{"id":8937,"date":"2011-04-09T17:00:00","date_gmt":"2011-04-09T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8914"},"modified":"2011-04-09T17:00:00","modified_gmt":"2011-04-09T16:00:00","slug":"just-my-boy-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/09\/just-my-boy-3\/","title":{"rendered":"Just my boy 3."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Coincidence<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Pe\u010dliv\u011b uklidil sv\u00e9 pracovn\u00ed m\u00edsto, naposled se rozhl\u00e9dl po d\u00edln\u011b ji\u017e zej\u00edc\u00ed pr\u00e1zdnotou, a kdy\u017e mu byl odpov\u011bd\u00ed vzorn\u00fd po\u0159\u00e1dek, zhasnul sv\u011btla a vy\u0161el ven. S prac\u00ed pro dne\u0161ek skon\u010dil, jen pomal\u00fdm krokem zam\u00ed\u0159il k \u0161atn\u00e1m. Oz\u00fdvaly se odtud hlasy, jeho spolupracovn\u00edci kon\u010dili pracovn\u00ed dobu stejn\u011b jako on a jeden po druh\u00e9m odch\u00e1zeli dom\u016f. Zdvo\u0159ile se s nimi lou\u010dil a oni mu na jeho pozdravy jen stroze odpov\u00eddali. Tak jako v\u017edycky.<\/p>\n<\/div>\n
Do m\u00edstnosti vl\u00e1l pootev\u0159en\u00fdm oknem tepl\u00fd jarn\u00ed v\u00e1nek a von\u00edc\u00ed za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edm p\u0159edve\u010derem, symbolizoval Tomovi konec dal\u0161\u00edho pracovn\u00edho dne. Po\u010dkal u dve\u0159\u00ed, a kdy\u017e ode\u0161el i posledn\u00ed mu\u017e, teprve potom popo\u0161el ke sv\u00e9 sk\u0159\u00ed\u0148ce. Svl\u00e9kl se do naha, alespo\u0148 na okam\u017eik tak osvobodil sv\u00e9 t\u011blo od pracovn\u00edho oble\u010den\u00ed, v n\u011bm\u017e se pohyboval ji\u017e od r\u00e1na.<\/p>\n<\/div>\n
Stejn\u011b tak tomu bylo i v\u010dera, stejn\u011b tak tomu bylo i p\u0159edev\u010d\u00edrem. C\u00edtil se unaven\u011b a vy\u010derpan\u011b, za\u010d\u00ednal pracovat ji\u017e brzy r\u00e1no a kon\u010dil a\u017e v pozdn\u00edch odpoledn\u00edch hodin\u00e1ch, ani to mu v\u0161ak nedok\u00e1zalo smazat \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i. Obl\u00e9kal se, p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, jak\u00e1 asi bude jeho prvn\u00ed v\u00fdplata tady. Je\u0161t\u011b netu\u0161il, jak kdo ohodnot\u00ed jeho pr\u00e1ci, v\u011bd\u011bl v\u0161ak, \u017ee ji d\u011bl\u00e1 dob\u0159e, poctiv\u011b a spolehliv\u011b, a to by mo\u017en\u00e1 mohlo b\u00fdt rozhoduj\u00edc\u00ed. T\u011b\u0161il se na sv\u016fj prvn\u00ed v\u00fdd\u011blek a nebylo to proto, \u017ee jeho l\u00e1ska t\u00edhla k pen\u011bz\u016fm a k pocitu toho, \u017ee je bohat\u00fd a m\u016f\u017ee utr\u00e1cet. Jeho v\u00fdplata m\u011bla p\u0159ipadnout na mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci, ne\u017e byly hlouposti a bezcenn\u00e9 tretky k ni\u010demu, v\u011bd\u011bl v\u0161ak, \u017ee si malou \u010d\u00e1st z n\u00ed bude sm\u011bt ponechat. Mohl by koupit d\u00e1rky pro sv\u00e9 bl\u00edzk\u00e9, kter\u00e9 m\u011bl r\u00e1d a na kter\u00fdch mu z\u00e1le\u017eelo, tak jak to m\u011bl ji\u017e dlouho v pl\u00e1nu. A mo\u017en\u00e1, opravdu jen mo\u017en\u00e1 by si mohl koupit ty nov\u00e9 slune\u010dn\u00ed br\u00fdle, kter\u00e9 dnes r\u00e1no spat\u0159il za jednou z mnoha v\u00fdloh.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
