{"id":8996,"date":"2011-04-01T15:00:00","date_gmt":"2011-04-01T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8973"},"modified":"2011-04-01T15:00:00","modified_gmt":"2011-04-01T14:00:00","slug":"wake-me-up-when-september-ends","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/04\/01\/wake-me-up-when-september-ends\/","title":{"rendered":"Wake me up when September ends"},"content":{"rendered":"
autor: Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Zapadaj\u00edc\u00ed slunce vytv\u00e1\u0159elo lesk \u010dern\u00fdch havran\u00edch vlas\u016f mlad\u00e9ho chlapce. Sed\u011bl na z\u00e1pra\u017e\u00ed sv\u00e9ho domu na konci pl\u00e1\u017ee, na opu\u0161t\u011bn\u00e9m m\u00edst\u011b, kter\u00e9 znaly jen dv\u011b osoby. Bylo z\u00e1\u0159\u00ed, posledn\u00ed den tohoto m\u011bs\u00edce. Sed\u011bl s kytarou v rukou, i kdy\u017e neum\u011bl zahr\u00e1t jedin\u00fd akord jak\u00e9koliv p\u00edsni\u010dky, dr\u017eel ji v ruce a zp\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
Summer has come and passed
The innocent can never last
Wake me up when September ends<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Nevinnost, kter\u00e1 se odr\u00e1\u017eela se sluncem v jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00edch, byla jen jak\u00e1si maska p\u0159ed sv\u011btem. U\u017e d\u00e1vno takov\u00fd nebyl, spont\u00e1nn\u00ed spokojen\u00fd a \u0161\u0165astn\u00fd chlapec. Ale v\u0161echno m\u00e1 sv\u00e9 d\u016fvody, i tenhle je m\u011bl. Nikdo o n\u011bm nic nev\u011bd\u011bl, nikoho neznal. Kdy\u017e se n\u00e1hodou objevil ve m\u011bst\u011b, aby koupil n\u011bco k j\u00eddlu, s nik\u00fdm se nebavil. Nevypadal zle, m\u011bl \u010dernob\u00edl\u00e9 dredy, obl\u00e9kal se taky slu\u0161n\u011b, dokonce chodil nal\u00ed\u010den\u00fd, ale tomu tak d\u0159\u00edv v\u016fbec nebylo. \u0160minky ho za\u010daly zkr\u00e1\u0161lovat a\u017e jako jeho symbol<\/em> smutku, mo\u017en\u00e1 aby zakryl v\u0161echen \u017eal, kter\u00fd se mu vryl do tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
\n
Flashback<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Tome!“ vyp\u00edskl \u010dernovlas\u00fd chlapec, kdy\u017e ho jeho bratr vyhoupl do n\u00e1ru\u010de. Jeho zlatav\u00e9 dredy ho za\u010daly \u0161imrat na krku, jeho hork\u00e1 tv\u00e1\u0159 se dot\u00fdkala t\u00e9 jeho. Se spokojen\u00fdm \u00fasm\u011bvem omotal ruce okolo bratrova krku.<\/em><\/div>\n
„Odnesu t\u011b tam,“ usm\u00e1l se Tom a v\u011bnoval Billovi letmou pusu na \u010delo. \u010cernovl\u00e1sek zakroutil hlavou.<\/em><\/div>\n
„Um\u00edm chodit,“ zasm\u00e1l se a vypl\u00e1zl na n\u011bj jazyk, Tom se u\u0161kl\u00edbnul a mezi rty ho vs\u00e1l. Bill se tlumen\u011b zasm\u00e1l a prohr\u00e1bnul Tomovi dredy, za\u010dal s n\u00edm rty i sv\u00fdm jazykem spolupracovat.<\/em><\/div>\n
„Nechci u\u017e odej\u00edt,“ za\u0161eptal naproti bratrov\u00fdm rt\u016fm Bill. Byl konec z\u00e1\u0159\u00ed, byl \u010das odej\u00edt. Odej\u00edt? Billovi kon\u010dil voln\u00fd \u010das, musel jet zp\u011bt k otci a do \u0161koly. Musel opustit sv\u00e9ho bratra a Simone – jejich matku.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ne. Ale m\u00e1me je\u0161t\u011b \u010das pro sebe, jestli nev\u00ed\u0161,“ mrkl na n\u011bj Tom a pomalu Billa snesl ze schod\u016f dol\u016f k hlavn\u00edm dve\u0159\u00edm st\u00e1le v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Bill se pousm\u00e1l a p\u0159iv\u0159el o\u010di, polo\u017eil si hlavu na Tomovo rameno.<\/em><\/div>\n
„Bude se mi po tob\u011b st\u00fdskat.“ Tom otev\u0159el vchodov\u00e9 dve\u0159e. Do cel\u00e9 chodby se linula zlat\u00e1 z\u00e1\u0159e zapadaj\u00edc\u00edho slunce, vypadalo to kouzeln\u011b, tak romanticky. Bylo to jak stvo\u0159en\u00e9 pro tuhle noc, pr\u00e1v\u011b pro tu posledn\u00ed. Bill se usm\u00e1l, Tom vykro\u010dil ven z domu sm\u011brem na pl\u00e1\u017e.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
