{"id":8985,"date":"2011-04-02T18:30:00","date_gmt":"2011-04-02T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8962"},"modified":"2011-04-02T18:30:00","modified_gmt":"2011-04-02T17:30:00","slug":"because-i-can-t-say-no-to-you","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/02\/because-i-can-t-say-no-to-you\/","title":{"rendered":"Because I can’t say no to you"},"content":{"rendered":"
\n
\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
Dal\u0161\u00ed jednod\u00edlka z m\u00e9 produkce \ud83d\ude42<\/em><\/strong><\/div>\n
Abych byla up\u0159\u00edmn\u00e1, tak docela netu\u0161\u00edm, odkud tenhle n\u00e1pad vze\u0161el. Le\u017eela jsem v posteli a jen si tak p\u0159em\u00fd\u0161lela, pov\u00eddala si sama se sebou, a najednou jsem si nahlas zamumlala: „Because I can’t say no to you.“ Netu\u0161\u00edm, odkud to vze\u0161lo, ale stalo se tak, a m\u011b to za\u010dalo vrtat v hlav\u011b. O den pozd\u011bji jsem se pustila do psan\u00ed t\u00e9to v\u011bci\u010dky \ud83d\ude00<\/em><\/strong><\/div>\n
Tak douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m to bude aspo\u0148 trochu l\u00edbit, u\u017e del\u0161\u00ed dobu jsem pov\u00eddku takov\u00e9hoto r\u00e1zu nenapsala, tak snad to bude je\u0161t\u011b dobr\u00e9\u2026 \ud83d\ude42 A jo, pokud se v\u00e1m to bude l\u00edbit, d\u011bkujte m\u00e9 milovan\u00e9 sest\u0159i\u010dce, kter\u00e1 m\u011b zaplavila sv\u00fdmi p\u0159edn\u00e1\u0161kami na p\u0159elo\u017een\u00ed \ud83d\ude00 Neb\u00fdt jich, asi bych si p\u0159ed span\u00edm sama se sebou nepov\u00eddala anglicky a toto by pak nikdy nevzniklo \ud83d\ude00<\/em><\/strong><\/div>\n
P\u0159\u00edjemn\u00e9 \u010dten\u00ed!<\/em><\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Jednodu\u0161e se \u0159ekne, „Zapome\u0148 na n\u011bj, je to gr\u00e1zl a nezaslou\u017e\u00ed si t\u011b. Ty m\u00e1\u0161 na v\u00edc,“ ale podobn\u00e9 rady se t\u011b\u017eko poslouchaj\u00ed. Pokud jste jednou m\u011bli n\u011bkoho r\u00e1di, pokud jste milovali, nedok\u00e1\u017eete zapomenout, ne\u0159e\u0161it a nestarat se. Nedok\u00e1\u017eete nen\u00e1vid\u011bt.<\/em><\/div>\n
P\u0159ed okol\u00edm se m\u016f\u017eete tv\u00e1\u0159it sebesiln\u011bji, sebev\u00edc nad v\u011bc\u00ed, ale uvnit\u0159 po\u0159\u00e1d p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edte nad t\u00edm, co se stalo, pro\u010d se to stalo a jestli existovalo n\u011bco, co tomu t\u0159eba mohlo zabr\u00e1nit. Navenek se usm\u00edv\u00e1te, ale uvnit\u0159 si proch\u00e1z\u00edte va\u0161e posledn\u00ed spole\u010dn\u00e9 dialogy, a i kdy\u017e to tak p\u0159ed t\u00edm nebylo, te\u010f v\u00edte p\u0159esn\u011b, co byste \u0159ekli.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
A\u0165 v\u00e1m kdokoliv \u0159\u00edk\u00e1 cokoliv, a\u0165 uvnit\u0159 c\u00edt\u00edte cokoliv, v\u00edte, \u017ee nedok\u00e1\u017eete nen\u00e1vid\u011bt osobu, kterou jste jednou milovali. Kterou je\u0161t\u011b st\u00e1le milujete\u2026<\/em><\/div>\n
———-<\/div>\n
„Hej, krasav\u010de, nep\u0159isedne\u0161 si k n\u00e1m?“ S nechutn\u00fdm \u00fa\u0161klebkem na m\u011b zahv\u00edzd\u00e1 dal\u0161\u00ed z nespo\u010dtu opilc\u016f, kter\u00fdch je bar pln\u00fd. Nen\u00ed to tady kdov\u00ed jak\u00fd luxus, mal\u00e9 m\u011bsto mal\u00fd bar, ale je to tu na\u0161e.<\/div>\n
\n

Proto\u010d\u00edm o\u010di, uk\u00e1\u017eu na o\u017eralu neslu\u0161n\u00e9 gesto a vr\u00e1t\u00edm se k p\u016fvodn\u00ed \u010dinnosti – protla\u010dit se davem k z\u00e1chod\u016fm. Je p\u00e1tek ve\u010der, a jako ka\u017ed\u00fd t\u00fdden, i tentokr\u00e1t je to tady t\u011blo na t\u011blo, tancuj\u00edc\u00ed ml\u00e1de\u017e vedle o\u017eral\u016f st\u0159edn\u00edho a hodn\u011b postar\u0161\u00edho v\u011bku. N\u011bkomu by to mohlo p\u0159ipadat hloup\u00e9, sta\u0159\u00ed s mlad\u00fdma, ale u n\u00e1s to tak funguje odnepam\u011bti, a a\u017e na ob\u010dasn\u00e9 nem\u00edstn\u00e9 pozn\u00e1mky spolu vych\u00e1z\u00edme a tolerujeme se. Co se stane tady, tady i z\u016fstane.<\/p><\/div>\n

\n

S \u00falevou vydechnu, kdy\u017e se dostanu do \u00fazk\u00e9 chodbi\u010dky vedouc\u00ed k toalet\u00e1m. Vzduch je tady po\u0159\u00e1d hust\u00fd a t\u011b\u017ek\u00fd, ale d\u00edky otev\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm zadn\u00edho vchodu je daleko d\u00fdchateln\u011bj\u0161\u00ed. Zhluboka ho trochu nasaju do plic a zapadnu do \u0161pinav\u00e9 m\u00edstnosti. Cel\u00fd bar\/klub je dob\u0159e udr\u017eovan\u00fd, ale chlapi jsou dobytci a p\u00e1r minut po otv\u00edra\u010dce to tady kolikr\u00e1t vypad\u00e1 h\u016f\u0159 ne\u017e na ve\u0159ejn\u00fdch z\u00e1chodc\u00edch hlavn\u00edch m\u011bst. Pokud m\u016f\u017eu, sna\u017e\u00edm se na z\u00e1chod chodit co nejm\u00e9n\u011b, dnes u\u017e to ale vydr\u017eet ne\u0161lo.<\/p>\n

