{"id":8881,"date":"2011-04-17T16:00:00","date_gmt":"2011-04-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8858"},"modified":"2011-04-17T16:00:00","modified_gmt":"2011-04-17T15:00:00","slug":"vampire-vs-hunter-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/17\/vampire-vs-hunter-10\/","title":{"rendered":"Vampire vs. Hunter 10."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
KaKiNkAaA ^_^ – Up\u00edr Bill<\/em><\/div>\n
Doris – Lovec Tom<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/div>\n
Sleduju t\u011b, jak se obl\u00e9k\u00e1\u0161. Jak p\u0159ede mnou zakr\u00fdv\u00e1\u0161 i posledn\u00ed milimetry k\u016f\u017ee. Ol\u00edznu si rty a jen na sebe nat\u00e1hnu kalhoty. S trikem m\u00e1m sm\u016flu. Je\u0161t\u011b\u017ee venku nen\u00ed zima. C\u00edt\u00edm se te\u010f hodn\u011b divn\u011b. V\u0161echno, jako by se za\u010d\u00ednalo probouzet a b\u00fdt intenzivn\u011bj\u0161\u00ed. Trochu m\u011b to d\u011bs\u00ed, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee to nev\u011bst\u00ed nic dobr\u00e9ho.<\/div>\n
„U\u017e ti vyhl\u00e1dlo, co?“ U\u0161kl\u00edbnu se. V\u00edm, \u017ee t\u011b te\u010f stejn\u011b nech\u00e1m odej\u00edt. Nech\u00e1m t\u011b, a d\u00e1m ti tak p\u0159\u00edle\u017eitost se zm\u011bnit a zab\u00edt. Co\u017e bych nem\u011bl, ale dal jsem ti slovo. Nebo sp\u00ed\u0161e jsem srovnal n\u00e1\u0161 dluh. Jen te\u010f nev\u00edm, jak t\u011b budu lovit. M\u00e1m toti\u017e pocit, \u017ee jestli t\u011b je\u0161t\u011b uvid\u00edm, tak z tebe budu zase v k\u00fdbli. Jak nep\u0159\u00edpustn\u00e9.<\/div>\n
„Nevid\u00edme se naposledy\u2026 douf\u00e1m, \u017ee si to uv\u011bdomuje\u0161. Budeme se potk\u00e1vat tak dlouho, dokud jeden z n\u00e1s nezem\u0159e,“ zastr\u010d\u00edm si zbra\u0148 za kalhoty a prstama projedu kone\u010dky tv\u00fdch vlas\u016f. D\u00edv\u00e1m se, jak ti o\u010di za\u010d\u00ednaj\u00ed v\u00edc a v\u00edc jisk\u0159it.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/div>\n
Obl\u00e9k\u00e1m se pomalu a p\u0159itom po o\u010dku sleduju tebe. Nikdo z n\u00e1s nev\u00ed, zda se je\u0161t\u011b n\u011bkdy takhle shled\u00e1me. Zda bude p\u0159\u00edle\u017eitost si znovu za\u0159\u00e1dit, proto si vychutn\u00e1v\u00e1m ka\u017ed\u00fd pohled na tebe. Dal bych si t\u011b znovu, nebo bych si dal s tebou opravdov\u00fd sex, ale v\u00edm, \u017ee u\u017e na nic z toho nen\u00ed \u010das. Nerad bych riskoval to, \u017ee b\u011bhem \u0161k\u00e1dlen\u00ed s tebou se budu m\u011bnit. To by bylo hodn\u011b zl\u00fd. A to mysl\u00edm, \u017ee pro oba z n\u00e1s. Zm\u011bna z up\u00edra na \u010dlov\u011bka nen\u00ed tak zl\u00e1, ale opa\u010dn\u011b? I p\u0159es ty roky, kter\u00e9 jsem tady, p\u0159esto i j\u00e1 je\u0161t\u011b poci\u0165uju bolest. Bolest, kter\u00e9 se nejsp\u00ed\u0161e nikdy nezbav\u00edm. Nejhor\u0161\u00ed na tom je, kdy\u017e mi rostou a objevuj\u00ed se \u0159ez\u00e1ky.<\/div>\n
\n
