{"id":8999,"date":"2011-03-31T18:00:00","date_gmt":"2011-03-31T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8976"},"modified":"2011-03-31T18:00:00","modified_gmt":"2011-03-31T17:00:00","slug":"me-myself-and-romeo-46","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/31\/me-myself-and-romeo-46\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 46."},"content":{"rendered":"
\n
\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Napjat\u011b o\u010dek\u00e1v\u00e1m, a\u017e kone\u010dn\u011b Pete promluv\u00ed a sd\u011bl\u00ed mi, jak Billa vid\u00ed on. Bude o n\u011bm mluvit naprosto nezaujat\u011b a \u0159ekne \u010distou pravdu? Nebo jej bude pomlouvat a pop\u00ed\u0161e mi jej v tom nejhor\u0161\u00edm mo\u017en\u00e9m sv\u011btle? Tvrdil mi p\u0159ece, \u017ee je mu naprosto lhostejn\u00fd, tud\u00ed\u017e by m\u011bl \u0159\u00edct jen hol\u00e1 fakta. Nic nav\u00edc, nic nep\u0159ibarvovat. Kdy\u017e se na n\u011bj tak d\u00edv\u00e1m a ml\u010den\u00ed se u\u017e st\u00e1v\u00e1 nesnesiteln\u00fdm, za\u010d\u00edn\u00e1m litovat, \u017ee jsem s t\u00edm v\u016fbec za\u010d\u00ednal. Soud\u011b dle jeho v\u00fdrazu, ta lhostejnost v\u016f\u010di m\u00e9mu bratrovi nebude takov\u00e1, jak mi tvrdil. D\u016fkladn\u011b si prohl\u00ed\u017e\u00edm tv\u00e1\u0159 osoby stoj\u00edc\u00ed naproti a uva\u017euji, zda se mu skute\u010dn\u011b po exmilenci st\u00fdsk\u00e1, nebo je ten stesk a p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed l\u00e1ska pouze v\u00fdplodem moj\u00ed \u017e\u00e1rlivost\u00ed zaslepen\u00e9 mysli. \u010cert aby se ve mn\u011b vyznal! Nechci ho a \u017e\u00e1rl\u00edm na n\u011bj jak pominut\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„Bill,“ vyslov\u00ed znovu jeho jm\u00e9no. „Billova p\u0159\u00edze\u0148 je dar. Dar, z n\u011bho\u017e jsi nejprve u vytr\u017een\u00ed, av\u0161ak postupem \u010dasu t\u011b za\u010dne ni\u010dit. Pohlt\u00ed t\u011b, vysaje t\u011b.“ Tak\u017ee n\u011bco jako Pando\u0159ina sk\u0159\u00ed\u0148ka. S\u00e1m jsem jej pr\u00e1v\u011b k n\u00ed n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159irovnal. Obdoba zhoubn\u00e9ho daru. O\u010dividn\u011b existuje n\u011bkdo dal\u0161\u00ed, kdo m\u016fj n\u00e1zor sd\u00edl\u00ed.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, Tome,“ oslov\u00ed m\u011b a pohne se z m\u00edsta. Zd\u00e1 se, \u017ee prvotn\u00ed \u0161ok opadl, Pete nabyl na jistot\u011b a je schopen pokra\u010dovat v konverzaci. Ani\u017e by m\u011b vyzval nebo na m\u011b jen kr\u00e1tce pohl\u00e9dl, jej n\u00e1sleduji. Dychtivost dozv\u011bd\u011bt se pravdu, p\u0159eb\u00edj\u00ed strach z n\u00ed. Mo\u017en\u00e1 bych to m\u011bl stopnout a setrvat d\u00e1l v nev\u011bdomosti, vysta\u010dit si s t\u00edm, co si mysl\u00edm, jen\u017ee je pozd\u011b. U\u017e jsem jej p\u0159im\u011bl promluvit, tak\u017ee si to budu muset vyslechnout do samotn\u00e9ho konce. A\u0165 u\u017e se mi to bude l\u00edbit nebo nebude.<\/div>\n
