{"id":8948,"date":"2011-04-07T18:30:00","date_gmt":"2011-04-07T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8925"},"modified":"2011-04-07T18:30:00","modified_gmt":"2011-04-07T17:30:00","slug":"effervescent-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/07\/effervescent-17\/","title":{"rendered":"Effervescent 17."},"content":{"rendered":"
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Bill vyb\u00edr\u00e1 kv\u011btiny, Tom vyb\u00edr\u00e1 slova<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom si drhl k\u016f\u017ei, jak nejsiln\u011bji to \u0161lo, zat\u00edmco sed\u011bl ve van\u011b a nech\u00e1val na sebe t\u00e9ct horkou vodu. Ka\u017ed\u00e9mu jin\u00e9mu \u010dlov\u011bku by se zd\u00e1lo, \u017ee s\u00e1m sob\u011b o\u0161kliv\u011b ubli\u017euje, ale Tom m\u011bl v hlav\u011b zafixov\u00e1no, \u017ee se t\u00edm l\u00e9\u010d\u00ed; \u017ee se zbavuje v\u0161eho \u0161patn\u00e9ho. Bolelo to, samoz\u0159ejm\u011b, ale pocit toho, \u017ee po n\u011bm lezou bakterie a pomalu ho zab\u00edjej\u00ed, bolel je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
\u010c\u00edm v\u00edc si drhnul k\u016f\u017ei, t\u00edm l\u00edp mu bylo. Pomalu se za\u010dal c\u00edtit alespo\u0148 trochu bezpe\u010dn\u011b a zav\u0159el kohoutek; voda se zastavila a t\u011blo ho trochu bolelo. C\u00edtil se mnohem l\u00e9pe; naprosto vydrhnut\u00fd.<\/div>\n
Vr\u00e1til se zp\u00e1tky do sv\u00e9ho pokoje pouze v ru\u010dn\u00edku a t\u0159ikr\u00e1t zavel dve\u0159e. Bill nebyl nikde v dohledu, a tak se Tom rychle obl\u00e9kl. Hodil sebou do postele, nem\u011bl n\u00e1ladu na \u017e\u00e1dn\u00e9 dobrodru\u017estv\u00ed, a vysko\u010dil skoro a\u017e do stropu, kdy\u017e Bill vyklop\u00fdtal ze \u0161atn\u00edku.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 ti to \u0159\u00edkal!“ zak\u0159i\u010del. „St\u00e1v\u00e1 se mi to po\u0159\u00e1d.“<\/div>\n
„Je\u017e\u00ed\u0161i Kriste!“ Byl Tom v \u0161oku. „J\u00e1, tys\u2026 J\u00e1 jsem se tam p\u0159evl\u00e9kal a\u2026“<\/div>\n
„Hm?“ odpov\u011bd\u011bl Bill vzd\u00e1len\u011b. „Oh. Ne. J\u00e1 si hledal oble\u010den\u00ed na z\u00edtra do pr\u00e1ce.“<\/div>\n
„Potm\u011b?“<\/div>\n
„Jo. Pro\u010d?“<\/div>\n
„Nech\u00e1pu to,“ zasm\u00e1l se Tom. No, on vlastn\u011b nerozum\u011bl polovin\u011b Billov\u00fdch \u010dinnost\u00ed.<\/div>\n
„Nemohl jsem se rozhodnout a za\u010d\u00ednal jsem b\u00fdt frustrovan\u00fd, tak jsem se rozhodl, \u017ee si vyberu oble\u010den\u00ed potm\u011b. Pak nem\u016f\u017eu nad\u00e1vat, \u017ee jsem nic nena\u0161el.“<\/div>\n
„Co kdy\u017e to bude vypadat hloup\u011b?“ Ne, \u017ee by Bill n\u011bkdy<\/em> vypadal hloup\u011b.<\/div>\n
„Koho to zaj\u00edm\u00e1? \u017divot je moje p\u0159ehl\u00eddkov\u00e9 molo a j\u00e1 jsme sv\u016fj vlastn\u00ed n\u00e1vrh\u00e1\u0159. Mimo to, nosit soci\u00e1ln\u011b p\u0159ijateln\u00e9<\/em> oble\u010den\u00ed je takov\u00e1 nuda<\/em>!“ vlezl Bill zp\u00e1tky do \u0161atn\u00edku a zav\u0159el dve\u0159e. Kdyby ho Tom pot\u0159eboval, tak si ho zavol\u00e1. Ale Tom cht\u011bl po\u010dkat.<\/div>\n
