{"id":888,"date":"2017-12-03T15:00:00","date_gmt":"2017-12-03T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=882"},"modified":"2017-12-03T15:00:00","modified_gmt":"2017-12-03T14:00:00","slug":"chaos-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/12\/03\/chaos-1\/","title":{"rendered":"Chaos 1."},"content":{"rendered":"
autor: Aster<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Nov\u00fd p\u0159eklad si pro v\u00e1s tentokr\u00e1t p\u0159ipravila Catherine, kter\u00e1 se bude po del\u0161\u00edm pobytu v USA vracet dom\u016f a pot\u0159ebuje si zase zp\u00e1tky osv\u011b\u017eit spr\u00e1vnou \u010de\u0161tinu. Jako nejlep\u0161\u00ed cestu k tomu zvolila p\u0159eklad, co\u017e je pro n\u00e1s samoz\u0159ejm\u011b skv\u011bl\u00fd, tak\u017ee d\u00edky. \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Autorka pov\u00eddky je p\u016fvodem z Mexika, ale \u017eije v LA. Pov\u00eddku napsala v roce 2009 a v\u011bnovala ji sv\u00e9mu str\u00fdci, kter\u00fd byl gener\u00e1lem mexick\u00e9 arm\u00e1dy a v \u00fanoru 2009 byl nepr\u00e1vem zavra\u017ed\u011bn. <\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n

<\/em><\/strong>\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill je studentem vysok\u00e9 \u0161koly. Je jedin\u00fdm synem nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edho gener\u00e1la arm\u00e1dy jejich zem\u011b. Za jist\u00fdch okolnost\u00ed potk\u00e1 Toma, kter\u00fd pat\u0159\u00ed k nejsiln\u011bj\u0161\u00edmu gangu ve m\u011bst\u011b. Rozd\u00edln\u00e9 postaven\u00ed ve spole\u010dnosti nebude \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m a\u017e do doby, kdy se do Tomovy pr\u00e1ce zaplete Billova rodina. Jeho \u00fakolem je jim ubl\u00ed\u017eit a Tom je jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd to m\u016f\u017ee zastavit.<\/em><\/div>\n

<\/em> <\/p>\n

Dal\u0161\u00ed nov\u00fd den<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

„Bille, omlouv\u00e1m se, \u017ee ti takhle vol\u00e1m. V\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 \u0161kolu, ale odl\u00e9t\u00e1m mimo zemi.“<\/em><\/div>\n

„Ale… teprve ses vr\u00e1til.“<\/div>\n
„Mrz\u00ed m\u011b to, v\u00e1\u017en\u011b se omlouv\u00e1m. Taky jsem to ne\u010dekal. Bude to jen na t\u00fdden, mo\u017en\u00e1 dva. Sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b? Vypad\u00e1v\u00e1 sign\u00e1l.“<\/em><\/div>\n
„Jo, tati. J\u00e1-„<\/div>\n
„Po\u0161lu k n\u00e1m voj\u00e1ky Forda a Browna. Budou t\u011b vozit do \u0161koly a starat se o dom\u00e1cnost.“<\/em><\/div>\n
„Nepot\u0159ebuju je, tati. Jsou tak hloup\u00ed.“<\/div>\n
„Bille, pozor na jazyk.“<\/em><\/div>\n
„Pros\u00edm, nech m\u011b alespo\u0148 \u0159\u00eddit.“<\/div>\n
„Se\u0161 si jist\u00fd? Bude to mnohem bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, pokud-„<\/em><\/div>\n
„Tati, budu v pohod\u011b. Jako v\u017edy…“<\/div>\n
„Dob\u0159e. Miluju t\u011b, synku. Mus\u00edm kon\u010dit. D\u00e1vej na sebe pozor… m\u016fj mal\u00fd kadete.“<\/em><\/div>\n
Bill z\u016fstal st\u00e1t na m\u00edst\u011b. Vypnul telefon a pevn\u011b ho dr\u017eel v ruce, ne\u017e zav\u0159el o\u010di a dlouze vydechl. Tohle byl rozhodn\u011b jeden z t\u011bch hor\u0161\u00edch dn\u00ed.<\/div>\n
\n

