{"id":8941,"date":"2011-04-09T15:00:00","date_gmt":"2011-04-09T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8918"},"modified":"2011-04-09T15:00:00","modified_gmt":"2011-04-09T14:00:00","slug":"nechci-bez-tebe-zit-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/09\/nechci-bez-tebe-zit-5\/","title":{"rendered":"Nechci bez tebe \u017e\u00edt! 5."},"content":{"rendered":"
autor: Ter\u00fd<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159ede mnou st\u00e1l zahalen\u00fd mu\u017e, p\u0159es sebe m\u011bl hozen\u00fd \u010dern\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165 a byl hrozn\u011b vysok\u00fd. Dostal jsem \u0161\u00edlen\u00fd strach, za\u010dal jsem se t\u0159\u00e1st a nevydal ze sebe ani hl\u00e1sku. P\u0159est\u00e1val jsem pomalu i d\u00fdchal, ale ten mu\u017e ml\u010del. Nev\u011bd\u011bl jsem, co m\u00e1m d\u011blat, tak jsem trochu ustoupil dozadu. Jakmile jsem se jen malinko pohnul, jeho ruka se prudce zvedla a chytla m\u011b za mikinu. C\u00edtil jsem jeho dech, ale v\u016fbec jsem netu\u0161il, co po mn\u011b chce. Zvedl m\u011b do vzduchu a j\u00e1 jen ustra\u0161en\u011b zaku\u0148kal.<\/div>\n
„C-co po mn\u011b Ch-chcete?“<\/div>\n
Jakmile jsem promluvil, zvedl m\u011b je\u0161t\u011b v\u00fd\u0161 a potichu n\u011bco zabru\u010del. Nerozum\u011bl jsem mu, ale b\u00e1l jsem se ho zeptat znovu. D\u00edval jsem se mu p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed a sna\u017eil se alespo\u0148 trochu uklidnit, i kdy\u017e to bylo celkem t\u011b\u017ek\u00e9. Mikina m\u011b \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edce tla\u010dila do krku a mn\u011b se h\u016f\u0159 d\u00fdchalo.<\/p>\n<\/div>\n
Ten tajemn\u00fd mu\u017e se na m\u011b d\u00edval vra\u017eedn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Nesly\u0161el jsi, sakra?“<\/div>\n
Nemohl jsem promluvit, mikina mi sv\u00edrala krk.<\/div>\n
„J-j\u00e1 nem-mohu,“ sykav\u011b jsem dostal ze sebe.<\/div>\n
Ten mu\u017e se mnou prudce pra\u0161til o zem. Spadl jsem na hlavu. C\u00edtil jsem, jak mi po tv\u00e1\u0159i st\u00e9k\u00e1 prou\u017eek krve.<\/div>\n
„Tak kde je, sakra!“ k\u0159i\u010del na m\u011b ten mu\u017e.<\/div>\n
„A-ale kdo?“ cel\u00fd jsem se t\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
Ten mu\u017e se ke mn\u011b sklonil.<\/div>\n
„No tv\u016fj bratr, sakra.“<\/div>\n
„J-j\u00e1 nev\u00edm, kde je. Nest\u00fdk\u00e1m se s n\u00edm.“<\/div>\n
„Jo tak ty mi bude\u0161 kecat. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ho chce\u0161 br\u00e1nit, ale nen\u00ed to dobr\u00fd n\u00e1pad. Proto\u017ee jestli mi to ne\u0159ekne\u0161, tak dostane\u0161 ty.“<\/div>\n
„J\u00e1 to ale opravdu nev\u00edm.“<\/div>\n
„Jak chce\u0161.“<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Le\u017eel jsem na zemi a sledoval, co chce ud\u011blat. Myslel jsem si, \u017ee je se mnou konec, \u017ee m\u011b zabije. Zvedl pravou ruku a dal dv\u011b mi velk\u00e9 r\u00e1ny do obli\u010deje. Mnou projela takov\u00e1 nesnesiteln\u00e1 bolest. Mu\u017e se narovnal.<\/div>\n
„P\u0159\u00ed\u0161t\u011b si to rozmysli.“<\/div>\n
Prudce mi kopl t\u0159ikr\u00e1t do b\u0159icha a ode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
Chv\u00edli jsem le\u017eel na zemi, sna\u017eil jsem se trochu vzpamatovat z t\u00e9 bolesti. Kroutil jsem se tam na chodn\u00edku. Opravdu m\u011b p\u0159ekvapovali lid\u00e9, kte\u0159\u00ed chodili okolo m\u011b. P\u0159ekra\u010dovali m\u011b a ani jeden se nezeptal, jestli jsem v po\u0159\u00e1dku, nato\u017epak mi n\u011bkdo pomoc. Sp\u00ed\u0161e se u\u0161kl\u00edbli, kdy\u017e vid\u011bli vedle m\u011b krev. Kdybych tam zem\u0159el, tak je to v\u0161em jedno. Nikdo by si toho nev\u0161iml a klidn\u011b by si m\u011b p\u0159ekra\u010dovali d\u00e1l. S posledn\u00edch sil, se stra\u0161nou bolest\u00ed b\u0159icha, jsem se pokusil zvednout. Na\u0161t\u011bst\u00ed se mi to povedlo. Sice ohnut\u00fd skoro a\u017e k zemi, dr\u017eel jsem se za b\u0159icho, ale do\u0161el jsem pomalu do m\u00e9ho mal\u00e9ho dome\u010dku.<\/p>\n<\/div>\n