*****<\/p>\n<\/div>\n
Otev\u0159el dve\u0159e sv\u00e9ho nanejv\u00fd\u0161e luxusn\u00edho auta a posadil se dovnit\u0159, vztekle odhodil sv\u00e9 nov\u00e9 slune\u010dn\u00ed br\u00fdle na sedadlo spolujezdce, kter\u00e9 dnes ve\u010der zelo pr\u00e1zdnotou. Byly nov\u00e9, opravdu drah\u00e9, stejn\u011b jako zna\u010dka, je\u017e se na nich vyj\u00edmala, av\u0161ak co mu na tom z\u00e1le\u017eelo?<\/p>\n<\/div>\n
Zav\u0159el dve\u0159e, rozt\u0159esen\u00fdmi prsty vzal do dlan\u00ed drah\u00e9, zlat\u00e9 pouzd\u00e9rko, aby z n\u011bj mohl vyt\u00e1hnout svoji drogu, po kter\u00e9 jeho t\u011blo ji\u017e p\u0159\u00edmo prahlo. Z\u00e1vazek, \u017ee nikdy nebude kou\u0159it ve sv\u00e9m nov\u00e9m, drah\u00e9m aut\u011b, byl r\u00e1zem ten tam a on si rychle, la\u010dn\u011b pot\u00e1hnul ze zap\u00e1len\u00e9 nikotinov\u00e9 ty\u010dinky\u2026 dokud se mu jej\u00ed, pro n\u011bj jindy lahodn\u00e1 chu\u0165, nezhnusila natolik, \u017ee nedopalek vyhodil pootev\u0159en\u00fdm oknem ven.<\/div>\n
„Kurva,“ vztekle bouchnul p\u011bst\u00ed do volantu a s trp\u00edc\u00edm v\u00fdrazem, vepsan\u00fdm v jeho dokonal\u00e9, jindy pov\u00fd\u0161en\u00e9 tv\u00e1\u0159i jen rezignovan\u011b nastartoval sv\u00e9 nov\u00e9 auto, provon\u011bn\u00e9 v\u016fn\u00ed cigaretov\u00e9ho kou\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
C\u00edtil se frustrovan\u00fd a nerv\u00f3zn\u00ed, moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl pro\u010d. Jeho vnit\u0159n\u00ed neklid vych\u00e1zel z toho, co se stalo odpoledne. Je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r hodinami si myslel, \u017ee je to nejlep\u0161\u00ed, co mohl ud\u011blat, a\u017e te\u010f, s odstupem \u010dasu v\u0161ak na n\u011bj za\u010d\u00ednaly dopadat d\u016fsledky toho v\u0161eho. Mo\u017en\u00e1 m\u011bl po\u010dkat do z\u00edt\u0159ka, mo\u017en\u00e1 m\u011bl d\u00e1t p\u0159\u00edle\u017eitost dne\u0161n\u00edmu ve\u010deru. N\u011bkde uvnit\u0159 sebe c\u00edtil, \u017ee se sv\u00fdm rozhodnut\u00edm mo\u017en\u00e1 trochu un\u00e1hlil, \u017ee mo\u017en\u00e1 p\u0159eci jen ud\u011blal chybu, av\u0161ak rychle tuto my\u0161lenku zavrhl. On nikdy ned\u011blal chyby, on ne. St\u00e1l si za sv\u00fdm rozhodnut\u00edm a nad\u00e1le jej pova\u017eoval za spr\u00e1vn\u00e9, i kdy\u017e jej uvnit\u0159 s\u017e\u00edralo. Mohl jej m\u00edt zp\u00e1tky, mohl mu le\u017eet u nohou stejn\u011b jako tenkr\u00e1t, mohl naslouchat jeho p\u0159\u00e1n\u00edm, tu\u017eb\u00e1m i p\u0159\u00edkaz\u016fm, sta\u010dilo k tomu jen tak m\u00e1lo. Sta\u010dilo jen zvednout telefon a on mohl m\u00edt v\u0161echno, co cht\u011bl, v\u0161echno, co v tuto chv\u00edli pot\u0159eboval. A p\u0159esto to neud\u011blal, nechal sv\u016fj drah\u00fd telefon bez jedin\u00e9ho pov\u0161imnut\u00ed le\u017eet hluboko ve sv\u00e9 ta\u0161ce na vedlej\u0161\u00edm sedadle. Hrdost mu nedovolovala jednat jinak.<\/p>\n<\/div>\n
