{"id":9016,"date":"2011-03-29T18:00:00","date_gmt":"2011-03-29T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8993"},"modified":"2011-03-29T18:00:00","modified_gmt":"2011-03-29T17:00:00","slug":"s-o-s-any-thing-but-love-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/29\/s-o-s-any-thing-but-love-9\/","title":{"rendered":"S.O.S. (Any\u200bthing but love) 9."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Ani nem\u016f\u017eu usnout. Vysouk\u00e1m se a\u017e k pelesti a sednu si s koleny u t\u011bla. Sna\u017e\u00edm se nevzlyknout nahlas, abych t\u011b nevzbudil. Snad dobrou hodinu se sna\u017e\u00edm vykroutit z kovov\u00e9ho n\u00e1ramku, a\u017e si rozed\u0159u k\u016f\u017ei na z\u00e1p\u011bst\u00ed, ale stejn\u011b neusp\u011bju. Usnu a\u017e n\u011bkdy nad r\u00e1nem naprost\u00fdm vy\u010derp\u00e1n\u00edm od pl\u00e1\u010de. Ani nele\u017e\u00edm. Usnu vsed\u011b, tak, jak jsem bojoval s pouty. A i to m\u00e1lo, co sp\u00edm, sp\u00edm velice neklidn\u011b. Vzbud\u00edm se asi kolem dev\u00e1t\u00e9. Cel\u00fd rozl\u00e1man\u00fd a bolav\u00fd. Nech\u00e1pu, \u017ee jsem v t\u00e9hle poloze mohl vydr\u017eet t\u011bch n\u011bkolik hodin. Z\u00e1p\u011bst\u00ed m\u011b p\u00e1l\u00ed. Z\u00edvnu a znaven\u011b sto\u010d\u00edm pohled na svou p\u0159ipoutanou ruku. Trhnu rukou a znovu se pokou\u0161\u00edm vyprostit. Na z\u00e1p\u011bst\u00ed se mi objev\u00ed n\u011bkolik kapek krve. Ne\u0159e\u0161\u00edm to. Hlavn\u011b se z toho chci dostat.<\/div>\n
„No tak\u2026 povol.“ Vzlyknu a trhnu rukou znovu, a\u017e \u0159et\u00edzek zacink\u00e1 o kovovou pelest.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b jsem po tak vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00edm dnu usnul a je mi hned l\u00e9pe. \u017d\u00e1dn\u00fd pitom\u00fd sny m\u011b nedok\u00e1\u017eou rozhodit po tom, co jsem si kr\u00e1sn\u011b s tebou u\u017eil. Trochu se zavrt\u00edm, kdy\u017e m\u011b n\u011bco vyru\u0161\u00ed, ale nev\u011bnuju tomu n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 pozornost. Jen vydechnu a p\u0159it\u00e1hnu si p\u0159ikr\u00fdvku o n\u011bco v\u00edc k sob\u011b. Copak se bude d\u00edt asi z\u00edtra? O tom by se mi mohlo n\u011bco kr\u00e1sn\u00e9ho zd\u00e1t, jak n\u011bkde Billa kl\u00e1t\u00edm o postel nebo o st\u016fl. Trochu zak\u0148u\u010d\u00edm, p\u0159eci jen se mi n\u011bjak\u00fd sen dost\u00e1v\u00e1 do podv\u011bdom\u00ed. Nep\u0159ijde mi, \u017ee bych spal n\u011bjak tvrd\u011b. Je to n\u011bjak\u00e1 sl\u00e1tanina v\u0161eho dohromady. Nedok\u00e1\u017eu to rozt\u0159\u00eddit a vyznat se v tom. Jen se prudce p\u0159eto\u010d\u00edm na z\u00e1da a v\u00ed\u010dka stisknu v\u00edce k sob\u011b.<\/div>\n