S povzdechem si stoupnu k jedn\u00e9 z mu\u0161l\u00ed, rozepnu kalhoty a s p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima si dop\u0159\u00e1v\u00e1m k\u00fd\u017een\u00e9 \u00falevy. Sna\u017e\u00edm se nevn\u00edmat pach kolem, poslouch\u00e1m lehce tlumenou hudbu a c\u00edt\u00edm mno\u017estv\u00ed alkoholu, kter\u00e9 mi proud\u00ed t\u011blem. Nikdy moc nepiju, nem\u00e1m r\u00e1d pachu\u0165 alkoholu, ale ob\u010das, p\u0159i zvl\u00e1\u0161tn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitostech, jako je t\u0159eba oslava narozenin dobr\u00e9ho p\u0159\u00edtele, neodol\u00e1m ani j\u00e1. Sladk\u00e1 p\u0159\u00edchu\u0165 m\u00edchan\u00fdch n\u00e1poj\u016f m\u011b pak nut\u00ed p\u00edt v\u00edc a v\u00edc, a brzy se mi sv\u011bt to\u010d\u00ed p\u0159ed o\u010dima.<\/div>\n
B\u011bhem norm\u00e1ln\u00edch dn\u016f si pak s velk\u00fdm mno\u017estv\u00edm alkoholu v krvi za\u010dnu st\u00fdskat, spadnu do rozmrzel\u00e9 n\u00e1lady a n\u011bkdo z m\u00fdch p\u0159\u00e1tel m\u011b n\u00e1sledn\u011b mus\u00ed odeskortovat dom\u016f. Dnes je to v\u0161ak jinak. Poprv\u00e9 za posledn\u00ed rok se opravdu bav\u00edm, nemysl\u00edm na nic \u0161patn\u00e9ho, negativn\u00edho a jen si u\u017e\u00edv\u00e1m. Je to nezvyk, ale l\u00edb\u00ed se mi to, b\u00fdt voln\u00fd, b\u00fdt zase sv\u00fdm vlastn\u00edm p\u00e1nem.<\/div>\n
Odklepu se, zapnu kalhoty a lehce houpav\u00fdm krokem dojdu k umyvadl\u016fm; ta jedin\u00e1 jsou \u010dist\u00e1, snad a\u017e netknut\u00e1. Studenou vodou si opl\u00e1chnu ruce, dlan\u011b si ot\u0159u do tmav\u00e9 d\u017e\u00ednoviny obep\u00ednaj\u00edc\u00ed m\u00e9 nohy, a zam\u017eour\u00e1m na sv\u016fj odraz v zrcadle. I p\u0159esto, jak nav\u00e1tej u\u017e jsem, po\u0159\u00e1d vypad\u00e1m dob\u0159e. Vlasy mi dokonale vy\u017eehlen\u00e9, u ko\u0159\u00ednk\u016f zpocen\u00e9, spadaj\u00ed pod\u00e9l obli\u010deje. Make-up je st\u00e1le stejn\u011b perfektn\u00ed, jako kdy\u017e jsem odch\u00e1zel z bytu, jen v koutku oka m\u00e1m rozmazanou linku. Nau\u010den\u00fdm pohybem ji uprav\u00edm do p\u016fvodn\u00ed podoby a usm\u011bju se s\u00e1m na sebe.<\/div>\n
„Dne\u0161n\u00ed ve\u010der ti nikdo a nic nepokaz\u00ed. U\u017eije\u0161 si to, to je rozkaz.“ Mrknu na sebe, v\u011bnuji sv\u00e9mu odrazu je\u0161t\u011b jeden \u00fasm\u011bv a zam\u00ed\u0159\u00edm zp\u011bt mezi tu zm\u011b\u0165 t\u011bl, do dusna a lepkav\u00e9ho horka. \u010cek\u00e1 m\u011b \u00fa\u017easn\u00fd ve\u010der, t\u00edm si jsem jist.<\/p>\n<\/div>\n
———-<\/p>\n<\/div>\n
Dne\u0161n\u00ed noc si nem\u016f\u017eu vynachv\u00e1lit. U\u017e dlouho jsem se takhle nebavil, nikam jsem nechodil, a pokud ano, t\u00e9m\u011b\u0159 vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem odch\u00e1zel zp\u011bt dom\u016f. Posledn\u00ed m\u011bs\u00edce jsem nebyl moc dobr\u00e1 spole\u010dnost, doslova jsem miloval ut\u00e1p\u011bt se v bolesti a sebel\u00edtosti. Bylo to stejn\u00e9 jako poka\u017ed\u00e9 p\u0159edt\u00edm, ale tentokr\u00e1t jsem se stihnul vzpamatovat d\u0159\u00edv, ne\u017e se zase vr\u00e1t\u00ed, a j\u00e1 budu tam, kde poka\u017ed\u00e9 skon\u010d\u00edm. Tentokr\u00e1t jsem opravdu dostal \u010das na to, trochu si \u017eivota u\u017e\u00edt.<\/div>\n
A \u017ee toho opravdu n\u00e1le\u017eit\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1m.<\/div>\n
Norm\u00e1ln\u011b nejsem typ, kter\u00fd by tancoval, v\u011bt\u0161inou sed\u00edm v rohu a pov\u00edd\u00e1m si s n\u011bkter\u00fdm ze sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel, kte\u0159\u00ed po tanci nab\u00edraj\u00ed zp\u011bt sv\u00e9 s\u00edly. Ale dnes jsem jedn\u00edm z nich. Bav\u00edm se, sm\u011bju se, hlasit\u011b si zp\u00edv\u00e1m spole\u010dn\u011b s p\u00edsn\u00ed, v jej\u00edm\u017e rytmu se vln\u00edm na parket\u00e1ch. Bav\u00ed m\u011b to, p\u0159ekvapiv\u011b m\u011b to bav\u00ed a ob\u010das nech\u00e1m n\u011bkter\u00e9ho z m\u00fdch p\u0159\u00e1tel, aby se o m\u011b ve sv\u016fdn\u00e9m tanci ot\u00edral. Dnes mi to nevad\u00ed. Dnes sv\u011bt kolem neexistuje, a co se stane v Lirys baru, v n\u011bm i z\u016fstane.<\/p>\n<\/div>\n
———-<\/p>\n<\/div>\n
„Dneska to bylo naprosto \u00fa\u017easn\u00fd, Bille! Nikdy jsem t\u011b takhle je\u0161t\u011b nevid\u011bl! Dokonalej si byl, dokonalej!“ Sm\u00e1l se hlasit\u011b Martin p\u0159i na\u0161em v\u00fdchodu z klubu. Ostatn\u00ed u\u017e bu\u010f d\u00e1vno \u0161li, nebo nad\u00e1le poct\u00edvaj\u00ed tane\u010dn\u00ed parkety svou p\u0159\u00edtomnost\u00ed. Te\u010f jsem to jen j\u00e1 a Martin, jeden z m\u00fdch nejnov\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00e1tel. V\u017edycky to tak je; kdy\u017e m\u011b ‚on‘ opust\u00ed, jen m\u00e1lokdo se mnou potom n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed m\u011bs\u00edce vydr\u017e\u00ed, jen ti nejbli\u017e\u0161\u00ed, nejhou\u017eevnat\u011bj\u0161\u00ed. Nepo\u010d\u00edt\u00e1m, \u017ee Martin by byl jedn\u00edm z nich. P\u0159i prvn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti ute\u010de, t\u00edm si jsem jist\u00fd. Ale to te\u010f nen\u00ed v\u016fbec podstatn\u00e9. Te\u010f se bav\u00edme, opilecky si zp\u00edv\u00e1me cestou dom\u016f a v\u0161echno je tak, jak b\u00fdt m\u00e1.<\/div>\n
