{"id":9041,"date":"2011-03-26T18:00:00","date_gmt":"2011-03-26T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9018"},"modified":"2011-03-26T18:00:00","modified_gmt":"2011-03-26T17:00:00","slug":"s-o-s-any-thing-but-love-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/26\/s-o-s-any-thing-but-love-8\/","title":{"rendered":"S.O.S. (Any\u200bthing but love) 8."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Tohle d\u011blat mi vlastn\u011b ani ned\u011bl\u00e1 probl\u00e9m. Uspokojoval jsem t\u011b tolikr\u00e1t, \u017ee mi to ani nep\u0159ijde. Jen dneska je to o to lep\u0161\u00ed, \u017ee ty jsi mimo. Co\u017e si rozhodn\u011b nechci st\u011b\u017eovat. Ba pr\u00e1v\u011b naopak. Lehce t\u011b pol\u00edb\u00edm pod bradu a kousek se odt\u00e1hnu, abych se ve\u0161el. P\u0159edklon\u00edm se a vezmu t\u011b do \u00fast. Pomalu si t\u011b zasouv\u00e1m hluboko do krku. Rty t\u011bsn\u011b st\u00e1hnut\u00e9 kolem tv\u00e9ho \u00fadu a jazyk s ocelovou ozdobou na n\u011bj dr\u00e1\u017ediv\u011b tisknu. Rozpohybuju se. Kou\u0159\u00edm t\u011b a mocn\u011b saju. Rukou si pom\u00e1h\u00e1m. Jsi opravdu tvrd\u00fd a c\u00edt\u00edm, jak ti v n\u011bm pulsuje krev. Na chv\u00edli t\u011b vypust\u00edm z pusy a ol\u00edznu vlhkost na \u0161pi\u010dce a znovu a znovu. Rukou ale st\u00e1le pracuju. Chvilkami k tob\u011b zvednu zrak, abych vid\u011bl, jak se tv\u00e1\u0159\u00ed\u0161. A zat\u00edm to vypad\u00e1 dob\u0159e. Op\u011bt t\u011b pohlt\u00edm do \u00fast a kou\u0159\u00edm. Ob\u010das zafun\u00edm nebo zamru\u010d\u00edm a r\u016fzn\u011b vykrucuju hlavu.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Mus\u00edm uznat, \u017ee jsi v tomhle jedni\u010dka. Ne\u0159\u00edkal jsi, \u017ee to d\u011bl\u00e1\u0161 poprv\u00e9? Nep\u0159ijde mi tohle jako poprv\u00e9. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e v\u00ed\u0161, co ud\u011blat a kam s\u00e1hnout. Tohle m\u011b popravd\u011b trochu tr\u00e1p\u00ed. Ale jsem tak vzru\u0161en\u00fd, \u017ee tomu rad\u011bji nep\u0159ikl\u00e1d\u00e1m \u017e\u00e1dnou pozornost a u\u017e\u00edv\u00e1m si toho, co pr\u00e1v\u011b d\u011bl\u00e1\u0161. Ano, tvoje kovov\u00e1 ozd\u016fbka, v\u017edycky jsem to cht\u011bl zkusit a t\u011b\u0161il jsem se na ni. Je to tak dobr\u00e9. Zatracen\u011b moc. Nebude to trvat dlouho. Jsem dost vyburcovan\u00fd a ty m\u00e1\u0161 p\u0159esn\u011b m\u00ed\u0159en\u00e9 \u00fadery. Zav\u0159u o\u010di a podep\u0159u se loktama, abych t\u0159eba nespadl z postele nebo n\u011bco jin\u00e9ho. Jsi v\u00e1\u017en\u011b perfektn\u00ed.<\/div>\n
„Oh, Bille, Bille, zrychli, pros\u00edm\u2026 “ Vykokt\u00e1m p\u0159er\u00fdvan\u011b a pootev\u0159u rty. Hlavu m\u00e1m zaklon\u011bnou a c\u00edt\u00edm, jak mi po \u010dele st\u00e9k\u00e1 kapka potu. Jsem \u00fapln\u011b kompletn\u011b mimo. Ovl\u00e1d\u00e1\u0161 m\u011b jako loutku, m\u016f\u017ee\u0161 d\u011blat cokoliv. C\u00edt\u00edm tv\u016fj pohled, ale nedok\u00e1\u017eu otev\u0159\u00edt o\u010di a opl\u00e1cet ti ho. Nakonec jen prudce vydechnu a ud\u011bl\u00e1m se. Ani jsem t\u011b nesta\u010dil varovat.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, promi\u0148.“<\/div>\n