„Co d\u011bl\u00e1\u0161 te\u010f?“ zavolal a Bill se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„No!“ zak\u0159i\u010del, mnohem hlasit\u011bji ne\u017e bylo pot\u0159eba. „Vypadl jsem z \u0161atn\u00edku bez jak\u00e9hokoliv oble\u010den\u00ed, tak\u017ee! Se te\u010f mus\u00edm sna\u017eit znovu.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a \u010dekal na zaj\u00edmav\u00fd v\u00fdb\u011br, se kter\u00fdm Bill p\u0159ijde, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed.<\/div>\n
\n
Kdy\u017e se Bill vr\u00e1til, m\u011bl v jedn\u00e9 ruce p\u00e1r bled\u011bmodr\u00fdch Conversek, v puse \u010dernob\u00edl\u00e9 pruhovan\u00e9 triko a v druh\u00e9 ruce tmav\u011b \u0161ed\u00e9 d\u017e\u00edny. P\u0159evalil se na z\u00e1da a pod\u00edval se na sv\u00e9 oble\u010den\u00ed. S\u00e1m pro sebe si p\u0159ik\u00fdvl a p\u0159ekulil se na b\u0159icho, hodil oble\u010den\u00ed k Tomov\u00fdm noh\u00e1m.<\/div>\n
„N\u00e1zor?<\/div>\n
„Se v\u0161\u00edm oble\u010den\u00edm, co m\u00e1\u0161? Tohle je opravdu p\u011bkn\u011b rezervovan\u00fd\u2026“<\/div>\n
„Taky si mysl\u00edm. Skoro nudn\u00e9\u2026 pak pot\u0159ebuji hodn\u011b \u0161perk\u016f! Tohle nen\u00ed dost dobr\u00e9, hm, m\u00e1m n\u011bjak\u00e9 modr\u00e9 prst\u00fdnky?“ poklepal si prstem na bradu a povzdychl si. „Nemysl\u00edm si!“<\/div>\n
„Mamka ur\u010dit\u011b n\u011bco m\u00e1. M\u00e1 spoustu prst\u00fdnk\u016f, s r\u016fzn\u00fdmi kameny\u2026“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee mi jeden nebo dva p\u016fj\u010d\u00ed? Chci \u0159\u00edct, mo\u017en\u00e1 je divn\u00fd, \u017ee jsem vybral perfektn\u011b norm\u00e1ln\u00ed oble\u010den\u00ed a nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 \u0161perky, kter\u00e9 by mi ladily s botami. Tot\u00e1ln\u011b sm\u011b\u0161n\u00e9.“<\/div>\n
„Tot\u00e1ln\u011b,“ zasm\u00e1l se Tom. „Pak se j\u00ed zept\u00e1m. Dokon\u010dils u\u017e moj\u00ed osmism\u011brku?“<\/div>\n
„Abych pravdu \u0159ekl,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, zvedl se ze zem\u011b a p\u0159eb\u011bhl ke stolu. „Dokon\u010dil.“ Zam\u00e1val pap\u00edrem Tomovi p\u0159ed obli\u010dejem a Tom ho cht\u011bl chytnout, ale Bill zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Oh?“<\/div>\n
„Nejd\u0159\u00edv chci n\u011bco v\u011bd\u011bt.“<\/div>\n
„Ptej se.“<\/div>\n
„Jsi v pohod\u011b?“<\/div>\n
„Oh, um,“ Tom se podrbal na krku. „Vlastn\u011b ano. O hodn\u011b l\u00edp\u2026 sprcha mi opravdu pomohla zbavit se toho hrozn\u00e9ho pocitu.“<\/div>\n
„Toho sv\u011bd\u00edc\u00edho pocitu,“ opravil ho Bill. „Nep\u0159\u00edjemn\u00fd, jak jehly a \u0161pendl\u00edky.“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak, sv\u011bdiv\u00fd pocit.“<\/div>\n
„Nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e se takhle c\u00edt\u00ed\u0161, proto\u017ee pak t\u011b chci prost\u011b jen obejmout a ma\u010dkat dokud nepraskne\u0161, ale nem\u016f\u017eu\u2026“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ za\u0161eptal Tom. „Poj\u010f sem. Zkus\u00edme to. Opravdu chci. Nechci, abys ode m\u011b byl daleko.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill k n\u011bmu p\u0159e\u0161el a klekl si p\u0159ed n\u011bj s rukama nata\u017een\u00fdma u jeho bok\u016f. Naklonil hlavu na stranu a \u010dekal, a\u017e Tom ud\u011bl\u00e1 prvn\u00ed krok, a to ud\u011blal. Slezl dol\u016f na zem a bylo trochu \u0161okuj\u00edc\u00ed, jak rychle se chytil Billova drobn\u00e9ho t\u011bla.<\/div>\n