„U\u017e se nem\u016f\u017eu do\u010dkat, a\u017e n\u011bkoho zakousnu.“ Ol\u00edznu si rty. Kdybych byl svin\u011b, sko\u010dil bych u\u017e te\u010f a tady na tebe, ale ne. M\u00e1me dohodu. A j\u00e1, kdy\u017e d\u00e1m slovo, taky ho dodr\u017e\u00edm. V tomhle jsem \u010destn\u00fd. V\u00edm, \u017ee a\u017e t\u011b n\u00e1hodou potk\u00e1m v lese, pozn\u00e1m t\u011b. Podle pachu. Ten u\u017e nikdy nezapomenu. Stal se moj\u00ed drogou a j\u00e1 j\u00ed budu cht\u00edt znovu a znovu ochutnat.<\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00edm se na na\u0161e shled\u00e1n\u00ed, krasav\u010de.“ U\u0161kl\u00edbnu se a d\u00edv\u00e1m se na tebe. P\u0159ejedu ti nehtem na palci po krku, sta\u010d\u00edm t\u011b \u0161kr\u00e1bnout. St\u00e1hnu ruku zp\u00e1tky a ol\u00edznu si prst, na kter\u00e9m je kapka tvoj\u00ed krve. Kdy\u017e ji ochutn\u00e1m, slastn\u011b p\u0159iv\u0159u o\u010dka a p\u0159itom zavr\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Nikdy se krve nenaba\u017e\u00edm.“ Kouknu znovu na tebe, o\u010di u\u017e m\u00e1m docela rud\u00e9 jako krev ve tv\u00fdch \u017eil\u00e1ch. Nebude to dlouho trvat a j\u00e1 se op\u011bt stanu t\u00edm, k\u00fdm opravdu jsem.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/div>\n
Usyknu, kdy\u017e mi tv\u016fj nehet rozdr\u00e1sne k\u016f\u017ei na krku. Jako by nesta\u010dil ten kousanec na jedn\u00e9 stran\u011b.<\/div>\n
„Jsi nenapraviteln\u00e9 zv\u00ed\u0159e.“ Odfrknu a ob\u011bma rukama vyst\u0159el\u00edm siln\u011b kolem tebe proti zdi. Nech\u00e1m t\u011b tak uv\u011bzn\u011bn\u00e9ho mezi nimi, a z\u00e1rove\u0148 jsem ti dost bl\u00edzko.<\/div>\n
„Ulov\u00edm si t\u011b.“ Vydechnu na tv\u00e9 rty a sleduju ty rud\u00e9 o\u010di. Po chv\u00edli se odstr\u010d\u00edm od zdi a k\u00fdvnu sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm. „Rad\u011bji taky zmiz, nebo si to je\u0161t\u011b rozmysl\u00edm.“ \u010c\u00edm v\u00edc se ty m\u011bn\u00ed\u0161 v up\u00edra, t\u00edm v\u00edc se ze m\u011b st\u00e1v\u00e1 lovec s jasn\u00fdm posl\u00e1n\u00edm. \u010c\u00edm d\u00e1l t\u011b\u017e\u0161\u00ed je ignorovat smysly a pudy a nevyst\u0159elit po tob\u011b. V ruk\u00e1ch mi kolikr\u00e1t \u0161kubne, ale my oba jedeme na \u010destnou hru. Mo\u017en\u00e1 bych byl nejrad\u011bji, kdybych t\u011b dostal u\u017e dneska v noci. Nev\u00edm, jestli bych to ud\u011blal, kdybych t\u011b potkal znovu takhle. V lidsk\u00e9 podob\u011b. Asi bych to cht\u011bl zase v\u0161echno ignorovat pro t\u011bch p\u00e1r chvil slasti. Sakra, za tohle by m\u011b mohli dokonale suspendovat. U\u017e se rad\u011bji neohl\u00ed\u017e\u00edm, abych se v\u00edc nepokou\u0161el, a vyjdu ze z\u00e1chod\u016f. Ignoruju ty nech\u00e1pav\u00e9 pohledy, \u017ee jdu jen v kalhotech a se zbran\u00ed za pasem. Vyjdu na ulici a roz\u010dilen\u011b se zatah\u00e1m za cop\u00e1nky.<\/div>\n
„Kurva… jsi takovej kret\u00e9n, Tome.“ Nakopnu prvn\u00ed kam\u00ednek a rad\u0161i zam\u00ed\u0159\u00edm dom\u016f. Do pohody se asi nehod\u00edm, ale nachystat se mus\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/div>\n
