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8856"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8856\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8856"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8856"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8856"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}