\n
„Kdy\u017e o mn\u011b Bill projevil z\u00e1jem, b\u00e1l jsem se, \u017ee se \u0161t\u011bst\u00edm zbl\u00e1zn\u00edm. Klidn\u011b bych se i h\u00e1dal, \u017ee toho dne nebylo nikoho, kdo by byl \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1.“ Koutkem oka zkontroluje, zda poslouch\u00e1m, a pokra\u010duje d\u00e1l: „V\u0161echno bylo perfektn\u00ed, j\u00e1 \u0161\u0165astn\u00fd. Klapalo n\u00e1m to, nebo jsem alespo\u0148 naivn\u011b v\u011b\u0159il, \u017ee n\u00e1m to klape, \u017ee jsme p\u00e1r. Nebyli jsme.“ <\/p>\n

Jak se mi tak zd\u00e1, dostali jsme se do ale-f\u00e1ze, na ni\u017e jsem \u010dekal. Dokonce p\u0159i\u0161la rychleji, ne\u017e jsem prve po\u010d\u00edtal. Pete z\u0159ejm\u011b usoudil, \u017ee mi nebude popisovat jejich cukrov\u00e1n\u00ed, jeliko\u017e by mi t\u00edm jen ubli\u017eoval. P\u0159e\u0161el tedy k tomu podstatn\u00e9mu.<\/p><\/div>\n

„Bill byl miluj\u00edc\u00edm partnerem do chv\u00edle, kdy jsem si dovolil nahlas a p\u0159ede v\u0161emi vyslovit sv\u016fj n\u00e1zor. Abys m\u011b spr\u00e1vn\u011b pochopil, byl ten n\u00e1zor prav\u00fdm opakem toho, co si myslel a \u0159ekl on. P\u0159ed lidmi zachoval kamennou tv\u00e1\u0159, vy\u017erat mi to dal, a\u017e kdy\u017e jsme osam\u011bli. A v\u00ed\u0161, co jsem ud\u011blal?“ Obr\u00e1t\u00ed se na m\u011b s dotazem, na n\u011bj\u017e odpov\u00edm zavrt\u011bn\u00edm hlavy, a\u010d tak zhruba tu\u0161\u00edm, co u\u010dinil. Pete se pobaven\u011b zasm\u011bje, s\u00e1m sob\u011b je nucen se sm\u00e1t, \u010d\u00edm\u017e mi jen potvrd\u00ed moji prvotn\u00ed domn\u011bnku: „Omluvil jsem se. V\u00edm, \u017ee jsem sm\u011b\u0161n\u00fd, ale podal to tehdy tak, \u017ee jsem se c\u00edtil opravdu provinile. M\u011bl jsem pocit, \u017ee jsem mu ubl\u00ed\u017eil.“ Tohle zn\u00e1m a\u017e moc dob\u0159e! Nen\u00ed v tom s\u00e1m. Tohle um\u011bn\u00ed probudit pocit viny v n\u011bkom, kdo nic neprovedl, ovl\u00e1dal Bill odjak\u017eiva. Mluv\u00ed ze m\u011b zku\u0161enost, bohat\u00e1 zku\u0161enost s jeho osobou. A na\u0161la by se spousta t\u011bch, kdo by mi dali zapravdu.<\/div>\n
„U\u017e jednou jsem ti \u0159\u00edkal, \u017ee na na\u0161em rozchodu vinu nenese\u0161, co\u017e je pravda. Ale tehdy bych t\u011b za to tak r\u00e1d obvinil, nah\u00e1zel to na tebe, jen\u017ee bych ti k\u0159ivdil. Nemohl jsi za to. D\u00edk tob\u011b pouze v\u011bci dostaly rychlej\u0161\u00ed sp\u00e1d. H\u00e1dali jsme se u\u017e p\u0159edt\u00edm. Tedy podle n\u011bj jsem se h\u00e1dal j\u00e1, on ne. P\u0159itom spory vznikaly p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z jeho podn\u011btu. Kdyby tu te\u010f st\u00e1l, jist\u011b by \u0159ekl prav\u00fd opak. Proto nem\u00e1 smysl t\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dovat o tom, \u017ee jen j\u00e1 m\u00e1m pravdu. Ud\u011blej si vlastn\u00ed n\u00e1zor.