{"id":8960,"date":"2011-04-06T16:30:00","date_gmt":"2011-04-06T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8937"},"modified":"2011-04-06T16:30:00","modified_gmt":"2011-04-06T15:30:00","slug":"vampire-vs-hunter-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/06\/vampire-vs-hunter-7\/","title":{"rendered":"Vampire vs. Hunter 7."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
KaKiNkAaA ^_^ – Up\u00edr Bill<\/em><\/div>\n
Doris – Lovec Tom<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/strong><\/div>\n
Byl jsem si jist\u00fd, \u017ee v\u00ed\u0161, kdo jsem, u\u017e jen z toho, kdy\u017e jsi vzhl\u00e9dl k m\u00fdm o\u010d\u00edm a pod\u00edval se do nich. A tv\u00e1 slova to jen potvrzuj\u00ed. M\u011bl bych ut\u00e9ct, na nic se neptat a jen ut\u00e9ct n\u011bkam, kde m\u011b nenajde\u0161. Jen\u017ee st\u00e1le na tob\u011b sed\u00edm a ani se nehnu. Pohled ti st\u00e1le op\u011btuji a i j\u00e1 si t\u011b prohl\u00ed\u017e\u00edm.<\/div>\n
„Chce\u0161 m\u011b zab\u00edt?“ Promluv\u00edm ti\u0161e, ani\u017e bych uhnul pohledem. Snad se ti tady i s\u00e1m nab\u00edz\u00edm, jak bl\u00e1zniv\u00fd jsem. Ne j\u00e1, ale takhle situace je bl\u00e1zniv\u00e1. Mate m\u011b, ty m\u011b mate\u0161. Nem\u016f\u017eu si pomoct, ale m\u00e1m chu\u0165 t\u011b znovu l\u00edbat a\u017e do setm\u011bn\u00ed. Vybral jsem si t\u011b jako svou hra\u010dku, ale m\u00e1m pocit, \u017ee se nyn\u00ed obr\u00e1tily role. Te\u010f jsi to ty, kter\u00fd m\u00e1 nade mnou navrch, ne j\u00e1. Rty m\u00e1m st\u00e1le pootev\u0159en\u00e9, a kdy\u017e prstem p\u0159ejede\u0161 po m\u00fdch zubech, projede mnou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit. Nikdy se m\u00fdch zub\u016f je\u0161t\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd lidsk\u00fd tvor nedot\u00fdkal. Jemn\u011b povystr\u010d\u00edm jazyk a ol\u00edznu ti j\u00edm prst.<\/div>\n
\n
Tom<\/strong><\/div>\n
Trochu p\u0159iv\u0159u o\u010di a sjedu dlan\u00ed na tv\u016fj krk. Omot\u00e1m kolem n\u011bj prsty a stisknu. Ne moc, ale p\u0159esto d\u016frazn\u011b.<\/div>\n
„A co bys \u0159ekl?“ Nat\u00e1hnu se znovu k tvoj\u00ed tv\u00e1\u0159i, st\u00e1le sv\u00edraj\u00edc tv\u016fj krk. Ano, chci t\u011b zab\u00edt. Ale te\u010f zrovna chci spoustu v\u011bc\u00ed a nedok\u00e1\u017eu se v nich ani s\u00e1m vyznat. Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed tohle c\u00edtit. M\u00eds\u00ed se ve mn\u011b nen\u00e1vist se vzru\u0161en\u00edm a snad i touhou.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to je vz\u00e1jemn\u00e9, ne? Jen ty mus\u00ed\u0161 po\u010dkat na m\u011bs\u00edc, zat\u00edmco j\u00e1 vl\u00e1dnu na slunci.“ \u0160ept\u00e1m proti tv\u00fdm rt\u016fm a chvilkami je ol\u00edznu \u0161pi\u010dkou jazyka. Je\u0161t\u011b trochu v\u00edc stisknu tvoje hrdlo, ale druhou rukou ti st\u00e1le n\u011b\u017en\u011b jezd\u00edm po stehn\u011b.<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl jsi, \u017ee to jsem j\u00e1, \u017ee? U\u017e v tom parku. Vyu\u017e\u00edval jsi moj\u00ed \u00fanavy.“ P\u0159id\u00e1m do slov i vy\u010d\u00edtav\u00fd t\u00f3n, ale vlastn\u011b to tak ani nemysl\u00edm. Tohle se prost\u011b dalo o\u010dek\u00e1vat a je to moje chyba, \u017ee jsem ti na to sko\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/div>\n
