{"id":8924,"date":"2011-04-11T15:30:00","date_gmt":"2011-04-11T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8901"},"modified":"2011-04-11T15:30:00","modified_gmt":"2011-04-11T14:30:00","slug":"passion-is-art","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/11\/passion-is-art\/","title":{"rendered":"Passion is art"},"content":{"rendered":"
autor: Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/strong><\/div>\n
\"\"<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/em><\/strong><\/div>\n

<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/a>Noc. Nebe temn\u00e9, na kter\u00e9m z\u00e1\u0159ily zlat\u00e9 hv\u011bzdy spolu s \u00fapl\u0148kem. Dnes to byl obzvl\u00e1\u0161\u0165 kr\u00e1sn\u00fd m\u011bs\u00edc. Jeho jas se odr\u00e1\u017eel v slz\u00e1ch, kter\u00e9 dopadaly na rozpr\u00e1\u0161enou zem a bos\u00e1 chodidla. Chlapec, jeho\u017e vlasy byly tmav\u00e9 p\u0159esn\u011b tak jako nebe, b\u011b\u017eel tmavou cestou okolo statku za m\u011bstem. M\u011bl strach, klepaly se mu ruce, v jeho o\u010d\u00edch byl \u017eal, tak jako na srdci. Byl to syn nejbohat\u0161\u00edho obchodn\u00edka cel\u00e9ho m\u011bsta a jeho p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 \u017eeny. Ale co bylo je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, byla p\u016fvabn\u00e1 dcera jedn\u00e9 z vy\u0161\u0161\u00edch rodin vedlej\u0161\u00edho m\u011bsta, kterou mu chlapcovi rodi\u010de vybrali za nev\u011bstu. Bylo mu osmn\u00e1ct, nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das na \u017een\u011bn\u00ed. Ale on necht\u011bl. M\u011bl zdaleka jin\u00e9 touhy, ne\u017e nechat za sebe provdat ciz\u00ed d\u00edvku s blond loknami na ramenou a miliony v pen\u011b\u017eence. Ne. On cht\u011bl milovat, b\u00fdt milov\u00e1n. Tou\u017eil po tom, co nikdo z jeho rodiny nech\u00e1pal a neznal. Co neznal nikdo jeho t\u0159\u00eddy.<\/p>\n<\/div>\n
Bos, jen v jednom star\u00e9m tri\u010dku pro slu\u017eebnictvo, sv\u00e1zan\u00fdmi vlasy a \u0161pinav\u00fdmi kalhotami b\u011b\u017eel co nejd\u00e1l od domu. Slzy p\u00e1lily jeho tv\u00e1\u0159e, ale to bylo to posledn\u00ed, na co myslel. Cht\u011bl natruc zmizet aspo\u0148 na noc z domu, i kdy\u017e si byl zcela jist, \u017ee kdy\u017e se dal\u0161\u00ed r\u00e1no objev\u00ed ve dve\u0159\u00edch domu, zjist\u00ed, \u017ee ho nikdo nepostr\u00e1dal. Zakroutil nad t\u00edm hlavou a h\u0159betem ruky si set\u0159el slzy z tv\u00e1\u0159\u00ed. \u0158\u00edkalo se, \u017ee lid\u00e9 ni\u017e\u0161\u00edch t\u0159\u00edd jsou mil\u00ed a hodn\u00ed. Myslel, \u017ee ho ur\u010dit\u011b nechaj\u00ed n\u011bkde p\u0159espat, i kdyby jen na podlaze. Netu\u0161il, jak vlastn\u011b takov\u00fd\u2026 norm\u00e1ln\u00ed d\u016fm t\u00e9 doby vypad\u00e1, netu\u0161il, jac\u00ed ti lid\u00e9 jsou, skoro si nedok\u00e1zal vybavit, jak vlastn\u011b vypadaj\u00ed, ale rozhodn\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee za zkou\u0161ku nic ned\u00e1, a p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm byl velk\u00fd statek.<\/div>\n