\n
Bill<\/div>\n
Nijak m\u011b nem\u016f\u017ee rozhodit fakt, \u017ee jsi m\u011b na to neupozornil. To vlastn\u011b ned\u011bl\u00e1\u0161, ani kdy\u017e jsi ve svoj\u00ed k\u016f\u017ei. Tak\u017ee m\u011b to nijak nevykolej\u00ed. Jen t\u011b urychlen\u011b trochu v\u00edc vyt\u00e1hnu z pusy, abych se nerozka\u0161lal, a v\u0161echno postupn\u011b polyk\u00e1m. Rukou je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d zvolna h\u00fdbu. Je to s\u00edla zvyku. Chce\u0161 to v\u017edycky po\u0159\u00e1dn\u011b. Nesm\u00edm to odb\u00fdvat, tak\u017ee to ned\u011bl\u00e1m ani te\u010f. Polknu posledn\u00ed v\u00e1rku a je\u0161t\u011b t\u011b d\u016fkladn\u011b ol\u00ed\u017eu, ne\u017e se narovn\u00e1m a ml\u010dky se na tebe pod\u00edv\u00e1m. Prohl\u00ed\u017e\u00edm si t\u011b.<\/div>\n
„L\u00edbilo se ti to?“ Naklon\u00edm hlavu t\u00e1zav\u011b do strany a z\u00e1dy se op\u0159u o pelest postele. Kolena si p\u0159it\u00e1hnu k t\u011blu. Je mi docela chladno. P\u0159eci jen jsem byl rozhicovan\u00fd, a te\u010f na m\u011b n\u011bjak dosed\u00e1 chlad. Ani se neodva\u017euju h\u00e1dat, v jak\u00e9 f\u00e1zi te\u010f jsi. Jestli jsi je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d jako Dave nebo u\u017e Tom. T\u00edmhle zji\u0161t\u011bn\u00edm, co se s tebou d\u011bje, se mi to v hlav\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc komplikuje. U\u017e takhle jsem nev\u011bd\u011bl, co od tebe \u010dekat, ale te\u010f? To u\u017e asi nev\u00ed ani p\u00e1n B\u016fh. M\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt cokoliv kdykoliv.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Sna\u017e\u00edm se vyd\u00fdchat a m\u00e1m st\u00e1le zav\u0159en\u00e9 o\u010di. Jen se mi nepoda\u0159ilo z\u016fstat na loktech, a tak te\u010f le\u017e\u00edm na z\u00e1dech a ruce na obli\u010deji. Mocn\u011b lap\u00e1m po dechnu a zrychlen\u011b d\u00fdch\u00e1m. Co se to kurva stalo? M\u00e1m n\u011bjak zatm\u011bn\u00ed anebo co? C\u00edt\u00edm se jako pr\u00e1v\u011b po orgasmu. P\u00e1l\u00ed m\u011b o\u010di a ruce se mi nekontrolovateln\u011b t\u0159esou. C\u00edt\u00edm t\u00e9\u017e tvoji bl\u00edzkost. Set\u0159u si p\u00e1r kapi\u010dek potu z \u010dela a kouknu na zem. Oble\u010den\u00ed se tu v\u0161ude v\u00e1l\u00ed. Svra\u0161t\u00edm \u010delo a kouknu se p\u0159ed sebe. Oh, pan dokonal\u00fd je nah\u00fd? A j\u00e1 taky? Mmmmm, to jsem se ur\u010dit\u011b u\u017e p\u0159ipravoval na v\u011bc a tys m\u011b dod\u011blal, tak\u017ee to nevy\u0161lo. Ale te\u010f vyjde. P\u0159eval\u00edm se na b\u0159icho a sleduju t\u011b pozorn\u011b. Jsi n\u011bjak moc v kl\u00edde\u010dku, \u017ee by ses mi podd\u00e1val u\u017e?<\/div>\n