Trhl sebou, vracej\u00edce se zp\u011bt ze sv\u00fdch my\u0161lenek, realita jej v\u0161ak do o\u010d\u00ed ude\u0159ila d\u0159\u00edv, ne\u017e to o\u010dek\u00e1val. Prudce zabrzdil, jen na zlomek vte\u0159iny se zad\u00edval do o\u010d\u00ed mlad\u00edka, kter\u00e9ho jeho chvilkov\u00e1 nepozornost m\u00e1lem st\u00e1la \u017eivot.<\/p>\n<\/div>\n
*****<\/p>\n<\/div>\n
Tom si poupravil batoh na rameni, jeho kroky zvolnily, kdy\u017e v d\u00e1lce p\u0159ed sebou kone\u010dn\u011b spat\u0159il mal\u00fd domek, stoj\u00edc\u00ed a\u017e na sam\u00e9m kraji m\u011bsta. Byl to jist\u011b ten nejmen\u0161\u00ed d\u016fm v cel\u00e9m m\u011bst\u011b, pro n\u011bj v\u0161ak znamenal mnohem v\u00edc. Byl to jeho domov, d\u016fvod \u00fasm\u011bvu, jen\u017e se te\u010f vykouzlil na jeho tv\u00e1\u0159i a z\u016fstal tam, i kdy\u017e pro\u0161el n\u00edzkou brankou kolem mal\u00e9 p\u0159edzahr\u00e1dky a otev\u0159el ji\u017e pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e – zn\u00e1mku toho, \u017ee jej tam vevnit\u0159 n\u011bkdo o\u010dek\u00e1val. Sundal si ko\u0161ili, zul boty a zam\u00ed\u0159il do provon\u011bn\u00e9 kuchyn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, mami,“ pozdravil s \u00fasm\u011bvem, pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159 matku, stoj\u00edc\u00ed k n\u011bmu z\u00e1dy. Sv\u011btlovlas\u00e1 \u017eena se na n\u011bj oto\u010dila, up\u0159ela na n\u011bj pohled sv\u00fdch vesel\u00fdch o\u010d\u00ed, tolik podobn\u00fdch t\u011bm jeho.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, Tome. Jak se ti da\u0159ilo v pr\u00e1ci?“ oplatila mu mal\u00fd polibek, jej\u00ed ruka sjela po jeho tv\u00e1\u0159i a p\u0159eci jej p\u0159es drsnotu, kterou na n\u00ed zanechala tvrd\u00e1 pr\u00e1ce, pohladila dotekem pro n\u011bj nejjemn\u011bj\u0161\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Skv\u011ble, dneska se mi v\u0161echno obzvl\u00e1\u0161\u0165 poda\u0159ilo. A kde je Sammy?“ znova se rozhl\u00e9dl po jejich mal\u00e9, skromn\u00e9 kuchyni, av\u0161ak nena\u0161el nic, co by se alespo\u0148 trochu podobalo jeho mal\u00e9mu p\u0159\u00edteli.<\/p>\n<\/div>\n
„Asi je u tebe v pokoji a sp\u00ed. B\u011b\u017e si zat\u00edm odpo\u010dinout, ale brzy p\u0159ij\u010f, ve\u010de\u0159e bude za chv\u00edli hotov\u00e1,“ odpov\u011bd\u011bla a op\u011bt se oto\u010dila ke sv\u00e9 p\u0159ede\u0161l\u00e9 pr\u00e1ci. Tom poslu\u0161n\u011b p\u0159ik\u00fdvl, vzal sv\u016fj batoh a ode\u0161el po schodech nahoru ke sv\u00e9mu pokoji.<\/p>\n<\/div>\n
