{"id":898,"date":"2017-11-28T15:00:00","date_gmt":"2017-11-28T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=892"},"modified":"2017-11-28T15:00:00","modified_gmt":"2017-11-28T14:00:00","slug":"vampire-sunrise-ii-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/11\/28\/vampire-sunrise-ii-9\/","title":{"rendered":"Vampire sunrise II 9."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\" <\/div>\n
<\/div>\n
„No, nakonec to ani nebyla takov\u00e1 hr\u016fza, co?“ popl\u00e1cal m\u011b otec po z\u00e1dech a do ruky mi vrazil poh\u00e1r s v\u00ednem.<\/div>\n
„O \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“ zamumlal jsem rozmrzele. Pr\u00e1v\u011b jsem za sebou m\u011bl prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed s klanem, kter\u00fd zap\u0159\u00ed\u010dinil smrt m\u00e9 matky. Pro m\u011b to tedy rozhodn\u011b hr\u016fza byla. Nech\u00e1pal jsem, jak se otec na ty vrahy dok\u00e1\u017ee usm\u00edvat a d\u011blat, \u017ee minulost neexistuje.<\/div>\n
„\u010cekal jsem, \u017ee p\u0159ijdou s n\u011bjak\u00fdmi po\u017eadavky, ale zat\u00edm to vypad\u00e1, \u017ee dostali rozum,“ pokra\u010doval otec a \u00fakosem pohl\u00e9dl na malou skupinku mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed se u stolu bavili s \u010dleny kr\u00e1lovsk\u00e9 rady. N\u011b\u010demu se hlasit\u011b sm\u00e1li, tak\u017ee jsem musel znechucen\u011b odvr\u00e1tit zrak.<\/div>\n
„Bylo to teprve uv\u00edtac\u00ed setk\u00e1n\u00ed. Jedn\u00e1n\u00ed teprve p\u0159ijdou,“ nam\u00edtl jsem. V hlavn\u00edm s\u00e1le jsme si zat\u00edm jen podali ruce a zb\u011b\u017en\u011b se informovali o tom, co je v na\u0161ich klanech nov\u00e9ho. Ani jeden z mu\u017e\u016f nebyl p\u0159\u00edtomen na m\u00e9 korunovaci, tak\u017ee jim Marrion p\u0159evypr\u00e1v\u011bla jej\u00ed pr\u016fb\u011bh. Ne, \u017ee by byla n\u011b\u010d\u00edm zaj\u00edmav\u00e1, ale zaj\u00edmalo je to. „Z\u00edtra si m\u016f\u017eou p\u0159\u00e1t obnoven\u00ed Vl\u00e1dy krve nebo podobn\u00e9 blbosti.“<\/div>\n
„Bille, tohle u\u017e se nepraktikuje od dob tv\u00e9ho prad\u011bde\u010dka,“ zakroutil hlavou k\u00e1rav\u011b otec. Vl\u00e1da krve byl hodn\u011b odborn\u00fd ritu\u00e1l, j\u00edm\u017e se zasv\u011bcovali nov\u00ed up\u00ed\u0159\u00ed. Museli se vykoupat v k\u00e1di pln\u00e9 lidsk\u00e9 krve a sm\u00fdt tak ze sebe sv\u016fj minul\u00fd \u017eivot. Neznal jsem nikoho, kdo by ho n\u011bkdy za\u017eil, nicm\u00e9n\u011b ve star\u00fdch spisech je pops\u00e1n a\u017e s morbidn\u00ed p\u0159esnost\u00ed.<\/div>\n
\n

„M\u011bl jsem trochu obavu, \u017ee bude\u0161 d\u011blat sc\u00e9ny. Chci t\u011b jen upozornit, abys dr\u017eel sv\u00e9 emoce na uzd\u011b. Tady nejde o nic osobn\u00edho. Je t\u0159eba hlavn\u011b db\u00e1t na dobro kr\u00e1lovstv\u00ed, a rozh\u00e1dat se pr\u00e1v\u011b te\u010f s Declanov\u00fdm klanem by rozhodn\u011b nebylo dobr\u00e9,“ nav\u00e1zal otec, kdy\u017e jsem nic ne\u0159\u00edkal.<\/p><\/div>\n