Zd\u00e1 se mi, \u017ee se role oto\u010dily. \u017de jsem p\u0159ipevn\u011bn\u00fd k n\u011bjak\u00e9mu plesniv\u00e9mu tr\u00e1mu. Kolem krku m\u00e1m opr\u00e1tku a stoj\u00edm na n\u011bjak\u00e9 \u017eidli nebo co to je. Bill se pobaven\u011b sm\u011bje a vypad\u00e1 tak pov\u00fd\u0161en\u011b. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mi te\u010dou slzy a nem\u016f\u017eu je zastavit. Cel\u00fdm m\u00fdm t\u011blem prostupuje strach. Klepu se a t\u011b\u017eko se mi d\u00fdch\u00e1. M\u00e1 zbra\u0148? Kde ji vzal? Najednou se ozve p\u00e1r v\u00fdst\u0159el\u016f a stoli\u010dka se rozpadne a lano kolem krku se nebezpe\u010dn\u011b st\u00e1hne. Naposledy se nadechnu a prudce kopnu nohama a pak je konec.<\/div>\n
„Ne!“ Vylet\u00edm do sedu, \u010delo orosen\u00e9 potem a o\u010di otev\u0159en\u00e9 do \u0161iroka.<\/div>\n
\n
Bill<\/div>\n
Stra\u0161n\u011b se leknu, jak vylet\u00ed\u0161. A\u017e z toho vyjeknu a p\u0159ekvapen\u011b na tebe kouk\u00e1m.<\/div>\n
„Co\u2026 co ti je?“ Pro\u010d vlastn\u011b mluv\u00edm? Ani to po\u0159\u00e1dn\u011b nechci. V\u011bt\u0161inou chci b\u00fdt zticha a neupozor\u0148ovat na sebe, ale nikdy to nevydr\u017e\u00edm. V\u017edycky se stane n\u011bco, co m\u011b mluvit donut\u00ed. Asi se ti n\u011bco zd\u00e1lo a ne zrovna p\u011bkn\u00e9ho. Jen bych moc r\u00e1d v\u011bd\u011bl, co z toho plyne pro m\u011b. Jeliko\u017e poka\u017ed\u00e9 to m\u00e1 n\u00e1sledky. Sv\u016fj boj s pouty u\u017e podruh\u00e9 vzd\u00e1m a tentokr\u00e1t definitivn\u011b. Te\u010f u\u017e je to stejn\u011b jedno. Jsi vzh\u016fru a t\u00edm p\u00e1dem, i kdybych se vysvobodil, nem\u011bl bych jak ut\u00e9ct. Vyjeven\u011b t\u011b pozoruju a v obav\u00e1ch kmit\u00e1m \u0159asami.<\/div>\n
„Zl\u00fd sen?“ Odv\u00e1\u017e\u00edm se znovu promluvit. Jako mal\u00ed jsme si \u0159\u00edkali, co se n\u00e1m zd\u00e1lo. Dobr\u00e9 i \u0161patn\u00e9 sny. A kdy\u017e byly \u0161patn\u00e9, uklid\u0148ovali jsme se navz\u00e1jem, \u017ee to byly jen sny a \u017ee to, co se v nich stalo, bychom nikdy nedopustili. Odh\u00e1n\u011bl jsi ka\u017ed\u00fd ve\u010der bub\u00e1ky zpod postele a mn\u011b jsi tak p\u0159ipadal hrozn\u011b state\u010dn\u00fd. Za to te\u010f vypad\u00e1\u0161, jako by ses m\u011bl v bub\u00e1ka snad i prom\u011bnit.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Sna\u017e\u00edm se vyd\u00fdchat a uklidnit se, \u017ee se nic ned\u011bje. \u017de je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. D\u00e1l zb\u011bsile lap\u00e1m po dechu a z\u00edr\u00e1m do temn\u00e9ho pokoje. Nev\u00edm, co se stalo ani kde jsem. Tohle byl tak stra\u0161n\u00fd sen, tak d\u011bsiv\u00fd. A\u017e mi po tv\u00e1\u0159\u00edch v\u00e1\u017en\u011b st\u00e9kaj\u00ed slzi\u010dky. Jsem tak dezorientovan\u00fd a je\u0161t\u011b k tomu unaven\u00fd. Ale je tu p\u0159eci se mnou br\u00e1\u0161ka. Ten m\u011b ned\u00e1, stejn\u011b jako j\u00e1 jeho ne.<\/div>\n