Ti\u0161e zachrapt\u00edm, jak pevn\u011bji stiskne\u0161 m\u016fj krk, ale st\u00e1le se nehnu. Nech\u00e1v\u00e1m t\u011b snad i d\u011blat, co chce\u0161 ty.<\/div>\n
„U\u017e bych t\u011b zabil minulou noc, kdybych po tom tou\u017eil,“ odpov\u00edm na tvou prvn\u00ed ot\u00e1zku ti\u0161e. Ale jak s\u00e1m vid\u00ed\u0161, neud\u011blal jsem tak. Jsi \u017eiv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdokoli, kdo se se mnou st\u0159etne. Cht\u011bl jsem t\u011b m\u00edt za svou hra\u010dku, ale mo\u017en\u00e1 v tom u\u017e tam v parku bylo n\u011bco v\u00edc. O\u010dima t\u011bk\u00e1m po tv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Pohled mi utkv\u00ed na tv\u00fdch rtech, vydechnu. Jemn\u011b se jich sv\u00fdmi rty dotknu. Jako bych je p\u00edrkem pohladil. Neodva\u017euju se te\u010f o nic v\u00edc, a\u010d po tom tou\u017e\u00edm.<\/div>\n
„Ty s\u00e1m sis m\u011b v parku p\u0159ivolal, ani\u017e bys o tom v\u011bd\u011bl.“ P\u0159izn\u00e1m ti\u0161e. Tv\u00e1 v\u016fn\u011b m\u011b p\u0159inutila j\u00edt k tob\u011b bl\u00ed\u017e a d\u00e1t se tak s tebou do \u0159e\u010di. I kdybych necht\u011bl. Touha je siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1 samotn\u00fd, a snad se tomu ani br\u00e1nit nechci. L\u00edb\u00ed se mi to. L\u00edb\u00ed se mi to i te\u010f, i kdy\u017e m\u011b m\u016f\u017ee\u0161 ka\u017edou minutou zab\u00edt. M\u00e1\u0161 k tomu \u0161anci. Nav\u00edc sed\u00edme v postran\u00ed baru, kde m\u00e1me soukrom\u00ed, a nikdo n\u00e1s neru\u0161\u00ed. M\u00e1\u0161 to o to jednodu\u0161\u0161\u00ed. Mo\u017en\u00e1 to ale ud\u011blat nechce\u0161, tak jak j\u00e1 t\u011b necht\u011bl zab\u00edt minulou noc. Jemn\u011b se na tob\u011b po chv\u00edli zavrt\u00edm, a tak se poprv\u00e9 pohnu od chv\u00edle, kdy jsi p\u0159eru\u0161il na\u0161e polibky. Prsty p\u0159ejedu p\u0159es k\u016f\u017ei na tv\u00fdch boc\u00edch. Jemn\u011b t\u011b \u0161kr\u00e1bnu.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/div>\n
Lehce se pousm\u011bju a pust\u00edm tv\u016fj krk.<\/div>\n
„Ani nech\u00e1pu, pro\u010d jsi to neud\u011blal. A douf\u00e1m, \u017ee jsem ti chutnal.“ U\u0161kl\u00edbnu se a za\u00fato\u010d\u00edm znovu na tvoje rty. Nedok\u00e1\u017eu odolat. Jsou jako opi\u00e1t. Asi to byla chyba, proto\u017ee po nich te\u010f budu tou\u017eit neust\u00e1le, a to je n\u011bco, co je nep\u0159\u00edpustn\u00e9.<\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b.“ Vydechnu ti do \u00fast, ale nep\u0159eru\u0161uju sv\u016fj n\u00e1jezd. Trochu se napnu, kdy\u017e m\u011b \u0161kr\u00e1bne\u0161. Tvoje nehty jsou ostr\u00e9 i jako lidsk\u00e9. Ale sp\u00ed\u0161 m\u011b to rajcuje, ne\u017e d\u011bs\u00ed. Propl\u00e9t\u00e1m s tebou jazyk v n\u00e1ru\u017eiv\u00e9m tempu.