{"id":8949,"date":"2011-04-07T18:00:00","date_gmt":"2011-04-07T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8926"},"modified":"2011-04-07T18:00:00","modified_gmt":"2011-04-07T17:00:00","slug":"obsession-68","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/07\/obsession-68\/","title":{"rendered":"Obsession 68."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/strong><\/div>\n
„Nech ho b\u00fdt, ty zmrde!“ zak\u0159i\u010del jsem, ale on se po Billovi s\u00e1pal d\u00e1l. L\u00edbal ho na krku a hnusn\u011b ho olizoval. Bill plakal a sna\u017eil sebou \u0161kubat, ale ten hajzl ho nepustil.<\/em><\/div>\n
„Sly\u0161\u00ed\u0161? Nech ho kurva bejt!“ za\u0159vu a sna\u017e\u00edm se vyprostit z provaz\u016f, ale ne\u0161lo mi to. Najednou se na m\u011b ten zkurvysyn hnusn\u011b usm\u00e1l a p\u0159irazil do Billova zadku, z jeho\u017e \u00fast se vydralo hlasit\u00e9 k\u0159i\u010den\u00ed. Cel\u00fd se prohnul a st\u00e1le k\u0159i\u010del a bre\u010del bolest\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Tome, pros\u00edm pomoz mi. Nenech ho mi ubli\u017eovat. J\u00e1 t\u011b pot\u0159ebuju. Miluju t\u011b. Vra\u0165 se. Pros\u00edm.“ – To u\u017e bylo to jedin\u00e9, co jsem vn\u00edmal.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Najednou se moje no\u010dn\u00ed m\u016fra rozplynula a m\u00edsto n\u00ed se ozval nep\u0159\u00edjemn\u00fd p\u00edpaj\u00edc\u00ed zvuk. Pomalu jsem od sebe rozlepil o\u010di a zt\u011b\u017eka vydechl. Vid\u011bl jsem rozmazan\u011b a sv\u011btlo m\u011b \u00fapln\u011b oslepilo. Trvalo n\u011bjakou dobu, ne\u017e jsem si p\u0159ivykl slune\u010dn\u00edmu sv\u011btlu. Kdy\u017e u\u017e jsem rozeznal b\u00edl\u00e9 st\u011bny pokoje, byl jsem schopn\u00fd trochu pooto\u010dit hlavou, i kdy\u017e m\u011b v tu chv\u00edli siln\u011b rozbolela. Byl jsem v n\u011bjak\u00e9m b\u00edl\u00e9m pokoji. P\u0159ipomn\u011blo mi to nemocni\u010dn\u00ed pokoj, co\u017e by vysv\u011btloval i ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd p\u00edpaj\u00edc\u00ed zvuk, kter\u00fd se mi st\u00e1le oz\u00fdval za hlavou. M\u011bl jsem sto chut\u00ed ho vyrvat a roz\u0161lapat. Ale nic jsem nec\u00edtil.<\/p>\n<\/div>\n
Nic mi ned\u00e1valo smysl. Co bych d\u011blal v nemocnici? A pro\u010d bych tu v\u016fbec byl? Co se stalo?<\/em> Najednou m\u011b n\u011bco za\u010dalo \u0161imrat pod nosem, tak jsem se cht\u011bl po\u0161krabat. Ale pod prsty jsem uc\u00edtil hadi\u010dku, kter\u00e1 mi zav\u00e1d\u011bla do nosu kysl\u00edk. Tak jsem si ji tedy nechal a zase ruku polo\u017eil. Pomalu jsem pohnul v\u0161emi prsty a pod\u00edval se na druhou ruku, kam jsem m\u011bl zavedenou jehlu, z n\u00ed\u017e vedla hadi\u010dka. Jel jsem pohledem po hadi\u010dce, dokud jsem nevyjel pohledem nad sebe, kde byla zav\u011b\u0161ena kapa\u010dka. Odhrnul jsem trochu pe\u0159inu, abych se ujistil, \u017ee m\u00e1m v\u0161echny kon\u010detiny, a jakou mi bylo \u00falevou, \u017ee jsem je m\u011bl a mohl se v\u0161emi i h\u00fdbat. Sv\u011bdil m\u011b cel\u00fd hrudn\u00edk, tak jsem se cht\u011bl po\u0161krabat, ale zjistil jsem, \u017ee tam m\u00e1m p\u0159ilepen\u00fdch plno divn\u00fdch\u2026 v\u011bc\u00ed. Nervn\u011b jsem zase ruku polo\u017eil a rozhl\u00e9dl se po pokoji. Jak jsem ale ot\u00e1\u010del hlavu, najednou se mi n\u011bco nezd\u00e1lo. St\u00e1hl jsem obo\u010d\u00ed a ohmatal si hlavu. M\u011bl jsem ji celou ov\u00e1zanou! Co se kurva stalo?!<\/em> Okam\u017eit\u011b jsem se nat\u00e1hl z postele a zm\u00e1\u010dknul tla\u010d\u00edtko. H\u00e1dal jsem, \u017ee to je zvonek pro p\u0159ivol\u00e1n\u00ed sestry. Nem\u00fdlil jsem se.<\/div>\n