U\u0161kl\u00edbnu se, kdy\u017e usykne\u0161, ale nev\u011bnuju tomu nijak pozornost. Ochutn\u00e1v\u00e1m tvou krev na sv\u00e9m prstu. Jako bych c\u00edtil uvnit\u0159 sebe, \u017ee to nen\u00ed naposledy, kdy ji ochutn\u00e1v\u00e1m. Mo\u017en\u00e1 p\u0159\u00ed\u0161t\u011b bude naposledy, mo\u017en\u00e1 taky ne. To u\u017e je ve hv\u011bzd\u00e1ch, kdy ta chv\u00edle tv\u00e9ho \u00famrt\u00ed p\u0159ijde, a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee p\u0159ijde. Nebudu to j\u00e1, kter\u00fd bude ten pora\u017een\u00fd. N\u00e1hle m\u00e1\u0161 ruce kolem m\u00e9 hlavy.<\/div>\n
„J\u00e1 ulov\u00edm tebe.“ Zacvak\u00e1m zuby, st\u00e1le je\u0161t\u011b lidsk\u00fdmi. S\u00e1m bych neriskoval p\u0159em\u011bnu tady a je\u0161t\u011b p\u0159ed tebou, abys m\u011b m\u011bl na dosah a \u010dekal jen, kdy m\u016f\u017ee\u0161 zm\u00e1\u010dknout spou\u0161\u0165. Jen m\u011b sleduje\u0161, nic ned\u011bl\u00e1\u0161. J\u00e1 ti pohled op\u011btuju. Tebe si u\u017e s nik\u00fdm nespletu, na to, \u017ee jsem up\u00edr. Tv\u00e1 v\u016fn\u011b je jedine\u010dn\u00e1, takov\u00e1, jakou jsem je\u0161t\u011b nikdy nepoznal, a to \u017ee jsem toho poznal za ty roky. Ty jsi ale n\u011b\u010d\u00edm v\u00fdjime\u010dn\u00fd a j\u00e1 st\u00e1le nem\u016f\u017eu p\u0159ij\u00edt na to \u010d\u00edm. A to m\u011b \u0161tve.<\/p>\n<\/div>\n
„Snad se neboj\u00ed\u0161, \u017ee se prom\u011bn\u00edm a nebude\u0161 m\u00edt proti mn\u011b sebemen\u0161\u00ed \u0161anci?“ U\u0161kl\u00edbnu se, i kdy\u017e v\u00edm, \u017ee bych mo\u017en\u00e1 j\u00e1 m\u011bl nam\u00e1le. Jen\u017ee ne\u017e stihnu dostat tvou odpov\u011b\u010f, otev\u0159e\u0161 dve\u0159e a zmiz\u00ed\u0161 ze z\u00e1chod\u016f. Nech\u00e1pav\u011b za tebou kouk\u00e1m. Nemohl jsem si nev\u0161imnout toho, jak si kr\u00e1\u010d\u00ed\u0161 bez tri\u010dka a za opaskem m\u00e1\u0161 zbra\u0148. Jak netaktn\u00ed. Kdyby tvou zbra\u0148 jen n\u011bkdo zahl\u00e9dl, m\u011bl bys nejsp\u00ed\u0161e po srand\u011b. Je\u0161t\u011b chv\u00edli tam stoj\u00edm jako sloup. Kdy\u017e se nakonec taky rozejdu a ze z\u00e1chodu zmiz\u00edm tak\u00e9. N\u00e1sledn\u011b se vyd\u00e1m p\u0159\u00edmo do temn\u00e9ho lesa. Stm\u00edv\u00e1 se, nen\u00ed pro\u010d se p\u0159\u00edli\u0161 ukr\u00fdvat pro svou prom\u011bnu. Nev\u00edm, snad t\u011b dneska v noci chci znovu potkat a pohr\u00e1t si. Nikdy jsem se s nik\u00fdm nep\u00e1ral tak jako s tebou. Nikdo se mnou nevydr\u017eel, jeliko\u017e jsem ho d\u0159\u00edv, ne\u017e sta\u010dil vyslovit slovo Up\u00edr,<\/em> zakousnul. Ale tebe ne. Jsem st\u00e1le \u010dlov\u011bk, nejsem tak rychl\u00fd, ale p\u0159eci jenom se dostanu tam, kde chci. U\u017e kdy\u017e jsem se bl\u00ed\u017eil k lesu, jsem c\u00edtil, \u017ee to p\u0159ich\u00e1z\u00ed. Moje prom\u011bna. Lid\u00e9 je\u0161t\u011b chod\u00ed ulicemi i parkem, ale to brzy skon\u010d\u00ed, kdy\u017e nastane \u00fapln\u00e1 tma a j\u00e1 se stanu p\u00e1nem. P\u00e1nem noci.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/div>\n