“ Jeho zrak na mn\u011b na p\u00e1r vte\u0159in spo\u010dine. Nato Pete zam\u00ed\u0159\u00ed k lavi\u010dce, na n\u00ed\u017e se usad\u00ed a p\u0159ivol\u00e1 si k sob\u011b Baxe. Ne\u017e k nim dokr\u00e1\u010d\u00edm, lehne si pes do tr\u00e1vy k p\u00e1nov\u00fdm noh\u00e1m, proto\u017ee pouze tam je st\u00edn. Asi mu to slunko leze na nervy stejn\u011b jako mn\u011b. Posad\u00edm se kousek od blon\u010f\u00e1ka, kter\u00fd si pohr\u00e1v\u00e1 s vod\u00edtkem, je\u017e dr\u017e\u00ed v ruce, a vy\u010dk\u00e1vav\u011b na n\u011bj hled\u00edm. Roz\u010diluje m\u011b jeho ml\u010den\u00ed, kter\u00e9 v\u0161ak trp\u011bliv\u011b sn\u00e1\u0161\u00edm, a\u010d m\u00e1m chu\u0165 jej nakopnout, abych jej p\u0159im\u011bl pokra\u010dovat.<\/div>\n
„Chyb\u00ed ti?“ Zept\u00e1m se na n\u011bco, za co bych si m\u011bl vz\u00e1p\u011bt\u00ed ukousnout jazyk, nebo\u0165 tak zd\u011b\u0161en\u00fd pohled jsem snad u nikoho je\u0161t\u011b nevid\u011bl. Ot\u00e1zkou z\u016fst\u00e1v\u00e1, zda jej vyd\u011bsila moje ot\u00e1zka nebo jen fakt, \u017ee mi n\u011bco takov\u00e9ho p\u0159i\u0161lo na mysl. Nem\u016f\u017eu za to, zase se mi to tam v hlav\u011b zm\u00e1\u010dklo a vyst\u0159elilo to ze m\u011b, ani\u017e bych si to promyslel.<\/div>\n
„Ne. Te\u010f u\u017e ne.“ Odv\u011bt\u00ed mi chladn\u011b a hned se zept\u00e1: „Pro\u010d se na to pt\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, prost\u011b m\u011b to tak napadlo. Vypad\u00e1\u0161 tak n\u011bjak…“<\/div>\n
„Vypad\u00e1m na to, \u017ee mi chyb\u00ed?“<\/div>\n
„To zase ne. Ale nevypad\u00e1\u0161, \u017ee by ti bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 o Billovi mluvit.“ Vysv\u011btl\u00edm mu, co m\u011b k tomu p\u0159ivedlo.<\/div>\n
„Uka\u017e mi n\u011bkoho, kdo r\u00e1d mluv\u00ed o n\u011bkom, kdo se k n\u011bmu zachoval takhle.“ Zaksicht\u00ed se na m\u011b a dod\u00e1: „A hlavn\u011b s n\u011bk\u00fdm…“<\/div>\n
„S n\u011bk\u00fdm?“<\/div>\n
„S n\u011bk\u00fdm, jako jsi ty.“ Zase vyh\u00fdbav\u00e1 odpov\u011b\u010f. U\u017e m\u011b s nimi za\u010d\u00edn\u00e1 roz\u010dilovat. To je u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9, co takhle odpov\u011bd\u011bl. Je\u0161t\u011b jednou a neru\u010d\u00edm za sebe. Pak m\u00e1m v hlav\u011b nejen zmatek kv\u016fli vztahu s Billem, ale i kv\u016fli hovor\u016fm s ex\u0161vagrem.<\/p>\n<\/div>\n
„Pete, je Bill zl\u00fd nebo nen\u00ed?“ Svou ot\u00e1zku polo\u017e\u00edm s naprosto v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed. Tohle dilema toti\u017e \u0159e\u0161\u00edm del\u0161\u00ed dobu a nejsem schopn\u00fd rozhodnout, zda je nebo nen\u00ed. V prvn\u00ed chv\u00edli bych samoz\u0159ejm\u011b \u0159ekl, \u017ee zl\u00fd je. Z\u00e1hy bych v\u0161ak s\u00e1m sob\u011b tuhle domn\u011bnku vyvracel.<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161 ty?“ Pokou\u0161\u00ed se z toho vykroutit. Kdy\u017e v\u0161ak zaregistruje m\u016fj pohled, nech\u00e1 toho a odvr\u00e1t\u00ed pohled. Dlouh\u00e9 vte\u0159iny se d\u00edv\u00e1 p\u0159ed sebe a nejsp\u00ed\u0161 pe\u010dliv\u011b zva\u017euje, jak mi m\u00e1 odpov\u011bd\u011bt. Kdy\u017e se ke mn\u011b oto\u010d\u00ed zp\u011bt a na\u0161e o\u010di se st\u0159etnou, sev\u0159e se to ve mn\u011b.<\/div>\n
