{"id":8992,"date":"2011-04-01T18:00:00","date_gmt":"2011-04-01T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8969"},"modified":"2011-04-01T18:00:00","modified_gmt":"2011-04-01T17:00:00","slug":"s-o-s-any-thing-but-love-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/01\/s-o-s-any-thing-but-love-10\/","title":{"rendered":"S.O.S. (Any\u200bthing but love) 10."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Sleduju tu sc\u00e9nu p\u0159ed sebou, jak se ke mn\u011b pomalu plaz\u00ed\u0161. Jak se sna\u017e\u00ed\u0161 m\u011b obm\u011bk\u010dit. Obm\u011bk\u010dit moje srdce, kter\u00e9 stejn\u011b d\u00e1vno nem\u00e1m. Rozbil jsi ho na miliony kous\u00ed\u010dk\u016f ty, tak\u017ee m\u00e1\u0161 sm\u016flu. Jen vydechnu a odstr\u010d\u00edm t\u011b od svoj\u00ed nohy.<\/div>\n
„Nesn\u00e1\u0161\u00edm patol\u00edzaly, jako jsi ty. Vlezdoprdele, co dok\u00e1\u017eou upsat du\u0161i i \u010f\u00e1blu. Vzchop se a postav se mi. Bojuj.“ Vid\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 zase na kraj\u00ed\u010dku, to bych cht\u011bl po tob\u011b asi moc., Jen proto\u010d\u00edm o\u010dima.<\/div>\n
„Ruce, nat\u00e1hnout dlan\u011bmi vzh\u016fru.“ \u0158eknu jednodu\u0161e. Budu m\u00edrnej, kdy\u017e za\u010dnu takhle. Neum\u00ed\u0161 si vybrat s\u00e1m, budu si vyb\u00edrat j\u00e1. Cht\u011bl ses mi stav\u011bt s no\u017eem do cesty, ale najedou by ses posral, jenom vst\u00e1t na sv\u00e9 vlastn\u00ed nohy. Jsi jen nicka, naprost\u00e1 troska, kter\u00e1 se nech\u00e1 ovl\u00e1dat v\u0161emi a v\u0161\u00edm okolo sebe. M\u011bl jsi n\u011bkdy v\u016fbec sv\u016fj n\u00e1zor? Ud\u011blal jsi n\u011bco, co jsi cht\u011bl jen ty? Ty s\u00e1m? Pochybuju o tom.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Tohle p\u0159eci nem\u016f\u017ee\u0161 myslet v\u00e1\u017en\u011b. No ty vlastn\u011b ano. Nezved\u00e1m se ze zem\u011b, jen na tebe kouk\u00e1m, a hlavn\u011b na tu v\u011bc, co dr\u017e\u00ed\u0161 v ruce. Nesouhlasn\u011b zakrout\u00edm hlavou. Bo\u017ee, pro\u010d mi to d\u011bl\u00e1\u0161? Ano, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem v\u010dera dr\u017eel n\u016f\u017e proti tob\u011b, ale to bylo v\u010dera. Ne dneska.<\/div>\n
„Kdy\u017e proti tob\u011b bojuju, tak se jen roz\u010d\u00edl\u00ed\u0161 a zbije\u0161 m\u011b. Nebo zn\u00e1siln\u00ed\u0161. O to ti jde, \u017ee? Ale kdy\u017e se nebr\u00e1n\u00edm, d\u011bl\u00e1\u0161 to stejn\u011b, proto\u017ee m\u016f\u017ee\u0161. Tak pro\u010d m\u00e1m s tebou bojovat?“ Vydechnu zlomen\u011b a nakonec p\u0159eci jen p\u0159ed sebe pomalu nat\u00e1hnu ruce a oto\u010d\u00edm je dlan\u011bmi vzh\u016fru. Hlavu odvr\u00e1t\u00edm na druhou stranu a pevn\u011b sev\u0159u v\u00ed\u010dka k sob\u011b. \u010cek\u00e1m, kdy mnou projede ta ostr\u00e1 \u0161tiplav\u00e1 bolest. Jen se modl\u00edm, abys nem\u011bl touhu m\u011b tu b\u00edt kdov\u00edjak dlouho.<\/div>\n
