{"id":8969,"date":"2011-04-04T16:30:00","date_gmt":"2011-04-04T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8946"},"modified":"2011-04-04T16:30:00","modified_gmt":"2011-04-04T15:30:00","slug":"obsession-67","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/04\/obsession-67\/","title":{"rendered":"Obsession 67."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
N\u00e1hle m\u011b probudila siln\u00e1 bolest hlavy, a pak se k tomu p\u0159idalo rovnou cel\u00e9 t\u011blo. C\u00edtil jsem se jako… zn\u00e1siln\u011bn\u00fd. V\u0161echno m\u011b bolelo a sotva jsem se pohnul. Nikde nikdo nebyl. Bylo tu naprost\u00e9 ticho. Pooto\u010dil jsem se, tro\u0161ku se posadil. Zjistil jsem, \u017ee je u\u017e ve\u010der. Bylo n\u011bco m\u00e1lo po osm\u00e9 hodin\u011b. Stra\u0161n\u011b m\u011b bolel zadek, ani jsem na n\u011bj nedosedl. Cel\u00fd ubre\u010den\u00fd jsem se posadil. Pode mnou byla krev. Jedin\u00e9, co jsem v tenhle okam\u017eik dok\u00e1zal, bylo se rozbre\u010det. Aspo\u0148 jsem se zakryl lehkou p\u0159ikr\u00fdvkou. Netu\u0161il jsem, kde ten hajzl je. Ale byl jsem rad\u011bji ti\u0161e, aspo\u0148 jsem se o to sna\u017eil. Do\u0161lo mi, co se stalo. Co mi provedl. Povedlo se mu to. To bylo to, co Tom nikdy necht\u011bl. V\u017edy mi \u0159\u00edkal, \u017ee mu nedovol\u00ed, aby mi ubl\u00ed\u017eil. Stalo se. Te\u010f u\u017e m\u011b nem\u00e1 kdo ochr\u00e1nit.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Nakonec jsem se zvedl, popadl svoje oble\u010den\u00ed, co jsem m\u011bl na zemi pohozen\u00e9, a ti\u0161e se roze\u0161el do koupelny. Netu\u0161il jsem, kde je. Rychle jsem se zav\u0159el a zamknul. Ihned jsem si vlezl do sprchov\u00e9ho koutu. Mmh, byla to takov\u00e1 \u00faleva.<\/em> Kone\u010dn\u011b jsem m\u011bl pocit, \u017ee ze sebe sm\u00fdv\u00e1m ve\u0161kerou tu \u0161p\u00ednu, kterou jsem na sob\u011b d\u00edky n\u011bmu c\u00edtil. Ka\u017ed\u00e1 kapka vody m\u011b uvol\u0148ovala. Bylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9. Hlavn\u011b jsem ze sebe smyl v\u0161echnu tu zaschlou krev a \u017ee j\u00ed bylo po\u017eehnan\u011b. Tolik to bolelo. To, co se mi stalo tehdy s Tomem, bylo nic oproti tomuhle. C\u00edtil jsem to. Byl jsem natr\u017een\u00fd a hodn\u011b.<\/div>\n
\n
Sprchoval jsem se dlouho. Kdy\u017e jsem vylezl ze sprchov\u00e9ho koutu ven, vzal jsem si n\u011bjak\u00fd nepou\u017eit\u00fd ru\u010dn\u00edk, a hned se d\u016fkladn\u011b osu\u0161il. Obl\u00e9kl jsem se do sv\u00e9ho oble\u010den\u00ed, i kdy\u017e se mi do n\u011bj v\u016fbec necht\u011blo. Bylo u\u0161pin\u011bn\u00e9 a p\u0159ece jen asi po v\u010derej\u0161ku i tro\u0161ku propocen\u00e9, ale nic jsem tu nem\u011bl. P\u0159i my\u0161lence na kr\u00e1sn\u00fd b\u00edl\u00fd \u017eupan, kter\u00fd tu byl k dispozici, jsem se jen ot\u0159\u00e1sl. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee by toho lehk\u00e9ho od\u011bvu mohl Hanz rychle vyu\u017e\u00edt. Proto jsem si vzal rad\u011bji to pou\u017eit\u00e9 oble\u010den\u00ed. Pod\u00edval jsem se na sebe do zrcadla. Tv\u00e1\u0159e jsem m\u011bl otekl\u00e9, za\u010daly se mi tvo\u0159it podlitiny a mod\u0159iny. Ret jsem m\u011bl roztrhnut\u00fd. Vypadal jsem ot\u0159esn\u011b. Zrovna, jsem se chystal vyj\u00edt z koupelny ven, kdy\u017e jsem zaslechl, jak za sebou bouchnul dve\u0159mi. Vr\u00e1til se.<\/p>\n<\/div>\n
„L\u00e1sko, jsem doma,“ rozlehl se v\u0161ude jeho odporn\u00fd hlas. Zav\u0159el jsem o\u010di a rad\u011bji jsem po chvilce vylezl ven. Z\u016fstal jsem st\u00e1t ve dve\u0159\u00edch. Ihned ke mn\u011b p\u0159isp\u011bch\u00e1 a dlouze m\u011b pol\u00edb\u00ed.<\/div>\n
„Jak se ti l\u00edbilo na\u0161e prvn\u00ed milov\u00e1n\u00ed, brou\u010dku?“ pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i. Sna\u017e\u00edm se vy\u0161tvat ten jeho nechutn\u00fd jazyk.<\/div>\n
„B\u011b\u017e se pod\u00edvat na postel a uvid\u00ed\u0161,“ rozejdu se do pokoje. On snad nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 pochopen\u00ed a cit. P\u0159em\u00e1h\u00e1m se, abych nezvracel nad jeho slovy a \u010diny.<\/em><\/div>\n
„U\u017e jsem to vid\u011bl. Nech\u00e1m si to prost\u011bradlo na pam\u00e1tku,“ \u0159ekne. Opravdu se mi zved\u00e1 \u017ealudek.<\/em><\/div>\n
„Nech,“ \u0159eknu jenom a dojdu pomalu a\u017e do pokoje. Opravdu m\u011b v\u0161echno tak bol\u00ed, \u017ee jsem r\u00e1d, \u017ee se h\u00fdbu. Ale neodv\u00e1\u017e\u00edm se posadit.<\/div>\n
„U\u017e bys m\u011bl, Billy, n\u011bco sn\u00edst,“ povzdechne. „Byl jsem ti koupit gumov\u00fd medv\u00eddky. M\u00e1\u0161 je tolik r\u00e1d.“ Sebere je ze stolu a s \u00fasm\u011bvem mi je p\u0159inese. Jedl jsem je v\u017edy s Tomem. U\u017e d\u0159\u00edv si ho v\u017edy jeden z n\u00e1s dal do pusy, skousnul ho mezi zuby a druh\u00fd mu ho trhal. V\u017edy jsme se tomu sm\u00e1li.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Nem\u00e1m hlad ani chu\u0165,“ odpov\u00edm slu\u0161n\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 to ch\u00e1pu, ale mohl bys zkolabovat, kdy\u017e nic nesn\u00ed\u0161. A to j\u00e1 nechci, ty m\u016fj and\u00edlku,“ \u0159ekne. Jak to do\u0159ekne, zatm\u00ed se mi p\u0159ed o\u010dima. Vyhrknou mi slzy. Tak mi \u0159\u00edkal Tom. V\u017edy m\u011b tak jemn\u011b oslovoval. Miloval jsem to od n\u011bj. Tenhle zmetek na to nem\u00e1 jedin\u00e9 pr\u00e1vo.<\/em><\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi tak,“ hlesnu a lehnu si na bok.<\/div>\n