„Nen\u00ed.“ Jeho hlas zn\u00ed naprosto jist\u011b. V\u016fbec nepochybuje o tom, co pr\u00e1v\u011b \u0159ekl, a pevn\u011b si za t\u00edm stoj\u00ed. „Co tak kouk\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Ne\u010dekal bych, \u017ee…“<\/div>\n
„\u017de odpov\u00edm tohle, co? Hele, on nen\u00ed vylo\u017een\u011b zl\u00fd, je jen pok\u0159iven\u00fd. I v n\u011bm n\u011bco dobr\u00e9ho bude. A\u010dkoli po tom, co ud\u011blal, m\u00e1m chu\u0165 o tom pochybovat.“<\/div>\n
„To i j\u00e1…“ Kus m\u011b Billa prokl\u00edn\u00e1, kus m\u011b jej chce st\u00e1le obhajovat. M\u016f\u017ee v\u016fbec \u010dlov\u011bk l\u00e1sku skute\u010dn\u011b zab\u00edt? M\u016f\u017ee opravdu nen\u00e1vid\u011bt n\u011bkoho, kdo mu byl jednou v\u0161\u00edm? Byla by to v\u016fbec nen\u00e1vist? Tyhle ot\u00e1zky co chvilku vyvstanou v m\u00e9 mysli a nut\u00ed m\u011b k hlubok\u00e9mu zamy\u0161len\u00ed. Vzpom\u00edn\u00e1m si, jak se jednou Bill nechal sly\u0161et, \u017ee je-li l\u00e1ska opravdov\u00e1, trv\u00e1 nav\u011bky a nic a nikdo ji nedok\u00e1\u017ee v srdci \u010dlov\u011bka zab\u00edt. Ani on s\u00e1m to nedovede. M\u011bl-li tenkr\u00e1t pravdu, m\u00e1m opravdu „skv\u011bl\u00e9“ vyhl\u00eddky do budoucna\u2026<\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Pro nikoho tady nejsem!“ Za\u0159vu, kdy\u017e se ozve zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e, a zahled\u00edm se znovu na monitor. Pro\u010d\u00edt\u00e1m maily, kter\u00e9 mi v posledn\u00edch dnech p\u0159i\u0161ly. No, pro\u010d\u00edt\u00e1m\u2026 Sp\u00ed\u0161 jen civ\u00edm na v\u011bty v nich napsan\u00e9, ani\u017e bych vn\u00edmal jejich obsah. Sam\u00e9 kecy! V\u00edcem\u00e9n\u011b jsem sem \u0161el jen kv\u016fli tomu, \u017ee mi to doma za\u010d\u00ednalo l\u00e9zt na mozek. B\u00fdt zav\u0159en\u00fd n\u011bkolik dn\u00ed v byt\u011b jen se psem je k zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed. Musel jsem odsud aspo\u0148 na p\u00e1r hodin vypadnout. Te\u010f toho v\u0161ak lituji! Bylo mi tam mnohem l\u00e9pe ne\u017e zde.<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee tady nejsem!“ Zopakuji o pozn\u00e1n\u00ed nerv\u00f3zn\u011bji a oto\u010d\u00edm se ke dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 se otev\u0159ou, a i p\u0159esto\u017ee jsem dvakr\u00e1t d\u016frazn\u011b \u0159ekl, \u017ee tu nejsem, vejde Marion.<\/div>\n