„Zapomn\u011bl jsi na to, co jsme si sl\u00edbili?“ \u0160eptnu, ani\u017e bych se na tebe pod\u00edval. Te\u010f jsme o tom vlastn\u011b mluvili. Jen za jin\u00e9 situace. Ty ses zm\u00ednil. Ale moc bych se divil, kdybys je\u0161t\u011b v\u011bd\u011bl, nebo ti na tom z\u00e1le\u017eelo.<\/div>\n
\n
Tom<\/div>\n
Chladn\u011b se na tebe pod\u00edv\u00e1m, kdy\u017e za\u010dne\u0161 ml\u00edt o tom slibu. Jo pamatuju si ho, v\u017edy\u0165 to byla moje slova. To jsem p\u0159eci \u0159\u00edkal j\u00e1 tob\u011b, kdy\u017e jsem m\u011bl \u0161patn\u00fd sen a tulil se k tob\u011b. Cht\u011bl jsem ut\u011b\u0161it, jako jsem to j\u00e1 d\u011blal ka\u017edou noc tob\u011b. Ale s nar\u016fstaj\u00edc\u00edm v\u011bkem jsem se mohl zpov\u00eddat jedin\u011b ply\u0161\u00e1kovi. Nikdy jsi nebyl po ve\u010derech doma, kdy\u017e jsem t\u011b pot\u0159eboval. Musel jsem mluvit s ply\u0161\u00e1kem, v\u00ed\u0161, jak mi bylo? Kdy\u017e sis to u\u017e\u00edval na n\u011bjak\u00fdch akc\u00edch a nech\u00e1val jsi na sebe sahat kohokoliv kolem sebe? Vrchol ov\u0161em byl, kdy\u017e sis je dot\u00e1hl dom\u016f. \u0160\u00edlel jsem, ale tob\u011b to bylo jedno. Naprosto. St\u0159\u00eddali se tam u tebe jako na b\u011b\u017e\u00edc\u00edm p\u00e1se a j\u00e1 jen strkal hlavu pod pol\u0161t\u00e1\u0159, abych to nemusel poslouchat. To j\u00e1 na tebe takhle m\u011bl sahat, ne nikdo jin\u00fd. To st\u00e9n\u00e1n\u00ed a vol\u00e1n\u00ed jmen m\u011blo pat\u0159it m\u011b. Z\u00fa\u017e\u00edm o\u010di do mal\u00fdch \u0161t\u011brbinek a zu\u0159iv\u011b m\u00e1chnu bi\u010dem, kter\u00fd tvrd\u011b dopadne na tv\u00e9 dlan\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
„Aaaaa!“ Zavyju bolest\u00ed a ihned st\u00e1hnu ruce ke sv\u00fdmu t\u011blu. Sev\u0159u je v p\u011bsti. C\u00edt\u00edm mezi prsty krev, jak mi bi\u010d roz\u010d\u00edsl k\u016f\u017ei na dlan\u00edch. A\u017e takovou r\u00e1nu jsem ne\u010dekal. Te\u010f u\u017e bre\u010d\u00edm bez serv\u00edtk\u016f, a\u0165 se ti to l\u00edb\u00ed nebo ne. Kurva, bol\u00ed to. Tak zatracen\u011b moc to bol\u00ed. Pamatuju si, kdy\u017e jsem ten bi\u010d vid\u011bl prvn\u011b. M\u00e1ma si ho koupila a ukazovala ti ho. Sed\u011bl jsi j\u00ed na kl\u00edn\u011b v kuchyni a ona ti vysv\u011btlovala, jak jezd\u00ed. Jak\u00fd je rozd\u00edl mezi cvalem a klusem. Usm\u00edval ses. Sl\u00edbila ti, \u017ee t\u011b n\u011bkdy vezme pod\u00edvat se do j\u00edzd\u00e1rny. Byl jsi nad\u0161en\u00fd. Jen se t\u011b dotklo, \u017ee j\u00e1 jet necht\u011bl. Nezaj\u00edmalo m\u011b to. Necht\u011bl jsem se tam nudit. Kdy\u017e ses vr\u00e1til, byl jsi nad\u0161en\u00fd, ale se mnou jsi nemluvil, a ten ve\u010der jsi ten bi\u010d poprv\u00e9 vzal a \u0161vihnul m\u011b s n\u00edm po noze. Tvrdil jsi, \u017ee to bylo omylem. \u017de sis s n\u00edm hr\u00e1l a nevychytal jsi vzd\u00e1lenost. A j\u00e1 ti tenkr\u00e1t v\u011b\u0159il. Rad\u011bji svoje my\u0161lenky vr\u00e1t\u00edm zase do p\u0159\u00edtomnosti, i kdy\u017e si t\u00edm moc nepom\u016f\u017eu. Je vlastn\u011b jedno, na co vzpom\u00edn\u00e1m. „Co by ti na to asi tak m\u00e1ma \u0159ekla, kdyby vid\u011bla, na co ten bi\u010d m\u00e1\u0161.