{"id":8870,"date":"2011-04-18T18:30:00","date_gmt":"2011-04-18T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8847"},"modified":"2011-04-18T18:30:00","modified_gmt":"2011-04-18T17:30:00","slug":"i-m-all-you-need-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/18\/i-m-all-you-need-9\/","title":{"rendered":"I’m all you need 9."},"content":{"rendered":"
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Cesta lesem ub\u00edhala celkem rychle, alespo\u0148 po tom, co se Bill, Tom a Adam dostali zp\u00e1tky na cestu. Bill u\u017e nebre\u010del, ale stejn\u011b moc nemluvil, odpov\u00eddal jen na ty nejnutn\u011bj\u0161\u00ed ot\u00e1zky a Adam vypadal, jako by se u\u017e\u00edral t\u00edm, jak zasmu\u0161ile Bill vypad\u00e1. Tom se do toho rad\u011bji necht\u011bl m\u00edchat, i kdy\u017e opravdu nech\u00e1pal, pro\u010d se elf choval tak p\u0159ecitliv\u011ble. Cesta se postupem \u010dasu za\u010d\u00ednala roz\u0161i\u0159ovat, z lesn\u00ed stezky se st\u00e1vala \u0161irok\u00e1 a upraven\u00e1 cesta a Tom za\u010d\u00ednal c\u00edtit nep\u0159\u00edjemn\u00e9 mra\u017een\u00ed v z\u00e1dech. Po\u0159\u00e1d m\u011bl pocit, \u017ee je n\u011bkdo sleduje, i kdy\u017e si neust\u00e1le v duchu \u0159\u00edkal, \u017ee je ur\u010dit\u011b jen paranoidn\u00ed. Tom sledoval Glitter, kter\u00fd si vykra\u010doval p\u0159ed n\u00edm, Adam je v\u0161echny vedl mnohem sebejist\u011bji ne\u017e v\u010dera Bill, vypadalo to, \u017ee to tu opravdu zn\u00e1. Na rozd\u00edl od Billa, kter\u00fd cestou lesem jen t\u00e1pal. Slunce nad lesem pomalu zapadalo a za\u010d\u00ednalo se stm\u00edvat, v lese, ve kter\u00e9m bylo \u0161ero i za jasn\u00e9ho slune\u010dn\u00edho dne, za\u010d\u00ednala b\u00fdt opravdu velk\u00e1 tma. Tom se pod\u00edval vzh\u016fru, listy a v\u011btve strom\u016f nad jejich hlavami za\u010d\u00ednaly \u0159\u00eddnout a zpoza nich vykukovaly hv\u011bzdy. Tom se slab\u011b usm\u00e1l, les \u0159\u00eddnul, co\u017e znamenalo, \u017ee se pomalu bl\u00ed\u017e\u00ed na druh\u00fd konec lesa. Kone\u010dn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsme na konci\u2026“ ozval se Adam\u016fv hlas a Tom odvr\u00e1til pohled od oblohy nad sebou. Pod\u00edval se p\u0159ed sebe a p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. Opravdu byli na konci Lesa N\u00e1m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk\u016f, p\u0159ed nimi u\u017e nebyly \u017e\u00e1dn\u00e9 zle vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed stromy a k\u0159oviska. V\u016fbec ne. Rozprost\u00edrala se p\u0159ed nimi pole a louky a nedaleko od nich sv\u00edtila ve tm\u011b sv\u011bt\u00e9lka, kter\u00e1 ur\u010dit\u011b pat\u0159ila n\u011bjak\u00e9 vesnici nebo m\u011bste\u010dku. Tom c\u00edtil zna\u010dnou \u00falevu, \u017ee maj\u00ed to nejhor\u0161\u00ed z cesty (alespo\u0148 v to doufal) za sebou. Bill, kter\u00fd \u0161el celou tu dobu vedle n\u011bj, vypadal trochu zmaten\u011b, kdy\u017e vystoupil z \u010dern\u00fdch st\u00edn\u016f strom\u016f a zad\u00edval se do d\u00e1lky.<\/div>\n
\n