„Co je?“ \u0160t\u011bknu a prop\u00e1l\u00edm ji pohledem. Je hluch\u00e1 nebo naveden\u00e1 nebo co? Posledn\u00ed t\u00fddny m\u00e1m dojem, \u017ee se obklopuji sam\u00fdmi idioty, kte\u0159\u00ed nerozum\u00ed ani t\u011bm nejprost\u0161\u00edm v\u011bcem.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, ale je tu u\u017e podruh\u00e9\u2026 Chce s v\u00e1mi mluvit,“ \u0159ekne boj\u00e1cn\u011b, kdy\u017e za sebou zav\u0159e dve\u0159e.<\/div>\n
„Kdo?“ zept\u00e1m se s naprost\u00fdm nez\u00e1jmem a polo\u017e\u00edm si ruce na st\u016fl, na n\u011bm\u017e se b\u011bhem m\u00e9 nep\u0159\u00edtomnosti nakupilo tolik pap\u00edr\u016f, \u017ee se mi jen p\u0159i pohledu na n\u011b d\u011bl\u00e1 \u0161oufl. Nem\u00e1m sebemen\u0161\u00ed chu\u0165 n\u011bco \u010d\u00edst, \u0159e\u0161it, a u\u017e v\u016fbec se mi nechce s n\u011bk\u00fdm mluvit.<\/div>\n
„Alex.“ Prozrad\u00ed mi kone\u010dn\u011b jm\u00e9no toho, kv\u016fli komu m\u011b vyru\u0161uje. Kv\u016fli jednomu z pod\u0159\u00edzen\u00fdch. O to v\u00edc vzrostl m\u016fj vztek. Kdyby sem vlezla kv\u016fli n\u011bkomu d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edmu, mo\u017en\u00e1 bych to je\u0161t\u011b p\u0159ekousnul, ale takhle m\u011b jen rozzu\u0159ila. Kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el, \u0159ekl jsem, \u017ee tu pro nikoho nejsem. To nen\u00ed schopn\u00e1 sama vymyslet d\u016fvod, pro\u010d nikoho nep\u0159ij\u00edm\u00e1m? To j\u00ed mus\u00edm v\u0161echno \u0159\u00edkat? S takovou si m\u016f\u017eu asistentku d\u011blat s\u00e1m!<\/div>\n
„Tak mu laskav\u011b \u0159ekn\u011bte, \u017ee nem\u00e1m \u010das. A\u0165 p\u0159ijde jindy.“ Za\u0161kleb\u00edm se a oto\u010d\u00edm se na \u017eidli z\u00e1dy k n\u00ed. \u010cek\u00e1m, \u017ee spln\u00ed, co jsem j\u00ed \u0159ekl, a odejde, jen\u017ee cvaknut\u00ed dve\u0159\u00ed se neozve. Ohl\u00e9dnu se tedy za sebe a spat\u0159\u00edm asistentku st\u00e1le st\u00e1t na m\u00edst\u011b. „Chcete to p\u00edsemn\u011b nebo co?“<\/div>\n
„Pr\u00fd je to nal\u00e9hav\u00e9. \u0158\u00edkal mi, \u017ee s v\u00e1mi mus\u00ed neprodlen\u011b mluvit. Je to v z\u00e1jmu firmy a…“<\/div>\n
„Vy jste m\u011b nesly\u0161ela?“ Vstanu a zap\u0159u se rukama o hranu stolu. Ona si ze m\u011b snad d\u011bl\u00e1 legraci! „Jasn\u011b jsem v\u00e1m p\u0159ed chvilkou \u0159ekl, co mu m\u00e1te \u0159\u00edct, tak\u017ee se seberte a ud\u011blejte to. Hned!“ Rozk\u00e1\u017eu, kdy\u017e si v\u0161imnu, \u017ee se nadechuje, aby mi n\u011bco odv\u011btila. Prstem uk\u00e1\u017eu na dve\u0159e a v duchu ji nab\u00e1d\u00e1m, aby vypadla, jinak j\u00ed budu muset pomoci. Marion na m\u011b je\u0161t\u011b p\u00e1r vte\u0159in nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edr\u00e1, nakonec v\u0161ak p\u0159ik\u00fdvne a se sklopenou hlavou m\u00edstnost opust\u00ed.<\/div>\n