„\u010cau. Jak je?“ zeptal se blon\u010f\u00e1k a popl\u00e1cal Billa po rameni. Donutil ho tak otev\u0159\u00edt o\u010di a oto\u010dit hlavu tak, aby se na n\u011bj pod\u00edval.<\/p><\/div>\n

„\u010cau Andreasi,“ zamumlal Bill a pokusil se alespo\u0148 o slab\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Co se stalo? Zase odj\u00ed\u017ed\u00ed?“<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159itakal Bill zklaman\u011b a pomalu se vydal chodbou univerzity. Oto\u010dil se na Andrease, kter\u00fd kr\u00e1\u010del po jeho prav\u00e9m boku. „Za posledn\u00ed dva m\u011bs\u00edce je to u\u017e pot\u0159et\u00ed! Sotva ho vid\u00edm. Od doby, co jsme se sem p\u0159ist\u011bhovali, je mnohem v\u00edc zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd.“<\/div>\n
„Klid, v\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1 d\u016fle\u017eitou pozici. Nech to b\u00fdt. Alespo\u0148 m\u016f\u017eeme m\u00edt u v\u00e1s doma \u010dast\u011bji party,“ usm\u00e1l se blon\u010f\u00e1k a popl\u00e1cal Billa po rameni.<\/div>\n
\n

Bill Kaulitz byl synem jednoho z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch gener\u00e1l\u016f arm\u00e1dy jejich zem\u011b. To byl tak\u00e9 ten d\u016fvod, pro\u010d se neust\u00e1le st\u011bhovali a pro\u010d z\u016fst\u00e1val doma s\u00e1m, kdy\u017e musel jeho otec odcestovat n\u011bkam na misi. To, \u017ee nem\u011bl otce po sv\u00e9m boku ka\u017ed\u00fd den, ho hodn\u011b ovliv\u0148ovalo. Konec konc\u016f, m\u011bli jen jeden druh\u00e9ho. Nicm\u00e9n\u011b i tak s t\u00edm nemohl nic d\u011blat. Op\u011bt byl v nov\u00e9m m\u011bst\u011b, na nov\u00e9 vysok\u00e9 \u0161kole, studoval obor, kter\u00fd ho nebavil, ale otec ho k tomu donutil. Za\u010d\u00ednal \u00fapln\u011b od za\u010d\u00e1tku jako ji\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
\n
„No tak… poj\u010f,“ usm\u00e1l se Andreas a posp\u00edchal k v\u00fdchodu. Hned si to nam\u00ed\u0159il k parkovi\u0161ti.<\/div>\n
„Oh, nov\u00e9 auto?“ zeptal se Bill p\u0159ekvapen\u011b. Andreas zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko na d\u00e1lkov\u00e9m ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed a zbrusu nov\u00e9, z\u00e1\u0159iv\u011b bronzov\u00e9 auto se rozsv\u00edtilo. P\u0159\u00edsahal by, \u017ee Andreas m\u011bnil auta tak \u010dasto jako spodn\u00ed pr\u00e1dlo. „Co se stalo s t\u00edm star\u00fdm?“<\/div>\n
„Dal jsem ho sest\u0159e. U\u017e m\u011b nebavilo,“ Andreas otev\u0159el dve\u0159e a posadil se na m\u00edsto \u0159idi\u010de. „Nav\u00edc, Audi je mnohem lep\u0161\u00ed. Nemysl\u00ed\u0161?“ mrknul a nazna\u010dil Billovi rukou, aby taky nastoupil.<\/div>\n
\n

„V\u0161iml sis t\u011bch r\u00e1doby rapper\u016f?“ zeptal se Andreas po p\u00e1r minut\u00e1ch na silnici, kdy\u017e zastavil na stopce.<\/p><\/div>\n