„Jen zl\u00fd sen, neboj. P\u0159itul\u00edm se k tob\u011b a lehce t\u011b pohlad\u00edm po boku. Vydechnu a p\u0159ikryju n\u00e1s pe\u0159inou. „Bylo to tak d\u011bsiv\u00e9, Bill\u00ed. Tak stra\u0161n\u011b moc. Byl jsi na m\u011b stra\u0161n\u011b zl\u00fd a bil jsi m\u011b, p\u0159ivazoval k posteli. Nem\u011bl jsi m\u011b r\u00e1d. Dal jsi mi opr\u00e1tku kolem krku a visel jsem na n\u011bjak\u00e9m prohnil\u00e9m tr\u00e1mu. Sm\u00e1l ses a pak si st\u0159\u00edlel do \u017eidle a ta se rozpadla a j\u00e1 se ob\u011bsil.“ P\u0159ivinu se k tob\u011b pevn\u011bji.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee bys to nikdy neud\u011blal. J\u00e1 bych to nikdy neud\u011blal.“ Pol\u00edb\u00edm t\u011b na sp\u00e1nek.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Zmocn\u00ed se m\u011b opravdu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, kdy\u017e mi tohle \u0159\u00edk\u00e1\u0161. Asi \u010dek\u00e1\u0161, \u017ee t\u011b obejmu a ut\u011b\u0161\u00edm, ale to nechci a ani nem\u016f\u017eu. Ne, kdy\u017e m\u00e1m jednu ruku po\u0159\u00e1d v kovov\u00e9m n\u00e1ramku.<\/div>\n
„Ne, neud\u011blal bych to.“ Zakrout\u00edm jednodu\u0161e hlavou. Mysl\u00edm, \u017ee bych to dok\u00e1zal ud\u011blat. Te\u010f u\u017e ano. Za tu dobu, co ty ubli\u017euje\u0161 mn\u011b, jsem zjistil, \u017ee bych dok\u00e1zal ubl\u00ed\u017eit. Tob\u011b ano. Ale nem\u00e1m k tomu p\u0159\u00edle\u017eitost a asi ani odvahu. Mo\u017en\u00e1 \u010dek\u00e1m na n\u011bjak\u00fd zlomov\u00fd bod, kdy u\u017e to bude ne\u00fanosn\u00fd a j\u00e1 ti opravdu n\u011bco ud\u011bl\u00e1m. Nelitoval bych toho. Nem\u00e1m t\u011b r\u00e1d. U\u017e dlouho ne. Strach z tebe zm\u011bnil l\u00e1sku v nen\u00e1vist. Proto ti te\u010f ne\u0159eknu nic na \u00fat\u011bchu. Ani to hloup\u00e9 m\u00e1m t\u011b r\u00e1d, proto\u017ee to tak prost\u011b nen\u00ed. Jen ale nech\u00e1pu zase tv\u016fj stav. Te\u010f jsi v tom sv\u00e9m transu, ale p\u0159itom po\u0159\u00e1d Tom. Nerozum\u00edm tomu. Myslel jsem, \u017ee hodn\u00fd jsi jen, kdy\u017e se vid\u00ed\u0161 v n\u011bkom jin\u00e9m. Ale te\u010f\u2026 jsi mal\u00fd Tom. Asi z tebe ze\u0161\u00edl\u00edm. Nebo u\u017e jsem taky \u0161\u00edlen\u00fd. Ale copak to jde, z\u016fstat norm\u00e1ln\u00ed vedle \u010dlov\u011bka, jako jsi ty? U\u017e te\u010f v\u00edm, \u017ee tohle m\u011b poznamenalo. Nejsem u\u017e jako d\u0159\u00edv a nikdy nebudu. Tak\u017ee bych se ani nedivil, kdyby mi opravdu i p\u0159esko\u010dilo.<\/div>\n