Ov\u0161em ne na dlouho.<\/div>\n
„Co je?“ zaraz\u00ed se m\u016fj doprovod, kdy\u017e si v\u0161imne, \u017ee u\u0161el n\u011bkolik krok\u016f beze m\u011b.<\/div>\n
Ale j\u00e1 ho v\u016fbec nevn\u00edm\u00e1m. P\u0159ipad\u00e1m si jako ve zpomalen\u00e9m filmu, vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima sleduju ka\u017ed\u00fd, by\u0165 i ten nejmen\u0161\u00ed pohyb osoby, kter\u00e1 sed\u00ed na schodech p\u0159ed m\u00fdm domem. Nic krom n\u011bj pro m\u011b te\u010f neexistuje, ani Martin, kter\u00fd za mnou vol\u00e1, kdy\u017e se rychle, n\u00e1hle nabuzen\u00fd vztekem a adrenalinem, rozejdu k domu.<\/div>\n
Co tady d\u011bl\u00e1? Nen\u00ed to je\u0161t\u011b ani p\u016fl roku, co ode\u0161el, je\u0161t\u011b by nem\u011bl b\u00fdt zp\u00e1tky, je moc brzo!<\/div>\n
Za\u010d\u00edn\u00e1m panika\u0159it. S ka\u017ed\u00fdm krokem jsem mu bl\u00ed\u017e, c\u00edt\u00edm horko, kter\u00e9 se mi a\u017e mraziv\u011b rozl\u00e9v\u00e1 do cel\u00e9ho t\u011bla. Tep vlastn\u00edho srdce mi divoce rezonuje v u\u0161\u00edch, na hrudi m\u011b p\u00edch\u00e1 a j\u00e1 m\u00e1m pocit, \u017ee ka\u017edou chv\u00edl\u00ed omdl\u00edm. To\u010d\u00ed se mi hlava, \u0161patn\u011b se mi d\u00fdch\u00e1 a jsem si jist, \u017ee m\u00e1, dote\u010f alkoholem zr\u016f\u017eov\u011bl\u00e1 tv\u00e1\u0159 postr\u00e1d\u00e1 ve\u0161kerou barvu.<\/div>\n
Co tady d\u011bl\u00e1?!<\/div>\n
„Tome?“ S\u00e1m netu\u0161\u00edm, kde jsem v sob\u011b na\u0161el s\u00edlu promluvit, ale kdy\u017e kone\u010dn\u011b zastav\u00edm p\u0159ed n\u00edm, v\u0161echno jde samo, naprosto p\u0159irozen\u011b. Jako v\u017edy.<\/div>\n
Kdy\u017e ke mn\u011b po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch, kter\u00e9 mi p\u0159ipadaj\u00ed jako cel\u00e1 v\u011b\u010dnost, vzhl\u00e9dne, cel\u00e9 t\u011blo se mi pod jeho pohledem rozechv\u011bje. Vypad\u00e1 jinak, m\u00e1 jin\u00e9 vlasy a snad poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b mu hlavu nezdob\u00ed jedna z t\u011bch jeho p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fdch \u010depic. Ale jeho pohled je po\u0159\u00e1d stejn\u00fd. Stejn\u011b pronikav\u00fd, a\u017e rentgenov\u00fd, a p\u0159es jeho \u010dokol\u00e1dov\u00e9 duhovky, kter\u00e9 te\u010f p\u0159es tmu venku vid\u011bt nem\u016f\u017eu, b\u011bhaj\u00ed ty sam\u00e9 jisk\u0159i\u010dky jako poka\u017ed\u00e9. <\/div>\n
Zhluboka se nadechuju, pokou\u0161\u00edm se zklidnit divoce bij\u00edc\u00ed srdce, ale kdy\u017e se jeho lev\u00fd koutek nadzvedne v \u00fa\u0161klebku, kter\u00fd um\u00ed jen on, ve\u0161ker\u00e1 snaha vezme za sv\u00e9.<\/div>\n
„Ahoj, Billy.“<\/p>\n<\/div>\n
Jeho hlas. Jeho hlubok\u00fd, a p\u0159esto dokonale jemn\u00fd, medov\u00fd hlas zp\u016fsobuje mraven\u010den\u00ed v cel\u00e9m m\u00e9m t\u011ble, podlamuje mi kolena.<\/div>\n
„Chyb\u011bl jsem ti?“ Zavrt\u00edm hlavou, ne, nem\u016f\u017eu mu to p\u0159iznat. Tentokr\u00e1t ne. Op\u011bt se u\u0161kl\u00edbne, tentokr\u00e1t to m\u00e1 v\u0161ak bl\u00ed\u017ee k \u00fasm\u011bvu, do kter\u00e9ho jsem se u\u017e p\u0159ed lety zamiloval. Po\u0159\u00e1d z\u016fst\u00e1v\u00e1 sed\u011bt na schodech, ale jeho pohled mi d\u00e1v\u00e1 jasn\u011b najevo, \u017ee mou nevyslovenou le\u017e prokouknul.<\/div>\n
Nadechuje se, chce n\u011bco \u0159\u00edct, ale ne\u017e dostane p\u0159\u00edle\u017eitost, polo\u017e\u00ed mi n\u011bkdo ruku na rameno. Polekan\u011b sebou cuknu, ale kdy\u017e si v\u0161imnu Martina, na kter\u00e9ho jsem \u00fapln\u011b zapomn\u011bl, trochu se uklidn\u00edm. Chv\u00edle, kter\u00e1 v m\u00e9 mysli trvala snad celou v\u011b\u010dnost, ve skute\u010dnosti zabrala jen p\u00e1r vte\u0159in, kter\u00e9 trvalo Martinovi zdolat vzd\u00e1lenost mezi n\u00e1mi.<\/div>\n
„V pohod\u011b, Bille?“<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvnu. Nic nen\u00ed v pohod\u011b.<\/div>\n
„Tv\u016fj ochr\u00e1nce?“ pronese Tom r\u00e1doby lhostejn\u011b, ale u\u017e d\u00e1vno jsem se nau\u010dil rozezn\u00e1vat t\u00f3ny jeho hlasu. Rozhodn\u011b nen\u00ed nad v\u011bc\u00ed tak, jak se sna\u017e\u00ed tv\u00e1\u0159it b\u00fdt. Usm\u011bju se, snad mu na mn\u011b opravdu trochu z\u00e1le\u017e\u00ed.<\/div>\n
\n