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b nikdy jsem nel\u00edbal tvora, jako jsi ty.“ Vydechuju mezi polibky a prstama ti bloud\u00edm v p\u016flno\u010dn\u00edch vlasech. Stejn\u011b se ale ob\u00e1v\u00e1m chv\u00edle, a\u017e zapadne slunce, a ty se stane\u0161 t\u00edm, \u010d\u00edm opravdu jsi. Pred\u00e1torem. Je mi jasn\u00e9, \u017ee p\u016fjde\u0161 j\u00edst a j\u00e1 t\u011b zase budu muset hledat. Zase tu bude ten p\u0159\u00edkaz zab\u00edt t\u011b. Ten tu vlastn\u011b je po\u0159\u00e1d, ale s noc\u00ed se zintenzivn\u00ed a nebude mo\u017en\u00e9 ho ignorovat. Tak jako ty nedok\u00e1\u017ee\u0161 ignorovat svoje pudy. A svoji touhu po krvi.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/div>\n
Snad a\u017e zalap\u00e1m po dechu, kdy\u017e se tv\u00e9 rty znovu p\u0159itisknout na ty m\u00e9. Nev\u00e1h\u00e1m ani vte\u0159inku a polibky ti za\u010dnu hned divoce opl\u00e1cet. Nut\u00ed\u0161 m\u011b k tomu, tv\u00e1 v\u016fn\u011b m\u011b k tomu nut\u00ed.<\/div>\n
„Nikdy jsem nepoc\u00edtil slad\u0161\u00ed krev ne\u017e tu tvou,“ vydechnu do tv\u00fdch \u00fast. Zatah\u00e1m t\u011b za spodn\u00ed ret. Jemn\u011b t\u011b kousnu, a tak se objev\u00ed na tv\u00e9m rtu kapi\u010dka krve, jazykem ji ol\u00edznu a hlasit\u011b polknu.<\/div>\n
„Nikdo, kdo m\u011b poznal, je\u0161t\u011b nep\u0159e\u017eil.“ Zavr\u010d\u00edm. A\u017e te\u010f ty. Ty jsi tou v\u00fdjimkou, za kterou se z jedn\u00e9 \u010d\u00e1sti snad i nen\u00e1vid\u00edm. Vybral jsem si j\u00e1 tebe, ne ty m\u011b, tak pro\u010d m\u00e1m pocit, \u017ee je to naopak? Siln\u011b se ti p\u0159iraz\u00edm do kl\u00edna se vzdychnut\u00edm. Je to vzru\u0161uj\u00edc\u00ed, jak nebezpe\u010dn\u00e1 tahle situace je, ne pro tebe, ale pro m\u011b. Ruku zpod tv\u00e9ho tri\u010dka vyt\u00e1hnu a ob\u011bma si t\u011b chyt\u00edm za l\u00edcn\u00ed kosti, tak abys hlavou nemohl uhnout a nijak h\u00fdbat. Za\u010dnu t\u011b l\u00edbat je\u0161t\u011b drav\u011bji, jazykem se ti za\u010dnu dob\u00fdvat hluboko do \u00fast a\u017e n\u011bkam do krku. Jako bych z tebe cht\u011bl vys\u00e1t v\u0161echnu tvou s\u00edlu, tv\u016fj \u017eivot a vzduch.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/div>\n
„Oh.“ Zavzdych\u00e1m, jak se na m\u011b p\u0159iraz\u00ed\u0161. Tohle mi proboha ned\u011blej. Je\u0161t\u011b to by mi tak sch\u00e1zelo, abych se vzru\u0161il \u00fapln\u011b. Touha po up\u00edrovi\u2026 no, m\u011bl tu kulku v\u011bnovat s\u00e1m sob\u011b. Tohle je toti\u017e opravdu nenorm\u00e1ln\u00ed. Pevn\u011b sev\u0159u tvoje boky a dr\u017e\u00edm t\u011b u sebe. S\u00e1m ale p\u00e1nv\u00ed cuknu proti tob\u011b.<\/div>\n
„Ka\u017edou vte\u0159inou se m\u016f\u017ee v\u0161echno zm\u011bnit. M\u016f\u017eeme se zab\u00edt navz\u00e1jem.“ Nem\u016f\u017eu ani po\u0159\u00e1dn\u011b mluvit. Hlas se mi chv\u011bje a d\u00e1 to opravdu pr\u00e1ci ze sebe n\u011bco souvisle vypravit. Jsem a\u017e moc mimo. M\u00e1m chu\u0165 zjistit, kde bydl\u00ed\u0161, kde t\u011b najdu. Ale je mi jasn\u00e9, \u017ee nebydl\u00ed\u0161 v podstat\u011b nikde. Nebo sp\u00ed\u0161e v\u0161ude.<\/div>\n