\n
Kdy\u017e ve\u0161el na jeho p\u016fdu, m\u011bl p\u0159ed o\u010dima velkou st\u00e1j, zahrady, mal\u00fd domek a spoustu v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 nedok\u00e1zal slovy pojmenovat. Zhluboka se nadechl a opuchl\u00fdma o\u010dima od pl\u00e1\u010de vzhl\u00e9dl k nebi.<\/div>\n
Na\u0161lapoval ti\u0161e. Nikde nikoho nevid\u011bl, jen kon\u011b. V dom\u011b se nesv\u00edtilo, nikdo mu neotev\u0159el. Myslel, \u017ee by mohl b\u00fdt n\u011bkdo tady, ale a\u017e na kon\u011b, ze kter\u00fdch m\u011bl opravdu velk\u00fd strach, tady nebylo nikoho. Jen kupy sl\u00e1my. S povzdechem zakroutil hlavou a smutn\u011b sklopil pohled. T\u0159eba to tak m\u00e1 b\u00fdt, t\u0159eba m\u00e1 z\u016fstat s\u00e1m, kdy\u017e u\u017e se mu ani pomoci nenaskytlo. Byla tma, necht\u011bl se vracet dom\u016f, ne.<\/div>\n
„J-je\u2026 Je tady n\u011bkdo?“ p\u00edpl a zamrkal okolo sebe. Nikdo se v\u0161ak neozval. Cht\u011bl pokra\u010dovat v hled\u00e1n\u00ed, kdy\u017e u\u017e ne majitele st\u00e1je, tak m\u00edsta k p\u0159esp\u00e1n\u00ed, ale kdy\u017e se rozhodl pravou nohou vykro\u010dit vp\u0159ed, o n\u011bco zavadil. Byl to k\u00fdbl pln\u00fd vody, kter\u00fd shodil, a i s n\u00edm skon\u010dil na tvrd\u00e9, a u\u017e i vlhk\u00e9 zemi.
„Hej!“ k\u0159ikl n\u011bkdo sm\u011brem k \u010dernovl\u00e1skovi. Zalapal po dechu, vid\u011bl sv\u011btlo, ale on si jen skryl obli\u010dej dlan\u011bmi a za\u010dal vzlykat. Nohy automaticky p\u0159it\u00e1hl k t\u011blu. Necht\u011bl si p\u0159id\u011bl\u00e1vat pot\u00ed\u017ee, ale tohle na pot\u00ed\u017ee vypadalo.
„J-j\u00e1 se\u2026 J\u00e1 se omlouv\u00e1m. Necht\u011bl jsem, opravdu jsem necht\u011bl d\u011blat \u0161kody, promi\u0148te, pros\u00edm,“ zavzlykal a zakroutil hlavou. Sly\u0161el, jak n\u011bkdo vedle n\u011bj n\u011bco polo\u017eil, podle mno\u017estv\u00ed sv\u011btla usoudil, \u017ee to byla lucerna. Zamrkal, kdy\u017e se k n\u011bmu doty\u010dn\u00fd sehnul. Vlastn\u011b\u2026 D\u0159epnul si. <\/div>\n
„Jste v po\u0159\u00e1dku?“ optal se u\u017e mil\u00fd hlas. Chlapec pomalu sundal ruce z tv\u00e1\u0159\u00ed, vzhl\u00e9dl na toho, komu hlas pat\u0159il. Zalapal po dechu. P\u0159ed n\u00edm byl\u2026 Chlapec, asi v jeho v\u011bku. M\u011bl sv\u00e1zan\u00e9 dlouh\u00e9 vlasy, zvl\u00e1\u0161tn\u011b zacuchan\u00e9 do pram\u00ednk\u016f k sob\u011b, sv\u011btlo sv\u00ed\u010dky v lucern\u011b je\u0161t\u011b dopl\u0148ovalo jejich zlatavou barvu. M\u011bl kr\u00e1sn\u00e9 rysy v obli\u010deji, dokonale mu\u017esk\u00e9, ale i tak moc kr\u00e1sn\u00e9. D\u00edval se \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima mandlovit\u00e9ho tvaru p\u0159esn\u011b do t\u011bch jeho. M\u011bl tro\u0161ku popraskan\u00e9 pln\u00e9 rty, ne moc, tak akor\u00e1t, aby to dopl\u0148ovalo kr\u00e1su cel\u00e9ho obli\u010deje. \u010cernovl\u00e1sek nasucho polknul, srdce mu spla\u0161en\u011b bu\u0161ilo, myslel, \u017ee mu vysko\u010d\u00ed z hrudn\u00edku.