\n
B\u011bhem chv\u00edle mi do pokoje vejde sestra a po jej\u00edm boku i doktor.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 dopoledne, pane Kaulitzi. Jsme r\u00e1di, \u017ee jste se probral,“ usm\u011bje se na m\u011b sest\u0159i\u010dka. Shl\u00e9dnu si ji pohledem. Je celkem p\u011bkn\u00e1. Ale to te\u010f nen\u00ed hlavn\u00ed.<\/div>\n
„Kde to sakra jsem?“ t\u00e9m\u011b\u0159 za\u0161ept\u00e1m. Jako kdyby m\u011b hlas neposlouchal. Tak si odka\u0161lu.<\/div>\n
„Jste v nemocnici ve Flagstaffu. Jmenuji se doktor Smith,“ ozn\u00e1m\u00ed mi ten dokt\u016frek v b\u00edl\u00e9m pl\u00e1\u0161ti a prohl\u00e9dne si m\u011b. „Jak se c\u00edt\u00edte?“<\/div>\n
„Nic nec\u00edt\u00edm. Ale furt m\u011b \u0161imr\u00e1 tahle zasran\u00e1 hadi\u010dka v nose. K tomu m\u011b sv\u011bd\u00ed kozy a cel\u00fd b\u0159icho. A zaj\u00edmalo by m\u011b, pro\u010d m\u00e1m jako obmotanou hlavu t\u00edmhle\u2026 t\u00edmhle sr\u00e1\u010dem,“ pouk\u00e1\u017eu na obvaz a vytrhnu si hadi\u010dku z nosu. „Jestli jste mi oholili hlavu, tak p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee v\u00e1s odst\u0159el\u00edm.“<\/div>\n
Sestra se za\u010dne hih\u0148at a ani doktor se nesna\u017e\u00ed skr\u00fdt sv\u00e9 pobaven\u00ed. Haha! D\u011bsn\u00e1 hl\u00edna!<\/em><\/div>\n
„Pamatujete si sv\u00e9 jm\u00e9no?“ zept\u00e1 se m\u011b doktor.<\/div>\n
„Jo, jsem Tom Kaulitz. Narodil jsem se 1.9.1989 v Lipsku, v N\u011bmecku. A tak d\u00e1le, to zn\u00e1m. A u\u017e mi \u0159eknete, pro\u010d tu le\u017e\u00edm?“<\/div>\n
„M\u011bl jste, pane Kaulitzi, t\u011b\u017ekou autonehodu. Je\u0161t\u011b se vy\u0161et\u0159uje, co se stalo, ale kdy\u017e p\u0159ijela z\u00e1chranka, na\u0161li v\u00e1s v bezv\u011bdom\u00ed zakrv\u00e1cen\u00e9ho v aut\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n
„Kdo\u2026 kdo mi volal tu z\u00e1chranku?“ vyd\u00e1m ze sebe zasko\u010den\u011b.<\/div>\n
„To se sna\u017e\u00edme zjistit. Ale u\u017e jsme se sna\u017eili kontaktovat va\u0161eho bratra. Bohu\u017eel jsme se mu nedovolali.“<\/div>\n
V tu chv\u00edli, jako by se mi zastavilo srdce a zatm\u011blo se mi p\u0159ed o\u010dima.<\/div>\n
Bill\u016fv k\u0159ik a pl\u00e1\u010d. Ten magor do n\u00e1s strkal autem. Honili jsme se v t\u011bch skal\u00e1ch, a pak jsem naboural.<\/em> Vid\u011bl jsem z\u00e1blesky toho, co se stalo. Vid\u011bl jsem Billa, m\u00e9ho and\u00edlka, jak pl\u00e1\u010de.<\/em> Sev\u0159elo se mi srdce a j\u00e1 najednou nemohl popadnout dech. Udava\u010d tep\u016f se najednou skoro zbl\u00e1znil a za\u010dal p\u00edskat. Srdce mi opravdu vynechalo n\u011bkolik \u00fader\u016f.<\/div>\n
„Pane Kaulitz, pane Kaulitzi!“ za\u010dala se mnou sestra t\u0159\u00e1st. A\u017e v tu chv\u00edli jsem se zase nadechl a srdce se mi roztlouklo. Vr\u00e1til jsem se zp\u011bt do reality.<\/div>\n
