{"id":8906,"date":"2011-04-13T18:30:00","date_gmt":"2011-04-13T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8883"},"modified":"2011-04-13T18:30:00","modified_gmt":"2011-04-13T17:30:00","slug":"formy-lasky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/13\/formy-lasky\/","title":{"rendered":"Formy l\u00e1sky"},"content":{"rendered":"
\n
\n
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Hallo Leute!<\/em><\/div>\n
Tak se zase hl\u00e1s\u00edm s pov\u00eddkou. Op\u011bt bych cht\u011bla stra\u0161n\u011b moc pod\u011bkovat za koment\u00e1\u0159e. Opravdu za ka\u017ed\u00fd z nich stra\u0161n\u011b d\u011bkuju, ka\u017ed\u00fd m\u011b stra\u0161n\u011b pot\u011b\u0161\u00ed a d\u00e1 mi d\u016fv\u011bru sebe v sama a v m\u00e9 psan\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n
No, ale te\u010f u\u017e k t\u00e9to nov\u00e9. Je takov\u00e1\u2026 j\u00e1 nev\u00edm, sp\u00ed\u0161e ne\u017e pov\u00eddka, je to moje zamy\u0161len\u00ed nad jejich vztahem. Ale to je u m\u011b asi u\u017e norm\u00e1ln\u00ed, tak\u017ee\u2026 p\u0159eji p\u0159\u00edjemnou z\u00e1bavu!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill v\u017edycky obdivoval l\u00e1sku. Bylo jedno, v jak\u00e9 podob\u011b. L\u00e1sku rodi\u010d\u016f k d\u011btem a naopak, sourozeneckou l\u00e1sku, mileneckou l\u00e1sku v jak\u00e9koliv podob\u011b\u2026 bylo to jedno. V\u017edy \u0161lo prost\u011b o l\u00e1sku a on ji miloval a obdivoval. M\u011bl takov\u00fd pocit, \u017ee v tom m\u011bla co d\u011blat jeho romantick\u00e1 povaha, kterou si rozhodn\u011b nevycucal z prstu.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e byl mlad\u0161\u00ed, prakticky ned\u011blal mezi r\u016fzn\u00fdmi druhy l\u00e1sky rozd\u00edl. Pro n\u011bj to v\u0161echno prost\u011b byl siln\u00fd, d\u016fle\u017eit\u00fd cit. Ale pak, n\u011bkdy v pr\u016fb\u011bhu puberty, pochopil. Pochopil, \u017ee je mnoho druh\u016f l\u00e1sky a \u017ee m\u00e1 v\u0161echny tyto druhy k dispozici. Ov\u0161em ob\u010das ne takov\u00fdm zp\u016fsobem, jak by si p\u0159\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
N\u011bkdy kr\u00e1tce po tom, co zjistil, \u017ee cit, kter\u00fd c\u00edt\u00ed ke sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm a ke sv\u00e9 matce, je rozd\u00edln\u00fd, do\u0161el i k dal\u0161\u00edmu p\u0159ekvapiv\u00e9mu z\u00e1v\u011bru. Od Toma nedost\u00e1v\u00e1 a ani mu s\u00e1m ned\u00e1v\u00e1 takovou l\u00e1sku, jakou by si p\u0159\u00e1l. Ano, byl mezi nimi pevn\u00fd vztah, nejpevn\u011bj\u0161\u00ed a nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, jak\u00fd m\u011bl, ale p\u0159esto to nebylo to, co chce. To, co v\u017edycky cht\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