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Spokojen\u011b vydechnu, je to tak dobr\u00fd pocit, dostat to ze sebe ven. V\u0161echno to \u0161patn\u00fd, ty roky v bolestech a v slz\u00e1ch. Te\u010f je na \u010dase, abys zase okusil kousek z moj\u00ed temn\u00e9 minulosti.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee kdyby vid\u011bla, jakou d\u011bvku z tebe vychovala, rad\u011bji by se \u0161la odst\u0159elit. Ale posledn\u00ed v\u011bc, co by si p\u0159\u00e1la, by byla, abych t\u011b t\u00edmhle ubil k smrti.“ Vzdychnu tvrd\u011b a pra\u0161t\u00edm t\u011b bi\u010dem znovu, tentokr\u00e1t p\u0159es chodidlo, kdy\u017e sed\u00ed\u0161 na zemi a sv\u00edr\u00e1\u0161 ruce v p\u011bsti.<\/div>\n
„M\u011bla t\u011b za slu\u0161\u0148\u00e1\u010dka, ale nikdy nev\u011bd\u011bla, \u017ee tvoji \u00fadajn\u00ed kamar\u00e1di byli tvoji, ani nev\u00edm, jak to nazvat. D\u011bvku jsi jim d\u011blal do posledn\u00edho kluka. Kryl jsem t\u011b, ty hajzle, kryl.“ Znovu j\u00edm \u0161vihnu a dostane\u0161 p\u0159es ruce, tentokr\u00e1t p\u0159es p\u0159edlokt\u00ed.<\/div>\n
„V\u011b\u0159il jsem, \u017ee to skon\u010d\u00ed a ty pochop\u00ed\u0161, \u017ee\u2026 \u017ee j\u00e1 jsem ten, koho miluje\u0161, ale ne.“ Zakrout\u00edm hlavou a znovu \u0161vihnu.<\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b za to, \u017ee jsi mi zkurvil cel\u00fd \u017eivot, cel\u00fd celi\u010dk\u00fd.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Pomalu nezvl\u00e1d\u00e1m ani d\u00fdchat. S ka\u017edou dal\u0161\u00ed ranou bolestn\u011b vyk\u0159iknu a zalknu se dal\u0161\u00edmi a dal\u0161\u00edmi slzami. Je\u0161t\u011b h\u016f\u0159 se c\u00edt\u00edm, kdy\u017e takhle mluv\u00ed\u0161. Jak m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee by tohle na\u0161e m\u00e1ma cht\u011bla? Pro\u010d mi tak ubli\u017euje\u0161? J\u00e1 ti zni\u010dil \u017eivot? J\u00e1? J\u00e1, kterej t\u011b miloval. To ty jsi tu zni\u010dil \u017eivot mn\u011b. Mo\u017en\u00e1, \u017ee m\u00e1\u0161 v n\u011b\u010dem pravdu. Jo, m\u011bl jsem v posteli spoustu kluk\u016f a na\u0161i o tom nem\u011bli ani pon\u011bt\u00ed. Ale copak ty jsi ne\u0161ukal ka\u017edou druhou holku? A nevy\u010d\u00edt\u00e1m ti to. Je\u0161t\u011b jsem se musel na to d\u00edvat, jak jsi j\u00ed cpal jazyk do krku. A to hned druh\u00fd den po tom, co jsem ti \u0159ekl, \u017ee t\u011b miluju.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b p\u0159ece\u2026 miloval.“ Vysouk\u00e1m ze sebe s obt\u00ed\u017eemi. „\u0158ekl\u2026 \u0159ekl jsem ti to. Ale tys\u2026 tys byl s tou kr\u00e1vou. A j\u00e1 na to musel koukat\u2026 tak \u010d\u00edm jsem ti j\u00e1\u2026 zni\u010dil \u017eivot?