Vydal tich\u00e9 umpf<\/em>, a Bill Toma pevn\u011b objal, polo\u017eil si hlavu na dred\u00e1\u010dovo rameno. C\u00edtil v\u0161echny mo\u017en\u00e9 druhy tepla a chv\u011bn\u00ed, ale kdy\u017e to v\u0161echno se\u010detl, c\u00edtil jen Toma<\/em> a to Billa d\u011blalo \u0161\u0165astn\u00fdm. Tak\u017ee, mo\u017en\u00e1 Tom zav\u0159el dve\u0159e t\u0159ikr\u00e1t (ne, \u017ee by to Bill v\u011bd\u011bl), ale alespo\u0148 ho mohl st\u00e1le obj\u00edmat; to bylo n\u011bco velk\u00e9ho, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e si Tom za\u010d\u00ednal myslet, \u017ee bakterie jsou znovu jeho nep\u0159\u00edtel. Mo\u017en\u00e1 ho Bill pomalu zabije.<\/div>\n
Ale kdyby ano, zaj\u00edm\u00e1 ho to? Nezd\u00e1lo se, \u017ee ano. Tom by rad\u011bji um\u0159el z toho, \u017ee se Billa dot\u00fdk\u00e1, ne\u017e z toho, \u017ee u\u017e se ho nikdy v \u017eivot\u011b nedotkne. Bylo to melodramatick\u00e9, ale byla to pravda a Tom k sob\u011b cht\u011bl b\u00fdt co nejv\u00edc up\u0159\u00edmn\u00fd; a tak se ho pevn\u011b dr\u017eel a pustit se necht\u011bl.<\/div>\n
„Sv\u011bdiv\u00fd?“ zeptal se Bill ti\u0161e a Tom zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Trochu, ne moc.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ za\u0161eptal Bill Tomovi do tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
Simone nejsp\u00ed\u0161 chv\u00edli \u010dekala, ne\u017e vejde k Tomovi do pokoje, aby se ho zeptala, jak to s Gustavem \u0161lo, a je skoro zbyte\u010dn\u00e9 \u0159\u00edkat, \u017ee byla neuv\u011b\u0159iteln\u011b nad\u0161en\u00e1, \u017ee se s Billem tak pevn\u011b obj\u00edm\u00e1. Jestli tady byla n\u011bjak\u00e1 v\u011bc, kter\u00e9 se posledn\u00ed dobou b\u00e1la, bylo to, \u017ee Tom ztrat\u00ed svoje pohodl\u00ed okolo Billa. To by j\u00ed zlomilo srdce.<\/div>\n
„Oh, ahoj, mami!“ zak\u0159i\u010del Bill a Tom sebou \u0161kubnul, nev\u0161iml si, \u017ee se dve\u0159e otev\u0159ely, a u\u017e v\u016fbec nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, \u017ee bude Bill tak hlasit\u00fd.<\/div>\n
„A-Ahoj!“ zasm\u00e1la se Simone. „Tome. Jak je ti?“<\/div>\n
„Fajn\u2026“<\/div>\n
„V\u011bci jsou s Gustavem zase v pohod\u011b?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Oh, mami,“ zasm\u00e1l se Bill. „M\u011bl bych asi zm\u00ednit\u2026 \u017ee jsem \u0159\u00eddil va\u0161e auto zp\u00e1tky dom\u016f a nem\u011bl jsem \u0159idi\u010d\u00e1k, ale necht\u011bl jsem v\u00e1m to ne<\/em>\u0159\u00edct, a pak se c\u00edtit provinile, ale je to v pohod\u011b, proto\u017ee jsem \u0159\u00eddil velmi opatrn\u011b a j\u00e1, Tom a auto jsme zp\u00e1tky v jednom kuse\u2026 no, ve t\u0159ech rozd\u00edln\u00fdch kusech\u2026 dok\u00e1\u017eete si p\u0159edstavit, kdybychom byli v jednom kuse? Sm\u011b\u0161n\u00fd!“ zasm\u00e1l se Bill sv\u00e9mu vlastn\u00edmu vtipu. „Douf\u00e1m, \u017ee se nezlob\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekla Simone. „Nezlob\u00edm\u2026 jste tady v po\u0159\u00e1dku, a to je to jedin\u00e9, co m\u011b zaj\u00edm\u00e1.“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, mami,“ za\u0161eptal Tom.<\/div>\n