„Hm? Koho?“ Bill, vytr\u017een ze sv\u00e9ho zamy\u0161len\u00ed a bezc\u00edln\u00e9ho z\u00edr\u00e1n\u00ed, se za\u010dal rozhl\u00ed\u017eet kolem sebe.<\/div>\n
„Tam. \u010cernej Navigator,“ uk\u00e1zal skrz ok\u00fdnko. „Mysl\u00edm, \u017ee jeden z nich mi uk\u00e1zal prost\u0159edn\u00ed\u010dek,“ zalhal Andreas. Cht\u011bl jen trochu pozornosti od sv\u00e9ho kamar\u00e1da.<\/div>\n
Bill se zasm\u00e1l. Pokud m\u011bl n\u011bkdo ze v\u0161ech lid\u00ed na sv\u011bt\u011b vystrkovat na blon\u010f\u00e1ka prost\u0159edn\u00ed\u010dek, rozhodn\u011b by to m\u011bl b\u00fdt on.<\/div>\n
„Hej, zrovna jsem si vzpomn\u011bl. Marc m\u00e1 dneska party. Vyzvednu t\u011b v deset, okay?“ Andreas znovu promluvil, kdy\u017e se Bill p\u0159estal sm\u00e1t a jeho tv\u00e1\u0159 m\u011bla zp\u00e1tky norm\u00e1ln\u00ed v\u00fdraz.<\/div>\n
Bill si odfrknul. V\u0161\u00edmal si, jak moc na n\u011bj Andreas spol\u00e9hal. Sezn\u00e1mili se teprve p\u0159ed \u010dty\u0159mi m\u011bs\u00edci a u\u017e se choval, jako kdyby byli nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1di a znali se odjak\u017eiva. Mo\u017en\u00e1 takhle p\u0159\u00e1telstv\u00ed fungovalo, mo\u017en\u00e1 cht\u011bl b\u00fdt jen mil\u00fd. Nebyl si jist\u00fd.<\/div>\n
\n

Bill m\u011bl hodn\u011b p\u0159\u00e1tel, pokud se ti lid\u00e9 tak dali naz\u00fdvat. K Andreasovi m\u011bl ale nejbl\u00ed\u017e. Byl to takov\u00fd ten kamar\u00e1d, kter\u00fd se od n\u011bj nikdy nehnul, jako kdyby byl k n\u011bmu p\u0159ilepen lepidlem. Bill se t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b p\u0159idal k part\u011b t\u011bch nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch student\u016f na univerzit\u011b. Zaprv\u00e9 byl bohat\u00fd, zadruh\u00e9 byl neuv\u011b\u0159iteln\u011b kr\u00e1sn\u00fd na to, \u017ee byl kluk. Kdykoliv pro\u0161el chodbou, ka\u017ed\u00fd na n\u011bj z\u00edral, jeho to ale ani trochu nezaj\u00edmalo. A\u010dkoliv byl teprve v prvn\u00edm semestru, c\u00edtil, \u017ee mu n\u011bco v \u017eivot\u011b ut\u00edk\u00e1. Neust\u00e1le se st\u011bhoval, nem\u011bl tedy \u0161anci, aby poznal lidi n\u011bjak v\u00edc, na\u0161el si opravdov\u00e9 p\u0159\u00e1tele, l\u00e1sku a objevil s\u00e1m sebe. \u00da\u010dastnil se v\u0161ech aktivit se sv\u00fdmi spolu\u017e\u00e1ky. Sna\u017eil se mezi n\u011b zapojit, i kdy\u017e c\u00edtil, \u017ee mezi n\u011b nepat\u0159\u00ed. Nebyl moc d\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd; nikdo ho za to ale nemohl soudit. \u017d\u00edt devaten\u00e1ct let s otcem, kter\u00fd byl \u010dlenem arm\u00e1dy, nebylo jednoduch\u00e9.<\/p><\/div>\n

Rozhodl se, \u017ee letos zkus\u00ed n\u011bco jin\u00e9ho. Rozhodl se, \u017ee se zkus\u00ed zm\u011bnit. Byl a\u017e moc m\u011bkk\u00fd a nez\u00e1le\u017eelo na tom, jak moc se sna\u017eil, aby takov\u00fd nebyl. Bylo to bu\u010f te\u010f, nebo nikdy. Brzy oslav\u00ed dvac\u00e1t\u00e9 narozeniny a m\u011bl pocit, \u017ee nastane konec sv\u011bta, pokud si neza\u010dne u\u017e\u00edvat opravdovou z\u00e1bavu.<\/div>\n
\n