Prvn\u00ed, co doma ud\u011bl\u00e1m, je, \u017ee si d\u00e1m sprchu. Mus\u00edm ze sebe spl\u00e1chnout zaschlou krev a pot. A celkov\u011b se n\u011bjak probrat z toho transu. Na druhou stranu m\u011b ta tepl\u00e1 voda i usp\u00e1v\u00e1. Tohle na tomto \u017eivot\u011b nesn\u00e1\u0161\u00edm. Po\u0159\u00e1d jsem unavenej. Nikdy se nem\u016f\u017eu pln\u011b dospat, proto\u017ee, dokud jsou up\u00ed\u0159i, tak se lov\u00ed. A kdy\u017e u\u017e n\u011bjak\u00e9ho ulov\u00edm, tak se objev\u00ed dal\u0161\u00ed. Jako te\u010f ty. Zat\u00edm jsem v klidu, co se tebe t\u00fd\u010de. Nic nec\u00edt\u00edm, tak\u017ee nelov\u00ed\u0161. Ale je mi jasn\u00e9, \u017ee to brzy p\u0159ijde. A j\u00e1 si nejsem jist\u00fd, zda budu v\u016fbec kdy schopn\u00fd t\u011b v noci dostat. M\u011bl jsem s tebou tu \u010dest, abych poznal, jak\u00fd jsi. Co jsi za no\u010dn\u00edho tvora, a a\u010d nerad, tak mus\u00edm uznat, \u017ee v noci na tebe nem\u00e1 asi nikdo. Moje jedin\u00e1 \u0161ance by byl den, a to se zase d\u011bs\u00edm s\u00e1m sebe. Vyjdu ze sprchy a p\u0159evle\u010du se do \u010dist\u00e9ho. Otev\u0159u \u0161upl\u00edk u pracovn\u00edho stolu a dopln\u00edm z\u00e1sobn\u00edk st\u0159\u00edbrn\u00fdmi kulkami. Po tomhle z\u00e1\u017eitku lituju, \u017ee zrovna j\u00e1 se musel narodit jako lovec.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/div>\n
Kdy\u017e jsem v lese, zalezu si do temn\u00e9ho zakout\u00ed, kde m\u011b nikdo nem\u016f\u017ee vid\u011bt. C\u00edt\u00edm, jak se za\u010dnu pomalu prom\u011b\u0148ovat. Opravdu jsem ode\u0161el za p\u011bt minut dvan\u00e1ct. Jsem i r\u00e1d, \u017ee nejsem vlkodlak, to by ta bolest byla o to siln\u011bj\u0161\u00ed. M\u00e9 o\u010di se stanou temn\u011bj\u0161\u00ed, v\u00edc ne\u017e samotn\u00e9 peklo. P\u0159ikr\u010d\u00edm se v\u00edce k zemi, nechci riskovat, \u017ee m\u011b p\u0159i m\u00e9 prom\u011bn\u011b n\u011bkdo p\u0159eci jen n\u00e1hodou zahl\u00e9dne. Nedok\u00e1zal bych se v tu chv\u00edli obr\u00e1nit. Z m\u00fdch dlouh\u00fdch neht\u016f, kter\u00e9 za\u010dnou nar\u016fstat, se za\u010dnou st\u00e1vat dr\u00e1py, v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e m\u00e1 ko\u010dka, ostr\u00e9 jako n\u016f\u017e. Jako rostlina, kter\u00e1 roste, kdy\u017e ji polijete vodou.<\/div>\n
„Sss,“ usyknu p\u0159itom, jak mi rostou, je to zna\u010dn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Za\u010dnu do toho vr\u010det jako pes a nehty zar\u00fdv\u00e1m do hl\u00edny pod sebou, jak kle\u010d\u00edm na zemi. U\u017e to nejsou nehty, ale m\u00e1m svoje dr\u00e1py zp\u00e1tky. Zhluboka d\u00fdch\u00e1m, c\u00edt\u00edm, jak rychle mi bu\u0161\u00ed m\u00e9 ledov\u00e9 srdce. K\u016f\u017ee se st\u00e1v\u00e1 chladnou, jako je dne\u0161n\u00ed noc. Je je\u0161t\u011b o pozn\u00e1n\u00ed bled\u0161\u00ed, ne\u017e ta lidsk\u00e1. Je studen\u00e1 na dotek. Vr\u010d\u00edm, sy\u010d\u00edm a v\u0159\u00edsk\u00e1m, jako by m\u011b na no\u017ee brali, kdy\u017e se mi, n\u00e1sledn\u011b na to, za\u010dnou m\u011bnit i m\u00e9 lidsk\u00e9 zuby v ty up\u00ed\u0159\u00ed. \u0160pi\u010d\u00e1ky se mi ukazuj\u00ed, pomalu vyr\u016fstaj\u00ed, dr\u017e\u00edm se za hlavu.<\/p>\n<\/div>\n