„Co je tob\u011b do toho? A kdo v\u016fbec se\u0161? Bille?“ Kdy\u017e se na m\u011b oto\u010d\u00ed, jen rozhod\u00edm rukama. Vysv\u011btlovat mu te\u010f, kdo Tom je, nem\u00e1 nejmen\u0161\u00ed smysl. A jsem si jist\u00fd, \u017ee te\u010f u\u017e kr\u00e1tkovlas\u00fd Tom by m\u011b stejn\u011b nenechal. Chyb\u00ed mi jeho cop\u00e1nky, kam je dal?<\/p>\n<\/div>\n

Bezd\u011bky k n\u011bmu nat\u00e1hnu ruku a dotknu se kone\u010dk\u016f \u010dern\u00fdch vlas\u016f. Jsou tak jemn\u00e9.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se ti?“ zept\u00e1 se s \u00fasm\u011bvem, oba ignorujeme zmaten\u00e9ho Martina.<\/p>\n<\/div>\n
Op\u011bt jen pokr\u010d\u00edm rameny. Nejsem si jist\u00fd, \u017ee se mi jeho nov\u00fd \u00fa\u010des l\u00edb\u00ed. Vypad\u00e1 jinak, naprosto jinak, ale rozhodn\u011b ne \u0161patn\u011b. On nem\u016f\u017ee vypadat \u0161patn\u011b v ni\u010dem a s ni\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Tak \u0159ekne\u0161 u\u017e mi, o co tady jde, Bille?“<\/div>\n
Povzdechnu si, st\u00e1hnu ruku pry\u010d od Toma a nepatrn\u011b se pousm\u011bju. „To je Tom.“<\/div>\n
„Tom? Jako ten<\/em> Tom?“ P\u0159ik\u00fdvnu a v tu r\u00e1nu se Martin oto\u010d\u00ed \u010delem k n\u011bmu. V\u0161ichni v\u011bd\u00ed o spole\u010dn\u00e9 historii, kterou s Tomem m\u00e1me. „Co tady chce\u0161? Vypadni, ubl\u00ed\u017eil si mu u\u017e v\u00edc ne\u017e dost! Tak se seber, vypadni a nech ho na pokoji!“<\/div>\n
S d\u011bsem v o\u010d\u00edch sleduju, jak se Tom\u016fv \u00fasm\u011bv vytratil a vyst\u0159\u00eddala jej tvrd\u00e1, neprostupn\u00e1 maska z kamene.<\/div>\n
\n