“ Ot\u0159u si o\u010di a t\u00edm si po obli\u010deji rozm\u00e1znu krev z dlan\u00ed. U\u017e nev\u00edm, jak si m\u00e1m sednout nebo jak se skr\u010dit p\u0159ed dal\u0161\u00edma ranama.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Prost\u011b se jen u\u017e v\u017edycky nap\u0159\u00e1hnu a uhod\u00edm, je mi jedno kam a jak moc t\u011b to bol\u00ed. Sna\u017e\u00edm se se prost\u011b uklidnit, jist\u011b, \u017ee si d\u00e1v\u00e1m bacha, jestli d\u00fdch\u00e1\u0161 anebo ne. Tohle si hl\u00edd\u00e1m st\u00e1le, nechci t\u011b zab\u00edt. Moc jednoduch\u00e9. Mo\u017en\u00e1 by to bylo n\u011bjak\u00e9 zadostiu\u010din\u011bn\u00ed, ale ne pro m\u011b. Je mi jedno, jak moc vol\u00e1\u0161 o pomoc, jak moc k\u0159i\u010d\u00ed\u0161, to ti u\u017e prost\u011b nepom\u016f\u017ee. Donut\u00ed\u0161 m\u011b se zasm\u00e1t.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 jsem t\u011b nemiloval? Celou tu dobu jsem t\u011b miloval a d\u00e1val ti to najevo v\u0161\u00edm, co jsem m\u011bl. Chr\u00e1nil jsem t\u011b, st\u00edral tv\u00e9 slzy, uklid\u0148oval. Um\u0159el bych pro tebe, kdybys to cht\u011bl. Naprosto v\u0161echno bych ud\u011blal. Zabil jsem toho zmetka z l\u00e1sky k tob\u011b. Vyu\u017e\u00edval t\u011b, v\u00edm to. Sly\u0161el jsem jej se bavit s Viktorem o n\u011bjak\u00e9 s\u00e1zce.“ Vydechnu, tentokr\u00e1t jsem to j\u00e1, komu se chce plakat. Bi\u010d mi vypadl z rukou a j\u00e1 se svezu pod\u00e9l sk\u0159\u00edn\u011b na zem. „Zni\u010dil jsi m\u011b, zabil jsi v\u0161echny city, co jsem m\u011bl. Cht\u011bl jsem pro tebe jen to nejlep\u0161\u00ed, a tys toho sprost\u011b vyu\u017e\u00edval, jen sis hr\u00e1l.“ Vzlyknu.<\/div>\n
„Hr\u00e1l sis se mnou!“ Vyk\u0159iknu a dolezu k tob\u011b a zaklon\u00edm ti za vlasy hlavu. „Pro\u010d jsi to d\u011blal? Pro\u010d?!!“<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Sv\u00edj\u00edm se na zemi a sna\u017e\u00edm se alespo\u0148 n\u011bjak chr\u00e1nit svoje t\u011blo t\u00edm, \u017ee do ran cpu ruce. Ne v\u017edycky mi to vyjde. Z ka\u017ed\u00e9 r\u00e1ny mi vyt\u00e9kaj\u00ed pram\u00ednky krve. I z tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„U\u017e\u2026 u\u017e dost, pros\u00edm\u2026 “ Ani na tebe pomalu nevid\u00edm p\u0159es slzy. Jen jakousi \u0161mouhu. Miloval jsi m\u011b\u2026 bo\u017ee tys m\u011b miloval? Tak pro\u010d jsi se mnou nebyl, kdy\u017e jsem o to st\u00e1l? Pro\u010d u\u017e bylo pozd\u011b?<\/div>\n