„Ale and\u00edlek na tebe perfektn\u011b sed\u00ed,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148,“ ot\u0159u si slzy a schoul\u00edm se k sob\u011b. „K\u00e9\u017e bych zkolaboval,“ dod\u00e1m nesly\u0161n\u011b. Aspo\u0148 bych chc\u00edpnul a m\u011bl od tohohle pokoj. Nem\u00e1m u\u017e pro koho \u017e\u00edt. Chci b\u00fdt zase s Tomem.<\/em><\/div>\n
„…pro\u010d ti to osloven\u00ed tak vad\u00ed?“ zept\u00e1 se nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„Prost\u011b mi tak ne\u0159\u00edkej, pros\u00edm,“ povzdechnu.<\/div>\n
„A m\u016f\u017eu ti \u0159\u00edkat \u010f\u00e1bl\u00edku?“ za\u010dne se sm\u00e1t a p\u0159ileze ke mn\u011b. Kdyby na m\u011b nemluvil v\u016fbec, ud\u011blal by l\u00e9pe.<\/em><\/div>\n
„Nech\u00e1pu pro\u010d,“ odt\u00e1hnu se, jak jen to jde.<\/div>\n
„Ale notak. Neut\u00edkej po\u0159\u00e1d ode m\u011b. J\u00e1 t\u011b p\u0159ece nekousnu,“ p\u0159it\u00e1hne si m\u011b k sob\u011b a natiskne se ke mn\u011b.<\/div>\n
„To bol\u00ed, pus\u0165 m\u011b,“ vyvl\u00e9knu se mu.<\/div>\n
„S tebou nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 sranda. Furt sp\u00ed\u0161 nebo bre\u010d\u00ed\u0161,“ \u0159ekne otr\u00e1ven\u011b a zvedne se z postele. Roz\u010d\u00edlen\u011b se op\u0159u o loket, abych na n\u011bj vid\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„Uv\u011bdomuje\u0161 si v\u016fbec, co se stalo? Cos zavinil a cos mi ud\u011blal?!“ zachrapt\u00edm ubre\u010den\u011b.<\/div>\n
„V\u00edm. Tak na to prost\u011b zapome\u0148 a budeme se bavit,“ pronese lhostejn\u011b.<\/div>\n
„M\u00e1m oproti n\u011bkomu srdce!“<\/div>\n
„Necht\u011bj, abych t\u011b zas zml\u00e1til!“ zv\u00fd\u0161\u00ed na m\u011b hlas.<\/div>\n
„To je toti\u017e jedin\u00e9, co um\u00ed\u0161. Zml\u00e1tit m\u011b, sv\u00e1zat, k\u0159i\u010det, a je\u0161t\u011b m\u011b zn\u00e1silnit!“ zaje\u010d\u00edm u\u017e a zvednu se. „To tady prohla\u0161uje\u0161, jak m\u011b miluje\u0161? Jak jsem dokonal\u00fd? Nejedn\u00e1\u0161 se mnou tak!“<\/div>\n
„Proto\u017ee ty se tak taky nechov\u00e1\u0161!“ oplat\u00ed mi k\u0159ikem a u\u017e vid\u00edm, jak se nap\u0159ahuje na dal\u0161\u00ed \u00fader. Rychle na\u0161t\u011bst\u00ed ucuknu a ute\u010du do koupelny.<\/div>\n
„Prase!“ zak\u0159i\u010d\u00edm je\u0161t\u011b.<\/div>\n
„Poj\u010f sem!“ za\u0159ve a ihned se rozb\u011bhne za mnou. Stihnu se na\u0161t\u011bst\u00ed zamknout. Cel\u00fd se chv\u011bju a rychle d\u00fdch\u00e1m. Op\u0159u se o dve\u0159e a zaklon\u00edm hlavu. Bo\u017ee, j\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu. Nejrad\u0161i bych opravdu um\u0159el. Pro\u010d jsem sakra nemohl zem\u0159\u00edt p\u0159i t\u00e9 nehod\u011b? Byl bych s Tomem!<\/em><\/div>\n