„A ty si kdo, zamilovan\u00fd ucho, co si mysl\u00ed, \u017ee se do n\u011bj tady Billy zbl\u00e1zn\u00ed? Vzdej to, kamar\u00e1de, jeho srdce pat\u0159\u00ed jin\u00fdmu,“ mrkne na n\u011bj Tom a zasm\u011bje se. Ale v jeho sm\u00edchu nen\u00ed ani kapi\u010dka humoru. „Rad\u0161i si dej odchod, kovboji, mus\u00edm s Billem mluvit a ty se\u0161 tu nav\u00edc.“<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e se na m\u011b kamar\u00e1d oto\u010d\u00ed, v\u00edm, \u017ee \u010dek\u00e1 zast\u00e1n\u00ed. A zaslou\u017eil by si ho, ale j\u00e1 nem\u016f\u017eu. Chci v\u011bd\u011bt, pro\u010d se vr\u00e1til. T\u0159eba k tomu m\u00e1 kone\u010dn\u011b i n\u011bjak\u00fd po\u0159\u00e1dn\u00fd, norm\u00e1ln\u00ed d\u016fvod.<\/div>\n
Proto jen pokr\u010d\u00edm rameny, op\u011bt, a oto\u010d\u00edm se k Martinovi z\u00e1dy. „Jdi, M\u00e1rty, j\u00e1 budu v pohod\u011b.“ V\u00edm, \u017ee by cht\u011bl je\u0161t\u011b n\u011bco \u0159\u00edct, n\u011bco nam\u00edtnout, ale ned\u00e1m mu \u0161anci. Obejdu Toma, na kter\u00e9ho jen k\u00fdvnu, a po schodech dojdu k hlavn\u00edm dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 mu podr\u017e\u00edm otev\u0159en\u00e9. Kdy\u017e s v\u00edt\u011bzn\u00fdm \u0161klebem, sm\u011brovan\u00fdm pro blon\u010f\u00e1ka pod schody, projde dovnit\u0159, zhluboka nasaju jeho v\u016fni a v\u011bnuju Martinovi posledn\u00ed, chab\u00fd \u00fasm\u011bv. Ur\u010dit\u011b budu v pohod\u011b. Alespo\u0148 do chv\u00edle, kdy bude Tom v m\u00e9 p\u0159\u00edm\u00e9 bl\u00edzkosti. <\/div>\n
Zav\u0159u za n\u00e1mi dve\u0159e a v\u00edm, \u017ee te\u010f u\u017e nen\u00ed cesty zp\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/p>\n<\/div>\n
„Fajn, tak co tady chce\u0161?“ Kdy\u017e u\u017e to dusn\u00e9 ticho, kter\u00e9 n\u00e1s obklopilo ve chv\u00edli, kdy jsme z\u016fstali jen sami dva, nem\u016f\u017eu vydr\u017eet, oto\u010d\u00edm se na n\u011bj. Cht\u011bl jsem vyzn\u00edt sebejist\u011b, nad v\u011bc\u00ed, ale soud\u011b dle Tomova \u00fasm\u011bvu se mi to moc nepoda\u0159ilo.<\/div>\n
M\u00edsto odpov\u011bdi se usm\u011bje je\u0161t\u011b v\u00edc, a p\u0159esune se t\u011bsn\u011b ke mn\u011b. Sna\u017e\u00edm se nevn\u00edmat jeho p\u0159irozenou v\u016fni jen lehce obohacenou o ko\u0159en\u011bn\u00fd deodorant. V\u017edycky jsem miloval jeho v\u016fni, ale tentokr\u00e1t j\u00ed nepodlehnu, nesm\u00edm. Vzdorovit\u011b se mu d\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed, \u010dek\u00e1m na ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed jeho krok. U n\u011bj nikdy nev\u00edm, co se v dal\u0161\u00ed vte\u0159in\u011b stane. T\u0159eba jako te\u010f.<\/div>\n
„Chyb\u011bl jsem ti?“ Jeho hlas je po\u0159\u00e1d tak jemn\u00fd, sotva hlasit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e \u0161epot. Byl jsem p\u0159ipraven\u00fd st\u00e1t si za z\u00e1pornou odpov\u011bd\u00ed, i kdyby to m\u011bla b\u00fdt le\u017e, ale ne\u017e jsem stihnul cokoliv ud\u011blat, Tomovy dlan\u011b p\u0159ist\u00e1ly na m\u00fdch boc\u00edch a m\u00e1 slova se zasekla p\u0159i cest\u011b ven. Nebyl jsem, a nikdy nebudu, imunn\u00ed v\u016f\u010di jeho dotek\u016fm.<\/div>\n
„Pro\u010d ses ost\u0159\u00edhal?“ Op\u011bt vzt\u00e1hnu ruku k jeho vlas\u016fm a kone\u010dky prst\u016f si s nimi pohr\u00e1v\u00e1m. Je\u0161t\u011b nikdy nem\u011bl vlasy jemn\u011bj\u0161\u00ed, docela mu slu\u0161\u00ed.<\/div>\n
„\u00damysln\u011b neodpov\u00edd\u00e1\u0161?“ za\u0161ept\u00e1 znovu a ti\u0161e se zasm\u011bje. I kdy\u017e mi rozum \u0159\u00edk\u00e1, abych se odt\u00e1hnul, dokud m\u016f\u017eu, m\u00e9 t\u011blo si d\u011bl\u00e1, co se mu zl\u00edb\u00ed. P\u0159itisknu se k n\u011bmu, mezi na\u0161imi t\u011bly by snad ani vlas nepro\u0161el. Prsty m\u00e1m st\u00e1le propleten\u00e9 do jeho vlas\u016f, a Tomovy pa\u017ee se kolem m\u011b siln\u011b ovinou. Sly\u0161\u00edm, jak se zhluboka nadechl, jeho hru\u010f se pohnula proti t\u00e9 m\u00e9. „Takys mi chyb\u011bl,“ za\u0161ept\u00e1 mi do ucha, a kdy\u017e m\u011b ml\u010dky donut\u00ed zvednout k n\u011bmu pohled, ani se nebr\u00e1n\u00edm polibku, kter\u00fd vz\u00e1p\u011bt\u00ed n\u00e1sleduje.<\/div>\n
\n

Nen\u00ed to drav\u00fd polibek, na kter\u00e9 jsem od n\u011bj zvykl\u00fd. Tenhle je jemn\u00fd, n\u011b\u017en\u00fd, lehk\u00fd. Polibek, kter\u00fd byste v\u011bnovali v\u00e1mi milovan\u00e9 osob\u011b. Srdce mi divoce tlu\u010de, ostatn\u011b od chv\u00edle, kdy jsem ho spat\u0159il sed\u011bt na schodech, se je\u0161t\u011b nezastavilo. Krev mi zb\u011bsile proud\u00ed cel\u00fdm t\u011blem, shroma\u017e\u010fuje se ve tv\u00e1\u0159\u00edch, kter\u00e9 ho\u0159\u00ed z Tomovy p\u0159\u00edtomnosti. Nikdy m\u011b takhle je\u0161t\u011b nepol\u00edbil. Boj\u00edm se toho, co by to mohlo znamenat.<\/p><\/div>\n

\n

„Musel jsem,“ zamumlal proti m\u00fdm rt\u016fm, kdy\u017e po snad nekone\u010dn\u00e9 dob\u011b n\u00e1\u0161 polibek p\u0159eru\u0161il. I p\u0159es to, \u017ee nebyl v\u00e1\u0161niv\u00fd, zanechal m\u011b naprosto bez dechu.<\/p><\/div>\n

„Co?“<\/div>\n
\n

Tom se jen zasm\u00e1l, pustil m\u00e9 boky a jako doma se usadil na m\u00e9 pohovce. „Musel jsem se nechat ost\u0159\u00edhat,“ objasn\u00ed mi, na\u010d mi odpov\u00eddal, a popl\u00e1c\u00e1 m\u00edsto vedle sebe. Bez nejmen\u0161\u00edch protest\u016f si k n\u011bmu sednu a nech\u00e1m se obejmout; chyb\u011bl mi a\u017e moc na to, abych se tomu te\u010f br\u00e1nil. Nikdo nedok\u00e1\u017ee o\u0161et\u0159it ran\u011bnou du\u0161i tak jako Tom, i kdy\u017e je to v prvn\u00ed \u0159ad\u011b pr\u00e1v\u011b on, kdo mi \u0161r\u00e1my zp\u016fsobil. „Dlouh\u00e1 story, kterou t\u011b nechci zat\u011b\u017eovat. Ale vypad\u00e1 to dob\u0159e, ne?“ za\u0161kleb\u00ed se na m\u011b a prohr\u00e1bne si vlasy. Jen zavrt\u00edm hlavou. Po\u0159\u00e1d je to m\u016fj Tom.<\/p><\/div>\n