„Tak\u2026 tak pro\u010d jsi pak se mnou\u2026 nebyl?“ Ulev\u00ed se mi, kdy\u017e ti bi\u010d vypadne z rukou. \u017de by kone\u010dn\u011b konec? „Nikdy\u2026 nikdy jsem si s tebou nehr\u00e1l.“ M\u00edrn\u011b zakrout\u00edm hlavou, jak mi to teda mo\u017enosti dovolujou, kdy\u017e m\u011b dr\u017e\u00ed\u0161 za vlasy. U\u017e to ani po\u0159\u00e1dn\u011b nec\u00edt\u00edm. P\u00e1l\u00ed m\u011b t\u011blo od ran bi\u010dem, tohle tah\u00e1n\u00ed za vlasy je proti tomu n\u011b\u017en\u00e9 hlazen\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d si tohle\u2026 mysl\u00ed\u0161? Proto\u017ee jsem m\u00edsto tebe\u2026 byl s jin\u00fdmi? Ano byl\u2026 ale to jsem t\u011b je\u0161t\u011b nemiloval\u2026 byl jsi m\u016fj br\u00e1cha\u2026 ud\u011blal bych pro tebe v\u0161echno jako pro svoje\u2026 dvoj\u010de. V\u0161echno jsem myslel dob\u0159e.“ Zalyk\u00e1m se, ale sna\u017e\u00edm se uklidnit. Zklidnit dech a b\u00fdt tak schopn\u00fd mluvit a myslet. Mo\u017en\u00e1, \u017ee ty o vid\u00ed\u0161 jinak\u2026 ano, cht\u011bl jsem, aby t\u011b mamka vzala k doktorovi, aby t\u011b dali l\u00e9\u010dit, ale to bylo pro tebe. Z\u00e1le\u017eelo mi na tob\u011b.<\/div>\n
„A pak\u2026 pak u\u017e bylo pozd\u011b? Nemiloval jsi ji\u2026 Alici\u2026 j\u00e1 v\u00edm, \u017ees ji nemiloval\u2026 tak pro\u010d jsi s n\u00ed byl? Pro\u010d jsi ji l\u00edbal p\u0159ede mnou? Pro\u010d si nebyl rad\u0161i se mnou?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Vzlyknu, i kdy\u017e nechci. Nechci bre\u010det, tohle jsem \u0159ekl, \u017ee u\u017e nikdy neud\u011bl\u00e1m, \u017ee u\u017e nen\u00ed d\u016fvod a ani pro koho. Zabil jsi m\u00e9 sny, moje p\u0159edstavy. Bo\u017ee, j\u00e1 jsme d\u011blal v\u0161echno, co jsem mohl, tak co bylo \u0161patn\u011b.<\/div>\n
„Co? P\u0159estali t\u011b bavit v\u0161ichni okolo, tak ses rozhodl, \u017ee vyu\u017eije\u0161 m\u011b?“ Tvrd\u011b drt\u00edm tv\u00e9 vlasy v rukou. Nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat, nejrad\u011bji bych t\u011b v\u00e1\u017en\u011b te\u010f zabil a naporcoval. C\u00edt\u00edm, jak se cel\u00fd klepu.<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161, ty d\u011bvko jedna, zabil jsi m\u011b. Tohle jsi ze m\u011b ud\u011blal ty. Tvoje nechutn\u00fd chov\u00e1n\u00ed.“ Pot\u0159ebuju se n\u011bjak uklidnit. Za vlasy ti pom\u016f\u017eu na nohy a shod\u00edm tvoje t\u011blo na b\u0159icho na postel.<\/div>\n
„Miloval jsi m\u011b? Ty jsi toho n\u011bkdy byl v\u016fbec schopn\u00fd?“ Okam\u017eit\u011b zasunu do tv\u00e9ho t\u011bla m\u00e9ho k\u00e1mo\u0161e. Je mi jedno, co na to bude\u0161 \u0159\u00edkat, pot\u0159ebuju se zklidnit prost\u011b. „\u0158ekni, jak miluje\u0161 tohle. Jak moc m\u011b miluje\u0161 te\u010f?!“<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Tohle nen\u00ed pravda. Nic z toho, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161. Nikdy bych t\u011b nebral jen jako posledn\u00ed mo\u017enost\u2026 jako z\u00e1bavu. Vyjeknu, jak dopadnu na postel, a je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e do m\u011b zasune\u0161. Chci omdl\u00edt\u2026 pros\u00edm, chci omdl\u00edt. Te\u010f hned. Nechci to c\u00edtit. U\u017e nic nechci c\u00edtit.<\/div>\n