„Poj\u010f ke mn\u011b.“ \u0158eknu norm\u00e1ln\u00edm hlasem a zvednu jednu ruku, aby sis mohl lehnout co nejt\u011bsn\u011bji ke mn\u011b. Uvid\u00edme, jak um\u00ed\u0161 poslouchat. Pamatuju si, \u017ee jsme byli dole a j\u00e1 ti sl\u00edbil sp\u00e1nek. Vypad\u00e1 to, \u017ee jsi splnil, cos m\u011bl a j\u00e1 te\u010f taky spln\u00edm, co jsem sl\u00edbil, jen t\u011b je\u0161t\u011b trochu pomuchluju. Na sex u\u017e nem\u00e1m n\u00e1ladu, jsem jako bez \u017eivota. Mmmm, asi to muselo b\u00fdt dost dobr\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Jsem zmaten\u00fd. Tohle se v\u016fbec nem\u011blo st\u00e1t. Tedy rozhodn\u011b ne se mnou. Je pravda, \u017ee ani jedna moje my\u0161lenka u toho nepat\u0159ila tob\u011b, ale stejn\u011b. Zav\u00e1h\u00e1m, kdy\u017e m\u011b vyzve\u0161 k sob\u011b, ale nakonec p\u0159ilezu. Pokud mo\u017eno nehodl\u00e1m odporovat. Jen by ses t\u00edm rychle probral a kdov\u00ed, co by se stalo. M\u016fj zrak se zastav\u00ed na tv\u00e9m ozna\u010dkovan\u00e9m krku. Nejist\u011b se kousnu do rtu.<\/div>\n
„Dave\u2026 jsem unaven\u00fd. Opravdu.“ Mo\u017en\u00e1 natolik vy\u010derpan\u00fd, \u017ee nepozn\u00e1m, \u017ee u\u017e jsi zp\u00e1tky ty. \u017de u\u017e nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd Dave. Nav\u00edc jsi i v klidu promluvil, a to u tebe neb\u00fdv\u00e1 zvykem. Jen chci, abys u\u017e nic ne\u0159\u00edkal, ned\u011blal a nechal m\u011b sp\u00e1t. To jedin\u00e9 chci. Vyspat se, ne\u017e zase skon\u010d\u00edm dole v t\u00e9 svoj\u00ed kobce. Jinak se to ani nazvat ned\u00e1. Jedin\u011b kobkou. Dr\u017e\u00edm si od tebe trochu odstup. Jeliko\u017e te\u010f u\u017e si zase pln\u011b uv\u011bdomuju, kdo jsi, a\u010d se t\u0159eba chov\u00e1\u0161 jako n\u011bkdo jin\u00fd. A velkou bl\u00edzkost nesnesu.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Zaseknu se nad t\u00edm osloven\u00edm. To mysl\u00ed\u0161 na n\u011bj, kdy\u017e jsi se mnou? Ale ten cuc\u00e1k se mi nevyrovn\u00e1, ani kdyby j\u00e1 nev\u00edm co. Tro\u0161ku m\u011b to na\u0161tve, tedy dost m\u011b to vyto\u010dilo. P\u0159edstavuj si, co chce\u0161, ale hlavn\u011b to ne\u0159\u00edkej nahlas. Kdy\u017e jsi u m\u011b, p\u0159eval\u00edm t\u011b v rychlosti na z\u00e1da a sklon\u00edm se nad tebou.<\/div>\n
„Jak si mi to \u0159ekl? Dave?“ Zamra\u010d\u00edm se, z o\u010d\u00ed mi sr\u0161\u00ed plameny, kter\u00e9 by t\u011b nejrad\u011bji sp\u00e1lily na uhel. „Jak se opova\u017euje\u0161?“ St\u0159el\u00edm ti facku, a\u017e ti uhne hlava na bok. Dv\u011bma prsty ti ji vr\u00e1t\u00edm zp\u00e1tky. „M\u00e1\u0161 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee pln\u00edm sliby, moje slabost. Nech\u00e1m t\u011b tady sp\u00e1t. Tady po m\u00e9m boku.“ \u0158eknu naprosto chladn\u011b. Ale po\u010dkej r\u00e1no. To u\u017e m\u00e1me, ten n\u016f\u017e, co jsi na m\u011b vzal, te\u010f Dave, t\u011b\u0161 se, zmetku. Uk\u00e1\u017eu ti, jak se spr\u00e1vn\u011b chovat.<\/div>\n
„Te\u010f si lehni do postele. Je mi jedno, na kterou stranu, ale ud\u011bl\u00e1\u0161 to hned, proto\u017ee jestli ne, \u010dek\u00e1 t\u011b tv\u016fj byte\u010dek.“ Pozvednu obo\u010d\u00ed a odval\u00edm se z tebe na bok, abys mohl jednat.<\/div>\n
„Tak copak? Nev\u00ed\u0161, kter\u00e1 strana je lep\u0161\u00ed?“<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Za\u00fap\u00edm, kdy\u017e mi p\u0159istane facka. Bo\u017ee j\u00e1 to nev\u011bd\u011bl. Jak m\u00e1m tedy poznat, co kdy m\u016f\u017eu \u0159\u00edct nebo ud\u011blat? Jsi nevyzpytateln\u00fd.<\/div>\n