* * *<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Stejn\u011b nikam nechci,“ post\u011b\u017eoval si u\u017e po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9 \u010dernovl\u00e1sek, kdy\u017e ho Tom polo\u017eil bezpe\u010dn\u011b do tepl\u00e9ho p\u00edsku, a polo\u017eil se vedle n\u011bj.<\/em><\/div>\n
„Bille, nemysli na to, te\u010f… Jsi se mnou, rozum\u00ed\u0161? Nemysli na to, co bude, \u017eij p\u0159\u00edtomnost\u00ed, ne budoucnost\u00ed ani minulost\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Nemusel bych jet, v\u00ed\u0161?“ Tom se p\u0159eto\u010dil na bok tak, aby vid\u011bl na Billovu tv\u00e1\u0159, na jeho o\u010di, ve kter\u00fdch se odr\u00e1\u017eelo slunce.<\/em><\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 dod\u011blat \u0161kolu.“<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d ty ne?“ zak\u0148u\u010del Bill a vyhledal dlan\u00ed tu Tomovu, aby jej za ni mohl pevn\u011b chytit a nejrad\u0161i u\u017e nepustit.<\/em><\/div>\n
„Bille, v\u00ed\u0161, pro\u010d to takhle je,“ povzdechnul si Tom a sklopil pohled.<\/em><\/div>\n
„Tome, je to blbost. Nen\u00ed to norm\u00e1ln\u00ed, ch\u00e1pe\u0161? Je ti sotva devaten\u00e1ct, tohle ti ud\u011blat p\u0159ece nem\u016f\u017eou, vi\u010f \u017ee ne?“ posmutn\u011bl Bill a nechal se od Toma obejmout.<\/em><\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee m\u016f\u017eou,“ odpov\u011bd\u011bl kr\u00e1tce Tom a zav\u0159el o\u010di.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Konec flashbacku<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Slova byla zbyte\u010dn\u00e1, atmosf\u00e9ru okolo Billa zd\u016fraz\u0148ovaly pouze slzy. Slunce bylo u\u017e skoro za kopcem, kter\u00fd byl naproti n\u011bmu na ostr\u016fvku uprost\u0159ed pr\u016fzra\u010dn\u00e9ho \u010dist\u00e9ho tyrkysov\u00e9ho mo\u0159e. Jeho prsty jemn\u011b jezdily ti\u0161e a pr\u00e1zdn\u011b bez jak\u00e9hokoliv t\u00f3nu po strun\u00e1ch kytary a z jeho jemn\u00fdch \u00fast vych\u00e1zela dal\u0161\u00ed slova p\u00edsn\u011b. T\u00e9 jeho, co v\u017edycky zp\u00edval s Tomem.<\/div>\n

As my memory rests
But never forgets what I lost
Wake me up when September ends<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Jednou n\u00e1m tady nech\u00e1m postavit d\u016fm. Ne, jen mal\u00fd dome\u010dek, se z\u00e1pra\u017e\u00edm. Nikdo sem nebude chodit, budeme tady jenom my dva spolu. Budeme tady jen jeden pro druh\u00e9ho, budeme \u0161\u0165astn\u00ed.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l, jedna slza sjela do koutku jeho \u00fast, vytvo\u0159ila na jeho tv\u00e1\u0159i dlouhou, sv\u011btle \u010dernou \u010d\u00e1ru. Byla u\u017e skoro tma, posledn\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky tancovaly na hladin\u011b tich\u00e9 slan\u00e9 vody. St\u00e1le na to myslel, na ten den, kdy p\u0159i\u0161el o jiskru, kter\u00e1 z n\u011bj ud\u011blala trosku, ne navenek, ale uvnit\u0159. Polo\u017eil kytaru vedle sebe, sesko\u010dil dol\u016f ze z\u00e1pra\u017e\u00ed a \u0161el sm\u011brem ke sk\u00e1le, kter\u00e1 byla vedle domku. Slzy, \u00fasm\u011bv, vztek a z\u00e1\u0161\u0165.<\/p>\n<\/div>\n
Flashback<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Tome, opatruj se, opravdu na sebe d\u00e1vej pozor, chci, aby ses mi vr\u00e1til zdrav\u00fd, a hlavn\u011b \u017eiv\u00fd,“ zavzlykala Simone a objala sv\u00e9ho syna.<\/em><\/div>\n
„Nebo, mami,“ povzdechl si dred\u00e1\u010d a op\u011btoval objet\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Nechci j\u00e1 ani Bill o tebe p\u0159ij\u00edt, pros\u00edm, hlavn\u011b… Opatruj se.“ Tom se pousm\u00e1l a v\u011bnoval matce letmou pusu na tv\u00e1\u0159.<\/em><\/div>\n
„Mami, nemus\u00ed\u0161 m\u00edt strach. Nep\u0159ijde\u0161 o m\u011b ani ty, ani Bill.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Konec flashbacku<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill si stoupnul ke sk\u00e1le. Bylo tam n\u011bco vyryt\u00e9, nebo sp\u00ed\u0161 vy\u0161kr\u00e1ban\u00e9… kamenem? Pousm\u00e1l se, pamatoval si na to, kdy to s Tomem psali.