„Hej, prcku. Neomlouvej se\u2026 m\u00e1\u0161 chvilku?“<\/div>\n
„Jo\u2026“<\/div>\n
„Chce\u0161 mi \u0159\u00edct, co se stalo?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se pustil Billa a p\u0159elezl p\u0159es podlahu tak, aby se mohl op\u0159\u00edt o postel. Nerv\u00f3zn\u011b si slo\u017eil ruce v kl\u00edn\u011b a skousl si ret. Nebyl si jist\u00fd co mamce \u0159\u00edct, nenapadalo ho nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee je Gustav stra\u0161liv\u00e9 monstrum, kter\u00e9 ho m\u00e1lem rozbre\u010delo, a \u017ee proto se chov\u00e1 takhle.<\/div>\n
„Gustav je stra\u0161liv\u00e9 monstrum, a m\u00e1lem m\u011b rozbre\u010del, a proto se takhle chov\u00e1m,“ zamra\u010dil se.<\/div>\n
„Co ud\u011blal?“ zamumlala Simone ti\u0161e a Tom jen pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Tla\u010dil na n\u011bj,“ poznamenal Bill. „No, ne doslova, ale dot\u00fdkal se ho a znovu na n\u011bj tla\u010dil a tentokr\u00e1t se nem\u016f\u017ee vymlouvat na alkohol, tak\u017ee to bylo p\u011bkn\u011b hloup\u00fd a\u2026 roz\u010d\u00edlilo m\u011b to, proto\u017ee to Toma rozhodilo.“<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptala se Simone sladce a Tom znovu pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Dal jsem si hezkou sprchu,“ \u0159ekl Tom, jako by to byla p\u0159ijateln\u00e1 odpov\u011b\u010f a Simone jen p\u0159ik\u00fdvla. „Jsem v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„No, kdyby sis pot\u0159eboval promluvit, v\u00ed\u0161, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. D\u00edky, mami.“<\/p>\n<\/div>\n
A s t\u00edm Simone ode\u0161la z pokoje. Tom se hlavou polo\u017eil na matraci a vydechl. V tuhle chv\u00edli si opravdu nebyl jist\u00fd, jak se c\u00edt\u00ed. Byl st\u00e1le rozt\u011bkan\u00fd<\/em> z toho v\u0161eho a opravdu se k nikomu necht\u011bl p\u0159ibli\u017eovat, ale Bill se na n\u011bj usm\u00edval, a to ho nutilo se tak\u00e9 usm\u00e1t, ne\u017e se pohledem zad\u00edval na strop.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, po\u0159\u00e1d si je\u0161t\u011b m\u016f\u017ee\u0161 ud\u011blat tu osmism\u011brku, jestli chce\u0161,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e. „Je hotov\u00e1\u2026 a j\u00e1 m\u00e1m sv\u016fj pap\u00edr, kde m\u00e1m v\u0161echna slova vypsan\u00fd. No, douf\u00e1m, \u017ee m\u00e1m! Jak jinak bys ty slova mohl hledat?!“ zasm\u00e1l se ti\u0161e. „Ale jo, je hotov\u00e1, jestli ji chce\u0161\u2026“<\/div>\n
„Jo, samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
„Vad\u00ed, kdy\u017e se mezit\u00edm osprchuju? Chci se zbavit toho \u0161\u00edlen\u00fdho kn\u00edrku\u2026“<\/div>\n
„Jo, ut\u00edkej,“ usm\u00e1l se Tom a Bill se zaradoval, ne\u017e na n\u011bj prakticky ty pap\u00edry hodil.<\/div>\n
„Bav se!“<\/div>\n
„Jo,“ zasm\u00e1l se. „Ty taky.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill na n\u011bj mrkl a vyb\u011bhl z pokoje s py\u017eamem v ruce. Tom se posadil ke stolu a dal se do pr\u00e1ce. Prvn\u00edch p\u00e1r slov, co tu na\u0161el, bylo: Tomi, Bill, \u0161\u0165astn\u00fd, milenci, mon, petit, choux-fleur, a pak jedno, kter\u00e9 se k ostatn\u00edm v\u016fbec nehodilo, stetoskop<\/em>. Tom se zasm\u00e1l a vzpomn\u011bl si, kdy\u017e mu Bill vypr\u00e1v\u011bl o sv\u00fdch osmism\u011brk\u00e1ch a jak mluvil o tom, \u017ee n\u011bjak\u00e1 slova se tam prost\u011b nehodila, tohle bylo ur\u010dit\u011b jedno z nich.<\/div>\n