„Jak tohle d\u011bl\u00e1\u0161?“ svra\u0161til jsem obo\u010d\u00ed a m\u011b\u0159il si ho opovr\u017eliv\u00fdm pohledem. „Jak se dok\u00e1\u017ee\u0161 takhle p\u0159etva\u0159ovat? To ti v\u016fbec nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, \u017ee vrazi tv\u00e9 \u017eeny<\/a> stoj\u00ed jen p\u00e1r metr\u016f od tebe?“<\/div>\n
„Uklidni se,“ sykl na m\u011b otec, proto\u017ee jsem v roz\u010d\u00edlen\u00ed za\u010dal zvy\u0161ovat hlas. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee mi to nen\u00ed jedno, ale \u010deho bychom dos\u00e1hli, kdybychom je hned za\u010dali napadat? Mus\u00edme jednat opatrn\u011b. Declan je chytr\u00fd chlap, a\u017e moc chytr\u00fd. Nenech\u00e1 si nic l\u00edbit. Mus\u00edme mu d\u00e1t pocit, \u017ee je tu v\u00edtan\u00fd a v\u0161echno bylo zapomenuto.“<\/div>\n
„M\u011bl by se tu plazit jako \u010derv a prosit o odpu\u0161t\u011bn\u00ed,“ procedil jsem skrz zatnut\u00e9 zuby. „M\u00edsto toho se tady naparuje a \u0159\u00edk\u00e1 si, jak to byl chytr\u00fd tah nechat matku zavra\u017edit. V\u016fbec nec\u00edt\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd stud.“ M\u011bl jsem co d\u011blat, abych si Declanov\u00fdm sm\u011brem neodplivnul. Vysok\u00fd blon\u010f\u00e1k n\u00e1m nev\u011bnoval \u017e\u00e1dnou pozornost, ale z cel\u00e9ho jeho vystupovan\u00ed bylo zn\u00e1t, jak si svou pozici v\u016fdce klanu u\u017e\u00edv\u00e1. V\u011bd\u011bl, \u017ee je jeho postaven\u00ed siln\u00e9 a kdyby cht\u011bl, dok\u00e1zal by d\u00e1t dohromady i jin\u00e9 klany, aby ho n\u00e1sledovaly v jeho ide\u00e1lech.<\/div>\n
\n

„Mo\u017en\u00e1 bys m\u011bl rad\u0161i j\u00edt. Byl to dlouh\u00fd den,“ povzdechl si otec, jako bych byl jen mal\u00e9 neposlu\u0161n\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/p><\/div>\n