„A j\u00e1 je\u0161t\u011b nikdy neignoroval svoje smysly. Jsi prvn\u00ed, s k\u00fdm se o to pr\u00e1v\u011b pokou\u0161\u00edm.“ N\u00e1hle t\u011b znovu p\u0159estanu l\u00edbat a sesunu t\u011b ze sebe. Chytnu t\u011b za ruku a t\u00e1hnu t\u011b na z\u00e1chody. Vlastn\u011b ani nev\u00edm po\u0159\u00e1dn\u011b pro\u010d. Proto\u017ee v m\u00edstnosti, kde nikdo nen\u00ed, m\u011b nebude dr\u017eet u\u017e v\u016fbec nic od toho, abych vyst\u0159elil. V baru bych to opravdu neud\u011blal, p\u0159ed lidmi. Str\u010d\u00edm do tebe, \u017ee naraz\u00ed\u0161 z\u00e1dy o st\u011bnu, a zamknu. Chv\u00edli na tebe kouk\u00e1m. Krev se mi va\u0159\u00ed, snad v\u0161emi emocemi, co existuj\u00ed. S\u00e1hnu za pas a vyt\u00e1hnu zbra\u0148. Nam\u00ed\u0159\u00edm ti na srdce, ale nedok\u00e1\u017eu hned vyst\u0159elit. D\u00edv\u00e1m se na tebe. Hu\u010d\u00ed mi v hlav\u011b a v\u0161echno mi \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee m\u00e1m stisknout spou\u0161\u0165. \u017de to dokonce mus\u00edm ud\u011blat, jinak ty v noci n\u011bkoho zabije\u0161. A ne jen jednoho, jak u\u017e jsem mohl zjistit.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/div>\n
S\u00e1m jsem mimo natolik, \u017ee nic z toho, co ud\u011bl\u00e1\u0161, snad ani nepost\u0159ehnu. Najednou jen uvid\u00edm, jak proti mn\u011b m\u00ed\u0159\u00ed\u0161 svou zbran\u00ed. M\u00e1\u0161 nam\u00ed\u0159eno p\u0159\u00edmo na to, abys kulkou prost\u0159elil m\u00e9 srdce, a tak tou jedinou cestou m\u011b zabil. Stoj\u00edm jako opa\u0159en\u00fd a ani se nehnu. D\u00edv\u00e1m se na tebe a srdce c\u00edt\u00edm snad a\u017e n\u011bkde v krku. Zabije\u0161 m\u011b, nebo m\u011b jenom zkou\u0161\u00ed\u0161 tak, jako j\u00e1 tebe v noci. Nedok\u00e1\u017eu usoudit. Snad ani nev\u00edm, co se ti te\u010f v hlav\u011b p\u0159em\u00edt\u00e1 a co si mysl\u00ed\u0161. Zt\u011b\u017eka polknu. Up\u0159en\u011b se na tebe d\u00edv\u00e1m, nem\u00edn\u00edm uhnout ani o p\u00ed\u010f o\u010dima.<\/div>\n
„Tak u\u017e stisknu tu spou\u0161\u0165.“ Vydechnu ti\u0161e. Mo\u017en\u00e1 si trouf\u00e1m, provokuju t\u011b, ale u\u017e jsem takov\u00fd, i kdy\u017e te\u010f jsi to ty, kter\u00fd m\u00e1 eso v ruk\u00e1vu. Pomalu nat\u00e1hnu ruku k tob\u011b a s\u00e1m t\u011b chytnu za ruku, v kter\u00e9 dr\u017e\u00ed\u0161 zbra\u0148.<\/div>\n
„Sta\u010d\u00ed stisknout,“ d\u00edv\u00e1m se do tv\u00fdch o\u010d\u00ed a \u010dek\u00e1m, co ud\u011bl\u00e1\u0161. Jsem tv\u016fj \u017eiv\u00fd ter\u010d, a ty m\u00e1\u0161 nabito a p\u0159esn\u011b nam\u00ed\u0159eno. U\u017e jen sta\u010d\u00ed stisknout.<\/div>\n