„F\u00fcr immer,“ vydechl a usm\u00e1l se. O sk\u00e1lu se op\u0159el z\u00e1dy a sjel po n\u00ed na zem, kam se posadil do vyh\u0159\u00e1t\u00e9ho p\u00edsku. Miloval, kdy\u017e mu n\u011b\u017en\u011b jezdil po k\u016f\u017ei po tom, co j\u00edm na jeho b\u0159i\u0161e Tom sypal drobn\u00e9 cesti\u010dky, nebo kdy\u017e m\u011bl zrnek p\u00edsku pln\u00e9 vlasy, od v\u00e1len\u00ed se v n\u011bm spolu s n\u00edm<\/em>. V\u017edycky si \u0159\u00edkal, \u017ee kdy\u017e \u010dlov\u011bk n\u011bco ztrat\u00ed, n\u011bco nov\u00e9ho z\u00edsk\u00e1. Mo\u017en\u00e1 to bylo to, co m\u011bl z\u00edskat. \u017dal. S Tomem nikdy nic podobn\u00e9ho nepoznal\u2026 Te\u010f z\u00edskal dlouh\u00e9, a\u017e nekone\u010dn\u00e9 dny pln\u00e9 \u017ealu, m\u00edsto milionu hodin l\u00e1sky, kter\u00e9 kdysi pro\u017e\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„\u2026 a ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka byla skon\u010dena,“ ozn\u00e1mil mu\u017esk\u00fd hlas v r\u00e1diu. Bill se pousm\u00e1l a zakroutil hlavou. Je tam ur\u010dit\u011b spousta mu\u017e\u016f a chlapc\u016f, na kter\u00e9 se je\u0161t\u011b st\u00e1le t\u011b\u0161\u00ed jejich rodiny, p\u0159\u00edtelkyn\u011b, d\u011bti. S povzdechem odlo\u017eil na st\u016fl \u0161\u00e1lek k\u00e1vy a posadil se na \u017eidli. Pr\u00e1v\u011b te\u010f by na n\u00e1dra\u017e\u00ed vyhl\u00ed\u017eel, jestli mezi t\u011bmi v\u0161emi, nen\u00ed i jeho hrdina<\/em>. V\u011bd\u011bl ale, \u017ee by se nedo\u010dkal kouzeln\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Flashback<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill otev\u0159el velk\u00e9 b\u00edl\u00e9 dve\u0159e. Spokojen\u011b se usm\u00e1l, i kdy\u017e p\u0159i my\u0161lence na bratra mu do sm\u00edchu moc nebylo. Kdy\u017e si p\u0159edstavil, \u017ee pr\u00e1v\u011b n\u011bkde bojuje\u2026 Nab\u011bhla mu hus\u00ed k\u016f\u017ee a p\u0159ejela j\u00edm vlna \u00fazkosti. Ti\u0161e do\u0161el do velk\u00e9 kuchyn\u011b a pohledem sjel na plakaj\u00edc\u00ed Simone. Kousnul se do rtu.
„Mami?“ \u0161eptl. Tu\u0161il, \u017ee je n\u011bco v nepo\u0159\u00e1dku, necht\u011bl dom\u00fd\u0161let\u2026 Vlastn\u011b necht\u011bl v\u016fbec v\u011bd\u011bt, co \u017ee se to d\u011bje. M\u011bl strach z nejhor\u0161\u00edho.