Byla tu kr\u00e1tk\u00e1 slova, dlouh\u00e1 slova a hod\u00edc\u00ed se k nim slova a Tom si uv\u011bdomil, \u017ee ka\u017ed\u00e9 slovo d\u00e1v\u00e1 dohromady v\u011btu, kdy\u017e p\u0159id\u00e1te dal\u0161\u00edch p\u00e1r extra slov (a vynech\u00e1te stetoskop). Tomi a Bill, jsou \u0161\u0165astn\u00ed, \u017ee jsou milenci, Tom je mon petit choux-fleur. Sklenice se sladkostmi, tepl\u00e9 postele, spole\u010dn\u00e9 skl\u00e1d\u00e1n\u00ed hudby. Billi m\u00e1 r\u00e1d sv\u00e9ho divn\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Stetoskop.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Byly to uboze sestaven\u00e9 v\u011bty, a musel p\u0159idat p\u00e1r slov, aby byly alespo\u0148 trochu srozumiteln\u00e9, ale Tom si myslel, \u017ee je to a\u017e moc roztomil\u00e9 na to, aby to byla pravda. Trochu se za\u010dervenal, ne\u017e si to p\u0159i\u0161pendlil na n\u00e1st\u011bnku a vr\u00e1til se zp\u00e1tky do \u017eidle; nohy na stole.<\/div>\n
Sed\u011bl tam a p\u0159em\u00fd\u0161lel o Gustavovi a d\u011blal si starosti, aby mu zase neza\u010dal volat dom\u016f. Kdyby ano, pak by byl Bill naprosto nad\u0161en\u00fd, \u017ee m\u016f\u017ee zase d\u011blat sekret\u00e1\u0159ku, ale on necht\u011bl, aby to Bill musel d\u011blat. Nejrad\u0161i by byl, kdyby Gustav prost\u011b zmizel.<\/div>\n
Zat\u00edmco se Bill sprchoval, nemohl si pomoci, ale musel p\u0159em\u00fd\u0161let, co m\u00e1 Gustav za lubem. Kdy\u017e vid\u011bl Gustava v obchod\u011b, tak byl tak mil\u00fd a plach\u00fd, a pak se v\u0161echno zm\u011bnilo. Gustav v obchod\u011b a Gustav z kav\u00e1rny byli dva naprosto jin\u00ed lid\u00e9 a on p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli u\u017e se takhle Gustav n\u011bkdy k Tomovi choval, tak\u017ee proto to d\u011bl\u00e1 tak lehce znovu a znovu. Frustrovalo ho to.<\/p>\n<\/div>\n
Tom byl tak \u0161\u0165astn\u00fd, skoro naprosto bezstarostn\u00fd, a te\u010f byl zp\u00e1tky ve stavu strachu z dot\u00fdk\u00e1n\u00ed se ve\u0159ejn\u00fdch dve\u0159\u00ed a zav\u00edr\u00e1n\u00ed sv\u00fdch dve\u0159\u00ed na t\u0159ikr\u00e1t, nam\u00edsto jednou. No, kdy\u017e mu Bill dok\u00e1zal pomoci jednou, byl si jist\u00fd, \u017ee ho Tom nech\u00e1 pomoci mu i podruh\u00e9.<\/div>\n
Bill se vydrhl, oholil sis sv\u016fj mini kn\u00edrek v zrcadle a vlezl si do py\u017eama. St\u00e1hl si vlasy do cul\u00edku na vr\u0161ku hlavy a c\u00edtil, jak mu zakru\u010delo v \u017ealudku. P\u0159em\u00fd\u0161lel, co asi bude k ve\u010de\u0159i a doufal, \u017ee bude n\u011bjak\u00fd kol\u00e1\u010d nebo dort nebo n\u011bco.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e byl cel\u00fd umyt\u00fd, oholen\u00fd a vzhled p\u0159ed\u011blan\u00fd tak, aby se mu l\u00edbil, vyhopkal Bill po schodech nahoru, p\u0159i\u010dem\u017e bral schody po dvou a rozrazil dve\u0159e do pokoje; ud\u011blal p\u0159itom p\u016fsobivou p\u00f3zu. Tom se oto\u010dil, aby se na n\u011bj pod\u00edval, usm\u00e1l se, kdy\u017e tam Bill st\u00e1l s jednou rukou v bok, jednou za hlavou a nohama trochu rozta\u017een\u00fdma. Rty m\u011bl vy\u0161pulen\u00e9, tv\u00e1\u0159e vs\u00e1t\u00e9 dovnit\u0159, a zat\u00edmco jeho obli\u010dej vypadal naprosto delik\u00e1tn\u011b, Tom musel z\u00edrat na Billovy dlouh\u00e9 nohy. Z\u00edral na n\u011b od chodidel a\u017e po boky, boky po chodidla a pokra\u010doval k \u017eebr\u016fm.<\/p>\n<\/div>\n