N\u011bkdy litoval, \u017ee k Tomovi nedok\u00e1\u017ee c\u00edtit prost\u011b jen bratrskou l\u00e1sku. Nikdy ji ani nepoznal, ale myslel si, \u017ee je ur\u010dit\u011b zrovna tak n\u00e1dhern\u00e1, jen ne tak bolestiv\u00e1 jako ta, kterou c\u00edtil on. Proto\u017ee tato l\u00e1ska mu sice poskytovala hodiny a hodiny p\u0159\u00edjemn\u00fdch, povzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edch pocit\u016f, ty si v\u0161ak vyb\u00edrala dal\u0161\u00edmi hodinami, kdy se topil ve smutku, zoufalstv\u00ed a podivn\u00e9 osam\u011blosti. Osam\u011blosti v l\u00e1sce, ve kter\u00e9 byl s\u00e1m a se kterou m\u011bl s\u00e1m i z\u016fstat.<\/div>\n
\n
Necht\u011bl ji dostat od nikoho jin\u00e9ho ne\u017e od Toma. Nemohl by ji p\u0159ijmout tak, jak by si to zaslou\u017eila. Proto\u017ee jenom ta od Toma by byla p\u0159esn\u011b takov\u00e1, jakou by pot\u0159eboval. Jenom\u017ee od Toma mu nep\u0159ich\u00e1zela. Od Toma p\u0159ich\u00e1zela jen starostlivost p\u00e9\u010de a\u2026 ano, l\u00e1ska. Ale l\u00e1ska star\u0161\u00edho bratra, dvoj\u010dete k dvoj\u010deti. A o tu on nest\u00e1l. Nemohl o ni st\u00e1t. Nicm\u00e9n\u011b i tu si sna\u017eil vychutn\u00e1vat.<\/p>\n<\/div>\n
Chv\u00edle, kdy se mohl tulit ke sv\u00e9mu bratrovi, zbo\u017e\u0148oval v\u00edc ne\u017e cokoliv na sv\u011bt\u011b. Miloval, kdy\u017e spolu le\u017eeli v posteli a mluvili o v\u0161em a z\u00e1rove\u0148 o ni\u010dem. Miloval, kdy\u017e ho Tom tiskl k sob\u011b, kdy\u017e ho hladil a kdy\u017e mu dlouh\u00e9 prsty zapl\u00e9tal do vlas\u016f. Miloval, kdy\u017e se jejich hlasy propl\u00e9taly ve zp\u011bvu a vytv\u00e1\u0159ely dokonalou symfonii. Miloval, kdy\u017e mohl pod sv\u00fdmi prsty c\u00edtit pevn\u00e9 t\u011blo. Miloval, a p\u0159itom nen\u00e1vid\u011bl ka\u017ed\u00fd okam\u017eik, kter\u00fd takto intenzivn\u011b pro\u017e\u00edval. Plnil ho \u0161t\u011bst\u00edm, ale z\u00e1rove\u0148 tak\u00e9 zoufalstv\u00edm. Proto\u017ee Tomovy doteky byly pouze bratrsk\u00e9. Proto\u017ee jeho doteky musel p\u0159inutit z\u016fstat pouze bratrsk\u00fdmi.<\/div>\n
<\/div>\n
Samoz\u0159ejm\u011b, Tom si jeho zachmu\u0159ilosti poka\u017ed\u00e9 v\u0161iml.<\/p>\n<\/div>\n
„Co se d\u011bje, Bille? Zase m\u00e1\u0161 to sv\u00e9 obdob\u00ed?“ Tom za Billem p\u0159i\u0161el, p\u0159esto\u017ee \u010dernovlas\u00fd v\u011bd\u011bl, \u017ee ostatn\u00ed se mu kv\u016fli jeho mrzut\u00e9mu chov\u00e1n\u00ed sna\u017e\u00ed vyh\u00fdbat. Nemohl za to, jednou za \u010das na n\u011bj prost\u011b padl strach, se kter\u00fdm bojoval snad odjak\u017eiva. Strach, \u017ee jednou si Tom uv\u011bdom\u00ed, \u017ee se cel\u00fd \u017eivot nem\u016f\u017ee jen starat o sv\u00e9ho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ku, \u017ee mus\u00ed tak\u00e9 \u017e\u00edt. Strach, \u017ee ho opust\u00ed.<\/div>\n
„Tak n\u011bjak,“ p\u0159ik\u00fdvl a smutn\u011b se zad\u00edval na Toma. Ten se na n\u011bj pousm\u00e1l a rozev\u0159el svou n\u00e1ru\u010d. Znal sv\u00e9ho bratra natolik dob\u0159e, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle mu zaru\u010den\u011b pom\u016f\u017ee. Neum\u011bl pro n\u011bj ud\u011blat v\u00edc, z\u00e1rove\u0148 ale v\u011bd\u011bl, \u017ee t\u00edmhle u\u017e d\u011bl\u00e1 v\u00edc ne\u017e dost.