„Kde je… kde je Bill?“ vykokt\u00e1m. Ob\u00e1v\u00e1m se nejhor\u0161\u00edho. Ur\u010dit\u011b mi \u0159eknou, \u017ee nep\u0159e\u017eil, ale to by o n\u011bm p\u0159ece jinak nemluvili. V tom p\u0159\u00edpad\u011b \u017eije. D\u00edkybohu.<\/em><\/div>\n
„Nev\u00edme, kde je v\u00e1\u0161 bratr. Nemohli jsme ho na telefonu zastihnout,“ \u0159ekne mi klidn\u011b doktor. N\u011bco mi p\u00edchne do kapa\u010dky a pak odejde. Ani jsem ho nevn\u00edmal. Jak to jako mysl\u00ed, \u017ee se mu nemohli dovolat?<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Sestro!“ zastav\u00edm ji ihned a sna\u017e\u00edm se trochu v\u00edc posadit.<\/div>\n
„Ano?“ usm\u011bje se v\u0159ele.<\/div>\n
„Co je s m\u00fdm bratrem? Kde je?“ zept\u00e1m se. St\u00e1le m\u011b sv\u00edr\u00e1 strach a bolest.<\/div>\n
„To opravdu nev\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Ale on byl se mnou v aut\u011b. Sed\u011bl vedle m\u011b, kdy\u017e jsme nabourali!“ zv\u00fd\u0161\u00edm zoufale hlas.<\/div>\n
„Uhm\u2026 ne, pane Kaulitzi. V aut\u011b jste byl s\u00e1m,“ zavrt\u00ed hlavou.<\/div>\n
„Co-co-co\u017ee? Jak\u2026 jak jako s\u00e1m?“ vykokt\u00e1m zara\u017een\u011b.<\/div>\n
„V aut\u011b nikdo jin\u00fd nebyl. A te\u010f si odpo\u010di\u0148te,“ usm\u011bje se a zav\u0159ou se za n\u00ed dve\u0159e. Zara\u017een\u011b si lehnu zp\u011bt na pol\u0161t\u00e1\u0159 a z\u00edr\u00e1m do pr\u00e1zdna.<\/p>\n<\/div>\n
Jakto, \u017ee tam se mnou nikdo nebyl? Jsem si jist\u00fd, \u017ee tam sed\u011bl. Sed\u011bl vedle m\u011b, plakal, k\u0159i\u010del a na\u0159\u00edkal. Sna\u017eil jsem se ho uklidnit. Sed\u011bl tam, vid\u011bl jsem to. C\u00edtil jsem ho vedle sebe. U jeho nohou se ud\u011blala ta d\u00edra do dve\u0159\u00ed. Byl tam. Jsem si t\u00edm jist\u00fd. Co se mu stalo? Proboha, co kdy\u017e je v\u00e1\u017en\u011b mrtv\u00fd? Kam zmizel? Jak\u2026 jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee tam nebyl? Co, kdy\u017e ho ten \u00fachyl unesl? Co, kdy\u017e Bill st\u00e1le \u017eije a on mu te\u010f n\u011bkde ubli\u017euje?<\/em><\/p>\n<\/div>\n
D\u00e9le u\u017e jsem ne\u010dekal. Okam\u017eit\u011b jsem si vytrhl jehlu od kapa\u010dky ze \u017e\u00edly a posadil se. Odpojil jsem ze sebe v\u0161echny ta sra\u010dky a vstal z postele. A\u010dkoliv se mi zamotala hlava a zhoupnul \u017ealudek, p\u0159ichytil jsem se stolku a pomalu do\u0161el ke dve\u0159\u00edm. Otev\u0159el jsem je a vy\u0161el na chodbu. Roze\u0161el jsem se na jednu stranu, p\u0159i\u010dem\u017e jsem se p\u0159idr\u017eoval zdi, abych neupadl. Za rohem jsem narazil na n\u011bjakou star\u0161\u00ed pan\u00ed.<\/div>\n
„Pros\u00edm v\u00e1s, nev\u00edte, kde je tu telefon? Pot\u0159ebuju si nutn\u011b zavolat,“ po\u017e\u00e1d\u00e1m ji zoufale.<\/div>\n