„Om\u2026 omlouv\u00e1m se,“ popot\u00e1hnu a boj\u00e1cn\u011b se p\u0159ikr\u010d\u00edm. Srdce se mi roztlu\u010de. Boj\u00edm se tu z\u016fstat, ale vyspat se aspo\u0148 trochu chci. Odsunu se co nejv\u00edc na kraj lev\u00fd strany postele a schov\u00e1m se pod pe\u0159inu. Mnu si poran\u011bnou tv\u00e1\u0159 a ti\u0161e vzlyk\u00e1m. Chci odsud pry\u010d. Chci zmizet na v\u011b\u010dnost. P\u0159ed tebou a snad i p\u0159ed cel\u00fdm sv\u011btem. Ztr\u00e1c\u00edm se v tom v\u0161em. Nev\u00edm, jak se k tob\u011b chovat, nev\u00edm, co od tebe \u010dekat, nev\u00edm, zda se t\u011b m\u00e1m b\u00e1t nebo t\u011b nen\u00e1vid\u011bt. A vlastn\u011b c\u00edt\u00edm oboj\u00ed. Strach i nen\u00e1vist. Mihne se mi hlavou my\u0161lenka, \u017ee jsem do tebe ten n\u016f\u017e m\u011bl zabodnout. Ale nev\u00edm, zda bych na to m\u011bl odvahu. Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b, a p\u0159itom po\u0159\u00e1d p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad t\u00edm, pro\u010d. Po\u0159\u00e1d o tob\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm jako o bratrovi. A s\u00e1m se tomu div\u00edm. Kolena si p\u0159it\u00e1hnu t\u011bsn\u011b k t\u011blu. Jsem vd\u011b\u010dn\u00fd alespo\u0148 za to, \u017ee se to obe\u0161lo bez bolesti. Ale co se m\u016f\u017ee st\u00e1t z\u00edtra? V koho se vt\u011bl\u00ed\u0161 tentokr\u00e1t? Za jak\u00e9 situace? Anebo z\u016fstane\u0161 Tomem? P\u0159eju si um\u0159\u00edt. Te\u010f hned.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Sleduju tv\u00e9 t\u011blo, dokud nezmiz\u00ed\u0161 pod pe\u0159inou. Jen se spokojen\u011b usm\u011bju. Mn\u011b je naprosto jedno, na kter\u00e9 stran\u011b bude\u0161 sp\u00e1t. Ale je\u0161t\u011b m\u016fj mil\u00fd brat\u0159\u00ed\u010dku nev\u00ed\u0161, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 takov\u00e9 kilometrov\u00e9 mezery mezi n\u00e1mi rozhodn\u011b nebudou. M\u00e1m tu p\u0159ipravena pouta. P\u0159eci nejsem debil, abych t\u011b nechal jen tak.<\/div>\n
„Te\u010f m\u00e1\u0161 na v\u00fdb\u011br. Bu\u010f t\u011b p\u0159ipout\u00e1m k posteli anebo k sob\u011b, hm?“ Kouk\u00e1m se na tv\u00e1 z\u00e1da, jak se chv\u011bj\u00ed, zase \u0159ve\u0161. „A ihned p\u0159esta\u0148 f\u0148ukat, chci se vyspat.“ Dod\u00e1m tro\u0161ku podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b.<\/div>\n
„Tak co?!“ K\u0159iknu. „Spolkl jsi jazyk anebo ti ho m\u00e1m pomoct naj\u00edt a rozv\u00e1zat?“ Nem\u00e1m s t\u00edm probl\u00e9m. Tohle u\u017e jsi taky zkou\u0161el, \u017ee nebude\u0161 komunikovat, a jak to dopadlo? Zle to dopadlo. Moc si se mnou nehraj. M\u00e1m toho tak akor\u00e1t pln\u00e9 zuby. Vezmu t\u011b pevn\u011b za z\u00e1p\u011bst\u00ed a n\u00e1sil\u00edm oto\u010d\u00edm.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 mi laskav\u011b odpov\u011bd\u011bt?“ Z\u00edr\u00e1m na tebe. M\u00e1\u0161 rudou tv\u00e1\u0159 od facky, co jsem ti st\u0159elil, a jinak v\u0161ude rozmazan\u00e9 slzy. Prost\u011b jsi m\u011bl b\u00fdt holka.