„Tak\u017ee u\u017e s n\u00e1mi d\u00e1l nep\u016fjde\u0161 nebo p\u016fjde\u0161 s n\u00e1mi?“ zeptal se rozpa\u010dit\u011b elf. Up\u00edr pokr\u010dil rameny a pod\u00edval se na m\u011bs\u00edc na obloze.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee bych mohl j\u00edt s v\u00e1mi, alespo\u0148 pro n\u011bjakou chv\u00edli, p\u0159eci jen je m\u011bs\u00edc je\u0161t\u011b v klidu a \u00fapln\u011bk je p\u00e1r dn\u00ed za n\u00e1mi\u2026“ usm\u00e1l se do\u0161iroka, z\u0159ejm\u011b pot\u011b\u0161en t\u00edm, \u017ee s n\u00edm Bill u\u017e zase mluv\u00ed.<\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026“ p\u0159ik\u00fdvl elf a v\u0161ichni t\u0159i a k\u016f\u0148 vyrazili po cest\u011b d\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
**<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00edtejte ve Fazolkov\u011b,“ p\u0159e\u010detl Tom ceduli, kdy\u017e dorazili k m\u011bste\u010dku. „Fazolkov?“ nakr\u010dil \u010delo a oto\u010dil se na sv\u00e9 spole\u010dn\u00edky.<\/p>\n<\/div>\n
Adam se \u0161klebil a Bill se zoufale sna\u017eil n\u011bco vyt\u00e1hnout z ta\u0161ky. Toma za\u010d\u00ednal \u0161t\u00edpat nos. „Nejzap\u00e1chav\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto v cel\u00e9 Namidii\u2026 P\u011bstuj\u00ed zde pouze fazole a lu\u0161t\u011bniny\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 b\u00fdt g\u00e9nius na to, aby ti do\u0161lo, pro\u010d to tu tak moc smrd\u00ed\u2026“ za\u0161klebil se Bill a podal Tomovi n\u011bco, co vypadalo jako doktorsk\u00e1 rou\u0161ka, akor\u00e1t s t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee nebyla z l\u00e1tky, ale z n\u011bjak\u00e9ho podivn\u00e9ho plastu. „Nandej si ji a nic neuc\u00edt\u00ed\u0161\u2026“ usm\u00e1l se elf a Tom si ji bez rept\u00e1n\u00ed nandal, jakmile ji p\u0159ilo\u017eil ke sv\u00e9mu nosu a \u00fast\u016fm, \u0161\u0148\u016frky se za\u010daly vrt\u011bt a samy se mu zav\u00e1zaly na temeni hlavy. Jakmile vytvo\u0159ily perfektn\u00ed uzle, cel\u00e1 rou\u0161ka zmizela a byla neviditeln\u00e1. Kdy\u017e Bill vid\u011bl Tom\u016fv p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fdraz, mile se usm\u00e1l. „To proto, aby nevid\u011bli, \u017ee ti to tam smrd\u00ed, jsou potom stra\u0161n\u011b nep\u0159\u00e1tel\u0161t\u00ed\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„A kdo tady \u017eije?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b Tom.<\/p>\n<\/div>\n
„Trpasl\u00edci\u2026“ pokr\u010dil rameny up\u00edr a Tom se na n\u011bj se z\u00e1jmem pod\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d ty nem\u00e1\u0161 rou\u0161ku?“<\/p>\n<\/div>\n
Adam pokr\u010dil rameny. „Ne\u2026 J\u00e1 jsem v\u016f\u010di t\u011bmhle v\u011bcem imunn\u00ed\u2026 M\u016fj str\u00fdc m\u011b toti\u017e jako mal\u00e9ho do Fazolkova br\u00e1val na lov, a tak jsem si na ten smrad zvykl.“ Mlad\u00edk p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Adame, budeme tam p\u0159esp\u00e1vat, nebo jen projdeme a p\u016fjdeme d\u00e1l? Nejsem unaven\u00fd\u2026“ vkro\u010dil jim do rozhovoru Bill a up\u00edr up\u0159el v\u0161echnu svou pozornost na n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159espal bych tu, jestli nem\u00e1te nic proti\u2026 Zn\u00e1m tu jeden dobr\u00fd podnik, maj\u00ed tam ten nejvyhl\u00e1\u0161en\u011bj\u0161\u00ed trpasli\u010d\u00ed le\u017e\u00e1k v cel\u00e9m zdej\u0161\u00edm kraji\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026“ usm\u00e1l se Bill a p\u0159ik\u00fdvl. „Dob\u0159e… Tak jdeme\u2026“ usm\u00e1l se a poklepal Glitter po boku. Vyrazili dovnit\u0159 m\u011bste\u010dka.<\/p>\n<\/div>\n