„Aaaa\u2026 ku-kurva!“ dostanu ze sebe chraptiv\u011b. Bol\u00ed to, zuby jsou snad nejbolestiv\u011bj\u0161\u00ed, alespo\u0148 u m\u011b v\u017edycky byly. Spolu s v\u00fdvojem m\u00e9ho up\u00ed\u0159\u00edho chrupu se mi m\u011bn\u00ed i tv\u00e1\u0159. U\u017e nen\u00ed tak porcel\u00e1nov\u011b kr\u00e1sn\u00e1 jako od panenky. U\u017e nen\u00ed tak nevinn\u00e1 a od pohledu \u010dist\u00e1 jako sn\u00edh. Jdou mi vid\u011bt jizvy po bitv\u00e1ch a souboj\u00edch za ty roky. Pod o\u010dima m\u00e1m k\u016f\u017ei \u010dern\u011bj\u0161\u00ed a snad i popraskanou. Nen\u00ed to moc hezk\u00fd pohled. Snad aby se \u010dlov\u011bk b\u00e1l, jen kdyby n\u00e1hodou \u0161el kousek od m\u00edsta, kde jsem schovan\u00fd ve st\u00ednu. V bolesti se kr\u010d\u00edm nad\u00e1le p\u0159i m\u00e9 prom\u011bn\u011b na zemi. Z hrdla mi unikaj\u00ed neidentifikovateln\u00e9 pazvuky, n\u00e1\u0159ky, chr\u010den\u00ed a sy\u010den\u00ed. Ka\u017ed\u00fd up\u00edr si t\u00edmhle ale mus\u00ed proch\u00e1zet, a to ka\u017ed\u00fd den pot\u00e9, kdy\u017e zapadne slunce za obzor a na nebi se objev\u00ed m\u011bs\u00edc. C\u00edt\u00edm, jak se mi p\u0159itom vracej\u00ed zp\u00e1tky moje schopnosti, kter\u00e9 jako up\u00edr m\u00e1m. Jako nap\u0159\u00edklad lep\u0161\u00ed \u010dich, lep\u0161\u00ed sluch, s\u00edla a tak\u00e9 c\u00edt\u00edm v kostech, \u017ee i m\u00e1 hbitost a rychlost.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/div>\n
Tak r\u00e1d bych si lehl a prost\u011b u\u017e nic ned\u011blal. Prospal nejl\u00e9pe tak t\u0159i dny v kuse, ale to nejde. Bohu\u017eel pro m\u011b a moje unaven\u00e9 t\u011blo a p\u0159edev\u0161\u00edm mysl. S hrnkem k\u00e1vy, kter\u00fd bude nejsp\u00ed\u0161 posledn\u00ed za tenhle den, jeliko\u017e pak a\u0165 chci nebo ne\u2026 budu muset vyj\u00edt ven. Sed\u00edm u po\u010d\u00edta\u010de a vyhled\u00e1v\u00e1m, pokud mo\u017eno, co nejv\u00edc nov\u00fdch informac\u00ed ohledn\u011b up\u00edr\u016f a zejm\u00e9na o tob\u011b. Ale nic nenajdu. Na to o tob\u011b v\u00edm opravdu m\u00e1lo a mysl\u00edm, \u017ee heslo Up\u00ed\u0159\u00ed bohov\u00e9 or\u00e1ln\u00edho sexu\u2026 mi asi nic nevygoogl\u00ed. Musel bych v\u011bd\u011bt, kdo vlastn\u011b jsi. Jak\u00fd rod, jak dlouho u\u017e tu jsi, odkud vlastn\u011b jsi. To, \u017ee jsi \u010distokrevn\u00fd a sexy v lidsk\u00e9 podob\u011b, je mi platn\u00fd asi tak jako ponorce st\u011bra\u010de. S povzdychnut\u00edm zaklapnu notebook a vyd\u00e1m se k odchodu. Mus\u00edm b\u00fdt aspo\u0148 na vzduchu. C\u00edt\u00edm se divn\u011b. Jako by na zvracen\u00ed, ale p\u0159itom v\u00edm, \u017ee to nen\u00ed p\u0159esn\u011b ono. Je to jist\u011b tebou. Dostali jsme se vz\u00e1jemn\u011b a\u017e moc pod k\u016f\u017ei, tak\u017ee bych se nedivil, kdybychom te\u010f vz\u00e1jemn\u011b zac\u00edtili jist\u00e9 v\u00fdrazn\u00e9 pocity toho druh\u00e9ho. No\u2026 nez\u00e1vid\u00edm ti to, ale co u\u017e. Tvoje m\u00ednus. Ty jsi tu pred\u00e1tor.<\/div>\n
„Do prdele.“ Zakleju na celou chodbu. Inteligentn\u011b jsem si zabouchl kl\u00ed\u010de v byt\u011b a u\u017e stoj\u00edm na chodb\u011b. Par\u00e1da, zase budu muset l\u00e9zt do bytu oknem. Jestli v\u016fbec tuhle noc p\u0159e\u017eiju.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/div>\n