„Telefon? Jako na vol\u00e1n\u00ed?“ zept\u00e1 se. Na co asi.<\/em> Ihned p\u0159ik\u00fdvnu. „P\u016fjde\u0161 touhle chodbou zp\u00e1tky a tam za rohem je telefon.“<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ k\u00fdvnu vd\u011b\u010dn\u011b a ihned se rozejdu nazp\u011bt. Tak moc jsem se cht\u011bl rozb\u011bhnout, tak moc jsem cht\u011bl\u2026 Ale ne\u0161lo to. Skoro jsem nec\u00edtil t\u011blo. Byl jsem r\u00e1d, \u017ee se v\u016fbec dr\u017e\u00edm na nohou. Nohy m\u011b skoro neposlouchaly a j\u00e1 m\u011bl pocit, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli upadnu a seknu sebou o zem. Ale st\u00e1le jsem si dod\u00e1val kur\u00e1\u017e. Bill mo\u017en\u00e1 \u017eije, mo\u017en\u00e1 je na\u017eivu. Pot\u0159ebuje t\u011b. Miluje t\u011b. Mus\u00ed\u0161 mu zavolat.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e jsem se t\u00e9m\u011b\u0159 doplazil k telefonu, p\u0159ichytil jsem se ho a zhluboka se nadechl a vydechl. Na chv\u00edli zav\u0159u o\u010di a sna\u017e\u00edm se vzpomenout na Billovo \u010d\u00edslo. Notak, Tome, vzpom\u00ednej. Mo\u017en\u00e1 je po\u0159\u00e1d na\u017eivu. Ur\u010dit\u011b je na\u017eivu. On neum\u0159el. Je st\u00e1le \u017eiv\u00fd a zdrav\u00fd. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b te\u010f trp\u00ed. Tak si sakra vzpome\u0148, Kaulitzi! D\u011blej!<\/em> Nejist\u011b jsem vy\u0165ukal na telefonu p\u00e1r \u010d\u00edsel, a pak u\u017e jen \u010dekal. Ozvalo se vyzv\u00e1n\u011bn\u00ed. \u010c\u00edslo existovalo. Pros\u00edm, a\u0165 je to jeho \u010d\u00edslo. Pros\u00edm, a\u0165 to zvedne a \u0159ekne mi, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku a jen odpo\u010d\u00edv\u00e1 na hotelu. Pros\u00edm, a\u0165 je \u017eiv\u00fd a j\u00e1 sly\u0161\u00edm jeho hlas.<\/em><\/div>\n
Po chv\u00edli to opravdu n\u011bkdo zvedne.<\/div>\n
„Halo? Bille? Bille, jsi tam?“ vyjeknu ihned. Pros\u00edm, a\u0165 je to on. Pros\u00edm.<\/em> Ale do telefonu se ozve velmi hrub\u00fd nep\u0159\u00edjemn\u00fd hlas.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekne jenom.<\/div>\n
„Kdo-kdo je tam?“ zakokt\u00e1m se. Sakra, v\u017edy\u0165 tohle je Billovo \u010d\u00edslo.<\/em><\/div>\n
„H\u00e1dej,“ zasm\u011bje se. Z\u0159ejm\u011b poznal, kdo jsem. „Myslel jsem, \u017ee jsi u\u017e d\u00e1vno chc\u00edpnul.“<\/div>\n
„Co-co prosim?“ udiv\u00edm se. A pak mi to dojde. V o\u010d\u00edch m\u011b za\u010dnou \u0161t\u00edpat slzy. To snad ne. To nem\u016f\u017ee.<\/em> „Ne, ne, ne, to ne. \u0158ekni\u2026 \u0159ekni mi pros\u00edm, \u017ee mu nic nen\u00ed. Pros\u00edm…“<\/div>\n
„Je v dobr\u00fdch rukou, nem\u011bj obavy. Tebe u\u017e nepot\u0159ebuje.“ \u00dapln\u011b sly\u0161\u00edm, jak se do toho telefonu \u0161kleb\u00ed. M\u00e1m takovou chu\u0165 mu d\u00e1t p\u011bst\u00ed a pak ho uml\u00e1tit.<\/div>\n
„Ne-neubli\u017euj mu, pros\u00edm\u2026 Pros\u00edm, neubli\u017euj mu,“ rozvzlyk\u00e1m se. P\u0159edstava, \u017ee je Bill v t\u011bch jeho ohavn\u00fdch prack\u00e1ch, m\u011b opravdu nut\u00ed bre\u010det. Ur\u010dit\u011b mu ubli\u017euje, ur\u010dit\u011b ho ml\u00e1t\u00ed. A rad\u011bji ani nechci myslet na to, co v\u0161echno mu d\u011bl\u00e1. Jinak bych se tu zhroutil u\u017e na zem.<\/p>\n<\/div>\n
To nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda. Jak jsem mohl dovolit, aby se tohle stalo a on si ho vzal? Jak se mohlo tohle st\u00e1t? Pro\u010d se to stalo? Pro\u010d n\u00e1m? Pro\u010d Billovi? Aspo\u0148, \u017ee je na\u017eivu, ale\u2026 Jsem si jist\u00fd, \u017ee kdy\u017e je Bill u n\u011bj, tak si rad\u011bji p\u0159eje um\u0159\u00edt. Co\u017e se mi hned potvrd\u00ed.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Mmm, zlob\u00ed. \u0158\u00e1dn\u011b si ho vychov\u00e1m. A abych nezapomn\u011bl, m\u00e1\u0161 dobr\u00fd vkus. Je v\u00e1\u017en\u011b v\u00fdstavn\u00ed, skv\u011ble jsem si u\u017eil.“<\/div>\n
„Ne…“ vzlyknu \u0161eptem. Na nic v\u00edc se nevzm\u016f\u017eu. Pevn\u011b stisknu o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka k sob\u011b a sna\u017e\u00edm se z\u016fstat v klidu, ale nedok\u00e1\u017eu to. Za\u010dnu hlasit\u011bji vzlykat, \u017ee sotva usly\u0161\u00edm, co \u0159\u00edk\u00e1.<\/div>\n
„Rad\u011bji se vra\u0165 zp\u00e1tky do hrobu. U\u017e jsi mi zkazil pl\u00e1ny dost. Mm, m\u00e1m Billyho pozdravovat?“ zasm\u011bje se. Je tak nechutn\u00fd! Tak stra\u0161n\u011b ho chci zab\u00edt! Rozdrtit v ruk\u00e1ch tu jeho dementn\u00ed hlavu, a pak po n\u011bm \u0161lapat.<\/em><\/div>\n
„P\u0159ijdu si pro n\u011bj, to slibuju. A pak t\u011b zabiju, ty zmrde!“ zak\u0159i\u010d\u00edm do telefonu. Ozve se na druh\u00e9 stran\u011b u\u017e jen p\u00edp\u00e1n\u00ed. Polo\u017e\u00edm telefon a vy\u010derpan\u011b sjedu na zem. Pros\u00edm, a\u0165 je to jenom zl\u00fd sen. K\u00e9\u017e bych se te\u010f vzbudil, Bill le\u017eel vedle m\u011b a j\u00e1 ho mohl pol\u00edbit. Jenom\u017ee v\u00edm, \u017ee to pravda nen\u00ed. U\u017e jen kv\u016fli t\u00e9 bolesti, kterou c\u00edt\u00edm. Kdybych se neuklid\u0148oval t\u00edm, \u017ee je alespo\u0148 Bill na\u017eivu, \u0161el bych se hned jakkoliv zab\u00edt. Takhle m\u00e1m po\u0159\u00e1d n\u011bjakou \u0161anci. A j\u00e1 budu bojovat. Najdu ho a toho zkurvysyna zabiju. Kdybychom se s Billem alespo\u0148 tolik v tom aut\u011b nepoh\u00e1dali. Ur\u010dit\u011b si mysl\u00ed, \u017ee ho nesn\u00e1\u0161\u00edm. Bo\u017ee m\u016fj\u2026 Nikdy jsem si nemyslel, \u017ee budu m\u00edt takovou pot\u0159ebu jako te\u010f, mu \u0159\u00edct, \u017ee ho miluju. Tak moc ho chci vid\u011bt, vid\u011bt ho zdrav\u00e9ho. Chci ho obejmout a \u0159\u00edct, jak d\u011bsn\u011b ho miluju a neum\u00edm bez n\u011bj \u017e\u00edt.<\/em><\/div>\n
I p\u0159es ve\u0161kerou bolest, kterou mi to zp\u016fsob\u00ed, se schoul\u00edm na t\u00e9 zemi do klub\u00ed\u010dka a hystericky se rozbre\u010d\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM „Nech ho b\u00fdt, ty zmrde!“ zak\u0159i\u010del jsem, ale on se po Billovi s\u00e1pal d\u00e1l. L\u00edbal ho na krku a hnusn\u011b ho olizoval. Bill plakal a sna\u017eil sebou \u0161kubat, ale ten hajzl ho nepustil. „Sly\u0161\u00ed\u0161? Nech ho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[356],"tags":[],"class_list":["post-8949","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obsession"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8949","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8949"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8949\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8949"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8949"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8949"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}