„N\u00e1na pitom\u00e1, ch\u00e1pe\u0161 to?“ Pod\u00edv\u00e1m se na Absintha, kter\u00fd le\u017e\u00ed na koberci u k\u0159esel a hled\u00ed m\u00fdm sm\u011brem. Marion se moc netv\u00e1\u0159ila, kdy\u017e m\u011b vid\u011bla vej\u00edt se psem. \u0158\u00edct v\u0161ak nemohla ani slovo, proto\u017ee je to tu v\u0161echno moje a m\u016f\u017eu si tak d\u011blat, co se mi zl\u00edb\u00ed. I kdybych si p\u0159ivedl s sebou na vod\u00edtku krokod\u00fdla, nem\u016f\u017ee d\u011blat nic v\u00edc, ne\u017e sklapnout podpatky a b\u00fdt zticha. Odlep\u00edm se z m\u00edsta, dokr\u00e1\u010d\u00edm k \u010dty\u0159noh\u00e9mu spole\u010dn\u00edkovi a posad\u00edm se opod\u00e1l. Drbu jej za u\u0161ima a nech\u00e1pu, kde jsem se to ocitl. Co se to se v\u0161emi posledn\u00ed dobou d\u011bje? Nikdo se nechov\u00e1, jak m\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„Pr\u00fd v z\u00e1jmu firmy! Sly\u0161el jsi to, jo?“ I ten pes ch\u00e1pe, co \u0159\u00edk\u00e1m. M\u011bli by si z n\u011bj vz\u00edt p\u0159\u00edklad. S nastra\u017een\u00fdma u\u0161ima m\u011b pozoruje a naslouch\u00e1 m\u00fdm slov\u016fm. „Z\u0159ejm\u011b zapomn\u011bli, komu to tu pat\u0159\u00ed. \u0160\u00e9fem jsem, Absi, po\u0159\u00e1d j\u00e1 a j\u00e1 nejl\u00edp v\u00edm, co je a co nen\u00ed v m\u00e9m z\u00e1jmu a v z\u00e1jmu firmy. N\u011bjak\u00fd poskok m\u011b nebude pou\u010dovat o tom, jak ji m\u00e1m v\u00e9st, \u017ee?“ Kdyby tu tak byl Tom! My\u0161lenka na n\u011bj mi vykouzl\u00ed \u00fasm\u011bv ve tv\u00e1\u0159i, nebo\u0165 se mi vybav\u00ed nevra\u017eivost mezi n\u00edm a Marion i to, jak o n\u00ed mluvil. Agentka. Kdyby tu sed\u011bl, vysv\u011btlil by j\u00ed to raz dva. Den ode dne mi v\u00edc sch\u00e1z\u00ed a taky nar\u016fstaj\u00ed moje obavy o n\u011bj.<\/div>\n
Asi to na mn\u011b mus\u00ed b\u00fdt vid\u011bt, proto\u017ee se ta k\u00e1\u010da, co sed\u00ed p\u0159ede dve\u0159mi, ptala, jestli m\u00e1m starosti. Co je j\u00ed po tom, sakra?! Pokud m\u00e1 samarit\u00e1nsk\u00e9 sklony a tou\u017e\u00ed po tom radit lidem v obt\u00ed\u017en\u00fdch \u017eivotn\u00edch situac\u00edch, m\u00e1 d\u011blat telefonistku u Linky d\u016fv\u011bry a ne tady. Kdybych se j\u00ed cht\u011bl sv\u011b\u0159it, tak bych to asi ud\u011blal, ne? A\u0165 si rad\u011bji hled\u00ed sv\u00e9 pr\u00e1ce a na m\u011b se vyka\u0161le. Sv\u00e9 probl\u00e9my si vy\u0159e\u0161\u00edm s\u00e1m. Mus\u00edm jen doufat, \u017ee a\u017e se Tom vr\u00e1t\u00ed, bude rozumn\u00fd a nebude se chovat jako mal\u00e9 um\u00edn\u011bn\u00e9 d\u011bcko, kter\u00e9 k sob\u011b nenech\u00e1 mluvit.<\/div>\n
TOM <\/div>\n
„Absi!“ Zavol\u00e1m do nitra bytu a zabouchnu za sebou dve\u0159e. \u010cekal jsem, \u017ee p\u0159ib\u011bhne, jakmile usly\u0161\u00ed \u0161ramot kl\u00ed\u010d\u016f v z\u00e1mku a bude m\u011b radostn\u011b v\u00edtat, ale p\u0159epo\u010d\u00edtal jsem se. \u017d\u00e1dn\u00e9 v\u00edt\u00e1n\u00ed se nekon\u00e1. Ta\u0161ku s v\u011bcmi polo\u017e\u00edm na zem a vejdu do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