„Fajn,“ odsekl jsem a u\u017e jsem se chystal oto\u010dit na pat\u011b a zmizet.<\/div>\n
„Po\u010dkej je\u0161t\u011b,“ uchopil m\u011b za nadlokt\u00ed. „Je tu je\u0161t\u011b jedna v\u011bc, kterou s tebou chci probrat.“<\/div>\n
„Ano?“ vydechl jsem unaven\u011b. U\u017e jsem se vid\u011bl v hork\u00e9 van\u011b a nejl\u00e9pe se \u0161pi\u010d\u00e1ky hluboko v Tomov\u011b krku. Vid\u011bli jsme se te\u010f tak m\u00e1lo, \u017ee jsme si sotva stihli naj\u00edt \u010das na to jeden od druh\u00e9ho usrknout.<\/div>\n
„Kdy hodl\u00e1\u0161 za\u010d\u00edt \u0159e\u0161it ot\u00e1zku n\u00e1stupnictv\u00ed,“ nadhodil otec a mn\u011b bylo jasn\u00e9, \u017ee s t\u00edm p\u0159i\u0161el pr\u00e1v\u011b te\u010f, jen proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee se neza\u010dnu vztekat, kdy\u017e jsme v s\u00e1le pln\u00e9m lid\u00ed.<\/div>\n
„To snad nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b,“ zakroutil jsem hlavou. „\u0158ekl jsem ti, \u017ee se o tom nehodl\u00e1m bavit. Jsem s Tomem. Te\u010dka. Kdybych nem\u011bl spoustu jin\u00e9 pr\u00e1ce, u\u017e bych ho prohl\u00e1sil za pr\u00e1voplatn\u00e9ho partnera, jen abyste mi dali pokoj.“<\/div>\n
„S Tomem si d\u011blej, co chce\u0161. To je tvoje v\u011bc,“ \u0159ekl otec, ale vypadal, \u017ee mu ka\u017ed\u00e9 slovo \u010din\u00ed pot\u00ed\u017ee. „Ale mo\u017en\u00e1 by nebylo \u00fapln\u011b od v\u011bci ohl\u00e9dnout se po vhodn\u00e9 d\u00edvce, kter\u00e1 by ti v budoucnu dala d\u011bdice.“<\/div>\n
„Navrhuje\u0161 mi tady pr\u00e1v\u011b, abych si na\u0161el man\u017eelku na oko, ale klidn\u011b p\u0159i tom d\u00e1l vedl vztah s Tomem?“ zalo\u017eil jsem si ruce na prsou a hlavu p\u0159it\u00e1hl k rameni v ironick\u00e9 \u00faklon\u011b.<\/div>\n
\n
„A ty snad vid\u00ed\u0161 n\u011bjak\u00e9 jin\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed?“ prskl na m\u011b a p\u0159istoupil ke mn\u011b bl\u00ed\u017e, aby n\u00e1s nikdo nesly\u0161el. „Toma se vzd\u00e1t nechce\u0161, ale tr\u016fn pot\u0159ebuje d\u011bdice. Nebo chce\u0161, aby za p\u011bt set let kr\u00e1lovstv\u00ed proch\u00e1zelo t\u00edm, \u010d\u00edm te\u010f? Nebude tady nikdo s Dr\u00e1kulovou krv\u00ed. Marcus i Matias odm\u00edtli, a to je nevratn\u00e9. Pokud n\u00e1m ned\u00e1\u0161 d\u011bdice ty, bude v\u00e1lka.“<\/div>\n
„J\u00e1 tohle te\u010f opravdu nehodl\u00e1m \u0159e\u0161it. Prost\u011b to ber tak, \u017ee m\u00e1m p\u011bt set let na to, abych to n\u011bjak vymyslel,“ promnul jsem si ko\u0159en nosu, proto\u017ee na tohle jsem zkr\u00e1tka odpov\u011b\u010f nem\u011bl. „Pokud je to v\u0161echno, co jsi mi cht\u011bl, odch\u00e1z\u00edm.“<\/div>\n
Tentokr\u00e1t m\u011b otec nezastavil, jen\u017ee ne\u017e se mi v\u016fbec poda\u0159ilo doj\u00edt ke dve\u0159\u00edm, u kter\u00fdch po\u0165apk\u00e1val Gustav, zarazil m\u011b Declan.<\/div>\n
„U\u017e n\u00e1s opou\u0161t\u00edte, va\u0161e v\u00fdsosti?“ zeptal se m\u011b a jedno obo\u010d\u00ed m\u011bl nep\u0159irozen\u011b zdvihnut\u00e9 nahoru.<\/div>\n
„Ano, jsem unaven\u00fd. Nejste jedin\u00fd klan, se kter\u00fdm jsem dnes jednal,“ pokou\u0161el jsem se ho odb\u00fdt co mo\u017en\u00e1 nejrychleji, jen\u017ee on mi necht\u011bl ustoupit.<\/div>\n
„Mus\u00ed to b\u00fdt t\u011b\u017ek\u00e9 d\u00e1vat kr\u00e1lovstv\u00ed znovu dohromady,“ pronesl r\u00e1doby soucitn\u011b. Pohl\u00e9dl jsem mu do obli\u010deje pln\u00e9ho tvrd\u00fdch rys\u016f a p\u0159em\u00edtal, kam t\u00edm v\u0161\u00edm m\u00ed\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Nic, co bych nezvl\u00e1dl,“ vr\u00e1til jsem mu \u00fader.<\/div>\n
„O tom nepochybuji,“ u\u0161kl\u00edbl se a nat\u00e1hl ke mn\u011b ruku s dlouh\u00fdmi prsty. „Douf\u00e1m, \u017ee na\u0161e kr\u00e1lovstv\u00ed te\u010f bude jen a jen vzkv\u00e9tat.“<\/div>\n
\n