„Nen\u00ed to nejhor\u0161\u00ed,“ pronesu s v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed, a o chv\u00edli pozd\u011bji se oba rozesm\u011bjeme. Kone\u010dn\u011b jsem se vedle n\u011bj zase dok\u00e1zal uvolnit. Po ka\u017ed\u00e9m jeho odchodu se kolem sebe pokou\u0161\u00edm vybudovat obrannou ze\u010f, pokou\u0161\u00edm se mu odol\u00e1vat, ale v moment\u011b, kdy se op\u011bt objev\u00ed, je to, jako by p\u0159edchoz\u00ed m\u011bs\u00edce bolesti ani nebyly. Kdy\u017e je mi pobl\u00ed\u017e, neexistuje nic krom\u011b n\u011bj.<\/div>\n
V\u017edycky to tak bylo. U\u017e jako d\u011bti jsme byli nerozlu\u010dn\u00e1 dvojka, a kdy\u017e jsme se dostali do puberty, jen se siln\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed mezi n\u00e1mi prohloubilo. Od prvn\u00edho polibku, kter\u00fd jsme si nemotorn\u011b vym\u011bnili na \u0161koln\u00edch z\u00e1chodc\u00edch, jsem byl do Toma zamilovan\u00fd. Od t\u00e9 chv\u00edle jsem ve\u0161ker\u00e1 sv\u00e1 poprv\u00e9 pro\u017e\u00edval jen s n\u00edm a Tom m\u011bl kl\u00ed\u010d k m\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed slabosti, kterou po cel\u00e9 ty roky pevn\u011b dr\u017eel proti mn\u011b. U\u017e si nepamatuju, kdy p\u0159esn\u011b jsme p\u0159estali b\u00fdt p\u0159\u00e1teli, mo\u017en\u00e1 po jeho p\u00e1t\u00e9m odchodu? A\u0165 tak nebo tak, v\u017edycky se ke mn\u011b vr\u00e1til. Nespo\u010d\u00edtal bych, kolikr\u00e1t ode\u0161el, ale na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed. D\u016fle\u017eit\u00e9 je, \u017ee je zp\u00e1tky.<\/p>\n<\/div>\n
Ani\u017e bych si uv\u011bdomoval, kdy a jak se to stalo, najednou jsem se ocitnul na sv\u00e9 posteli, s Tomov\u00fdm t\u011blem p\u0159ekr\u00fdvaj\u00edc\u00edm to m\u00e9. Jeho rty sv\u00e1d\u011bj\u00ed divok\u00fd souboj s t\u011bmi m\u00fdmi, bojuje o dominanci, kterou mu r\u00e1d p\u0159enech\u00e1m. Miluji jeho polibky, to, jak mi jen pohybem sv\u00fdch rt\u016f dok\u00e1\u017ee p\u0159ipomenout, \u017ee jsem jen jeho. Nikdy jsem nikomu jin\u00e9mu ani pat\u0159it necht\u011bl. Jen on se m\u011b sm\u00ed dot\u00fdkat tak, jak se m\u011b pr\u00e1v\u011b dot\u00fdk\u00e1. Jen jeho ruce, jeho prsty sm\u00ed bloudit pod l\u00e1tkou m\u00e9ho trika, hr\u00e1t si mi s bradavkami. <\/div>\n
„Pro\u010d?“ <\/div>\n
„Proto\u017ee to chce\u0161. Proto\u017ee m\u011b nezastav\u00ed\u0161. Proto\u017ee mi ne\u0159ekne\u0161 ne,“ zamuml\u00e1 Tom kamsi do m\u00e9ho krku, a jeho ruka zku\u0161en\u011b, sebejist\u011b zabloud\u00ed p\u0159\u00edmo do m\u00e9ho rozkroku. Kdy\u017e zlehka stiskne, prohnu se v z\u00e1dech a spole\u010dn\u011b s v\u00fddechem mi ze rt\u016f unikne i jeho jm\u00e9no. M\u00e1 pravdu, nezastav\u00edm ho. Jednou, a\u017e budu dostate\u010dn\u011b siln\u00fd, mo\u017en\u00e1, ale dnes to nebude.<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed slova u\u017e mezi n\u00e1mi nezazn\u00ed, jen ob\u010dasn\u00e9 steny a zavzdych\u00e1n\u00ed pln\u00ed prostor kolem n\u00e1s. Neexistuje pro m\u011b nic jin\u00e9ho ne\u017e Tom, jeho rty, dlan\u011b klouzaj\u00edc\u00ed po m\u00e9m t\u011ble, jeho nah\u00e1 hru\u010f rozprost\u00edraj\u00edc\u00ed se p\u0159ede mnou. Dot\u00fdk\u00e1m se jej, l\u00edb\u00e1m jej, mezi rty si pohr\u00e1v\u00e1m s jeho bradavkami. Nezn\u00e1m nic dokonalej\u0161\u00edho, ne\u017e je Tomovo t\u011blo.<\/div>\n
Kdy\u017e m\u011b zbav\u00ed i posledn\u00edho kousku pr\u00e1dla, nebr\u00e1n\u00edm se mu. Nech\u00e1m se p\u0159eto\u010dit na z\u00e1da, vychutn\u00e1v\u00e1m si polibky, kter\u00e9 pokl\u00e1d\u00e1 pod\u00e9l m\u00e9 p\u00e1te\u0159e. S jeho tich\u00fdm p\u0159\u00edkazem se postav\u00edm na v\u0161echny \u010dty\u0159i, obli\u010dej p\u0159itisknu do pol\u0161t\u00e1\u0159e a sna\u017e\u00edm se hlasit\u011b nevyk\u0159iknout, kdy\u017e polibky sjede a\u017e na m\u00e9 pozad\u00ed. Jen ti\u0161e \u00fap\u00edm, zat\u00edmco Tom polibky pokr\u00fdv\u00e1 ob\u011b moje p\u016flky, jemn\u011b je okusuje. Sebejist\u011b na n\u011bj zade\u010dek vy\u0161pul\u00edm je\u0161t\u011b v\u00edc. Nestyd\u00edm se, uplynulo spoustu \u010dasu od chv\u00edle, kdy jsem se p\u0159ed n\u00edm p\u0159estal styd\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