„Na co \u010dek\u00e1\u0161?“ p\u0159ejedu si jazykem p\u0159es rty, a ani\u017e bych se na tebe p\u0159estal d\u00edvat, je\u0161t\u011b v\u00edc se k tob\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm. T\u00edm pohybem se \u010depel zbran\u011b dotkne m\u00e9ho t\u011bla, p\u0159esn\u011b m\u00edsta, kde m\u00e1m srdce. Zamraz\u00ed m\u011b z toho. Hlavou se k tob\u011b nahnu je\u0161t\u011b o n\u011bco v\u00edc a znovu se p\u0159itisknu drav\u011b na tv\u00e9 rty.<\/div>\n
„Stiskni.“ Zavr\u010d\u00edm mezi polibkem.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/div>\n
S\u00e1m nech\u00e1pu, na co vlastn\u011b \u010dek\u00e1m. Te\u010f se jede podle m\u00fdch pravidel a z\u00e1kon\u016f. Hlavn\u011b m\u00e1\u0161 p\u0159\u00edmo na t\u011ble a sta\u010d\u00ed jen stisknout a byl by konec. Dal\u0161\u00ed no\u010dn\u00ed m\u016fra by zmizela z m\u011bsta. L\u00edb\u00e1\u0161 m\u011b a j\u00e1 se nech\u00e1v\u00e1m a do toho m\u011b provokuje\u0161. Povzbuzuje\u0161 v tom, abych stiskl. Znovu t\u011b natisknu ke st\u011bn\u011b. Volnou rukou se ti zap\u0159u u hlavy, ale neust\u00e1le ti m\u00ed\u0159\u00edm na srdce. I kdy\u017e ti op\u011btuju polibky.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee bych m\u011bl. Copak zrovna ty prahne\u0161 po smrti?“ Vydechnu a p\u0159ikr\u010d\u00edm jedno koleno. Zaraz\u00edm ti ho do kl\u00edna a siln\u011b s n\u00edm zavrt\u00edm.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee nestisknu jen tak\u2026 dlu\u017e\u00edm ti \u017eivot.“ Nam\u00edtnu a odt\u00e1hnu se od tvoj\u00ed tv\u00e1\u0159e. Rty se ti p\u0159isaju na krk a jazykem krou\u017e\u00edm na tepn\u011b.<\/div>\n
„N\u00e1\u0161 hon tak za\u010dne od nuly. Tohle by nebylo f\u00e9r.“ Lehce t\u011b kousnu. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026 kou\u0161u do krku up\u00edra. V\u00edm, \u017ee nevyst\u0159el\u00edm, pokud nebudu m\u00edt p\u00e1dn\u00fd d\u016fvod. Ale taky v\u00edm, \u017ee na sebe budu pak p\u011bkn\u011b na\u0161tvan\u00fd a v noci po tob\u011b znovu p\u016fjdu. Bude to jako za\u010d\u00edt znovu s \u010dist\u00fdm \u0161t\u00edtem. Te\u010f to je \u017eivot za \u017eivot. Nic u\u017e si nebudeme dlu\u017en\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/div>\n
P\u0159iv\u0159u o\u010di, kdy\u017e m\u011b kousne\u0161. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit. Je\u0161t\u011b nikdy m\u011b nikdo nekousnul. To j\u00e1 jsem ten, kter\u00fd kou\u0161e a vytahuje dr\u00e1py. Byl jsem k tomu p\u0159edur\u010den\u00fd, tak jako ty k m\u00e9mu zabit\u00ed.<\/div>\n
„R\u00e1d kou\u0161e\u0161.“ Zavzdych\u00e1m v moment, kdy uc\u00edt\u00edm tv\u00e9 koleno ve sv\u00fdm rozkroku. S\u00e1m se kousnu do rtu. Nejen j\u00e1, ale i ty provokuje\u0161. P\u0159\u00edli\u0161 tady riskuju na to, \u017ee bych mohl p\u0159ij\u00edt pr\u00e1v\u011b tady o sv\u016fj \u017eivot. Jak komick\u00e9, um\u0159\u00edt v kabince z\u00e1chodk\u016f jednoho baru.<\/div>\n
„Jsi f\u00e9rov\u00fd,“ u\u0161kl\u00edbnu se. A to se mi na tob\u011b l\u00edb\u00ed. M\u00e1\u0161 \u0161anci, ale tohle by nebylo to, co chce\u0161. Chce\u0161 adrenalin, vzru\u0161en\u00ed a touhu.