Odolal jsem nutk\u00e1n\u00ed se znechucen\u011b odvr\u00e1tit a jeho gesto n\u00e1klonosti p\u0159ijal. Jeho dla\u0148 byla ledov\u00e1 a vlhk\u00e1 a j\u00e1 se v duchu ot\u0159\u00e1sl. Byl jsem r\u00e1d, kdy\u017e u\u017e nic nedodal a j\u00e1 se mohl obr\u00e1tit a kone\u010dn\u011b vypadnout. Odm\u00edtl jsem Gustavovu nab\u00eddku, \u017ee m\u011b doprovod\u00ed, a pel\u00e1\u0161il pry\u010d.<\/p><\/div>\n

Sotva jsem vy\u0161el ze s\u00e1lu, z ramen mi spadla obrovsk\u00e1 t\u00edha. Nebylo mi p\u0159\u00edjemn\u011b mezi v\u0161emi t\u011bmi star\u00fdmi up\u00edry a jejich pleticha\u0159en\u00edm. Zvedal se mi \u017ealudek p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee celou z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed noc prosed\u00edm u jednoho stolu s Declanem a jeho seznamem p\u0159\u00e1n\u00ed a po\u017eadavk\u016f.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem zabo\u010dil za dal\u0161\u00ed roh, v\u0161iml jsem si postavy, kter\u00e1 st\u00e1la u okna a hled\u011bla z n\u011bj ven.<\/div>\n
„Anette,“ oslovil jsem d\u00edvku. Netrhla sebou, jak jsem o\u010dek\u00e1val, ale plynule se na m\u011b oto\u010dila a rty rozt\u00e1hla do mal\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Na sob\u011b m\u011bla jednoduch\u00e9 \u010dern\u00e9 \u0161aty po kolena a hu\u0148at\u00fd ko\u017e\u00ed\u0161ek. Sv\u00fdm zjevem absolutn\u011b nezapadala do prost\u0159ed\u00ed, ale j\u00e1 oce\u0148oval, \u017ee m\u00e1 snahu j\u00edt si vlastn\u00ed cestou a nosit, co se j\u00ed zl\u00edb\u00ed bez ohledu na to, co vy\u017eadovala etiketa.<\/div>\n
„Va\u0161e v\u00fdsosti,“ klesla v kolenou v mal\u00e9 \u00faklon\u011b, a\u017e se j\u00ed vlasy svezly dop\u0159edu. Ladn\u00fdm gestem je odhodila zp\u00e1tky na z\u00e1da a narovnala se.<\/div>\n
„Pamatuju si doby, kdy jsi mi \u0159\u00edkala \u00fapln\u011b jinak,“ r\u00fdpnul jsem si a zlomysln\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„To u\u017e je d\u00e1vno,“ z\u010dervenala jako pivo\u0148ka a pohl\u00e9dla k zemi.<\/div>\n
„Jak p\u0159esn\u011b to bylo?“ p\u0159edst\u00edral jsem hlubok\u00e9 zamy\u0161len\u00ed a do\u0161el a\u017e k n\u00ed.<\/div>\n
„Nepamatuju se,“ zavrt\u011bla hlavou, ale jej\u00ed o\u010di prozrazovaly, \u017ee l\u017ee.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to n\u011bjak souviselo s hadem,“ pokra\u010doval jsem a u\u017e\u00edval si jej\u00ed rozpaky. Pravdou bylo, \u017ee jsme s Anette jako d\u011bti tr\u00e1vili hodn\u011b \u010dasu pohromad\u011b. Vyd\u00e1vali jsme se na v\u00fdpravy do sklepen\u00ed a hr\u00e1li v\u0161elijak\u00e9 hry. Na\u0161e cesty se roze\u0161ly v dosp\u00edv\u00e1n\u00ed, kdy\u017e jsme za\u010dali m\u00edt odli\u0161n\u00e9 z\u00e1jmy. Dost jsme se odcizili a pak p\u0159estali komunikovat \u00fapln\u011b.<\/div>\n
\n

„Jak jsem \u0159ekla, je to d\u00e1vno,“ zopakovala pln\u00e1 rozpak\u016f.<\/p><\/div>\n