„Polekal jsem v\u00e1s?“ dal mu dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku, ale on jen zakroutil n\u011bm\u011b hlavou. S pootev\u0159en\u00fdmi rty d\u00e1l sledoval jeho tv\u00e1\u0159, jeho o\u010di.
„J\u00e1\u2026 jsem Tom,“ usm\u00e1l se na n\u011bj.
„B-\u2026 Bill.“ Tom \u010dernovl\u00e1ska postavil na nohy. Bill si mohl v\u0161imnout jeho siln\u00fdch rukou, kde se r\u00fdsovaly svaly. M\u011bl jemn\u011b op\u00e1lenou k\u016f\u017ei. Usm\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n
„Vypad\u00e1te, jako byste vid\u011bl ducha, Bille,“ zasm\u00e1l se a zakroutil hlavou. Bill se za\u010dervenal, pousm\u00e1l se. L\u00edbil se mu jeho sm\u00edch, okouzlil ho tak jako on s\u00e1m.
„Ne, to jist\u011b ne, j\u00e1 jen\u2026 Hledal jsem m\u00edsto k p\u0159esp\u00e1n\u00ed, myslel jsem, \u017ee byste mi tady u v\u00e1s mohli nab\u00eddnout m\u00edsto ke sp\u00e1nku.“ Tom zamrkal, zvedl jedno obo\u010d\u00ed. Sjel si chlapce p\u0159ed sebou pohledem.
„Nebudete odtud, \u017ee?“ Bill jen zakroutil hlavou. Nadechl se, aby n\u011bco \u0159ekl. Nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e n\u011bkdo odb\u00edhal od t\u00e9matu.
„M\u016f\u017eu v\u00e1s tady nechat p\u0159es noc, jestli je to doopravdy tak nal\u00e9hav\u00e9, jen si\u2026 Sko\u010d\u00edm pro v\u011bci, co tu m\u00e1m, a zavedu v\u00e1s do domu.“ Bill tentokr\u00e1t p\u0159ik\u00fdvl. Spolu s Tomem \u0161el hloub\u011bji st\u00e1j\u00ed, ne\u017e do\u0161li k velk\u00e9 hromad\u011b\u2026 sena. Vlastn\u011b v\u0161ude okolo bylo hlavn\u011b seno. Bylo to osv\u011btlen\u00e9, byly tady pov\u011b\u0161en\u00e9 je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed dv\u011b lucerny. Billovi se zaleskly o\u010di, n\u011bco takov\u00e9ho je\u0161t\u011b nevid\u011bl. L\u00edbilo se mu to. V sen\u011b byla mal\u00e1 prohlube\u0148, kde pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159ed t\u00edm sed\u011bl Tom. Byly tam pap\u00edry, blok, pastely. Po\u010dkat, Tom snad kreslil? Bill se usm\u00e1l a \u0161el bl\u00ed\u017e d\u0159\u00edv, ne\u017e se k Tomu m\u011bl chlapec s dredy. Vzal do ruky jeden z pap\u00edr\u016f a posadil se do sena.<\/div>\n
„Vy kresl\u00edte\u2026 mu\u017ee, Tome?“ zeptal se udiven\u011b \u010dernovl\u00e1sek a vzhl\u00e9dl k Tomovi, kter\u00fd si p\u0159isedal k n\u011bmu. Na obr\u00e1zku byl nah\u00fd sp\u00ed\u0161e chlapec ne\u017e mu\u017e. M\u011bl jemn\u00e9 k\u0159ivky a obli\u010dej. Del\u0161\u00ed vlasy, v n\u011bkter\u00fdch sm\u011brech p\u0159ipom\u00ednal sp\u00ed\u0161e d\u00edvku. Byl podobn\u00fd jako ostatn\u00ed kresby, jen nakreslen\u00fd v jin\u00e9 pozici.
„Je na tom n\u011bco \u0161patn\u011b?“ Tom zvedl obo\u010d\u00ed, Bill pokr\u010dil rameny.