„Bille?“ Vyslov\u00edm bratrovo jm\u00e9no, na setk\u00e1n\u00ed s n\u00edm se v\u016fbec net\u011b\u0161\u00edm. Ani on se neobjev\u00ed. To bych r\u00e1d v\u011bd\u011bl, kde ti dva jsou. M\u00e9 kroky zam\u00ed\u0159\u00ed k lo\u017enici, do n\u00ed\u017e nakouknu. Jedin\u00e9, co tam naleznu, je ustlan\u00e1 postel. Po Billovi a psovi nikde ani vidu, ani slechu. Po\u0159\u00e1dek a \u0159\u00e1d, kter\u00fd v\u0161ude kolem m\u011b panuje, je a\u017e zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed. P\u0159ipravoval jsem se sp\u00ed\u0161e na to, \u017ee to tu bude vypadat jak po v\u00fdbuchu atomovky. Kdy\u017e se v\u0161ak d\u00edv\u00e1m okolo, nevid\u00edm nikde ani sm\u00edtko prachu. Z podlahy by se dokonce dalo i j\u00edst. Nikde se nepovaluj\u00ed Billovy svr\u0161ky, ve d\u0159ezu nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 \u0161pinav\u00e9 n\u00e1dob\u00ed, jak bych o\u010dek\u00e1val. V\u0161ude je naklizeno, a\u017e m\u00e1m chu\u0165 se domn\u00edvat, zda jsem si nespletl byt a nevlezl k n\u011bkomu ciz\u00edmu.<\/div>\n
Po prohl\u00eddce obydl\u00ed, kter\u00e9 snad nikdy nebylo uklizen\u011bj\u0161\u00ed, se se sklenic\u00ed vody usad\u00edm na pohovku, na n\u00ed\u017e jsou \u00fahledn\u011b srovnan\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159e. Nezb\u00fdv\u00e1 mi ne\u017e vy\u010dkat, a\u017e se ti dva vr\u00e1t\u00ed. Na jednu stranu bych jejich n\u00e1vrat odd\u00e1lil, na druhou bych byl r\u00e1d, kdyby p\u0159i\u0161li co nejd\u0159\u00edve, abych m\u011bl ten rozhovor za sebou. \u017de to nebude v\u016fbec nic p\u0159\u00edjemn\u00e9ho, je mi v\u00edc ne\u017e jasn\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
M\u016fj azylov\u00fd pobyt dne\u0161n\u00edm dnem skon\u010dil a p\u0159i\u0161el ob\u00e1van\u00fd n\u00e1vrat do t\u011bchto zd\u00ed. \u017de se mi sem moc necht\u011blo, nemus\u00edm ani \u0159\u00edkat. Bylo mi tam dob\u0159e, p\u0159i\u0161el jsem na jin\u00e9 my\u0161lenky, v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed jsem se odreagoval. Klidn\u011b bych si to tam o dal\u0161\u00ed t\u00fdden prodlou\u017eil. I Baxe bych p\u0159e\u017eil. V\u010dera jsem byl dob\u0159e nalad\u011bn\u00fd a\u017e do chv\u00edle, kdy mi do\u0161lo, co s sebou p\u0159inese den n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed. V ten moment se to ve mn\u011b sev\u0159elo a m\u011bl jsem po n\u00e1lad\u011b. P\u0159ed usnut\u00edm jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel v\u00edce, ne\u017e je zdr\u00e1vo, a sesum\u00edroval jsem si, co Billovi \u0159eknu. A\u010dkoli si te\u010f mysl\u00edm, \u017ee p\u0159edem p\u0159ipravenou \u0159e\u010d zapomenu a \u017ee a\u017e bude st\u00e1t naproti mn\u011b a budeme si hled\u011bt z o\u010d\u00ed do o\u010d\u00ed, p\u016fjde z moj\u00ed strany o \u010distou improvizaci. O br\u00e1chovi jsme s Petem od proch\u00e1zky v parku nemluvili a\u017e do dne\u0161ka. A ani dnes o n\u011bm moc ne\u0159ekl. V podstat\u011b ne\u0159ekl nic. Jen mi pop\u0159\u00e1l, a\u0165 to dopadne pro m\u011b dob\u0159e a t\u00edm to kon\u010dilo. Z\u00e1hy dodal, \u017ee kdyby n\u011bco, m\u016f\u017eu se ozvat. To\u0165 v\u0161e z jeho strany.<\/div>\n