„Jen si z tebe utahuju. Neber m\u011b v\u00e1\u017en\u011b. M\u00e1m za sebou p\u0159\u00ed\u0161ernou noc,“ povzdychl jsem si a oto\u010dil se po sm\u011bru, kter\u00fdm jsem pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161el. Ne\u010dekal jsem, \u017ee n\u011bkdo z ostatn\u00edch brzy bude n\u00e1sledovat m\u016fj p\u0159\u00edklad. Ur\u010dit\u011b budou je\u0161t\u011b p\u00e1r hodin pop\u00edjet. A zat\u00edmco oni budou vysp\u00e1vat kocovinu, j\u00e1 u\u017e budu zahraban\u00fd v dal\u0161\u00edch pap\u00edrech a p\u0159\u00edprav\u00e1ch na jedn\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„To m\u011b mrz\u00ed,“ zatv\u00e1\u0159ila se soucitn\u011b Anette a j\u00e1 j\u00ed v\u011b\u0159il. „M\u016f\u017eu n\u011bjak pomoct?“<\/div>\n
„To nev\u00edm,“ zasm\u00e1l jsem se. „Chce\u0161 vz\u00edt kralov\u00e1n\u00ed za m\u011b?“<\/div>\n
Na okam\u017eik se zatv\u00e1\u0159ila absolutn\u011b p\u0159ekvapen\u011b, jako by si myslela, \u017ee mluv\u00edm v\u00e1\u017en\u011b. Pak jen zakroutila hlavou a pohl\u00e9dla na \u0161pi\u010dky sv\u00fdch bot.<\/div>\n
„N\u011bjakou dobu jsem t\u011b tady nevid\u011bl,“ nadhodil jsem. Nev\u011bd\u011bl jsem, pro\u010d se s n\u00ed v\u016fbec vybavuju, kdy\u017e jedin\u00e9, po \u010dem jsem skute\u010dn\u011b tou\u017eil, byl klid v m\u00e9m pokoji, jen\u017ee n\u011bco v jej\u00edm obli\u010deji m\u011b nutilo tu z\u016fstat.<\/div>\n
„Pot\u0159ebovala jsem si v Pa\u0159\u00ed\u017ei vy\u0159\u00eddit p\u00e1r v\u011bc\u00ed,“ vysv\u011btlila neur\u010dit\u011b a j\u00e1 se v tom nehodlal hrabat. Zavl\u00e1dlo mezi n\u00e1mi rozpa\u010dit\u00e9 ticho. Oba jsme se d\u00edvali v\u0161ude mo\u017en\u011b, jen ne na sebe.<\/div>\n
„Posly\u0161, cht\u011bl jsem ti \u0159\u00edct, \u017ee bylo naprosto v po\u0159\u00e1dku, jak ses tehdy bavila s Tomem. V\u00edm, \u017ee to tehdy tak nevypadalo, ale jsem ti vd\u011b\u010dn\u00fd. On tady moc p\u0159\u00e1tel nem\u00e1, tak\u017ee se v tomhle sm\u011bru neost\u00fdchej.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ usm\u00e1la se na m\u011b t\u00edm sv\u00fdm skromn\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/p>\n

Byla opravdu kr\u00e1sn\u00e1, jen\u017ee to bylo pr\u00e1v\u011b to, co mi vadilo nejv\u00edc. Moc dob\u0159e to o sob\u011b v\u011bd\u011bla a d\u00e1vala to na odiv. Podtrhovala okat\u011b v\u0161echny svoje p\u0159ednosti a j\u00e1 v tom zkr\u00e1tka vid\u011bl chladnou vypo\u010d\u00edtavost. Jen\u017ee dnes poprv\u00e9 jsem v jej\u00ed tv\u00e1\u0159i zahl\u00e9dl jakousi skrytou emoci, kter\u00e1 m\u011b nutila o n\u00ed v\u00edce p\u0159em\u00fd\u0161let. Necht\u011bl jsem, aby si myslela, \u017ee se na ni zlob\u00edm.<\/div>\n