Prom\u011bna z \u010dlov\u011bka na up\u00edra, \u010di naopak, trv\u00e1 pouh\u00fdch p\u00e1r minut, ale mn\u011b to p\u0159ijde poka\u017ed\u00e9 jako v\u011b\u010dnost. Stejn\u011b tak, jak mi p\u0159ijde dlouh\u00fd den, kdy na obzoru je slunce. Jsou to minuty, ale j\u00e1 trp\u00edm jako pes. Tohle je opravdu v tomhle nev\u00fdhoda. Nev\u00edm, zda je to tak u ka\u017ed\u00e9ho up\u00edra, nevn\u00edm\u00e1m je, jsem samot\u00e1\u0159, ale j\u00e1 p\u0159i ka\u017ed\u00e9 prom\u011bn\u011b m\u00e1m pocit, \u017ee je to to posledn\u00ed, co je\u0161t\u011b uc\u00edt\u00edm. Mocn\u011b zalap\u00e1m po dechu, kdy\u017e jsem zp\u00e1tky ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei. Jsem zp\u00e1tky, j\u00e1, nejhor\u0161\u00ed pred\u00e1tor na zemi. Ka\u017ed\u00fd vlkodlak vyje na m\u011bs\u00edc, j\u00e1 jen o\u0161kliv\u011b, pro lidsk\u00e9 u\u0161i nesnesiteln\u011b, zasy\u010d\u00edm. Na zemi v hl\u00edn\u011b jsem za sebou zanechal r\u00fdhy od dr\u00e1p\u016f, kdy\u017e mi rostly a j\u00e1 se m\u011bnil. Zhluboka se nadechnu. „Jsem zp\u00e1tky!“ Zavr\u010d\u00edm ti\u0161e. Op\u011bt m\u00e1m ten, pon\u011bkud jin\u00fd, p\u0159\u00edzvuk. Up\u00ed\u0159i norm\u00e1ln\u011b lidskou \u0159e\u010d\u00ed moc mluvit neum\u00ed, sice j\u00ed rozum\u00ed, ale nemluv\u00ed. Ale j\u00e1 se to nau\u010dil, dok\u00e1\u017eu to, a\u010d to nen\u00ed snadn\u00e9 a nezvl\u00e1dnu v\u0161echna slova.<\/div>\n
„Noc je dlouh\u00e1 a j\u00e1 za\u010d\u00edn\u00e1m m\u00edt hlad.“ \u0158eknu si sp\u00ed\u0161e s\u00e1m pro sebe, jeliko\u017e nikdo jin\u00fd tu nen\u00ed. Prozat\u00edm. Nesly\u0161\u00edm pobl\u00ed\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 kroky n\u00e1hodn\u00fdch kolemjdouc\u00edch. Ol\u00edznu si rty, kdy\u017e n\u011bco za\u0161ust\u00ed v korun\u011b stromu nad mou hlavou. Rychlost\u00ed blesku na n\u011bj vysko\u010d\u00edm a ulov\u00edm veverku. Zakousnu ji a hned ochutn\u00e1m jej\u00ed krev.<\/div>\n
„Fuj.“ U\u0161kl\u00edbnu se a odhod\u00edm ji na zem. Ot\u0159u si rty. Zv\u00ed\u0159ec\u00ed krev nen\u00ed tak dobr\u00e1 jako ta lidsk\u00e1. N\u011bkter\u00fdm up\u00edr\u016fm sta\u010d\u00ed, ale j\u00e1 mezi n\u011b nepat\u0159\u00edm. Nevysta\u010d\u00edm si s m\u00e1lem, pot\u0159ebuju hodn\u011b. Mus\u00edm si vyhl\u00eddnout svou prvn\u00ed ko\u0159ist pro dne\u0161n\u00ed noc. „Kdepak v\u00e1s m\u00e1m?“ Sk\u00e1\u010du z jednoho stromu na druh\u00fd jako Tarzan. V m\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by se hodil sp\u00ed\u0161e Batman. Kdy\u017e kone\u010dn\u011b najdu to, co hled\u00e1m. P\u0159\u00edmo pod stromem, na kter\u00fdm sed\u00edm, jako ten v\u00fdr vedle m\u011b, se nach\u00e1z\u00ed lavi\u010dka a na n\u00ed sed\u00ed zamilovan\u00fd p\u00e1r. Jak rozko\u0161n\u00e9. Smutn\u00e9 je na tom ale to, \u017ee jim jejich rande a milostnou chvilku p\u0159ekaz\u00edm.<\/div>\n