„Mohl bys m\u011b odpoutat?“ Nato\u010d\u00edm k tob\u011b hlavu. Kdy\u017e jsi te\u010f mil\u00fd, tak se odv\u00e1\u017e\u00edm zeptat. I kdy\u017e t\u00edm riskuju tvoje okam\u017eit\u00e9 procitnut\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Nechci m\u00edt takov\u00e9 no\u010dn\u00ed m\u016fry, nechci. V\u017edycky mi slibuje\u0161, \u017ee je polap\u00ed\u0161, \u017ee u\u017e m\u011b nikdy nenav\u0161t\u00edv\u00ed. Ale p\u0159ijdou poka\u017ed\u00e9 a nikdo je nedok\u00e1\u017ee odehnat. Jsou tak stra\u0161n\u011b zl\u00e9, bol\u00ed m\u011b z toho srdce. V\u00edm, \u017ee bys mi nikdy neubl\u00ed\u017eil, ale ten sen. Byl tak skute\u010dn\u00fd, ten \u00fa\u0161klebek. Oklepu se a p\u0159im\u00e1\u010dknu se k tv\u00fdm z\u00e1d\u016fm v\u00edce.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 se tak stra\u0161n\u011b boj\u00edm, \u017ee ztrat\u00edme jeden druh\u00e9ho.“ D\u00e1m si hlavu na tv\u00e9 rameno a d\u00e1l t\u011b lehce hlad\u00edm po boku. „\u017de se za\u010dneme nesn\u00e1\u0161et, v\u00ed\u0161, \u017ee jsme si sl\u00edbili, \u017ee zem\u0159eme spolu a \u017ee v\u017edycky budeme spolu. Co kdy\u017e to tak nebude?“ Vydechnu ti\u0161e a ruce ti hned odpout\u00e1m. Dr\u017e\u00edm t\u011b u sebe.<\/div>\n
„Slib mi, \u017ee budeme st\u00e1le spolu, \u017ee n\u00e1s nic a nikdo nedok\u00e1\u017ee rozd\u011blit.“ Pol\u00edb\u00edm t\u011b do vlas\u016f, kter\u00e9 von\u00ed po n\u011bjak\u00e9m vanilkov\u00e9m \u0161amponu. Pou\u017e\u00edv\u00e1\u0161 ho v\u017edycky, miloval jsem ho. Odd\u011bl\u00e1m ti vlasy a pol\u00edb\u00edm t\u011b zezadu na krk.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Tak r\u00e1d bych ti odpov\u011bd\u011bl kladn\u011b. Obejmul t\u011b a p\u0159esv\u011bd\u010doval, \u017ee budeme po\u0159\u00e1d spolu. \u017de ty jsi to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed v m\u00fdm \u017eivot\u011b. Moc dob\u0159e si tenhle n\u00e1\u0161 slib pamatuju. Bylo to pro m\u011b tak moc d\u016fle\u017eit\u00e9, ale byl jsi to ty, kdo ho poru\u0161il. Kdo za\u010dal prvn\u00ed nen\u00e1vid\u011bt. Z t\u00e9 vzpom\u00ednky se mi ud\u011bl\u00e1 \u00fazko. Nedok\u00e1\u017eu nijak odpov\u011bd\u011bt, m\u00edsto toho m\u00edrn\u011b sklon\u00edm hlavu a z o\u010d\u00ed mi uk\u00e1pne n\u011bkolik slan\u00fdch perel. Oklepe m\u011b, kdy\u017e m\u011b pol\u00edb\u00ed\u0161. Nem\u016f\u017eu\u2026 nem\u016f\u017eu sed\u011bt a dr\u017eet. Nezvl\u00e1dnu to. Te\u010f ne. Nechci, abys to d\u011blal. Chci, abys ned\u011blal v\u016fbec nic. Beze slova se zvednu a z\u016fstanu st\u00e1t kousek od postele, z\u00e1dy k tob\u011b. Mnu si poran\u011bn\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„Jdu pro sn\u00eddani.