Rozlou\u010dil jsem se s n\u00ed a u\u017e m\u00ed\u0159il pry\u010d, kdy\u017e jsem se na posledn\u00ed chv\u00edli zarazil.<\/div>\n
„Anette,“ oslovil jsem ji, tak\u017ee se na m\u011b oto\u010dila. „Nikdy jsem ti nem\u011bl za zl\u00e9 to s Alexisem.“<\/div>\n
Zatv\u00e1\u0159ila se nech\u00e1pav\u011b a o krok ustoupila. „S Alexisem?“ zopakovala po mn\u011b.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee jsi do n\u011bj byla zamilovan\u00e1, kdy\u017e byl s n\u00e1mi tady na hrad\u011b. V\u00edm, \u017ee ses na n\u011bj chodila d\u00edvat do vesnice je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jsem ho prom\u011bnil v up\u00edra,“ doplnil jsem.<\/div>\n
„Ale Bille, j\u00e1 do Alexise nikdy zamilovan\u00e1 nebyla,“ \u0159ekla a v jej\u00edch o\u010d\u00edch se zra\u010dilo up\u0159\u00edmn\u00e9 zd\u011b\u0161en\u00ed. D\u0159\u00edv, ne\u017e jsem se s n\u00ed stihl za\u010d\u00edt h\u00e1dat, ozvaly se v chodb\u011b kroky a zpoza rohu se vyno\u0159il otec. M\u011bl jsem obavu, \u017ee m\u011b zat\u00e1hne do dal\u0161\u00edch debat, tak\u017ee jsem se rychle oto\u010dil na pat\u011b a pel\u00e1\u0161il pry\u010d. Kdy\u017e jsem proch\u00e1zel kolem str\u00e1\u017ee v na\u0161\u00ed v\u011b\u017ei, uv\u011bdomil jsem si, \u017ee mi Anette \u0159ekla Bille a j\u00e1 ji za to nepok\u00e1ral. \u0158ekla to tak p\u0159irozen\u011b, \u017ee m\u011b to v tu chv\u00edli ani nenapadlo.<\/div>\n
\n

My\u0161lenky na b\u00fdvalou kamar\u00e1dku m\u011b rychle p\u0159e\u0161ly, kdy\u017e jsem vstoupil do na\u0161eho ztichl\u00e9ho bytu. Na v\u011b\u0161\u00e1ku visel Tom\u016fv kab\u00e1t a kousek od n\u011bj le\u017eely halabala jeho boty, jak je tam nechal, kdy\u017e se vyzouval. Rozhodn\u011b tedy byl doma. P\u00edchlo m\u011b u srdce zklam\u00e1n\u00edm, kdy\u017e jsem ho na\u0161el rozvalen\u00e9ho v na\u0161\u00ed posteli. Ruce m\u011bl do\u0161iroka rozhozen\u00e9 a zhluboka oddechoval.<\/p><\/div>\n

Byl jsem r\u00e1d, \u017ee tentokr\u00e1t o\u010dividn\u011b zvl\u00e1dnul alespo\u0148 zaj\u00edt do sprchy, proto\u017ee m\u011bl na sob\u011b jen boxerky a von\u011bl po sprchov\u00e9m gelu. Chvilku jsem se kochal v\u00fdhledem na jeho dokonal\u00e9 t\u011blo, ne\u017e jsem se taky odplou\u017eil do koupelny vykonat pravidelnou hygienu.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem se vr\u00e1til zp\u00e1tky, Tom le\u017eel naprosto stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm. Kdy\u017e usnul t\u00edmhle sv\u00fdm hlubok\u00fdm sp\u00e1nkem, nebylo mo\u017en\u00e9 ho probudit. Cht\u011bl jsem se ho zeptat, jak\u00fd m\u011bl den. Jak mu jde u\u010den\u00ed s Adamem a jestli toho na n\u011bj nen\u00ed moc. Bav\u00ed ho to v\u016fbec? A jak pokra\u010duje se Sonjou? U\u017e jsem ty jeho n\u00e1valy emoc\u00ed lep\u0161\u00ed? Um\u00ed je l\u00edp zpracov\u00e1vat? Nem\u011bl dnes n\u011bjak\u00fd z\u00e1chvat? Dle jeho uvoln\u011bn\u00e9ho obli\u010deje jsem soudil, \u017ee ne. Vypadal naprosto spokojen\u011b.<\/p>\n

„Jsi tady,“ zamumlal nez\u0159eteln\u011b a nat\u00e1hl ke mn\u011b ruku. Posadil jsem se k n\u011bmu na postel, ale bylo zn\u00e1t, \u017ee je vzh\u016fru jen nap\u016fl. Mo\u017en\u00e1 vyc\u00edtil moji p\u0159\u00edtomnost, ale i tak je p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00fd na to, aby se probral do pln\u00e9ho v\u011bdom\u00ed. Propletl jsem na\u0161e prsty dohromady, ale Tom zaprotestoval.<\/div>\n