Opatrn\u011b vstoupil dovnit\u0159, pohled na sp\u00edc\u00ed, chlupat\u00e9 klub\u00ed\u010dko v m\u011bkk\u00e9m ko\u0161\u00edku u dve\u0159\u00ed vykouzlil na jeho tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv. Po \u0161pi\u010dk\u00e1ch pro\u0161el kolem kot\u011bte, polo\u017eil si batoh na volnou \u017eidli a nat\u00e1hnul se na svou m\u011bkkou postel, sto\u010dil pohled k oknu, za kter\u00fdm ji\u017e za\u010d\u00ednalo zapadat slunce.<\/p>\n<\/div>\n
Jeho my\u0161lenky se vr\u00e1tily k velk\u00e9mu, nabl\u00fdskan\u00e9mu autu, kter\u00e9 vid\u011bl je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed a luxusn\u011bj\u0161\u00ed auto, ne\u017e bylo pr\u00e1v\u011b tohle. Co na tom, \u017ee jej m\u00e1lem p\u0159ejelo? Vlastn\u011b ani nev\u011bd\u011bl, kdo jej \u0159\u00eddil, byl a\u017e moc vystra\u0161en\u00fd a vylekan\u00fd na to, aby \u0159idi\u010di za volantem v\u011bnoval pozornost. Nepochyboval o tom, \u017ee to byl n\u011bkdo velmi bohat\u00fd a vlivn\u00fd, n\u011bkdo, komu se n\u011bkdo jako on nemohl v\u016fbec rovnat. Jist\u011b ne ani postaven\u00edm, jist\u011b ne ani pen\u011bzi a jist\u011b ne ani t\u00edm velk\u00fdm, drah\u00fdm autem. O n\u011b\u010dem tak kr\u00e1sn\u00e9m si mohl nechat jenom zd\u00e1t. V\u011bd\u011bl toti\u017e, \u017ee nic takov\u00e9ho nikdy nebude pat\u0159it jemu, nikdy mu nebude dovoleno n\u011bco tak drah\u00e9ho m\u00edt. N\u011bco takov\u00e9ho nebylo pro \u010dlov\u011bka, jako byl on.<\/p>\n<\/div>\n
Znal to u\u017e odmala, prov\u00e1zelo jej to cel\u00fd jeho \u017eivot. Jeho otec opustil jeho matku hned, jak se narodil a oni to nikdy nem\u011bli p\u0159\u00edli\u0161 lehk\u00e9. Jeho matka pracovala cel\u00e9 dny a cel\u00e9 noci, aby je oba u\u017eivila. \u017divot se k nim nikdy nezachoval milosrdn\u011b, ba naopak. Nau\u010dil v\u0161ak Toma skromnosti, utvo\u0159il v n\u011bm n\u011bco, co v mlad\u00edkovi z\u016fstalo dote\u010f.<\/p>\n<\/div>\n
Proto nedokon\u010dil \u0161kolu. Ode\u0161el ze studia a nastoupil do prvn\u00ed pr\u00e1ce, kter\u00e1 mu byla nab\u00eddnuta. Bylo mu jedno, co bude d\u011blat a kolik za to bude dost\u00e1vat pen\u011bz. Nemohl nechat svoji matku, aby sama \u017eivila je oba a celou dom\u00e1cnost sv\u00fdm uboh\u00fdm platem, na kter\u00fd sama tvrd\u011b pracovala cel\u00e9 dny a cel\u00e9 noci. Nemohl se d\u00edvat na to, jak se sna\u017e\u00ed a pracuje proto, aby on mohl studovat, zat\u00edmco ona si odp\u00edr\u00e1 to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Pr\u00e1ce pro n\u011bj byla tou nejlep\u0161\u00ed volbou, i kdy\u017e mu to n\u011bkolikr\u00e1t rozmlouvala. V\u011bd\u011bl, \u017ee to bude zpo\u010d\u00e1tku t\u011b\u017ek\u00e9, av\u0161ak byl p\u0159ipraven\u00fd to v\u0161echno podstoupit. Za cenu toho, co t\u00edm pro n\u011b oba z\u00edsk\u00e1.<\/div>\n
A p\u0159esto te\u010f le\u017eel na posteli a p\u0159em\u00fd\u0161lel o v\u011bcech, kter\u00e9 se pro \u010dlov\u011bka, jako byl on, nikdy nem\u011bly st\u00e1t skute\u010dn\u00fdmi. Sny byly t\u00edm jedin\u00fdm, co jej dok\u00e1zalo odpoutat od tvrd\u00e9 reality, a z\u00e1rove\u0148 t\u00edm jedin\u00fdm, co mu jeho krut\u00fd osud nedok\u00e1zal vz\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