„Te\u010f?\u2026 Te\u010f t\u011b nen\u00e1vid\u00edm.“ Zavr\u010d\u00edm je\u0161t\u011b ze zbytk\u016f sil, co v sob\u011b najdu. Na tuhle v\u011btu si najdu v\u017edycky s\u00edlu. Tuhle v\u011btu dok\u00e1\u017eu \u0159\u00edct v\u017edycky. A budu ji \u0159\u00edkat i a\u017e budu um\u00edrat. Ani bych se toti\u017e nedivil, kdybych um\u00edral tvoj\u00ed vinou. Zatnu zuby a k\u0159e\u010dovit\u011b se chyt\u00edm madrace. Hlavn\u011b u\u017e pros\u00edm se uklidni. Zrovna te\u010f toti\u017e opravdu nah\u00e1n\u00ed\u0161 strach. Jsi nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fd.<\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00edm\u2026 nep\u0159eju si nic jin\u00fdho, ne\u017e to, abys chc\u00edpnul. Abys trp\u011bl a pak p\u0159i\u0161la smrt jako tvoje vysvobozen\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Tvrd\u011b a rychle pronik\u00e1m do tv\u00e9ho t\u011bla. Je mi jedno, co tam pode mnou mele\u0161. Klidn\u011b si \u0159\u00edkej, co chce\u0161. J\u00e1 jsem te\u010f n\u011bkde naprosto jinde, daleko od toho tr\u00e1pen\u00ed a daleko od tebe. U\u017e\u00edv\u00e1m si to, jak st\u00e1le kr\u00e1sn\u011b \u00fazk\u00fd jsi, jak z tebe st\u00e9k\u00e1 krev, och bo\u017ee, tohle m\u011b rozpaluje. V\u0161echno moj\u00ed vinou. Vzdychnu, kdy\u017e z tebe vyjdu a m\u016fj k\u00e1mo\u0161 je vcelku dob\u0159e postaven\u00fd.<\/div>\n
„Oto\u010d se, d\u011blej.“ N\u011bco tam d\u00e1l mrml\u00e1\u0161, tak t\u011b jednodu\u0161e p\u0159eto\u010d\u00edm jednou rukou na z\u00e1da.<\/div>\n
„D\u011blej, ku\u0159 ho.“ Vydechnu a d\u00edv\u00e1m se na tebe<\/div>\n
„Tak d\u011blej!“ Pra\u0161t\u00edm t\u011b p\u0159es obli\u010dej.<\/div>\n
„Str\u010d si ho do t\u00e9 dr\u017eky, nebo n\u011bco za\u017eije\u0161.“ Prsknu vztekle a prudce d\u00fdch\u00e1m. Ani nev\u00edm, jestli zlost\u00ed anebo vzru\u0161en\u00edm. Dal\u0161\u00ed facka p\u0159istane na tv\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Kurvo, ku\u0159!“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Lauinka Tom Sleduju tu sc\u00e9nu p\u0159ed sebou, jak se ke mn\u011b pomalu plaz\u00ed\u0161. Jak se sna\u017e\u00ed\u0161 m\u011b obm\u011bk\u010dit. Obm\u011bk\u010dit moje srdce, kter\u00e9 stejn\u011b d\u00e1vno nem\u00e1m. Rozbil jsi ho na miliony kous\u00ed\u010dk\u016f ty, tak\u017ee m\u00e1\u0161 sm\u016flu. Jen vydechnu a odstr\u010d\u00edm<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[413],"tags":[],"class_list":["post-8992","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-s-o-s-any-thing-but-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8992","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8992"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8992\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8992"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8992"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8992"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}