„No, u\u017e jsme doma, ano.“ D\u0159\u00edv ne\u017e bych \u010dekal, usly\u0161\u00edm hlas, kter\u00fd jsem n\u011bkolik dn\u00ed nem\u011bl mo\u017enost zaslechnout, a cel\u00e9 moje nitro se st\u00e1hne strachem. Kdybych mohl, seberu se a ute\u010du jak nejv\u011bt\u0161\u00ed zbab\u011blec. Jen\u017ee nem\u016f\u017eu, jsem chlap a mus\u00edm se tomu postavit \u010delem. Zaslechnu zvuk, kter\u00fd vyd\u00e1vaj\u00ed Absinthovy dr\u00e1py, kter\u00e9 p\u0159i jeho ch\u016fzi cvakaj\u00ed o podlahu, a po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch spat\u0159\u00edm i chlup\u00e1\u010de, kter\u00fd se ke mn\u011b s vrt\u00edc\u00edm ocasem rozeb\u011bhne. \u017dasnu nad t\u00edm, \u017ee zase povyrostl. T\u00fdden jsem byl pry\u010d, p\u0159esto m\u00e1m pocit, jako bych jej m\u011bs\u00edce nevid\u011bl. Olizuje mi obli\u010dej, poskakuje kolem, k\u0148u\u010d\u00ed jak pominut\u00fd. Asi nesch\u00e1zel jen on mn\u011b, ale i j\u00e1 jemu, a to zatracen\u011b moc. P\u0159ece jen jsme na sebe zvykl\u00ed, stejn\u011b jako na to, \u017ee spolu vst\u00e1v\u00e1me i us\u00edn\u00e1me.<\/div>\n
„Tome!“ P\u0159ekvapen\u00fd a z\u00e1rove\u0148 \u0161\u0165astn\u00fd v\u00fdk\u0159ik se ozve o p\u00e1r chvil pozd\u011bji. Zav\u0159u o\u010di a n\u011bkolikr\u00e1t se zhluboka nadechnu, ne\u017e za\u010dnu pomalu zvedat hlavu, abych se pod\u00edval do m\u00edst, z nich\u017e ke mn\u011b dolehnul. Pohled mi p\u0159istane na Billovi, kter\u00fd na m\u011b hled\u00ed s pusou od ucha k uchu. Jedin\u00fdm pohybem si st\u00e1hne slune\u010dn\u00ed br\u00fdle a ve stejn\u00fd moment, jako j\u00e1 vstanu ze seda\u010dky, se rozejde ke mn\u011b. A te\u010f se d\u011bj v\u016fle bo\u017e\u00ed!<\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay Napjat\u011b o\u010dek\u00e1v\u00e1m, a\u017e kone\u010dn\u011b Pete promluv\u00ed a sd\u011bl\u00ed mi, jak Billa vid\u00ed on. Bude o n\u011bm mluvit naprosto nezaujat\u011b a \u0159ekne \u010distou pravdu? Nebo jej bude pomlouvat a pop\u00ed\u0161e mi jej v tom nejhor\u0161\u00edm mo\u017en\u00e9m sv\u011btle? Tvrdil mi p\u0159ece, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-8999","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8999","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8999"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8999\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8999"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8999"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8999"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}