„Tom,“ zavzlykala a v ruce stiskla b\u00edl\u00fd kapesn\u00ed\u010dek. Billa zamrazilo. P\u0159esn\u011b tohohle se b\u00e1l\u2026 \u017de vyslov\u00ed bratrovo jm\u00e9no\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Konec Flashbacku<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Simone myslela, \u017ee je to nedorozum\u011bn\u00ed. P\u0159eci jen\u2026 Dozv\u011bd\u011bla se to jen tak p\u0159es zn\u00e1m\u00e9ho v arm\u00e1d\u011b. Ale Tom p\u0159estal ps\u00e1t. Ztratili s n\u00edm kontakt\u2026 Bylo to pro oba v\u00edc ne\u017e jasn\u00e9. Nen\u00ed mo\u017en\u00e9, jak dlouho trv\u00e1 ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka, uv\u011bdomil si Bill. Jak dlouho Toma nevid\u011bl a jak dlouho ho je\u0161t\u011b neuvid\u00ed. Nikdy<\/em>. Je to dostate\u010dn\u011b dlouh\u00e1 doba? Pomyslel si. Jedn\u00edm stiskem tla\u010d\u00edtka vypnul r\u00e1dio. U\u017e byla skoro tma a on byl unaven\u00fd. Pot\u0159eboval sp\u00e1nek, odpo\u010dinout si.<\/p>\n<\/div>\n
B\u011bhem hodiny u\u017e le\u017ee spokojen\u011b ve sv\u00e9 posteli. Byla velk\u00e1, pro dv\u011b osoby. V\u017edycky nech\u00e1val pod druh\u00fdm pol\u0161t\u00e1\u0159em bratrovo py\u017eamo. Jako by doufal, \u017ee snad jednou se vr\u00e1t\u00ed a ulehne vedle n\u011bj. S ukol\u00e9b\u00e1n\u00edm m\u011bs\u00edce a hv\u011bzd, jejich\u017e sv\u011btlo se odr\u00e1\u017eelo na hladin\u011b mo\u0159e, spokojen\u011b usnul\u2026<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Ozvalo se zavrz\u00e1n\u00ed dve\u0159\u00ed, ale s ti\u0161e od sp\u00e1nku oddechuj\u00edc\u00edm \u010dernovl\u00e1skem to ani nehnulo. T\u011b\u017ek\u00e9, ale opatrn\u00e9 kroky zavrzaly s d\u0159ev\u011bnou podlahou a dv\u011b tmav\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di prol\u00e9tly m\u00edstnost. Byla pr\u00e1zdn\u00e1, ale on p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, kam j\u00edt, aby ho nohy donesly tam, kam pot\u0159ebuje. Ti\u0161e na\u0161lapoval, ne\u017e se dostal do mal\u00e9 lo\u017enice\u2026 Jeho o\u010di se rozjisk\u0159ily \u0161t\u011bst\u00edm, kdy\u017e zahl\u00e9dly \u010dernovl\u00e1ska na posteli. Najednou byly pln\u00e9 slan\u00fdch slz, tak slan\u00fdch, jako mo\u0159e p\u0159ed domem, pln\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed a emoc\u00ed, kter\u00e9 v sob\u011b shroma\u017e\u010foval a vyl\u00edval celou tu dlouhou dobu. Odlo\u017eil v\u011bci, kter\u00e9 nesl na zem, a posadil se opatrn\u011b na postel. Bla\u017een\u00fd pocit v jeho hrudn\u00edku se nedal p\u0159ehl\u00ed\u017eet, kdy\u017e vid\u011bl obli\u010dej pln\u00fd n\u011b\u017en\u00fdch k\u0159ivek, ale pln\u00fd smutku. Usm\u00e1l se a vzal \u010dernovl\u00e1skovu dla\u0148 do sv\u00fdch. Na dotek tak jemnou, hebkou, lehou\u010dkou. Zachv\u011bl se.<\/div>\n
„Nav\u017edycky\u2026“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sch-Rei Zapadaj\u00edc\u00ed slunce vytv\u00e1\u0159elo lesk \u010dern\u00fdch havran\u00edch vlas\u016f mlad\u00e9ho chlapce. Sed\u011bl na z\u00e1pra\u017e\u00ed sv\u00e9ho domu na konci pl\u00e1\u017ee, na opu\u0161t\u011bn\u00e9m m\u00edst\u011b, kter\u00e9 znaly jen dv\u011b osoby. Bylo z\u00e1\u0159\u00ed, posledn\u00ed den tohoto m\u011bs\u00edce. Sed\u011bl s kytarou v rukou, i kdy\u017e neum\u011bl zahr\u00e1t<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-8996","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8996","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8996"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8996\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8996"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8996"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8996"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}