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se mu stulil do n\u00e1ru\u010de a i s Tomem se posadil. Tom se s n\u00edm jen pomalu pohupoval a hladil ho po z\u00e1dech. Billa to uklid\u0148ovalo mnohem v\u00edc, ne\u017e by to kdy dok\u00e1zaly n\u011bjak\u00e9 pr\u00e1\u0161ky na nervy. Bylo tak p\u0159irozen\u00e9, ut\u00e1p\u011bt se v tepl\u00e9 n\u00e1ru\u010di a nechat sv\u00e9 smysly podlehnout podmaniv\u00e9 v\u016fni Tomova t\u011bla! V t\u011bch chv\u00edl\u00edch c\u00edtil, \u017ee Tom by mu mo\u017en\u00e1 byl schopn\u00fd d\u00e1t takovou l\u00e1sku, kterou pot\u0159ebuje, \u017ee mu ji t\u00e9m\u011b\u0159 d\u00e1v\u00e1. Ale v\u011bd\u011bl, \u017ee jakmile se zase d\u00e1 dohromady, vr\u00e1t\u00ed se zp\u00e1tky dvoj\u010dec\u00ed l\u00e1ska a bratrsk\u00e1 starostlivost. Nic v\u00edc, ale na druhou stranu ani nic m\u00ed\u0148.<\/div>\n
„V\u017edycky tady budu pro tebe, Bille. Rozum\u00ed\u0161? V\u017edycky\u2026“ Tom nechal sv\u00e1 slova vyzn\u00edt do ztracena. Billovi p\u0159ejel mr\u00e1z po z\u00e1dech. M\u011bl pocit, \u017ee mo\u017en\u00e1\u2026 jen mo\u017en\u00e1\u2026 by mohl Tom c\u00edtit to sam\u00e9. Vzhl\u00e9dl, ale setkal se jen s up\u0159\u00edmn\u00fdm \u00fasm\u011bvem a lesknouc\u00edma se o\u010dima, ve kter\u00fdch nebyla ani zn\u00e1mka po citu, kter\u00fd ho\u0159el uvnit\u0159 n\u011bj. Povzdechl si a vtulil svou tv\u00e1\u0159 zp\u00e1tky do bratrovy hrudi.<\/p>\n<\/div>\n
Ale tohle nebyly jedin\u00e9 okam\u017eiky, kdy se Bill c\u00edtil podivn\u011b. Jakoby jen kr\u016f\u010dek od toho, co chce, ale p\u0159itom to st\u00e1le z\u016fst\u00e1valo mimo jeho dosah.<\/div>\n
Tohle byly jeho vlastn\u00ed zkraty. Ale ob\u010das m\u011bl pocit, \u017ee zkratuje i Tom.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome! Pro\u010d si to ud\u011blal?“ do\u017eadoval se rozho\u0159\u010den\u011b odpov\u011bdi. Ne \u017ee by mu vadilo, \u017ee tomu klukovi dal p\u0159es hubu. Jen se b\u00e1l, aby se nedostal do pr\u016f\u0161vihu. Tom na n\u011bj koukal zvl\u00e1\u0161tn\u011b z\u00e1\u0159\u00edc\u00edma o\u010dima. Byla v nich \u017eivelnost, kterou v nich nikdy d\u0159\u00edv nevid\u011bl.<\/div>\n
„Ten ubo\u017e\u00e1k na tebe nem\u011bl. Nem\u011bl pr\u00e1vo se t\u011b dot\u00fdkat!“<\/div>\n
„To sice nem\u011bl, ale to neznamen\u00e1, \u017ee mu hlavou pra\u0161t\u00ed\u0161 o ze\u010f,“ bojovn\u011b vystr\u010dil jeden bok do strany a polo\u017eil si na n\u011bj ruku. V\u0161iml si, jak t\u00edmto sm\u011brem sjel i Tom\u016fv pohled. Tv\u00e1\u0159e mu m\u00edrn\u011b zr\u016f\u017eov\u011bly, c\u00edtil to. Ale to ho sp\u00ed\u0161 pob\u00eddlo k polo\u017een\u00ed dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky. „A v\u016fbec, pro\u010d si m\u011b cel\u00fd ve\u010der sledoval? Pro\u010d sis neu\u017e\u00edval, jak je tv\u00fdm zvykem?“ v jeho hlase zazn\u011bla v\u00fd\u010ditka a okam\u017eit\u011b ho zamrzelo, \u017ee druhou ot\u00e1zku v\u016fbec vyslovil.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 rad\u011bji, kdy\u017e jsem n\u011bkde s kurvama?“ z Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed l\u00edtaly blesky. Nyn\u00ed u\u017e sv\u016fj pohled nezam\u011b\u0159oval na Billovy boky, i kdy\u017e Bill m\u011bl st\u00e1le pocit, \u017ee ob\u010das mu pohled klou\u017ee po cel\u00e9m jeho t\u011ble.<\/div>\n