„Co?“ zeptal se Bill a naklonil hlavu na stranu. „Jsi zmaten\u00fd, kam zmizel m\u016fj kn\u00edr?“ za\u017eertoval. „No uvid\u00ed\u0161, Tome-„<\/div>\n
„N-ne. Bille\u2026 ty\u2026“ Tom se kousl do jazyka a sna\u017eil se vymyslet kompliment na Billovy huben\u00e9 m\u00edle dlouh\u00e9 nohy. Nam\u00edsto toho \u0159ekl: „Vy\u0159e\u0161il jsem osmism\u011brku.“<\/div>\n
„Oh, opravdu?“<\/div>\n
„Jop. L\u00edbil se mi ten vzkaz. A l\u00edbila se mi i ta slova, kter\u00e1 se k ostatn\u00edm nehodila.“<\/div>\n
„No, to douf\u00e1m. Miluju v\u011bci, kter\u00e9 nezapadaj\u00ed.“<\/div>\n
V Billov\u00fdch slovech bylo v\u00edc, ne\u017e o \u010dem mluvil, a Tom to rychle pochopil. Bill ka\u017ed\u00fdm mo\u017en\u00fdm zp\u016fsobem \u0159\u00edkal, \u017ee Toma miluje. U\u017e se d\u00e1vno shodli na tom, \u017ee Tom nikam nezapad\u00e1, a ani Bill ne, a tak p\u0159esn\u011b to, co Bill \u0159ekl, sed\u011blo na Toma; ale te\u010f to bylo n\u011bco, co \u0159ekl, \u017ee miluje<\/em>. Tom se c\u00edtil nerv\u00f3zn\u011b a za\u010dal panika\u0159it.<\/p>\n<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 \u017ee to tak Bill v\u016fbec nemyslel, mo\u017en\u00e1 jen p\u0159esn\u011b myslel to, co \u0159ekl; miluje slova, nebo v\u011bci, kter\u00e9 nezapadaj\u00ed; ne lidi. I kdy\u017e, Bill \u010dasto mluvil v h\u00e1dank\u00e1ch, ob\u010das, a Tom tak za\u010d\u00ednal o v\u0161ech moc p\u0159em\u00fd\u0161let. Jestli ho Bill miluje, tak pak od n\u011bj mo\u017en\u00e1 o\u010dek\u00e1v\u00e1 v\u00edc, v\u00edc ne\u017e mu je schopen d\u00e1t. Ne te\u010f, obzvl\u00e1\u0161t\u011b ne po tom, co se stalo s Gustavem.<\/div>\n
Nebylo to tak, \u017ee by se b\u00e1l toho, d\u00e1t Billovi v\u00edc, ale b\u00e1l se, \u017ee Billovi nedok\u00e1\u017ee d\u00e1t to, co si po pr\u00e1vu zaslou\u017e\u00ed. Star\u00e1 zn\u00e1m\u00e1 vina se za\u010d\u00ednala vyn\u00e1\u0161et na povrch a Tom m\u011bl dojem, \u017ee se zlom\u00ed, \u017ee se sesype do sv\u00e9ho teritoria, kde se nikoho nechce dot\u00fdkat\u2026 ani Billa ne. Bylo to n\u011bco, co necht\u011bl, aby se stalo, nikdy, ale byl si skoro jist\u00fd, \u017ee se to stane.<\/div>\n
Nebyl si jist\u00fd, jestli chce b\u00fdt milov\u00e1n; to by znamenalo, \u017ee Billovi ubl\u00ed\u017e\u00ed, nejsp\u00ed\u0161.<\/div>\n
„N\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Jsi nesv\u016fj, \u017ee ano?“ zeptal se Bill ti\u0161e a Tom jen pokr\u010dil rameny, objal se. „Tomi. Chce\u0161 mi o tom pov\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
„Nic to nen\u00ed, v\u00e1\u017en\u011b\u2026 Jsem v pohod\u011b.“<\/div>\n
„Chce\u0161 b\u00fdt s\u00e1m?“ zeptal se Bill a Tom znovu pokr\u010dil rameny. „P\u016fjdu.“<\/div>\n