„Odemkni!“ za\u0159ve a kopne do dve\u0159\u00ed. Skoro a\u017e nadsko\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Nech m\u011b, pros\u00edm. Nech m\u011b b\u00fdt. Pak odemknu.“<\/div>\n
„Jen po\u010dkej, a\u017e vyleze\u0161! Zml\u00e1tim t\u011b jako psa!“ zak\u0159i\u010d\u00ed a znovu kopne do dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„T\u00e1hni pry\u010d… pros\u00edm, t\u00e1hni…“ \u0161ept\u00e1m a tisknu se na dve\u0159e. M\u00e1m strach, \u017ee je vykopne.<\/div>\n
„Tak si tam t\u0159eba chc\u00edpni, ty malej zkurvenej hajzle!“ kopne je\u0161t\u011b jednou vztekle do dve\u0159\u00ed a odkr\u00e1\u010d\u00ed. Jak zaslechnu, \u017ee odch\u00e1z\u00ed, ulev\u00ed se mi. Svezu se po t\u011bch dve\u0159\u00edch na zem a ti\u0161e polyk\u00e1m slzy, kter\u00e9 ne a ne zastavit. Z\u016fstanu tady i p\u0159es noc, pokud to p\u016fjde. Nechci, aby po mn\u011b v noci znovu lezl.<\/p>\n<\/div>\n
Nakonec se mi to povedlo. Prosed\u011bl jsem tady celou noc. Hanz u\u017e na\u0161t\u011bst\u00ed nep\u0159i\u0161el. Jen jsem usly\u0161el je\u0161t\u011b p\u00e1r nad\u00e1vek, kter\u00e9 pat\u0159ily samoz\u0159ejm\u011b mn\u011b. Ale nebral jsem na to ohled. Polo\u017eil jsem se na tu studenou zem a zav\u0159el o\u010di. Kone\u010dn\u011b jsem mohl p\u0159em\u00fd\u0161let, plakat a nechat se un\u00e1\u0161et sv\u00fdmi pocity bez toho, ani\u017e by mi do toho lezl on.<\/p>\n

Nedok\u00e1\u017eu se sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee Tom zem\u0159el. Tom, moje dvoj\u010de. Osobnost, kter\u00e1 pro m\u011b byla sv\u011btem a \u017eivotem. Prom\u00edtal se mi p\u0159ed o\u010dima cel\u00fd n\u00e1\u0161 spole\u010dn\u00fd \u017eivot. Vzpom\u00ednal jsem na ty \u010dasy, kdy\u017e jsme s mamkou a Gordonem jezdili jako mal\u00ed na v\u00fdlety. I na to, jak se mamka rozvedla s na\u0161\u00edm prav\u00fdm otcem. Na to, jak jsme si s Tomem chodili hr\u00e1t ke star\u00e9 tov\u00e1rn\u011b. Jak jsme se nejednou poprali, a nakonec to dopadlo tak, \u017ee n\u00e1s mamka zbila, proto\u017ee jsme j\u00ed rozbili v\u00e1zu od babi\u010dky, a hlavn\u011b jsme utrhli dr\u017eadlo od p\u00e1nve, jeliko\u017e m\u011b s n\u00ed Tom ml\u00e1til po hlav\u011b. Nehled\u011b na to, kdy\u017e jsme za\u010dali hr\u00e1t. Za\u010d\u00ednali jsme jen jako zp\u011bv\u00e1k a kytarista. Kdy\u017e se k n\u00e1m p\u0159idal Gustav a Georg, bylo to o n\u011b\u010dem jin\u00e9m. Naprosto jin\u00e9m. Od sv\u00fdch 15ti let jsme \u017eili jin\u00fd \u017eivot, m\u011bli jsme jin\u00e1 pravidla, jin\u00e9 z\u00e1jmy, aktivity. Ale byli jsme neust\u00e1le spolu.