„Adios, amigo.“ Zacvak\u00e1m zubama a sko\u010d\u00edm po krku mlad\u00e9mu klukovi, kter\u00e9mu zlom\u00edm vaz. D\u00edv\u010dina, d\u0159\u00edv ne\u017e stihne n\u011bco zaregistrovat, \u010di uprchnout, p\u0159ijde o \u017eivot hned po n\u011bm. Zakousnu se do jej\u00edho krku, tro\u0161ku se cuk\u00e1, ale proti mn\u011b nem\u00e1 \u0161anci. Vysaju z n\u00ed \u017eivot a j\u00e1 si pochutn\u00e1m na jej\u00ed krvi.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/div>\n
No tak na to dlabu. Te\u010f u\u017e asi svoje kl\u00ed\u010de nezachr\u00e1n\u00edm a na z\u00e1me\u010dn\u00edka fakt nem\u00e1m \u010das. Mysl\u00edm, \u017ee moji pr\u00e1ci za m\u011b nikdo neud\u011bl\u00e1. Kurva, jak j\u00e1 to nesn\u00e1\u0161\u00edm. Nebo j\u00e1 vlastn\u011b ani nev\u00edm. Skoro ka\u017edou noc si \u0159\u00edk\u00e1m, pro\u010d jsem se nenarodil jako norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk? Pro\u010d zrovna mn\u011b musel bejt d\u00e1n tenhle\u2026 dar\u2026 je to v\u016fbec dar? Unavuje m\u011b to a krade norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot, jak\u00fd m\u016f\u017eou pro\u017e\u00edvat ostatn\u00ed lid\u00e9. Na druhou stranu m\u011b to ale bav\u00ed. Vlastn\u011b si neum\u00edm p\u0159edstavit, jak by u m\u011b takov\u00e1 noc prob\u00edhala, kdybych nelovil. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, c\u00edtit bl\u00edzkost up\u00edra. N\u011bkdo by mo\u017en\u00e1 \u0159ekl, co je na tom, vyst\u0159elit kulku, ale pravda je jin\u00e1. \u010celit up\u00edr\u016fm je n\u011bco jako \u010delit vlastn\u00edmu strachu. A muset se to nau\u010dit ignorovat. Asi pr\u00e1v\u011b proto to m\u00e1m r\u00e1d. Mus\u00edm tak p\u0159ekon\u00e1vat s\u00e1m sebe. N\u00e1hle se mi st\u00e1hnou \u00fatroby v t\u011ble.<\/p>\n<\/div>\n
„Do hajzlu\u2026 tak brzo.“ Zasku\u010d\u00edm, jeliko\u017e je to skoro a\u017e bolestn\u00e9 sv\u00edr\u00e1n\u00ed. Zhluboka se nadechnu a z mysli vypud\u00edm v\u0161echny my\u0161lenky, co tam nemaj\u00ed co d\u011blat. Prudce rozev\u0159u o\u010di, kdy\u017e d\u00edky sv\u00fdm, \u0159ekn\u011bme, schopnostem pozn\u00e1m, kde jsi. Ne\u010dekal jsem, \u017ee zabije\u0161 tak brzy a n\u011bjak moc. V\u010dera v noci to tak siln\u00e9 nebylo. To ti tak vyhl\u00e1dlo z toho na\u0161eho rom\u00e1nku? Nev\u00e1h\u00e1m a d\u00e1m se do b\u011bhu sm\u011brem ke kraji m\u011bsta, kde za\u010d\u00edn\u00e1 men\u0161\u00ed les. Taky m\u011b to mohlo napadnout, \u017ee bude\u0161 sp\u00e1vat n\u011bkde tam. Kdo v\u00ed. Ale pod\u00edvat jsem se mohl. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak moc jsou lid\u00e9 nev\u0161\u00edmav\u00ed. Ut\u00edk\u00e1m kolem nich, sk\u00e1\u010du p\u0159es v\u0161echno mo\u017en\u00e9, abych to nemusel ob\u00edhat a oni se ani neohl\u00e9dnou. Jako by byli slep\u00ed. Nen\u00ed divu, \u017ee m\u00e1te tak jednoduchou pr\u00e1ci s lidmi.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/div>\n