Nebylo to tak, \u017ee by Tom cht\u011bl, aby Bill ode\u0161el; jen pot\u0159eboval n\u011bjak\u00fd prostor na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. C\u00edtil se provinile a smutn\u011b a nebylo mu dob\u0159e v \u017e\u00e1dn\u00e9m mo\u017en\u00e9m zp\u016fsobu. M\u011bl dojem, \u017ee by rad\u011bji Billa miloval, a Bill by ho m\u011bl jenom r\u00e1d, pak by se nemusel c\u00edtit, \u017ee pro Billa ned\u011bl\u00e1 v\u0161echno, co by m\u011bl. Ne, \u017ee by se mu nel\u00edbila my\u0161lenka na to, \u017ee ho Bill miluje, proto\u017ee se mu ur\u010dit\u011b l\u00edbila, byl to jen paranoidn\u00ed pocit z toho, \u017ee nen\u00ed schopn\u00fd d\u00e1t v\u0161e, co by m\u011bl. Mo\u017en\u00e1, \u017ee opravdu jen moc p\u0159em\u00fd\u0161lel; mo\u017en\u00e1, \u017ee t\u00edm Bill opravdu v\u016fbec nic nemyslel.<\/div>\n
„P\u0159ij\u010f m\u011b naj\u00edt, a\u017e m\u011b bude\u0161 cht\u00edt, dob\u0159e?“ \u0159ekl Bill sladce a Tom smutn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n<\/div>\n
Bill na Toma nebyl nijak na\u0161tvan\u00fd. Tom m\u011bl t\u011b\u017ek\u00fd den a on rozum\u011bl tomu, \u017ee chce klid. S Tomem to bylo ob\u010das trochu obt\u00ed\u017en\u00e9, ale ta obt\u00ed\u017enost za to st\u00e1la, kdy\u017e pro n\u011bj Bill mohl ud\u011blat n\u011bco, co Tom cht\u011bl. Byl r\u00e1d, kdy\u017e tady pro n\u011bj mohl b\u00fdt co nej\u010dast\u011bji, ale v\u011bd\u011bl, kdy vycouvat a nechat Toma o samot\u011b. Pravidla si zavedl celkem rychle.<\/p>\n<\/div>\n
A tak, bez Tomovy spole\u010dnosti, se Bill rozhodl, \u017ee se p\u016fjde proj\u00edt. \u0158ekl Simone, ne\u017e ode\u0161el, aby vy\u0159\u00eddila Tomovi, \u017ee bude brzy zp\u011bt a \u017ee si nemus\u00ed d\u011blat starosti; Bill se v\u017edycky vr\u00e1t\u00ed dom\u016f. Simone mu \u0159ekla, aby byl opatrn\u00fd, ale Bill odpov\u011bd\u011bl: „Tohle je Tich\u00e9 \u00dadol\u00ed, mami. Nen\u00ed pot\u0159eba b\u00fdt opatrn\u00fd.“<\/em> A ona se zasm\u00e1la na souhlas, pak ode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
Jak \u0161el, sb\u00edral kv\u011btiny pod\u00e9l cesty (a n\u011bjak\u00e9 ze zahrad). M\u011bl srdcovky, tyg\u0159\u00ed lilie, sedmikr\u00e1sky, slune\u010dnice a tulip\u00e1ny. Myslel si, \u017ee jsou v\u0161echny sm\u011bl\u00e9 a jasn\u00e9 a \u017ee spolu kr\u00e1sn\u011b lad\u00ed. Ukradl n\u011bkomu ode dve\u0159\u00ed levanduli a b\u0159e\u010d\u0165an ze st\u011bny n\u011b\u010d\u00edho domu. Myslel si, \u017ee je to perfektn\u00ed; i kdy\u017e si d\u011blal starosti, \u017ee pro Toma to bude jen sn\u016f\u0161ka bakteri\u00ed. Ale to nevadilo, Bill je d\u00e1 do v\u00e1zy a Tom na n\u011b nebude muset sahat, jen se d\u00edvat.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli m\u00e1 Tom kv\u011btiny r\u00e1d (jak je n\u011bkdo nem\u016f\u017ee m\u00edt r\u00e1d, zasm\u00e1l se), ale rozhodl se, \u017ee mu je stejn\u011b p\u0159inese; jen pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by je m\u011bl r\u00e1d. \u010c\u00edm v\u00edc se proch\u00e1zel m\u011bste\u010dkem, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed mu p\u0159ipadalo. Opravdu byl rad\u0161i v Tomov\u011b mal\u00e9 posteli ne\u017e ve velk\u00e9<\/em> vesnici Tich\u00e9ho \u00dadol\u00ed. Zd\u00e1lo se pr\u00e1zdn\u00e9 a rozlehl\u00e9. Jo, zamiloval se.<\/p>\n<\/div>\n