“ To je to prvn\u00ed, co m\u011b napadne jako d\u016fvod, pro\u010d chci odej\u00edt z t\u00e9hle m\u00edstnosti. Naprosto si uv\u011bdomuju, \u017ee nespolupracuju tak, jak bych m\u011bl, ale zrovna v tomhle prost\u011b nem\u016f\u017eu. A\u017e moc mi na tom z\u00e1le\u017eelo. Byl to p\u0159eci bratrsk\u00fd slib, existuje snad n\u011bjak\u00fd v\u011bt\u0161\u00ed? J\u00e1 pochybuju. Ti\u0161e vzlyknu.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
P\u0159eval\u00edm se na posteli na b\u0159icho a sleduju t\u011b. Jak tam stoj\u00ed\u0161 a ti\u0161e \u0161tk\u00e1\u0161. Je mi jasn\u00e9, \u017ee pl\u00e1\u010de\u0161, co taky jin\u00e9ho um\u00ed\u0161, \u017ee? Vydechnu a zasm\u011bju se tich\u00fdm sm\u00edchem.<\/div>\n
„Jde\u0161 pro sn\u00eddani? Jsem zv\u011bdav\u00fd kam, a co to dobr\u00e9ho bude.“ Zasm\u011bju se a znovu pobaven\u011b. Odv\u00e1\u017en\u00fd, \u017ee odpov\u00edd\u00e1\u0161 zrovna takhle. „Neznamen\u00e1, \u017ee m\u00e1\u0161 voln\u00e9 ruce, \u017ee jsi voln\u00fd cel\u00fd. Na to m\u016f\u017ee\u0161 zapomenout.“ Zakrout\u00edm hlavou. M\u00e1m n\u011bjakou dobrou n\u00e1ladu, hodn\u011b dobrou n\u00e1ladu. Mus\u00edm se st\u00e1le sm\u00e1t, ale to asi sp\u00ed\u0161e tob\u011b a tv\u00fdm plan\u00fdm pokus\u016fm.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee se chce\u0161 starat o star\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ku, ale nachystat j\u00eddlo je\u0161t\u011b zvl\u00e1dnu.“ Dosti plan\u00fdch kec\u016f, p\u0159ejdeme rovnou k m\u00fdm ve\u010dern\u00edm slib\u016fm. „V\u00ed\u0161, v\u010dera jsi na m\u011b byl stra\u0161n\u011b o\u0161kliv\u00fd a j\u00e1 to nem\u016f\u017eu jen tak p\u0159ej\u00edt.“ Pokr\u010d\u00edm rameny a pomalu se zvednu. „Cht\u011bl jsi do m\u011b vrazit n\u016f\u017e a zab\u00edt m\u011b, neodpustiteln\u00e9. Mysl\u00edm, \u017ee by sis zaslou\u017eil trest.“ P\u0159ik\u00fdvnu horliv\u011b hlavou na souhlas. „Zase ti otrnulo \u017ee?“ Na okam\u017eik se k tob\u011b oto\u010d\u00edm z\u00e1dy, abych ze sk\u0159\u00edn\u011b mohl vyt\u00e1hnout bi\u010d\u00edk, co m\u011bla m\u00e1ma, kdy\u017e chodila ke kon\u00edm.<\/div>\n
„Tohle nejsp\u00ed\u0161e pozn\u00e1v\u00e1\u0161, \u017ee?“ U\u017e sis jednou za\u017eil, co dok\u00e1\u017ee.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