„Homosexualita je\u2026 Nen\u00ed ve spole\u010dnosti zrovna v\u00edt\u00e1na,“ vydechl, ale d\u00e1l si obr\u00e1zek prohl\u00ed\u017eel. Udivovalo ho to. Byla to kr\u00e1sn\u00e1 kresba, d\u016fkladn\u00e1, perfektn\u00ed. I kdy\u017e to byly pouze \u010dern\u00e9 \u010dmouhy na na\u017eloutl\u00e9m pap\u00ed\u0159e, u Billa to n\u011bco vyvol\u00e1valo, jen nev\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, co to vlastn\u011b bylo.
„Lid\u00e9 jako j\u00e1 neodsuzuj\u00ed okol\u00ed podle orientace nebo vzhledu, Bille.“ Tom se usadil pohodln\u011bji do sena a zbytek kreseb posb\u00edral. <\/div>\n
„M\u016f\u017eu se zeptat\u2026 Co je to za chlapce?“ optal se zv\u011bdav\u011b Bill a uk\u00e1zal ukazov\u00e1\u010dkem na chlapce, kter\u00fd byl pastelem nakreslen\u00fd na pap\u00edr.
„Moje my\u0161lenka. N\u011bkdy \u010dlov\u011bk tou\u017e\u00ed po v\u011bcech, kter\u00e9 nem\u016f\u017ee m\u00edt. A\u0165 u\u017e je to l\u00e1ska, pen\u00edze, \u010di cokoliv jin\u00e9ho\u2026 Vyvol\u00e1v\u00e1 to v \u010dlov\u011bku zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocity, pokud po tom doopravdy tou\u017e\u00ed. J\u00e1 jsem zkusil sv\u00e9 pocity nakreslit, d\u00e1t na pap\u00edr, a\u2026“
„Sex?“ p\u0159eru\u0161il ho t\u00e1zav\u011b \u010dernovl\u00e1sek. Byl zaujat\u00fd jeho \u0159e\u010d\u00ed, ale nikdy si neodpustil pozn\u00e1mky t\u0159eba i v p\u016flce v\u011bty.
„Ne, ne. Nen\u00ed to sex. Odli\u0161n\u00e1 v\u011bc. Zkuste se v\u00edce pono\u0159it do toho, co je na tom pap\u00ed\u0159e nakreslen\u00e9\u2026“ \u010cernovl\u00e1sek pe\u010dliv\u011b prohl\u00ed\u017eel ka\u017edou \u010d\u00e1ru, ka\u017edou k\u0159ivku t\u011bla chlapce z obr\u00e1zku. Zt\u011b\u017eka vdechl a p\u0159iv\u0159el o\u010di, ale d\u00e1l se d\u00edval na kresbu.
„Je v n\u011bm\u2026 N\u011b\u017enost. Cit. Spousta pocit\u016f, jen\u2026 Nenach\u00e1z\u00edm spr\u00e1vn\u00e1 slova.“ Tom se usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl. Bill se mu l\u00edbil, i kdy\u017e m\u011bl opuchl\u00e9 tv\u00e1\u0159e a o\u010di, pravd\u011bpodobn\u011b z pl\u00e1\u010de, i kdy\u017e byl promo\u010den\u00fd z vody, kterou s\u00e1m vylil a od bl\u00e1ta. L\u00edbil se mu.
„Tome? Dok\u00e1\u017eete kreslit i\u2026 obkreslovat? V\u00edte\u2026 p\u0159en\u00e1\u0161et to, co vid\u00edte, na kus pap\u00edru,“ za\u0161eptal \u010dernovl\u00e1sek a p\u0159ejel kone\u010dky prst\u016f po pap\u00ed\u0159e.
„Z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, co by to bylo,“ pokr\u010dil Tom rameny, sledoval Billovu tv\u00e1\u0159. Byla pro n\u011bj v odlesku sv\u011btla sv\u00ed\u010dky skoro neodolateln\u00e1. Vid\u011bl ty lehce d\u00edv\u010d\u00ed rysy, ale i tak bylo poznat, \u017ee je to chlapec, kr\u00e1sn\u00fd chlapec.<\/div>\n
„Chlapec,“ pousm\u00e1l se Bill a zvedl pohled k Tomovi. V\u0161iml si, jak se malinko za\u010dervenal, ale\u2026 musel se nad t\u00edm usm\u00e1t. Slu\u0161elo mu to.