N\u011bkde hlouboko jeho mysli, jeliko\u017e kv\u011btiny zab\u00edraly jej\u00ed p\u0159edek, Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli Toma rozhodil pozn\u00e1mkou ohledn\u011b toho, \u017ee miluje v\u011bci, kter\u00e9 nezapadaj\u00ed. Opravdu to myslel jako nep\u0159\u00edmou nar\u00e1\u017eku na to, \u017ee Toma miluje, ale necht\u011bl ho nijak rozhodit. Te\u010f byl paranoidn\u00ed, \u017ee Tom jeho city neop\u011btuje, ale necht\u011bl se t\u00edm tr\u00e1pit. Jestli ho Tom miloval, skv\u011bl\u00e9, jestli ne, tak dobr\u00e9 je taky dobr\u00e9. Byl r\u00e1d, \u017ee ho Tom m\u00e1 alespo\u0148 r\u00e1d<\/em>v romantick\u00e9m zp\u016fsobu. To ho d\u011blalo \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edm ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
Nam\u00edsto toho, aby si d\u011blal starosti, b\u011bhal po velk\u00e9m poli a dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed co nejv\u00edc kytek se mu do n\u00ed ve\u0161lo. Ka\u017ed\u00e9 z nich n\u011bco \u0161eptal a s\u00e1m pro sebe se sm\u00e1l. Kdyby kolem n\u011bj n\u011bkdo \u0161el; ur\u010dit\u011b by si myslel, \u017ee je ment\u00e1ln\u011b labiln\u00ed. Sm\u00e1l se jako \u0161\u00edlen\u00fd, pov\u00eddal si s kv\u011btinami a pob\u00edhal jako \u0161\u00edlenec. Jen toho m\u011bl hodn\u011b na mysli a tohle byl perfektn\u00ed zp\u016fsob, jak se toho zbavit.<\/div>\n
Zp\u00e1tky doma byl Bill omezen\u00fd pouze sv\u00fdm pokojem, kde tr\u00e1vil cel\u00fd den po \u0161kole, dokud nebyl z\u00e1pad slunce, kdy ukradl rodi\u010d\u016fm auto a mohl za\u017e\u00edvat alespo\u0148 mal\u00fd pocit svobody; jen rychle jezdil po \u010dern\u00fdch silnic\u00edch a poslouchat klasickou hudbu, jezdil t\u011bsn\u011b pod limitem. V\u017edycky to byl jeho obl\u00edben\u00fd \u00fat\u011bk, a tak te\u010f si na\u0161el dal\u0161\u00ed (nebo dva). Tom a bezc\u00edln\u00e9 proch\u00e1zen\u00ed se stali jeho bezpe\u010dn\u00fdmi s\u00edt\u011bmi, kdy\u017e se c\u00edtil \u0161patn\u011b. Nemusel si s ni\u010d\u00edm d\u011blat starosti, proto\u017ee ob\u011b tyhle v\u011bci vzaly pry\u010d jeho \u0161patn\u00e9 pocity.<\/p>\n<\/div>\n
Bill byl Tomovi rozhodn\u011b v\u00edc podobn\u00fd, ne\u017e si Tom myslel.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics Bill vyb\u00edr\u00e1 kv\u011btiny, Tom vyb\u00edr\u00e1 slova Tom si drhl k\u016f\u017ei, jak nejsiln\u011bji to \u0161lo, zat\u00edmco sed\u011bl ve van\u011b a nech\u00e1val na sebe t\u00e9ct horkou vodu. Ka\u017ed\u00e9mu jin\u00e9mu \u010dlov\u011bku by se zd\u00e1lo, \u017ee s\u00e1m sob\u011b o\u0161kliv\u011b ubli\u017euje, ale Tom m\u011bl v<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[379],"tags":[],"class_list":["post-8948","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-effervescent"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8948","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8948"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8948\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8948"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8948"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8948"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}