Tyhle na\u0161e spole\u010dn\u00e9 okam\u017eiky opravdu um\u00ed vynahradit ve\u0161kerou bolest.<\/div>\n
Hlasit\u011b vyjeknu, kdy\u017e jazykem vklouzne do \u0161t\u011brbiny mezi p\u016flkami. Kdy\u017e lehce zatla\u010d\u00ed, prohnu se v z\u00e1dech a v tu samou chv\u00edli hork\u00e1 dla\u0148 p\u0159ejede po m\u00e9m vzru\u0161en\u00ed. Jeho prsty se kolem m\u011b siln\u011b ovinou, a ve stejn\u00e9m rytmu, jako jeho jazyk pronik\u00e1 do m\u00e9ho t\u011bla, pohybuje se i jeho ruka.<\/div>\n
\u0160\u00edl\u00edm z n\u011bj. T\u0159esu se, t\u011blo mi pokr\u00fdv\u00e1 tenk\u00e1 vrstva potu a j\u00e1 se nezm\u016f\u017eu na v\u00edc ne\u017e souhlasn\u00e9 mru\u010den\u00ed, povzbuzov\u00e1n\u00ed, vzdych\u00e1n\u00ed jeho jm\u00e9na.<\/div>\n
Ne\u017e se stihnu nad\u00e1t, ve\u0161ker\u00e9 doteky ustanou. Popla\u0161en\u011b se ohl\u00e9dnu p\u0159es rameno a uvoln\u00edm se, kdy\u017e vid\u00edm Toma prohled\u00e1vat kapsy jeho kalhot. U\u017e m\u011b ani nerozru\u0161uje fakt, \u017ee za mnou \u0161el s jedn\u00edm jasn\u00fdm c\u00edlem. Jen si prohl\u00ed\u017e\u00edm jeho dokonalou postavu, vypracovanou hru\u010f, siln\u00e1 ramena, \u0161t\u00edhl\u00e9 boky, perfektn\u00ed prdelku\u2026<\/div>\n
Poposunu se v\u00edce do st\u0159edu postele a Tom se naklon\u00ed nade m\u011b. Op\u011bt spoj\u00edme rty ve v\u00e1\u0161niv\u00e9m polibku a o chv\u00edli pozd\u011bji cvakne v\u00ed\u010dko od gelu. Je to znamen\u00ed pro m\u011b, rozt\u00e1hnout nohy v\u00edc od sebe, poskytnout mu lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup. Je to u\u017e tak dlouho, ze za\u010d\u00e1tku je tlak jeho prstu nep\u0159\u00edjemn\u00fd, ale kdy\u017e za\u010dne jazykem obkreslovat tetov\u00e1n\u00ed na m\u00e9m prav\u00e9m boku, uvoln\u00edm se. V\u017edycky v\u00ed, kam a jak s\u00e1hnout, aby m\u011b uvolnil.<\/div>\n
Netrv\u00e1 to dlouho a ve mn\u011b se rytmicky pohybuj\u00ed t\u0159i z jeho prst\u016f. Plynule jimi klou\u017ee dovnit\u0159 a ven, roztahuje m\u011b, \u0161pi\u010dkami se ot\u00edr\u00e1 o uzl\u00ed\u010dek nerv\u016f, kter\u00fd vys\u00edl\u00e1 jednu vlnu vzru\u0161en\u00ed za druhou do cel\u00e9ho m\u00e9ho t\u011bla. Jen v prstech sv\u00edr\u00e1m prost\u011bradlo, k\u0148u\u010d\u00edm pod n\u00edm, chci v\u00edc.<\/div>\n
Kdy\u017e ze m\u011b jeho prsty zmiz\u00ed, t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b se mi po nich zasteskne, ale v\u00edm, \u017ee p\u0159ijde n\u011bco lep\u0161\u00edho. Ale r\u00e1d si je\u0161t\u011b chv\u00edli po\u010dk\u00e1m.<\/div>\n
Vysouk\u00e1m se zpod n\u011bj, a kdy\u017e se na m\u011b zmaten\u011b zad\u00edv\u00e1, pousm\u011bju se. Chci mu vr\u00e1tit n\u011bco z t\u011bch \u00fa\u017easn\u00fdch pocit\u016f, kter\u00fdmi m\u011b zaplavoval on. Nat\u00e1hnu se po tub\u011b s gelem a pousm\u011bju se. Ryb\u00edzov\u00e1, m\u00e1 obl\u00edben\u00e1 p\u0159\u00edchu\u0165.<\/div>\n
O vte\u0159inu pozd\u011bji le\u017e\u00ed Tom na z\u00e1dech, jeho prsty jsou propleten\u00e9 do m\u00fdch vlas\u016f, zat\u00edmco j\u00e1 rozt\u00edr\u00e1m lepkavou, sladkou hmotu po jeho tvrd\u00e9m mu\u017estv\u00ed.<\/div>\n
Spokojen\u011b zamru\u010d\u00edm, kdy\u017e \u0161pi\u010dkou jazyka poprv\u00e9 ochutn\u00e1m jemn\u011b nakyslou chu\u0165 ryb\u00edzu spole\u010dn\u011b s tou Tomovou. Nenech\u00e1m se dvakr\u00e1t pob\u00edzet, ochotn\u011b se pust\u00edm do d\u016fkladn\u00e9ho o\u010di\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed jeho penisu. D\u00e1v\u00e1m si z\u00e1le\u017eet, od \u0161pi\u010dky ke ko\u0159enu a drobn\u00fdmi polibky zase zp\u011bt. Mezi rty sev\u0159u jeho \u017ealud a jazykem jemn\u011b zakmit\u00e1m. Odm\u011bnou je mi hlubok\u00e9 zamru\u010den\u00ed z Tomova hrdla.<\/div>\n
Mohl bych pokra\u010dovat celou noc, u\u017e\u00edvat si pocitu napln\u011bn\u00ed, se kter\u00fdm jemn\u00fdmi p\u0159\u00edrazy plen\u00ed m\u00e1 \u00fasta, ale podle sten\u016f, kter\u00e9 se mu tla\u010d\u00ed ze rt\u016f, a podle tah\u00e1n\u00ed za m\u00e9 vlasy pozn\u00e1m, \u017ee u\u017e moc dlouho nevydr\u017e\u00ed.<\/div>\n
\n