*****<\/p>\n<\/div>\n
Pot\u00e1hnul z dlouh\u00e9, zap\u00e1len\u00e9 cigarety a s blahem p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, shl\u00e9dl dol\u016f na no\u010dn\u00ed m\u011bsto, je\u017e se rozkl\u00e1dalo pod jeho nohama a sk\u00fdtalo mu tak velk\u00fd rozhled z jeho honosn\u00e9ho, luxusn\u00edho domu. Ve\u010der tr\u00e1vil s\u00e1m, av\u0161ak tato skute\u010dnost u n\u011bj ji\u017e nevyvolala tolik pozornosti jako je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed.<\/div>\n
V jeho mysli vyvstal obraz kluka, toho mlad\u00edka, kter\u00e9ho dnes m\u00e1lem p\u0159ejel sv\u00fdm autem. Ano, byl to mu\u017e, i kdy\u017e mlad\u00fd, v\u0161imnul si toho je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e mu vypla\u0161en\u00e1 osoba sta\u010dila zmizet z o\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Ale kdo to byl? Nikdy p\u0159edt\u00edm jej v okol\u00ed firmy nevid\u011bl a ani nikde jinde. Nemohl pracovat ve firm\u011b, nemohl b\u00fdt jeho pod\u0159\u00edzen\u00fd, to bylo vylou\u010deno. Znal v\u0161echny mu\u017ee, kte\u0159\u00ed u n\u011bj pracovali, a\u017e moc dob\u0159e. Nebo mu snad n\u011bkdo unikl? Tv\u00e1\u0159 toho mlad\u00edka vid\u011bl dnes prvn\u011b.<\/div>\n
Poodstoupil od okna a odvr\u00e1til zrak od tmavnouc\u00ed oblohy, t\u00edpnul nedopalek cigarety do popeln\u00edku. Zaujal jej, mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161, dok\u00e1zal si z\u00edskat jeho p\u0159el\u00e9tavou pozornost b\u011bhem jedin\u00e9 vte\u0159iny, jedin\u00e9ho okam\u017eiku. Tou\u017eil jej vid\u011bt znova, zjistit si o n\u011bm v\u0161echno, cokoli, a byl odhodlan\u00fd k tomu pou\u017e\u00edt v\u0161echny sv\u00e9 cesty a zbran\u011b, kter\u00e9 mu v\u017edycky pomohly z\u00edskat to, co cht\u011bl. Ve skute\u010dnosti m\u011bl v\u0161ak toho nezn\u00e1m\u00e9ho, tajemn\u00e9ho mlad\u00edka bl\u00ed\u017e, ne\u017e by v\u016fbec mohl p\u0159edpokl\u00e1dat.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Coincidence Pe\u010dliv\u011b uklidil sv\u00e9 pracovn\u00ed m\u00edsto, naposled se rozhl\u00e9dl po d\u00edln\u011b ji\u017e zej\u00edc\u00ed pr\u00e1zdnotou, a kdy\u017e mu byl odpov\u011bd\u00ed vzorn\u00fd po\u0159\u00e1dek, zhasnul sv\u011btla a vy\u0161el ven. S prac\u00ed pro dne\u0161ek skon\u010dil, jen pomal\u00fdm krokem zam\u00ed\u0159il k \u0161atn\u00e1m. Oz\u00fdvaly se odtud<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[415],"tags":[],"class_list":["post-8937","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-just-my-boy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8937","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8937"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8937\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8937"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8937"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8937"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}