**<\/p>\n<\/div>\n
„Kristiane, p\u0159ines mi pit\u00ed'“ rozk\u0159ikla se b\u011blovlas\u00e1 \u010darod\u011bjka a projela si \u010dern\u00fdm h\u0159ebenem sv\u00e9 dlouh\u00e9 kade\u0159e. Samolib\u011b se na sebe usm\u00edvala do zrcadla.<\/p>\n<\/div>\n
„A-Ano, pan\u00ed\u2026“ zamumlal rudovlas\u00fd chlapec a odklop\u00fdtal ke stolku, na kter\u00e9m le\u017eel d\u017eb\u00e1n s \u010derven\u00fdm v\u00ednem. Nalil sv\u00e9 pan\u00ed v\u00edno do poh\u00e1ru a odnesl j\u00ed ho. „Tady to je, moje pan\u00ed\u2026“ polo\u017eil ho na sk\u0159\u00ed\u0148ku vedle zrcadla.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ usm\u00e1la se z\u00e1\u0159iv\u011b b\u00edl\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „D\u011bkuju,“ p\u0159ik\u00fdvla. „Dojdi zkontrolovat v\u011bzn\u011b a dej jim n\u011bco k j\u00eddlu\u2026“ pokra\u010dovala v \u00faprav\u011b sv\u00fdch vlas\u016f, v odraze zrcadla se d\u00edvala, dokud mlad\u00edk neode\u0161el, a pak jen lehce zavrt\u011bla hlavou. „Zrcadlo, pov\u011bz mi, vych\u00e1z\u00ed v\u0161e, jak m\u00e1?“ sepnula si vlasy na stran\u011b hlavy rudou sponou.<\/p>\n<\/div>\n
Odraz v zrcadle se zachv\u011bl a objevila se mlhav\u00e1 tv\u00e1\u0159. „Podle toho, co m\u00e1te na mysli, m\u00e1 pan\u00ed,“ ozval se hlubok\u00fd hlas. „Princ\u00e1tko je na sv\u00e9 cest\u011b k v\u00e1m, vypad\u00e1 to, \u017ee mo\u017en\u00e1 i p\u0159ekro\u010d\u00ed hranici anebo nedodr\u017e\u00ed sv\u016fj slib\u2026 Po jeho boku ale, m\u00ed\u0159\u00ed sem ten, kter\u00fd n\u00e1\u0161 sv\u011bt stvo\u0159il\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
\u010carod\u011bjka se zarazila. „Pro\u010d sem m\u00ed\u0159\u00ed?“ nakr\u010dil \u010dern\u00e9 obo\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Hled\u00e1 princeznu, pan\u00ed. Alespo\u0148 on si mysl\u00ed, \u017ee je to princezna\u2026 Je p\u0159\u00edli\u0161 slep\u00fd a hloup\u00fd na to, aby poznal, \u017ee to, co hled\u00e1, m\u00e1 p\u0159\u00edmo p\u0159ed sebou\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Thomas hled\u00e1 princeznu\u2026“ usm\u00e1la se \u00falisn\u011b blond\u00fdnka. „Tak mu ji uk\u00e1\u017eeme\u2026“ nat\u0159ela si rty rudou rt\u011bnkou a rozesm\u00e1la se.<\/p>\n<\/div>\n
Zrzek nejist\u00fdmi kroky klop\u00fdtal do \u017eal\u00e1\u0159e ve sklepen\u00ed. Nem\u011bl to tu r\u00e1d, v\u016fbec. Bylo tu a\u017e moc vlhko a znerv\u00f3z\u0148ovalo ho neust\u00e1l\u00e9 kap\u00e1n\u00ed kapek vody ze stropu. Do\u0161el a\u017e k velk\u00fdm d\u0159ev\u011bn\u00fdm dve\u0159\u00edm na konci chodby, u kter\u00fdch st\u00e1li dva hl\u00edda\u010di. Oba dva m\u011b\u0159ili dobr\u00e9 dva metry a m\u011bli tak stokr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed s\u00edlu ne\u017e mladi\u010dk\u00fd sluha. „Jdu d\u00e1t v\u011bz\u0148\u016fm j\u00eddlo,“ usm\u00e1l se rozpa\u010dit\u011b a o\u010dima sjel na st\u0159\u00edbrn\u00fd t\u00e1c s poh\u00e1rem vody a chlebem s tvarohem. Str\u00e1\u017e p\u0159ik\u00fdvla a otev\u0159ela mu t\u011b\u017ek\u00e9 dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