S na\u0161pulen\u00fdmi, otekl\u00fdmi rty se od n\u011bj odt\u00e1hnu a do rukou op\u011bt uchop\u00edm tubu. Trochu jej\u00edho obsahu si vym\u00e1\u010dknu do dlan\u011b, do kter\u00e9 hned uchop\u00edm jeho hork\u00fd, pulsuj\u00edc\u00ed penis. D\u016fkladn\u011b gel rozet\u0159u, a kdy\u017e se p\u0159esunu do Tomova kl\u00edna, na\u0161e o\u010di se setkaj\u00ed v pohledu.<\/p><\/div>\n

Na kr\u00e1tk\u00fd okam\u017eik se vr\u00e1t\u00edm zp\u011bt do reality, uv\u011bdom\u00edm si, co to tady d\u011bl\u00e1me, ale nedok\u00e1\u017ee m\u011b to zastavit. Jestli je to jedin\u00fd zp\u016fsob, jak s Tomem b\u00fdt, br\u00e1nit se tomu nebudu.<\/div>\n
V\u011bnuju mu mal\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd mi Tom oplat\u00ed, a kdy\u017e jeho ruce sev\u0159ou m\u00e9 boky, p\u0159iv\u0159u o\u010di a mezi rty stisknu jeden z prst\u016f, st\u00e1le pokryt\u00fd dobrou\u010dk\u00fdm gelem. Pod sebou usly\u0161\u00edm zamru\u010den\u00ed, a kdy\u017e otev\u0159u o\u010di a zad\u00edv\u00e1m se na Toma, za\u010dne do m\u011b pronikat.<\/div>\n
Jakmile je uvnit\u0159, na nic ne\u010dek\u00e1. S obt\u00ed\u017eemi za\u010dne p\u0159ir\u00e1\u017eet, roztahovat m\u011b na maximum. Zabere mi to jen kr\u00e1tkou chv\u00edli, ne\u017e s n\u00edm za\u010dnu spolupracovat. Nadzved\u00e1v\u00e1m se na n\u011bm, vych\u00e1z\u00edm vst\u0159\u00edc jeho p\u0159\u00edraz\u016fm, a i kdy\u017e na\u0161e pohyby nejsou perfektn\u011b sehran\u00e9, je to dokonal\u00e9. Pronik\u00e1 do m\u011b st\u00e1le hloub\u011bji, \u0161pi\u010dkou nar\u00e1\u017e\u00ed do m\u00e9 prostaty a nut\u00ed m\u011b tak hlasit\u011b k\u0159i\u010det, st\u00e9nat jeho jm\u00e9no a prosit o v\u00edc.<\/div>\n
\n

„Tome\u2026“ <\/div>\n

„Uh, vydr\u017e. Je\u0161t\u011b chvilku, Billy.“ D\u00e1l tvrd\u011b p\u0159ir\u00e1\u017e\u00ed, na\u0161e tempo je zb\u011bsil\u00e9, v\u00e1\u0161niv\u00e9. V rozporu se svou \u017e\u00e1dost\u00ed mi omot\u00e1 prsty kolem penisu a siln\u011b stisk\u00e1v\u00e1, tah\u00e1 v rytmu na\u0161eho milov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Tomi\u2026 J\u00e1 u\u017e- promi\u0148,“ za\u0161ept\u00e1m zlomen\u00fdm hlasem ve chv\u00edli, kdy se prohnu v z\u00e1dech, a za Tomovy pomoci vypr\u00e1zdn\u00edm v\u0161e na jeho hru\u010f a b\u0159icho.<\/p>\n<\/div>\n
On nen\u00ed daleko za mnou. Prudce si m\u011b p\u0159eto\u010d\u00ed pod sebe, a b\u011bhem p\u00e1r rychl\u00fdch, prudk\u00fdch p\u0159\u00edraz\u016f i on dos\u00e1hne sv\u00e9ho vrcholu.<\/div>\n
———<\/div>\n
\n

Tom u\u017e d\u00e1vno sp\u00ed.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e jsme z orgasmick\u00fdch v\u00fd\u0161in oba klesli zp\u011bt, dlouho a jemn\u011b m\u011b l\u00edbal. Hladil m\u011b, dot\u00fdkal se m\u011b, \u0161eptal mi sladk\u00e1 sl\u016fvka do ucha. A j\u00e1 ho nechal. U\u017e\u00edval jsem si to do posledn\u00ed kapky, a i dlouho po tom, co usnul, jsem se s n\u00edm d\u00e1l mazlil.<\/p>\n<\/div>\n
U\u017e mi nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, kdy a jestli odejde. Miluju ho, a pokud b\u00fdt s n\u00edm znamen\u00e1 neust\u00e1le \u010dekat, r\u00e1d to postoup\u00edm. Dokud se bude vracet zp\u011bt, m\u016f\u017ee l\u00e9\u010dit r\u00e1ny, kter\u00e9 mi zp\u016fsob\u00ed.<\/div>\n
S m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech se p\u0159itul\u00edm bl\u00ed\u017e k jeho t\u011blu. Nech\u00e1m se pohltit teplem, kter\u00e9 z n\u011bj s\u00e1l\u00e1, nech\u00e1m se obklopit jeho v\u016fn\u00ed a jen si u\u017e\u00edv\u00e1m jeho p\u0159\u00edtomnost, dokud m\u016f\u017eu. Kdo v\u00ed, co p\u0159inese r\u00e1no?<\/p>\n<\/div>\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni Dal\u0161\u00ed jednod\u00edlka z m\u00e9 produkce \ud83d\ude42 Abych byla up\u0159\u00edmn\u00e1, tak docela netu\u0161\u00edm, odkud tenhle n\u00e1pad vze\u0161el. Le\u017eela jsem v posteli a jen si tak p\u0159em\u00fd\u0161lela, pov\u00eddala si sama se sebou, a najednou jsem si nahlas zamumlala: „Because I can’t say<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-8985","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8985","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8985"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8985\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8985"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8985"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8985"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}