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Nechci mluvit. Ne s tebou. U\u017e nikdy s tebou nechci mluvit. Zat\u0159esu se, kdy\u017e m\u011b vyt\u00e1hne\u0161 a jen vyd\u011b\u0161en\u011b t\u011bk\u00e1m pohledem kolem. Nechci b\u00fdt p\u0159ipoutan\u00fd. Copak se boj\u00ed\u0161, \u017ee ti ute\u010du? Na to u\u017e d\u00e1vno nem\u00e1m odvahu ani s\u00edlu. Zkusil jsem to jednou a skon\u010dil jsem na cel\u00fd den p\u0159iv\u00e1zan\u00fd v \u0159et\u011bzech od stropu. Do dne\u0161ka m\u00e1m jizvy na z\u00e1dech od bi\u010de. Ale odm\u00edt\u00e1m mluvit. T\u0159eba se vyto\u010d\u00ed\u0161 natolik, \u017ee m\u011b kone\u010dn\u011b u\u0161krt\u00ed\u0161. Kdyby z\u00e1le\u017eelo na m\u00e9m v\u00fdb\u011bru, p\u0159\u00e1l bych si, abys byl po\u0159\u00e1d n\u011bkdo jin\u00fd. Nau\u010dil bych se ty tvoje role hr\u00e1t a m\u011bl bych jistotu, \u017ee bude\u0161 hodn\u00fd. I kdy\u017e\u2026 jeden nikdy nev\u00ed.<\/div>\n
„Ne\u2026 nechci,“ zakrout\u00edm nesouhlasn\u011b hlavou a ruce schov\u00e1m hluboko do pe\u0159iny. Je to to jedin\u00e9, co ti pov\u00edm. Ani nen\u00ed co v\u00edc. Prosit t\u011b mi stejn\u011b nepom\u016f\u017ee. Akor\u00e1t t\u011b to v\u00edc roz\u010d\u00edl\u00ed. Vlastn\u011b a\u0165 ud\u011bl\u00e1m cokoliv, tak t\u011b to roz\u010d\u00edl\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Nechce\u0161 mluvit? Fajn, asi ti budu muset trochu pomoct. Zase m\u00e1\u0161 roupy, \u017ee se mi nepodvoluje\u0161? Nebo co si chce\u0161 dok\u00e1zat? Nebo to v\u00e1\u017en\u011b pot\u0159ebuje\u0161 tvrd\u011b? St\u0159el\u00edm ti dal\u0161\u00ed facku, a\u017e spat\u0159\u00edm tenk\u00fd pram\u00ednek krve, kter\u00fd ti st\u00e9k\u00e1 po brad\u011b ze rtu.<\/div>\n
„J\u00e1 ti \u0159\u00edk\u00e1m, abys mi odpov\u011bd\u011bl.“ D\u00edv\u00e1m se na tebe zle. „M\u00e1m ti snad pomoct jinak? M\u00e1m ti rozv\u00e1zat jazyk? V\u00edm, \u017ee v\u00ed\u0161, jak to dokonale um\u00edm.“ Usm\u011bju se spokojen\u011b a na\u0161pul\u00edm rty. Ta p\u0159edstava, jak ti siln\u011b proj\u00ed\u017ed\u00edm zadek, a pak ti to v\u0161echno nast\u0159\u00edk\u00e1m do \u00fast, p\u00e1ni, bral bych to znovu. Nev\u00edm, o co se to to te\u010f sna\u017e\u00ed\u0161. Otrnulo ti? Nen\u00ed probl\u00e9m, op\u011bt ti uk\u00e1\u017eu, co jsi a kam pat\u0159\u00ed\u0161. Je to jen moje dobr\u00e1 v\u016fle, \u017ee t\u011b tu chci nechat, a taky je to prakti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed na r\u00e1no. V\u011bt\u0161inou b\u00fdv\u00e1m dost nadr\u017een\u00fd a takhle t\u011b m\u00edt po ruce, co v\u00edc si p\u0159\u00e1t. Ale sl\u00edbil jsem, \u017ee po\u010dk\u00e1m, a\u017e se probud\u00ed\u0161, tak jen co otev\u0159e\u0161 o\u010di, dostane\u0161 svoji d\u00e1vku. Uk\u00e1\u017eu ti, co je\u0161t\u011b v\u0161echno um\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
„Aaau,“ vyjeknu a \u0161pi\u010dkou jazyka si hned ot\u00edr\u00e1m krev z \u00fast. Nev\u00edm, pro\u010d vlastn\u011b odporuju. Pro\u010d se po\u0159\u00e1d sna\u017e\u00edm, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee stejn\u011b prohraju. Rozklepan\u011b vynd\u00e1m ruce zpod pe\u0159iny a odevzdan\u011b je k tob\u011b nat\u00e1hnu.<\/div>\n