A je to tady\u2026 u\u017e jsi to ty. Jak se m\u016f\u017ee\u0161 bavit t\u00edm, \u017ee m\u011b rozbre\u010d\u00ed\u0161? \u017de proti mn\u011b pou\u017eije\u0161 to, co pro m\u011b tolik znamenalo. Ohl\u00eddnu se p\u0159es rameno, kdy\u017e mluv\u00ed\u0161 o n\u011b\u010dem, co bych m\u011bl zn\u00e1t. Zorni\u010dky se mi rozt\u00e1hnou zd\u011b\u0161en\u00edm. Bo\u017ee, tohle ne. U\u017e d\u00e1vno jsi ho na m\u011b nepou\u017eil, ale kdy\u017e to bylo naposledy, doslova jsem se p\u0159ed tebou plazil po zemi a \u0161kemral. O tom, \u017ee jsem nemohl m\u00edt ani triko na sob\u011b, nemluv\u011b.<\/div>\n
„Ne\u2026 Tome, ne\u2026 nic jsem neud\u011blal.“ Za\u010dnu od tebe couvat, ale nen\u00ed kam ut\u00e9ct. V\u0161ude m\u011b jen zastav\u00ed st\u011bna. „A tebe n\u011bjak rychle p\u0159e\u0161el ten strach ze \u0161patn\u00fdch sn\u016f.“ Nam\u00edtnu polohlasn\u011b. Nem\u011bl bych moc nahlas, jen se v\u00edc roz\u010d\u00edl\u00ed\u0161. I kdy\u017e te\u010f vypad\u00e1\u0161 velice spokojen\u011b, kdy\u017e dr\u017e\u00ed\u0161 tu odpornou v\u011bc v ruce a j\u00e1 ti v o\u010d\u00edch m\u016f\u017eu vid\u011bt, jak se t\u011b\u0161\u00ed\u0161 na to, a\u017e d\u00e1\u0161 prvn\u00ed r\u00e1nu a j\u00e1 vyk\u0159iknu bolest\u00ed. Miluje\u0161 moji bolest. Nen\u00e1vid\u00ed\u0161 m\u011b a miluje\u0161 moji bolest. Div\u00edm se, \u017ee jsem je\u0161t\u011b neum\u0159el.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Mus\u00edm se st\u00e1le spokojen\u011b usm\u00edvat, kdy\u017e vid\u00edm tv\u016fj strach, tvoji zoufalost. A snad i touhu ut\u00edkat mi. R\u00e1d si s tebou hraju na ko\u010dku a my\u0161, jsem v\u017edycky ko\u010dka. Nem\u00e1\u0161 nade mnou \u017e\u00e1dnou moc. D\u011bl\u00e1m p\u0159esn\u011b to, co chci d\u011blat. Jen m\u011b \u0161tvou ob\u010dasn\u00e1 temn\u00e1 m\u00edsta, co m\u00e1m v hlav\u011b, nev\u00edm, co to je. Ale v\u017edycky to zmiz\u00ed, na\u0161t\u011bst\u00ed. Lehce s n\u00edm nad hlavou m\u00e1chnu. Ud\u011bl\u00e1 to takov\u00fd dobr\u00fd zvuk.<\/div>\n
„Tak\u017ee, kam d\u00e1me prvn\u00ed r\u00e1nu?“ Jsem tak laskav\u00fd, kdy\u017e ti d\u00e1v\u00e1m volby. Ani nev\u00edm, pro\u010d to d\u011bl\u00e1m. Mo\u017en\u00e1 jen z\u00e1bava? Miluju tvoje velik\u00fd o\u010di. Jist\u011b, a jak jinak ne\u017e mokr\u00e9. \u017de t\u011b to st\u00e1le bav\u00ed plakat, v\u017edy\u0165 je\u0161t\u011b nem\u00e1\u0161 pro\u010d. Kdy\u017e za\u010dne\u0161 o zl\u00fdch snech, jen se na tebe chv\u00edli nech\u00e1pav\u011b d\u00edv\u00e1m.<\/div>\n
„Co? O \u010dem to mele\u0161, j\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd divok\u00fd ani zl\u00fd sny nem\u00e1m.“ Zakrout\u00edm se sm\u00edchem hlavou. V\u00edm, \u017ee jsem m\u011bl p\u0159ed chv\u00edl\u00ed zase to mal\u00e9 \u010dern\u00e9 m\u00edste\u010dko, ale o \u017e\u00e1dn\u00e9m snu si nepamatuju, \u017ee bych mluvil anebo se mi dokonce zd\u00e1l. Dlouho se mi nic nezd\u00e1lo.<\/div>\n