„Chlapce?“
„Chlapeck\u00e9 t\u011blo,“ p\u0159ik\u00fdvl jen a pomalu sundal gumi\u010dku, kter\u00e1 dr\u017eela jeho vlasy v cul\u00edku. Tom nasucho polknul, c\u00edtil, jak se \u010derven\u00e1, nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 \u0159\u00edct. Je\u0161t\u011b\u2026 Doopravdy nekreslil nikoho takhle. Nikdy.
„Chci, abyste se pokusil\u2026 nakreslit m\u011b.“ Tom sledoval, jak huben\u00e9 prsty rozep\u00ednaj\u00ed knofl\u00ed\u010dky \u0161pinav\u00e9 star\u00e9 ko\u0161ile, jak odhaluj\u00ed porcel\u00e1nov\u011b jemnou k\u016f\u017ei, jak nech\u00e1vaj\u00ed sklouz\u00e1vat dol\u016f kus l\u00e1tky z jeho bok\u016f, ne\u017e na jeho huben\u00e9m t\u011ble nez\u016fstane v\u016fbec nic. Jen alabastrov\u00e1 jemn\u00e1 k\u016f\u017ee. Zalapal po dechu. Ani v jeho p\u0159edstav\u00e1ch nebylo n\u011bco nebo n\u011bkdo tak kr\u00e1sn\u00fd jako pr\u00e1v\u011b Bill, kter\u00fd sed\u011bl do\u010dista nah\u00fd vedle n\u011bj, p\u0159ed jeho o\u010dima.<\/div>\n
„Chcete m\u011b nakreslit, Tome?“ pousm\u00e1l se Bill a pohladil si kone\u010dky prst\u016f koleno. Skousnul si ret, tv\u00e1\u0159e mu z\u010dervenaly tak, jako byly \u010derven\u00e9 ty Tomovy. Netu\u0161il, pro\u010d to d\u011bl\u00e1 a pro\u010d se svl\u00e9kl \u00fapln\u011b ciz\u00edmu \u010dlov\u011bku, netu\u0161il, pro\u010d mu srdce prudce tlouklo a jeho mysl zahltila jen my\u0161lenka na n\u011bj a v\u016fn\u011b sena. Nev\u011bd\u011bl d\u016fvod, ale l\u00edbilo se mu to, p\u0159\u00edli\u0161 se mu to l\u00edbilo na to, aby z toho vycouval.
„Chci,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a vzal si \u010dist\u00fd pap\u00edr a \u010dern\u00fd pastel do rukou. Na\u0161el vhodnou pozici a op\u0159el se o d\u0159ev\u011bnou desku, co byla za n\u00edm. Mezit\u00edm se Bill polo\u017eil do sena. Lehce nato\u010den\u00fd k Tomovi. Hlavu tro\u0161ku pooto\u010denou dol\u016f. Ruka na stran\u011b, kde jeho bok byl v\u00fd\u0161 ne\u017e ten druh\u00fd, byla polo\u017een\u00e1 tak, aby mu kone\u010dky prst\u016f shora le\u017eely na \u010dele, druhou m\u011bl m\u00edrn\u011b pokr\u010denou vedle t\u011bla. Vydechl. Jednu nohu m\u00edrn\u011b pokr\u010dil v koleni.