„Kdo \u0159ekl, \u017ee p\u016fjdu?“ zamra\u010dil se Bill, zn\u011bl zcela v\u00e1\u017en\u011b. P\u0159i\u0161lo mu z\u00e1bavn\u00e9 d\u011blat si z Andrease srandu.<\/p><\/div>\n

„No tak, Bille, mus\u00ed\u0161 j\u00edt! Je to Marc!“ vyhrkl Andreas. „V\u017edycky m\u00e1 ty nejlep\u0161\u00ed party. Nej\u00edt tam by byl naprost\u00fd h\u0159\u00edch!“ Andreas \u017eadonil, \u0161pulil rty a d\u011blal na Billa ps\u00ed o\u010di.<\/div>\n
Bill si nemohl pomoct, musel se znovu za\u010d\u00edt sm\u00e1t. „Jasn\u011b\u017ee p\u016fjdu, ty hlup\u00e1ku.“<\/div>\n
\n

Up\u0159\u00edmn\u011b? Necht\u011blo se mu nikam. Nicm\u00e9n\u011b musel spl\u0148ovat jist\u00e9 po\u017eadavky spole\u010dnosti. Necht\u011bl, aby si jeho spolu\u017e\u00e1ci mysleli, \u017ee je n\u011bjak\u00fd antisoci\u00e1l. Vynechal posledn\u00ed dv\u011b party a v\u0161ichni cht\u011bli v\u011bd\u011bt pro\u010d. N\u011bkte\u0159\u00ed dokonce vym\u00fd\u0161leli hloup\u00e9 pomluvy, pro\u010d se jich nez\u00fa\u010dastnil. Tak\u017ee d\u00edky tomu, \u017ee jeho moment\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 nepat\u0159ili mezi ty obda\u0159en\u00e9 vy\u0161\u0161\u00edm IQ, mohlo by doj\u00edt k nedorozum\u011bn\u00ed, kdyby op\u011bt ne\u0161el, a to necht\u011bl. P\u0159\u00edli\u0161 se nestaral o to, co si lid\u00e9 o n\u011bm mysleli, ale tohle byla u\u017e jeho druh\u00e1 vysok\u00e1 a on to necht\u011bl pokazit.<\/p><\/div>\n

\n

—<\/strong><\/div>\n

\n

Z \u010dern\u00e9ho auta zna\u010dky Navigator byla sly\u0161et hudba pu\u0161t\u011bn\u00e1 snad na maximum. V rytmu hip-hopu byly sly\u0161et hlasy dvou mu\u017e\u016f.<\/p><\/div>\n

„Zatracen\u011b, Tome! Ty mizero! Ud\u011blal jsi to… Ten sr\u00e1\u010d ani nepromluvil!“ \u0159ekl mlad\u00fd mu\u017e tmav\u00e9 pleti. Sm\u00e1l se a divoce gestikuloval.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, to byl \u00fa\u010del,“ odv\u011btil Tom su\u0161e a oto\u010dil se tv\u00e1\u0159\u00ed ke kamar\u00e1dovi, kter\u00fd \u0159\u00eddil.<\/div>\n
„Chlape, bylo to skv\u011bl\u00fd!“<\/div>\n
Tom se oto\u010dil zp\u00e1tky a pod\u00edval se ven ze sv\u00e9ho ok\u00fdnka. „Jen jsem d\u011blal svou pr\u00e1ci.“<\/div>\n
„Co se d\u011bje, chlape? Pro\u010d jsi tak v\u00e1\u017en\u00fd?“ zeptal se \u0159idi\u010d znepokojen\u011b. Pod\u00edval se na Toma, z\u00e1rove\u0148 se ale sna\u017eil udr\u017eet pohled na silnici p\u0159ed sebou. „N\u011bco se stalo?“<\/div>\n
„Ne. M\u00e1\u0161 na mysli n\u011bco konkr\u00e9tn\u00edho?“ odpov\u011bd\u011bl Tom. Cht\u011bl zn\u00edt jakoby nic, p\u0159esto\u017ee v\u011bd\u011bl, co bude n\u00e1sledovat.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 n\u011bco… s t\u00e1tou?“<\/div>\n
„S k\u00fdm?!“<\/div>\n
„S tv\u00fdm t\u00e1tou!“<\/div>\n
„Kurva, Dwayne, nem\u00e1m ‚t\u00e1tu‘. \u017diju s t\u00edm kret\u00e9nem jen proto, abych nemusel platit n\u00e1jem!“ T\u00f3n jeho hlasu zn\u011bl otr\u00e1ven\u011b, ale ve skute\u010dnosti nebyl na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n
„Promi\u0148, k\u00e1mo. Myslel jsem, \u017ee jste se usm\u00ed\u0159ili.“<\/div>\n
„To se nikdy nestane,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a polo\u017eil dlan\u011b na stehna. Za\u00fap\u011bl a znovu se pod\u00edval ven ze sv\u00e9ho ok\u00fdnka.<\/div>\n
\n