„Tak, dost kec\u016f a pov\u00edd\u00e1n\u00ed, od toho tu nejsme, \u017ee? Tak kam bude prvn\u00ed r\u00e1na? Nebo si m\u00e1m vybrat s\u00e1m?“<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Nepamatuje\u0161 si to? Ani ten sen? M\u016fj bo\u017ee, s tebou je to opravdu v\u00e1\u017en\u00fd. M\u011bli t\u011b zav\u0159\u00edt do l\u00e9\u010debny. Tenkr\u00e1t, kdy\u017e jsem to doma \u0159\u00edkal, \u017ee nejsi norm\u00e1ln\u00ed. M\u011bli to ud\u011blat. Nech\u00e1pu, pro\u010d t\u011b tam doktor neposlal. Copak byl slep\u00fd? Nebo ty jsi byl tak dobr\u00fd herec? Klesnu na kolena a po \u010dty\u0159ech dolezu a\u017e k tob\u011b. Kdy\u017e budu kl\u00e1st odpor, bude to je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, ale m\u00edsto si opravdu vyb\u00edrat nehodl\u00e1m. Vlastn\u011b nechci dostat ani jednu jedinou r\u00e1nu. Rozbol\u00ed m\u011b v\u0161echno, jen si na tu bolest vzpomenu. Cht\u011blo se mi z toho i zvracet a omdl\u00edt.<\/div>\n
„Pros\u00edm\u2026 pros\u00edm. Nebij m\u011b.“ Z\u016fstanu ti pon\u00ed\u017een\u011b kle\u010det u nohou a obejmu jednu tvoji nohu. \u010celo ti tisknu na koleno a pevn\u011b t\u011b sv\u00edr\u00e1m. Tohle je tak poni\u017euj\u00edc\u00ed. Ale tohle u\u017e nem\u00e1 ani cenu n\u011bjak \u0159e\u0161it. U\u017e tolikr\u00e1t jsem se p\u0159ed tebou pon\u00ed\u017eil. A\u0165 u\u017e z donucen\u00ed nebo dobrovoln\u011b.<\/div>\n
„U\u017e to neud\u011bl\u00e1m, slibuju. Budu poslu\u0161n\u00fd.“ V\u00edm, \u017ee d\u00e1v\u00e1m te\u010f sliby, kter\u00e9 stejn\u011b nespln\u00edm, ale v z\u00e1palu boje o svoje zdrav\u00ed, bych ti te\u010f nasliboval i modr\u00e9 z nebe.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Lauinka Bill Ani nem\u016f\u017eu usnout. Vysouk\u00e1m se a\u017e k pelesti a sednu si s koleny u t\u011bla. Sna\u017e\u00edm se nevzlyknout nahlas, abych t\u011b nevzbudil. Snad dobrou hodinu se sna\u017e\u00edm vykroutit z kovov\u00e9ho n\u00e1ramku, a\u017e si rozed\u0159u k\u016f\u017ei na z\u00e1p\u011bst\u00ed,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[413],"tags":[],"class_list":["post-9016","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-s-o-s-any-thing-but-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9016","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9016"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9016\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9016"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9016"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9016"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}