„Je to\u2026 Je to takhle spr\u00e1vn\u011b?“ optal se. Cht\u011bl, aby se Tomovi kreslil dob\u0159e. Mo\u017en\u00e1 se mu i cht\u011bl l\u00edbit. Mo\u017en\u00e1\u2026
„Perfektn\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom za\u010dal kreslit. D\u00e1val si z\u00e1le\u017eet jako nikdy p\u0159edt\u00edm, necht\u011bl Billa zklamat. Pe\u010dliv\u011b zkoumal jeho dokonal\u00e9 rysy a k\u0159ivky, kter\u00e9 p\u0159en\u00e1\u0161el na pap\u00edr. Bill se celou dobu d\u00edval na Toma. Nutil ho zamyslet se. Svl\u00e9kl se p\u0159ed \u00fapln\u011b ciz\u00edm \u010dlov\u011bkem, jen tak. V\u011bc, kter\u00e1 by pro n\u011bj nem\u011bla b\u00fdt v\u016fbec p\u0159\u00edpustn\u00e1, ale on to ud\u011blal. Kdy\u017e si p\u0159edstavil v\u00fdraz sv\u00e9 matky, kter\u00fd by hr\u00e1l na jej\u00ed tv\u00e1\u0159i, je\u0161t\u011b v\u00edc se c\u00edtil sebev\u011bdom\u011bji, je\u0161t\u011b v\u00edc cht\u011bl Tomovi p\u0159edv\u00e9st sv\u00e9 t\u011blo. V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho rodina ani p\u0159\u00edtelkyn\u011b by nebyli nad\u0161en\u00ed z toho, co pr\u00e1v\u011b d\u011bl\u00e1. V\u011bd\u011bl, \u017ee by se za n\u011bj v\u0161ichni styd\u011bli, p\u0159ece jen ukazuje sv\u00e9 nah\u00e9 t\u011blo ciz\u00edmu klukovi, s pro n\u011b \u0161patnou orientac\u00ed\u2026 Bylo to tak \u0161patn\u00e9, a\u017e to Billa vzru\u0161ovalo. Ne, vzru\u0161oval ho Tom. Jak se o n\u011bj odr\u00e1\u017eelo sv\u011btlo a hladilo jeho svaly na rukou, dokonal\u00e9 k\u0159ivky obli\u010deje a n\u00e1dhern\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di. Byl kr\u00e1sn\u00fd. Mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161.<\/p>\n<\/div>\n
Ne\u017e se Bill nad\u00e1l, Tomovo d\u00edlo bylo hotovo. Byl velice spokojen\u00fd s v\u00fdsledkem, ani jeho zrcadlo ho nikdy neuk\u00e1zalo v takov\u00e9 kr\u00e1se jako oby\u010dejn\u00e9 tahy tu\u017eky a Tomovy ruky. Nadchlo ho to. Kdy\u017e sed\u011bl v sen\u011b vedle Tomova h\u0159ejiv\u00e9ho t\u011bla zabalen\u00fd v dece, a sledoval jeho kresbu, pol\u00e9val ho zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, kter\u00fd d\u0159\u00edv nec\u00edtil. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee je to tak pr\u00e1vn\u011b. C\u00edtil to\u2026 <\/div>\n
„M\u011bl jste n\u011bkdy pom\u011br s\u2026 mu\u017eem?“ za\u0161eptal a zv\u011bdav\u011b zamrkal. V Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i se objevilo p\u0159ekvapen\u00ed. Billa na chv\u00edli napadlo, \u017ee ot\u00e1zka byla nevhodn\u00e1, ale\u2026 Tom za\u010dal mluvit.
„Vlastn\u011b\u2026 pom\u011br? Mysl\u00edm, \u017ee tyhle v\u011bci pat\u0159\u00ed k l\u00e1sce. A l\u00e1sku jsem je\u0161t\u011b bohu\u017eel nepotkal. Tak\u017ee abych na ot\u00e1zku odpov\u011bd\u011bl\u2026 Nem\u011bl jsem pom\u011br s mu\u017eem,<\/em>“ pokr\u010dil Tom jednodu\u0161e rameny a pousm\u00e1l se. Billa to okouzlilo\u2026 Jak jeho koutky \u00fast dok\u00e1zaly vytvo\u0159it tak kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv\u2026 Kouzeln\u00fd, hypnotizuj\u00edc\u00ed\u2026 Zalapal po dechu a nasucho polknul.
„D\u011bje se n\u011bco?“ zamrkal nech\u00e1pav\u011b Tom. Te\u010f on za\u010d\u00ednal m\u00edt pochybnosti, jestli ne\u0159ekl n\u011bco \u0161patn\u011b. \u010cernovl\u00e1sek u n\u011bj vypadl zasko\u010den\u011b, kousal si spodn\u00ed ret, a i kdy\u017e mu o\u010di jisk\u0159ily, v tv\u00e1\u0159i m\u011bl\u2026 \u00fadiv?<\/em> Tom si povzdechl.