Rukama vyjedu pomalu po tv\u00fdch boc\u00edch a z\u00e1dech. A\u017e t\u011b chyt\u00edm za hlavu a zp\u0159\u00edma se ti pod\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed. „Mimochodem, j\u00e1 mrtv\u00fd u\u017e jsem,“ zavr\u010d\u00edm ti\u0161e. Sv\u00fdm zp\u016fsobem mluv\u00edm pravdu. „M\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt taky, jestli chce\u0161,“ p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm se te\u010f zase pro zm\u011bnou hlavou j\u00e1 k tob\u011b. Jazykem ti p\u0159ejedu po brad\u011b a\u017e na tv\u016fj krk. P\u0159eto\u010d\u00edm se tak, \u017ee te\u010f jsi ty ten, kdo je p\u0159itiskl\u00fd na zdi. Ruce ti chyt\u00edm nad hlavu a jazykem jezd\u00edm po tv\u00e9 kr\u010dn\u00ed tepn\u011b. C\u00edt\u00edm tvoji krev, jak koluje tv\u00fdm t\u011blem. Sta\u010d\u00ed si jen kousnout a znovu ji ochutn\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/div>\n
Trochu m\u011b zamraz\u00ed p\u0159i tv\u00e9m, dalo by se \u0159\u00edct, n\u00e1vrhu. Nab\u00edz\u00ed\u0161 mi tu tv\u016fj zp\u016fsob \u017eivota. Ale ne, d\u011bkuju. O to opravdu nestoj\u00edm. J\u00e1 se narodil pro to, abych takov\u00e9 jako ty likvidoval, a ne se stal jedn\u00edm z nich. Abych zab\u00edjel.<\/div>\n
„Ne d\u00edky… nestoj\u00edm o tvoji krev. Nikdy se nestanu n\u011b\u010d\u00edm, jako jsi ty.“ Syknu, ale z\u00e1rove\u0148 vzdychnu. Tv\u016fj dech m\u011b ovane na k\u016f\u017ei. P\u0159iv\u0159u o\u010di a sev\u0159u ruku v p\u011bst. Tedy tu, kde nedr\u017e\u00edm zbra\u0148. V\u00edm, \u017ee se m\u016f\u017ee\u0161 kdykoliv zakousnout a nepustit. Ale mysl\u00edm, \u017ee na\u0161e \u0161ance jsou te\u010f vyrovnan\u00e9. Vz\u00e1jemn\u011b si ohro\u017eujeme \u017eivot. Sv\u00fdm zp\u016fsobem to je ale velice vzru\u0161uj\u00edc\u00ed hra. Nejsem si ale jist\u00fd, zda je v n\u00ed n\u011bjak\u00fd v\u00edt\u011bz nebo pora\u017een\u00fd. Omot\u00e1m ti jednu nohu kolem boku a p\u0159it\u00e1hnu t\u011b tak t\u011bsn\u011b k sob\u011b.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 na m\u011b chu\u0165?“ Vlastn\u011b bych se nemusel pt\u00e1t. C\u00edt\u00edm to. V\u00edm, \u017ee si chce\u0161 kousnout a p\u00edt. Ochutnat m\u011b. Nahnu hlavu v\u00edc do strany. Sv\u00fdm zp\u016fsobem snad i chci, abys kousnul. Je to jako zvl\u00e1\u0161tn\u00ed spojen\u00ed. A\u017e nezdrav\u011b ale tou\u017e\u00edm po tob\u011b. O to v\u00edc, kdy\u017e to m\u016f\u017ee b\u00fdt jen jednou. Kdy\u017e u\u017e v noci se m\u016f\u017ee v\u0161echno zm\u011bnit a jednomu z n\u00e1s m\u016f\u017ee skon\u010dit \u017eivot.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^ KaKiNkAaA ^_^ – Up\u00edr Bill Doris – Lovec Tom Bill Byl jsem si jist\u00fd, \u017ee v\u00ed\u0161, kdo jsem, u\u017e jen z toho, kdy\u017e jsi vzhl\u00e9dl k m\u00fdm o\u010d\u00edm a pod\u00edval se do nich. A tv\u00e1 slova to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[402],"tags":[],"class_list":["post-8960","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vampire-vs-hunter"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8960","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8960"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8960\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8960"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8960"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8960"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}