„Nic takov\u00e9ho jsem nikdy ne\u0159ekl!“ nam\u00edtl p\u0159ekvapiv\u011b rychle, p\u0159ekvapiv\u011b roz\u010d\u00edlen\u011b a p\u0159ekvapiv\u011b dot\u010den\u011b. „Jen se pt\u00e1m, pro\u010d si m\u011b cel\u00fd ve\u010der propaloval pohledem, pro\u010d si mi nedal \u0161anci aspo\u0148 na okam\u017eik zmizet z tv\u00fdch o\u010d\u00ed,“ ne \u017ee by si st\u011b\u017eoval. Byl to pr\u00e1v\u011b Tom\u016fv pohled, kter\u00fd ho vyprovokoval ke smysln\u00e9mu tanci. A ten tanec zase nejsp\u00ed\u0161 vyprovokoval toho po\u0161etil\u00e9ho kluka k akci. A v tu r\u00e1nu mezi nimi byl Tom, a\u010dkoliv si Bill byl jist\u00fd, \u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed okam\u017eikem sed\u011bl na barov\u00e9 \u017eidli na druh\u00e9m konci baru. Tom ml\u010del. Jen propaloval Billa stejn\u011b siln\u00fdm a stejn\u011b \u017ehav\u00fdm pohledem jako cel\u00fd ve\u010der p\u0159edt\u00edm. Nakonec se jen ml\u010dky oto\u010dil a ode\u0161el do sv\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
Bill si povzdychl a vydal se zase do sv\u00e9ho. Op\u011bt tu byl ten pocit, \u017ee byl jen kr\u016f\u010dek od toho, co cht\u011bl. Jenom kr\u016f\u010dek od spln\u011bn\u00ed snu, jen mali\u010dk\u00fd kr\u016f\u010dek od odhalen\u00ed tajemstv\u00ed, kter\u00e9 by pot\u011b\u0161ilo jeho du\u0161i i srdce.<\/div>\n
Ale tato p\u0159\u00edle\u017eitost mu proklouzla mezi prsty. Zase.<\/p>\n<\/div>\n
Ale jednou\u2026 jednou bylo v\u0161echno \u0161patn\u011b na\u010dasovan\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
„O co ti jde, Tome? O co ti, kruci, jde?!“ Bill byl zoufal\u00fd. Byl zrovna uprost\u0159ed sv\u00e9ho obdob\u00ed, ale Tom jako by nebyl ochotn\u00fd mu z n\u011bj pomoct. Jako by se s\u00e1m topil v \u010demsi, z \u010deho se nedok\u00e1zal dostat.<\/div>\n
„Jde mi o to, aby t\u011b neochmat\u00e1val \u017e\u00e1dnej hnusnej, oslizlej chl\u00e1pek!“ Tom byl, zd\u00e1lo se, vzteky bez sebe. Bill to nech\u00e1pal. Nech\u00e1pal, pro\u010d Tomovi tolik vadilo, \u017ee se Billa n\u011bkdo dot\u00fdk\u00e1, kdy\u017e s\u00e1m nen\u00ed schopn\u00fd se ho dotknout.<\/div>\n
„Nebyl hnusnej ani oslizlej! L\u00edbil se mi!“<\/div>\n
„A v tom je pr\u00e1v\u011b ten probl\u00e9m.“<\/div>\n
„Jo, tak v tom to je! Ty mi nechce\u0161 dovolit n\u011bkoho si naj\u00edt, v\u00e9st norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot!“ Bill je\u010del. V\u011bd\u011bl, \u017ee s\u00e1m by nebyl schopn\u00fd v\u00e9st norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot, bez Toma. Ale z\u00e1rove\u0148 se c\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem ura\u017een\u00fd, dot\u010den\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„To teda kurva nechci,“ Tom v\u00e1\u0161niv\u011b m\u00e1vnul rukou. „Nechci, aby p\u0159i\u0161el n\u011bjakej hajzl a prost\u011b mi t\u011b sebral. Nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit, \u017ee