Vychutn\u00e1v\u00e1m si tu chu\u0165 krve, ale n\u011bco tomu chyb\u00ed. Nen\u00ed to ta sladk\u00e1 chu\u0165, kterou c\u00edt\u00edm na rtech je\u0161t\u011b te\u010f. Ano, m\u016fj lovec, jeho krev nem\u00e1 konkurenci. P\u0159esto m\u011b ale dok\u00e1\u017ee tenhle zamilovan\u00fd, tedy te\u010f u\u017e mrtv\u00fd, p\u00e1re\u010dek chvilkov\u011b uspokojit. Kone\u010dn\u011b se odtrhnu od krku t\u00e9 d\u00edvky, m\u00e1 tv\u00e1\u0159 je cel\u00e1 od jej\u00ed krve, zuby nejsou jasn\u00e9 b\u00edl\u00e9, ale tak\u00e9 u\u017e rud\u00e9. Zasy\u010d\u00edm, poka\u017ed\u00e9 tak, jako kdy\u017e si na n\u011bkom pochutn\u00e1m. Do ka\u017ed\u00e9 ruky vezmu jednoho a vyhod\u00edm je na strom jako odpadek. Tyhle u\u017e nepot\u0159ebuju. C\u00edt\u00edm, \u017ee dneska bude dobr\u00e1 noc. U\u017e na znamen\u00ed toho, \u017ee jsem ulovil napoprv\u00e9 dneska tak dob\u0159e, rovnou dva. Jak u\u017e jsem ale \u0159\u00edkal, nevysta\u010d\u00edm si s m\u00e1lem. Tohle mi ur\u010dit\u011b nesta\u010d\u00ed. A i kdyby, lovit bych nep\u0159estal. Je to m\u00e1 ob\u017eiva, ale z\u00e1rove\u0148 hra. Hra, kterou se bav\u00edm. Sna\u017e\u00edm se vyhl\u00eddnout si n\u011bkoho dal\u0161\u00edho, nov\u00e9ho, ale tentokr\u00e1t bych si r\u00e1d i tro\u0161ku pohr\u00e1l, ne\u017e rovnou jedl.<\/p>\n<\/div>\n
Prol\u00edn\u00e1m se st\u00ednem pomalu d\u00e1l lesem, kdy\u017e v tom\u2026. Jakoby mi n\u011bkdo vrazil facku. Uc\u00edt\u00edm tu v\u016fni, ten zn\u00e1m\u00fd pach. Jsi to ty, bl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 se. Poznal bych t\u011b i poslepu. Jde\u0161 si pro m\u011b, ale ne\u2026 to j\u00e1 si jdu pro tebe. Ah bo\u017ee, c\u00edt\u00edm t\u011b tak siln\u011b, \u017ee to ostatn\u00ed pach p\u0159eb\u00edj\u00ed. P\u0159ibli\u017euje\u0161 se. Zaposlouch\u00e1m se a pozn\u00e1m tak, \u017ee dokonce b\u011b\u017e\u00ed\u0161. To se m\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 tak moc do\u010dkat, \u017ee za mnou tolik sp\u011bch\u00e1\u0161? Jak mil\u00e9. P\u0159iv\u0159u o\u010di, nikdy jsem nic tak siln\u011b nevn\u00edmal jako tv\u016fj pach, c\u00edt\u00edm t\u011b pod k\u016f\u017ei. Sakra, jak j\u00e1 bych si dal tvoji krev znovu, anebo je\u0161t\u011b k tomu jako p\u0159\u00eddavek i tvoje t\u011blo. Bl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 se, u\u017e jsi ode m\u011b jenom kousek. Schov\u00e1m se do st\u00ednu, vyzkou\u0161\u00edm si t\u011b, zda m\u011b i ty s\u00e1m uc\u00edt\u00ed\u0161, zda pozn\u00e1\u0161, \u017ee jsem ti na bl\u00edzku. Snad ti pomalu i d\u00fdch\u00e1m na z\u00e1da.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^ KaKiNkAaA ^_^ – Up\u00edr Bill Doris – Lovec Tom Tom Sleduju t\u011b, jak se obl\u00e9k\u00e1\u0161. Jak p\u0159ede mnou zakr\u00fdv\u00e1\u0161 i posledn\u00ed milimetry k\u016f\u017ee. Ol\u00edznu si rty a jen na sebe nat\u00e1hnu kalhoty. S trikem m\u00e1m sm\u016flu. Je\u0161t\u011b\u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[402],"tags":[],"class_list":["post-8881","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vampire-vs-hunter"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8881","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8881"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8881\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8881"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8881"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8881"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}