Ani jsem za sebou nezav\u0159el. Nem\u011bl jsem na to s\u00edlu. Z posledn\u00edch sil jsem si lehl na postel a schoulil se do klub\u00ed\u010dka. Sna\u017eil jsem se myslet na n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e na tu bolest. Na tv\u00e1\u0159i jsem c\u00edtil, jak mi st\u00e9k\u00e1 krev. Set\u0159el jsem si ji rukou a rychle se zase chytil za b\u0159icho. Sna\u017eil jsem se usnout, ale tak\u00e9 to ne\u0161lo. Bre\u010del jsem tou bolest\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Zaslechl jsem bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed, nem\u011bl jsem ani s\u00edlu se oto\u010dit a pod\u00edvat se, kdo to byl. Myslel jsem, \u017ee to byl t\u0159eba jen v\u00edtr, kter\u00fd prudce zav\u0159el dve\u0159e. Ale m\u00fdlil jsem se.<\/div>\n
„Hal\u00f3, je tu n\u011bkdo?“ zeptal se n\u011bjak\u00fd hlas, v\u00e1hav\u011b. Sna\u017eil jsem se ten hlas rozpoznat, ale ne\u0161lo to. Vn\u00edmal jsem jen tu bolet. Tu stra\u0161nou bolest.<\/div>\n
„Hal\u00f3?“<\/div>\n
Po chv\u00edli mi kone\u010dn\u011b do\u0161lo, \u010d\u00ed je to hlas. Byl to Michal. Nech\u00e1pal jsem, pro\u010d sem p\u0159i\u0161el. P\u0159i\u0161el ke mn\u011b.<\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
„A-ano?“ poda\u0159ilo se mi oto\u010dit.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161i, co se ti stalo?“ rychle vzal hadr, namo\u010dil ho, s\u00e1hl po l\u00e9k\u00e1rni\u010dce a za\u010dal m\u011b o\u0161et\u0159ovat.<\/div>\n
O\u0161et\u0159il m\u011b, byl tak opatrn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„Tady bydl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„No, ano.“<\/div>\n
„Je to tu… Eeee no… \u00datuln\u00fd.“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem se p\u0159est\u011bhovat, ale zat\u00edm nem\u00e1m kam.“<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m n\u00e1pad. Tak poj\u010f bydlet k n\u00e1m. Mamka i t\u00e1ta by ur\u010dit\u011b nebyli proti.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1. No to nem\u016f\u017eu. Ne, to nejde.“<\/div>\n
„Ale jde. Budu r\u00e1d,“ tak up\u0159\u00edmn\u011b se usm\u00e1l. Ale j\u00e1 po\u0159\u00e1d pochyboval. V\u017edy\u0165 jeho mamka m\u011b nem\u00e1 moc v oblib\u011b. A co Tom. Je to jeho kamar\u00e1d a nechci, abych ho v\u00eddal. Nechci, aby v\u011bd\u011bl, kde jsem. Tedy ono by ho to asi ani nezaj\u00edmalo, v\u017edy\u0165 v\u00ed, \u017ee m\u00e1m tady dome\u010dek.<\/p>\n<\/div>\n
Vzal m\u011b pomalu za ruku.<\/div>\n
„Opravdu to nebude nikomu vadit,“ mrkl na m\u011b.<\/div>\n
„Ale co Tom. Nechci, ho vid\u011bt. Nechci, aby v\u011bd\u011bl, kde jsem. A ty se s n\u00edm kamar\u00e1d\u00ed\u0161, chod\u00ed\u0161 s n\u00edm k v\u00e1m dom\u016f.“<\/div>\n
„J\u00e1 ti slibuji, \u017ee kdy\u017e bude\u0161 doma, tak ho tam nep\u0159ivedu. Bude\u0161 tam m\u00edt teplo, elektriku a ka\u017ed\u00fd den j\u00eddlo. Nebude\u0161 muset platit. Odpracuje\u0161 si to, hl\u00edd\u00e1n\u00edm Adriany.“<\/div>\n
„Opravdu tam Toma nep\u0159ivede\u0161, kdy\u017e tam budu j\u00e1?“<\/div>\n
„Opravdu ne, slibuji.“<\/div>\n
„Tak dob\u0159e, a kdy?“<\/div>\n
„No klidn\u011b hned. Pom\u016f\u017eu ti sbalit, ale nejd\u0159\u00edv mi \u0159ekni, kdo t\u011b takhle z\u0159\u00eddil.“<\/div>\n
„No, kdy\u017e jsem \u0161el od v\u00e1s, tak za mnou \u0161el n\u011bjak\u00fd chlap. Cht\u011bl Toma. J\u00e1 mu \u0159ekl, \u017ee nev\u00edm, kde je a on mi ud\u011blal tohle.“<\/div>\n
„Toma? Aha. No nev\u00edm, kdo by to mohl b\u00fdt.“<\/div>\n