bys nebyl v\u0161ude kolem m\u011b, \u017ee bys prost\u011b vypadl z m\u00fdho \u017eivota, nebyl jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed. Nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit byt bez tv\u00fdch v\u011bc\u00ed, i kdy\u017e kr\u00e1m\u016f. Nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit, \u017ee bych p\u0159i\u0161el do koupelny a tam na rohu nele\u017eela \u017eehli\u010dka, \u017ee bych ve\u0161el do kuchyn\u011b a nemusel dozav\u00edrat lednici, kterou jsi nechal nedov\u0159enou potom, co sis tam vzal ml\u00e9ko. Nedovedu si p\u0159edstavit \u0161t\u011bst\u00ed bez toho, abych musel krotit tv\u00e9 nekone\u010dn\u00e9, nad\u0161en\u00e9 poskakov\u00e1n\u00ed,“ Tom mluvil v\u00e1\u0161niv\u011b, ale v jeho slovech bylo tolik citu, tolik n\u011bhy, \u017ee to Bill v \u017eivot\u011b nesly\u0161el. Z\u016fstal na Toma ohromen\u011b z\u00edrat. Tohle bylo p\u0159esn\u011b to, co c\u00edtil on. „Nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit, \u017ee bych j\u00e1 byl bez tebe,“ po posledn\u00ed, tich\u00e9 v\u011bt\u011b se mezi nimi rozhostilo ticho.<\/div>\n
A pak Bill ud\u011blal tu nejp\u0159irozen\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc.<\/div>\n
Ud\u011blal krok, nat\u00e1hl ruce a vklouzl do Tomovy p\u0159ipraven\u00e9 n\u00e1ru\u010de. Zlehka spojil jejich rty a nechal pocity, aby je ovl\u00e1dly. Nechal je, aby ur\u010dovaly tempo jejich pomal\u00e9ho, n\u011b\u017en\u00e9ho a hlavn\u011b miluj\u00edc\u00edho polibku. Nechal Toma, a\u0165 je pomalu, kol\u00e9bav\u011b zavede k n\u011bmu do lo\u017enice. Nechal ho hladit cel\u00e9 jeho t\u011blo a nechal sv\u00e9 ruce rozeb\u011bhnout se po Tomov\u011b t\u011ble. Kone\u010dn\u011b jim bylo dovoleno d\u00e1vat p\u0159esn\u011b takov\u00e9 dotyky, jak\u00e9 cht\u011bli.<\/div>\n
Bill v\u017edycky miloval v\u0161echny formy l\u00e1sky. A v\u017edycky se mu v\u0161ech dost\u00e1valo. Jen u n\u011bkter\u00fdch trvalo, ne\u017e byl schopn\u00fd je naj\u00edt a p\u0159ipustit sob\u011b a pozd\u011bji i milovan\u00e9 osob\u011b. Proto\u017ee l\u00e1ska je stejn\u011b slo\u017eit\u00e1 jako kr\u00e1sn\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sandra Tr\u00fcmper Hallo Leute! Tak se zase hl\u00e1s\u00edm s pov\u00eddkou. Op\u011bt bych cht\u011bla stra\u0161n\u011b moc pod\u011bkovat za koment\u00e1\u0159e. Opravdu za ka\u017ed\u00fd z nich stra\u0161n\u011b d\u011bkuju, ka\u017ed\u00fd m\u011b stra\u0161n\u011b pot\u011b\u0161\u00ed a d\u00e1 mi d\u016fv\u011bru sebe v sama a v m\u00e9 psan\u00ed\u2026 No,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-8906","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8906","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8906"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8906\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8906"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8906"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8906"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}