„K\u2026 k posteli.“ Kn\u00edknu a odvr\u00e1t\u00edm od tebe tv\u00e1\u0159. Nechci se na tebe d\u00edvat. A rozhodn\u011b nechci b\u00fdt k tob\u011b p\u0159ipoutan\u00fd. Je mi \u0161patn\u011b, jen si p\u0159edstav\u00edm, \u017ee bys mi byl tak bl\u00edzko. I kdy\u017e to asi bude\u0161 i tak. A j\u00e1 s t\u00edm nic neud\u011bl\u00e1m. Nijak se ti neubr\u00e1n\u00edm a ani nebudu m\u00edt jak. A\u010d se mi to nel\u00edb\u00ed, \u017ee se dobrovoln\u011b op\u011bt k n\u011b\u010demu nab\u00edz\u00edm. Ale nestoj\u00edm o tu bolest, kterou mi dok\u00e1\u017ee\u0161 zp\u016fsobit. Jak\u00fdmkoliv zp\u016fsobem, a \u017ee ty si v\u017edy zvol\u00ed\u0161 ten pro m\u011b nejodporn\u011bj\u0161\u00ed. Zat\u0159esu se a zvedne se mi \u017ealudek, kdy\u017e si vzpomenu na posledn\u00ed takov\u00fd incident. Dobr\u00e9 t\u0159i dny jsem se neudr\u017eel na nohou a p\u0159emis\u0165oval jsem se po \u010dty\u0159ech, co\u017e t\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc rajcovalo. Bolel m\u011b ka\u017ed\u00fd milimetr t\u011bla.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
\u017de se ti chce si d\u011blat neust\u00e1le probl\u00e9my. Vydechnu a pod\u00e1m pouta.<\/div>\n
„\u0160koda, doufal jsem, \u017ee\u2026 si vybere\u0161 m\u011b.“ Ol\u00edznu ti ou\u0161ko a na jednu ruku ti nasad\u00edm prvn\u00ed \u010d\u00e1st pout a tu druhou p\u0159ipnu k pelesti postele. „Moc necinkej.“ Usm\u011bju se spokojen\u011b, stejn\u011b sis nepomohl. Ale co, co jsem sl\u00edbil, dodr\u017e\u00edm. „Dobrou noc.“ Lehnu si na svoji polovinu postele a okam\u017eit\u011b zav\u0159u o\u010di. Stejn\u011b jsem byl u\u017e dost unaven\u00fd. Je\u0161t\u011b chv\u00edli c\u00edt\u00edm vedle sebe pohyb, ale jsi potichu kupodivu. Pomalu zav\u00edr\u00e1m o\u010di. Nejde se tomu ubr\u00e1nit a za chv\u00edli jsem naprosto tuh\u00fd. Je mi jedno, co v t\u00fd posteli bude\u0161 d\u011blat, naprosto. M\u00e1\u0161 \u010das, dokud se nevzbud\u00ed\u0161, a v\u011b\u0159, \u017ee si to budu hl\u00eddat. Jak se probere\u0161, m\u00e1\u0161 ho tam. Spokojen\u011b se ze span\u00ed usm\u011bju.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Lauinka Bill Tohle d\u011blat mi vlastn\u011b ani ned\u011bl\u00e1 probl\u00e9m. Uspokojoval jsem t\u011b tolikr\u00e1t, \u017ee mi to ani nep\u0159ijde. Jen dneska je to o to lep\u0161\u00ed, \u017ee ty jsi mimo. Co\u017e si rozhodn\u011b nechci st\u011b\u017eovat. Ba pr\u00e1v\u011b naopak. Lehce t\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[413],"tags":[],"class_list":["post-9041","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-s-o-s-any-thing-but-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9041","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9041"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9041\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9041"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9041"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9041"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}