Tom necht\u011bl mluvit se sv\u00fdm otcem. P\u0159ev\u00e1\u017en\u011b to bylo kv\u016fli tomu, \u017ee on necht\u011bl mluvit s n\u00edm. Dnes r\u00e1no s n\u00edm m\u011bl konverzaci, jako kdyby byli sousedi, kte\u0159\u00ed se potkali r\u00e1no na ulici. Nicm\u00e9n\u011b si na to u\u017e zvykl, byla to sou\u010d\u00e1st jeho ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota.<\/p><\/div>\n

Jakmile Tom oslavil sedmn\u00e1ct\u00e9 narozeniny, za\u010dal pracovat. Otec mu ozn\u00e1mil, \u017ee mu u\u017e nebude d\u00e1vat d\u00e1l pen\u00edze. Tom ne\u0159ekl ani slovo, proto\u017ee byl r\u00e1d, \u017ee ho v\u016fbec nech\u00e1 dostudovat st\u0159edn\u00ed \u0161kolu. M\u00e1ma byla ta, kter\u00e1 se v\u017edy sna\u017eila, aby si byli bli\u017e\u0161\u00ed, ale ta tu u\u017e nebyla. Vztah mezi n\u00edm a otcem byl ka\u017ed\u00fdm dnem hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed. \u0160et\u0159il si pen\u00edze na budoucnost, necht\u011bl je tedy vyhodit za n\u011bjak\u00fd \u0161pinav\u00fd podn\u00e1jem. Bydlen\u00ed s otcem alkoholikem ale tak\u00e9 nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 v\u00fdhra. Pochyboval o tom, \u017ee vydr\u017e\u00ed del\u0161\u00ed dobu \u017e\u00edt s \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd ho neust\u00e1le poni\u017eoval. Byla to jen ot\u00e1zka \u010dasu.<\/div>\n
\n

„Hej, kam jedeme?“ zamra\u010dil se Tom, kdy\u017e Dwayne odbo\u010dil doleva.<\/p><\/div>\n

„Nev\u00edm, m\u00e1m hlad. Chce\u0161 zajet n\u011bkam na j\u00eddlo?“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny a na kamar\u00e1da se usm\u00e1l. Byl pro cokoliv.<\/p>\n

autor: Aster<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Catherine<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Aster Nov\u00fd p\u0159eklad si pro v\u00e1s tentokr\u00e1t p\u0159ipravila Catherine, kter\u00e1 se bude po del\u0161\u00edm pobytu v USA vracet dom\u016f a pot\u0159ebuje si zase zp\u00e1tky osv\u011b\u017eit spr\u00e1vnou \u010de\u0161tinu. Jako nejlep\u0161\u00ed cestu k tomu zvolila p\u0159eklad, co\u017e je pro n\u00e1s samoz\u0159ejm\u011b skv\u011bl\u00fd, tak\u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[688],"tags":[],"class_list":["post-888","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-by-aster"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/888","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=888"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/888\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=888"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=888"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=888"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}