<\/em><\/div>\n

Tzv. Tokio Hotel \u017eivot jsme si u\u017e\u00edvali spole\u010dn\u011b. I kdy\u017e mnoho zl\u00fdch jazyk\u016f tvrdilo, \u017ee mi kluci z\u00e1vid\u00ed mou pozici v kapele, s Tomem jsme o tom \u010dasto diskutovali a v\u017edy jsme se tomu jen zasm\u00e1li. Shodli jsme se toti\u017e na tom, jak z\u00e1vistiv\u00ed lid\u00e9 jsou. Ne ka\u017ed\u00fd toti\u017e m\u011bl vztah, jako jsme m\u011bli my dva. Kdy\u017e se na\u0161e kapela rozpadla, byl to pro n\u00e1s krut\u00fd a bolestiv\u00fd p\u00e1d. Ale v\u011bd\u011bli jsme, \u017ee to tak bude lep\u0161\u00ed. Sna\u017eili jsme se vr\u00e1tit do kolej\u00ed norm\u00e1ln\u00edch lid\u00ed. Po p\u00e1r letech se n\u00e1m to povedlo. Bl\u00e1zinec kolem n\u00e1s se tro\u0161ku uti\u0161il a my za\u010dali \u017e\u00edt jako norm\u00e1ln\u00ed lid\u00e9. I kdy\u017e jsme se oba sm\u00e1li tomu, jak jsme spolu n\u011bkam vy\u0161li a zastavovali n\u00e1s lid\u00e9 d\u00e1l a \u017e\u00e1dali si podpis, t\u011b\u0161ilo n\u00e1s to.
<\/em><\/div>\n
Vlastn\u011b ani nev\u00edm, jak jsme se dostali k tomu na\u0161emu vztahu. Jednodu\u0161e se to v n\u00e1s probudilo. Zamilovali jsme se do sebe. A\u0165 si ka\u017ed\u00fd \u0159\u00edk\u00e1, co chce, v\u00edm, \u017ee m\u011b Tom miloval. Aspo\u0148 mali\u010dko, ale miloval. Tak, jak se ke mn\u011b choval, tak jak se choval celkov\u011b, se nechoval nikdy. Nikdy se toti\u017e nezamiloval. V\u017edy m\u011bl n\u011bkolika denn\u00ed rom\u00e1nky a t\u00edm to v\u017edy skon\u010dilo.<\/em><\/div>\n
Ale te\u010f moje \u017eivotn\u00ed etapy skon\u010dily. Skon\u010dilo v\u0161echno. Tom se mi rozplynul p\u0159ed o\u010dima. Ode\u0161el. Jedin\u00e9, co mi z\u016fstalo, jsou vzpom\u00ednky. Nav\u00edc po\u0159\u00e1d v u\u0161\u00edch sly\u0161\u00edm, jak p\u0159i t\u00e9 j\u00edzd\u011b \u0159\u00edkal, \u017ee m\u011b miluje, nav\u017edycky. Ale to je to posledn\u00ed, co mi za sv\u016fj \u017eivot stihl \u0159\u00edct. Te\u010f jsou tu u\u017e jen vzpom\u00ednky a ty z\u016fstanou. Je konec.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Pozd\u011b v noci, n\u011bjak kolem rann\u00edch hodin jsem teprve usnul. Ten brek m\u011b unavil. Ale moc jsem toho nenaspal. Netu\u0161il jsem, kolik bylo hodin, ale bylo podle m\u011b n\u011bco p\u0159ed polednem. Najednou se s p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fdm k\u0159ikem a hlukem rozrazily dve\u0159e od koupelny.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL N\u00e1hle m\u011b probudila siln\u00e1 bolest hlavy, a pak se k tomu p\u0159idalo rovnou cel\u00e9 t\u011blo. C\u00edtil jsem se jako… zn\u00e1siln\u011bn\u00fd. V\u0161echno m\u011b bolelo a sotva jsem se pohnul. Nikde nikdo nebyl. Bylo tu naprost\u00e9 ticho. Pooto\u010dil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[356],"tags":[],"class_list":["post-8969","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obsession"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8969","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8969"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8969\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8969"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8969"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8969"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}