„Asi u\u017e o tom\u2026 Nebudeme mluvit, \u017ee?“ Ale to, co mu bylo odpov\u011bd\u00ed, nebylo slovo slo\u017een\u00e9 dv\u011bma p\u00edsmeny\u2026 Byly to dva hebk\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky, a to p\u0159esn\u011b na jeho rtech. H\u0159ejiv\u00e9, jemn\u00e9, tak moc\u2026 Nepopsateln\u00e9. Opatrn\u011b rty pohnul, sly\u0161el z Billovy strany tich\u00e9 zast\u00e9nan\u00ed do jeho rt\u016f. Nevinn\u00e9. Pousm\u00e1l se a \u010dernovl\u00e1ska pohladil po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n<\/div>\n
Bill ho pokl\u00e1dal na z\u00e1da do \u010derstv\u00e9ho sena z odpoledne, kter\u00e9 p\u0159\u00edjemn\u011b von\u011blo a svou m\u011bkkost\u00ed vytv\u00e1\u0159elo skv\u011blou podlo\u017eku pro le\u017een\u00ed. Tajil se mu dech, nemohl skoro d\u00fdchat, kdy\u017e c\u00edtil ty rty na sv\u00fdch. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill to c\u00edt\u00ed stejn\u011b, skoro bez dechu, t\u011blo by nad\u0161en\u00edm sk\u00e1kalo do vzduchu, a mysl tak neklidn\u00e1, kdy\u017e j\u00ed p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bly n\u00e1valy tolika pocit\u016f jen z p\u00e1r vte\u0159in oby\u010dejn\u00e9ho polibku. P\u0159ipadalo mu to \u0161\u00edlen\u00e9, ale p\u0159esn\u011b takhle si polibek p\u0159edstavoval.
„Chci, abyste\u2026 M\u011b dnes v noci dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed vy, Tome,“ za\u0161eptal ti\u0161e Bill proti Tomov\u00fdm rt\u016fm a slastn\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di. Polo\u017eil hlavu sp\u00e1nkem na Tom\u016fv hrudn\u00edk a spokojen\u011b vydechl, kdy\u017e okolo jeho t\u011bla Tom omotal sv\u00e9 pa\u017ee. C\u00edtil se bezpe\u010dn\u011b jako nikdy\u2026 Byl v ciz\u00ed n\u00e1ru\u010di, ve kter\u00e9 mu bylo opravdu\u2026 kr\u00e1sn\u011b. A\u017e p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161, ale kr\u00e1sn\u011b. Usm\u00e1l se a natiskl se na Toma v\u00edc.
S v\u011bdom\u00edm, \u017ee dal\u0161\u00ed den se mus\u00ed vr\u00e1tit tam, odkud je, us\u00ednal Bill v n\u00e1ru\u010d\u00ed \u00fapln\u011b ciz\u00edho chlapce, kter\u00e9ho pol\u00edbil, a kter\u00e9mu dovolil d\u00edvat se na jeho t\u011blo. Chlapce, kter\u00fd s t\u00edm sam\u00fdm v\u011bdom\u00edm byl jako i Bill un\u00e1\u0161en do kouzla noci, kter\u00e1 u\u017e skoro kon\u010dila\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sch-Rei Noc. Nebe temn\u00e9, na kter\u00e9m z\u00e1\u0159ily zlat\u00e9 hv\u011bzdy spolu s \u00fapl\u0148kem. Dnes to byl obzvl\u00e1\u0161\u0165 kr\u00e1sn\u00fd m\u011bs\u00edc. Jeho jas se odr\u00e1\u017eel v slz\u00e1ch, kter\u00e9 dopadaly na rozpr\u00e1\u0161enou zem a bos\u00e1 chodidla. Chlapec, jeho\u017e vlasy byly tmav\u00e9 p\u0159esn\u011b tak jako nebe,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-8924","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8924","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8924"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8924\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8924"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8924"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8924"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}