Kristian pro\u0161el dve\u0159mi a polkl, kdy\u017e se za n\u00edm s t\u011b\u017ek\u00fdm cvaknut\u00edm zav\u0159ely. Rozhl\u00e9dl se kolem sebe a vyrazil u\u017e na zn\u00e1m\u00e9 m\u00edsto. Sp\u011b\u0161n\u011b pro\u0161el okolo cel, kter\u00e9 ho nezaj\u00edmaly, pohledem se dr\u017eel na o\u0161oupan\u00e9 podlaze, proto\u017ee mu opravdu nebyly p\u0159\u00edjemn\u00e9 pohledy, kter\u00e9 mu zav\u0159en\u00e9 bytosti za m\u0159\u00ed\u017eemi v\u011bnovaly. U dev\u00e1t\u00e9 cely zahnul do uli\u010dky doprava a ti\u0161e si odka\u0161lal.<\/p>\n<\/div>\n
Dva p\u00e1ry o\u010d\u00ed se na n\u011bj zad\u00edvaly a sluha si povzdychl, nen\u00e1vid\u011bl svoji pr\u00e1ci, a nen\u00e1vid\u011bl to, \u017ee se mus\u00ed takhle chovat k lidem, kter\u00e9 m\u00edval tak r\u00e1d. „Nesu v\u00e1m j\u00eddlo.“ Za\u0161eptal a otev\u0159el m\u0159\u00ed\u017ee, ve\u0161el dovnit\u0159. Celu osv\u011btlovala mal\u00e1 lou\u010de p\u0159id\u011blan\u00e1 v \u017eelezn\u00e9m ko\u0161i na st\u011bn\u011b, jako z\u00e1zrakem st\u00e1le sv\u00edtila.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkujeme, chlap\u010de,“ \u0159ekl star\u0161\u00ed p\u00e1n vl\u00eddn\u00fdm hlasem. „Jsi hodn\u00fd\u2026“ pousm\u00e1l se slab\u011b a pohladil svou \u017eenu po boku. „Polo\u017e to tam, sn\u00edme si to pozd\u011bji\u2026“ Zrzek p\u0159ik\u00fdvl a polo\u017eil t\u00e1c na mal\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd stolek u zdi. „M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt,“ p\u0159ik\u00fdvl a chlapec zamrkal, oto\u010dil se a vy\u0161el z cely, zav\u0159el za sebou m\u0159\u00ed\u017ee a zrovna, kdy\u017e u\u017e se chystal opravdu odej\u00edt. Mu\u017e znovu promluvil. „Po\u010dkej\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Ano, pane?“ oto\u010dil se Kristian.<\/div>\n
„N\u011bjak\u00e9 zpr\u00e1vy o na\u0161em chlape\u010dkovi?“ zeptal se s letmou <\/a>nad\u011bj\u00ed v hlase, kter\u00e1 uhasla, kdy\u017e sluha zavrt\u011bl hlavou.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne, pane,“ vydral ze sebe a vy\u0161el sm\u011brem k v\u00fdchodu ze sklepen\u00ed, za sebou sly\u0161el jen tich\u00fd a zoufal\u00fd \u017eensk\u00fd pl\u00e1\u010d sv\u00e9 b\u00fdval\u00e9 kr\u00e1lovny.<\/p>\n<\/div>\n
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LilKatie Cesta lesem ub\u00edhala celkem rychle, alespo\u0148 po tom, co se Bill, Tom a Adam dostali zp\u00e1tky na cestu. Bill u\u017e nebre\u010del, ale stejn\u011b moc nemluvil, odpov\u00eddal jen na ty nejnutn\u011bj\u0161\u00ed ot\u00e1zky a Adam vypadal, jako by se u\u017e\u00edral t\u00edm, jak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[408],"tags":[],"class_list":["post-8870","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-i-m-all-you-need"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8870","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8870"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8870\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8870"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8870"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8870"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}