„Napij se ze m\u011b,“ p\u0159ik\u00e1zal mi, ale o\u010di neotev\u0159el.<\/div>\n
„Nepot\u0159ebuju to. Nebudu t\u011b budit,“ oponoval jsem mu.<\/div>\n
„Stejn\u011b sp\u00edm,“ zahu\u010del, p\u0159evr\u00e1til se na bok a vypadal, \u017ee se znovu pono\u0159il do hlubin sp\u00e1nku. Nicm\u00e9n\u011b nechal ruku nato\u010denou tak, abych m\u011bl v\u00fdhled na jeho pulzuj\u00edc\u00ed z\u00e1p\u011bst\u00ed. Nemohl jsem si pomoct. Musel jsem polknout, kdy\u017e se mi za\u010daly sb\u00edhat sliny. Je pravda, \u017ee by mi Tomova krev hodn\u011b pomohla. Hladov\u00fd jsem byl rozmrzel\u00fd, a to je to posledn\u00ed, co bych p\u0159i z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edm jedn\u00e1n\u00ed pot\u0159eboval.<\/div>\n
P\u0159isedl jsem si bl\u00ed\u017e a uchopil Tomovu ruku. Se sp\u00e1\u010dem to ani nehnulo, tak\u017ee jsem se mu zakousnul do spletence \u017eil. Hlavu mi naplnily obrazy toho, co Tom za cel\u00fd den pro\u017eil. Vid\u011bl jsem Adama, jak n\u011bco trp\u011bliv\u011b vykl\u00e1d\u00e1, i kdy\u017e jsem jeho slov\u016fm nerozum\u011bl. Sonju, jak dr\u017e\u00ed Toma za ruce a oba zhluboka d\u00fdchaj\u00ed. Na ve\u010de\u0159i \u0161el Tom do spole\u010dn\u00e9 j\u00eddelny a setkal se tam s Anette. Kdy\u017e p\u0159i\u0161el zp\u00e1tky do pokoje, cht\u011bl na m\u011b po\u010dkat, ale byl moc unaven\u00fd. C\u00edtil jsem nekone\u010dnou l\u00e1sku, kterou ke mn\u011b choval. Kdy\u017e jsem dopil, ot\u0159el jsem si \u00fasta a usm\u00e1l se. I kdy\u017e se Tom neprobudil, dal mi odpov\u011b\u010f na v\u0161echny ot\u00e1zky. Prohl\u00e9dl jsem si ho od hlavy a\u017e k pat\u011b a \u00fasm\u011bv se mi roz\u0161\u00ed\u0159il je\u0161t\u011b o malinko v\u00edc. P\u0159esto\u017ee m\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed Toma nevzbudilo, p\u0159ece jen ho to nenechalo \u00fapln\u011b chladn\u00fdm. Pod l\u00e1tkou tmav\u00fdch boxerek se mu r\u00fdsovala siln\u00e1 erekce. Bylo mi l\u00edto, \u017ee si nem\u016f\u017eeme tuhle chvilku u\u017e\u00edt, ale lep\u0161\u00ed n\u011bco ne\u017e nic. Kone\u010dny prst\u016f jsem ho polaskal, ale ani to s n\u00edm nehnulo. Nasoukal jsem se tedy pod p\u0159ikr\u00fdvku a nechal se obejmout jeho siln\u00fdmi pa\u017eemi. Kdy\u017e jsem us\u00ednal v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee nikdy nebudu litovat toho, \u017ee jsem si ho vybral. A\u0165 si otec i ostatn\u00ed \u010dlenov\u00e9 rady \u0159\u00edkaj\u00ed, co cht\u011bj\u00ed.<\/p>\n

autor: Becs<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs „No, nakonec to ani nebyla takov\u00e1 hr\u016fza, co?“ popl\u00e1cal m\u011b otec po z\u00e1dech a do ruky mi vrazil poh\u00e1r s v\u00ednem. „O \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“ zamumlal jsem rozmrzele. Pr\u00e1v\u011b jsem za sebou m\u011bl prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed s klanem, kter\u00fd zap\u0159\u00ed\u010dinil smrt<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[686],"tags":[],"class_list":["post-898","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vampire-sunrise-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/898","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=898"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/898\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=898"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=898"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=898"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}