P\u0159i\u0161lo mi, jako by Michal v\u011bd\u011bl, kdo to byl. Jako by se za\u010dal trochu b\u00e1t. Jako by to m\u011blo s n\u00edm n\u011bjakou souvislost, ale rad\u0161i jsem se u\u017e neptal.<\/div>\n
„A pro\u010d jsi sem vlastn\u011b p\u0159i\u0161el?“<\/div>\n
„Jo, zapomn\u011bl sis u n\u00e1s pen\u011b\u017eenku.“<\/div>\n
„Aha, d\u011bkuji.“<\/div>\n
Sbalili jsme v\u0161echny moje v\u011bci. No nebylo jich moc. Vynesli jsme je ven. Michal zavolal tax\u00edka a j\u00e1 jsem se naposledy pod\u00edval do toho m\u00e9ho dome\u010dku. I kdy\u017e jsem to tam nem\u011bl r\u00e1d, po\u0159\u00e1d jsem tam str\u00e1vil dost \u010dasu. Zav\u0159el jsem dve\u0159e a zamknul je. Sedl jsem si do tax\u00edku, kter\u00fd p\u0159ijel mezit\u00edm, ne\u017e jsem v\u0161echno zamkl. Michal tam na m\u011b u\u017e \u010dekal, usm\u00edval se. Nev\u00edm pro\u010d, ale c\u00edtil jsem, \u017ee to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee nen\u00ed jako ti ostatn\u00ed kluci, s kter\u00fdma se Tom bavil. V\u011b\u0159il jsem mu.<\/p>\n<\/div>\n
Dojeli jsme k jeho domu. Oko se mi za\u010d\u00ednalo zbarvovat do fialova a b\u0159icho po\u0159\u00e1d trochu bolelo. Ale u\u017e to nebylo tak stra\u0161n\u00e9. P\u0159i\u0161li jsme k nim do domu. Pan\u00ed Larvingov\u00e1 se na m\u011b divn\u011b d\u00edvala. P\u0159ipadalo mi, jako by v\u011bd\u011bla, \u017ee tady budu. A opravdu. Michal j\u00ed zavolal. Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee budu m\u00edt sv\u016fj vlastn\u00ed pokoj, m\u011bli tam pr\u00fd jeden pr\u00e1zdn\u00fd, tak\u017ee tam ubytovali m\u011b. No nebyl jsem si jist\u00fd, \u017ee jsem tu ze strany pan\u00ed Larvingov\u00e9 v\u00edtan\u00fd, ale byl jsem r\u00e1d, \u017ee jsem v teple. Ve\u010der za mnou p\u0159i\u0161la, zeptala se, jestli je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku a domluvili jsme se, \u017ee budu m\u00edsto 90 korun dost\u00e1vat 45 korun za hodinu. Zbytek t\u011bch pen\u011bz si nech\u00e1 pan\u00ed Larvingov\u00e1 za bydlen\u00ed tady u n\u00ed, za j\u00eddlo a za elekt\u0159inu. P\u0159ekvapilo m\u011b, \u017ee ne\u0159ekla, \u017ee bude v\u0161echno za to bydlen\u00ed. Ale byl jsem r\u00e1d, \u017ee budu m\u00edt alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze.<\/p>\n<\/div>\n
„O m\u011bs\u00edc pozd\u011bji.“<\/p>\n<\/div>\n
Byl jsem doma s\u00e1m s Adriankou. Adrianka spala a jsem se d\u00edval na televizi. N\u011bkdo zazvonil, necht\u011blo se mi vst\u00e1vat, ale ten, kdo byl za t\u011bma dve\u0159ma, byl nedo\u010dkav\u00fd. Zvonil jako na poplach. A\u010d velmi nerad, jsem se zvedl a \u0161el otev\u0159\u00edt. Vzal jsem za kliku a otev\u0159el…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ter\u00fd<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ter\u00fd P\u0159ede mnou st\u00e1l zahalen\u00fd mu\u017e, p\u0159es sebe m\u011bl hozen\u00fd \u010dern\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165 a byl hrozn\u011b vysok\u00fd. Dostal jsem \u0161\u00edlen\u00fd strach, za\u010dal jsem se t\u0159\u00e1st a nevydal ze sebe ani hl\u00e1sku. P\u0159est\u00e1val jsem pomalu i d\u00fdchal, ale ten mu\u017e ml\u010del. Nev\u011bd\u011bl jsem,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[418],"tags":[],"class_list":["post-8941","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nechci-bez-tebe-zit"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8941","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8941"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8941\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8941"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8941"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8941"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}